Štít, umístěný na chatě organisace »Grenzlandjugend« v Glasertu u Cviková, nařídil okresní úřad odstraniti, poněvadž veřejné po-, užívání barev v tom seskupení, jak byly na štítě obsaženy, není všeobecně a zásadně s ohledem na veřejný klid a pořádek úřady trpěno.
Podle toho, co uvedeno, nemám důvodu učiniti v nynější době nějaké opatření z podnětu této interpelace.
V P r a z e, dne 2. září 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
1978/XIV. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Krnmpeho, Greifa a druhů
o svazovém sjezdu dne 11. -13. června 1932 v Georgswalde (tisk 1878/VIII).
Bezprostředně po uděleném povolení slavnosti, v interpelaci zmíněné, zjistil okresní úřad různé okolnosti, budící oprávněnou obavu, že pořádání slavnosti v žádaném rozsahu by mohlo zavdati podnět k porušení veřejného klidu a pořádku, a proto povolení k slavnosti odvolal, vyhradiv při tom pořadateli právo odvolati se k nadřízenému úřadu. Jak také z interpelace je patrno, bylo pak k opětnému dožádání pořadatelstva opatření okresního úřadu znovu uváženo a slavnost povolena za určitých omezení, která nemohla na úspěch podniku míti podstatného vlivu.
Pokud jde o žádanou větší volnost pro pořádání slavností u sjezdů, které nemají protistátní tendence, podotýkám, že úřady podnikům tohoto druhu nekladou překážek, omezujíce je pouze v té míře, jak to ohled na veřejný klid a pořádek nezbytně vyžaduje.
Nemám proto důvodu, abych z podnětu této interpelace učinil žádaná opatření
V Praze, dne 1. září 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
1978/XV. (původní znění).
Odpověď
ministra financi
na interpelaci poslance dr. J. Keibla a druhů
o protizákonném chování finančního strážníka (tisk 1780/XVIII).
Při služební pochůzce dne 1. května (interpelace uvádí 8. května) t. r. zastavil dozorce finanční stráže Josef Havelka na cestě vedoucí k obci Sněžníku skupinu asi 30 osob, z nichž některé měly upevněny na kabátech odznaky v podobě hákovitého kříže.
Ježto nošení těchto odznaků není dovoleno, vyzval dozorce Havelka ony osoby, aby zmíněné odznaky sňaly. Výzva ta - jíž bylo bez námitek vyhověno - týkala se ovšem pouze oněch několika jednotlivců, kteří měli zmíněné zakázané odznaky, tedy nikoliv těch, kteří měli odznaky tělocvičného spolku.
Na to jmenovaný orgán vyzval účastníky průvodu, aby předložili legitimační průkazy. Výzvě této vyhověl pouze jediný z účastníků, kdežto ostatní prohlásili, že průkazů nemají a jich nepotřebuji. Dozorce Havelka je proto upozornil, že v daném případě bylo jejich povinností průkazy se opatřiti, načež bez dalšího je propustil.
Tento Havelkův postup jest plně odůvodněn ustanovením §u 13 odst 3. celního zákona Sb. z. a n. č. 114/27, jež finanční stráž zmocňuje, aby při výkonu služby v pohraničním celním pásmu zastavovala osoby a požadovala předložení osobních průkazů.
Ježto podrobným vyšetřením vylíčeného případu bylo bezpečně zjištěno, že dozorce Havelka jednal v souhlase s platnými předpisy, nepokládám zvláštní opatření za nutné.
Rovněž není důvodů, aby jmenovaný byl pohnán k odpovědnosti.
Konečně podotýkám, že finanční správa věnuje zvláštní pozornost tomu, aby orgánové finanční stráže jednali při služebním styku s obecenstvem vždy v rámci platných předpisů a přísně objektivně.
V Praxe, dne 29. srpna 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1978/XVI. (původní znění).
Odpověď
ministrů národní obrany a vnitra
na interpelaci poslance dr. Sterna a soudruhů,
jak vojenská správa vykořisťuje vojínovu matku (tisk 1628/XV).
