Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období.
7. zasedání.
2144.
Interpelace:
I. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o poměrech u 8. pěšího pluku v Těšíně,
II. posl. Vallo a súdr. vládě republiky Československej o položeniu kolonistov na Žitnom ostrove
a prepustených robotníkov,
III. posl. Vallo a súdr. min. spravedlivosti o hrubom narušovaniu vyšetrujúceho sudcu Boriša Maj-
kapara pri okresnom súde v Brezne n. Hr.,
IV. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o persekuci vojína Richtera z 1. roty 4. vozatajského praporu v Bratislavě,
V. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o neudržitelném stavu dodavek masa vojenským
posádkám v Josefově a Jaroměři,
VI. posl. dr Keibla a druhů mm. financí, že některé berní úřady žádají, aby zástavní právo pro přímé daňové pohledávky bylo poznamenáno v pozemkových knihách,
VII. posl. Šamalika, Knotka, Janalíka a druhů předsedovi vlády o propachtování státních statků a lesů,
VIII posl. Bezděka a druhů min. vnitra o soustavném zneužíváni pohřbů dělníků ke štvaní proti republice komunistickými agitátory,
IX. posl. Šamalika, Bezděka, dra Danka a druhů předsedovi vlády o zmírnění nezaměstnanosti dělnictva, zejména v horských chudobných krajích,
X. posl. Šamalika, Navrátila a druhů min. financí o zabavování peněz za řepu v cukrovarech
berními úřady, XI. posl. Šamalika a druhů min. železnic o podjezdu v Rájci a čekárně v Doubravici,
XII. posl. Šamalika, dra Daňka, Bezděka a druhů min. financí o exekučním postupu berního úřadu v Blansku, který odmítl nevyplacenou pohledávku rolníků - dodavatelů štěrku - pro okres. úřad v Boskovicích za dodaný štěrk, kterou dodavatelé štěrku odstoupili na zaplaceni dani, a vymáhal dlužné daně neúprosně dále.
21441.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany o poměrech u 8. pěšího pluku v Těšíně.
U 8. pěš. pl. v Těšíně jsou vojáci doslovné vydáni na pospas krysám a štěnicím. Krysy za bílého dne pobíhají po ubikacích, okusují chléb, maso.
ba i oděv. Za jediný den zastřelil jich jeden voják v kuchyni 15! Štěnice pak vlastni v pravém slova smyslu všechny místnosti ubikaci
Vojáci jsou velmi často nemocní žaludečnimi chorobami, až to bylo nápadné opavskému lékaři, ale náprava zjednána není. Nemocnost vojáků je pochopitelná, musí-li přihlížet k tomu, jak krysy v kuchyni hospodaří. Ale vojenská správa nečiní vůbec nic pro nápravu. Krysy prý se nesmí trávit a na pasti pravděpodobně není peněz - protože je dosud nikdo neopatřil.
Ptáme se pana ministra:
Chce se postarat v tomto křiklavém případě o nápravu, když všechna dosavadní voláni vyzněla na prázdno?
Co hodlá učiniti s těmi, kdož jsou za vylíčené poměry odpovědni?
V P r a z e, dne 20. ledna 1933.
Dvořák,
Čižinská, Kopecký, Hruška, K. Procházka, Hodi-
nová-Spurná, Zápotocký, Ślíwka, Kubač, Štětka,
Krosnář, Tyll, Gottwald, Juran, Novotný, Kliment,
Hrubý, dr Stern, Russ, Vallo, Kuhn, Török.
2144/II.
Interpelácia
poslanca Vallo a súdruhov
vláde republiky Československej
o položeniu kolonistov na Žitnom ostrove
a prepustených robotníkov.
Na Žitnom ostrove, kde vláda Československej republiky, prevádzala s velkým elánom kolonizáciu, aby tak medzi maďarské obyvatelstvo bolo z dôvodov národnostných a vojensko-strategických zaistené zázemie. Kolonisty verbovaný sem bol. jím sľubované všetko možné. Ľudia títo predali svoje majetky, které boli plným jejích vlastníctvom, a išli na Žitný ostrov.
Kolonistom usadiacím tu bolo predpísané, že obilné budovy môžu stavať len dle predpisu a keď budovy predpisu vyhovia, že len vtedy dostanú štátnu subvenciu. Budovy musely byť stavané až do ceny 80. 000 Kč, ale dodnes nedostali subvenciu.
