Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období.
7. zasedání.
2130.
Odpovědi:
I. min. sociální péče na intenp. posl. Husnaje a soudr. o nedodržováni osmíhodinné doby . pracovní ve státních lesích na Podkarpatské Rusi (tisk 1878/XV).
II. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů o nových přehmatech četníku (tisk 1930/XIX),
III. min. spravedlnosti na intenp. posl. dra Schollicha a druhů o obsazení místa u kojetinského okresního soudu (tisk 1977/VIII),
IV. min. financí na interp. posl. Viereckla, Gläsela a druhů o špatné finanční- situaci rozličných obcí, zaviněné tím, že jim berní úřady nedostatečně přikazují přirážky (tisk 1907/XXII),
V. min. vnitra na interp. posl. Hokkyho a druhů o zrušení obecního zastupitelského sboru v Paušině a Jmenování vládního komisaře (tisk 1956/XIX),
VI. min. vnitra na interp. posl. Knirsche a druhů o zabavení čísla 52 časopisu »Duxer Zeitung« ze dne 28. června 1932 (tisk 1985/IV),
VII. min. vnitra na interp. posl. Hokkyho a druhů o odpovědi, dané na interpelaci ve věci naléhavé a radikální, úpravy státního občanství (tisk 1980/XIII), ' '
VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Bachera a druhů, že německy sepsaná podání, . předložená německými stranami opavskému okresnímu soudu, byla neoprávněně- odmítnuta z jazykových důvodů (tisk 1930/XII),.
IX. min. vnitra a min. národní obrany na interp. posl. inž.. Junga a druhů "o - - četníkem (tisk 1985/V),
X. min. vnitra na interp. posl. Hrušky a soudr. o svévolném postupu; okresního hejtmana dra Plavce v Hořovicích proti ústřednímu dělnickému konsumnímu a stavebnímu spolku »Včela« z. s. s r. o. v Praze (tisk 1930/IV),
XT. min. vnitra na interp. posl. Novotného a soudr. o postupu úředních orgá-ňů při'domovních prohlídkách (tisk 1930/V).
XII. min. Vnitra na interp: posl. Jurana a soudr. o brutálním zákroku kroměřížské policie a četnictva proti nezaměstnaným. (tisk. 1930/VI),
XIII. vlády na interp. posl. dra Bachera a druhů o nařízení předsednictva ministerské rady (tiskového odboru) č. 1280 T. O., podle něhož oznámení v československém Úředním listě, sepsaná menšinovým jazykem, musí býti uveřejňována také česky (tisk 1907/X) a na interp. posl. dra Hassolda a druhů o postupu Úředního listu Československé republiky odporujícím ustanovení jazykového zákona (tisk 1907/XXIII),
XIV. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o chování chebské státní policie k německému obyvatelstvu (tisk 1930/IX),
XV. min. vnitra na interp. posl. Kasipera a druhů o stranickém úřadováni okresního hejtmana dra Adolfa Srba v Novém Městě n. Met. (tisk 1930/XIV),
XVI. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zpronevěrách u opavského policejního ředitelství (tisk 1977/V),
XVII. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů, že organisaci »Grenzlandjugend« bylo zakázáno nositi praporky (tisk 1977/VI),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. dra Keibla a druhů, že varnsdorfský okresní úřad zakázal prázdninovou kolonii pro školní dítky a nezaměstnané, která se měla konati v době od 10. do 17. srpna 1932 na »Schindelhengstu« u Horní Chřibské-Krásného Pole (tisk 1989/XIX).
XIX. min. vnitra na interp. posl. dra Bachera a druhů o zabavení článku Nejnovější příhody z Tolštejna«, který byl uveřejněn ve varnsdorfském časopise »Abwehr« ze dné 19. října 1932 č. 242 (tisk 2035/VI).
XX. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o zabavení článku »Strašná nouze v Rudohoří«, »Proč schází vládě právní podklad, když jde o podporu nouzových území v Ru-
dohoří?«, otištěného dne 2. listopadu 1932 v časopisu »Teplitz-Schönauer Anzeiger« (tisk 2042/X).
