§ 15. Československá tisková kancelář. § 15. Československá tisková kancelář.

Československá tisková kancelář je státní zpravodajská agentura, to jest ústředna pro domácí i zahraniční všeobecné, politické a hospodářské zpravodajství pro tisk a pro kruhy průmyslové a obchodní. Vydává zvláštní korespondenci sportovní a hospodářskou, a zpravodajství slovní doplňuje účelně zpravodajstvím obrazovým (fotografie a matrice, korespondence obrazová). Kromě toho rozšiřuje své zprávy rozhlasem ve zvláštních relacích Radiojournalu a obstarává v tisku uveřejňování placených i neplacených zpráv úřadů, státních podniků, a j.

Interně jest Č. T. K. rozdělena v tato samostatná odvětví služby:

a) zpravodajství politické (redakce česká a německá),

b) zpravodajství komerční (Pragoradio),

c) zpravodajství sportovní,

d) zpravodajství obrázkové a ilustrační,

e) oddělení pro fotografickou reportáž,

f) oddělení insertní a reklamní.

Zpravodajská služba československé tiskové kanceláře, která v létech dřívějších značně trpěla tím, že jednotlivá odělení měla pronajaty svoje kancelářské místnosti v různých budovách, byla po přesídlení do nové vlastní budovy koncem roku 1930 technicky vybavena tak, aby vyhovovala vysokým požadavkům, kladeným na oficielní zpravodajskou agenturu republiky československé. Moderní zpravodajství, které si vyžaduje nákladných zařízení technických, má dnes v nove budově všechny možnosti zdárného rozvoje. Jediné styk pražského ústředí se vzdálenými odbočkami na Slovensku a Podkarpatské Rusi nebyl na výši, poněvadž radiová stanice č. T. K. není v nich slyšitelná. Proto byly počátkem roku 1932 zahájeny pokusy transmitovati zprávy z ústředí do těchto odboček dálnotiskem, který zaručuje přesné a rychlé dodávání zpráv do největších vzdáleností. V budoucnosti hodlá č. T. K. zavésti transmitování zpráv dálnotiskem do všech svých odboček, které jsou v Bratislavě, Brně, Karlových Varech, Košicích, Liberci, Moravské Ostravě, Olomouci, Opavě, Plzni, Ústí n. L. a Užhorodě, jakož i do svých expositur v Teplicích-Šanově a v Mariánských Lázních.

Odbočky tyto mají za úkol mimo místní reportáže obstarávati distribuci politických a komerčních zpráv venkovskému tisku, jakož i komerčních zpráv soukromým abonentům.

Základním a nejdůležitějším odvětvím služby je v Č. T. K. zpravodajství politické, které pracuje hlavně pro denní tisk v rámci republiky a prostřednictvím svých spojení informuje o nejdůležitějších událostech tisk zahraniční.

Pramenem zpravodajství domácího jsou úřední zprávy vlády, ministerstev a úřadů, zpravodajství z poslanecké sněmovny a senátu, oficielní projevy politických stran, stavovských organisací a jiných korporací. V posledních létech byla vybudována obsáhlá služba reportážní v celé republice, kterou vykonávají jednak odbočky č. T. K., jednak hustá síť místních zpravodajů (externistů).

Zahraniční zpravodajství obstarává č. T. K. výměnou zpráv s oficielními nebo polooficielními zahraničními agenturami zpravodajskými, s nimiž vytvořila sdružení smluvně vázaných téměř třiceti zpravodajských agentur z celého světa, pode jménem "Sdružené agentury". Mimo toho má ve všech význačnějších střediscích vlastní zahraniční zpravodaje, kteří jsou buď zaměstnanci podniku nebo externími spolupracovníky. Síť těchto zpravodajů se stále rozšiřuje.

O rozsahu zpravodajské služby politické informují nejlépe následující data: V rode 1931 přijala politická redakce č. T. K. radiotelegraficky 5. 041 depeší o 841. 965 slovech, radiotelefonicky byl přijímán materiál v 15. 773 relacích, vydáno bylo 13. 572 stránek se 33. 939 zprávami, rozmnoženými na 1, 221. 480 listech a 4. 572 zpráv ve formě 91. 450 příloh.

Významnou složkou politické služby zpravodajské jest zpravodajství rozhlasové, jež Č. T. K. obstarává nejen v Praze, ale i ve vysílacích stanicích Radiojournalu v Brně, Mor. Ostravě, Bratislavě a Košicích.