Taktiež bolo jim slubované št. pozemkovým úradom v Bratislave, že dostanú pôžičku na štátnu záruku a že dlh za pozemky u št. pozemkového úradu bude bezúročný.
Menovaný koloniste zložili SPÚ od 10. 000-50. 000 Kč, dnes jim ŠPÚ prehlasuje, že obnos ten už bol použitý na úroky.
Týmto postupom dnes koloniste museli si zadovažoval pôžičky od súkromníkov až na 18-20%, dnes sú úplne zničený, majetok, ktorý jim bol pridelený, je faktickým majetkom ŠPÚ.
Ptáme sa vlády, jaké kroky hodlá učinil na záchranu menovaných kolonistov, který boli vinu pozemkového úradu vohnaný do tejto ťažkej situácie.
Zároveň sa pýtame vlády, jaké kroky hodlá učinil na záchranu bývalých zamestnancov, ktorí boli následkom kolonizácie pozbavený prác.
Je ochotná vláda okamžite poskytnúť kolonistom subvencie a zaopatril dlhodobú pôžičku?
Je vláda ochotná zložené peniaze a pozemky, uznať jako splátky a nie jako úroky na užívanie pozemkov?
Je vláda ochotná nechať okamžite bezplatne zaknihoval všetkie pridelí vyplivajúce z pozemkovej reformy ?
V Prahe dňa 23. /I. 1933.
Vallo,
Gottwald, dr Stern, Zápotocký, Babel, Kliment, Kuhn, J. Svoboda, Krosnář, Hodinová-Spurná, Čižinská, Šliwka, Steiner, Šťourač, Dvořák, Štetka, K. Procházka, Novotný, Török, Tyll, Russ.
2144/III.
Interpelácia
poslanca Vallo a súdruhov
ministru spravodlivosti o hrubom narušovaniu vyšetrujúceho sudcu Borisa Majkapara pri okresnom súde v Brezne n. Hr.
Dňa 29. decembra 1933 boli zatknutý četnictvom František Vavrovský a s ným ešče iný dvaja robotníci, keď sa dožiadovali jako deputácia pristupu k okresnému náčelnikovi v Brezne. Ten istý den boli títo robotnici dopravený k okresnému súdu v Brezne n Hr., taktiež ten den vypočutý označeným vyšetrujúcim sudcom okresného súdu.
Dňa 30. decembra bol požiadaný Dr. Tchušerer pribuznimi zatknutých, aby zrobil kroky v zaujme zatknutých a aby prevzal jejich zastupovanie u súdu. Dr. Tchušerer odeberúc sa na okresný súd žiadal vyšetrujúceho sudcu, aby mohol nahladnut do spisov, a zároveň žiadal aby dovolil vyšetrujúci, aby si mohol nehat zatknutými podpisat splnomocenstvo k jejích zastupovaniu. Vyšetrujúci sudca Boris Majkapar briskne odmietol Dr. Tchušerera a prehlásil mu, že keď chce menovaných zastupovať, aby si podal žiadosť okresnému súdu o dovolenie zastupovania týchto. Dr. Tchušerer samo sebou že toto odmietnul učinit a ohražoval sa proti tomuto postupu, ale vzdor temu menovanému nebolo dovolené nahliadnut do spisov a taktiež nebolo mu dovolené, nehať si podpsať a i splnomocnenie.
Pitáme sa pána ministra, je mu známy tento pripad, který hrubé porušuje jak pravo advokátske, tak i právo zatknutých, aby sa mohli so svojim obhajcom poradil za účelom ďalších krokov?
Je ochotný pán minister tento prípad vyšetrit a okamžite suspendovat vyšetrujúceho sudcu, Borisa Majkapara, který je ruským emigrantom?
Jaké opatrenie spraví p. minister, aby sa podobná narušovania zákona v budúcnosti nediala?
V Prahe, dňa 23. januára 1933.
Vallo,
Gottwald, Russ, Kuhn, Zápotocký, Štetka, Čižinská,
Tyll, J. Svoboda, Török, Šliwka, Kopecký, Šťou-
rač, dr Stern, Juráň, Hrubý, Steiner, K. Procházka,
Kliment, Hruška, Krosnář.
