Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 7. zasedání.
2116.
Interpelace:
I. posl. Koudelky a soudr. předsedovi vlády a min. zemědělství o zoufalých hospodářských a sociálních poměrech a veliké nezaměstnanosti lesních zaměstnanců,
II. posl. Knotka, Šamalíka, Navrátila, Stanislava, Koška a druhů vládě o reorganisaci zemědělských komor,
III. Knotka, Koška, Kaňourka, Janalíka a druhů vládě o ochraně zemědělské výroby v horských krajích,
IV. posl. Stundu, Petroviča, Vanču, Teplanského a druhov min. financií a obchodu o otázke případného zrušenia 5%-nej výhody pri statných a veřejných dodávkách pre dodavateľa a podnikateľa zo Slovenska a Podkarpatskej Rusi,
V. posl. Stundu, Petroviča, Vanču, Teplanského a druhov min. veřejných prác a financií v otázke vyplácania štátnych prísľubených podpôr na stavbu vicinálnych ciest na Slovensku a Podkarpatskej Rusi,
VI. posl. Štětky, Čižinské, Zápotockého a soudr. vládě o případu paní Ady Wrightové v Praze,
VII. posl. dra Bachera a druhů min. spravedlnosti o zabavení článku » Žaloba podle zákona na ochranu republiky na národně socialistické členy obecního zastupitelstva«, který vyšel v časopisu »Brüxer Zeitung«, čís. 254, ze dne 7. listopadu 1932,
VIII. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o zabaveni brněnského časopisu »Sudetendeutsche Volkszeitung« ze dne 26. listopadu 1932,
IX. posl. inž. Junga a druhů min. spravedlností a min. vnitra o provádění censury v Ústí nad Labem,
X. posl. Kremsera, Kaufmanna a soudr. vládě o událostech při stávce stavebních dělníků v severních Čechách,
XI. posl. dra Keibla a druhů min. železnic o nenáležitém chování průvodčího vlaků na trati Turnov-Liberec,
XII. posl. Jos. Tůmy a druhů min. zemědělství o vypovídání kolektivních smluv a zhoršování pracovních i mzdových poměrů dělnictva na státních pilách,
XIII. posl. Pechmana a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu »Národní Střed« č. 299 ze dne 20. prosince 1932,
XIV. posl. Štětky, Novotného a soudr. min. financí o nebezpečí ztráty 800. 000 Kč dávky z převodu na panství Lukavec,
XV. posl. Štětky, Kopeckého a soudr. min. zemědělství o korupčním zadávání stamilionových státních obchodů soukromé firmě J. Körner, akc. spol. dřevařské v Praze,
XVI. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o léčení nemocného nováčka K. Müllera ve vojenské nemocnici v Komárně,
XVII. posl. Hrubého a soudr. min. školství a nár. osvěty dru Dérerovi o zneužívání školních dětí k čištění záchodové žumpy,
XVIII. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o ztrátě šatstva vojínova ze skladiště dělostřeleckého oddílu č. 251 v Bílině,
XIX. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o dvojím příjmu pensionovaného rotmistra Dvořáka na Spilberku,
XX. posl. Mojtu a druhov min. školstva a nár. osvety o bezohľadnej praxi referátu ministerstva školstva a nár. osvety v Bratislave s vládnymi napomenutiami neštátnym školám na Slovensku podľa § 15 uh. zák. čl. XXXVIII: 1868, o národných školách,
XXI. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o podivné praxi při přidělování branců k náhradní záloze,
XXII. posl. Čuříka a druhů min. veřejných prací o výstavbě spojovací silnice mezi obcí Březovou u Uherského Brodu a Bošácou na Slovensku.
2116/I.
Interpelace
poslance Jana Koudelky a soudruhů
předsedovi vlády a ministru zemědělství
o zoufalých hospodářských a sociálních
poměrech a veliké nezaměstnanosti
lesních zaměstnanců.
