Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období.
7. zasedání.
2072.
Odpovědi:
I. min. národní obrany na interp. posl. Seidla, Srby, Hummelhanse a soudruhů o postavení státního "činžovního domu pro civilní kancelářské zaměstnance vojenské správy v Josefově (tisk 1878/I),
II. min. vnitra na interp. posl. Steinera, Vallo a soudruhů o praksi policie v Bratislavě při prováděni domovních prohlídek (tisk 1878/XI),
III. min. zahraničních věcí a sociální péče na interp. posl. Kopeckého, Štětky, Čižinské a soudruhů o hromadném vypovídání československých příslušníků z Německa (tisk 1672/VIII),
IV. min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů o paušalované dani z obratu v zemědělství (tisk 1977/XV),
V. předsedy vlády na interp. posl. dra Schollicha a druhů o výplatě vánočních remunerací vysokým státním zaměstnancům (tisk 1676/X),
VI. mm. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o špatném zacházení s vojíny, o nedostatečné stravě a o protizákonném poškozování vojínů ve vojenském zátiší u 39. pěšího pluku v Bratislavě-Petržalce (tisk 1956/IX),
VII. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhu o týrání a šikanování vojáku v Chomutově (tisk 1956/X),
VIII. mm. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o poměrech ohrožujících zdraví a životy vojáků v divisní nemocnici čís. l (tisk 1956/XI),
IX. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o zkažené stravě, hrubém zacházení s vojíny a o strhování žoldu u 35. pěšího pluku v Královicích u Plzně (tisk 1956/XIV),
X. mm. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o křiklavých poměrech u 38. pěšího pluku v Berouně (tisk 1956/XVII),
XI. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o neudržitelném stavu stravováni vojínů 37. pěšího pluku v Levoči (tisk 1977/XX),
XII. mm. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o sebevraždě vojína Fr. Martínka a o poměrech vojínů u 48. pěšího pluku v Benešově (tisk 1977/XXII).
XIII. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o provokováni pracujícího obyvatelstva leteckým dnem. připravovaným na 10. září 1932 (tisk 1980/XX),
XIV. min. spravedlnosti na interp. posl. Hádka, Höhnela a soudruhů o Oskaru Karafiátovi (tisk 1797/XI).
XV. min. národní obrany na interp. posl. Windirsche a druhů o lhůtě, kdy náhradní záložnícizemědělci mají nastupovati vojenskou službu (tisk 1977/XVII),
XVI. min. národní obrany na interp. posl. Russa a soudruhů o sebevraždě záložníka Josefa Sellnera (tisk 1977/X),
XVII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Jurana a soudruhů o protekčním a korupčním hospodářství u ředitelství pošt a telegrafů v Pardubicích (tisk 1977/III),
XVIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Hokky a druhů o vrácení Drughetem založeného katolického gymnasia maďarského charakteru v Užhorodě (tisk 1956/XVIII),
XIX. min. vnitra na interp. posl. dra Keibla a druhů, že časopisy »Nordböhmisches Tagblatt« a »Sudetendeutsche Tageszeitung« byly v září a říjnu 1932 často zabavovány (tisk 1989/XVIII.
2072/I.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců Františka Seidla,
Antonína Srby, Františka Hummelhanse
a soudruhů
o postavení státního činžovního domu pro
civilní kancelářské zaměstnance vojenské
správy v Josefově (tisk 1878/1).
Ministerstvu národní obrany jest známo, že ubytovací poměry jak civilních zaměstnanců vojenské správy, tak vojenských gážistů jsou v mnohých posádkách velmi neutěšené. Zejména těžce doléhá bytová tíseň na nejnižší kategorie těchto zaměstnanců, t. j. kancelářské úředníky a rotmistry, kteří jsou si platově přibližně rovni.
Šetřením, provedeným z podnětu interpelace bylo zjištěno, že skutečně někteří zaměstnanci vojenské správy v Josefově bydlí v bytech nevyhovujících, nebo musí do svého působiště dojížděti.
Vzhledem k tomu zakročil jsem u ministerstva veřejných prací, aby podle své kompetence z vlastních prostředků přikročilo k výstavbě obytného domu v Josefově pro uvedené zaměstnance. Toto ministerstvo však prohlásilo, že z prostředků rozpočtových požadovanou novostavbu provésti nemůže, neboť nemá pro nové obytné novostavby v rozpočtu úhrady.