2144/IV.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany o persekuci vojína Richtera z 1. roty 4. vozatajského praporu v Bratislavě.
Případ vojína O. Richtera z 1. roty 4. vozatajského praporu v Bratislavě odpovídá zřetelně na otázku, kterou není s to zodpověděti komise, složená z generálů, která již tak dlouho pátrá po příčinách sebevražd vojáků: Proč se vojáci zabíjejí?
Vojín Richter byl při odchodu z místnosti vojenského zátiší udeřen do boku délesloužícím četařem Holcem. Vojín Richter šel si stěžovati k raportu, ale velitel roty, štábní kapitán Kain, prohlásil, že jeho stížnost neexistuje a že si žádná svědectví nepřeje slyšet. Po tomto nátlaku na svědky a po odmítnutí své stížnosti u roty šel vojín Richter přednésti svou stížnost k prapornímu raportu. U praporního raportu byl rovněž odmítnut a u roty byl s nim sepsán protokol, prý pro trestní řízeni, neboť svou stížností urazil prý svého velitele štábního kapitána Kaina. Od té doby je vojín Richter soustavně persekvován, což může kterýkoliv z jeho spoluvojínů dosvědčiti a byl na př. jen. od výkonného rotmistra Polívky během jednoho měsíce určen 3krát k raportu.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Je bití vojáků trestné anebo beztrestné? Mají vojáci právo na stížnost, které jim pan president v minulém roce dokonce rozšířil dovolením stížností bez ohledu na služební postup, nebo nemají? Jak potrestá pan ministr četaře Holce, který bije své podřízené a jak potrestá nadřízené, kteří svým postupem vyšetřování a zejména stanoviskem, že oprávněná stížnost je urážkou velitele, přivádí právo vojáků na stížnost zcela ad absurdum? Jaká opatření učiní pan ministr, aby podobné případy se již víckrát neopakovaly?
V Praze dne 16. ledna 1933.
Dvořák,
Kubač, K. Procházka, Török, Śliwka, Steiner,
Krosnář, Kliment, J. Svoboda, dr. Stern, Štětka,
Hruška, Kopecký, Hodinová-Spurná, Tyll, Gottwald,
Juran, Čižinská, Russ, Kuhn, Hrubý.
2144/V.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany o neudržitelném stavu dodávek masa vojenským posádkám v Josefově a Jaroměří.
Národní Politika ze dne 8. ledna 1933 přináší prohlášení několika josefovských řezníků, které vrhá zajímavé světlo na dodávky masa vojenským posádkám v Josefově a Jaroměři. Citujeme:
»Do dnešního dne nebyla zjednána náprava a jak slyšíme - vojáci jedí v Jaroměři vesele býčí maso dál, ačkoliv mají dostati volské. Při druhé soutěži v únoru 1932 byl pan Pekárek (dodavatel býčího masa do Jaroměře) volán na divisi a tam slíbil, že by maso pro posádku Josefov dodával s 1% srážkou. Těšil se na dodávku marně, neboť dodávku dostala fma Černý z Hradce Králové s 2% srážkou.
A teď dodávala fma Černý s výdělkem a proč?
1. ) Maso vozila v kouskám 2-18 kg, na většině z nich vůbec nebylo viděti odkud jsou. 2. ) Kousky postrádaly úředního razítka jatek i předepsaného razítka vojenské správy ve většině případů. 3. ) Dodávala nejen podřadnější krávy, ale i býčky a někdy dodala i kus tučného v detailu neprodejného masa z vola. 4. ) Kostí dala fma co chtěla, když některý útvar hlásil, že jich má mnoho, tak mu intendance řekla, že je špatně čistí, a nařídila mu náhradu odepsati. Kosti se musely zjištovati ne jak předepsáno denně, nýbrž měsíčně. 5. ) Sešit podmínek byl suspendován a orgánům při odběru nařízeno, že hlášení o jakosti masa podávati nesměji. 6. ) Dříve bylo kuchařům nařízeno, když jsme my dodávali, aby brali maso jen nejlepší, teď dostali rozkaz mlčeti.