Zaměstnanci lesních velkostatků ocitli se v poslední době v poměrech, jakých není v tomto oboru vůbec pamětníka. Mzdové a pracovní poměry lesních zaměstnanců nebyly nikdy záviděníhodné. Přesto však lesní zaměstnanci, jejichž životní podmínky za daleko těžších pracovních poměrů jsou nepoměrně nižší než životní podmínky ostatních zaměstnanců, žili dosud spokojeně bez obav o příští svoji budoucnost. Odbytová kříse v dřevařském průmyslu a lesní výrobě postihla lesní zaměstnance katastrofálním způsobem. Časté výluky, hrozivá nezaměstnanost a v neposlední řadě značná redukce mezd a platů při omezené těžbě, činící dnes až 50% normální možnosti výdělku, charakterisují stručně etapový vývoj sociálních poměrů lesních zaměstnanců v poslední době.
Bezesmluvní stav s Maďarskem, trvající již plně dva roky, ochromil celý hospodářský provoz lesního a pilařského podnikání v "celé východní části našeho státu. Nedostatky obchodních smluv, v nichž bylo dosud velmi málo pamatováno na naše lesní hospodářství, devisová a dovozní povolení se strany států dřevo importujících, nedostatečně dovozní kontingenty a špatná organisace kompensačních obchodů způsobily hrozivou situaci pro lesní hospodářství. Uvnitř státu jsou to pak desolátní poměry v těžbě i na trhu dřeva, způsobené jednak katastrofální pohromou mniškovou a velkými lesními polomy v posledních dvou letech, které způsobily další hospodářskou krisi v lesním a dřevařském hospodářství, pod jejichž všemi důsledky trpí nejvíce lesní zaměstnanci.
Po stručném vylíčení těchto poměrů v lesní výrobě táží se podepsaní, jaká opatření hodlá vláda, resp. pan předseda vlády a ministr zemědělství učiniti:
1. Aby bylo urychleně pomoženo nejvíce postiženým lesním zaměstnancům v nejchudších oblastech republiky.
2. Aby byl udržen normální provoz v lesním hospodářství v takovém rozsahu, aby se dostalo nezaměstnaným lesním zaměstnancům potřebného zaměstnání.
3. Aby byla zajištěna rentabilita lesního hospodářství v poměru k rentabilitě ostatního podnikáni a tak mohly býti zajištěny minimální pra-
covní a mzdově poměry lesních zaměstnanců za předpokladu uhájení existenčního minima.
4. Aby nedocházelo k překotnému rabování lesního majetku některými lesními správami, kteréžto jednáni ohrožuje nejen budoucnost lesního hospodářství, ale také celkové poměry v odbytu dřeva.
V Praze dne 6. prosince 1932.
Koudelka,
Jurnečková-Vorlová, Bečko, dr. Mareš, Kučera, Husnaj, Polach, dr. Markovič, Chalupa, Mravec, Neumeister, dr. Winter, inž. Nečas, Chalupník, Benda, Biňovec, Prokeš, Klein, Brožík, Vácha, dr. Macek, Nový, Seidl, Srba.
2116/II.
Interpelace
poslanců V. Knotka, Josefa Šamalíka,
F. Navrátila, F. Stanislava, V. Koška
a druhů
vládě o organisaci zemědělských komor.
Státní péče o zemědělskou výrobu trpí nejvíce nedostatkem veřejnoprávní organisace zemědělské.
O tento nedostatek rozbíjí se zejména všechna dobrá snaha ochranářské politiky.
Není organisace, která by slučovala všechny zemědělce bez rozdílu politického smýšlení k plodné iniciativní práci na povznesení zemědělského stavu, a která by byla vhodnou operační základnou pro všechnu státní péči o zemědělství.
Dosavadní organisace zemědělských rad na tento úkol nestačí. Nestačí svojí organisací a jednostrannou politickou orientací. Nemohou projevovati vůli a míněni všech zemědělců.
