2104/IV.
Interpelace
poslanců inž. J. Nečase, M. JurnečkovéVorlové a soudruhů
předsedovi vlády
o nadměrném rozmnožováni hostinských,
výčepnických a vinárenských koncesi
v Č. S. R. a o nezodpovídání dotazů
v této věci vládě podaných.
Dne 13. července t. r. byl podán v parlamente dotaz o nebezpečí, které vzniká našemu celému životu z nadměrné alkoholisace celých krajů republiky. Po postoupeni dotazu resortním ministerstvům zůstal dotaz až do dnes nezodpověděn.
Poměry se v posledních měsících kvapem horší. Události v Polomce i jiných místech na Slovensku a Podkarpatské Rusi osvětlily drasticky, k jakým důsledkům vede alkoholisováni venkovských míst. Ani v městech však není lépe. V samotné Praze bylo na příklad uděleno v krátké době od 7. října do 7. listopadu t. r. 67 nových výčepnických koncesí. Na posledním brněnském sjezdu Čsl. obce legionářské ukazovala řada delegátů ze všech krajů republiky, jak se u nás rozmáhá v poslední době alkoholismus a jak se těžce pracuje v krajích zamořených kořalkou a denaturovaným lihem. Poslední zemský sjezd strany nár. soc. na Podkarp. Rusi pranýřuje fakt, že se na Podkarpatské Rusi zdvojnásobil počet hospod a výčepů.
Ježto se stále množí stížnosti kulturních, lidovýchovných i sociálně hygienických pracovníků o překotném rozmnožování koncesovaných prodejen alkoholu a o nebezpečí vyplývajícím ze zalkoholisování celých krajů republiky, obnovují podepsaní dotaz, podaný v této věci 13. července panu ministru vnitra a ptají se dále ještě se zvláštním zdůrazněním posledních smutných události pana předsedy vlády:
1. Jaký byl stav koncesovaných prodejen alkoholu v ČSR. před 28. říjnem 1918 a jaký je počet těchto prodejen nyní. Celá veřejnost musí být vážně znepokojena zprávou, která se objevila dokonce i v odborném tisku hostinském, podle níž počet hostinských koncesi vzrostl od převratu z 50. 000 na 70. 000 prodejen, t. j. o 40%, ačkoli počet obyvatelstva vzrostl za stejnou dobu jen o 10 procent. Při tom nehledí se ani k tisícům neoprávněných prodejen alkoholových nápojů, o jejichž existenci veřejnost se dozvěděla z intervence hostinských zájemniků u pana ministra financí i ze stálých stížností o pálenicích na Moravě, Slovensku a Podkarpatské Rusi.
2. Je-li panu ministerskému předsedovi známo, že v některých politických okresech -
i v obvodu Velké Prahy - jsou poměry v tomto směru zvláště nepříznivě, jak ukazují zprávy Zdravotně výchovné jednotky Československého Červeného kříže. Tato jednotka navštívila v roce 1931 severoslovenské okresy a zjistila, že v posledních letech stoupl počet krčem, hostinských a výčepních koncesí a prodejen lihovin v zavřených nádobách v okresu námestovském ze 79 na 133, v politickém okresu turč. sv. martinském z 289 na 424 a v politickém okresu trstenském ze 73 na 101. Tedy v těchto 3 okresech dohromady ze 441 na 658, t. j. téměř o 50%. Při tom tyto okresy mají celkem 100. 000 obyvatel, takže l koncesovaná prodejna připadá na 150 obyvatel, což jest zjev povážlivý a odporující předpisům.
3. Je-li panu min. předsedovi známo, že vedle koncesovaných prodejen alkoholu zabývá se mnoho nezodpovědných lidí prodejem alkoholu ve formách nedovolených a zdraví zvláště nebezpečných? Jde hlavně o prodej denaturovaného lihu, pašovaného z historických zemi a z Polska, především na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Dále jde tu o známé, neustále oblevované tajné pálenice, v nichž jde často o nápoje obsahující vysoké procento lihu a tedy zdraví velmi nebezpečné. Může pan min. předseda sděliti podrobnější data úřadů politických a po informaci v ministerstvu financí i úřadů důchodkových o boji proti těmto zlům, zejména kolik přestupků tohoto druhu bylo zjištěno a jakým způsobem jsou trestány?
