Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období.
7. zasedání.
2075.
Interpelace:
I. posl. Srby, Remeše, Tomáška, Kleina a. soudr. předsedovi vlády o podání veřejného výkazu o finančních důsledcích a způsobu provádění zákonů č. 102 Sb. z. a n. ze dne 3. března 1921, č. 403 Sb. z. a n. z 21. prosince 1922 a prováděcích nařízení č 163 ze dne 14. dubna 1921 a čís. 169 ze dne 19. července 1923, jimiž se co do dávek veřejných poskytují výhody pro stavby budov obytných a provozních nebo pro vyměněni nových strojů a zařízeni,
II. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o příčinách sebevraždy vojína Bedřicha Prušáka z pomocné letky zemského leteckého skladu č. 1.,
III. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o poměrech u 38. pěšího pluku v Berouně,
IV. posl. Bergmanna, Fialy, Malého a druhů min. železnic ve věci dodávek přírodního asfaltu ředitelstvím státních drah v Bratislavě,
V. posl. dr Keibla a druhů min. spravedlnosti, že se nevydávají německé tiskopisy zájemcích
protokolů, VI. posl. Oehlingera a druhů min. vnitra o jednání četnictva v Rokytnici n. Jizerou při schůzi
německé křestansko-sociální strany lidové v Rokytnici n. Jizerou dne 13. listopadu 1932, VII. posl. Kaspera a druhů min. soc. péče, aby byly konečně rozepsány volby do nemocenských
pojišťoven.
VIII. posl. dr Schollicha a druhů min. vnitra o chování úřadu ke schůzím německé národní strany, IX. posl. dr Schollicha a druhů min. obchodu o výrobě třísla ve Slezsku, X. posl. Horpynky a druhů min. vnitra o zakročení vrchního rady Pížla, okresního hejtmana
v Děčíně, stran osvobození filmu »Vězeň na Bezdězi", předváděného tělocvičným spolkem
»Sokol« v Podmoklech, od dávky ze zábav, XI. posl. Hádka, Štětky, Vallo, Töröka a soudr. min. spravedlnosti, že porotní soud odsoudil pod
č. j. Tk IV 779/28 dělníka Karla Bienera 7. Českého Krumlova k těžkému žaláři na 12 let pro
svádění ke žhářství,
XII. posl. Bergmanna, Zeminové, dr Patejdla a druhů min. financí o odpisu důchodové daně z pozůstalosti po zemřelém býv. knížeti Windischgrátzovi,
XIII. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o zabavení periodického, v Karlových Varech vycházejícího časopisu »Sudetendeutscher Volksdienst« ze dne 27. července 1932,
XIV. posl. dr Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabaveni kalendáře »Deutschnationaler Taschenzeitweiser 1933«,
XV. posl. dr Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu »Jägerndorfer Zeitung« ze
dne 25. záři 1932,
XVI. posl. dr Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu »Grenzlandjugend č. 9, vycházejícího v Opavě.
2075/I.
Interpelace
poslanců Ant. Srby, A. Remeše, F. Tomáška, R. Kleina a soudr.
předsedovi vlády
o podání veřejného výkazu o finančních důsledcích a způsobu provádění zákonů č. 102 Sb. z. a n. ze dne 3. března 1921, č. 403 Sb. z. a n. z 21. prosince 1922 a prováděcích nařízení č. 163 ze dne 14. dubna 1921 a čís. 169 ze dne 19. července 1923, jimiž se co do dávek veřejných poskytují výhody pro stavby budov obytných a provozních nebo pro vyměnění nových strojů a zařízení.
Výše uvedenými zákony a nařízeními byla, podobně jako jinými zákony o stavebním ruchu, poskytnuta podnikatelům staveb budov převážně obytných, nebo budov pro provoz podniků, nebo na výměnu či pořízení nových strojů dalekosáhlá finanční podpora tím, že dotyčné osoby nebo společnosti mohly si odepsati daně prostě od daňového základu do konce r. 1922 obnos 70%, případně 50%, od r. 1923 obnos 50%, případné 35% nákladu vynaloženého na stavbu budov převážně obytných nebo provozovacích a opatření nových strojů.