Zpravodajství obchodní obstarává zvláštní oddělení "Pragoradio", které sbírá ze všech států evropských i ze zámoří zprávy hospodářské, denní záznamy burs peněžních a plodi-

§ 15. Československá tisková kancelář.

nových, přehledy cen na směrodatných světových trzích atd. a dodává tyto informace dennímu tisku a interesentům z kruhů peněžních, průmyslových a obchodních. Vydává kursovní listy a v posledním roce, kdy hospodářské otázky mají stále stoupající vliv na denní život, bylo započato s t. zv. "Hospodářskou korespondencí", která informuje podrobně o celkové hospodářské situaci, jakož i o význačnějších národohospodářských událostech domácích i zahraničních.

Pragoradio, které z nepatrných začátků vyvinulo se ve velký podnik značného významu hospodářského a které svým ryzím ziskem značně v uplynulých létech přispívalo ku krytí schodku zpravodajství politického, jest dnes samo těžce postiženo trvalou hospodářskou krisí a jeho příjmy klesly proti roku 1929, kdy poprvé projevila se sestupná tendence, o plnou čtvrtinu, což má značný vliv na konečný schodek celého podniku.

V roce 1931 přijalo Pragoradio radiotelegraficky 9. 017 depeší o 77. 534 slovech, radiotelefonicky pak v 19. 752 relacích 37. 264 zpráv. Abonentům dodalo přes 42. 000 různých bursovních zpráv ve 237. 900 výtiscích, kromě zpráv telefonických a telegrafických.

Zpravodajství sportovní, které s počátku obstarávalo pouze materiál pro sportovní relace Rádiojournalu, vyvinulo se během 4 let tak, že jest dnes jedním z aktivních odvětví podniku, které má ještě další vývojové možnosti. V roce 1931 vydala sportovní redakce 4691 stránek zpráv, rozmnožených na 93. 820 listech.

Zpravodajství obrázkové a illustrační spravuje archiv fotografií a autobiografií význačných osobností domácích i zahraničních a archiv věcný, a vede evidenci jubileí a události. Vydává denní obrázkovou korespondenci s texty k vydaným matricím a štočkům.

Oddělení pro fotografickou reportáž obstarává fotografie aktualit, které dodává časopisům v tuzemsku přímo, do zahraničí pak prostřednictvím zpravodajství obrázkového a ilustračního.

Oddělení insertní a reklamní koná insertní službu pro státní úřady a podniky. Oddělení toto jest teprve v počáteční fázi svého vývoje a bude po nutném reorganisování důležitým zdrojem nových příjmů.

§ 16. Žabčický Školní závod zemědělský. § 16. Žabčický školní závod zemědělský.

Státní statek v Žabčicích byl ponechán od 1. července 1925 k používání vysoké škole zemědělské v Brně a prohlášen od 1. ledna 1928 za podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření.

Účel tohoto podniku je týž jako Uhřiněvského školního závodu zemědělského. Tento závod leží ve vzdálenosti 21 km jižně od Brna. Pozemky jsou sceleny ve čtyři velké části, z nichž dvě jsou vzdálenější statku. Při statku je poplužní dvůr Ulehla vzdálený od dvorce Žabčic as 4 km. Jak klimatická tak i hospodářská poloha statku není právě nejpříznivější. Statek leží v suchém klimatu jihomoravském s průměrnými srážkami 490 mm ročně. Pozemky jsou v nadmořské výšce 185-220 m a leží buď na rovině nebo na mírném svahu k východu. Půdy pozemků jsou asi 65% jílovitohlinité zeminy až těžké jíly, zbytek pak je písčitohlinitý nebo hlinitopísčitý. U těžších úrodnějších pozemků vadí dosažení vyšší sklizně jednak poměrně vysoká hladina spodní vody, jednak pozemky tyto ležící v inundačním území jsou ohroženy povodněmi. Hospodaří se podle volného systému hospodářského, při čemž pěstování rostlin přizpůsobuje se nárokům na půdu a střídání plodin, hlavně však konjunktuře. Z obilnin pěstuje se hlavně pšenice a ječmen, z okopanin pak čekanka, z pícnin vojtěška a červený jetel.

Nemalou pozornost věnuje tento statek nyní zahradnictví a školkaření. Zakládají se zejména sady meruňkové, třešňové, višňové a rybízové. Nedostatku bytů pro deputátníky a sezónní dělnictvo bylo odpomoženo výstavbou nové budovy, která je vybavena hygienicky. Na dvoře byly zřízeny moderní dílny řemeslnické (kovárna, kolárna a dílna strojnická). Výstavbou vodovodu odpomohl si statek citelnému nedostatku vody.