4. Je-li panu min. předsedovi známo, že na Slovensku a Podkarpatské Rusi se valně rozmohl prodej alkoholních nápojů v uzavřených nádobách v různých obchodech, jak o tom svědčí neustále opakované stížnosti z kruhů hostinských. Dovoluji si otázati se, jakým způsobem jest oprávněnost tohoto prodeje kontrolována, jaký jest počet těchto prodejen a množství nápojů takto prodávaných?
5. Je-li známo panu min. předsedovi, že jest v republice všeobecně přestupován zákon Holitscherův o podávání lihovin mladistvým osobám?
6. Co míní pan min. předseda podniknouti, aby byl učiněn konec dnešnímu neutěšenému stavu, který není naši republice ke cti, srovnají-li se naše poměry s ostatními státy evropskými, dokonce i s Polskem, v kořalečnictví tak smutně proslulém, zejména:
a) jaké kroky míní pan min. předseda podniknouti, aby byl dodržován zákon Holitscherův o podávání lihovin mladistvým osobám?
b) Jaká opatření míní pan min. předseda učiniti, aby byla dodržována okresními a zemskými úřady pravidla o přípustném počtu hostinských koncesí, obsažená v nařízení ministerstva obchodu ze dne 19. února 1922, a jak míní odbourat postupně přespočetné hostinské koncese?
c) Jaké kroky míní se podniknout v podporu mlékárenství (podávání mléka vojákům do černé kávy, zvýšená podpora živností podávajících mléko místo alkohol, nápojů nebo alespoň vedle alkohol, nápojů, umožnění podávání mléka ve ško-
lách a tím naučení se dorostu pití mléka atd. ), jakož i umožnění prosperity výroby ovocných šťáv prodejem levnějšího cukru pro tyto účely a odstraněním nynějších potíží při nápojové dávce u ovocných šťáv (obchodníkům se dovoluje míti na skladě jen 40 lahví atd. )?
V Praze dne 6. prosinci; 1932.
Inž. Nečas, Jurnečková-Vorlová,
HUSnaj, Klein, Jaroš, Prokeš, Koudelka, Biňovec,
Nový, Kačera, Seidl, Stivín, Chalupník, Bečko,
dr. Winter, dr. Macek, Benda, F. Svoboda, Srba.
Chalupa, Polach, V. Beneš, Mravec, Vácha,
Brožík, Remeš.
2104/V.
Interpelace
posl. inž. Nečase, Koudelky, F. Svobody, Polacha a soudruhů
předsedovi vlády
o projektovaném tříštěni technické agendy ve státní stavební službě v zemi moravsko-slezské a z toho vyplývajících škodách pro celek.
Do veřejnosti pronikly zprávy o tom, že mají být v zemi moravsko-slezské zrušeny dosavadní dobře se osvědčující stavební okresy, z nichž každý měl 3-5 okresních úřadů a že mají místo toho být přiděleni technici každému okresnímu úřadu.
Tato reorganisace by znamenala ohrožení odbornictví a vznikaly by tím značné škody celému životu. Za dnešního velkého rozvoje technických věd pokročila specialisace tak, že žádný inženýr nemůže plně ovládat všechny odbory technické vědy. Roztříštění agendy na malé technické jednotky u jednotlivých okresních úřadů vylučovalo by však nutnou specialisaci a působilo by i velké ztráty hospodářské při zadáváni různých prací i jejich prováděni.