Ačkoli tedy jedná se zde o přímou finanční podporu státu z finančních jeho prostředků a nikoli pouze o nějakou záruku za půjčky jinde učiněné a ač jedná se o obnosy přesahující v celku pravděpodobně daleko přes miliardu Kč, nebyly o finančním výsledku tohoto zákona vydány dosud žádné souborné zprávy, ač o finančních důsledcích ostatních způsobů podpory stavebního ruchu jsou vydávány zprávy jak běžné tak souborné. Neučinilo tak dosuď ani ministerstvo financí, jehož to bylo povinností přímou, ale nedověděli jsme se toho ani ze zpráv Nejvyššího kontrolního účetního úřadu, jemuž přísluší dozor, zda peněz takto vynaložených bylo použito skutečně ve smyslu zákona a za takové kontroly státních orgánů, aby bylo zabráněno podvodům a zneužitím. To je nepochopitelné opomenutí povinnosti spořádané správy.
Při tom je veřejným tajemstvím, že výhod tohoto zákona bylo v řadě případů užito nebo zneužito ke stavbě celých luxusních paláců a bytů a že ho milionovými obnosy využily také nejbohatší osoby a korporace republiky. Není však známo žádné veřejné nařízení nebo opatření státní správy, kterým bylo by zabráněno, aby státním úřadům nebyly předkládány účty falešné nebo přehnané, takže není vyloučeno důvodné podezření, že třeba i největší boháči mohli stavět na účet státu úplně zdarma.
Rovněž není známo, že by vláda připravovala zde nějakou soustavnou kontrolu aspoň dodatečně a uplatnila právo na vráceni státní podpory nebo nějakou formu regresu, ač tento zákon byl výslov-
nou kompensací za stavbu malých bytů za pomoci státu. Nelze tedy uplatňovati regresu na stavby za podpory státu, aniž by do něho byly pojaty i obnosy vynaložené státem dle zákona Rašinova.
Podepsaní táží se proto pana ministerského předsedy:
1. ) Hodlá zaříditi, aby poslanecké sněmovně dostalo se ihned úplného výkazu o celkovém nákladu státu v důsledcích výše citovaných tak zv. Rašínových zákonů i s revisní zprávou NÚKÚ?
2. ) Hodlá zaříditi, aby sněmovně podán byl jmenovitý výkaz bud úplně nebo aspoň všech těch uživatelů výhod výše uvedených zákonů, kterým bylo odepsáno nejméně milion Kč s udáním celkového odepsaného obnosu, aby byla umožněna veřejná kontrola správnosti využití zákona?
3) Hodlá sděliti postup, jakým se při prováděni uvedených zákonů braly státní orgány a co bylo zařízeno, aby výhod zákona nebylo zneužito?
4. ) Hodlá pan ministerský předseda naříditi podrobnou a všeobecnou kontrolu účtů všech podnikatelů, kteří byli účastni výhod citovaných zákonů, aby zjištěny byly případné podvody a zneužití a uplatniti regresní právo státu tam, kde za státní podpory stavěny byly paláce a luxusní byty a na účet státu pořizována strojní zařízení podnikům pracujícím s milionovými zisky?
V Praze dne 25. Listopadu 1932.
Srba, Remeš, Tomášek, Klein, Polach, Bečko, Husnaj, dr Mareš, Chalupa, Chalupník, Hampl, Jurnečková-Vorlová, dr Macek, dr Winter, F. Svoboda, inž. Nečas, Mravec, Nový, Pik, Vácha, Kučera, Staněk, Brožík, dr Markovič.
2075/ II.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany o příčinách sebevraždy vojína Bedřicha Prušáka z pomocné letky zemského leteckého skladu č. 1.