Ani v nynější své organisaci nemohou v zemědělské politice projeviti iniciativu, poněvadž jsou systematicky zatlačovány na vedlejší kolej a mohou spíše jen kritisovati nebo chváliti to, co státní správa sama ve prospěch zemědělství navrhne.
V ochranářské politice zemědělské výroby větší vliv a moc mají obchodní organisace zemědělské než zájmová organisace zemědělská, jíž by právě v prvé řadě příslušelo provádění ochranářské péče.
Ochrana produkce obilné i živočišné vypadala by jinak, než nyní, kdy je prováděna t. zv. syndikáty, v nichž hlavní zastoupení mají organisace obchodnické ať družstevní či nedružstevní.
Zejména to padá na váhu při ochraně-produkce živočišné, kde právě úspěšně ochraně brání nedostatečná organisace domácích trhů. Jak dobrá je při tom řádná organisace zemědělských komor je vidno na Rakousku, kde tuto organisaci mají již deset roků, a jen jí mají co děkovati, že úspěšně mohli provésti ochranu výroby živočišné v době, kdy zemědělci u nás právě v tomto odvětví výroby utrpěli ztráty nejtěžší.
Při tom nedotýkáme se už ani té okolnosti, že při řádné organisaci zemědělských komor mohla by býti daleko úspěšněji prováděna i ostatní státní péče o zdokonaleni zemědělské výroby a péče o hospodářské povznesení venkova vůbec.
Otázka tato je zralá k řešení jednak tím, že dosavadní organisace zemědělských rad na tyto velké úkoly nestačí a jednak také faktem, že zemědělské rady své zákonné funkční období dávno již odžily.
Klub poslanců čsl. strany lidové podal dne 23. září 1930 návrh čís. 692 na vydáni zákona o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách, který může býti podkladem k jednání o nově organisaci zemědělských rad.
Podepsaní se tedy táží:
1. Jest vládě známo, že funkční období zemědělských rad již dávno uplynulo?
2. Jsou vládě známy nedostatky dosavadní organisace zemědělských rad?
3. Je vláda ochotna jednati o nové organisaci zemědělských komor, které by vydatněji prováděly veškerou péči o zemědělskou výrobu?
V Praze dne 6. prosince 1932.
Knotek, Šamalík, Navrátil, Stanislav, Košek,
Adámek, dr. Daněk, Janalík, Roudnický, Vičánek,
Světlík, Vaculík, Rýpar, dr. Novák, Sedláček,
Petr, dr. Mičura, Myslivec, Stašek, Kaňourek,
dr. Nosek, dr. Dolanský, Bezděk.
2116/III.
Interpelace
poslanců Václava Knotka, Václava Koška, Ant. Kaňourka, Frant. Janalíka a druhů
vládě
o ochraně zemědělské výroby v horských krajích.
Krisí výroby zemědělské nejtíže bylo postiženo zemědělství v horských krajích. Jsou to především drobní zemědělci, kteří jsou při tom postiženi nejvíce. Měli svůj skrovný příjem tě-
měř jen z prodeje Inu a ovsa. Žito se v menších chalupách spotřebuje na chléb, neprodává se ani při dobré úrodě, ale oves se prodává i v těch nejmenších hospodářstvích. Ovesné slámy je třeba k výkrmu dobytka v zimě, zrno pak se z velké části odprodává.
V této době nabízí se v Českomoravské vysočině za oves dobré jakosti 55 Kč za l q. Tato nepatrná cena neodpovídá ani z daleka výrobním nákladům.
Na udržení cen žita zřízen byl t. zv. intervenční fond. Na udržení cen ovsa neděje se ničeho, ačkoliv právě na jeho ceně mají zájem široké masy nejdrobnějších zemědělců. Ba naopak ještě je vývoz jeho ztěžován, jak si ve zvláštním memorandu poslaneckým klubům stěžuje Jednota obchodních grémií v Cechách.