Vojín jezdeckého pluku 10 Adolf Schubert zemřel dne 29. ledna 1932, jak bylo bezpečně zjištěno, tuberkulosním zánětem mozkových blan (meningitis tuberculosa). Podle, zjištění lékařských odborníků byla choroba vyvolána tuberkulosním procesem ze staršího ložiska v těle uloženého, které do propuknutí choroby nebylo zjistitelné. Onemocnění se vyvinulo bez jakéhokoliv škodlivého podnětu zvenčí a zejména nutno vyloučiti vliv činné vojenské služby. Ačkoliv se vojínu Schubertovi dostalo náležitého a velmi pečlivého ošetření od prvního okamžiku onemocnění, nemohla žádná lidská péče čeliti smrtelnému průběhu choroby. Proto veškerého podkladu postrádá tvrzení interpelace, že jmenovaný vojín zemřel zaviněním vojenské správy.
Pokud jde o úhradu nákladů, za vypravení pohřbu, nutno uvésti: -
Podle platných služebních předpisů jest vojenská správa povinna vojínům zemřelým ve vojenské činné službě vypraviti jednoduchý pohřeb v místě úmrtí. V tom smyslu byla matka zesnulého zpravena a zároveň jí sděleno, že by vojenská správa nemohla hraditi útraty eventuelního převozu. Matka přes to požádala, aby její syn byl převezen domu, a to na její útraty. Proto obrátilo se posádkové velitelství v Mukačevě na pohřební ústav pana Katriče tamtéž, aby věc projednal přímo s matkou. Zástupce tohoto ústavu zpravil matku zesnulého telegraficky, že náklady budou činiti asi 4. 000 Kč a požádal o okamžité zaslání zálohy 3. 000 Kč. Matka projevila souhlas a týž den telegraficky odeslala žádané peníze, načež ústav se postaral o převezení mrtvoly. Vojenská správa hradila ze svého kondukt, hudbu a dopravu na nádraží v Mukačevě.
Jak patrno, jsou naprosto neodůvodněny výtky po této stránce vojenské správě činěné. Jestliže jednotlivé položky v účtu za vypravení pohřbu jsou podle názoru interpelace přemrštěné, nelze proto právem činiti výtky vojenské správě, která 'neměla a nemohla míti vlivu na soukromoprávní ujednání mezi matkou a pohřebním ústavem.
Pokud se týká pohřbu vojína Adolfa Schuberta, byl zemřelému na žádost jeho matky přikázán řadový hrob na nové části hřbitova, která jest obecní, když místní farář protestoval proti jeho pohřbení na konfesijní části hřbitova z důvodu, ze zemřelý byl bez vyznání. Poplatek 250 Kč, zaplacený obci za místo, jest poplatek stanovený hřbitovním řádem. Politické úřady nemohou prominouti poplatky, jež obec vybírá za propůjčení hrobového místa na hřbitově obecním.
Vzrušující výjevy, jež se přihodily při pohřbu zemřelého vojína, nebyly zaviněny římskokatolickým farářem. Jmenovaný farář postupoval podle ustanovení §u 10 odst 2 zákona ze dne 23. dubna 1925, čís. 96 Sb. z. a n.; není tudíž zákonného důvodu k jeho potrestáni.
Jelikož tvrzení interpelace jeví se podle výsledku úředního šetření neodůvodněná, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze, dne 26. července 1932.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský v. r.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
1978/XVII. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o trýznivém provádění celního zákona
ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n.
(tisk 1646/IV).