V sobotu dne 12. listopadu t. r. střelil se v kasárnách leteckého pluku ve Kbelich v sebevražedném úmyslu z vlastni pistole vojín Bedřich Prušák Těžce zraněný leží v posádkové nemocnici na Hradčanech.
Je to již druhý případ, kdy byl voják dohnán k sebevraždě bezohledným jednáním výkonného rotmistra Koděry. Tisku nebyla vydána žádná zpráva a celý průběh vyšetřováni ukazuje snahu, věc zatušovati.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Je ochoten naříditi nestranné vyšetřeni příčin sebevraždy vojína Prušáka a postará se, aby rot-
mistr praporčík Koděra byl příkladně potrestán a po odpykání trestu vyloučen z armády?
V Praze, dne 29. listopadu 1932.
Dvořák,
Hruška, J. Svoboda, Russ, Kuhn, Gottwald, K. Procházka, Tyll, Steiner, Kopecký, Babel, Juran, Štětka, Novotný, Vallo, Török, Kliment, Hodinová, Zápotocký, Čižinská, Kubač, Śliwka.
2075 III.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany o poměrech u 38. pěšího pluku v Berouně.
Nováčci 38. pěš. pl. v Berouně mají dobu zaměstnání odporující naprosto platným vojenským předpisům. Jsou buzeni půl až 3/4 hodiny před budíčkem a až do 11 či 1/4 12 h. cvičí na cvičišti. Po návratu do kasáren mají sotva čas se najísti, neboť jsou hned nuceni čistiti pušky, šatstvo a obuv. V l/2 2. počíná již tak zvaná příprava k zaměstnání a cvičí se pravidelně až do 1/4 6. hod. Rozkaz je téměř denně o 1/2 6. Od 6-7 večer bývá pravidelně večerní škola.
Vojáci musí znáti jako když bičem mrská jména představených, součásti pušky a lehkého kulometu, organisaci armády podle zbrani atd. Kdo zapomene některé jméno nebo některou součást, je bez milosti potrestán delším poklusem nebo 10-20krát »K zemi - Vztyk!« Vojáci němečtí, maďarští a slovenšti, kteří neumějí ani slovo česky, jsou takto týráni ustavičně.
Nejhorší poměry panují u 2. roty, kde št. kpt. Marx a nadpor. Koblitz pro svou hrubost a šikanováni jsou postrachem mužstva. U raportu nechává na sebe mužstva pravidelně aspoň půl hodiny čekat. Dne 4. listopadu čekali unaveni vojáci na raport přes 3/4 hodiny. Celá řada vojínů žádala o propustky a o přesčasy. Ale buď nemohli tak dlouho čekat, aby se nezpozdili s pořádkem na světnici, anebo na nich pan štábní při raportu našel různé nedostatky; propustku dostal ze všech žadatelů pouze jediný voják. Následkem těchto poměrů sběhli již letos 2 nováčci jménem Aubrecht a Schütz.
Postrachem mužstva je oblíbenec pana Marxe četař aspirant Mayer. Za nejmenší chybičky (nejčastějí nepřeříkání všech jmen představených) dává nováčkům nastupovat 5 minut před večerkou nebo 5 minut po budíčku, dává nováčky nastupovat rychle za sebou v různých ústrojích, se 3-5 páry ovinovaček namotanými pečlivě na nohách atd.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Postará se pan ministr, aby jmenované závady, zejména nedodržování hodin zaměstnání, šikano-
váni a týráni mužstva bylo ihned odstraněno a aby vinníci zejména št kpt. Marx a četař Mayer byli příkladně potrestáni?
Postará se pan ministr, aby vojíni nečeské národnosti měli povely a školy v mateřském jazyku?
V Praze, dne 25. listopadu 1932.
Dvořák,
Hruška, Russ, Novotný, Śliwka, Štětka, Babel, Tö-
rök, Gottwald, Vallo, Kubač, Kopecký, Kliment,
J. Svoboda, Juran, Zápotocký, Čižinská, Steiner,
Hodinová, K. Procházka, Tyll, Kuhn.
