Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932

III. volební období.

7. zasedání.

2030.

Interpelace:

I. posl. dr Pružinského a druhov min. věřejných prác a min. vnútra, vo veci věřejných komuni-

kačných prostriedkov v okrese staroľubovenskom,

II. posl. Berana, Jaroše, Jos. Tůmy, Roudnického, Vetterové-Bečvářové, Dietla, Platzera a druhů min. veřejných prací, financí, zemědělství a vnitra o provádění zákonů o silničním a vodohospodářském fondu,

III. posl. Štětky, Hádka, Čižinské, Steinera, Vallo a soudr. vládě o zákazu činnosti Svazu přátel

SSSR.,

IV. posl. Novotného a soudr. min. vnitra o zákazu schůze okresním úřadem v Litomyšli,

V. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o neudržitelných poměrech u 37. pěšího pluku

v Levoči,

VI. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o špatné stravě vojáků 104. pluku v Josefově, VII. posl. Dvořáka a soudí. min. národní obrany o zákazu vycházek mužstva 5. pěšího pluku na Smíchové,

VIII. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o poměrech u 46. pěšího pluku v ChomutověKadani,

IX. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o ztýrání vojína Hobla nadporučíkem Steifem u 102. děl. pl. v Rokycanech,

X. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o náhradě nováčkům zmrzačeným při nástupu

vojenské služby, XI. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o špatné stravě a hrubém zacházení s vojíny 33.

děl. pluku v Lipníku nad Bečvou,

XII. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o vydírání vojáků srážkami ze žoldu v Turčanském Sv. Martině,

XIII. posl. Koudelky a soudr. min. spravedlnosti o t. zv. atentátu v Německé Mokré,

XIV. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o zacházeni s mužstvem 5. pěšího pluku na Smíchově a v Motole,

XV. posl. dr Keibla a druhů mir. financí a obchodu, průmyslu a živností, že devisové oddělení československé Národní banky zasílá německým obchodníkům v čistě německém území jednojazyčné české tiskopisy,

XVI. posl. Krebse, Knirsche a druhů min. veřejných prací o poškozováni Němců ve státním hornictví,

XVII. posl. Hádka a soudr. min. sociální péče, že obecní notář Bilki v Dovhém na Podkarpatské Rusi protizákonně odňal podporu v nezaměstnanosti Ferdinandu Janošovi.

20301.

Interpelácia

poslanca dra Mikuláša Pružínského

a druhov ministrovi verejných prác,

a ministra vnútra,

vo vecí verejných komunikačných prostriedkov v okrese starolubovenskom.

Nedávno riadič auta istej firmy v Starej Ľubovni viezol na nákladnom aute dosky zo Starej Ľúbovne do Ľubotiny. Neďaleko Plavnice, keď prechádzal cez veľký betónový, na vrchu ale drevený most, tento sa celý prepadnul pod nim, na šťastie úraz nikto neutrpeli len auto sa poškodilo.

Minulého roku bola obec Nižne Ružbachy postihnutá živelnou pohromou. Nad chotárom obce sniesla sa hrozná búrka. Horské potoky sa rozvodnily a dravé prúdy vody - okrem inej škody - sobraly na spomenutej štátnej ceste v chotári obce: l menší a l veľký betónový most. S veľkým mostom stihnuté boly aj brehy potoka v niekoľko metrovej hĺbke, takže na mieste mostu vznikla ohromná priepasť, ktorá čaká na preklenutie novým mostom. To stalo sa však ešte v júni minulého roku a od tých čias je tu len dočasný drevený most, ktorý každým dňom môže sa prevaliť do priepasti. Premávka na tejto ceste je veľmi veľká a k tomu v letnom čase - od 1. mája do 30. septembra - zhustená je ešte aj automobilovou premávkou z Polska a do Polska. Stavba nového mostu je naprosto neodkladná, a to tým viac, keďže je tu stále nebezpečie, že dočasný mostík pri tak veľkej premávke sa raz prevali, prípadne aj ďalšia čast brehov sa svezie. Potom však ďalšia premávka bola by už prerušená a nemohla by byť obnovená iba po výstavbe nového mosta. A to by znamenalo, že okres bol by na dve čiastky prerezaný a cesta z jednej čiastky okresu do druhej, vozom alebo autom mohla by sa prekonať len 80-, prípadne 100-km oklukou cez spišskostarovesský okres. To by malo ovšem len ďalšie prekvapujúce následky, o ktorých dosiaľ zaiste uvažované ani nebolo.