Důchodkové kontrole v Jaroměři jsme oznámili, že fma Černý dovezla do Josefova jen za 14 dní února 1932 celkem asi o 1. 150 kg hovězího masa více, než bylo kryto stvrzenkami o zaplacené dani z masa... Když venkovský řezníček na voze s koníkem, který sotva nohama plete, veze půl prasátka na prodej do města, zastaví jej kde jaký celník, o úřednících důchodkové kontroly ani nemluvě... Proč auto fmy Černý není vůbec nikdy zastaveno, ač vozí do Josefova a zpět pokaždé nejméně 40-50 kg masa, které není kryto certifikátem ani stvrzenkou o zaplacené dani z masa. Nebo platí snad i zde, že se chytají zloději malí a zlodějům v autech se salutuje?
Že dodávka je špatná, zjistil pan major Chrudima od intendance Zemského vojenského velitelství, který přede všemi vojáky řekl, že ani kousek nevyhovuje. Proč po tomto konstatování bylo zakázáno přebírajícím orgánům hlásiti pozastávky o jakosti masa? Co bylo příčinou, že pan řiditel Stejskal z městského úřadu v Josefově 19. prosince 1932 odůvodňoval deputaci řezníků, že ne-
může říci, proč byl městský úřad nucen fmě Černý sleviti při paušalováni jatečného poplatku asi 9. 300 Kč za 10 a půl měsíce, když obec je chudá a městské hospodářství pasivní?
Tvrdíme, že v posádce v Josefově je proti ustanovením podmínkového sešitu dodáváno maso podřadné jakosti a proto je i při 10% slevě skutečně drahé. Posádce v Josefově dodávané maso je prohlíženo v Hradci Králové, je ale otázka kdy. kde, kým a jak je kontrolováno a zdali v Hradci Králové vojenskými orgány uznané maso skutečně do Josefova přijde. K čemu jsou v posádce Josefov vojenští zvěrolékaři a proviantní důstojníci, když se o jakosti firmou Černý dodávaného masa vysloviti nemohou?
Nechceme věřiti, že by u vojenské správy nechtělo se dbáti zájmů vojáka, když vzhledem k nepravidelnosti dodávek vojáci jen zcela výjimečně dostali 10 dkg masa, které jim patří, a porce vážily 7 až 8 dkg, ba dokonce někdy i 6 dkg. Nebyli tím okrádáni páni, kteří firmu Černý chránili, ale vojáci, kteří dostali základní stravy jen 3/4 své náležitosti - podřadnějšího masa.
Nebo snad pověst rozšířená, že rodina pana Černého je s rodinou divisního generála Krejčího v přátelském styku, měla vliv, že dozorčí orgánové nejen přehlíželi, ale i schvalovali nesprávnou dodávku masa?
Až potud Národní Politika
K tomuto případu, který je tak křiklavý, že o něm přinesla zprávu Národní Politika, která se přece naprosto stotožňuje s myšlenkou obrany vlasti vojenských dodavatelů a která dnešní a zejména příští obchody těchto válečných hyen denně propaguje ve svém lísku, podotýkáme pouze: Nejedná se pouze o případ posádky josefovské a jaroměřské, ale o celý systém dodávek armádě, který znamená korupční obohacení jednotlivců na jedné a hlad a okrádaní vojáků na straně druhé.
Doufáme, že pan ministr neužije za těchto okolností ve své odpovědi obvyklých vytáček o nesprávné informaci mterpelantů, o tendenčním zkreslení událostí a podobně, a ptáme se pana ministra:
Postará se pan ministr, aby jmenované závady při dodávkách a zejména při stravování vojínů v Josefově a Jaroměři byly ihned odstraněny a aby všichni představení, kteří jsou za tento neudržitelný, korupční a vyhladovující dodávkový postup odpovědni byli co nejpřísněji potrestáni? Jaká opatření učiní pan ministr, aby se podobné případy neopakovaly a jednou pro vždy byly z čsl. armády vymýceny?
V Praze dne 18. ledna 1933.
Dvořák,
Kliment, Babel, Russ, Török, Zápotocký, Kubač,
Śliwka, Kopecký, Hodinová-Spurná, Štětka, šťou-
rač, Čižinská, Kuhn, Gottwald, Juran, Hruška,
Hrubý, Steiner, dr Stern, Novotný.