2075/IV.
Interpelace
poslanců H. Bergmanna, Č. Fialy,
C. Malého a druhů
ministru železnic
ve věci dodavek přírodního asfaltu ředitelstvím státních drah v Bratislavě.
Při trestním řízení proti bratislavskému továrníkovi Robertu Menzlovi, majiteli firmy K. C. Menzl, ve věci podvodných dodávek asfaltu bratislavskému ředitelství státních drah, konaném v Bratislave, dne 23. září t. r., konstatoval státní zástupce, že ředitelství státních drah v Bratislavě, přes mnohé urgence vyšetřujícího soudce, nepředložilo spisy, vztahující se na dodávky přírodního asfaltu a že ředitelství státních drah za jeden rok objednalo asfaltu za 97. 000 Kč bez veřejné soutěže.
V případě Menzlově šlo o způsobenou škodu železničnímu eráru nejméně 600. 000 Kč.
Jest tedy důvodné podezření, že zadávky u bratislavského ředitelství státních drah prováděly se nekalým způsobem a proto se podepsaní táží pana ministra železnic:
1. ) Jsou-li mu tyto věci známy a je-li ochoten dáti co nejpřísněji přezkoumati všechny zadávky u zmíněného ředitelství a zjistí-li se, že byly prováděny nekalé manipulace a machinace, dáti všechny viníky co nejpřísněji potrestati.
2. ) Jest ochoten sděliti podepsaným, co v této věci zařídil, anebo hodlá učiniti?
V Praze, dne 24. listopadu 1932.
Bergmann, Fiala, Malý,
dr Patejdl, Hynek, Slavíček, Jos. Tůma, Stejskal, inž. Záhorský, Špatný, Hatina, Richter, dr Moudrý, Pechmanová-Klosová, Netolický, Lanc, David, Tučný, Sladký, Langr, Šmejcová, Solfronk, Tykal, Mikuláš.
2075/ V (překlad).
Interpelace
poslance dr J. Keibla a druhů
ministrovi spravedlnosti,
že se nevydávají německé tiskopisy zájem-
ních protokolů.
Ačkoli německému obyvatelstvu, hledajícímu práva, jest naléhavě potřebí, aby se snadno dovědělo o obsahu zájemních protokolů a rozumělo mu, užívá se při soudních zájmech i v úplně německých krajinách a při exekucích, vedených veskrze německy, jen jednojazyčných českých tiskopisů zájemních protokolů a exekuční orgány je také jednojazyčně česky vyplňují.
Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnuti ze dne 10. ledna 1927, č. 20419/25 již vyslovil, že zájemní protokol jest součástí vyřízení návrhu na exekuci, že tedy podle § 2, odst. 2 jazykového zákona také musí býti sepsán v jazyce návrhu na exekuci. Dále právem poukázal, že na obsahu zájemného protokolu mohou míti zájem nejen věřitel a dlužník, nýbrž i třetí osoby, na př. osoby oprávněné k vyloučeni, a že se jim tedy musí poskytnouti příležitost, aby jeho obsahu rozuměly.
Přes to však zdráhá se ministerstvo spravedlnosti vydávati tiskopisy zájemních protokolů, do kterých by se mohlo německy zapisovati. V jednom případě, kdy dokonce presidium pražského vrchního soudu uznalo, že zájemní protokol měl býti sepsán německy (případ Krause a Fleischmanna z Liberce, zastupovaný dr Erichem Tertschem), ministerstvo spravedlnosti výnosem ze dne 9. února 1931, č. 1805/31 prostě odmítlo vydati žádané německé tiskopisy.
Německé obyvatelstvo hledající práva pociťuje tato zdráhání ministerstva spravedlnosti jako úmyslné odstrkování a trýznění.
