§ 7. Uhřiněvský školní závod zemědělský. § 7. Uhřiněvský školní závod zemědělský.

V roce 1920 byly pro odbor zemědělského inženýrství na českém vysokém učení technickém v Praze najaty a v roce 1923 koupeny dvory Uhříněves a Netluky s mlýnem a rybníkem v Podlesku od Liechtenstejnského panství.

Tyto zakoupené objekty tvoří Uhříněveský školní závod zemědělský, který je vzdálen 13 km jihovýchodně od Prahy. Tento závod je demonstračním objektem řečeného vysokého učení a je organisován ve směru soukromopodnikatelském; po stránce vyučovací má ukázati, jak v daných poměrech má býti závod s hlediska podnikatelského (rentability) obhospodařován, aby plnil také národohospodářské, sociální a osvětové poslání v zemědělství. Současně sleduje cíl, aby nejen posluchači vysokého učení, ale i praktičtí hospodáři měli příležitost z vlastního názoru se přesvědčiti o výhodách a nevýhodách různých zařízení. Konečně slouží i účelům výzkumnickým a pokusnickým, však jen v takovém rozsahu, aby provoz nebyl rušen.

Vnější i vnitřní hospodářské podmínky jsou příznivé, neboť dvory leží v středočeském pásmu klimatickém s průměrnými ročními srážkami 540 mm v nadmořské výši 260-310 m, s pozemky v největší části mírně se svažujícími k severu, začátek polních prací spadá do období prvních dnů v březnu, konec do poloviny prosince. Půdy jsou středně těžké hlíny a těžší jílovitohlinité zeminy, jen místy se štěrkem. Role jsou různá, od velmi dobrých až k špatným. Vzdálenost dvora Uhříněvse od dvora Netluk činí 1. 3 km.

Závod má zelinářskou zahradu, ovocnickou školku, bažantnici a lesnické arboreto, ovčín a drůbežárnu. Na závodě je umístěna státní připouštěcí stanice a selekční stanice, která vede rozsáhlé pokusnictví a pěstění tabáku. V hospodářském museu jsou sneseny výrobky závodu. Prakse posluchačů je povinná a laboratoře, sbírky a kabinety umožňují vědecky pracovati. Na pozemcích závodu je též vybudován Ústav pro hospodárnost práce v zemědělství při Masarykově Akademii Práce v Praze. O dělnictvo stará se závod nejen zlepšením hmotných poměrů, nýbrž i různými zařízeními zdravotními.

Podle darovací smlouvy uzavřené svého času s družstvem hospodářských lihovarů, je státní správa zavázána ponechati z výnosu závodu částku, odpovídající běžnému zúročení daru uvedeného družstva na produktivní investice, pokud hospodářství podniku vykazuje čistý zisk.

§ 8. školní závod zemědělský v Děčině-Libverdě. § 8. Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě.

Bývalá zemská hospodářská akademie v Děčíně-Libverdě byla postupně přeměněna na zemědělský odbor německé vysoké školy technické v Praze a od 1. ledna 1923 převzata do státní správy. K tomuto zemědělskému odboru je přičleněn jako demonstrační statek školní závod zemědělský. Po právě projednávané pozemkové reformě zbylo školnímu závodu z bývalé výměry 85 ha pouze 72. 66 ha, k tomu závod najal dalších 5 ha půdy. O účelu tohoto statku platí to, co bylo řečeno o Uhřiněvském školním závodě zemědělském; pokusnictví na tomto statku je prováděno vzhledem k menší jeho rozloze v omezené míře a v prvé řadě je věnována péče zintensivnění hospodaření. Závod, jsa položen v průmyslovém kraji, má své výhody ve zpeněžení zemědělských produktů, avšak zvýšený výtěžek neprojevuje se náležitě v bilanci, poněvadž při místním nedostatku pracovních sil musí platiti zvýšené mzdy. Klimatické poměry jsou dosti příznivé, avšak zvýšená poloha, kopcovitost a horší bonita půdy zavinují menší výtěžky hektarové u některých plodin, než jaké vykazují ostatní školní závody zemědělské. Hlavním oborem těžebním tohoto statku je ovocnářství, ježto však ovocné sady jsou přestárlé, vyžadují postupné obnovy, takže zvýšený výtěžek projeví se v pozdějších letech. Ovocná školka těší se postupnému vzrůstu a zařizuje se hlavně na odprodej. Dobré zpeněžení mléka bylo důvodem k postupné výměně stavu dojnic; rovněž příznivé ceny vepřového bravu byly důvodem k rozšíření jeho stavu. Provoz těchto oborů ve větším rozsahu nepřipouští však malá rozloha závodu. Tento malý rozsah výměry statku samozřejmě má za následek vyšší průměr osobních správních nákladů. Nedostatek budovy pro sezónní dělnictvo projevuje se ve vyšších nákladech na námezdní síly, ježto závod nemá možnosti opatřiti si levnější síly sezónní (Slováky).