Podle výsledku šetření, které jsem dal provésti o okolnostech v interpelaci líčených, požadovalo oddělení finanční stráže ve Wünschendorfu na pohraničních hospodářích usedlých v této obci a v jejím okolí, aby mu napřed oznamovali dobu (určitý den dopoledne či odpoledne), kdy budou dovážeti dříví nebo klestí ze svých lesních pozemků, ležících v sousedním pohraničním pásmu. K tomuto opatření došlo, aby bylo dosaženo účinnějšího dozoru na tyto převozy lesních produktů přes celní hranici, když řečené oddělení finanční stráže bylo upozorněno na podloudné dovozy cizozemské soli, ukryté pod uloženým klestím. Že toto upozorněni nebylo bezpodstatné, vyplývá ze skutečnosti, že také bylo zjištěno několik takových případů podloudnictví. Poněvadž však s druhé strany tato ohlašovací povinnost působila rolníkům, zejména z míst vzdálenějších od stanoviště odděleni finanční stráže, značné újmy, spočívající především ve ztrátě času, citelné zvlášť v době pilných hospodářských prací, byla povinnost ta náměstkem zemského inspektora finanční stráže v Litoměřicích zrušena a nahrazena přiměřenější úpravou dozorčí služby na onom úseku hranice tak, aby podloudnictví s cizozemskou solí mohlo se úspěšně čeliti. S tímto opatřením souhlasím s výhradou, že onen způsob podloudnictví nebude se tam nikterak rozmáhati. Jinak by bylo nutno sáhnouti opět k ostřejším prostředkům.
Údaj interpelace, že někteří zemědělci byli pokutováni proto, že prý se nevrátili včas z Německa, není provedeným šetřením potvrzen. Z důvodu právě vytčeného finanční stráž ve Wünschendorfu nikoho nepokutovala. Z rolníků
v interpelaci jmenovaných byl loňského roku postižen pokutou v částce 10 Kč Karel Walter ve Wimschendorfu, avšak z toho důvodu, že při převozu sklizně ze svých pozemku, ležících v sousedním pohraničním pásmu, neohlásil včas
- jak to z důvodu patřičného výkonu celního dozoru ukládá pohraničním hospodářům ustanovení §u 160, odst. 3. prováděcího nařízení k celnímu zákonu - údaje tam vytčené, t j. výměru pozemků, druh jednotlivých plodin na nich pěstovaných a cesty, po nichž sklizeň bude dovezena. Z téhož důvodu byly uloženy pokuty ještě dvěma rolníkům z Bernsdorfu.
Rovněž neodpovídá výsledkům šetřeni údaj interpelace o výhrůžkách pohraničním hospodářům, že jim jejich pozemky v Německu budou nucené prodány. Podobné výhrůžky popírají orgánové finanční stráže v úvahu přicházející, ale stejně i někteří pohraniční hospodáři
- pokud v této věci byli vyslechnuti - souhlasně prohlašují, že jim o takových výhrůžkách neni ničeho známo.
Za tohoto stavu věcí neshledávám příčiny k zakročení ve směrech interpelací žádaných.
V P r a z e, dne 19. srpna 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1978/XVIII. (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o stížnostech na vojenské bezohlednosti (tisk 1846/VI).
Podle výsledku úředního šetření, jemuž jsem údaje interpelace podrobil, bylo zjištěno, že při pořádání vojenských cvičení ve dnech 27., 30., 31. července a 1. srpna 1931 v prostoru obcí Vrchlabí-Černý Důl, Maršov byla dodržena všechna platná nařízení o zákazu působení polních škod. Mužstvo pohybovalo se při cvičeních výhradně po cestách, mezích a v lesích. Vojenským organům není o nějakých polních škodách v tomto kraji ničeho známo, jelikož ani majitelé pozemků ani úřady žádné Škody nepřihlásili. Jestliže prosto došlo ke škodám, o kterých se interpelace zmiňuje, bylo věcí postižených, aby podle platných předpisů tyto škody ohlásili, jelikož jinak o nich nemůže býti jednáno a náhrada zaplacena.
Pokud se týká stížnosti, že ubytovatelům se nedostalo náhrady za dodanou slámu na ubytování vojska, sděluji, že podle ustanovení ubyto-
vacího zákona (příloha E poznámka II) jest ubytovatel povinen ku přechodnému ubytování vojska dodati čerstvou slámu a úhrada za tuto slamu jest obsažena již v ubytovacím poplatku. Tento poplatek, jak jsem v daném případě zjistil, byl řádně zaplacen, takže také po této stránce jest. interpelace neodůvodněna.