Jedním z hlavních úseků činnosti státních techniků na příklad je služba silniční. Tato silniční služba by zamýšleným roztříštěním technické agendy velmi utrpěla. Velké silniční úseky státních silnic spravovánu dosud ze sídla stavebního okresu rozkouskovaly by se na malé úseky, pokud by probíhaly jednotlivými hejmanstvími. Nehledě k přímému zmatku a zvýšení agendy, která by nastala u 11. instance jak v odděleni technickém, tak v účtárně, mělo by toto rozčlenění za následek, že cestmistři, kteří podléhají jednomu vedení, podléhali by 2 až 3 okresním hejtmanům a tolikéž inženýrům. Každý stavební okres měl dosud s ohledem na vybu-
dování novodobých vozovek ze státních cestářů sestavené specielní skupiny pro jednotlivé práce, kterých se užilo v celé cestmistrovské trati a pracovalo se tudíž nejen odborně, ale i levně. Po reorganisaci by to nebylo dobře možné.
Inženýři a cestmistři přestali by míti sídlo přímo na přidělené silnici, bydleli by v sídle okresního hejtmanství, které ve většině případů na státní silnici neleží. Trpěla by tím služební pohotovost a zdražily by se pochůzkové paušály. Nedocílilo by se ani zrychlení, ani zjednodušení a zhospodárnění veřejné služby, naopak velkých národohospodářských škod.
Stejně jako věci silniční vyžadují i jiné obory technické v praxi určitého soustředění a specialisace, ať již jde o stavby pozemní, nebo konstrukce mostní, stavby vodní atd.
Když by nyní byla podle zamýšleného plánu v zemi moravsko-slezské technická služba roztříštěna, znamenalo by to, že se ustupuje, starému tradičnímu názoru, který předpokládal, že správní inženýr má rozumět veškeré technické agendě. Velká vyspělost a rozmanitost technické vědy nepřipouští však dnes, aby se dělaly na účet našeho hospodářského života koncese takovým - v moderní době už překonaným - názorům. Charakter technické služby nesnese podobných pokusů. Když se však přece učiní, bude to na úkor celku. Při zadávání různých staveb i při jejich provádění vznikaly by státu samosprávě i celému životu velké škody, kdyby se od nynějšího způsobu mělo přikročit k zrušeni větších stavebních okresů a k roztříštění jejich agendy na okresní úřady.
V době, kdy právem se hovoří a intensivně jedná o úsporných opatřeních ve státní správě, učinil by se tímto opatřením velký krok zpátky a vznikaly by četné škody.
V technické veřejnosti převládá názor, že k projektovanému plánu reorganisace bylo pracováno s některých stran jen proto, aby byla technická služba podceněna. Dnes nesmi však žádný soudný technik, ani právník, ani lékař podceňovat nebo přeceňovat svoji službu. Bylo by anachronismem, kdyby pro rivalitu odborníků jednotlivých skupin mělo docházet k opatřením, na něž by doplácel celek.
Právníkům stejně jako technikům nebo lékařům a pedagogům připadají dnes úkoly vážné a těžké, jichž důležitost v každém oboru neměl by nikdo podceňovat. Povinnosti správy je, aby zladila působeni různých těchto oborů v celek tak. aby práce byla co nejúčelnější a nejúspornější. V přímém protikladu s touto tendencí bylo by zamýšlené opatření v zemi moravskoslezské, jímž by byla osvědčená technická služba, soustředěná ve stavebních okresech, roztříštěna na jednotlivé okresní úřady.
Podepsaní táží se proto pana předsedy vlády:
1. Je panu ministerskému předsedovi něco známo o projektované reorganisaci státní stavební správy v zemi moravskoslezské?
2. Je pan ministerský předseda ochoten zakročit v ministerstvu vnitra a v ministerstvu veřejných prací, aby nebyl činěn v reorganisaci namýšlený krok zpět?
V Praze dne 6. prosince 1932.
Inž. Nečas, Koudelka, F. Svoboda, Polach,
Husnaj, Nový, Mravec, Klein, Jurnečková-Vorlo-
vá, Staněk, Vácha, Plk, Chalupník, Benda, Blňo-
vec, Jaroš, Bečko, Prokeš, dr. Mareš, Chalupa,
Brožík, dr. Winter, Seidl, Srba, Kučera,
dr. Markovič, V. Beneš.