Stejný nedostatek péče věnován je výrobě lnářské. Přes to, že máme u nás nejsilnější výrobu textilní, nachází se lnářská výroba téměř před zánikem. Ceny lnu v posledních 2 letech doznaly takového snížení a poptávka po domácím lnu tak poklesla, že loňskou sklizeň lnu většina pěstitelů zužitkovala jen jako stelivo.
Náš textilní průmysl spotřebuje sotva z veškeré spotřeby lnu 15% lnu domácí produkce. Přes to, že textilní průmysl nalézá se v krisi, spotřebuje ještě 180. 000 až 200. 000 q měkkého Inu, při čemž není s to odebrati 36. 000 q lnu domácí výroby.
Před nedávném dal t. zv. Ústřední lnářský svaz otisknouti v některých novinách ceny lnu domáci výroby, které jsou výsledkem ujednání mezi zástupci Centrolenu a zástupci průmyslu textilního. Ujednání týkalo se nejen cen lnu letošní sklizně, nýbrž i množství odběru lnu. Průmysl textilní se zavázal, že zatím odebere 1. 500 q z letošní sklizně lnu o cenách 650 Kč za l q lnu nejlepší jakosti, až 175 Kč za l q lnu koudelného. Cena i množství lnu určeného k odběru jsou výsměchem domácím producentům, dožadujícím se snesitelných cen i potřebného odbytu.
Následkem těchto poměrů musila by nutně domáci produkce lnu úplně zaniknouti, přes to, že by lnem mohla býti oseta plocha okrouhle asi 40. 000 ha pozemků.
Len byl produktem horských krajů, žito a oves jsou produktem horských krajů, žita a ovsa je tolik, že je není možno vůbec prodati.
Při tom dovážíme 85% průmyslové spotřeby lnu cizího, ač dostatečným odběrem lnu domácího značně by se ulevilo produkci žita a ovsa.
Náš průmysl textilní svoji nechuť k odběru domácího Inu vysvětluje a omlouvá tím, že jakost našeho lnu domácího nerovná se ani z daleka jakosti lnu cizích. Jest opravdu smutným faktem, že právě zdokonalení a zlepšení produkce lnářské bylo u nás věnováno tak málo veřejné péče, že ani na domácím trhu nemůžeme úspěšně konkurovati s lnářskou výrobou cizí.
Věc je tím bolestnější, že těmito poměry trpí nejvíce chudé horské kraje.
Vzhledem k tomu táží se podepsaní:
1. Jsou tyto poměry vládě známy?
2. Co hodlá vláda podniknouti k zabezpečení snesitelných cen a odbytu ovsa?
3. Co hodlá vláda podniknouti k zabezpečení snesitelných cen a odbytu lnu domácí výroby?
4. Jakých prostředků hodlá použiti k rozšíření a zlepšení domácí lnářské produkce?
V Praze dne 29. listopadu 1932.
Knotek, Košek, Kaňourek, Janalík,
Adámek, Sedláček, Světlík, Bezděk, Vaculík,
dr. Dolanský, Rýpar, Stašek, Roudnický, Šamalík,
dr. Daněk, Stanislav, dr. Nosek, Myslivec, Petr,
Navrátil, dr. Mičura, Vlčánek, dr. Novák.
2116/ IV.
Interpelácia
posl. Stundu, Petroviča, Vanču, Teplanského a druhov
ministru financií a obchodu
o otázke prípadného zrušenia 5% -nej výhody pri štátnych a verejných dodávkach pre dodávateľa a podnikateľa zo Slovenska a Podk. Rusi.
Tiskom prechádza zpráva, že v najbližšej dobe má byť zrušená 5%-ná výhoda, ktorej až doposiaľ používali výrobcovia a dodávatelia zo Slovenska a Podk. Rusi pri zadávaní štátnych a verejných dodávok. Zpráva táto vzbudila veľký rozruch medzi výrobcami na Slovensku a Podk. Rusi, pretože zrušení tejto 5%-nej výhody znamenalo by vyradenie slovenských a podkarpatoruských výrobcov zo štátnych a verejných dodávok vôbec.