V samej Starej Ľubovni sú už dva mosty, ktoré životy cestujúcich v najvyššej miere ohrozujú. Cez jeden, autobus už len na prázdno smie prechádzať. Cestujúci pred mostom nútení sú z neho vystúpiť a za mostom zase nastupujú do neho. Jeden most je nad Popradom, druhý nad Jakubiankou. Obidva sú drevené, staré a pre dnešnú premávku sa vôbec nehodiace. Ich nosnosť je neprimerane nízka. Okrem toho ľady v zime ich z roka na rok viac a viac poškoďujú a len nadľudskej a sebaobetavej námahe miestneho obyvateľstva možno ďakovať, že ešte aj dnes stoja. Bezpečnosť premávky na obidvoch mostoch je ohrožená, na ktorú okolnosť bolo už niekoľkoráz poukázané.

Preto sa pýtame pánov ministrov:

1. Sú pánom ministrom vyšeuvedené okolnosti známe?

2. Sú páni ministri ochotní zjednať nápravu?

V Prahe, dňa 5. septembra 1932.

Dr Pružinský,

Hlinka, Čuřik, Danihel, dr Fritz, dr Gažík, Grebáč-Orlov, dr Labaj, Galovič, dr Mederlý, Mojto, Onderčo, dr Polyák, dr Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak, Šalát, dr Tiso, Rázus, dr Petersilka, Zajiček, Fritscher.

2030II.

Interpelace

poslanců Rud. Berana, Rud. Jaroše,

Jos. Tůmy, Al. Roudnického, A. Vetterové-

Bečvářové, Ant. Dietla, J. Platzera

a druhů

ministru veřejných prací, financí, zemědělství a vnitra

o provádění zákonů o silničním a vodohospodářském fondu.

Při provádění zákona o státním silničním (fondu (116/27 ze dne 14. července 1927 Sb. z. a n. ) prakticky rozhodují o možnostech použití jeho velkých prostředků, zvláště pokud jde o prostředky, poskytované podle § 5, lit. 2. cit. zákona pro rekonstrukci a udržováni okresních silnic, zákony o hospodaření nucených územních svazků (77/27 a 169/30 Sb. z. a n. ).

Stejně rozhodující vliv mají zákony samosprávné pro veškeré úpravy vodohospodářské, pokud nejsou konány na tocích výlučně spravovaných státní správou.

Důsledky praktického provádění těchto zákonů přesvědčily nás o tom, že pro oblasti, v nichž finanční situace samosprávných svazků jest zvláště obtížná, jest prakticky suspendován účinek obou zákonů, t. j. zákona o silničním fondu i o vodohospodářském fondu.

Podepsaní tvrdí, že při provádění zákona o silničním fondu i zákona o vodohospodářském fondu nepřichází k splnění úmysl zákonodárce při těchto zákonech, neboť oproti zřetelnému úmyslu zákonodárce umožniti velkolepým opatřením prostředků soustavnou, veškeré kraje republiky obepínající, regenerací hospodářství silničního a vodohospodářského, konstatujeme, že v oblasti Národohospodářského Sboru Jihočeského, t. j. v o-

blasti okresů: Benešov u Prahy, Blatná, Budějovice České, Domažlice, Chotěboř, Hradec J., Kamenice n. L., Kaplice, Klatovy, Humpolec, Krumlov Český, Ledeč n. Sáz., Milevsko, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Příbram, Přeštice, Sedlčany, Strakonice, Sušice, Tábor, Třeboň a Týn n. Vit. byl pouze jeden okres, t. j. Český Krumlov, finančně soběstačný. Všechny ostatní okresy a počínaje Letošním rokem i také okres českokrumlovský, jsou nuceny dožadovati se souhlasu zemského výboru českého k jakémukoliv opatření zápůjček, jimiž by uhradily kvótu stavebního nákladu, nekrytou subvenci pro zamýšlené úpravy silniční a vodohospodářské.