2130/I.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Husnaje a soudruhů
o nedodržováni osmihodinové doby pracovní ve státních lesích na Podkarpatské Rusi (tisk 1878/XV).
Ústřední ředitelství státních lesů a statků oznámilo ministerstvu sociální péče, že za příčinou zabránění stížnosti do délky pracovní doby vydalo všem podřízeným správám státních lesů a statků na Podkarpatské Rusi pokyn, aby při lesních pracích za denní mzdu bylo dbáno dodržování zákonné pracovní doby.
V Praze dne 23. prosince 1932.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
2130/II (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. R. Junga a druhů
o nových přehmatech četníků (tisk 1930/XIX).
Podle provedeného šetření spočívají údaje interpelace z velké části na nesprávné informaci. Interpelovaný případ se přihodil v době vyšetřování o organisacích mládeže německé národně socialistické strany. V průběhu tohoto vyšetřování obrátil se velitel četnické stanice v Tatenicích, vrchní strážmistr František Žák, na bývalého předsedu místní organisace německé národně socialistické strany dělnické v Krasíkově Josefa Hegera, s nímž se osobně znal, se žádostí, aby mu zasílal občas časopis Jungdeutsches Volk a aby ho zpravoval o schůzích a jiných podnicích jmenované organisace, které podle zákona nemusí býti oznamovány úřadu.
Vrchní strážmistr nežádal ani, aby tento časopis byl mu pravidelně zasílán, ani aby každá schůze byla mu oznamována samotnou národně socialistickou skupinou mládeže. Heger se také netázal, jakými předpisy jest žádost vrchního strážmistra odůvodněna, neboť šlo pouze o žádost za ochotu z osobní známosti. Ostatně Heger jmenovanému vrchnímu strážmistrovi žádné zprávy nepodal, ani časopisu zmíněného nikdy nezaslal.
Nelze tudíž vrchnímu strážmistrovi Žákovi co do jeho postupu nic vytýkati a nemám proto z podnětu této interpelace důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 15. prosince 1932.
Ministr vnitra: Černý, v. r.
2130/III (původní zněni).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o obsazení místa u kojetínského okresního soudu (tisk 1977/VIII).
Služební místo soudního rady a přednosty okresního soudu v Kojetíně bylo obsazeno usnesením vlády ze 16. června 1932 veřejnou soutěží. Bylo uděleno dle mého návrhu uchazeči, který ze tři žadatelů, v soutěži se přihlásivších, byl fysicky, služebním pořadím i délkou služby nejstarším a pro žádané místo měl zvláštní způsobilost tím, že po osm let zastával bezvadně místo přednosty jiného okresního soudu, čeho u ostatních spolužadatelů nebylo.
Zasluhoval tedy tento uchazeč, jehož kvalifikace je velmi dobrá, a jenž osobním senátem krajského soudu v Olomouci i vrchního soudu byl pro uprázdněné místo primo loco doporučen, před ostatními povýšení do VI. stupnice funkčního služného, spojeného s propůjčením řečeného místa.
Uchazeč tento odvolal sice svou žádost během jednání o obsazení řečeného místa, obnovil ji však ještě dříve, než osobní senát vrchního soudu podal svůj obsazovací návrh a odůvodnil opětováni žádosti tím, že jeho osobni a zdravotní poměry se změnily.
Tvrzeni, že žádost opětoval na vyzvání, neodpovídá skutečnosti, ježto žádost byla obnovena spontánně bez jakékoliv úřední nebo neúřední výzvy.
Postupu při obsazování místa přednosty okresního soudu v Kojetíně nelze tedy činiti nijakých výtek.
V Praze dne 9. prosince 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.
2130/IV. (původní znění).
Odpověď
ministra financi
na Interpelaci poslanců Viereckla, Gläsela a druhů
o špatné finanční situaci rozličných obci, zaviněné tím, že jim berní úřady nedostatečně přikazuji přirážky (tisk 1907/XXII).
