Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební obdobi.
7. zasedání.
2132.
Interpelace:
I. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o - - vysokými cenami za ztracené součástky výstroje u 28. pěšího pluku v Praze,
II. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o příčinách - - vojínů 8. pěšího pluku v Místku,
III. posl. dra Sterna a soudr. min. spravedlnosti o umlčování pravdivých zpráv v denním tisku,
IV. posl. Krosnáře, I. Svobody a soudr. min. sociální péče a vnitra o neslýchaných pracovních poměrech stavebního dělnictva zaměstnaného na stavbě činžovních domů Ústřední sociální pojišťovny na Pankráci a - - jednání policie a četnictva proti tomuto dělnictvu
V. posl. Hodinové-Spurné a soudr. min. vnitra a min. spravedlnosti, že okresní hejtman z Poděbrad nedovolí mluvit o ministerské osnově změny § 144,
VI posl. Windirsche a druhů vládě o zákonu o úsporných opatřeních personálních č. 204/1932 Sb. z. a n.
Vil. posl. Šťourače, Jurana a soudr. mm. školství a nár. osvěty, že majitelka velkostatku Troubsiko, Ptáčníkova v Brně, neplní povinnosti vůči škole,
VIII. posl. dra Schollicha a druhů předsedovi vlády a mm. spravedlnosti o zabavení časopisu »Deutsche Volkszeitung fůr das Kuhlandchen«,
IX. posl. dra Jabloniczkého a druhů min. financí o změně výplatního dne odpočivných platů,
X posl. Glasela a druhů min. vnitra, že při pietní slavnosti v domě vystavěném na pamět padlých v Chebu bylo zakázáno zpívati Staroněmeckou pohřební píseň
XI. posl. dra Keibla a druhů mm. spravedlnosti, že trestní rozsudek libereckého okresního soudu byl vyhlášen jen česky.
2132/I.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o - - - vysokými cenami za ztracené součástky výstroje u 28. pěšího pluku v Praze.
Záložníci stěžují si nám na obrovské srážky ze žoldu, které musili u 28. pluku zaplatiti před odchodem 'do civilu za ztracené součástky výstroje. Tyto ceny jsou podle slov záložníků horší jak u. nebožtíka Bati.. Uvádíme několik příkladů. Za víčko od šálku 6. 20 Kč, za chránitko 3. 80 Kč, za vyčistění špatně čištěné pušky 8. 50 Kč a podobně. Záložníci se ptají, kam tyto peníze přijdou, a navrhují, aby jich bylo použito k podporám rodin nemajetných záložníků.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Jak potrestá pan ministr gážisty, kteří si podobným způsobem dovoluji - - - ?
Jaká opatřeni učiní pan ministr, aby se podobné případy již vícekráte neopakovaly a aby poškození záložníci, třebas jsou dnes v civilu, dostali své neprávem stržené peníze zpět?
v Praze dne 24. září 1932.
Dvořák,
Zápotocký, Babel, Gottwald, Kubač, Kuhn, J. Svoboda, Kopecký, Török, Vallo, Krosnář, dr. Stern, Štětka, Juran, Russ, Hrubý, K. Procházka, Hruška, Hodinová-Spurná, Čižinská, Hádek, Kliment, Höbnel.
2132/II.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o příčinách - - vojínů 8. pěšího pluku v Místku.