Podle dosavadní praxe, zvláště také vlivem poklesu zemských prostředků, jsou tyto žádosti okresů napořád vyřizovány negativně, 'takže již třetí rok v jižních Čechách na silnicích se prakticky téměř nic nedělá. Z velkých poměrně prostředků, jež jsou každoročně povolovány na rekonstrukce a zlepšování okresních silnic, jsou sice teoreticky jihočeským okresům přiznávány subvence, avšak dekrety subvenční, znějící často na vysoké procento, zůstávají již třetí rok prakticky neučiňme, poněvadž okresům není povolena zápůjčka, neb jiná úhrada subvenci nekryté části stavebního nákladu.

Tento stav způsobuje v kraji jihočeském nejtěžší hospodářské a sociální důsledky, které jsou přirozeně prováleny velmi ostrými kritikami politickými. Zástupci jihočeské samosprávy opětně poukazují, že kraj musí stejným podílem, jako ostatní přispívati na prostředky fondů, že však tyto prostředky se do kraje nevracejí, ačkoliv bylo důvodně očekáváno, že právě silniční fond bude jedním z instrumentů, kterými vláda chce odčiniti hospodářskou zaostalost a bezpráví, tak dlouho na jižních Čechách páchané. Ve skutečnosti jsme svědky, že praxe v posledních třech létech ještě zhoršuje dosavadní stav, poněvadž kromě úprav na státních silnicích nebylo lze provésti žádné podstatnější úpravy podle duchu a spravedlivého nároku z prostředků státního fondu silničního.

O nepatrnosti prováděných prací svědčí tyto tabulky:

Rok 1928:
Okres:	Povoleno:	Vyplaceno:
Benešov	353. 000. - Kč
Č. Krumlov	1, 070. 000. - »
Prachatice	165. 000. - »	165. 000. - Kč
Prachatice	19. 000. - »
Prachatice	81. 000. - »	100. 000. - »
Sušice	540. 000. - »
Sušice	203. 000. - »
Celkem	2, 431. 000. - Kč	265. 000. - Kč

Rok 1929:

Okres:	Povoleno:	Vyplaceno:
Blatná	230. 000. - Kč	230. 000. - Kč
Č. Budějovice	245. 000. -	200. 000. -
Domažlice	520. 000. -	480. 000. -
Kamenice n. L.	228. 000. -	230. 000. -
Kaplice	880. 000. -
Kaplice	200. 000. -	200. 000. -
Klatovy	180. 000. -	180. 000. -
Č. Krumlov	175. 000. -	175. OOO. -
Ledeč n. Sáz.	130. 000. -
Milevsko	552. 000. -
Milevsko	152. 000. -
Milevsko	423. 000. -	1, 279. 000. - »
Pelhřimov	210. 000. -
Prachatice	260. 000. -
Prachatice	160. 000. -
Prachatice	340 000. -
Prachatice	80. 000. -	74. 000. - »
Prachatice	190. 000. -	170. 000. - -
Prachatice	235. 000. -
Sedlčany	150. 000. -	150. 000. - »
Strakonice	104. 000. -
Strakonice	26. 000. -
Strakonice	510. 000. -
Strakonice	580. 000. -
Tábor	192. 000. -	186. 000. - »
Tábor	450. 000 -
Tábor	147. 000. - »	147. 000. - »
Tábor	740. 000. - »	700. 000. - »
Celkem	8, 289. 000. - Kč	4, 410. 000. - Kč

Rok 1930:

Okres:	Povoleno:	Vyplaceno:
Benešov	565. 000. - Kč	550. 000. - Kč
Blatná	2, 280000- »	90. 000. - »
Blatná	125. 000- >-	17. 000. - »
Hradec Jindř. -
stroje	93. 000. - »	85. 000. - »
Kamenice n. L.	340. 000. - >
Kamenice n. L.	250. 000- *
Kaplice-stroje	125. 000. - -
Klatovy	800. 000. - »
Č. Krumlov	790 000. - »	700. 000. - »
Milevsko	1, 000. 000. - -
Milevsko	670. 000. - >
Pelhřimov	85. 000. - »
Prachatice	115. 000. - v
Tábor	1, 600 000 - -
Tábor	1, 600000. - v
Tábor	45. 000 -
Týn n. Vit.	1, 500. 000- >
Celkem	11, 983. 000. - Kč	1, 442. 000. - Kč

