Přesuny úvěrů.

Postup při opatřování rozpočtové úhrady pro výdaje v případech, kdy povolený úvěr nestačil na úhradu potřeby anebo kdy se objevila nutná potřeba úvěrem v rozpočtu neopatřená, byl upraven čl. XI a XII finančního zákona stejně jako v dřívějších letech v ten smysl, že úhrada vyšších než preliminovaných nebo rozpočtem neopatřených výdajů úsporami mohla býti provedena jen v rámci téže kapitoly, kdežto k výdajům ve vlastní kapitole úsporami neuhrazeným je třeba souhlasu Národního shromáždění. Přesunů úvěrových v rámci téže kapitoly projednal nejvyšší účetní kontrolní úřad v roku 1931 celkem 235 na úhrnnou částku 66, 316. 750 Kč 60 h, a to na nutné doplněni úvěrů preliminovaných 170 v úhrnné částce 45, 704. 207 Kč 50 h a na úhradu výdajů nepreliminovaných 65 v úhrnné částce 20, 612. 543 Kč 10 h. Oproti roku předchozímu (316 přesunů s obnosem 136, 695. 939 Kč 73 h) se počet projednaných úvěrových přesunů i celková částka podstatně snížily.

Méně přesunů bylo projednáno zejména:

a) při ministerstvu vnitra tím, že odpadly výdaje na organisaci správy a byly omezeny přesuny u odvětví policie;

b) při ministerstvu zemědělství tím, že z důvodů úsporných byly omezeny přesuny pro výdaje povahy subvenční;

c) při ministerstvu průmyslu, obchodu a živností z téhož důvodu jako u ministerstva zemědělství;

d) při ministerstvu veřejných prací hlavně u akcí stavebních;

e) při ministerstvu sociální péče z důvodů uvedených v účtu správním o překročení úvěru kapitoly;

f) při odvětví "Odpočivné a zaopatřovací platy" vzhledem k tomu, že rozpočet odpovídal skutečné potřebě;

g) při ministerstvu financí hlavně v osobních výdajích omezeným přijímáním nových smluvních si] a akordantů.

Celkový stav aktiv se značně zvýšil, a to: při kap. 10 - ministerstvo školství a národní osvěty zejména další zálohou na zvýšené platy učitelské; u kap. 11 - ministerstvo zemědělství - poskytnutím dalších zápůjček hospodářským družstvům a záloh vinařům na odborné školená hroznů, moštu a vína ve státních vinných sklepích; u kap. 14 - ministerstvo veřejných prací - další zápůjčkou plavebním společnostem Dunajské a Oderské a zvýšením účasti státu na elektrárenských podnicích; u kap. 17 - ministerstvo sociální péče - poskytnutím dalších zápůjček ústavům a invalidům; u kap. 21 - ministerstvo financí - dosud nesplatnými ročními kvótami poplatkového ekvivalentu vyměřeného pro decenium 1931-1940 a dalšími zálohami na náklady k převzetí Košicko-Bohumínské železnice a na schodky místních drah. Naproti tomu klesl stav aktiv u kap. 14 - ministerstvo veřejných prací - převodem pohledávek do evidence vodohospodářského fondu ministerstva veřejných prací; při kap. 17 - ministerstvo sociální péče, kap. 19 - ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a kap. 21 - ministerstvo financí - vynětím pohledávek ze zápůjček humánním spolkům a sociálním institucím pečujícím o mládež a ze zápůjček ústavům a institucím sociálně zdravotní péče, ježto jde o pohledávky hypotekárně zajištěné a nevypověditelné, pokud budovy, na něž byly zápůjčky poskytnuty, zůstávají určeny svému původnímu účelu, takže prakticky ke splacení pohledávek v dohledné době vůbec nedojde. Stav těchto aktiv je veden nejvyšším účetním kontrolním úřadem v patrnosti mimo státní závěrečný účet.

Bližší podrobnosti pasiv a aktiv jsou uvedeny v patřičném oddílu vysvětlivek.