Vojáci 8. pěšího pluku v Místku žijí v nesnesitelných poměrech. V nečistých místnostech na poloshnilě slámě leží i 35 lidí najednou. Strava je špatná a nečistá, šálky a. polní láhve, které záložníci pro své cvičení vyfasovali, rezavé a po-
škozené. Ještě k tomu důstojníci a rotmistři snaží se popohnati déleslooižící poddůstojníky ježte k ostřejšímu kursu vůči mužstvu. Když již týrání a šikany nadřízených nedaly se dále snášeti, odepřeli vojáci 3. roty konati dále službu, nebudou-li tyto poměry ihned odstraněny. Na to vběhl mezi mužstvo jeden z délesloužících, začal vojínům nadávat a hrozit - - - Trpělivost vojáků měla však své meze. Hodili mu ze zadu na hlavu vojenskou přikrývku a dali mu společně výprask. Pro tento čin byla celá rota určena k raportu pro vzpouru, ale nic se nevyšetřilo, neboť všichni vojáci vypovídali jeden jako druhý a žádný »o ničem nevěděl«. Za trest byly pak všemu mužstvu zaraženy propustky, přesčasy a jiné výhody, ale poměry se již částečně zlepšily.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Postará se pan ministr, aby skandální poměry v ubytování, stravování a výstroji vojínů, jakož i šikanování a týrání mužstva 8. pěš. pluku bylo ihned odstraněno?
Postará se pan ministr, aby mužstvo - - nebylo dále vyšetřováno a aby všechny tresty byly ihned odvolány?
V Praze dne 24. září 1932.
Dvořák,
dr. Stern, Hádek, Gottwald, Zápotocký, Kopecký,
Krosnář, Hruška, Čižinská, Russ, Novotný, Kuhn,
Höhnel, K. Procházka, Kliment, Štětka, Juran,
Vallo, J. Svoboda, Steiner, Tyll, Török.
2132/III.
Interpelace
poslance dra Sterna a soudruhů ministru spravedlnosti
o umlčování pravdivých zpráv v denním tisku.
Rudý Večerník ze dne 7. října t. r. přinesl následující zprávu:
»Na Pankráci jsou vězňové biti. Co se děje v pašalíku min. spravedlnosti dra Meissnera. Že policie a četnictvo zatčené a vězně často týrají a trýzní je všeobecně známo a zjištěno a bylo již několikráte interpelováno. To, co se děje za zdmi věznic, zůstává však utajeno, ale ze zprávy, kterou dostáváme, vidíme, že personál pana ministra Meissnera v ničem si nezadá s personálem pana ministra Slavika.
V úterý dne 4. t. m. před 9. hod. dop. rozlehl se na chodbě krajské věznice na Pankráci strašný
nářek týraného vězně: Ježiš marjá, oni mně bijou. Prosím Vás, nebijte mne. Na několik okamžiků bylo ticho, ale asi za minutu bylo pokračováno v jedné cele (?? podzemní kobce ??), odkud zazníval znovu nářek a pláč téhož týraného vězně. Asi za půl hodiny dostavila se na místo děje náhodou komise min. spravedlnosti, v níž byli pp. min. r. Dostál a rada Trojan a této příležitosti využil senátor s. Nedvěd, který si odbýval na Pankráci trest, aby celý případ vylíčil a žádal přísné vyšetření a potrestání vinníků. Soudruh Nedvěd zjistil, že týrán byl vězeň Kilián, protože se u něho našlo trochu tabáku. Rada Dostál slíbil, že dá Kiliana vyšetřit lékařem, aby zjistil rozsah jeho poraněni. To se také stalo, ale zdali byli surovci potrestáni, to nevíme.
Censura celou zprávu sebrala. - - -
Ptáme se pana ministra spravedlnosti, jakým způsobem hodlá znemožnit potlačováni pravdy v tisku censurou?
V Praze dne 17. října 1932.
Dr. Stern,
Tyll, K. Procházka, J. Svoboda, Török, Sliwka, Steiner, Hruška, Kuhn, Hrubý, Krosnář, Dvořák, Vallo, Gottwald, Hodinová-Spurná, Juran, Štětka, Čižinská, Kopecký, Höhnel, Zápotocký, Novotný.
2132/IV.
Interpelace
poslanců Krosnáře, J. Svobody a soudruhů
ministru sociální péče a ministru vnitra
o neslýchaných pracovních poměrech stavebního dělnictva zaměstnaného na stavbě činžovních domů Ústřední soc. pojišťovny na Pankráci a - - jednání policie a četnictva proti tomuto dělnlctvu.