Nutno poznamenati, že sláma, která tím, že na ní vojíni několikráte přespali, nebyla nijak podstatně znehodnocena, zůstala po skončení ubytování k disposici ubytovatelů.
Jelikož v postupu vojenských orgánů interpelací neprávem vytýkaném jsem neshledal nic závadného a zejména žádnou bezohlednost vůči civilnímu obyvatelstvu, nemám příčiny k dalšímu opatření.
V P r a z e, dne 26. července 1932.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský v. r.
1978/XIX. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance H. Krebse a druhů
o nevysvětleném rozdílu přes 3 miliardy
Kč v měsíčních výkazech Národní banky
(tisk 1752/IV).
Jak interpelace uvádí, jeví se v měsíčních výkazech Národní banky Československé z prosince 1951 a z ledna 1932. a to v tabulárních sestaveních s názvem »Rekapitulace měsíčních (týdenních) výkazůc ve sloupci »Do správy československé Národní banky převzaté obchody Bankovního úřadu ministerstva financí v likvidaci« rozdíl přes 3 miliardy Kč (ke dni 15. prosince 1931 vykázán je stav 298, 638. 000 Kč, kdežto k 23. prosinci 1931 stav 3. 453, 903. 000 Kč).
Jde tu zřejmě o tiskovou chybu, což patrno jest z úředních (oficielních) týdenních výkazů Národní banky Československé.
Národní banka Československá byvši zvláště dotázána potvrdila, že skutečně jde výlučně o tiskový omyl, jak je patrno též ze skutečnosti, že již v následujícím čísle zmíněných zpráv byl tento omyl opraven.
V Praze, dne 16. července 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
Překlad ad 1978/III.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge und des Landwirtschaftsministers
auf die Interpellation der Abgeordneten Hadek, Dvořák und Genossen,
betreffs die Mißwirtschaft auf dem Gute
Kernsalz bei Schüttenhofen
(Druck 1642/XII).
Der Großgrundbesitz Unter-Körnsolz bei Sušice ist durch das Geriaht unter Zwangsverwaltung gestellt worden, mit der zuerst Johann Petraschka aus Tripisclien und seit 1. Februar 1932 Wenzel Heininger, Vorsteher der Gemeinde Unter-Körnsalz, betraut worden, ist.
In der Zeit von der Einführung der Zwangsverwaltung an sind auf dem Großgrundbesitze einige Reparaturen, unter anderem auch der Bau der abgebrannten Scheunen vorgenommen und ein Teil der auf dem Großgrundbesitze haftenden Schulden rückgezahlt worden. Der Zwangsverwalter hat auch die Löhne ausgezahlt, welche der ehemalige Großgrundbesitzer den Arbeitern geschuldet hat. Die Arbeit im Steinbruche ist noch unter dem früheren Besitzer eingestellt worden. Zur Zeit der Zwangsverwaltung wurde sie wieder aufgenommen, und zwar nach Maßgabe der Bestellungen. Der Selbstverwaltungsbezirk Sušice hat im Jahre 1931 dem früheren Besitzer eine Schotterlieferung vergeben, die Lieferung ist jedoch widerrufen worden, weil der Großgrundbesitzer den Vertrag nicht eingehalten hat. Im Jahre 1932 ist neuerlich mit der Zwangsverwaltung über die Schotterlieferung für den Bezirk verhandelt worden. Die Verhandlungen führten jedoch zu keinem Resultate. Soweit die Verhältnisse dies erlauben, wird die Arbeit im Bruche aufrechterhalten.