Podepsaní se tedy táží pana ministra spravedlnosti:
Jest ochoten vyhověti právnímu citu a skutečně naléhavé potřebě německého obyvatelstva a také se zřetelem na rozhodnutí nejvyššího správního soudu ze dne 10. ledna 1927, č. 20419/25 naříditi, aby byly vydány a přiměřeně užívány také německé tiskopisy zájemních protokolů?
V Praze dne 24. listopadu 1932.
Dr Keibl,
dr Schollich, Matzner, Oehlinger, Scharnagl, Kunz, dr Luschka, dr Petersilka, Greif, Bobek, Horpynka, inž. Kallina, dr Hassold, dr Hanreich, Krumpe, Zajíček, Fritscher, inž. Jung, Knirsch, Krebs, Simm, Kasper, Geyer.
2075/ VI (překlad).
Interpelace
poslance F. Oehlingera a druhů ministrovi vnitra
o jednání četníctva v Rokytnici nad Jízerou při schůzi německé křesťansko-sociální strany lidové v Rokytnici nad Jizerou dne 13. listopadu 1932.
V neděli dne 13. listopadu 1932 uspořádala německá křesťansko-sociální strana lidová v Rokytnici nad Jizerou agitační akci a konala v hotelu Haney schůzi s programem: »Chceme: Pro sudetskoněmecký lid samosprávu a rovnoprávnost jazykovou, ve škole a v pracovním místě. Pro všechny schopné práce příležitost ku práci a tím i chléb. Pro náš lid náboženské a mravní obrození. « Zpravodajem byl poslanec F. Oehlinger z Trutnova.
Vládní zástupce z Jilemnice se nedostavil. Schůze se konala v největším klidu a pořádku, takže četníci, kteří nebyli v síni, ale před síní naslouchali a před hotelem se procházeli - jeden z četníků vedl si dítě za ruku - neměli vůbec důvodu, aby zakročili. Po nanejvýš věcné zprávě poslance F. Oehlingera vyšli účastníci v největším klidu a pořádku ze sině v hotelu Haney, kde se schůze konala.
Tím větší bylo podivení četných účastníků schůze, když po jejím ukončeni a po odjezdu poslance Oehlingera najednou bez zřejmého důvodu bylo lze pozorovati zvýšenou činnost dříve zcela trpných, nanejvýš naslouchajících nebo se procházejících četníků. Dosavadní mimoslužební, trpné chování četnictva proměnilo se obratem ruky ve služební, činné. Dva malované plakáty byly ihned zabaveny, požadavek po samosprávě a rovnoprávnosti byl vytčen jako »státu nebezpečný«; četnictvo pátralo dále po těch, kdož namalovali ony dva plakáty, a po původcích hesla, s nímž se již po 7 týdnů konalo asi 250 schůzí německé křesťansko-sociální strany lidové v celém německém jazykovém území v Čechách. Předseda místní skupiny byl jako těžký zločinec podroben hrdelnímu výslechu a energicky vyzván, aby oznámil jména osob »státu nebezpečných«.
Sepisoval se jeden zápis po druhém a mimo to bylo přísně přikázáno, aby na četnickou stanici byl přinesen trutnovský časopis »Volksbote« a leták německé křesťansko-sociální strany lidové, censurou již schválený.
Četnictvo ku podivu rozhořčeně konstatovalo teprve dodatečně, že prý se naprosto nedbalo udržení klidu a pořádku a pod. - když přece byl úplny klid a pořádek. Nedosti na tom. Četnictvo se nespokojilo s touto hrdelní inkvisicí, naopak vyvrcholilo své zvláštní vyšetřovací methody tím, že účastníky schůze obeslalo na četnickou stanici v Rokytnici, vyslýchalo je a vyptávalo se jich, co všechno řekl poslanec Oehlinger ve své řeči na schůzi.
Proto tážeme se pana ministra vnitra:
1. ) Ví pan ministr o tomto zvláštním a svémocném jednání četnictva v Rokytnici nad Jizerou a ví-li jaké byly důvody tohoto jednáni?