Hospodárska situácia Slovenska a Podk. Rusi je o mnoho horšia ako hospodárska situácia v historických zemiach. Hospodárska kríza zmenšila kupnú schopnosť slovenského a podkarpatoruského konzumenta na minimum. Slovenskému a karpatoruskému priemyslu schádzajú konzumné strediská odbytištia nielen za hranicami, ale tiež, pokiaľ sa týka vnútorného konzumu.
Na Slovensku a Podk. Rusi panuje úplná úverová anarchia. Nielen, že úver je viazaný na úroky abnormálne vysoké, ale v mnohých prípadoch ani tento - draho platený úver, nie je možno dostať. Prepočítanie tarifov železničných nemá pre slovenský a karpatoruský priemysel onoho významu, ktorý sa očakával.
Preto javí sa nutným, aby 5%-ná výhoda pre výrobcu zo Slovenska a Podk. Rusi pri štátnych a verejných dodávkach bola i naďalej zachovaná.
Podpísaní sa dotazujú pánov ministrov financií a obchodu:
1. sú oba páni ministri dostatočne informovaní o kritickej situácii priemyslu a výrobcov vôbec na Slovensku a Podk. Rusi?
2. sú oba páni ministri ochotní dementovať zprávy o zrušení 5%-nej slovenskej výhody pre dodávateľa Slovenska a Podk. Rusi pri štátnych a verejných dodávkach?
V Prahe dňa 16. decembra 1932.
Stunda, Petrovič, Vančo, Teplanský,
Machník, Zeman, dr. Slávik, Bečák, Janček, Pro-
kop, Kaliňák, Dubický, Haupt, Dorič, Chloupek,
Mašata, Blažek, Zajic, Škvor, Pozdílek, Pelišek,
Skopal Procházka, Honzl.
2116/V.
Interpelácia
posl. Stundu, Petroviča, Vanča, Teplanského a druhov
min. verejných prác a financií
v otázke vyplácania štátnych prisľúbených podpôr na stavbu vicinálnych ciest na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.
V r. 1931 podniknutá bola na Slovensku a Podk. Rusi celá rada stavieb vicinálnych ciest. Tieto stavby boly podniknuté na základe zaručeného prísľubu štátnej podpory.
Stavby tieto sú už dokončené, ale ačkoľvek u niektorých uplynul už skoro rok od ich dokončenia, nebola štátna podpora doposiaľ vyplatená, ba naopak na dotaz interpelantov, sdelilo ministerstvo verejných prác, že ministerstvo financií dalo zákaz k výplate týchto penez. Situácia na východnom Slovensku a Podk. Rusi stáva sa neudržiteľnou po tejto stránke. Následkom zadržania výplaty štátnej podpory na stavby vicinálnych oiest, nedostaly jednotlivé obce zaplatený štrk a drť dodané na stavbu ciest, jednotliví zemedelci nedostali zaplatené potahy poskytnuté podnikateľom pri stavbe ciest. Podnikatelia sami sa finančne rútia, pretože stavby podnikli z vypožičaných peňazí. Tým vzniká situácia, že ku pr. na okrese mukačevskom firmy dlhujú i mzdy robotníctvu, pretože samé nemajú peňazí a nový úver nemôžu si opatriť.
Z týchto dôvodov dotazujú sa podpísaní pánov ministrov verejných práv a financií:
1. sú pánom ministrom známe tieto pomery na Slovensku a Podk. Rusi?
2. je pán minister financií ochotný dať ihneď príkaz k výplate zásadne prisľúbených podpôr na stavbu vicinálnych ciest?
3. je pán minister verejných prác ochotný výplatu podpôr na stavbu vicinálnych ciest ihneď previesť?
V Prahe dňa 16. decembra 1932.
Stunda, Petrovič, Vančo, Teplanský,
Zeman, Machník, Janček, Bečák, Dorič, Prokop,
Pozdílek, Kaliňák, Chloupek, Dibický, dr. Slávik,
Haupt, Blažek, Mašata, Skopal Procházka, Zajíc,
Honzl, Škvor, Pelíšek.