Im Jahre 1932 ist es zu keiner Entlassung der auf dem Großgrundbesitze beschäftigten Arbeiterschaft gekommen, im Gegenteil ist die Zahl der Arbeiterschaft um Frauen aus der Gemeinde erhöht worden, welche an den Aufforstungsarbeiten beschäftigt sind. Zum Zwecke der Steuerung der Arbeitslosigkeit der Arbeiterschaft, welcher in der Gemeinde keine Arbeit verschafft werden kann, wird die Reparatur der Gemeindewege mit Unterstützung des Ministeriums für soziale Fürsorge vorgenommen, welches der Gemeinde zu diesem Zwecke einen Staatsbeitrag nach Artikel IV des Gesetzes S. d. G. n. V. Nr. 74/1930 gewährt hat. Weiter wird, in der Gemeinde Unter-Körasalz bereits eine Reihe von Monaten hindurch die staatliche Verköstigungsaktion in Form der Zuteilung von Lebensmittelanweisungen an jene Personen durch-
geführt, welche arbeitslos sind und deren Unterhalt auf andere Weise nicht sichergestellt ist.
Prag, am 2. Juli 1932.
Der Minister für soziale Fürsorge: Dr. Czech m. p.
Der Minister für Landwirtschaft: Bradáč m. p.
Překlad ad 1978/IV.
Antwort
des Ministers für öffentliche Arbeiten
auf die Interpellation der Abgeordneten
Pohl, Brožík, Dr. Winter, Kremser, Katz,
Chalupník und Genossen,
betreffend die Bergbaukatastrophen in Zwodau und Bruch (Druck 1646/XII).
In Beantwortung der gegenständlichen Interpellation verweise ich auf meine Beantwortung der Interpellation der Abgeordneten K. Brožík, Dr. L. Winter, J. Chalupník, Pohl, Kremser, Katz und Genossen (Druck Nr. 1646/XI), betreffend dieselbe Angelegenheit.
Prag, am 14. Juli 1932.
Der Minister für öffentliche Arbeiten: Ing. Dostálek m. p.
Překlad ad 1978/V.
Antwort
des Ministers für öffentliche Arbeiten
auf die Interpellation des Abgeordneten Greif und Genossen
wegen der Bergbaukatastrophen in Zwodau und Bruch (Druck 1676/XII).
In Beantwortung der gegenständlichen Interpellation verweise ich auf meine Beantwortung der Interpellation der Abgeordneten K. Brožík, Dr. L. Winter, J. Chalupník, Pohl, Kremser, Katz und Genossen, Druck Nr. 1646/XI, betreffend dieselbe Angelegenheit.
Prag, am 14. Juli 1932.
Der Minister für öffentliche Arbeiten: Ing. Dostálek m. p.
Překlad ad 1978/VI.
Antwort
des Finanzministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Schollich und Genossen,
betreffend die Steuereintreibungen in Odrau (Druck 1718/III).
Auf Grund der in der die Interpellation betreffenden Angelegenheit gepflogenen Erhebungen teile ich Folgendes mit:
Das Steueramt in Odrau hat am 22. Februar 1932 bei 18 Gewerbetreibenden in Odrau die Exekution durch Pfändung der Forderungen für die Arbeiten an Baue der Bürgerschule dortselbst vorgenommen. Diese Exekution hat nicht bloß die Steuerrückstände für das Jahr 1931 und den bereits fälligen Rückstand für das erste Quartal 1932 betroffen, wie dies in der Interpellation angeführt wird, sondern hat es sich durchwegs um ältere Rückstände gehandelt, welche in manchen Fällen bis zum Jahre 1925 zurückdatieren. Die Steuerträger, gegen welche derart Exekution geführt worden ist, sind vom Steueramte bereits früher, vielfach mehreremals, gemahnt worden, ihre Steuerrückstände zu entrichten, beziehungsweise ist ihre Steuerschuld auf andere Art und Weise eingetrieben worden. Mahnungen und Exekutionen sind jedoch ergehnislos geblieben und so erübrigte dem Steueramte nichts anderes, als die Steuerrückstände durch Pfändung der erwähnten Forderungen einzutreiben, da anderenfalls die Gefahr drohte, daß die Steuerrückstände uneinbringlich werden würden. Es ist nicht festgestellt worden, daß das Steueramt bei dieser exekutiven Eintreibung sich irgendwelcher Übergriffe schuldig gemacht hätte.