Ústřední soc. pojišťovna na Pankráci staví činžovní domy, které zadala největším vydřidušským stavitelským firmám, které dělníky přímo neslýchané vykořisťují po způsobu krvavých plantážníků v Africe. Platy dělníků jsou výsměchem lidské bídě, pracovní doba a její rozdělení, práce přes čas se provádí takovým způsobem, že ze zákona o 8hodinné době pracovní zůstaly v platnosti pouze podpisy ministrů. Ostatní zákonné předpisy nejsou dodržovány vůbec, ba jsou přímo surově šlapány. A to za přímého dozoru zástupce Ústřední sociální pojišťovny pod dohledem policie a celníků. Všechny stížnosti dělnictva na postup stavitelských firem proti dělnictvu,
přednesené zástupcům ústřední sociální pojišťovny zůstaly nepovšimnuty. Stavitelské firmy na každou stížnost dělnictva odpoví zvýšeným brutálním způsobem proti dělnictvu tam zaměstnanému. Pro neslýchané pracovní poměry na těchto stavbách svolalo si stavební dělnictvo na 19. září t. r. závodní schůzi, aby se poradilo o poměrech na stavbě a obranných prostředcích proti stavitelskému vykořisťováni. Závodní schůze stavebního dělnictva měla se konat na zahradě přilehlé ke stavbě jednoho ze jmenovaných bloků. Když dostavil se povolaný zástupce průmyslového svazu stavebního dělnictva tajemník Nepomucký, policejní komisař dr. Smetana jako velící čety četnické zabránil mu vstup do zahrady a prohlásil jej bez jakýchkoliv důvodů za zatčena. Tento neslýchaný čin policejního komisaře vyvolal nesmírně pobouření mezi shromážděnými, což mělo za následek, že policejní komisař nechal dále zatknouti ještě 6 dělníků a 1 ženu.
Při zatýkání dělníka Mertiauta z Motola vrhl se policejní komisař dr. Smetana proti němu se slovy: *To seš ty, syčáku, ty si chtěl, abych se ti legitimoval - já bych ti byl ukázal, - že bys byl na marách, - kdybych - měl ssebou -... »
Řádění policejního komisaře dra Smetany vyvolalo novou bouři roztrpčeni, zejména když surově jednal se ženou, matkou tříletého chlapce, kterého vedla za ruku, a dal ji odvést na strážnici a tříletého chlapce ponechal bez všeho dozoru. Všichni zatčeni byli ponecháni na nuselském policejním komisařství ve společné cele, žena sice byla dána do samostatné cely, ale v noci byla k ní přivedena na mol zpitá prostitutka. Nedostatečně obléknuté ženě nebyla dána ani pokrývka na noc a všechny její žádosti o pokrývku byly briskně odmítnuty. Rovněž tak i druhý den ráno žádost, aby jí za vlastní peníze byte koupena káva, ale naproti tomu prostitutce na její přání byla káva ihned donesena s příslušnými zákusky. Ještě dva dny byli tito nic nezavinivši dělníci a nevinná žena honěni po policejních celách až konečně na Pankrác, kde na základě zákroků byli pak propuštěni.
Tento neslýchaný případ - - jednání policejního komisaře zaznamenáváme - -, které policejní orgány soustavně provádějí na pracujících při požadavku za práci plat a lidské zacházeni.
Podepsaní se táží pana ministra soc. péče:
1. Je panu ministru soc. péče zajisté známo, že Ústřední sociální pojišťovna staví za dělnické peníze činžovní domy na Pankráci, a je-li mu známo, jakým způsobem jsou tam zaměstnáváni dělnici?
2. Je pan ministr sociální péče ochoten zakročiti proti porušování všech ochranných zákonů stavitelskými firmami a také proti vedoucím ÚSP, kteří toto neslýchané surové jednání s dělnictvem a šlapání zákonů trpí?
Podepsaní se táži pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten nechat vyšetřit neslýchané řáděni policejního komisaře dra Smetany?
2. Je pan ministr vnitra ochoten naříditi a zbaviti policejního komisaře dra Smetanu úřadu, když dr. Smetana ohrožuje ve své funkci životy dělníků?