2. ) Ví pan ministr, že jilemnický okresní úřad nevyslal žádného vládního zástupce na úředně povolenou schůzi německé křesťansko-sociální strany lidové v Rokytnici nad Jizerou dne 13. listopadu 1932 a že žádného rokytnického četníka nepověřil zastoupením na schůzi a její kontrolou?
3. ) Ví pan ministr, že se schůze německé křesťansko-sociální strany lidové v Rokytnici nad Jizerou dnu 13. listopadu 1932 konala bez nejmenší závady, v plném klidu a pořádku a že se četnictvo teprve po schůzi, dlouho po ni křečovité pokoušelo vypátrati zdánlivé pohnutky, aby se zdálo odůvodněným jeho dodatečné zakročení pro »ohrožení klidu a pořádku«, pro »nebezpečí státu hrozící«?
4. ) Domnívá se pan ministr, že ještě zvláštní přísné kontroly četnictva jest potřebí nad schůzemi německé křesťansko-sociální strany lidové, povolenými úřady, a nad jejími poslanci?
5. ) Jest pan ministr ochoten odstraniti takovéto přehmaty a svémocné zákroky podřízené stanice četnické v Rokytnici nad Jizerou poučiti súčastněné, politicky naprosto nezkušené a politicky nanejvýš nevzdělané četníky v Rokytnici nad Jizerou, jaký mají podle zákona obor působnosti, a pohnati je k odpovědnosti pro překročení tohoto oboru, jakož i vzíti do ochrany mírumilovné německé obyvatelstvo z Rokytnice nad Jizerou před svévolným trýzněnim četnickými orgány?
V Praze dne 23. listopadu 1932.
Oehlinger,
Bobek, Greif, dr Petersílka, dr Luschka, Matzner, dr Hassold, dr Schollich, Zajíček, Krumpe, dr MayrHarting, Fritscher, dr Hanreich, Scharnagl, Kunz, Horpynka, dr Keibl, inž. Kallina, inž. Jung, Knirsch, Simm, Schubert, Kasper, Geyer, Köhler, Krebs.
2075 VII (překlad).
Interpelace
poslance R. Kaspera a druhů
ministrovi sociální péče, aby byly konečně rozepsány volby do nemocenských pojišťoven.
Po více než 15 let, přes to, že zájemci častokráte o to žádali, žádná z dosavadních vlád neprovedla řádné volby do nemocenských pojišťoven. Ačkoliv všechny dosavadní zákony o nemocenském pojištění obsahovaly obšírné předpisy o konání voleb, ještě se jich nepoužilo. Všechny dosavadní přísliby o konáni voleb zůstaly pouhými sliby, čekajícími do dnešního dne na splnění. Již dne 9. dubna 1926 prohlásil tehdejší ministr sociální péče p. dr Schieszl ve své odpovědí na dotaz posl.
H. Krebse v léto věci, že podle nového volebního řádu bude možno rozepsati volby ihned, jak mile nabude účinnosti zákon, č. 21/1924 Sb. z. a n. Tento zákon nabyl účinnosti již 1. července 1926 a mezitím byl také opět novelován, ale daný slib splněn nebyl. Místo voleb použilo se pro přechodnou dobu platného ustanovení § 131 zákona č. 184/1928 Sb. z. a n. a vyvinula se přímo strašlivá jmenovací praxe, při které se nedbalo podaných návrhů, nýbrž nejširší vrstvy pojištěnců, především členové svazu »Gewerkschaftsverband deutscher Arbeiter«, byli vyloučeni ze spolupráce a spolurozhodováni. Místo slibovaného a zajisté nutného odpolitisováni došlo ještě k horšímu zpolitisování, což se zajisté neshoduje ani s úmysly zákonodárců ani činnou demokracií. Zdravý vývoj a náprava krise, kterou prožívají nemocenské pojišťovny, může nastati jen tehdy, bude-li správa těchto sociálních ústavů míti důvěru všech pojištěnců a budouli moci býti vysláni do této korporace mužové důvěry, svobodnou volbou. Pod tlakem neblahých následků jmenování, v každém směru nespravedlivých, prohlásil také tehdejší ministr sociální péče úplně jasně, že se nyní budou konati volby do sociálních pojišťoven ve velmi krátké době.