Ani z prostředků vojenské správy bohužel nelze tuto stavbu podniknouti, poněvadž při ome-
zeném rozpočtu a nařízených úsporných opatřeních nemá vojenská správa rovněž prostředků, které by k tomu účelu mohla uvolniti.
Presto věnuje vojenská správa ubytovacím poměrům svých zaměstnanců stálou pozornost a v dohodě s příslušnými resorty státní správy usiluje o to, aby jejich ubytování bylo zlepšeno.
V Praze dne 7. listopadu 1932.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2072/II (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Steinera, Vallo a soudruhů
o praksi policie v Bratislavě při provádění domovních prohlídek (tisk 1878/XI).
Policejní ředitelství v Bratislavě provádí domovní prohlídky vždy jen v případech, kdy zákon provedení domovní prohlídky připouští, a postupuje při výkonu prohlídek způsobem zákonem předepsaným. V daném případě provedena byla domovní prohlídka pro důvodně podezření, že přestoupeny byly spolčovací předpisy. Jakmile
šetření po této stránce zavedené bude ukončeno, bude též rozhodnuto o zabavených písemnostech a jich eventuelním vráceni.
Zemskému úřadu v Bratislavě bylo uloženo, aby řízení ve věci urychlil.
V Praze dne 14. listopadu 1932.
Ministr vnitra: Černý, v. r.
2072/III.
Odpověď
ministra-zahraničních věcí a ministra sociální péče
na Interpelaci poslanců Kopeckého, Štětky, Čižinské a soudruhů
o hromadném vypovídání československých příslušníků z Německa (tisk 1672/VIII).
K zmírnění důsledků všeobecné krise, jež doléhají i na naše příslušníky v Německu, bylo v červnu t. r. zahájeno mezi Československem a Německem jednání, jehož výsledkem je, že naši potřební příslušníci budou požívati v Německu veřejné péče poskytované tam německým státním příslušníkům a že tím budou zásadně chráněni před vyhoštováním z důvodů nouze.
Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo sociální péče bedlivě sledují prostřednictvím zastupitelských úřadů poměry našich příslušníků v Německu; není však známo, že by německá vláda zastavila výplatu podpor v nezaměstnanosti našim příslušníkům a že by je hromadně vypovídala.
V Praze dne 8. listopadu 1932.
Ministr zahraničních věcí: Dr. Eduard Beneš, v. r.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
2072 /IV (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o paušalované dani z obratu v zemědělství
(tisk 1977/XV).
Paušalování daně z obratu u drobných zemědělců je pro finanční správu výhodné jen proto, že umožňuje ve velikém počtu těchto malých případů vyměřiti daň z obratu co nejjednodušším způsobem. Z toho důvodu byl podle dosavadních ustanoveni vzat za základ pro výpočet paušálu průměrný čistý katastrální výtěžek obecní, t. j. průměr, stanovený podle rozlohy a katastrálních výtěžků všech pozemků v obci.
Jako při použití každého průměru, dochází
i při vyměřováni paušalované daně z obratu u drobných zemědělců podle průměrného čistého katastrálního výtěžku obecního k nesrovnalostem v případech, které se od průměru značněji odchylují. To však plyne již z povahy takového průměru a tyto nesrovnalosti se v celku vyrovnávají.
Vzíti za základ pro výpočet paušalované daně z obratu u drobných zemědělců individuelní čistý katastrální výtěžek každého zemědělského podniku nebo rozděliti některé obce (zvláště horské) na několik pásem, z nichž pro každé by byl průměrný čistý katastrální výtěžek stanoven zvláště, nebylo a nebude asi ani v budoucnosti možno, neboť tím by odpadla hlavni výhoda tohoto paušálu pro finanční správu, jeho jednoduchost, a bylo by již pak účelnější vyměřovati daň z obratu drobným zemědělcům pravidelným způsobem.
Ostatně lze očekávati, že zmíněné nesrovnalosti při vyměřování paušalované daně z obratu u drobných zemědělců budou v dohledné době odstraněny novou úpravou tohoto paušálu, na kterou se pomýšlí a při níž by výše paušálu byla stanovena na jiném základě.
V Praze dne 12. listopadu 1932.
Ministr financí:
Dr. Trapl, v. r.
2072/V. (původní zněni).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o výplatě vánočních remunerací vysokým státním zaměstnancům (tisk 1676/X).