Zu der Interpellationsangabe, daß bei einem gewissen Steuerträger rücksichtslos die ganze Forderung in der Höhe von 116. 000 Kč ohne Bedachtnahme darauf gepfändet worden sei, daß dieser Steuerträger auch dritten Personen gegenüber Verbindlichkeiten hatte, bemerke ich, daß der höchste Rückstand, dessentwegen Exekution geführt worden ist, laut den Erhebungen 91. 652 Kč 65 h betragen hat In diesem Falle hat sich der Steuerträger gegen die Pfändung in keiner Weise widersetzt und selbst beim Steueramte erklärt, daß er gegen die Pfändung nichts einwende und daß er bloß ersuche, es möge ihm die die Höhe des Rückstandes übersteigende Forderung freigegeben werden, was auch geschehen ist. In dem zweitgrößten Falle, wo der Rückstand 63. 000 Kč betragen hat, hat der Steuerträger selbst freiwillig noch von der Pfändung ersucht, das Steueramt möge seine Forderung gegen die Gemeinde pfänden und dieselbe zur Deckung der Steuerschuld verwenden.
In jenen Fällen weiter, wo die Steuerträger durch Pfändung der Forderung allzuhart betroffen worden wären, ist auf Grund der eingebrachten Gesuche entweder von der Exekution überhaupt Abstand genommen worden (in zwei Fällen), oder es sind Erleichterungen bewilligt worden, welche darin beruhten, daß der ursprünglich gepfändete Betrag wesentlich herabgesetzt worden ist (auf 50 bis 25%).
Das Vorgehen des Steueramtes in Odrau erfolgte in den Grenzen der Bestimmungen des Gesetzes über die direkten Steuern, S. d. G. u. V. Nr. 76/1927, und erblickte ich daher keinen Grund zu der Herausgabe irgendwelcher besonderer Weisungen.
Prag, am 23. Juli 1932.
Der Finanzminister: Dr. Trapl m. p.
Překlad ad 1978/VII.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten H. Simm und Genossen
in Angelegenheit der durch Oberwachtmeister Špulka in Liebenau gepflogenen Einvernahme deutscher Nationalsozialisten (Druck 1797/XV).
Am 21. Februar 1932 hat in Liebenau, im Gasthause der Rosa Passian eine Versammlung der Angehörigen der deutschen nationalsozialistischen Arbeiterpartei stattgefunden. Zwecks Ermittlung des Umstandes, ob bei Einberufung der Versammlung die einschlägigen gesetzlichen Bestimmungen eingehalten worden sind, hat sich der Kommandant des dortigen Gendarmeriepostens am 22. März 1932 an dem Direktor der Bürgerschule i. R. Ferdinand Schamal gewendet, welcher laut Mitteilung der Gasthausbesitzerin die Räumlichkeit für die Versammlung kurz vor deren Beginn bestellt hatte und den er deshalb als deren Einberufer angesehen hat.
Als durch die gepflogenen Einvernahmen weder zutage trat, wer eigentlich Einberufer der Versammlung gewesen und zu welchem Zwecke sie einberufen worden ist, noch daß es sich um eine vertrauliche Versammlung gehandelt hätte, und als festgestellt worden ist, daß die Bezirksbehörde in Reichenberg von dieser Versammlung nicht in Kenntnis gesetzt worden war, wurde gegen Direktor Schamal die Strafanzeige erstattet, welche später noch gegen Richard Adolf
Preißler aus Radl ausgedehnt worden ist, ab sich dieser nachträglich selbst als Einberufer jener Versammlung meldete.