2144 VI (překlad).
Tnterpelace
poslance dra J. Keibla a druhů
ministrovi financí,
že některé berní úřady žádají, aby zástavní právo pro přímé daňové pohledávky bylo poznamenáno v pozemkových knihách.
Některé berní úřady, dovolávajíce se § 38, lit. c), knihovního zákona, dvorních dekretů ze dne 28. července 1786, č. 577 s. p. z, a ze dne 24. října 1806, č. 789 s. p. z. a čl. III, XIII, č. 5 a XVII zákona č. 79 1896 ř. z. (uv. zák. k exek. ř. ) žádají ještě u knihovního soudu o záznam zástavního práva v pozemkové knize pro dlužné přímé daně. Soudy často povoluji takové žádosti, poněvadž soud přehlédne, že tyto dvorní dekrety byly pro obor přímých daní zrušeny daňovým zákonem č. 76/1927 Sb. z. a n.
Knihovní záznamy daní jsou v praxi mnohem nebezpečnější než soudní exekuce na nemovitosti, poněvadž v žádosti o záznam dani nemusí býti podle obou. starých dvorních dekretů uvedeno, o kterou daň jde. Proto berní úřady hájí stanovisko, že tento záznam tvoří zástavní právo nejen pro dlužnou daň, která byla splatná v době záznamu, nýbrž pro všechny dlužné daně. Berní úřady považují tedy záznam zástavního práva za kauční hypotéku pro berní úřad
Tohoto výkladu zákona, o jehož nesprávnosti jsou samy berní úřady přesvědčeny, užívají tak, že často lze mluviti přímo o vydírání. Na jednom domě v Ústí nad Labem byly dva takové knihovní záznamy daní, jeden z r. 1922, druhý z r. 1927. Tento dům patřil jisté paní. Ta jej prodala v červnu 1932. Právní zástupce kupujícího zjistil, kolik dani tato paní byla dlužná a úplně je zaplatil. Žádal pak, aby berní úřad dal oba daňové záznamy vymazati. Ke svému úžasu dostal odpověď, že výmaz může nastati teprve tehdy, až budou zaplaceny i dlužné daně mužovy, poněvadž prý žena ústně převzala záruku za manželův dluh. Nebyl vymazán ani záznam z r. 1922, ačkoliv se mohlo poukazovati na to, že daňový dluh manželův pochází z doby pozdější. Po 7 měsíců marně se kupující namáhá dostati z pozemkové knihy tyto záznamy. Kdyby zde šlo o soudní exekuci, byla by bývala věc dávno vyřízena. Kdežto daňové záznamy, provedené podle starých dvorních dekretů, nedají se soudně vůbec vymazati. Ústecký berní úřad dává ještě dnes podle dvorních dekretů prováděti záznam na dlužné dané.
ČI. II tohoto zákona však nařizuje
Není-li v tomto článku, v čl. III a na jiných místech tohoto zákona jinak stanoveno, zrušují se všecky dosavadní zákony a nařízení, pokud se týkají 2. ) účtováni, placení, vybírání, vymáhání a zajišťování daní a dávek pod č. 1 uvedených,... -
V č. 1 jsou uvedny všechny přímé daně a dávka tantiémová.
Důvodová zpráva k vládnímu návrhu berní reformy z r. 1927 praví k tomu: »Úmysl zákonodárcův směruje k tomu, aby veškerá ustanovení vztahující se na obor přímých daní byla unifikována, t. j. upravena na jednotném podkladě, platném pro celé území státní, jednak kodifikována, t. j. zahrnuta v jednom jediném zákoně, upravujícím právě tento obor; tomuto úmyslu by odporovalo, kdyby vedle tohoto jednotného zákona měla zůstati v platnosti jednotlivá, v různých zákonech rozptýlená ustanovení, neboť pak by účelu jednotné kodifikace nebylo plnou měrou dosaženo. S tímto účelem by se tudiž nesrovnávala t. zv. derogační klausule, kteráž by zrušovala veškery zákony (a na zákonném podkladě se zakládající veškerá další ustanovení), jež pouze tomuto návrhu zákona odporuji, zachovávala ale ony, kteréž tomuto návrhu zákona neodporují, neboť neodporují - li, byly by novým návrhem zákona kryty a není tudíž žádných nutkavých důvodů, aby vedle nového zákona zůstaly v účinnosti. Proto na rozdíl od rčení, které bylo zvoleno v čl. II zákona ze dne 25. října 1896, č 220 ř. z. (t. j. zákona o osobních daních), a které se často vyskytuje i v bývalých uherských zákonech, voli se forma jiná, totiž ta, že se veškeré zákony, týkající se oboru přímých dani, až na některé taxativně vypočtené výjimky (čl. III. ), bez jakýchkoli výhrad zrušuji a nahrazuji návrhem nového zákona.