Odkazuji, pokud jde o výše zmíněnou interpelaci, na odpověď vlády na obdobnou interpelaci poslance Bergmanna a druhů o vánočních remuneracích ve státních úřadech, č. t. 1579/VI, uveřejněnou pod č. t. 1922/V posl. sněm. 1932.
V Praze dne 23. listopadu 1932.
Předseda vlády: J. Matypetr, v. r.
2072/VI.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o špatném zacházeni s vojíny, o nedostatečné stravě a o protizákonném poškozování vojínů ve vojenském zátiší u 39. pěšího pluku v Bratislavě-Petržalce (tisk 1956/IX).
Podle výsledku úředního šetření, jemuž byly údaje interpelace podrobeny, bylo zjištěno toto:
Ztýrání záložního vojína záložním podporučíkem a zákrok aktivního důstojníka v téže věci, jak jest v interpelaci uvedeno, nebylo u 39. pěšího pluku v Bratislavě vůbec zjištěno. Jelikož ani interpelace v tom směru neobsahuje žádných konkrétních údajů (jmen zúčastněných vojenských osob, doby, kdy se tak mělo státi a pod. ), nemohl jsem věc dále vyšetřovati.
Naproti tomu bylo zjištěno, že někteří vojíni skutečně chodili do vojenského zátiší proti předpisům nedostatečně oblečeni, což Jim déle sloužící četař Macek vytkl a pohrozil hlášením veliteli roty. Nikoho však proto neudal a nikdo z té příčiny nebyl trestán. Sám nikdy v zátiší neprodléval maje svlečenou blůzu a nedával za sebe platiti. Jest řádným poddůstojníkem a mužstvem nebyly proti němu předneseny žádné stížnosti. Ani jinak nebylo u jmenovaného pluku zjištěno nic závadného ve styku nadřízených vojenských orgánů s mužstvem, ani vojíny po této stránce žádné stížnosti nepředneseny.
Pokud se týká dvou vojínů, kteří při hraní státní hymny nezdravili, bylo zjištěno, že déle sloužící četař byl na tuto okolnost upozorněn kolem jdoucím občanem a učinil o tom hlášení, jak bylo jeho povinností. V tom nelze spatřovati šikanování mužstva.
Poznamenati dlužno, že Husova oslava v Petržalce nekonala se v hostinci, jak se mylně interpelace domnívá, nýbrž na závodišti.
Bylo dále zjištěno, že strava u pluku se vydává v normálním množství a dobré jakosti. Dosud se nevyskytl případ, že by uzenky zapáchaly nebo chyběly. Potraviny odebírá od obchodníků proviantní důstojník pluku osobně. Mužstvo si na stravu až dosud nestěžovalo. Při delších cvičeních a pod. vydává se mužstvu k normální stravě přídavek kávy a 6 až 8 dkg slaniny. Rovněž není odůvodněna stížnost na vydáváni chleba. Chléb jest podle ustanovení služebního předpisu H-V-la vydáván pravidelně 2, nejpozději 5 dní po upečení.
Ceny potravin prodávaných ve vojenském zátiší, jak je udává interpelace, nesouhlasí se skutečnými cenami, za které se prodává. Chléb se prodává za Kč 2. -, ve městě za Kč 2. 10. Pekař, který prodával v Petržalce chléb za Kč 1. 80, byl pro opakující se stížnosti na jakost chleba z dodávek pro zátiší vyloučen. Mléko stejné kvality, za něž se platí ve městě Kč 1. 20, stojí v zátiší Kč 1. 10. Pivo prodává se v zátiší za Kč 1. 60, ve městě však stejný druh daleko dráže. Hodina hry na kulečníku v zátiší stoji Kč 1. -. hry na kuželníku Kč 3. -.
Veškeré ceny v zátiší jsou úměrný nákladům na jeho udržování a vesměs nižší než u obchodníků.
Jelikož, jak z uvedených okolností jest zřejmo, údaje interpelace nejeví se opodstatněné, není důvodu k dalšímu opatření z podnětu interpelace.
V Praze dne 7. listopadu 1932.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2072/VIl.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o týrání a šikanování vojáků v Chomutově (tisk 1956/X).