§ 9. Státní báňské a hutnické závody.

§ 9. Státní báňské a hutnické závody.

K posouzeni rozpočtu podniku "Státní báňské a hutnické závody" na rok 1933 podává se přehledné sestavení hospodářských výsledků v porovnání s rozpočty od doby platnosti podnikového zákona:

Z porovnání docílených hospodářských výsledků vyplývá, že podnik "Státní báňské a hutnické závody" po rozháraných poměrech popřevratových stal se soběstačným, zejména od účinnosti podnikového zákona č. 404/1922 Sb. z. a n. vykazuje zcela uspokojivé výsledky.

Tato okolnost znovu potvrzuje, že státní podnikání v těžkém průmyslu báňském a železářském může s úspěchem konkurovati podnikání soukromému i přes některé obtíže, které u státního podnikání jsou větší, než v podnikání soukromém.

To dokazují zejména výsledky docílené v roce 1930 a 1931, kdy všeobecná hospodářská krise velmi citelně ochromovala již hospodářský život domácí i zahraniční. Bilanční výsledky, docílené i v době velmi neutěšené hospodářské situace jsou velmi uspokojivé, přihlédne-li se k okolnosti, že podnik "Státní báňské a hutnické závody" z důvodů sociálně-politických neprovedl restrikci osazenstva, jak by to byl hospodářský zájem podniku vyžadoval.

Rentabilními investicemi, racionalisací výroby, přizpůsobováním výrobního programu poptávce, zaváděním nových výrobních odvětví, opatřováním náhradních prací pro osazenstvo v důsledku omezení výroby, součinností s jinými státními podniky, získáváním nových odbytišť, krajní šetrností s energií lidskou i mechanickou, úsporami na provozních hmotách byl částečně vyvážen úbytek vzniklý ze všeobecně klesající tendence cen výrobků, zejména na trhu kovů, a ze slabšího odbytu některých výrobků.

Na rok 1933 byl podle výsledků let předešlých a podle předpokládaného odbytu na trhu zboží a práce preliminován původně čistý zisk Kč 41, 663. 500. V důsledku platových srážek a nejpřísnějšího brždění výdajů čistý zisk stoupá na 65, 553. 700 Kč, jehož bude lze docíliti za předpokladu, že dosavadní hospodářská situace nedozná zhoršení, dále že nynější ceny výrobků a rozsah odbytu ještě více nepoklesne a konečně že provoz některých závodů a provozoven bude lze omeziti neb i zastaviti.

Odvod státní pokladně na rok 1933 preliminuje se na Kč 38, 237. 300 (po úhradě rozpočtených podnikových investic 26, 100. 000 Kč a úmorové splátky na komunální zápůjčku na stavbu státního dolu "President Masaryk" 1, 216. 400 Kč).

Z docíleného zisku v roce 1931 40, 404. 592 Kč bylo použito k úhradě podnikových investic 33, 565. 291 Kč, na úmorovou splátku komunální zápůjčky 1, 216. 400 Kč, zbytek 5, 622. 901 Kč byl odveden státní pokladně.

§ 9. Státní báňské a hutnické závody.