Rok 1931:

Okres:	Povoleno:	Vyplaceno:
Benešov	980. 000. - Kč	480. 000. - Kč
Blatná	320. 000. - »	185. 000. - »
Blatná	48. 000. - »	70. 000. - »
Blatná	100. 000. - »	35. 000- »
Brod Něm.	450. 000. - »	160. 000. - »
Č. Budějovice	340. 000. - »
Chotěboř	1, 030. 000. - »	520. 000. - »
Hradec Jindř.	1, 170. 000. - »
Kamenice n. L.	250. 000. - »
Kamenice n. L.	1, 020. 000. - »
Kamenice n. L.	300. 000. - »
Č. Krumlov	135. 000. - »
Č. Krumlov	260. 000. - »	240. 000. - »
Č. Krumlov	240. 000. - »
Příbram	420. 000. - »
Příbram	1, 265. 000. - »
Příbram	24. 000. - »
Sedlčany	1, 480. 000. - »
Sušice	150. 000. - »
Sušice	270. 000. - »
Sušice	70. 000. - »
Sušice	200 000. - »
Sušice	420. 000. - »
Třeboň	75. 000 - »
Celkem	11, 087. 000. - Kč	1, 690. 000. - Kč
Rok 1932:
Okres:	Povoleno:	Vyplaceno:
Blatná	70. 000. - Kč
Č. Budějovice	280. 000. - »
Č. Budějovice	910. 000. - »	(příslib)
Č. Budějovice	110. 000. - »
Chotěboř	290. 000. - »
Kaplice	470. 000. - »	(příslib)
Písek	390. 000. - »	(přislib)
Písek	546. 000. - »
Písek	1, 640. 000. - »	(příslib)
Prachatice	140. 000. - »
Prachatice	120. 000. - »
Prachatice	480. 000. - »	(příslib)
Sedlčany	430. 000. - »
Sedlčany	130. 000. - »
Sedlčany	600. 000. - »
Sušice	420. 000. - »
Tábor	280000. - »
Tábor	126. 000 -	(příslib)
Celkem	7, 422. 000. - Kč

Ku stejně nebezpečným důsledkům povede za nezměněných norem praxe ve využívání vodohospodářského fondu. Již desetiletí žádané a připravované nejnezbytnější regulační podniky na jihočeských dravých řekách působících ročně milionové škody nebude lze provésti, přesto že jsou technicky i vodoprávně připraveny, poněvadž okresům nebo obcím není povolen často ani nejnepatrnější (5%) příspěvek stavební, když chce uhraditi půjčku. V řadě měst jihočeských vzniklo pravé pobouření, když byl seznán, nynější stav, kde obce ochotně nabízely kámen, pozemky a t. pod. a pro formalistické překážky není možno provésti přípravné práce, které vedle toho mají poskytnouti tisícům nanejvýš potřebných lidí minimální prostředky k obživě.

Tvrdíme, že nynější praktický stav a provádění hoře uvedených zákonů jest proti duchu i úmyslu zákonodárce, poněvadž jak zákon o silničním fondu, tak také letošním rokem zákon o vodohospodářském fondu prakticky pro jižní Čechy neplatí. Nemožnost opatřiti si nanejvýš skrovné příspěvky okresům a obcím znemožňuje využití státem i zemi poskytnutých prostředků, na něž jižní Čechy podle svých finančních síl rovněž musí přispívati, jako kraje jiné. Aniž bychom byli podníceni žárlivosti, přece jen konstatujeme, že jsme sledovali letos v řadě okresů jiných zadáni dlouhých silničních úprav (v jednom případě takměř 15 km), při čemž šlo o okresy s poměrné hustou sítí státních silnic.

Podepsaní považují tento stav za hospodářsky a sociálně zhoubný, za stav odporující duchu shora zmíněných zákonů a táží se pánů ministrů veřejných prací, zemědělství, vnitra a financí:

1. ) Jsou tyto poměry pánům ministrům známy?