Údaje interpelace byly podrobeny úřednímu šetření a podle jeho výsledku bylo zjištěno toto:
Tvrzení interpelace, že někteří vojíni byli potrestáni, poněvadž neuposlechli plukovního rozkazu, aby si dali ostříhati vlasy, odpovídá skutečnosti. Rozkaz byl vydán 5. dubna a měl býti proveden do 1. května. Vojínům přitěžovalo, že rozkazu neuposlechli, ačkoli byli naň několikráte upozorněni a že veliteli hrubě odmlouvali. Výmluva, že vojíni neměli peněz, není odůvodněná, poněvadž v uvedené době byl vyplácen žold dvakráte. Ve vojenském zátiší stojí střihání l Kč.
Prováděti cvik »k zemi« jako trest jest v celé československé armádě zakázáno, a jak bylo zjištěno, ani u pěšího pluku 46 nebyl nařizován.
Pokud se týká nemocného mužstva, nebylo rovněž zjištěno nic závadného. Nemocné mužstvo, které má podle lékařského nálezu ležet, není nikterak zaměstnáváno, nýbrž zůstává na lůžku. Mužstvo, které je lékařem uznáno nemocným, aniž muselo ležet, zdržuje se na světnici a rovněž nedostává práci. Mužstvo, které je uznáno nemocným s povinnosti k lehké službě, jest zaměstnáváno úklidem chodeb, lehkými pracemi ve skladišti a pod.
Vojenští gážisté v interpelaci jmenovaní jsou řádní a rozvážní velitelé, kteří konají svoje povinnosti s porozuměním a se všemožnými ohledy na mužstvo. Tvrzení interpelace, že se dopustili týrání a šikanováni mužstva, neodpovídá skutečnosti.
Jelikož ani mužstvem nebyly v tom směru předneseny žádné stížnosti, není důvodu k dalšímu opatření z podnětu interpelace.
V Praze dne 21. listopadu 1932.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2072/VIII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o poměrech, ohrožujících zdrávi a životy
vojáků v divisní nemocnici čís. l
(tisk 1956/XI).
Podle výsledku úředního šetření, jemuž jsem údaje interpelace podrobil, bylo zjištěno toto:
Světnice pro nemocné čís. 99 v divisní nemocnici č. l v Praze neleží vedle operačního sálu, jak se interpelace mylně domnívá, nýbrž vedle převazárny. Operační sál leží zvlášť a jest od místností pro nemocné zcela oddělen.
V pokoji čís. 99 jsou umístěni vesměs lehčí nemocní, a dosud nebyly předneseny žádné stížnosti ve věci interpelaci dotčené, ani nebylo zjištěno, že by některý vojín následkem sténáni převazovaných vojínů omdlel.
Nemocniční strava jest dobré kvality a jest kontrolována denně dozorčími lékaři i jinými orgány. Jsou-li podle jídelního lístku, podávány uzenky s hrachem nebo čočkou, skutečně se podávají, a nebylo zjištěno, že by uzenka některému vojínu chyběla, a ani v tom směru nebyly předneseny stížnosti.
V Praze dne 11. listopadu 1932.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2072/IX.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o zkažené stravě, hrubém zacházeni s vojíny a o strhováni žoldu u 35. pěšího pluku v Královicích u Plzně (tisk 1956/XIV).
Podle výsledku úředního šetření, jemuž byly údaje interpelace podrobeny, bylo zjištěno toto:
Dne 13. července 1932 konali vojíni pěšího pluku 35 odpoledni a noční cvičeni. Proto jim byla vydána večeře před odchodem na cvičeni. Každý vojín dostal 10 dkg salámu a porci černé kávy, kterou si měl nalíti do polní láhve. Salám dodal místní řezník Šebek v 10 hod. dopoledne. Při komisionelním přijímání salámu bylo zjištěno, že salám jest bezvadné jakosti, čerstvý a ještě teplý, jak byl vyňat z udírny. Ve 13. 15 hodin byl vydáván mužstvu. Jest zřejmo, že za tuto krátkou dobu se nemohl zkaziti. Těsně před odchodem na cvičeni asi v půl druhé odpoledne hlásil desátník déle sloužící II. praporu pěšího pluku 35. že sesbíral několik dávek nakrájeného salámu a že dotyční vojíni prohlásili, že se nedá jisti. Tento salám byl okamžitě znovu komisionelně prozkoumán a velitelem pluku ochutnán, při čemž bylo zjištěno, že není zkažen a jest poživatelný. Dalším šetřením bylo pak ještě zjištěno, že někteří vojíni, když dostali do šálku horkou kávu, kterou přikryli miskou, položili na ni salám, jehož mastnota vlivem horka se roztékala po misce a slupka salámu dostávala jiné zabarveni. To ovšem jakosti salámu nijak neuškodilo. Že salám byl zdraví naprosto neškodný, jest zřejmo z toho, že všichni ostatní vojíni snědli salám bez jakékoli škody na zdraví.