Hnědouhelné doly v revíru mosteckém preliminují stejnou těžbu jako v roce 1932, ježto vzhledem k hospodářské tísni nelze počítati s těžbou větší. Na dolech Julius II. a Hedvika bude pokračováno v odklizovacích pracích, na dole Hedvice bude nutno přeložiti řečiště řeky Bělé, aby mohl býti rozšířen uhelný lom.

V roce 1933 budou dokončeny zbývající práce na stavbě nového seřaďovacího nádraží v Kopistech. Přeložením nádraží uvolněné uhelné pilíře budou rubány. Na dole "President Masaryk" v Břešťanech bude pokračováno ve stavbě provozních budov a strojního zařízení. Větrná jáma bude prohloubena. Na tyto investiční práce jest v investičním programu roku 1933 pamatováno.

U státního závodu v Příbrami bude doplněním těžných a hutních zařízení dokončena v hlavních rysech reorganisace celého provozu; u tohoto závodu nutno však počítati s omezením výroby na 3 až 4 dny v týdnu. Továrna na olověné zboží doplňuje výrobní program podle poptávky. Továrna na drátěná lana byla rozšířena a doplněna stroji na výrobu nejnovějších konstrukcí drátěných lan.

V Jáchymově počítá se s dokončením spojení dolů Werner a Svornost překopem, na němž otevřené rudné žíly budou sledovány a připravovány. Bude pokračováno v ražení východního překopu pod štolu saských šlechticů, kde bude hloubena slepá šachta za účelem získání nových rudných polí v této oblasti. Protože zásoby radia a uranových barev velice vzrostly, bude i na tomto závodě nutno omeziti provoz, nezlepší - li se poměry odbytové.

Kamenouhelný důl "Václav" v ostravsko - karvínském revíru s přičleněnou koksovnou vyrábí asi 230. 000 tun kamenného uhlí a asi 90. 000 tun koksu. Z koksárenského plynu získává se kamenouhelný dehet, smola, síran amonný, benzol a naftalín. K dolu "Václav" bude přičleněn sousední důl "Evžen" Ostravsko - karvínské montanní společnosti, společnosti s r. o. v Petřvaldě, kde stát získal všech 100% podílů. Společenská forma bude zrušena a důl Evžen přejde do správy podniku "Státní báňské a hutnické závody". Na jámě Václav bude dokončeno vybudování povrchového strojního zařízení, na dole Evžen bude dokončena stavba briketárny s denním výkonem 220 tun, v níž se bude briketovati veškerý přebytečný uhelný mour, který zejména při dnešní průmyslové krisi jde špatně na odbyt a musí se sypati na haldu.

V Báňské Štiavnici je u závodů báňsko-štiavnických v provozu důl František a Zikmund s diferenciální flotační úpravnou rud, obsahujících zlato, olovo, zinek, a v Hodruši závod dolnohodrušský a hornohodrušský s jednoduchou flotační úpravnou rud, obsahujících stříbro a zlato. Huť, zrestaurovaná po sedmiletém klidu, byla doplněna moderním pražecím a aglomeračním zařízením. Ježto v dohledné době není naděje na zvýšení cen kovů, hlavně stříbra a olova, je nutno zde stejně jako u závodu v Příbrami počítati s omezením výroby a provozu na 3 až 4 dny v týdnu.

V Kremnici po odvodnění dolu Anna provádějí se nové investice a rekonstrukce těžných zařízení jam Ludovika, Ferdinand a Anna. Do provozu byla uvedena menší úpravna rud a bylo započato se stavbou definitivní úpravny, na jejíž dokončení jest v investičním programu pamatováno. Vybudování dolů kremnických věnuje se všemožná péče, neboť těží rudy převážně zlatonosné a při standartní ceně zlata lze očekávati, že po výstavbě provozních zařízení bude prosperita závodu zajištěna.

V Rožnavě a v železníku nezbývá než provoz omeziti jen na nejnutnější práce udržovací a přípravné, ježto pro odbyt pražené rudy železné nejsou vyhlídky na odbyt. Dělnictvu, pokud nebylo již propuštěno, bylo nalezeno zaměstnání na stavbě státních silnic.