2) Jaká opatření hodlají páni ministři učiniti, aby byla nastolena praxe v souladu s duchem citovaných zákonů?

V Praze dne 20. října 1932.

Beran, Jaroš, Jos. Tůma, Roudnický,

Vetterová-Bečvářová, Dietl, Platzer,

Machník, Dubický, Mašata, Honzl, Nejezchleb-Mar-

cha, dr. Suchý, Jan Tůma, Blažek, Kočandrle, dr.

Kalaš, Bistřický, dr. Zadina, Marek, Křemen, Vančo,

inž. Žílka, dr. Černý, Zierhut, dr. Staněk,

2030/III.

Interpelace

poslanců Štětky, Hádka, Čižínské, Steinera, Vallo a soudruhů

vládě o zákazu činnosti Svazu přátel SSSR.

Dne 12. října 1932 byla výměrem policejního ředitelství v Praze zastavena činnost spolku Svazu přátel SSSR. Tento nehorázný zákrok byl odůvod-

něn tím, že prý zmíněný spolek provozoval politickou činnost a tím prý vykročil z mezí svých stanov. Toto jeho » vykročení 2 mezi stanov« snaží se policejní výměr doložiti jednak oběžníky a pokyny, domněle vydanými ústředím KSČ. a psaním komunistického tisku, jednak tvrzením, že prý Svaz přátel organisoval výpravy do SSSR a boj proti válečným přípravám proti Sovětskému svazu a že prý vstoupil ve styk s nezaměstnaným dělnictvem, a že byla intervenujícím úředníkem rozpuštěna veřejná schůze jím svolaná.

Avšak domnělé oběžníky a pokyny, stejně jako psaní komunistického tisku, jsou pouhou věci KSČ a nikoliv věcí Svazu přátel, nehledě k lomu, že ani policejní výměr nemůže ony pokyny a citáty prohlásiti za nezákonné. Vždyť by jinak, podle policejní logiky mohly býti zakázány všechny spolky, za které se staví vládni strany a vládni tisk. Je také samozřejmé, že Svaz přátel jako spolek, který má pracovati pro kulturní a hospodářské sblížení se SSSR, musí organisovali výpravy svých členů do Sovětského svazu, aby nabyl vlastních zkušeností, že musí bojovati proti válečným plánům namířeným proti SSSR a že ani navazování styků s nezaměstnanými proletáři není trestním činem, nýbrž povinnosti každé dělnické organisace -nehledě ani k tomu, že policejní výměr i ve shora zmíněných směrech, uvádí oběžníky, které Svaz přátel ani nevydal. Okolnost, že některý policejní úředník rozpustil veřejnou schůzi, není ještě důkazem, že skutečné byl spáchán trestní čin, neboť svévolně postupující policejní úředník není a nemůže býti patřičnou a konečnou instanci k právnímu posuzování podstaty trestního činu.

Nicotnost policejní argumentace a okolnosti, za kterých k zákazu činnosti Svazu přátel došlo, svědči plně, že skutečnými důvody k onomu zákroku byly důvody ryze politické a že k němu došlo na popud celé vlády. Svaz přátel SSSR sdružoval dělníky a pokrokové intelektuály bez rozdílu politické příslušnosti a počet jejich členstva byl na stálém vzestupu. Právě v současně době připravuje proletariát na celém světě vřelé oslavy 15. výročí sovětské revoluce, ukončení první pětiletky a zahájení pětiletky druhé. Zájem o výstavbu socialismu ve SSSR a sympatie pracujícího lidu ke státu dělníků a rolníků den ze dne stoupají a tím i odhodlanost brániti jeho vymoženosti proti všem snahám, znemožniti dílo socialismu válečnou intervencí.

Zdárná činnost Svazu přátel SSSR, byla trnem v oku buržoasie, soc. dem. a nár. soc. vůdců a proto bylo přikročeno k jeho zákazu. Činíme za tento zákaz odpovědnou celou vládu a tážeme se

jí:

1. Přejímá vláda otevřeně odpovědnost za zastavení činnosti Svazu přátel SSSR?

2. Je vláda ČSR ochotna podniknouti ihned všechny kroky, aby policejní výměry o zákazu činnosti Svazu přátel SSSR a odboček tohoto spolku byly okamžitě zrušeny a aby byla učiněna přítrž soustavné perzekuci proletářských organisací vůbec?