Z cvičení se vojíni vrátili kol 23. hodiny a nikoli až po 24. hod., jak mylně uvádí interpelace. Rovněž neodpovídá skutečnosti tvrzení, že vojíni byli vyšetřováni pro vzpouru, ježto odepřeli přijmouti salám.
K výtce interpelace, že vojíni musí každý den po zaměstnání čistiti podlahu, sděluji toto:
Podlaha se čistí toliko jedenkrát za týden a to v sobotu odpoledne. Naolejování podlah na zkoušku ve dvou světnicích mužstva u každé roty provedla správa budov na svůj náklad. Mužstvo některých rot však z vlastního popudu a bez rozkazu naolejovalo podlahy, aby je nemusilo v sobotu drhnouti pískem a aby si ušetřili práci. Nikomu však nebyly za to strhovány Kč 3. - z denního platu.
Kč 36. - bylo vybráno od mužstva v době, kdy ještě nebyl vydán výnos citovaný v interpelaci o zákazu srážek, nikoli však za naolejování podlahy, nýbrž za opravu upchaného potrubí. V ubikacích byla totiž několikráte ucpána kanalisace a při čistění našly se v potrubí vždy kartáče, velké kosti, dřeva, hadry a pod., takže bylo jisto, že ucpáni bylo zaviněno nedbalostí nebo svévol! vojínů. Vinník nemohl býti zjištěn. Jelikož se ucpání několikráte opakovalo, zdráhala se majitelka kasáren, obec kralovická, škody platiti. Když pak ani četně zákazy v rozkazech uveřejněné nepomáhaly a dne 15. dubna 1932 byla kanalisace znovu ucpána hadrem a kartáčem, nařídil velitel, aby, nerpřihlási-li se vinník, mužstvo zaplatilo škodu Kč 36- rukou společnou.
Po vydání citovaného výnosu o zákazu srážek bylo učiněno opatření, aby vybrané částky byly vojínům vráceny a náhrada za opravu kanalise vymáhána od obce.
Jelikož ani ostatní tvrzení nejeví se podle výsledku úředního šetření opodstatněná, není důvodu k dalším opatřením z podnětu interpelace.
V Praze dne 7. listopadu 1932.
Ministr národní obrany:
Bradáč, v. r.
2072/ X.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o křiklavých poměrech u 38. pěšího pluku v Berouně (tisk 1956/XVII).
Podle výsledku úředního šetření, zavedeného z podnětu interpelace, bylo zjištěno toto:
Tvrzení interpelace, že rotmistr František Šach přiděluje služby podle toho, kolik mu kdo dá chleba, neodpovídá skutečnosti. Toliko vojín Erich Löwy, v občanském životě bankovní úředník, prodával tomuto rotmistrovi vojenský chléb a to proto, že pro onemocnění žloutenkou a zápalem ledvin nemůže vojenský chleba jisti. Bylo zjištěno, že rotmistr Šach tohoto vojína ve službě nijak neprotěžuje. Podle výpisů ze strážní knihy konal Löwy stejně množství služeb jako ostatní vojíni. Jiných vojínů, bankovních úředníků u roty není. Služby jsou přidělovány rovnoměrně a žádný z vojínů není službou zatěžován na úkor ostatních.
Vojínu Soprovi byla na pohřeb jeho snoubenky dovolená udělena. Opačné tvrzení interpelace neodpovídá skutečnosti. Nebyla mu však udělena dovolená také na den před pohřbem, o kterou rovněž žádal, poněvadž pohřeb se konal v místě posádky a nebylo důvodů, aby se Sopr musel vzdáliti z kasáren již den před tím. Mimo to vojínu Soprovi, na kterého měla připadnouti strážní služba právě na noc před pohřbem, vyhověl velitel ještě dále tím, že do strážní služby místo něho určil jiného vojína.
V Praze dne 21. listopadu 1932.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2072/XI.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o neudržitelném stavu stravováni vojínů
37. pěšího pluku v Levoči (tisk 1977/XX).