V železárnách a ocelárnách v Podbrezové provede se soustředění skladišť provozních a výrobních hmot, dokončí se normalisace nářadí a nástrojů a zřídí se mechanická dílna na drobné strojové součásti. Výroba železných konstrukcí a různých strojových součástí bude soustředěna v dílnách svářovny trub na Piesku, jejíž provozní budovy se rozšíří o budovu montážní. Provoz a výrobu deficitních složek bude třeba co nejvíce omeziti, resp. i zastaviti. Mimo to budou postupně realisovány projekty náhradního průmyslu pro zpracování a zušlechtění výrobků státních báňských a hutnických závodů.

V Prešově u solivaru "President Masaryk" se předpokládá, že výrobní kapacita bude v roce 1933 plně využita vzhledem na čilou poptávku po vařené soli hrubozrnné ze starého solivaru "František" v Solné Bani i po jemné jedlé soli vakuové z nového solivaru "President Masaryk" v Prešově.

§ 9. Státní báňské a hutnické závody.

Ve G b e l e c h budou prováděny otvírací a dobývací práce, hlavně v novém poli. Ve starém poli bude pokračováno v těžbě zbytků oleje interpolovanými vrtbami. Vyčerpané sondy budou uzavírány a uvolněné pozemky budou vráceny do používání jich majitelům. Bude pokračováno v pracech směřujících k nalezení dalších naftových polí jak v blízkém okolí Gbel, tak i v jiných naftonosných terénech Československa.

Ve Slatinských Dolech bude pokračováno ve výkupu ohrožených dělnických domků, postavených nad solným ložiskem a v dalším provádění osadnického zákona. Bude dokončena stavba nového závodního vodovodu. Odkliz nadloží zatopeného dolu Kunhuta pokračuje tak, že v roce 1933 bude lze započíti s těžbou z této části solných dolů.

Kutací práce:

Kutací práce budou z úsporných důvodů omezeny na naftu a zlato, ostatní budou odloženy na dobu příhodnější.

§ 10. Vojenská továrna na letadla. § 10. Vojenská továrna na letadla.

Vlastní příjmy provozovací vojenské továrny na letadla na rok 1933 jsou preliminovány částkou......................21, 680. 200 Kč.

Jsou tudíž proti roku 1932................. 26, 498. 000 "

menší o... 4, 817. 800 Kč.

úhrn všech preliminovaných výdajů

provozního rozpočtu na rok 1933 činí.............20, 648. 200 Kč.

Jest tudíž proti roku 1932................. 25, 834. 800 "

menší o... 5, 186. 600 Kč.

Zmenšení, jak provozovacích příjmů, tak i vydání, má své opodstatnění v nepříznivých vyhlídkách na zaměstnanost podniku. Nedostačující rozpočtové úvěry vojenské správy pro výzbroj letecké zbraně odráží se v prvé řadě nepříznivě i na podniku, který takřka výhradně je odkázán na potřebu vojenské správy. Vyhlídky na obchody do zahraničí jsou pak v důsledku všeobecné hospodářské krise a výbojné zahraniční konkurence velmi nepatrné. V roce 1932 jest podnik zaměstnán objednávkami sérií letounů různých typů a přechodných školních a elementárních školních letounů pro vojenskou správu. Pro civilní dopravní letectví pracuje se na sérii 5 kusů letounů dopravních celokovových-třímotorových. Kromě toho pracuje podnik v pokusech různých typů letounů nejen vojenských, ale i na sportovním lidovém letounu. Z Části je podnik zaměstnán opravami letounů.

Výrobní program podniku na rok 1933 tvoří z části potřeba vojenské správy, z části i výroba sportovních letounů lidových. Přes všechny obtíže panující situace hospodářské bude se zvýšenou pozorností sledována možnost odbytu do zahraničí, aby výrobní kapacita podniku mohla býti dokonale využita.

§ 11. Vojenské lesní podniky. § II. Vojenské lesní podniky.