V P r a z e dne 26. října 1932.

Štětka, Hádek, Čižinská, Steiner, Vallo,

Krosnář, Zápotocký, Török, Babel, Kuhn, Hrubý,

Gottwald, J. Svoboda, Kliment, Tyll, Dvořák, K.

Procházka, Novotný, Höhnel, Russ, Hruška.

2030/ IV.

Interpelace

poslance Novotného a soudruhů

ministru vnitra

o zákazu schůze okresním úřadem v Litomyšli.

Během posledních měsíců žádala místní organisace Komunistické strany v Československu v Litomyšli okresní úřad o povolení schůze. Stalo se tak nejméně pětkrát, ale okresní úřad sdělil vždy, že se schůze nepovoluje.

Důvěrné schůze jsou zcela bezdůvodně a protizákonně rozpouštěny. Četnictvo vyšetřuje, kdo schůze svolává. Tímto způsobem chce okresní úřad v Litomyšli suspendovati všechna občanská práva.

Tážeme se pana ministra vnitra, souhlasí - li s tímto protizákonným způsobem, či hodlá-li zjednati nápravu?

V Praze dne 26. října 1932.

Novotný,

Hruška, K. Procházka, J. Svoboda, Zápotocký, Russ,

Hádek, Steiner, Dvořák, Štětka, Kliment, Kopecký,

Krosnář, Höhnel, Kuhn, Čižinská, Tyll, Hodinová,

Śliwka, Hrubý, Juran.

2030/ V.

Interpelace

poslance Dvořáka a soudruhů

ministru národní obrany

o neudržitelných poměrech u 37. pěšího

pluku v Levoči.

Štábní kapitán Imrich od 8. roty je fanouškem pro místní footballový klub Slavii Naproti tomu výkonný rotmistr 8. roty je straníkem vojenské jedenáctky. Dne 20. srpna došlo mezi nimi při utkání jmenovaných mužstev k hlučné hádce, kdy pan štábní stavěl rotmistra na hřišti do pozoru a řval na něj před vojáky, že ho nechá odvést a zavřít. Mužstvo 8. roty na tyto sportovní záliby svých představených jen doplácí. Propustky dostanou totiž výhradně ti, kteří jdou na footballové zápasy Slavie. Pan rotmistr stará se zase o návštěvu pro vojenskou XI. Při tom se na vojácích vymáhá vstupné a to velmi ostře. Na př. 14. srpna štkpt. Imrich s aspirantem Šporaunem zjišťoval na hřišti a vyháněl vojáky, kteří neměli zaplaceno. Při tom byl určen, k raportu vojín 8. roty Siroták, který nedosti rychle ukázal číslo svého bodla.

Špatná strava, kterou jsme interpelovali v jiné interpelaci, a celá řada cvičení od 2 neb 3 hod. ráno do 3-6 hod. večer, způsobily, že počet nemocných byl velmi značný. Velitel pluku plukovník Palacký, místo aby dal unavenému a nemocnému mužstvu volno, vyhlásil dne 24. srpna v plukovním rozkaze, že bude potrestán každý, kdo nebude uznán nemocný. (Přes toto opatření šéflékař kapitán Tolnický, na jehož léčebné metody a zejména na způsob léčení slepého střeva vrhli jsme světlo v jiné interpelaci, musel den na to uznati z 260 hlášených 50 nemocných.

Dne 26. srpna konalo se velké cvičení pluku, které počalo ve 3 hod. ráno a skončilo ve 3 hod. odpoledne. Od Spišského Podhradí až do Levoče t. j. přes 10 km musil o mužstvo dělat přískoky. Někteří vojáci padli únavou a nemohli dále, ale byli surově dále popoháněni. V tomto popoháněni sa zvláště vyznamenal svobodník aspirant Sjára, který určil k raportu, prý pro neuposlechnutí rozkazu, svého kolegu svob. v záloze Steinera od 6. roty, jenž hlásil, že nemůže dále.

Štábní kapitán Vičar od pomocné roty dne 3. záři nechal na sebe čekat všechno záložní mužstvo od 3-4 hodin, u raportu, neboť byl na mol opilý a raport nemohl konati.