Příděl a výplata obecních přirážek berními úřady obcím řídí se jednak podle výše roční náležitosti, t. j. výše předpisu těchto přirážek, jednak podle výše plateb přijatých v tom kterém časovém období na daně a přirážky svazků územní samosprávy. Při výplatě obecních přirážek konají pak ještě berní úřady různé srážky k úhradě protipohledávek finanční správy, zejména k úhradě daní a dávek, k nimž jest obec povinna, k úhradě záloh, napřed snad poskytnutých na přirážky, přeplatků na přirážkách z minulé doby, k úhradě příplatků ke starobním podporám podle § 4 zákona ze dne 21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n. a pod. Z toho jest zřejmo, že měsíční, pokud se týče roční výplaty obecních přirážek mohou býti značně nižší, než kolik by obec podle přirážkové základny měla dostati. O výši měsíčního podílu na přirážkách, jakož i o provedených srážkách každou obec, pro kterou berní úřad obecní přirážky vybírá, tento úřad každý měsíc uvědomuje a to i tehdy, když měsíční podíl z jakéhokoliv důvodu není přidělen nebo vyplacen; koncem roku po účetní závěrce dostává pak obec zvláštním výkazem vyúčtování o celoročním hospodaření obecními přirážkami.
Pokud se týče osvobození kolonistů od daně pozemkové, sděluji, že podle ustanoveni § 102 zákona o přímých daních jest ministerstvo financí zmocněno, aby v dohodě s ministerstvy zemědělství a vnitra povolovalo dočasné osvobození od pozemkové daně pro pozemky, na nichž byla provedena nová hromadná osídlení. Osvobození toto, jež se vztahuje též na přirážky svazků územní samosprávy, předpokládá individuelní žádost kolonisátora, podanou u finanční-
ho úřadu II. stolice; ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy zemědělství a vnitra zkoumá pak u každé takové žádosti, zda a do jaké míry podmínky, stanovené pro osvobození citovaným zákonným ustanovením a prováděcím předpisem k němu vydaným, jsou u oné kolonie splněny a podle výsledku povolí osvobození nejdéle na dobu 6 let. Doposud bylo v Cechách povoleno osvobození od pozemkové daně pouze pro kolonii Březno (berní okres Lovosice) na dobu 6 let, ježto veškeré zákonné podmínky pro osvobození stanovené byly zde splněny; žádosti za osvobození od pozemkové daně jiných kolonií v Cechách buď ministerstvu financí dosud nedošly, nebo byly vráceny k novému přesnému šetření. Vyskytující se zprávy o dočasném osvobození majitelů zbytkových statků od pozemkové daně, jakož i o všeobecném osvobození kolonistů od této daně na dobu 6 let nejsou tudíž pravdivý. Rovněž neodpovídá skutečnosti, že by vynesením státního pozemkového úřadu v Praze ze dne 25. ledna 1932, č. 12539/32-V/41. všichni kolonisté a majitelé zbytkových statků byli všeobecně osvobozeni od placení daně pozemkové se všemi přirážkami na dobu 6 let (od roku 1928 do roku 1934). Tímto vynesením státní pozemkový úřad žádal pouze berní úřady v Chomutově a Žatci, aby na kolonistech exekučně nevymáhaly samosprávné přirážky k dani pozemkové za dobu, na kterou budou od nich pravdepodobně osvobozeni, poukazuje při tom na to, že ministerstvo financí povolilo kolonistům příročí do vyřízeni žádostí za dočasné daňově osvobození, nejdéle však do konce roku 1932.
Ke konkrétním stížnostem v interpelaci obsaženým dovoluji si uvésti toto:
Přirážkové základny byly obci Strojetice v okresu podbořanském berním úřadem v Podbořanech za léta 1928 až 1931 sděleny podle předpisů z dřivějších let.
Správná přirážková základna a podle ní vypočtené obecni přirážky činily pro rok:
1928 u činžovní daně 253 Kč, obecni přirážky (78%) 198 Kč, u ostatních daní 9. 103 Kč, obecní přirážky (146%) 13. 290 Kč, celkem 13. 488 Kč,
1929 u činžovní daně 207 Kč, obecní přirážky (157%) 325 Kč. u ostatních daní 12. 354 Kč, obecní přirážky (200%) 24. 707 Kč, celkem 25, 032 Kč
1930 u činžovní daně 234 Kč, obecní přirážky (59%) 138 Kč. u ostatních daní 12. 093 Kč, obecní přirážky (200%) 24. 186 Kč, celkem 24. 324 Kč,
1931, u činžovní daně 234 Kč, obecní přiřazky (123%) 287 Kč, u ostatních daní 12. 141 Kč obecní přirážky (240%) 29. 137 Kč, celkem 20. 424 Kč
Přirážková základna pro rok 1932 činila podle posledních daňových předpisů u činžovní daně 334 Kč, ostatních daní 12. 141 Kč, obecní přirážky k činžovní dam (135%) 292 Kč, obecní přirážky K ostatním daním (242%) 29. 374 Kč, celkem 29. 666 Kč.