Ze u svrchu uvedených dvorních dekretů z let 1786 a 1806 jde o zákony, týkající se vymáhání a zajištění státních pohledávek, o tom nemůže býti pochybnosti. Pokud jde při tom o přímé daně, jsou tedy oba tyto dvorní dekrety zbaveny účinnosti článkem II zákona č. 76 /1927 Sb. z. a n. Jest tedy protizákonné, když berní úřady dovolávajíce se obou starých dvorních dekretů žádají o knihovní záznam dlužných přímých daní. Na nemovitosti může se k vymáhání nebo zajištěni přímých daní vésti jen soudní exekuce »podle ustanovení exekučního řádu« (§ 313 zák. č. 76/ 1927 Sb. z. a n. ). Při tom se musí soudu předložiti exekuční titul (výkaz nedoplatků nebo návrh na zajištění).
Tážeme se tedy pana ministra financí:
1. ) Ví - li o tomto nezákonném postupu některých berních úřadů a
2) je-li ochoten vysvětliti berním úřadům, že dvorní dekrety ze dne 28. června 1876, č. 577 s. p. z. a ze dne 24. října 1806, č. 789 s. p. z. berní reformou z r. 1927 ztratily pro obor přímých daní svou působnost, že se tedy příště nemají činiti návrhy na knihovní záznam podle těchto obou dvorních dekretů!
V Praze, dne 19. ledna 1933
Dr Keibl,
dr Hanreich, Matzner, dr Schollich, dr Hassold, Horpynka, Krebs, inž. Kallina, Oehlinger, Scharnagl, inž. Jung, Schubert, Köhler, Bobek, Greif, dr Petersilka, Knirsch, Simm, Geyer, Kasper, Krumpe, Fritscher.
2144 VII.
interpelace
poslanců Josefa Šamalíka, V. Knotka, Frant. Janalíka a druhů
předsedovi vlády o propachtování státních statků a lesů.
Ministerstvo zemědělství, resp. podnik Státní lesy a statky, obhospodařuji ve vlastní režii velký počet dvorů, jež přešly do vlastnictví Československého státu podle mírových smluv. Jde většinou o dvory, jež byly vlastnictvím býv. císařské rodiny. Jsou to vesměs prvotřídní objekty hospodářské, ležící v příznivých odbytištních poměrech, dokonce velká část také v bezprostřední blízkosti Prahy, s bohatým zemědělským průmyslem, a to pivovary, mlýny, mlékárnami a sýrárnami.
Dalo by se tedy očekávati, že tyto prvotřídní objekty budou pro státní správu nevyčerpatelným a stálým zdrojem příjmů, jichž zejména dnes státní správa nezbytně potřebuje. Bohužel, předpoklad a naděje státu, vkládané do státních statků, úplně zklamaly. V loňské rozpočtové debatě jsem obšírně uvedl, v čem tkvi příčina neúspěchu státních statků a opakuji jeden z hlavních činitelů, t. j. nešťastná personální politika, která dosazovala na statky vedoucí činitele výhradně podle politické legitimace, aniž přihlížela k jejich schopnosti. Proto rok co rok se situace státních statků zhoršuje, nejen v důsledku všeobecné krise, ale zejména v důsledku přepersonifikace zaměstnanců, na něž podnik statni lesy a statky prostě nemůže vydělati.
Důvěra poplatnictva, že vhodnou reorganisací podniku a předáni vedení jeho do rukou osvědčených a praktických hospodářů, stanou se státní statky rentabilní tak, aby aspoň úrokovaly do nich vložený kapitál, byla zmařena, neboť proti ztrátě per 6 mil. Kč v. r. 1930 zvýšila se tato ztráta v. r. 1931, místo v rozpočtu na r. 1931 uvedeného čistého zisku 69, 071. 900 Kč na 64, 752. 385 Kč. Lze očekávati, že v r. 1932 bude ztráta ještě vyšší.