Ptáme se pana ministra národní obrany:

Postará se pan ministr, aby sportovním zálibám pana št. kapitána Imricha i rotmistra 8. roty, na které mužstvo finančně i v zacházení trpce doplácí, byla učiněna přítrž?

Postará. se pan ministr, aby u všech pluků byla dodržována 8hodinná doba pracovní, aby cvičeni nepřesahovala 8 hodin denně a aby po všech delších cvičeních, zejména po cvičeních nočních, mělo mužstvo 24 hodin volno?

Postará se pan ministr, aby lékařské ošetření vojáků 37. pěš. pl. v Levoči bylo ihned zlepšeno, aby odpadlo vměšováni se aktivních důstojníků do lékařského výkonu a aby zejména odpadlo, že lékaři předpisují kolik mužů má uznat nemocných?

V Praze dne 18. října 1932.

Dvořák,

Zápotocký, Vallo, Kopecký, Kuhn, Gottwald, Novotný, Höhnel, Russ. Kliment, dr Stern, Hruška, Hádek, Hodinová, Török, Śliwka, Hrubý, Steiner, Štětka, Čižinská, Juran, Tyll.

2030 VI.

Interpelace

poslance Dvořáka a soudruhů

ministru národní obrany

o špatné stravě vojáků 104. pluku

v Josefově.

U 104. pluku v Josefové stěžují si nám vojáci, na špatnou stravu. Mužstvo tohoto pluku odmítlo po-

čátkem října přijmouti nepoživatelnou stravu a šlo si stěžovat. Jeden z vojínů byl za to potrestán 14 dny kasárního vězení, ale když se všechno mužstvo za něj postavilo, byla strava a zacházení podstatně zlepšeno.

Ptáme se pana ministra národní obrany: Je pan ministr ochoten případ vyšetřiti a přísně potrestati představené, kteří si dovolili vyhrožovati a terorizovati vojáky, právem nespokojené s nepoživatelnou stravou?

Jaká opatření učiní pan ministr, aby zlepšeni stravování u 104. pluku bylo trvalé a aby se podobné případy již víckrát neopakovaly?

V P r a z e dne 25. října 1932.

Dvořák,

Vallo, Kliment, K. Procházka, Gottwald, Zápotocký,

Śliwka, Hrubý, Hruška, J. Svoboda, Krosnář, dr

Stern, Tyll, Juran, Kuhn, Russ, Steiner, Novotný,

Hodinová, Török, Štětka.

2030/VII.

Interpelace

poslance Dvořáka a soudruhů

ministru národní obrany

o zákazu vycházek mužstva 5. pěšího

pluku na Smíchově.

Dne 20. října tohoto roku mělo mužstvo 5. pěšího pluku na Smíchově zaraženou vycházku. Účelem zákazu je znemožniti každý styk vojáků se stávkujícími dělníky z Waltrovky, neboť vojáci patrně nesmi vědět, že jejich kamarádi a bratři bojují s kapitalisty o větší skývu chleba a že zejména celý státní aparát je zmobilisován proti stávkujícím a na ochranu stávkokazů.

Tento způsob taktiky ministerstva N. O. přináší však zcela opačné výsledky. 28 vojáků 5. pěšího pluku zasílá nám projev sympatií s bojem dělníků ve Waltrovce a u Podhajských, žádá odvoláni četníků a okamžité odvolání zákazu vycházek.

Ptáme se pana ministra národní obrany:

Je pan ministr ochoten, zaříditi okamžité odvoláni zákazu vycházek u 5. pěšího pluku na Smíchově?

Bude pan ministr tlumočiti tento projev masové nálady čsl. vojáků svému kolegovi panu ministru vnitra?

Postará se pan ministr, aby se podobné případy postupu vůči mužstvu již víckrát neopakovaly?

V Praze dne 25. října 1932.

Dvořák,

Zápotocký, Kopecký, Hruška, Höhnel, Hadek, Kliment, Tyll, Vallo, Russ, Kuhn, Steiner, K. Procházka, dr Stern, Štětka, Čižinská, Juran, Hrubý, Hodinová, Novotný, Śliwka.