V roce 1928 bylo jmenované obci přiděleno na obecních přirážkách 14. 390 Kč. Při výplatě byla obci sražena k úhradě 10%-ního příspěvku k dani pozemkové částka 815. 64 Kč a k úhradě přeplatku z roku 1927 per 945. 21 Kč a bilančně vykázaného přeplatku za rok 1927 per 27. 467. 63 Kč-částka 11. 859. 57 Kč, takže obci bylo skutečně vyplaceno pouze 1. 714. 79 Kč. Při tom koncem roku 1928 zbýval neuhrazený ještě přeplatek na obecních přirážkách 16. 553. 27 Kč.
V roce 1929 bylo obci Strojetice přiděleno 25. 032 Kč. Z přidělené částky byly obci sraženy při výplatě tyto částky: na příspěvek k starobním podporám 12. 50 Kč. na 10%ní příspěvek k dam pozemkové 815. 40 Kč, a k úplné úhradě přeplatku z r. 1928 16. 553. 27 Kč, jakož i bilančního přeplatku z roku
1928 263. 27 Kč,
celkem 17. 644. 54 Kč.
Obci bylo tudíž hotově vyplaceno pouze 7. 387. 45 Kč.
V roce 1930 bylo jmenované obci přiděleno na obecních přirážkách 22. 297 Kč; při tom však v měsíci listopadu t. r. úředník neovládající dobře platně předpisy přidělil obci bez ohledu na výši přijatých plateb neprávem podíl 20. 211 Kč. Správně za celý rok 1930 v poměru k přijatým platbám mělo býti přiděleno pouze 8. 108 Kč. Z částky 22. 297 Kč bylo obci při výplatách během roku sraženo k úhradě příspěvku k starobním podporám 191. 60 Kč,
10%ního příspěvku k dani pozemkové 811 85 Kč, bilančního přeplatku z roku 1929 10. 342. 25 Kč kromě toho bylo obci zadrženo k ú-
hradě očekávaného bilančního
přeplatku za tento rok 9. 001. 20 Kč,
celkem 20. 346. 90 Kč Obci bylo tudíž vyplaceno pouze 1. 950. 40 Kč.
V roce 1931 bylo obci na přirážkách přiděleno:
běžný podíl 26. 972. - Kč,
zadržená částka koncem roku 1930 9. 001. 25 Kč,
celkem 35. 973. 25 Kč
I zde však byl v listopadu 1931 obci přidělen neprávem podíl bez ohledu na výši přijatých plateb částkou 18. 864 Kč, ač za celý rok mělo býti obci správně přiděleno pouze 12. 260 Kč. Z přidělené částky 35. 973. 25 Kč bylo obci při výplatách během roku sraženo k úhradě:
příspěvku k starobním podporám 216. 65 Kč,
10% příspěvka k dani pozemkové 814. 35 Kč,
k úplné úhradě bilančního přeplatku l roku 1930 15. 929. 74 Kč,
kromě toho bylo obci zadrženo k úhradě očekávaného bilančního přeplatku za rok 1931 9. 258. 45 Kč,
celkem 26. 219. 19 Kč.
Obci bylo v důsledku toho vyplaceno pouze 9. 754 Kč.
V roce 1932 za 9 měsíců byly obci na přirážkách přiděleny tyto částky:
běžný podíl 19. 616. - Kč,
zadržená částka koncem roku 1930 9. 258. 45 Kč, podíl ze státních daní 1. 461. 35 Kč,
celkem 30. 335. 80 Kč.