Zatím uplynula opět léta, ale volby do nemocenských pojišťoven nebyly ani rozepsány ani se nekonaly.
Posl. R. Kasper podal r. 1931 ministrovi sociální péče interpelaci o rozepsání voleb do nemocenských pojišťoven a ve své interpelaci upozornil mezi jiným zvláště také na to, že musí býti upevněna důvěra dělnictva k sociálním pojišťovnám, ale že také proto jest naléhavě nutno, aby se co nejrychleji konaly volby, které měly býti již dávno provedeny, poněvadž se v sociálních pojišťovnách vytvořil systém pracující proti členstvu a proti pojištěncům.
V odpovědi ministr sociální péče p. dr Czech prohlašuje, že si velmi přeje brzkého rozepsáni voleb do nemocenských pojišťoven. Při prováděni připrav k volbám ukázala prý se však jako neodkladná potřeba provésti legitimační akci k zajištěni evidence starobního a invalidního pojištění podle zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. ve zněni zákona č. 184/1928. Tato práce nabyla prý však takového rozsahu, že nebylo možno současně s ní provésti také přípravné příče pro volby.
Ačkoliv nyní jest již skončena legitimační akce, pro kterou ministr sociální péče dr Czech dal přerušiti přípravy k volbám do nemocenských pojišťoven, není dnes odnikud patrno, že by se byly obnovily přípravné práce pro volby do nemocenských pojišťoven a že se tedy dbá požadavku členstva nemocenských pojišťoven. Pro neudržitelné poměry v nemocenských pojišťovnách a uváži-li se také, že nyní již neplatí důvod, jakoby administrativa byla zatížena vydáváním legitimaci, dále že se dělnictva zmocňuje stále větší nespokojenost a není ochotno přihlížeti již déle k těmto poměrům, dovolují si podepsaní tázati se pana ministra sociální péče:
1. ) Jest pan ministr ochoten splniti konečně několikráte dané sliby svoje i svých předchůdců?
2. ) Jest pan ministr odhodlán vykonati volby do nemocenských pojišťoven v nejbližších dvou měsících?
3. ) Jest pan ministr odhodlán odpověděti na hořejší dotazy jasně a určitě v nejbližší schůzi poslanecké sněmovny?
V Praze dne 8. listopadu 1932.
Kasper,
Oehlinger, Greif, Krumpe, Bobek, dr Mayr-Harting, Scharnagl, dr Petersilka, Zajíček, Kunz, dr Luschka, Horpynka, Fritscher, Knirsch, Schubert, Köhler, Geyer, inž. Jung, Krebs, Simm, dr Schollich, dr Keibl, dr Hassold, Matzner, dr Hanreich.
2075 VIII (překlad).
Interpelace
poslance dr E. Schollicha a druhů
ministrovi vnitra
o chování úřadu ke schůzím německé národní strany.
Stanovisko státu a úřadů jej spravujících k základním právům jeho obyvatelstva jest nejlepším měřítkem zdejší demokracie. Pohližíme-li na to s tohoto hlediska, jsme v Československé republice jistě ještě v samých začátcích. V ústavní listině jest sice velmi krásnými slovy ustanoveno právo každého státního občana na svobodu viry, svědomí a smýšleni, na svobodu politické činnosti a projevu mínění, ve skutečnosti se však málo dbá těchto ustanoveni, zvláště když jde o nemilou oposiční stranu, o nepohodlného zástupce lidu.