Tvrzení, že v měsíci srpnu t. r. bylo použito ke stravě vojínů zkaženého hrachu, neodpovídá skutečnosti. Z výpisů z knihy o prohlídkách stravy za uvedenou dobu, které jsem si dal předložiti, jest zřejmo, že kvalita i množství stravy bylo denně kontrolováno nadřízenými vojenskými orgány a vždy uznáno za vyhovující. Hrachu s červy nebylo nikdy použito k vařeni. Dne 5. září t. r. bylo před vařením zjištěno, že hrách je zkažen a nebylo ho proto použito k vařeni, nýbrž byl ihned vrácen dodavateli. Hrachu nebylo v zásobě 50 q, jak se mylně domnívá interpelace, nýbrž toliko 30 kg.
Dále neodpovídá skutečnosti, že mužstvo mělo každý čtvrtý den lžíci rozvařené kaše, v níž nebylo stopy po mase. Podle jídelního lístku, který jsem si dal rovněž předložiti, byly obědy vydatné a rozmanité, skládající se každodenně z polévky, normální dávky masa a moučného (bramborového nebo luštěninového) příkrmu. K večeři byla podávána rovněž kvalitní strava a to vedle černé kávy nebo čaje slanina, klobása, palačinky, bryndza konservovaný guláš s bramborem a pod. Množství stravy odpovídalo vždy přesně vydaným předpisům.
Dále neodpovídá skutečnosti tvrzení, že mužstvo při nočním nebo večerním cvičeni během srpna nedostalo na cestu několikráte teplou večeři, ani dvojitou porci kávy. Cituji příslušný rozkaz o stravováni, který byl před cvičením vydán a také proveden, a který nejlépe vyvrací tvrzeni interpelace:
»Pro každý prapor vydá proviantní l převoznou kuchyni a 2 várnice. Před odchodem vydána bude černá káva a druhá dávka kávy do polní láhve. K obědu bude vydána pro muže
1 celá masová konserva, která před vydáním bude na převozních kuchyních ohřátá. K večeři vydá proviantní pro muže 10 dkg klobásy a černou kávu podle disposic velitelů praporu. K snídani dne 1. záři černá káva a 10 dkg slaniny jako -přesnídávka. Chléb na den 31. srpna a 1. září vezme mužstvo s sebou. Oběd 1. září po návratu připravit na 12 hodin. « Obdobná opatření byla učiněna i při nočním cvičení dne 24. srpna t. r. Jiných nočních cvičení v uvedené době nebylo.
Kvalita slaniny byla bezvadná a opačné tvrzeni Interpelace není nijak opodstatněno.
Na vojíny, kteří jsou členy stravní komise, nebyl vykonáván žádný nátlak, naopak, jak z protokolu o jednání komise jest zřejmo, byli vojíni vyzváni, aby přednesli jak svoje přání, tak stížnosti, aby jídelní lístek mohl býti eventuelně podle toho upraven. Stížnosti nejen nebyly předneseny, nýbrž bylo výslovně konstatováno, že mužstvo je s jídlem spokojeno.
Jelikož oproti tvrzením interpelace nebylo u pěšího pluku 37 zjištěno nic závadného, není důvodu k opatřením interpelaci požadovaným.
V Praze dne 19. listopadu 1932.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2072/XII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o sebevraždě vojína Fr. Martínka a o po-
měrech vojínů u 48. pěšího pluku v Benešově (tisk 1977/XXII).
Údaje interpelace byly podrobeny úřednímu šetření. Jmenovitě případ sebevraždy vojína technické roty pěšího pluku 48 Františka Martínka byl co nejsvědomitěji vyšetřován, jak cestou administrativně, tak soudně. Ve věci byli vyslechnuti nejen všichni jeho nadřízení, nýbrž
i jeho spoluvojíni, se kterými se nejvíce stýkal. Podle výsledku úředního šetřeni bylo zjištěno, že postrádá jakékoliv podstaty tvrzení interpelace, že vojín Martinek spáchal sebevraždu pro špatně zacházeni nebo nedostatečnou stravu. Po této stránce nebylo nic positivního zjištěno ani nebyly předneseny žádné stížnosti Martínkem nebo ostatními vojíny.