Z této částky bylo obci při výplatách během roku sraženo:
na příspěvek k starobním podporám 270. 80 Kč, na 10% příspěvek k dani pozemkové 474. - Kč. k částečné úhradě bilančního pře-
platku z r. 1931 19. 044. 52 Kč 18. 957. - Kč,
celkem 19. 701. 80 Kč.
takže obci bylo hotově vyplaceno pouze Kč 10. 634. -.
Mimo to obdržela obec v září 1932 od zemského finančního ředitelství v Praze zálohu na přirážky v částce 10. 000 Kč.
Z uvedeného plyne, že na nedostatečném přidělování a výplatách obecních přirážek obci Strojetice nenese berní úřad v Podbořanech žádné vlny, neboť hlavní příčinou nedostatečných přídělů byly nedostatečné platby občanů této obce na dlužné daně s přirážkami (koncem roku 1931 vázly na obecních přirážkách této obce ještě nedoplatky v částce 62. 898. 90 Kč). Uvedenému bernímu úřadu nelze vytýkati nedostatečné přidělování přirážek, neboť svrchu uvedené číslice ukazují, že tento úřad, přihlížeje jenom k přirážkové základně a opomíjeje skutečné přijaté platby, přiděloval naopak obci mnohem více, než ji náleželo, z čehož koncem každého roku vznikaly v neprospěch obce značné bilanční přeplatky, jež bylo ovšem nutno následujícího roku obci opět srážeti.
Obdobné platí i o obecních přirážkách obcí Zlovědice, Letov a Běsno v okresu podbořanském, obcí Račetice, Vilémov a Libědice v okresu kadaňském a obcí Udlice, Všestudy, Okořín a Vrskmany v okresu chomutovském.
Činím současně opatření, aby daňové nedoplatky s přirážkami a příslušenstvím v obcích v interpelaci zmíněných byly důrazně vymáhány.
V Praze dne 8. prosince 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2136/V. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra na interpelaci posl. Hokkyho a druhů
o zrušeni obecního zastupitelského sbe-
ru v Paušině a jmenování vládního
komisaře (tisk 1956/XIX).
Pro odvolání vládního komisaře Michala Kéckera, pověřeného dočasnou správou záležitostí obce Paušiny není prozatím devonu; koná svědomitě povinnosti, jež mu správa obce ukládá. Nová voľba obecního zastupitelstva bude okresním úřadem rozepsána, jakmile zjednány budou předpoklady pro spořádaný chod správy obecní, zejména jakmile zmírněny budov rozpory stran, jež právě byly příčinou, že obecní zastupitelstvo bylo rozpuštěno.
Proti vládnímu komisaři Michalu Kéckerovi nebylo podle zprávy okresního úřadu v Mukacěvě zavedeno trestní řízení; jest dosud beztrestným.
Není proto právního podkládal k zavedeni trestního řízení proti úředním orgánům, jimiž Michal Kécker byl jmenován vládním komisařem obce.
V Praze dne 21. prosince 1932.
Ministr vnitra: Černý. v. r.
2130/VI. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance H. Knirsche a druhů
o zabavení Čísla 52 Časopisu »Duxer
Zeitting« ze dne 28. června 1932
(tišit 1985/IV).
Okresní úřad v Puchcově, vykonávaje tiskovou prohlídku časopisu »Duxer Zeitug, vycházejícího v Duchsově, zabavil číslo 52 tohoto časopisu ze dne 28. června 1932, poněvadž shledal v 8 místech článku nadepsaného. »Deutsche Turner in Dux und Umsebung vogelfrei! « jsou v « interpelaci uvedena, skutkovou povahu tres-
ných činů. V interpelaci jsou však jako zabavené uvedeny též celé odstavce článku, jež nebyly zabaveny.
Krajský jako tiskový soud v Mostě nálezem ze dne 1. července 1932 č. TI 81 zabaveni okresním úřadem v Duchcově nařízené v plném rozsahu 'potvrdil, už nav tak, že opatření to bylo zákonem odůvodněno.
Pokud se v interpelaci poukazuje na to, že zprávy v uvedeném časopisu zabavené vyšly snad bez závady v jiných časopisech, dlužno podotknouti, že řešení otázky, zda veřejný zájem nutné toho vyžaduje, aby rozšiřování závadných míst tiskopisu bylo zabráněno zabavením, dlužno posuzovati dle místních a časových okolností konkrétního případu.