V Praze dne 5. října 1932.
Krosnář, J. Svoboda,
Zápotocký, Dvořák, Kubač, Hruška, Novotný,
Babel, Russ, Török, Kopecký, Štětka, Kliment,
Hrubý, Juran, Höhnel, Čižinská, Kuhn, Tyll,
Vallo, Hodinová-Spurná.
2132/V.
Interpelace
posl. Hodinové-Spurné a soudruhů ministru vnitra a ministru spravedlnosti,
že okresní hejtman z Poděbrad nedovolí
mluvit o ministerské osnově změny
§ 144.
Když ministerstvo spravedlnosti vydalo svou známou osnovu novelisace §§ 144 a dalších, vzbudil návrh pochopitelný zájem širokých kruhů veřejnosti a v řadě míst byly a jsou svolávány schůze, na nichž o novelizaci se hovoří. Všechny příslušné úřady až dosud vždy a všude v celé republice braly na vědomí oznámení těchto schůzí a bez jakýchkoliv námitek je povolovaly, jak se samo sebou rozumí při věci toho obsahu a dosahu jako je novelisace § 144. Teprve pan okresní hejtman z Poděbrad - známý ostatně svojí všeobecnou persekuční praxí proti dělnickému hnutí - přišel na nový, pronikavý způsob přesvědčování nadřízených o své služební horlivostí. Dne 16. prosince t. r. oznámil Karel Knotek z 'Městce Králové hejtmanu do Poděbrad, že v Městci má býti dne 20. prosince 1932 o 8. hod. več. konána schůze žen s programem: Novelisace § 144. Do pana hejtmana vjela hrůza a polekal se velmi, že by paní z Městce Králové mohly debatou o § 144 republiku ohrozit, mír a pořádek porušit, trestní činy schvalovat a k nim vybízet a i jinak nectít zákon číslo 135 z Anno dazumal 1867 a proto sedl a pilné psaní psal. že schůzi zakazuje. Tím se velmi vyznamenal, protože jako prvý v celé republice objevil nebezpečnost diskuse o předloze ministerstva spravedlnosti a včas zabránil, aby jejím rozborem nebyly podryty základy státu.
Jelikož však v ČSR nebyl dosud oficielně odvolán ústavní zákon i shromaždovací svobodě jsou nejen paní, které si schůzi přály, ale celá pracující veřejnost v Městci přesvědčena, že jde i v tomto případě o vyslovenou perseku-
ci a o zlovůli, se kterou pan hejtman soustavně poškozuje dělnické hnutí v místě. Případ je tím markantnější, že se jednalo o diskusi vládního návrhu a o otázce, v níž žádný porušování veřejného klidu a pořádku spatřovati nemůže.
Ptáme se proto pana ministra vnitra:
Je ochoten poučiti pana hejtmana v Poděbradech, že obyvatelstvo tohoto státu, z jehož peněz pan hejtman existuje, požívá dosud ústavou daného práva volného shromáždění a že pan hejtman není ještě takovým pánem, aby mohl svévolně a zlomyslně zakazovati schůze zcela nezávadné, poučné a všemi ostatními stranami bez nejmenších námitek úřadů svolávané?
Je ochoten dáti všeobecný pokyn panu hejtmanu poděbradskému, jak se má a musí státní úředník chovat k občanstvu a najmě k poplatnictvu a naznačiti mu s příslušným důrazem, že hejtmanským posláním není - - - zbytečnými zákazy schůzí, případně šikanami v podobě odpovědí na oznámení schůzí v posledním okamžiku před jich konáním?
Pana ministra spravedlnosti se ptáme, je-li ochoten postarati se o svobodu diskuse návrhu ministerstva spravedlnosti, který přece jistě nebyl vydán proto, aby si ho pan okres, hejtman v Poděbradech vzal za záminku k zakazování veřejných schůzí žen?
V Praze dne 21. prosince 1932.