2104/VI (překlad).
Interpelace
poslance dra Rosche a druhů ministrovi pošt a telegrafů
o výpovědi výpomocného poštovního úředníka.
Pri trestním přelíčení u okresního soudu v Nových Benátkách vypověděl dne 23. září 1932 výpomocný poštovní úředník šluknovského poštovního úřadu František Novák jako svědek do protokolu mezi jiným toto:
.....poněvadž jest uloženo naslouchati
mezinárodním hovorům, vyslechl jsem také celý hovor..... «
Nevíme, že by ministerstvo pošt bylo vydalo nařízení, že se poštovním úředníkům ukládá povinnost, aby naslouchati mezinárodním hovorům. Takové nařízení bylo by nemyslitelné Již proto, poněvadž - nehledě k porušení ústavně zaručeného zachovávání listovního tajemství jest porušením § 15 zákona ze dne 23. března 1923, čís. 60 Sb. z. a n., v němž se zaměstnancům telegrafní a telefonní služby výslovně ukládá zachovávati telegrafní a telefonní tajemství.
Tím více musí tedy vzbuditi podiv protokolární, výpověď tohoto poštovního pomocného úředníka a proto se podepsaní táží pana ministra pošt a telegrafů:
1. Pane ministře, víte o rozkazu, jímž se ukládá za povinnost vyslechnouti mezinárodni hovory?
- 2. Jestliže o něm víte, pak jakým způsobem
a podle jakého zákona byl tento rozkaz vydán ?
3. Pane ministře, jste ochoten tento, rozkaz
odvolati a postarati se, aby se takovéto prípady
už neopakovaly a aby se přísně zachovávalo listovní a telegrafní tajemství, zaručené ústavou?
V Praze dne 10. prosince 1932.
Dr. Rosche,
Oehlinger, Scharnagl, Kunz, Heller, Bobek, Greif. dr. Petersilka, dr. Luschka, dr. Bacher, Böhm, Windirsch, Platzer, Vlereckl, Wagner, dr. Hodina, Halke, Gläsel, Zierhut, Zajíček, Fritscher, Krumpe, dr. Peters, dr. Mayr-Harting.
2104/ VII.
Interpelace
poslanců Jurana, Hrušky a soudruhů ministrovi vnitra
o rušení voličské schůze komisařem, četníky a policií.
Dne 4. září t. r. konala se v Zábřehu na Moravě voličská schůze, svolaná komunistickou stranou. Krátce po zahájení dostavili se dva četníci, policajt a komisař Morgenstein, kteří protizákonně rušili schůzi zjišťováním, kdo ji svolal, jaký je program a pod., ač velmi dobře věděli, že jsou již týden vypsány volby obecního zastupitelstva a že schůze je schůzí voličskou. Na zákrok přítomného posl. Hrušky sice jmenovaní opět odešli, vrátili se však za půl hodiny znovu s sice se sedmi četníky a komisař Morgenstein prohlásil: Zjistím-li, že na schůzi jsou nevoličové, schůzi rozpustím. Posl. Hruška upozornil, že komisař je v neprávu, ale ten nedbal, zjišťoval účastníky a poněvadž několika přítomným volební právo v obci nebylo dosud přiznáno, schůzí rozpustil. Četníci při tom napřahovali proti dělníkům bajonety, a když se jeden dělník proti tomu ohradil, prohlásili černici: Ano, nepůjdete-li ven, použijeme všech prostředků.
Ptáme se pana ministra
Souhlasí s tím, aby na veřejných schůzích byli dělníci - - ohrožováni nejen na svých právech, ale přímo na životech?
Nesouhlasí-li s podobným postupem, je ochoten poučiti jak komisaře Morgensteina, tak intervenující četníky názorně a důkladně o tom, že nemají nejmenšího práva rušiti, zakazovati a rozpouštěti schůze pracujících, svolané k volbám, i když se jich účastní nevoliči?