Trotzdem, daß durch die Erhebungen nicht ganz sicher ermittelt werden konnte, daß Oberwachtmeister Špulka dem Direktor Schamal, Richard Preißler und einem gewissen Funktionär des Verschönerungsvereines gegenüber die in der Interpellation zitierten unangebrachten Äußerungen getan hätte, ist er über den gehörigen Amtsverkehr mit Parteien nachdrücklich belehrt worden. Wenn Oberwachtmeister Špulka die Funktionäre des Verschönerungsvereines in Radonowitz ersucht hat, es möge von dem üblichen Hissen der Fahne auf der Anhöhe beim Gemeindeeingange Abstand genommen werden, war er hiezu im Interesse der öffentlichen Ruhe umsomehr verpflichtet, als zum Hissen dieser Fahne an einem öffentlichen Orte keine behördliche Bewilligung vorgelegen war.
In dem Vorgehen des Gendarmerie-Oberwachtmeisters Franz Špulka habe ich keine Ungesetzlichkeit und namentlich keine Verletzung der allen Bürgern durch die Verfassung gewährleisteten. Rechte erblickt.
Prag, am 16. Juli 1932.
Der Minister des Innern Dr. Slávik m. p.
Překlad ad 1978/VIII.
Antwort
des Ministers für Schulwesen und Volkskultur
auf die Interpellation des Abgeordneten H. Simm und Genossen
in Angelegenheit der čechischen Minderheitsschule und des čechischen Kindergartens in Dörnsdorf bei Pressnitz im Erzgebirge (Druck 1562/XIII).
Die in der Interpellation angeführten Angaben über die Zahl und die Nationalität der die Volksschule mit čechoslovakischer Unterrichtssprache in Dörinsdorf und den Kindergarten bei dieser Volksschule besuchenden Kinder entsprechen nicht den Tatsachen. Die betreffende Schule ist für die čechischen Kinder errichtet worden und solche Kinder besuchen dieselbe auch. Im Kindergarten sind mehr čechische Kinder, als in der Interpellation angeführt wird. Die Kinder deutscher Nationalität sind nur über ausdrücklichen Wunsch der Eltern aufgenommen
worden und es besteht keine gesetzliche Grundlage dafür, daß diese Kinder von der Schule abgewiesen werden.
Prag, am 19. Juli 1932.
Der Minister für Schulwesen und Volkskultur: Dr. Derer m. p.
Překlad ad 1978/IX.
Antwort
des Ministers für öffentliche Arbeiten
auf die Interpellation des Abgeordneten H. Simm und Genossen
in Angelegenheit der dringlichen Rekonstruktion der Verbindungsstralte von Gablonz a. N. nach Prag über Reichenau und Liebenau (Druck 1753/III).
Zu der obgenannten Interpellation führe ich Folgendes an:
Die Instandhaltung und ordnungsmäßige Ausgestaltung der Bezirksstraßen gehört in die Kompetenz der autonomen Bezirkskorporationen und der Staatsverwaltung kann daher wegen des schlechten Standes der Bezirksstraßen keine Schuld beigemessen werden.
Die Staatsverwaltung kann nur dann in die Bezirksstraßenangelegenheiten winksam eingreifen, wenn der Bezirk um die Gewährung einer Unterstützung aus Staatsmitteln zum Baue oder zur Instandsetzung von Bezirksstraßen ansucht.
Was den Abschnitt der Bezirksstraße GablonzReichenau-Liehenau auf dem Gebiete des Bezirkes Reichenberg anbelangt, hat das Ministerium für öffentliche Arbeiten bereits im Jahre 1931 aus dem Straßenfonds einen Beitrag von 50% zu ihrer Ausbesserung bewilligt.
Zwecks Ausbesserung der erwähnten Straße auf dem Gebiete des Bezirkes Gablonz a. N. im Abschnitte zwischen Reichenberg und der Bezirksgrenze hat die Bezirksbehörde in Gablonz a. N. um die Bewilligung eines Beitrages aus dem Straßenfonds angesucht und ist das diesbezügliche Gesuch mit dem Antrage auf Bewilligung des Beitrages dem Finanzministerium vorgelegt worden.
Prag, am 20. Juli 1932.
Der Minister für öffentliche Arbeiten: Ing. Dostálek m. p.