Zodpovědění interpelace převzal jsem za pana ministra spravedlnosti, poněvadž zabavení, jehož se interpelace týká, nařídil úřad, podřízený ministerstvu vnitra.
V Praze dne 22. prosince 1932.
Ministr vnitra: Černý, v. r.
2130/VII. (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o odpovědi, dané na interpelaci ve věci
naléhavé a radikální úpravy státního
občanství (tisk 1980/XIII).
Odpověď mého předchůdce v úřadě na dřívější interpelaci (tisk 1579/111) pánů interpelantú ve věci státního občanství, byla dána na podkladě jednacích spisů o konkrétních případech v interpelaci uvedených, a musím odmítnouti tvrzení, že odpověď tato obsahuje mylné informace. Poukazem na to, že Markéta Zhorszká a Alexandr Szük již obdrželi státní občanství mělo býti pouze naznačeno, že tyto a podobné případy nemohou býti uváděny jako doklad potřeby nové legislativní úpravy otázek státního občanství, když ministerstvo vnitra uznává tomu československé státní občanství, kdo na takové uznání má nárok nebo udělí dobrovolně státní občanství, jakmile jsou splněny předpoklady, jež vyžaduje- dosud na Slovensku a Podkarpatské Rusi platný uherský zákon. Podobným způsobem bylo dodatečně uděleno československé státní občanství Janu Spolarichovi, zmíněnému v původ-
ní interpelaci, jehož žádost došla ministerstva teprve po vyřízení oné interpelace.
V nové interpelaci uvádějí se další případy jako doklad tvrzení o nutnosti nové legislativní úpravy předpisů o státním občanství, ač z těchto případů se u ministerstva vnitra projednávaly jen 3 a to žádost Alexandra Birika podle ústavního zákona 152/26 Sb. z. a n., která byla odmítnuta pro opožděnost, žádost Karla Bayerla o uznáni státního občanství, která není dosud definitivně vyřízena, ježto jest potřeba provésti obsáhlejší šetření v cizině, a žádost Juraje Fudelly o uděleni státního občanství, která Jest příznivě vyřízena a příslušné rozhodnutí bude vypraveno na zemský úřad, jakmile strana zaplatí předepsanou dávku za úřední úkon. Všechny ostatní případy se u ministerstva vnitra dosud vůbec neprojednávaly a nemohou proto rovněž odůvodniti potřebu nějaké změny předpisů o státním občanství.
Pokud to zájem státní připustí, mohou již podle platného právního stavu obdržeti osoby v interpelaci uváděné československé státní občanství, zažádají-li o to.
Předpisů platných o nabývání státního občanství v Rumunsku, k nimž interpelace odkazuje, nelze použíti na Československo, jež je vázáno ustanoveními mírových smluv a smluv je provádějících, které našim zákonem nemohou býti změněny.
Jak dříve uvedené, tak ani nově uvedené případy nemohou mě přesvědčiti, že jest nutná radikální zákonná úprava státního občanství.
V Praze dne 21. prosince 1932.
Ministr vnitra: Černý, v. r.
2130/VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra Bachera a druhů,
že německy sepsaná podáni, předložená německými stranami opavskému okresnímu soudu, byla neoprávněně odmítnuta z jazykových důvodů (tisk 1930/XII).
Je správné, že okresní soud v Opavě pro jazykovou závadu odmítl německy sepsané žaloby Cs IV 139/32 a C IV 530/32. Stalo se tak proto, že soud - se zřetelem na české plné moci k žalobám připojené - považoval žalobce za příslušníky jazyka státního, kterým ovšem
ani u soudů menšinových nepřísluší právo činiti podání v menšinovém jazyku.
Žalobci si na odmítnutí podáni nestěžovali, nýbrž podali žaloby nové v jazyku státním. Dohlédací úřady justiční správy neměly proto příčiny, aby se věci zabývaly a jmenovitě aby přezkoumávaly jazykovou příslušnost žalobců.
V Praze dne 24. listopadu 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.