Je dále ochoten potrestati okamžitým propuštěním ze služeb četníky, ohrožujíci účastníky schůze bajonety a vyhrožující použitím všech prostředků?
V Praze dne 8. září 1932.
Juran, Hruška,
Kliment, Krosnář, Kubač, Zápotocký, dr. Stern.
Steiner, Śliwka, Štětka, Čižinská, Kopecký, Tyll,
J. Svoboda, Novotný, Hodinová, Gottwald, Russ,
Höhnel, Dvořák, Kuhn, Hrubý.
2104/VIII.
Interpelace
poslance Klimenta a soudruhů ministrovi vnitra
o nezákonném postupu okresního úřadu
v Novém Jičíně a velitele četnické
stanice v Kopřivnici.
Skupina průmyslového svazu dělnictva kovoprůmyslového v Kopřivnici oznámila okresnímu úřadu v Novém Jičíně konáni celozávodní schůze s programem: Situace v kovoprůmyslu a tovární záležitosti. Tato schůze byla v poslední chvíli zakázána. Svolavatelé, členové skupiny, jelikož neobdrželi náležitého oznámeni o zákaze, rozdali den před konáním ohlášené schůze pozvánky, aby tak její konání uvedli ve známost dělnictvu. Tento zcela obvyklý způsob pozvání na schůzi vyvolal v Kopřivnici pravou razii, kterou provádí četnictvo proti těm, kteří pozvánky vydali. Na pozvánkách není uvedeno nic jiného než místnost, hodina a program schůze. Přes to četnictvo stanice kopřivnické, vedené svým velitelem, šlo do závodu a u jednotlivých členů průmyslového svazu provádělo prohlídky, vyslýchalo je pro »zločin« a velitel prohlásil, že »na všechny podá nemilosrdně trestní oznámení. « To však není vše. Četníci šli do závodu několikrát, vyvolávali ony dělníky, odváděli je v pracovní době na četnickou stanici a činili prostě vše, aby dokázali vyhozeni těchto dělníků jakožto »zločinců« ze závodu. - -, aniž dbali, že tím bouří všechny dělníky a místo svého předepsaného »pořádku« zavádí zmatek a vzrušení a pomáhají tak vyhazovat nové a nové dělníky z práce.
Ptáme se pana ministra co hodlá učiniti, aby shromažďovací svoboda, zaručená ústavní listinou, byla velitelem kopřivnické četnické stanice »přiznána« také postiženým dělníkům a aby tento povedený pan velitel se naučil znát aspoň základní zákonná ustanovení?
Dále se tážeme, je-li pan ministr ochoten poučiti okresní úřad o tom, že zákaz schůze musí býti svolavatelům schůze vždy řádně doručen?
V Praze dne 17. června 1932.
Kliment,
Dvořák, Höhnel, Hadek, Hruška, Novotný, Babel,
Štětka, Kuhn, Russ, Čižinská, Juran, Hodinová,
Vallo, Hrubý, Śliwka, Krosnář, J. Svoboda,
K. Procházka, Steiner, Barša, Tyll.
2104/IX.
Interpelace
poslanců Čižinské, Kuhnové, Štětky a soudruhů
ministrovi vnitra
o sprostém jednáni ministerského rady
ministerstva vnitra k deputaci
pražských žen.
V pondělí dne 5. září dostavila se do ministerstva vnitra deputace žen, vedená posl. Hodinovou, aby intervenovala u pana ministra vnitra v záležitosti paní Ady Wrightové, matky k smrti odsouzených Roye a Andy Wrightových, která byla policií vsazena do pražské pověstné Fišpanky, ač proti ni nebylo nejmenších důvodů k zakročení.
V nepřítomnosti pana ministra přijal deputaci úřadující ministerský rada v presidiu ministerstva, jehož pravé jména až podnes přes usilovné pátrání nebylo nám možno zjistiti.