Schválený rozpočet podniku na rok 1932 bylo nutno na počátku roku vzhledem na úsporná nařízení vlády upraviti, t. j. veškeré položky výdajové snížiti na míru k udržení provozu bezpodmínečně nutnou. Pokles cen dřeva v roce 1932 pokračuje, takže cen preliminovaných ve schváleném rozpočtu nebude dosaženo. Veškeré investice podnikové bylo nutno odložiti na dobu příznivější, s výjimkou těch, k nimž je podnik z dřívější doby smluvně zavázán, jako na př. příspěvek na vodovod v obci Kvaň-Zaječovo. Příspěvek je tu náhradou za zřízení vodních protiopatření pod cílovou plochou brdské střelnice. Dále budou v roce 1932 splaceny doplatky kupních cen za převzaté nemovitosti, pokud, ovšem státní finanční správa v rámci schváleného rozpočtu uvolní potřebné finanční prostředky. Udržování cest v roce 1931 bylo téměř zastaveno. Povodněmi v roce 1932 nastalými byly některé hlavní cesty v Brdech tak poškozeny, že k jejich rekonstrukci bude nutno přistoupiti ještě v tomto roce v zájmu provozu na střelnici. Tím se zaměstnanost v kraji mírně zvýší. Těžební program nebyl omezen, a to nejen z důvodů finančních, ale i ve snaze zaměstnati místní lesní dělnictvo.

Nezmění-li se podstatně dosavadní poměry na dřevařském trhu, očekávají se proti schválenému rozpočtu v roce 1932 provozní příjmy:

v Brdech menší o.....Kč 2, 691. 000

v Malackách menší o.... Kč 3. 991. 800 tedy celkem menší o.... Kč 6, 682. 800.

Toto snížení odpovídá rozsahu poklesu cen, který se dostavil po době, kdy se rozpočet sestavoval. Očekává se, že vlastní provozovací výdaje podniku mimo službu úrokovou budou v roce 1932 uhrazeny vlastními provozovacími příjmy, avšak celkový hospodářský výsledek podniku v roce 1932 bude pasivní asi částkou 5, 100. 000 Kč, t. j. částkou preliminovanou rozpočtem na zúrokování investičních dluhů. Pro tuto neúměrně vysokou úrokovou službu není za dnešních poměrů v rámci podniku úhrady.

Program činnosti v roce 1933. Hospodářská činnost podniku zůstane vzhledem k situaci na dřevařském trhu i v roce 1933 omezena.

Provozovací výdaje pro rok 1933 preliminují se částkou.... Kč 25, 295. 400

pro rok 1932 byly preliminovány částkou............ Kč 25, 657. 700

preliminuje se tedy pro rok 1933 méně o............. Kč 362. 300.

Toto sníženi provozovacích výdajů odůvodňuje se tím, že:

a) bylo nutno preliminovati k zalesnění rozsáhlé paseky, povstalé v roce 1932 kalamitní těžbou v hospodářském okresu Malacky (kalamita sosnokazová). Paseky touto těžbou vzniklé nutno zalesniti co nejdříve, neboť jinak by byl rychle ztráven slabý humusový pokryt na chudých písečných půdách a pozdější zalesňování vyžádalo by si enormních nákladů;

b) udržovací práce na lesních cestách, silnicích, telefonní síti, provozných budovách atp. byly v roce 1932, jak již řečeno, zastaveny. Omezení těchto prací i v roce 1933 mělo by v zápětí rychle pokračující zhoršení hlavní komunikační sítě na střelnici v takové míře, že by si její pozdější rekonstrukce vyžádala neúměrně vysokých nákladů. Provoz na lesních silnicích podniků jest velmi hustý; zejména stálý pohyb těžkého dělostřeleckého obozu silnice ničí. Totéž platí i o udržování rozsáhlé telefonní sítě na střelnicích;

c) i důvody sociální brání tomu, aby těžba se omezila. Lesní dělnictvo a povozníci z chudého jinak okolí střelnic, by pozbylo svého jediného zaměstnání. Výlohy správní, daňové a udržovací zůstaly by i při omezené těžbě nezměněny, čímž celkový hospodářský výsledek by se ještě zhoršil.