Podle výsledků šetření nutno míti za to, že Martínka, který byl ženat, vojenskou službu dosluhoval, a v době 14 dnů již měl býti propuštěn z vojenské služby, dohnaly k sebevraždě jedině pohnutky rázu soukromého, spočivající hlavně v neuspořádaných hospodářských poměrech, v mravním rozvratu rodinném, v obavě před existencí po návratu z vojenské služby a konečně v neodůvodněném strachu před pohlavní chorobou, kterou netrpěl. Pohlavní choroba nebyla u něho zjištěna přes několikeré pečlivé lékařské vyšetření za živa. Jmenovaný byl lékařem uklidňován a poučován, že jest úplně zdráv. Také výsledek patologické pitvy nepochybně prokázal.
že Martinek za svého života netrpěl žádnou pohlavní ani jinou chorobou. Pitevní komise zjistila dále, že Martinek vykazoval silnou kostru. dobře vyvinuté svalstvo a dobrou výživu, takže o podvýživě nemůže býti u něho řeči.
Z těchto důvodů uznal i vojenský prokurátov: v Praze, že na smrti Martínkově nikdo nemá třestní viny.
V Praze dne 21. listopadu 1932.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2072/XIII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o provokování pracujícího obyvatelstva
leteckým dnem, připravovaným na 10.
září 1932 (tisk 1980/XX).
Letecký den, který se konal dne 10. a 11. září 1932, nepořádalo ministerstvo národní obrany, ani jiný orgán vojenské správy, nýbrž Aeroklub RČS. spolu se Svazem letců ŘČS. Na žádost pořadatelstva povolilo ministerstvo národní obrany, aby vojsko předvedlo ukázky vojenského výcviku, které i za jiných okolností musily by býti provedeny, jelikož jsou ve výcvikovém programu. Nemůže tu býti tudíž řeči o zbytečně vynaložených prostředcích ani o provokaci obyvatelstva.
V Praze dne 18. listopadu 1932.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2072/XIV (původní zněni).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Hádka, Höhnela a soudruhů
o Oskaru Karafiátovi (tisk 1797/XI).
Oskar Karafiát byl dne 9. dubna 1932 dodán do vazby ke krajskému soudu v Liberci, kde byl
téhož dne vyslechnut a byla na něho uvalena prozatímní vazba.
Podle zprávy presidia vrchního soudu v Praze Karafiát si nestěžoval; žádal, aby byl na slib z vazby propuštěn, nebylo-li by to však možno, žádal, aby zatím nebyl dodán ke krajskému soudu do České Lípy, nýbrž chtěl v Liberci vyčkati jeho rozhodnuti o vazbě.
Není tedy správně tvrzeni interpelace, že Karafiát hned v prvních dnech vazby o dodáni do České Lípy žádal.
Po postoupení spisů krajskému soudu v České Lípě byla na něho uvalena týmž soudem řádná vazba vyšetřovací, proti níž si stěžoval dne 21. dubna.
Na rozhodnutí radní komory krajského soudu v České Lípě ze 23. dubna 1932, jímž byla jeho stížnost do uvalení vazby zamítnuta, stěžoval si vrchnímu soudu v Praze, který rozhodnutím z 3. května 1932 stížnosti jen částečně vyhověl, při čemž výslovně prohlásil, že důvod vazby dle § 175. čís. 2 tr. ř. byl od počátku opodstatněn.
Rozsudkem krajského soudu v České Lípě ze 16. června 1932 byl Oskar Karafiát uznán vinným zločinem dle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky, odsouzen k trestu čtyř měsíců žaláře nepodmíněně a předběžná vazba byla do trestu plně započtena.
Dne 23. června 1932 byl propuštěn na svobodu na jistotu 1000 Kč. poněvadž rozsudek v důsledku podaných opravných prostředků nebyl ještě pravoplatný.
Co do vytýkaného postupu, že předseda senátu u krajského soudu v Liberci v jiné trestní věci měl ve spisech připraven náčrtek rozsudku už před hlavním přelíčením, bylo pro nesprávnost takového postupu vyhověno návrhu na zamítnutí onoho soudce. Bylo také učiněno opatření, aby se takové případy neopakovaly.
V Praze dne 8. listopadu 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.
2072/XV (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o lhůtě, kdy náhradní záložníci-zemědělci
mají nastupovati vojenskou službu
(tisk 1977/XVII).
Ačkoli nelze neuznati, že požadavek interpelace, aby náhradní záložníci-zemědělci byli po-