Státní podniky.

V uveřejňování rozvažných účtů státních podniků nastal v roce 1931 další pokrok uveřejněním rozvažného účtu podniku "Státní lázně", jehož bilanční data jsou výsledky nového ocenění zakládacích aktiv provedeného podnikem; k projednání tohoto ocenění ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem v roce 1931 ještě nedošlo a také nebylo dokončeno přezkoušení nového ocenění majetku podniku Čsl. pošta. V projednávání je také ocenění zakládacích aktiv podniku Státní lesy a statky, kde nejsou dosud známy všechny nabývací ceny majetku, který podnik převzal od Stát. pozemkového úřadu při provádění pozemkové reformy. Z toho důvodu nebylo možno v letošním závěrečném účtu uveřejniti rozvažný účet Státních lesů a statků.

Při provádění zákona čís. 404/1922 Sb. z. a n. a vládního nařízená čís. 206/1924 Sb. z. a n. byly státní podniky dnem 1. ledna 1925 vyloučeny z kontokorentního svazku státních pokladen, při čemž byly jim ponechány nahodilé pokladní hotovosti, pohledávky a dluhy jako peněžní vklad státu a saldo etátních pohledávek a dluhů za účelem vybavení podniků oběžným kapitálem, ježto bez provozního kapitálu by, až na podniky rázu monopolního, hospodaření končilo trvalými schodky vznikajícími ze vzrůstajícího břemene úrokového.

Během doby splatily likvidnější podniky státní správě peněžní vklady i salda etátních pohledávek a dluhů, kdežto ostatní podniky nemohou tak učiniti bez ohrožení provozu a svého hospodářského vývoje. Tato skutečnost byla zjištěna sestavením rozvah státních podniků provedeným s ohledem na zákon čís. 78/1927 Sb. z. a n. o stabilizačních bilancích. Proto bylo na podnět zdejšího úřadu (čís. 55/pres. 1932) projednáno s ministerstvem financí sloučení peněžních vkladů státu a sald etátních pohledávek a dluhů s účty základního jmění.

Peněžní vklady do státních podniků byly ve státním závěrečném účtu uváděny jako mimoetátní pohledávky; jejich sloučení se základním jměním podniků vyžádalo si vyúčtování jejich úhrnu 728, 099. 464 Kč 42 h mezi nepreliminovanými výdaji u všeobecné pokladní správy (viz též str. 124) a v mimoetátu jako splátka aktiv (str. 324).

Saldo etátních pohledávek a dluhů bylo vykázáno koncem roku 1931 jen u státních lesů a statků, státních lázní, státních tiskáren a úředních novin. Ježto šlo o vklady bezúročné, s jejichž splacením v dohledné době nelze počítati, byla také salda etátních pohledávek a dluhů se souhlasem ministerstva financí sloučena se základním jměním státních podniků.

Obojí zmíněné peněžní prostředky nedostačují však stále ještě skutečné potřebě u těch státních podniků, které zvláště na pořizování dlouhodobých investic potřebují značnějších kapitálů, posavad byly v některých případech také dlouhodobé investice uhrazovány úvěrem čerpaným z běžných účtů státních podniků u státní správy, tedy úvěrem krátkodobým, který má sloužiti podle zákona čís. 404/1922 resp. vládního nařízení čís. 206/1924 Sb. z. a n. pouze k opatřování prostředků provozovacích.

K nápravě tohoto stavu byly vyloučeny investiční dluhy státních podniků z jejich běžných účtů u ministerstva financí v celkové částce 57, 975. 583 Kč 10 h a tato částka u vlastní státní správy byla vyúčtována jako záloha ze státní pokladny daná podnikům na investiční potřeby z let minulých mezi nepreliminovanými výdaji všeobecné pokladní správy kap. 21, tit. 5 (viz str. 123). V bilancích státních podniků byla částka 57, 975. 583 Kč 10 h uvedena jako zvláštní položka v oddílu "Vklady státní správy na investice proti vrácení". V tomtéž oddílu jeví se v rozvažných účtech státních podniků také příděly ze státní investiční půjčky podle zákona ze dne 11. března 1931, čís. 35 Sb. z. a n., v celkové částce 686, 780. 956 Kč.