2116/VI.
Interpelace
poslanců Štětky, Čižinské, Zápotockého a soudruhů
vládě o případu pani Ady Wrightové v Praze.
Bílá »spravedlnost« v Americe rozhodla se zavraždit 9 nepohodlných, černých hochů, proti nimž vznesla obviněni nesmyslné a vyvrácené samotnými korunními svědkyněmi. Matka dvou k smrti odsouzených dětí vydala se na cestu celým civilisovaných světem, aby zachránila své syny před elektrickým křeslem. Proti všem snahám Ameriky promluvila ve všech evropských státech, dokonce za výjimečného stavu v Belgii, německé úřady se omluvily a nevyhověly přání amerického zástupce po vyhoštění Ady Wrightové, až teprve vlast nepostradatelného pana ministra zahraničí a demokratická republika Československá přejala lokajskou službu pro americké dolarové naboby a propůjčila svůj policejní aparát za podomka proti černé matce. Se směšným odůvodněním, že se paní Wrightová chce »vměšovati do vnitřních záležitostí horního města Kladna«, o jehož existenci byla informována sotva několik hodin, byla Američanka paní Wrightová zatčena na rodné půdě starosty Čermáka, kde teprve nedávno mohli si státotvorní činitelé roztrhnout hubu chvalozpěvy na Ameriku. Tvrzení, že paní Wrightová chtěla na Kladně mluvit na
komunistické schůzi je právě tak ubohé, jako celá honba na jedinou ženu vůbec. Paní Wrightová mluvila na tisících schůzích v Evropě, na schůzích nejrůznějšího druhu, před veřejností složenou ze všech možných politických směrů vůbec. Žádný stát ani nenapadlo brániti matce v její spravedlivě akci, ale pánové v Československu si řekli, že opatrnosti nikdy nezbývá a že je tu přednější měšec amerických pirátů - opomenuvše tázati se co tomu řekne cizina - raději dali vydělat několika fízlům zvláštní diety a zbavili se nepohodlné cizinky způsobem tak úžasným, že i měšťácký tisk velmi namáhavě hledá theorii k této policejní praksi.
Zatím co mezinárodni gauneři, hochštapleři a zloději velkého formátu jsou vyváženi s největší diskrétností z hotelu rovnou na dráhu, paní Wrightová byla strčena do Fišpanky, ostudy města Prahy, středověké hnanecké stanice, mezi nejubožejší z ubohých. A tito obyvatelé Fišpanky chovali se k paní Wrightové s většími ohledy a pozorností, než československá policie. Pani Wrightová není komunistkou, jest jen nešťastnou matkou, se kterou cítí ženy celého světa její zoufalý strach a nelidskou bolest nad osudem jejích ubohých hochů. Humanista Masaryk bolest této ženy necítí, neboť jeho policie znemožnila přístup k němu nejen pani Wrightové, ale i sekretáři Americké Rudé Pomoci panu Engdahlovi, který byl rovněž z ČSR vypovězen, neboť »veřejný klid a pořádek« je patrně v ČSR tak labilní, že ho může ohrozit i prostá přítomnost průvodce paní Wrightové. Jiného vysvětlení pro tento fakt
dle není.
Ptáme se vlády ČSR:
Jak zodpoví tuto skandální příhodu a jak vysvětlí, že čsl. policie mohla vyhoditi národního hosta milionů pracujících ČSR, aniž její představitelé byli okamžitě zbaveni svých funkcí, k nimž se jeví zřejmě zcela neschopni?
Je vláda ochotna dodatečně bezodkladně potrestati okamžitým propuštěním všechny odpovědné činitele, kteří nařízení o vypovězení vydali a provedli a jména jejich uveřejniti?
Je vláda ochotna - jestliže nařízení o vyhoštění přišlo z vyšších míst - vyvoditi z případu důsledky i proti ministerstvu vnitra?