U chovného dobytka provádí se mlékaření spolu s odchovem nejlepších kusů; je snahou statku vypěstovati si vlastní stádo bernsko-hanáckého dobytka. Chov vepřového dobytka uspokojivě vzrostl a odbyt při dobrém zpeněžení je zajištěn.

Posluchači provádějí na statku praksi a pracují tam nejen prakticky, nýbrž i vědecky v budovaných laboratořích.

§ 17. Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně.

§ 17. Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské

v Brně.

Pro vysokou školu zvěrolékařskou v Brně byl najat v roce 1929 od města Brna statek Kuřim, který pak vládním nařízením ze dne 18. prosince 1929, č. 188 Sb. z. a n., byl prohlášen, za podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření.

Tento závod je demonstračním objektem řečené vysoké školy a zároveň i jejím pokusným statkem. Jeho úkolem je poskytnouti posluchačům zvěrolékařství praktické vzdělání a zároveň je obeznámiti i s potřebami zemědělství a zemědělským podnikáním vůbec.

Statek leží asi 20 km severozápadně od Brna, v poloze klimaticky příznivé a jeho pozemky jsou dobré jakosti. Ježto tento závod byl dlouhá léta v soukromém pachtu, byly jeho budovy v desolátním stavu, takže řádné hospodaření vyžadovalo nutné jejich úpravu. Stav dobytka postupně vyměňuje se za jakostní, z důvodů hospodářských byl zejména věnován plný zřetel chovu vepřového bravu, pro který byly vybudovány vzorné chlévy a to asi pro 300 kusů. Z obilnin pěstuje se zejména pšenice a ječmen, z luštěnin hrách prima jakosti a z okopanin cukrovka (jak bulva, tak semeno). Z důvodů provozních zřídil statek vlastní dílnu kolářrskou a kovářskou. Na statku je umístěna včelařská pokusná stanice. Posluchači konají na závodě po celý rok praksi za vedení přednostů klinik a ústavů řečené vysoké školy. Pro posluchače byl zřízen menší internát.

Skupina III. Skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích.

Úhrn podílů na státních daních, dávkách a poplatcích preliminuje se na rok 1933 částkou 2. 748, 732. 900 Kč, tedy o cca 927 mil. Kč více než na rok 1932.

Zvýšení toto způsobeno jest v prvé řadě tím, že do této skupiny byl vsunut nový oddíl sub D "Mimořádná přechodná opatření částkou 825, 000. 000 Kč, jež až dosud byla hrazena mimorozpočtově, pro jejíž krytí reservovány jsou i potřebné finanční prostředky jednak v nové dávce nouzové, jednak v údělech z daně důchodové a z daně z obratu a přepychové.

Tím způsobem jsou finančně zabezpečeny prostředky jednak na zálohy Košicko-Bohumínské železnice a místních drah, jednak na péči o nezaměstnané.

Značné zvýšení vykazuje i "Podíl samosprávných svazků a fondů na státních daních, dávkách a poplatcích" sub A. Zvýšení to činí 120 mil. Kč a přivoděno jest zvýšením údělů na učitelské platy v pol. 3., II. Ovšem třeba upozorniti na to, že sub A jeví se pokles na pol. 5. "Příděly zemím z výnosu daně z piva cca 20 mil. Kč a na pol. 4. "Přirážka ke spotřební a výrobní dávce z lihu zemím cca o 16. 4 mil. Kč v důsledku značného poklesu odbytu piva a pitného lihu. Tento pokles jest však téměř vyrovnán zvýšeným přídělem zemím a obcím z výnosu domovní daně na pol. 3. cca o 31´3 mil. Kč, odůvodněným skutečnými výsledky.

Konečně i podíl státního silničního fondu doznal snížení cca o 20 mil. Kč.

Rozvrh podílů na jednotlivé země, pokud nejsou v zákoně přesně specifikovány, není rozhodný pro rozdělení ve smyslu příslušných zákonných předpisů o dotčených podílech samosprávných svazků a fondů. Rozvrh údělů na učitelské platy v jednotlivých zemích ponechává se administrativnímu řízení.

Skupina IV. Správa státního dluhu.

Skupina IV. Správa státního dluhu.

V rozpočtovém návrhu na rok 1933 preliminuje se

celková potřeba pro státní dluh částkou.......... 1. 996 mil. Kč,

tedy proti rozpočtem na rok 1932 schválené částce....... 2. 160 mil. Kč

m é n ě o... 164 mil. Kč.