Co se v době demokracie za posledních měsíců zde děje v tomto oboru, to připomíná úřední poručníkování, které bylo snad zvykem v době příkrého absolutismu, v dnešní době však jest přímo výsměchem tak velice oslazovaným demokratickým svobodám. Několik příkladů toho:
Veřejnou schůzi svolanou německou národní stranou na den 9. října t. r. do Německého Jeseníka (v okrese novojičinském) přítomny mladistvý vládni zástupce, známý český šovinista dr. Juráš rozpustil, poněvadž jsem ve svých výkladech užil slov: »Stát by jistě stál na slabých nohou, kdyby takto (pronásledováním Němců) chtěl chrániti svou existenci. « Účastnici schůze, kteří na první vyzvání vládního zástupce neopustili síň, byli četnictvem, které tam vniklo, sepsáni a odevzdáni soudu k potrestání, jelikož se vzepřeli státní moci Kdy a kde se někdy ve starém Rakousku jednalo takto proti účastníkům schůze? Veřejná schůze svolaná do téhož místa o osm dní později byla okresním úřadem prostě zakázána. Při schůzi podle § 2, která se konala jako náhrada, četníci s nasazeným bodlem zkoumali, dodržuji-li se formálnosti.
Veřejné schůze svolané německou národní stranou na sobotu dne 12. a neděli dne 13. do Oskavy, Uníčova a Králové (okres šternberský) zakázal okresní úřad s odůvodněním, že se politické pomě-
ry mezi jednotlivými politickými organisacemi v taramějším okrese zvláště však v poslední době prý tak zaostřily, že jest odůvodněná obava, že by při schůzi mohl býti porušen veřejný klid a pořádek. Nelze naprosto pochopiti, jak okresní úřad mohl dojíti k takovému míněni, poněvadž v politickém okrese šternberském po léta nebyl porušen veřejný klid a pořádek při schůzích. Zákaz poradili shromáždění nebyl tedy nic jiného než čistě svévolný čin úřadu. To se dobře ukázalo teprve tehdy, když německá národní strana místo veřejných schůzí ve všech místech konala schůze podle § 2. Tyto schůze podle § 2 tesily se velmi velké pozornosti četnictva, které se všude dostavilo, aby přezkoušelo formálnosti předepsané zákonem. Ale ono daleko překročilo tyto zákonité předpisy, neboť četníci, kteří se dostavili s nasazeným bodlem, žádali, aby jim byl vydán seznam pozvaných a seznam přítomných jakož i pozvánky přítomných. Úřad chtěl snad tímto zcela neslýchaným trýzněnim, které v zákone vůbec nemá opory, účastníky schůze pro příště zastrašiti a tím vykonati nemorální nátlak na závislé existence.
Svobodné republice Československé bylo vyhrazeno, aby na její půdě takovými středověkými methodami stalo se ilusorní a zničeno bylo ústavně zaručené právo shromaždovací svobody.
Proti takovým přehmatům úzkoprsé, jednostranně šovinistické byrokracie musíme se brániti všemi prostředky.
Podepsaní táží se tedy pana ministra: Víte o těchto událostech? Schvalujete postup okresních úřadů v Novém Jičíně a Šternberků? Jak odůvodňujete vydané zákazy schůzí? Jak omlouváte postup četnictva a o jaká zákonná ustanoveni opírají se požadavky celníků, aby jim byly vydány seznamy pozvaných a přítomných a pozvánky? Považujete za správné, co se ve starém Rakousku nikdy nedělo, že schůze podle § 2 střeží četníci s nasazeným bodlem, a nepovažujete za účelnější, aby to prováděl úředník okresního úřadu v občanském šatě? Jste ochoten tyto nešvary ihned napraviti, odpovědné úředníky pohnati k odpovědnosti a na příště vydati všem podřízeným úřadům pokyny, aby shromaždovací svoboda byla co nejvíce zajištěna?
V Praze dne 18. listopadu 1932.
Dr Schollich,
dr Hassold, dr Hanreich, inž. Jung, Schubert, Köhler, Oehlinger, Fritscher, Kunz. Bobek, Greff, Kasper, Krebs, Knirsch, inž. Kallina, Matzner, dr Keibl, Horpynka, Simm, Geyer, Krumpe, Scharnagl.