Provozovací příjmy pro rok 1933 se preliminují částkou.. Kč 25, 299. 000

pro rok 1932 byly preliminovány částkou............ Kč 25, 779. 600

preliminují se tedy pro rok 1933 méně o............Kč 480. 600.

§ 11. Vojenské lesní podniky.

Toto snížení provozovacích příjmů se odůvodňuje dalším poklesem cen dřeva. Zastavení poklesu cen dřeva pro rok 1932 předpokládané se nedostavilo, nýbrž pokračovalo dále a bylo mimoto zhoršeno ztížením provozu do ciziny devisovými a celními opatřeními. Odbyt dřeva z lesů vojenských lesních podniků jest ve značné míře závislý na vývozu, a to hlavně brusného dřeva do Německa a paliva do Maďarska.

Ceny dřeva pro rok 1933 byly preliminovány značně vyšší, než průměrné ceny docilované v roce 1931 a v zimním období 1931-32.

Při tom nutno znovu zdůrazniti, že lesy vojenských lesních podniků jsou podnikem účelovým (dělostřelecké střelnice), neboť celý lesní provoz musí býti přizpůsoben vojenským potřebám (cílové plochy, omezení prodejů loco les, úprava a udržování komunikací, telefonní sítě, urychlené provádění všech lesních prací, vývozu, výdaje na požární službu, škody střelbou atp. ). Toto přizpůsobení lesního provozu snižuje výnosnost vojenských lesů, kterou nebude lze ani za normálních poměrů srovnávati s výnosností běžného lesního hospodářství.

§ 12. Státní lázně. § 12. Státní lázně.

Mimořádné poměry hospodářské v roce 1932 a s nimi související nedostatek finančních prostředků zabrzdily značně investiční činnost podniku. Program investiční, obsažený v rozpočtu na tento rok, bylo nutno značně restringovati a omeziti se pouze na pokračování, pokud se týče dokončení akcí započatých již v roce minulém. Zahájení nových prací, byť odůvodněných a potřebných pro racionelní provoz podniku, bylo nutno odložiti na dobu příznivější.

V Jáchymově byla dokončena nástavba a rekonstrukce pavilonu prozařovacího a objekt po opatření vnitřního zařízení předán pro hlavní sezónu provozu. Tím získán větší počet lůžek pro těžší pacienty a docíleno náležité výpravy vyšetřovací části lékařského zařízení podniku. Pavilon obsahuje vnější úpravě 36 lůžek pro nemocné ve 23 pokojích a veškeré místnosti pro lékařská vyšetřování, spolu se 3 kabinami thermálních lázní. Pavilon byl doplněn lůžkovým výtahem pro dopravu pacientů.

Přístavba hotelu Miracle byla stavebně dokončena a celý objekt opatřen ústředním topením s rozvodem teplé a studené vody, signálním zařízením a připojen na thermální vodovod, takže bylo možno instalovati v hotelu 6 kabin thermálních lázní. Přístavbou získáno 24 hotelových pokojů s 28 lůžky a 5 mísností pro personál kromě lázní thermálních a prostorů nutných pro kotelnu ústředního topení, úprava staré části hotelu byla omezena pouze na provedení zmíněných instalací, kdežto rekonstrukci po stránce stavební bylo nutno odložiti na dobu příznivější. Rovněž zahájení stavby projektovaného lázeňského léčebného ústavu bylo nutno odložiti na dobu pozdější.

V Tatranské Lomnici byla stavební činnost omezena pouze na nezbytné dokončení rekonstrukce lázeňského vodovodu, který zásobuje vedle objektů státních i celou řadu soukromých staveb v lázeňském území.