Podle návrhů rozpočtu na rok 1933 činí státní dluh k 1. lednu

1933 ....................., 37. 696, 344. 056 Kč,

kdežto v rozpočtu na rok 1932 počítalo se s dluhem....... 37. 550, 514. 669 Kč.

Státní dluh se tedy zvyšuje o............. 418, 829. 387 Kč.

Při porovnání se stavem roku 1932 jsou tyto změny:

Přírůstek:

1. 51/2% státní zápůjčka z roku 1932 u pojišťoven...... 148, 550. 000 Kč.

2. 6% státní pokladniční poukázky vydané podle fin. zákona

z 18. /12. 1931, č. 199 Sb. z. a n............, 1. 003, 018. 000 Kč.

3. úvěr vlády italské za vydržování čs. vojsk v Itálii..... 411. 222 Kč.

4. čs. osvobozovací dluh............... 1, 456. 171 Kč.

5. Závazky Společné pokladně z předválečného dluhu nezajištěného

při 41/2% rak. pokladničních poukázkách........ 2, 454. 205 Kč.

6. 5% poukázky 1932-1937 republiky Československé zaručené

francouzskou vládou............... 798, 000. 000 Kč.

úhrnný přírůstek... 1. 953, 889. 598 Kč.

Úbytek:

Slosováním, nákupem, jinými splátkami a event. opravou stavu dluhu ubylo proti roku 1932:

1. Na 41/2% stát. prémiové půjčce............ 15, 600. 000 Kč.

2. Na stát. stavební losové půjčce............ 40, 000. 000 Kč.

3. Na 6% investiční půjčce dopravní........... 30, 000. 000 Kč.

4. Na 6% investiční půjčce elektrisační.......... 490. 500 Kč.

5. Na 6% státní půjčce moučné............. 88, 000. 000 Kč.

6. Na 6% investiční půjčce z roku 1923.......... 25, 000. 000 Kč.

7. Na 6% státní půjčce konversní............ 26, 437. 500 Kč.

8. Na 4% prior. dluhu Buštěhradské dráhy......... 2, 720. 000 Kč.

9. Na 5% půjčkách Ústecko-Teplické dráhy........ 748. 000 Kč.

10. Na 4% stát. půjčce vydané k výkupu akcií Košicko-Bohumínské

dráhy.................... 520. 000 Kč.

11. Na 3% odškodňovacích dluhopisech za vál. půjčky..... 206, 391. 000 Kč.

12. Na 3% odškod. dluhopisech za vál. dodávky........ 30, 000. 000 Kč.

13. Na prioritních obligacích a akciích místních drah sestátněných

zákonem č. 156/1925 Sb. z. a n............. 725. 000 Kč.

14. Na 6% státní půjčce konsolidační........... 85, 000. 000 Kč.

15. Na neemisní zápůjčce u Zemské banky......... 7, 000. 000 Kč.

16. Na 5% umořitelné stát. půjčce z roku 1928........ 34, 376. 000 Kč.

17. Na dluhopisech vydaných podle zákona z 22. /6. 1928, č. 104 Sb.

z. a n. o převzetí předválečného dluhu nezajištěného..... 3, 390. 000 Kč.

18. Na dluhopisech vydaných podle zákona ze dne 15. března 1928,

č. 52 Sb. z. a n., o převzetí předválečného dluhu zajištěného.. 4, 540. 000 Kč.

Skupina IV. Správa státního dluhu.

19. Na 4% prioritních obligacích Moravských místních drah (trať

Mutěnice-Kyjov) podle zák. č. 78/1930 Sb. z. a n...... 40. 900 Kč.

20. Na 4% prioritních obligacích místní dráhy Liberec-Jablonec-

Tanvald sestátněné podle zákona z 11. / 6. 1931. č. 98 Sb. z. a n. 700. 800 Kč.

. 21. Na úvěru vlády Anglické na repatriaci sibiřských vojsk... 24, 357. 940 Kč.

22. Na 8% českosl. zahraniční půjčce........... 273, 830. 176 Kč.

23. Na závazcích Společné pokladně na předválečný dluh zajištěný:

a) 3% frankové priority Priv. rakousko-uherské společnosti

státní dráhy................. 13, 677. 525 Kč.

b) 4% frankové priority Priv. rakousko-uherské společnosti

státní dráhy................. 1, 514. 870 Kč.

24. Na státovkovém dluhu............... 620, 000. 000 Kč.

Úhrnný úbytek... 1. 535. 060. 211 Kč. Čistý přírůstek státního dluhu činí tudíž proti roku 1932... 418. 829. 387 Kč.