Hodinová-Spurná,
Štětka, dr. Stern, Šťourač, Hruška, Török, Zápotocký, Krosnář, Dvořák, Vallo, J. Svoboda, Kliment, Kubač, Čižinská, Kuhn, Juran, Kopecký, Russ, Hrubý, Höhnel, Novotný, Tyll.
2132/VI (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů vládě
o zákonu o úsporných opatřeních personálních, č. 204/1932 Sb. z. a n.
Podle zákona č. 314/1920 Sb. z. a n. a podle § 150 'platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n. smí se ze služebního platu (bez činovného) státních zaměstnanců a jiných veřejných zaměstnanců, jejichž plat jest upraven obdobně podle platového zákona, jakož i z výslužného těchto osob - při čemž se jen 75% těchto požitků považuje za základ k výpočtů - soudně zabaviti nebo smluvně zastaviti (při častých půjčkách úředníků u záložen) jen jedna třetina, při čemž ze služebního
platu musí ročně zůstati volnými nejméně 6. 000 Kč, z výslunného 4. 000 Kč. Odlišné smlouvy jsou neplatné. Stalo se vícekráte, že k zaplacení uzavřených půjček jest služební plat nebo výslužné úplně zabaveno až po zákonitou nejvyšší hranici. Novými 5-12% srážkami z, platů (se zvýšeným pensijním příspěvkem), provedenými podle návrhu zákona o úsporných opatřeních personálních, přesunuje se u požitků tím postižených základna srážek v neprospěch půjčovatelů, neboť třetina platu (výslužného), kterou lze zabaviti nebo zastaviti, sníží se ovšem o stejné procento. Tím se znemožní placení plných smluvních splátek, které zůstávají v platnosti. Zákon neobsahuje ustanovení, které by upravovalo tyto pří pady; jest zapotřebí vysvětlení, mění-li se novým zákonem takové smlouvy o půjčku a postoupení platu, pokud jde o výši a trváni splátek, což by ovšem odporovalo základní zásadě § 5 občanského zákoníka, podle něhož zákony nemají vlivu na práva dříve nabytá, nebo zdali a pokud 'uvedené předpisy zákona mají býti mlčky změněny obsahem nového zákona.
Tážeme se vlády, je-li ochotna vysvětliti uvedené okolnosti?
V Praze dne 10. ledna 1933.
Windirsch,
Platzer, Heller, Zierhut, Scharnagl, Zajíček, Kunz, Böhm, Fritscher, Wagner, Gläsel, dr. Hodina. Greif, Bobek, Krumpe, dr. Luschka, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, dr. Petersilka, Viereckl, Halke.
2132/VII.
Interpelace
poslanců Šťourače, Jurana a soudruhů ministru školství a národní osvěty,
že majitelka velkostatku Troubsko,
Ptáčníkova v Brně, neplní povinnosti
vůči škole.
Obec Ostopovice vede již dlouhá léta spor s majitelkou velkostatku Troubsko, okres Brnotenkov. Josefou Ptáčníkovou, bytem v Brně, o plnění povinností ke škole v Ostopovicích, ke kterým je povinna dle nadační listiny velkostatku. Dle nadační listiny ze dne 30. prosince 1795 jest majitel panství povinen starati se o řádný stav školních budov v Ostopovic9ch a Popůvkách a zříditi je, kdykoliv by byly poškozeny nebo zničeny. Poněvadž dnešní držitelka velkostatku zdráhá se této své povinnosti vyhověti, jsou školní děti stísněny v budovách nevhodných a zdraví ohrožujících a chudičká obec je donucena vlastním nákladem pořizovati nejnaléhavější o-
pravy, o jichž úhradu se nakonec musí souditi s majitelkou, která nechce uznat povinnost tak všeobecně užitečnou a nutnou, jako je úprava školy.
Ptáme se proto pana ministra školství a národní osvěty, je-li ochoten dopomoci obci Ostopovicím k platnosti staletých práv a donutit majitelku velkostatku Ptáčníkovou, aby dle své povinnosti na velkostatku hypotékárně vtělené, postarala se, aby škola v Ostopovicích uvedena byla do náležitého a všem potřebám vyhovujícího stavu?