V Praze dne 8. září 1932.
Štětka, Čižinská, Zápotocký,
Steiner, Kopecký, Krosnář, J. Svoboda, Kliment,
Tyll, Hruška, Hodinová, Juran, Hádek, Novotný,
Russ, Kuhn, Höhnel, Śliwka, Vallo, Kubač, Babel,
Dvořák, Hrubý, Gottwald.
2116/ VII (překlad).
Interpelace
poslance dra Bachera a druhů ministrovi spravedlnosti
o zabavení článku » Žaloba podle zákona na ochranu republiky na národně-socialistické členy obecního zastupitelstva«, který vyšel v časopisu »Brüxer Zeitung«, čís. 254, ze dne 7. listopadu 1932.
V čís. 254 časopisu »Brüxer Zeitung« ze dne 7. listopadu 1932 vyšel tento článek:
»Žaloba podle zákona na ochranu republiky na
národně - socialistické členy obecního
zastupitelstva.
Pro protestní resoluci proti duchcovským událostem.
Mostecké státní zastupitelství podalo žalobu na obecního starostu Karla Thüra a člena obecního zastupitelstva Františka Schönpfluga z Hamru pro přečin podle § 14, bod 5, zákona na ochranu republiky (hanobení republiky a rušení obecného míru). Žaloba byla podána z tohoto důvodu: Oba členové obecního zastupitelstva podali hamerskému obecnímu zastupitelstvu resoluci sepsanou chomutovským krajským sekretariátem proti známým duchcovským událostem ze dne 26. června tohoto roku a když byla přijata, zaslali ji ministerstvu vnitra. Mostecký okresní úřad usnesení zrušil s odůvodněním, že překročilo příslušnost obce a státní zastupitelství podalo žalobu.
Táž žaloba byla podána také na členy obecního zastupitelstva v Louce, Antonína Müllera a Josefa Rauera, ačkoliv v tomto případě byla resoluce téhož znění odvolána, než ještě o ni bylo hlasováno. V obou případech podala proti žalobě námitky kancelář právního zástupce dr. Karla Nickela v Mostě. «
Z tohoto článku byla zabavena tato místa: od slov »Pro protestní resoluci« až »událostem«, od »Oba členově obecního zastupitelstva« až »podalo žalobu« a od slov »ačkoliv v tomto případě« až »odvolána, než ještě o ní bylo hlasováno. «
Zabavení bylo odůvodněno článkem VII zákona čís. 8/1863 ř. z. a mostecký krajský jako tiskový soud potvrdil je nálezem TI. 205/32 ze dne 11. listopadu 1932.
Zabavení odporuje nejen § 113 ústavní listiny, nýbrž není odůvodněno ani zákonem čís. 8/1863 ř. z., neboť článek VII, 4, tohoto zákona mluví jen o rozšiřování tiskem usnesení obžalovacího, o němž nastati má soudní přelíčení nebo obžalovacího spisu nebo průvodních listin a výpovědí obviněných a svědků před skončením vyšetřování. V tomto případě nelze však o tom
mluviti, poněvadž časopis »Brüxer Zeitung« neměl ani usneseni obžatovacího, ani obažalovací spis, ani výpovědi obžalovaných a svědků a pouze oznámil, že na obecního starostu Karla Thüra a člena obecního zastupitelstva Františka Schönpfluga byla podána žaloba podle § 14, bod 5, zákona na ochranu republiky, což jest všeobecně známo. Při tom musíme konstatovati, že v posledních měsících provádí se v severních Čechách censůrní prakse tak, že toho lze již sotva snésti a časopisy jsou těžce poškozovány nejen hmotně, nýbrž i mravně.
Podepsaní táží se tedy pana ministra spravedlnosti:
1. Ví pan ministr o zabavení článku »Žaloba podle zákona na ochranu republiky na národněsocialistické členy obecního zastupitelstva*, který vyšel v časopisu »Brüxer Zeitung«. čís. 254, ze dne 7. listopadu 1932?