Na štrbském Plese dokončena stavba hospodářských objektů s byty personálu, dílnami a stájemi a předána provozu, čímž uvolněna celá řada pokojů hotelových zabraných dosud personálem. Obytná budova hospodářského dvora obsahuje vedle dílen 36 místností obytných s celým příslušenstvím, takže bude možno ubytovati zde personál vlastního podniku, personál restaurační i nájemců různých obchodních podniků na štrbském Plese. V budově stájové je konírna, vepřinec a porážka jako nezbytné složky hospodářského provozu podniku. K úplnému uzavření hospodářského dvora bude později provésti ještě podle celkového projektu stavbu dalších garáží, jichž nynější počet (7) je pro stoupající frekvenci naprosto nedostatečný.

Ve Sliači byla výstavbou definitivní přečerpací stanice s bytem vodáka ukončena stavba lázeňského vodovodu, takže celé lázeňské území, objekty státní i soukromé, možno zásobiti bezvadnou pitnou vodou. Byla dokončena a do používání odevzdána i obytná budova při hospodářském dvoře, který byl tím uzavřen. Přestěhováním personálu do nových ubikací bylo uvolněno množství hotelových pokojů pro rostoucí frekvenci lázeňských hostů. Nová obytná budova obsahuje 30 místností obytných s celým příslušenstvím, bytů rodinných i svobodáren, vedle dvou místností krámových.

Byla dokončena a provozu předána i novostavba vanového křídla lázeňského léčebného domu s instalací kotelny při prádelně, která bude topnou centrálou pro celý tento objekt. Poněvadž nebylo možno přikročiti k projektované přestavbě basinové části domu s definitivním zachycením thermálních pramenů, bylo instalováno provisorní zařízení pro čerpání thermální vody do vanového křídla.

Ve stavbě nového lázeňského hotelu jako doplňku lázeňské restaurace bylo po zahájení této stavby již v roce 1931 pokračováno, a to v rozsahu zmenšeném proti původnímu projektu. Stavba provedena byla v hrubé kostře, takže možno z dosavadního postupu souditi, že část hotelových pokojů bude připravena již pro sezónu 1933.

Pokračování ve výstavbě nezbytných komunikací i rekonstrukce kanalisace lázeňského území byly pro nedostatek úhrady příslušných nákladů odloženy na dobu hospodářsky příznivější.

§ 13. Státní tiskárny. § 13. Státní tiskárny.

a) V působnosti předsednictva ministerské rady.

Státních tiskáren v oboru působnosti předsednictva ministerské rady jest celkem 5, a to: v Praze, Žatci, Bratislavě, Košicích a Užhorodě.

Úkolem státních tiskáren jest, hotoviti především pro státní úřady a podniky co nejlevněji tiskopisy, rozsáhlé práce tiskové, práce, které vyžadují zvlášť rychlého a přesného vyhotovení, práce zvlášť důležité a práce povahy důvěrné.

Státní tiskárna v Praze jest vybavena rozsáhlým a dokonalým zařízením strojním, jakož i četným kvalifikovaným personálem, takže může v době nejkratší vyhotoviti sebe rozsáhlejší a naléhavé práce. Také mimopražské státní tiskárny jsou pohotové & vyřizují pro státní úřady zakázky velkého rozsahu s největším urychlením.

V soustředění výroby předepsaných tiskopisů pro potřebu státní správy a účely veřejné, které státní tiskárny mají na skladě, jest velký význam úsporný. Naprostá spolehlivost zajišťuje úřadům, že skladové tiskopisy jsou jim dodávány v předepsané formě nejlevněji a nejspolehlivěji. Tím jest také umožněna jednotnost a racionelní jejich úprava (normalisace), jež jest pro státní i jiné veřejné úřady velkou úsporou a usnadněním. Státním tiskárnám jest vyhrazeno zhotovování a uskladňování důležitých přísně súčtovatelných tiskopisů.

Vrchní inspektorát státních tiskáren jest povolán, dbáti nad racionelním a jednotným uspořádáním výroby a obchodního vedení státních tiskáren v působnosti předsednictva ministerské rady, jak to ukládá příkaz hospodárnosti a úspornosti ve státní správě.

§ 13. Státní tiskány. § 13. Státní tiskárny.

b) V působnosti ministerstva národní obrany.