V Praze dne 17. ledna 1933.
Šťourač, Juran,
Gottwald, Novotný, Babel, dr. Stern. Krosnář,
Kuhn, Štětka, Steiner, K. Procházka, J. Svoboda,
Tyll, Hruška, Kliment, Čižinská, Zápotocký,
Dvořák. Török, Vallo, Hodinová-Spurná.
2132/ VlIl (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhů
předsedovi vlády a ministru spravedlností
o zabaveni časopisu »Deutsche Volkszeitung fůr das Kuhländchen«.
Novojičínské státní zastupitelství zabavilo časopis »Deutsche Volkszeitamg fr das Kühländchen« ze dne 16. prosince 1932 pro tento článek:
»Odměna špičkám demokracie a vojska náhrada za vánoční remunerace.
Musí pobuřovati, když v odborných časopisech organisace železničních zaměstnanců nacházíme obšírnou zprávu o této skoro neuvěřitelné, ale přece pravdivé věci: Min. měsíce byly podle této zprávy vyplaceny vysokým státním úředníkům a vyšším štábním důstojníkům zvláštní vánoční remunerace, což se provedlo zvlášť důvěrným intimátem, ačkoliv vláda zdánlivě neměla o tom ani tušení. Ovšem ministerstvo financí jistě vědělo o těchto remuneracích neboť jde veskrze o velké peníze. Vládní radové dostali, jak oznamují zmíněné odborné časopisy, 2000-3. 000 Kč, ministerští radové a odboroví přednostové i brigádní generálové 5. 000 Kč, divisní generálové 10. 000 Kč, zemští velitelé 20. 000 Kč a presidenti Pozemkového úřadu. Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Poštovní spořitelny po 100. 000 Kč. Těmto remuneracím pro vysoké úředníky a důstojníky byl dán titul »Odměna za zvláštní výkony«, neboť přece podle zákona bylo vypláceni remunerací zastaveno, letošní vánoční
remunerace se vůbec nevyplácely a mimo to remunerace, vyplácejí-li se, jsou vázány zcela určitými podmínkami. Jaké zvláštní výkony vykonali tito tak obdaření úředníci a důstojníci, nedověděla se dosud veřejnost, která musí býti faktem, že se remunerace vyplácely, tím trapněji překvapena, protože se právě v posledních dnech ze všech koutů shrabují peníze, aby se uhradil schodek státního hospodářství v příštím roce. Sedmička vládních stran musí se rváti o každý haléř, musí pro protesty veřejnosti upustiti od zvýšení daně z piva a vina a vypomoci si tím, že zvýši daň z obratu u piva o 5 hal. a u masa o 10 hal. Mimo to se musí zrušiti osvobození od daně z obratu podnikatelů, jejichž roční obrat nepřesahuje 150. 000 Kč, u akciových společností a jiných společenských podniků se zavádí nouzová dávka pro nezaměstnané, konečně se zvyšují cla na kávu, čaj a rýži, jen aby se tímto všestranným způsobem sehnalo asi 450 milionů Kč, které spolu s dřívějšími úhradovými opatřeními, vynášejícími asi 600 milionů Kč. uhradí schodek příštího roku. Zatím co tedy zvoleni zástupci lidu musili se raditi a usnášeti na nejnepopulárnějších úsporných opatřeních a zvyšován! dani v zájmu rovnováhy státního rozpočtu, zatím co dále celá veřejnost bére účast v poradách o úsporných opatřeních a podává návrhy - na druhé straně se zdánlivě bez vědomi vlády vyplácejí vysokým úředníkům a důstojníkům vánoční remunerace s předstíraným titulem, aby tito nejlépe placeni služebníci státu byli předem odškodněni za zamýšlené sníženi platů. Jak mnoho státních zaměstnanců, kteří naléhavě potřebují každého haléře, bylo by si mohlo právě před vánocemi pomoci těmito remuneracemí, které se