Rozpočet na rok 1933, jenž vykazuje rovnováhu v podniku Státní lesy a statky, nutno označiti za akademický, neboť této rovnováhy bylo docíleno prostým škrtem amortisačních odpisů v částce as 40 mil. Kč a nikoliv personálními úsporami. Tak se rozhodně rovnováha dělati nemá a nesmí, poněvadž se příčí všem zákonným zásadám bilančním a zákonům přírody vůbec. Státní lesy a statky vykazuji v rozpočte na r. 1933 čistý zisk 1, 619. 300 Kč, čili l Kč 61 hal. z l ha (32 haléře z l míry).
Občanstvo spontánně proto volá, aby se státního podnikání zanechalo, hlavně u státních lesů a statků, poněvadž zbyrokratisovaný úřední aparát obchodovat nemůže a neumí, takže zbývá jediná cesta, jak získati ze státních domén trvalého příjmu a zabrániti deficitům, a to jest:
propachtováni státních statků a lesů.
Vedení podniků státní lesy a statky namítne proti tomuto požadavku, že statni statky byly v r. 1931 aktivní částkou 7, 605. 744 Kč 43 hal. Toto aktivum jest však třeba označiti jako aktivum vzniklé jen z vlastního hospodaření na dvorech, avšak nebyla z něho odpočítána společná správní režie, jež v r. 1931 činí 26, 289. 167 Kč 1 hal., takže když se tato částka rozvede i na jednotlivé správy dvorů, pak zmizí ono aktivum bud úplné, aneb sníží se celkem na nepatrnou částku. Že vykázané aktivum bez tangenty na společnou správu jest se zřetelem k hodnotě cenných dvorů celkem mizivé, svědčí z tohoto přehledu výsledků hospodaření na jednotlivých správách státních dvorů.
I. Dvory spravované ředitelstvím státních lesu a statků v Praze:
1. ) Obhospodařuje ve vlastní režii státní statky: Zvoleněves, Jeneč, Bystré, Smiřice, Hodonín, Holič, Benešov, Hrušovany n. Jev., Ploškovica, Bezno s celkovým počtem asi 80 dvorů výměry as 24. 000 ha. Z uvedených zpráv končí tyto státní statky, a s ce v Holiči se 14 dvory ve výměře 13. 000 měřič deficitem 2 mil. Kč. Státní statky v Bystré se 2 dvory ve výměře 3. 400 měřic deficitem as 100. 000 Kč. Státní statky Hrušovany na Moravě výměře 6. 000 měřic deficitem as 13. 000 Kč. Státní statky v Běžně ve výměře 3. 500 měřic deficitem přes 400. 000 Kč.
Ostatní správy státních statků vykazují s ce nějaké aktivní výsledky, avšak ty jsou uvedenými deficity velmi sníženy.
2. ) Neméně ubohými jsou výsledky, jež vykazují státní dvory, které spravuje ředitelství v Třeboni, kde 6 správ státních statků s větším počtem poplužních dvorů v celkové výměře 13. 090 měřic končí deficitem okrouhle 300. 000 Kč.
3. ) Ředitelství ve Frýdku obhospodařuje přes 2 000 ha polní půdy, z niž sice vykázalo z sk okolo 700. 000 Kč, avšak bez započtení v předu uvedených ústředních výloh.
4. ) Rovněž 4 velkostatky státní nebo státem najaté, vedené výzkumnými institucemi státními, končí ve svém hospodářství velkými ztrátami. Uhřiněvský školní závod v Čechách ve výměre 430 ha polí a 51 ha luk, vykazuje v roce 1931 místo rozpočteného čistého zisku 324. 000 Kč ztrátu 386687 Kč.
Školní závod zemědělský v Děčíné-Libverdě, získaný nájem ve výměře 90 ha půdy, místo rozpočteného zisku 19. 300 Kč vykázal v r 1931 ztrátu 65. 200 Kč.
Žabčický závod zemědělský na Moravě (370 ha půdy) vykazuje v r. 1931 místo rozpočteného zisku 91. 000 Kč, ztrátu 338. 175 Kč.