Chování tohoto výtečníka je takového rázu, že není možno k němu mlčeti. Pan rada se patrně domnívá, že kdo má úřad, má také recht, a proto řval ve své bohorovnosti na deputaci tak, že se nikdo jiný vůbec ke slovu nedostal. Nepřipustil ani, aby mu bylo rozumné vysvětleno, co vlastně deputace žádá, vyhrožoval policajty (!) a na konec se rozlítil tak, že vlastnoručně vytrhl dveře s prohlášením, že s deputaci jedná tak, jak si toho zaslouží, a celé své ministerskoradovské váhy použil k tomu, aby deputaci vyhodil. - - - Patrně se tak děje podle Havlíčka: Každý dělej svoje, milý pane můj... Ale byť bychom i o pravém poslání pana ministerského rady nebyli ani na okamžik v pochybách, ptáme se přece pana ministra vnitra:
Souhlasí-li s tímto krobiánstvím svého pod-
řízeného a zaměstnává-li své lidi v hodnosti ministerských radů proto, aby s Volenými zástupci národa a s jeho příslušnicemi jeden z nich zacházel - - ?
Nesouhlasí-li s tímto jednáním, ptáme se pana ministra, je-li ochoten ihned a definitivně odstraniti pana radu z obtíže pobírati z poplatnických peněz desetitisícovou gáži?
V Praze dne 12. září 1932.
Čižinská, Kuhn, Štětka,
Śliwka, dr. Stern, Dvořák, Novotný, Hrubý, Tyll,
Höhnel, Kopecký, Krosnář, Hruška, J. Svoboda,
Gottwald, Hádek, Juran, Babel, Russ, Steiner,
Hodinová.
Původní zněni ad 2104 VI.
Interpellation
des Abg. Dr. Rosche und Genossen
an den Minister für Post- und Telegraphenwesen
wegen der Aussage eines Posthilfsbeamten.
Am 23. September 1932 gab der Posthilfsbeamte des Postamtes in Schluckenau Franz Novák bei einer Strafverhandlung beim Bezirksgerichte in Neu-Benatek als Zeuge unter anderem zu Protokol:
»... weil es Pflicht, den internationalen Gesprächen zuhören, habe ich auch dem ganzen Gespräche zugehört
Es ist uns nicht bekannt, dass das Postministerium eine Verordnung herausgegeben hätte, die das Abhören von internationalen Gesprächen den Postbeamten zur Pflicht macht. Eine derartige Verordnung wäre schon aus dem Grunde undenkbar, weil sie - abgesehen von der Verletzung der durch die Verfassung garantierten Wahrung des Briefgeheimnisses - eine Verletzung des § 15 des Gesetzes vom 23. März 1923. Nr. 60 Slg. d. Ges. u. Vdg., darstellt, in dem die Bediensteten des Telegraphen- und Telephondienstes ausdrücklich zur Wahrung des Telegraphen- und Telephongeheimnisses verpflichtet sind. Desto mehr muss die protokollierte Aussage dieses Posthilfsbeamten verwundern, auf Grund derer die Unterfertigten an den Herrn Minister für Post- und Telegraphenwesen folgende Anfragen richten:
1. Ist Ihnen, Herr Minister, ein Auftrag, der die Pflicht des Abhörens internationaler Gespräche statuiert, bekannt?
2. Wenn ja, in welcher Form und unter Berufung auf welches Gesetz wurde er erlassen?
3. Sind Sie, Herr Minister, bereit, diesen Auftrag zu widerrufen und dafür Sorge zu tragen, dass sich derartige Fälle in Zukunft nicht wiederholen und dass die durch die Verfassung garantierte Wahrung des Brief- und Telegraphengeheimnisses strikte eingehalten wird?
Prag, am 10. Dezember 1932.
Dr. Rösche,
Oehlinger, Scharnagl, Kunz, Heller, Bobek, Greif, Dr. Petersilka, Dr. Luschka, Dr. Bacher, Böhm, Windirsch, Platzer, Viereckl, Wagner, Dr. Hodina, Halke, Gläsel, Zierhut, Zajíček, Fritscher, Krumpe, Dr. Peters, Dr. Mayr-Harting.