2. Co zamýšlí pan ministr zaříditi, aby censurní úřad jednotně a správně vykládal článek VII, zákona čís. 8/1863 ř. z. ?
3. Co zamýšlí pan ministr zaříditi, aby bylo chráněno právo tiskové svobody, zaručené ústavou ?
V Praze dne 10. prosince 1932.
Dr. Bacher,
dr. Rosche, Oehlinger, Bobek, Greif, Krumpe, dr. Peters, Wagner, Viereckl, Platzer, Zierhut, dr. Hodina, Gläsel, Fritscber, Halke, Scharnagl, Heller, dr. Luschka, dr. Petersilka, Zajíček, Kunz, Böhm, Windirsch.
2116/VIII (překlad).
Interpelace
poslance inž. O. Kalliny a druhů ministrovi vnitra
o zabavení brněnského časopisu »Sudetendeutsche Volkszeitung« ze dne 26. listopadu 1932.
V Brně vycházející časopis »Sudetendeutsche Volkszeitung« uveřejnil v č. 1535 ze dne 26. listopadu 1932 zprávu o schůzi, která se konala dne 19. listopadu 1932 v Hustopečích s poslancem inž. Kallinou jako řečníkem, s nápisem: »Posl. inž. O. Kallina v Hustopečích, « z kteréžto zprávy byla zabavena tato místa:
......přes to, že dnes jsou Němci 14 let
nesmírně utiskováni......«
»Po stránce hospodářské stát zchudl nikoliv naposled následkem smýšlení ministra zahraničních věcí dra Beneše, příznivého Francouzům. Tento stát převzal 78% veškerého průmyslu starého Rakousko-Uherska a přes hospodářskou krisi byli bychom mohli očekávati rozkvět, kdyby stát nebyl považoval za svůj hlavní účel pocestováni v průmyslu a zemědělství. Ale nejen Němce chtějí odnárodniti, i Slovákům byla slíbená samospráva odepřena, dnes vypadá Slovensko jako česká kolonie, neboť na všech vedoucích místech jsou jen Češi. «
Tato zabavená místa obsahují jen nepopiratelně skutečnosti a podle mínění podepsaných nedávají tedy podnětu, aby je censor prohlašoval za závadná. Opačným chováním censora dokazuje se zase jen postup censurních orgánů, jenž jest výsměchem demokratickým zásadám a slovům presidenta státu Masaryka, kterážto slova zní:
»Československý stát zaručí svobodu slova a tisku, svobodu shromažďovací a petiční. «
Podepsaní se tedy táží, je-li pan ministr ochoten učiniti konečně všechna opatření, aby zmizely takové methody censurování, které jsou výsměchem veškeré demokracii, a aby poučil censurní orgány, že se svoboda slova a tisku opírá o ústavní zákony a že jí tedy mají dbáti především censurní orgány?
V Praze dne 13. prosince 1932.
Inž. Kallina,
dr. Schollich, dr. Hassold, Matzner, dr. Keibl,
Horpynka, dr. Hanreich, Oehlinger, Bobek, Greif,
Krumpe, Zajíček, dr. Petersilka, Scharnagl, Kunz,
dr. Mayr-Harting, Fritscher, dr. Luschka, Geyer,
Kasper, inž. Jung, Schubert, Krebs, Köhler,
Knirsch, Simm.
2116/IX (překlad).
Interpelace
poslance inž. Junga a druhů
ministrovi spravedlnosti a ministrovi vnitra
o provádění censury v Ústí n. L.
V Ostí n. L. vycházející periodický časopis »Der Tag« podléhá censuře ústecké státní policie a litoměřického státního zastupitelství. Podle místa vydáváni jde na prvém místě o státní policii. Jak ona chápe a vykonává svůj úřad, dokazuje to, že se v periodickém časopise »Der Tag« zabavuji i nejnevinnější místa, která jinak všude smějí vycházeti bez závady. Ba pro periodický časopis »Der Tag« jest přímo výjimečně právo,