Rovněž Kuřimský školní závod Vysoké školy zvěrolékařské v Brně ve výměře 222 ha pozemku nájmem získaný, místo vykázané ztráty v r. 1931 44. 000 Kč vykazuje ztrátu 346. 360 Kč.
5. ) Ve vlastni režii vede dvory na Slovensku hlavně ředitelství Žarnovice ve výměře asi 15. 000 měříc a to ve Víglasi, jež vykazuje zisk asi 120. 000 Kč, t. j. asi 8 Kč po měřici. V zemi Slovenské sluší sa dále zmíniti o státních statcích podléhajících ředitelství v Bratislavě, jež jsou všechny propachtovány dvěma cukrovarnickým ekonomiím a jež v důsledku toho vykazuji zisk a to až o 100% větši nežli se docílí ve vlastní režii při nejlepších výsledcích.
Proto lze předpokládati, že při propachtování jednotlivých dvorů docíleno by bylo pachtovného daleko vyššího.
Z uvedeného plyne, že hospodaření ve vlastní režii nepřináší státní pokladně ani z daleka takový příjem, nehledě ani k jeho pravidelnosti, jehož by se docílilo při vybírání nájemného půlletně předem, s čímž by mohla státní pokladna definitivně počítati.
Všechny uvedené okolnosti mluví pro to, aby slavná vláda rozhodla o propachtování všech státních statků. Pronájem dlužno provésti veřejnou soutěží a to buď ve větších komplexech, aneb pronájem jednotlivých dvorů. Při obou způsobech bylo by dbáti toho, aby veřejné soutěže směli se súčastniti výhradně jen uchazeči, jichž hlavním zaměstnáním jest zemědělství a kteří vlastním kapitálem nebo bezpečným úvěrem budou moci splniti všechny nájemní závazky, a aby pachtýř byl povinen, převzíti aspoň určitý počet dosavadních zaměstnanců na státních statcích a teprve zbytek, jež by pachtýři pro početnost personálu nemohli převzíti, byl by umístněn v jiných odvětvích státní správy.
Pozemky státní, které lze obhospodařovati Lez budov, nutno pronajati drobným zemědělcům bez rozdílu stran, aby tím byla posílena jejich hospodářství a to tím způsobem, jako se pronajímají obvykle obecní pozemky, t. j. veřejnou dražbou.
Na školních statcích nutno zavésti úsporné hospodářství, aby se aspoň výdaje kryly s příjmy.
Propachtováním státních statků by se velmi ulehčilo státní pokladně, která by nemusela opatřovati provozní kapitál na drahý úrok, naopak ty získala značnou částku peněz při propachtování hlavně za mrtvý a živý inventář, v němž je investováno aspoň 80 mil. Kč, dále za podíly na mlékárnách, lihovarech a pod. (asi 15 mil. ) a výprodejem zásob. Byl by tudiž finanční dosah pronájmu státních statků dalekosáhlý a pro státní pokladnu velmi důležitý, nehledě ani k tomu, že by odpadlo státu tíživé břemeno osobních nákladů ůředních výloh a pod., jež represeutuje částku přes 30 mil. Kč.
Milionové obnosy jež jsou každoročně vynakládany na státní honitby, úpravy lesních útulen, pořizování hostin atd., byly by ušetřeny pronájmem státních honiteb, čím ještě získán by byl do státní pokladny další značný obnos.
Rovněž pronájmem státních zámečků a budov, zrušením výhodných deputátů určité části úřednictva, získá státní pokladna dalších úspor.
Na lesní hospodářství doplatila státní pokladna v r. 1931, 19, 341. 537 Kč a na státní průmysl lesní 10, 215. 828 Kč. Za r. 1932 bude státní hospodářství lesní ještě více passivní.
V zájmu státním jest, aby celá výměra lesní, jež činila k 1. lednu 1932 860. 375 ha byla předána k obhospodařování společnosti, v niž by stát byl súčastněn 51%. Celkem možno lesní půdu odhadnouti nejméně za 2 miliardy Kč. Státní správa je dlužná za převzaté lesy obnos l miliardu Kč. Upsaným a splácaným kapitálem l miliardy Kč, kléry tvořil by druhou polovinu hodnoty podniků lesních, splacen by byl státní dluh za lesy s příslušenstvím.