Podle bilance skončil rok 1931 pro státní podnik Tiskárnu MNO. ziskem v částce 11. 702'21 Kč, z níž reservována částka 3. 800'- Kč na zaplacení výdělkové daně a zbytek, t. j. částka 7. 902, 21 Kč, bude odevzdán státní pokladně jako splátka na investiční dluh. Nedodržení rozpočtového prelimináře za rok 1931, nutno vysvětliti nejenom všeobecnou situací hospodářskou, ale zejména zvláštním postavením, které zaujímá tiskárna MNO. mezi státními podniky vedenými podle zákona čís. 404/1922 Sb. z. a n. vzhledem k tomu, že dodává své výrobky z největší části téměř výhradně jedinému odběrateli, t. j. vojenské správě. Ministerstvo národní obrany majíc rozpočtové položky určené na tiskovou potřebu čím dále tím menší, buď zadává tisku méně, nebo spíše se snaží obstarati nezmenšenou tiskovou potřebu za nižší ceny a tiskárna MNO. přizpůsobuje při vypisovaných soutěžích své ceny nejnižším cenám soukromých oferentů.

Proto tiskárna MNO., aby udržela hospodářskou rovnováhu, musela úbytek příjmů od MNO. nahrazovati pokud to bylo možno jinými dodávkami, nebo zmenšovati výdaje. V roce 1931 přijala tiskárna na př. za tiskařské práce od MNO. částku o 900. 000'- Kč menší, než v roce 1930; tomuto úbytku příjmů se přizpůsobila všemožnými úsporami provozními, pokud nemohla úbytek příjmů nahraditi prováděním jiných prací (pro jiné státní úřady). Prováděním zmíněné úsporné činnosti podařilo se udržeti hospodářskou rovnováhu podniku tak, že rok 1931 neskončil ztrátou; zvýšiti ceny výrobku vůči vojenské správě nebylo ovšem možno, ježto by tím byla zhoršena schopnost soutěžení podniku se soukromými podniky tiskařskými. Pro posouzení chodu podniku v r. 1931 se uvádějí tato čísla: v podniku bylo v roce 1931 zaměstnáno průměrně 100 osob manuálního personálu, kterým bylo na mzdách vyplaceno celkem 1, 4 37. 985'60 Kč. Práce bylo odvedeno cca za 3, 900. 000'- Kč; objednávek došlo 9. 689 kusů a zásilek bylo vypraveno 30. 155 kusů.

Situace v roce 1932 se v podniku rozvíjí obdobně. Správa podniku sledujíc stále a pozorně poměr příjmů a výdajů skutečných k výdajovým a příjmovým položkám rozpočtem preliminovaných, činí postupně vhodná opatření k zmenšení výdajů resp. k úsporám provozním, aby zajistila preliminovaný výsledek roku resp. nebude-li podnik zaměstnán tak, jak rozpočtem předpokládáno, aby vyloučila alespoň nebezpečí ztrát.

Vzhledem k těmto okolnostem byl upraven rozpočet tiskárny MNO. na rok 1933. Byly sníženy s ohledem na bilanci za rok 1931 a oproti rozpočtu za rok 1932 položky výdajové o Kč 924. 000'- a příjmové o Kč 856. 200'-. Jako zisk preliminována částka 242. 800 Kč, z toho 75. 800 Kč k odvedení jako splátka investičních dluhů tiskárny, což odpovídá výši 5% ze zápůjčky povolené tiskárně rozpočtem na rok 1930. V rozpočtu počítáno dále s minimálními výdaji investičními v částce 55. 000'- Kč, u nichž lze s rentabilitou ihned počítati (nákladní auto).

§ 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě. § 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě.

Úřední noviny vydávány jsou za účelem přímého seznamování veřejnosti s intencemi vlády a pro nestranné zpravodajství o důležitých událostech. Mimo to určeny jsou pro publikování usnesení soudních, vyhlášek a oznámení veřejných úřadů, společností a firem, jejichž veřejná známost, případně i pravoplatnost jest podmíněna předepsaným uveřejněním v úředních listech.