vyplácely pod titulem »Odměna za zvláštní výkony, i tehdy, kdyby se každému z nich bylo dalo jen několik set korun. Drobní státní zaměstnanci nedostávají vánoční remuneraci, poněvadž státní pokladny nemají peněz, ale zdá se, že pro špičky byrokracie a vojska je zde peněz dostatek. Jest jasné, že to musí pobuřovati. (Viz také interpelaci posl. dra E. Schollicha ze dne 17. března 1932 v čísle 37 našeho časopisu ze dne 1. dubna, na kterou dosud nedošla odpověď. ) Se zřetelem na takové poměry lze pochopiti, když rozčilení obyvatelstva vzrůstá. Hrozivě stoupající nezaměstnanost, ohromné daňové zatížení hospodářství vedou ke zkáze. Tyto poměry, způsobené neschopným systémem, hrozí již utlumiti každou radost z práce. Zákon přičinnosti o příčině a účinku spřádá příští osud. «
Tento článek vyšel naprosto nezávadně v četných časopisech, m. j. na př. i v časopise »Neue Prager Morgrenpost« ze dne 10. prosince 1932. Skutečně ani podle obsahu nelze vlastně poznati, proč bylo považováno za nutné potlačiti rozšiřování tohoto článku. Je-li zpráva zde oznámená klamná, pak stačí k uklidnění veřejností, aby to vláda úředně odvolala, je-li však správná, pak jest zabavení, stalo-li se na pokyn vlády, neslýchaným činem svévole.
Ze nemůže býti tak docela nesprávná, vyplývá jistí z výroku zplnomocněného ministra
dra Vlasáka, který učinil v rozpočtovém výboru dne 19. prosince 1932, neboť se na dotaz vyslovil, že podle usnesení ministerské rady bylo vyplácení remuneraci letos zásadně zastaveno a že se prý také žádné nevyplácely - s výjimkou několika naléhavých případů. Tyto naléhavé případy však zajímají především státní úředníky, jimž se právě pronikavě snížily požitky, zajímají však i veškeré obyvatelstvo, jemuž se denně všemi hlasy vypravuje o nutném šetřeni a o bezútěšných státních financích a s tímto odůvodněním se mu ukládají velmi těžké oběti.
Podepsaní táží se tedy předsedy vlády, zda jest pravdivá zpráva uvedená na zabaveném místě, že přes peněžní nouzi státu byly státním funkcionářům i letos vyplaceny značné remunerace, a je-li pravdivá, komu, v jaké výši a s jakým odůvodněním byly takové remunerace vyplaceny?
Táží se pana ministra spravedlnosti, proč tato zpráva byla zabavena, souhlasí-li s jednáním novojičínskěho státního zastupitelství a provedloli se toto opatření na pokyn vlády?
V Praze dne 20. prosince 1932.
Dr. Schollich,
Matzner, dr. Keibl, Kasper, dr. Petersilka, inž. Jung, Bobek, Oehlinger, Fritscher, Krumpe, Krebs, Köhler, Horpynka, Knirsch, Geyer, Kunz, dr. Hassold, lnž. Kallina, dr. Luschka, Scharnagl, dr. Mayr-Harting, Schubert, Simm, dr. Hanreich, Greif.
2132/1X. (překlad).
Interpelace
poslance dra Jabloniczkého a druhů ministru financí
o změně výplatního dne odpočivných platů.
Státní pensisté byli nedávno vyrozuměni, že se jim pense od nynějška nebudou již vypláceti prvého dne v měsíci, nýbrž čtvrtého a kdyby tento den připadl na neděli nebo svátek, teprve pátého dne v měsíci.
Toto vládní opatření lze vykládati mnoha způsoby, ale nelze tvrditi, že by bylo moudré nebo sociální.
Kdyby se pro toto opatření uváděly snad domnělé technické potíže, třeba proti tomu namítnouti, že takovéto odůvodnění nemá vůbec žádného podkladu, poněvadž po mnoho desítiletí v rakousko-uherském mocnářství, ani v uply-