2130/IX. (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra a ministra národní obrany
na interpelaci poslance inž. R. Junga a druhů
o - - četníkem (tisk 1985/V).
O případu užiti zbraně četnickým strážmistrem Emilem Šebrlem proti Josefu Melcherovi dne 28. června 1932 ve Vidnavě bylo ihned po činu provedeno předepsané šetření, které neprokázalo údaje v interpelaci uvedené.
Případem se zabýval současně vojenský prokurátor v Olomouci, který neshledal po provedeném pátrání dostatečných důvodů k dalšímu řízeni a trestní oznámeni rozhodnutím ze dne 8. října 1932, č. 0-447/32/24, podle § 138 v. tr. ř. odložil. Proti tomuto rozhodnuti podala vdova po Josefu Melcherovi, Helena Melcherová, prostřednictvím svého právního zástupce dra Huga Klapera z Frývaldova stížnost na nejvyšší vojenský soud, o niž nebylo dosud rozhodnuto.
Přezkoušením postupu četnického důstojníka, který řídil vyšetřování, nebylo zjištěno, že by byl v odporu se služebními povinnostmi nebo jinak vadný.
O náhradě vdově po Josefu Melcherovi za ztrátu živitele nelze jednati již z toho důvodu, že vdova žádost o náhradu nepodala.
Podle vylíčeného nemají podepsaní důvodu k nějakým opatřením z podnětu interpelace.
Interpelaci zodpovídá za ministra spravedlnosti ministr národní obrany, poněvadž četnictvo podléhá podle § 12 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 299 Sb. z. a n., vojenským trestním zákonům a soudům.
V Praze dne 30. listopadu 1932.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Ministr národní obrany:
Bradáč, v. r.
2130/X.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Hrušky a soudruhů
o svévolném postupu okresního hejtmana
dra Plavce v Hořovicích proti ústřednímu
dělnickému konsumnímu a stavebnímu
spolku »Včela«, z. s. s r. o. v Praze
(tisk 1930/IV).
Okresní úřad, maje důvodné podezření, že zaměstnanci spotřebního společenstva »Včela« v hořovickém okrese zneužívají obchodních místností způsobem, příčícím se zákonu, zavedl v tomto směru pátrání, při čemž byla též dne 14. června 1932 provedena četnictvem za účasti starosty obce jako úřední osoby domovní prohlídka v prodejně v Čeňkově. Při tom byly nalezeny - z části uložené v zásuvce mezi obchodní korespondencí - v interpelaci uvedené písemnosti, rozmnožené mechanickým způsobem, pro který platí předpisy zákona o tisku, jichž však při těchto písemnostech nebylo dbáno. Byly proto zabaveny a proti jich držiteli, prodavači Karlu Víškovi, učiněno pro jejich obsah trestní oznámení pro podezření trestných činů podle §§ 14, 15 a 18 zákona na ochranu republiky. Trestní řízení v důsledku toho proti Víškovi zavedené a dodatečně rozšířené proti neznámému pachateli ještě pro přestupek § 9 zákona o tisku není dosud skončeno. Z toho jest patrno, že opatření okresního úřadu (nařízení domovní prohlídky) nikterak necelilo proti hospodářské činnosti společenstva »Včela«.
Podotýká se, že zabavená píseň »Rudý prapor« není - jak se v interpelaci tvrdí - totožná se známou písni tohoto názvu, nýbrž má znění jiné.
Tvrzeni o politické příslušnosti okresního hejtmana v Hořovicích není pravdivé. Nemá též podkladu a nutno odmítnouti tvrzení, že jmenovaný úředník zneužívá své funkce, aby hospodářsky i politicky poškodil »Včelu«.
Ježto z uvedených okolnosti jest patrno, že domovní prohlídka byla odůvodněna a že postupu okresního úřadu a četnictva nelze nic vytýkati, nemám důvodu k nějakému opatřeni.
Podotýkám ještě, že skladník Táborský neměl potřebného úředního povoleni k přechovávání zakázaných zbraní, které byly u něho za podezřelých okolností nalezeny, a byl proto soudem potrestán pro přestupek zbrojního patentu vězením jednoho týdne.
V Praze dne 28. prosince 1932.
Ministr vnitra: Černý, v. r.