Oba tyto vklady státní správy jsou součástí státního majetku daného k trvalému používání státním podnikům a jsou tedy, pokud jde o jejich vztah k celostátnímu jmění, ve skutečnosti zakládacím kapitálem státních podniků.

Přehled hospodářských výsledků státních podniků za rok 1930 a 1931 je patrný z této tabulky:

Srovnáni výsledků roku 1931 s výsledky roku 1930.

Zlepšení výsledků proti roku 1930 nastalo u státní mincovny v Kremnici tím, že ražební program podle počtu kusů naražených mincí byl vyčerpán až na 6'06%, kdežto v roce 1930 bylo naraženo méně 25'28% kusů mincí, než činil ražební program; rovněž nastalé snížení ceny kovů a hmot mělo příznivý vliv na výsledek mincovny.

U Poštovní spořitelny vznikl lepší provozní výsledek tím, že provedenou racionalisaci provozu byla zvýšena výkonnost, československé státní dráhy vykazují provozní ztrátu nižší než v roce 1930 tím, že se dosáhlo značných provozních úspor, které v souvislosti se zvýšením osobních tarifů z části snížily ztrátu nastalou úbytkem příjmů následkem celkového poklesu dopravy.

Příznivější výsledek státních báňských a hutnických závodů vznikl hlavně dobrým odbytem soli; jinak odbyt výrobků, zvláště exportních, byl slabý. Snížením provozních nákladů dosáhly proti roku 1930 lepšího výsledku Státní tiskárny v působnosti předsednictva ministerské rady. U úředních novin vyplynul příznivější výsledek zvýšením příjmů z předplatného a z uveřejňování většího počtu soudních vyhlášek.

Nepříznivějšími výsledky proti roku 1930 ukončila hospodaření v roce 1931 Tabáková režie, u které odbyt výrobků se vyvíjel pod tlakem hospodářské tísně tak, že stoupal prodej levnějších druhů cigaret na úkor druhů dražších a snížil se odbyt doutníků.

Pokles zisku Státních loterií se vysvětluje snížením počtu losů, jež bylo provedeno za účelem stabilizace a zlepšení jich odbytu.

U čsl. pošty nastalo snížení zisku, poněvadž deprese hospodářská působila bezprostředně na rozsah provozu zmenšujíc příjem všech odvětví pošty nákladní a listovní i z telegrafu a telefonu. Podnik tento, který jest zároveň rozsáhlou správní institucí veřejnoprávní, nemůže ihned přizpůsobiti provozní výdaje, zejména náklady osobní, nastalému zmenšení provozu, nehledě k tomu, že regál poštovní mnohdy ukládá též povinnost udržeti dosavadní způsob dopravy, byť i nebyl sám o sobě výnosný.

U podniku Státní lesy a statky nastalo zhoršení hospodářských výsledků převážnou měrou v hospodářství lesním, které bylo dotčeno nebývalým poklesem cen, téměř úplným zastavením vývozu dřeva a

také menší spotřebou dřeva na domácím trhu. Také hospodářství polní a průmyslové závody lesní vykazují vzdor učiněným úsporným opatřením zhoršení provozních výsledků v důsledku další sestupné tendence cen výrobků. Omezením těžby vzrostla zásoba dřevní hmoty na pni, kterýžto přírůstek lesní majetkové podstaty není však vyčíslen a v bilanci vyjádřen; vyčíslením zašetřené dřevní hmoty na pni snížila by se podstatně vykázaná ztráta.

Podobně u Vojenských lesních podniků tkví příčina zhoršení hospodářského výsledku v menší výrobě pro špatný odbyt dřeva a řeziva a v poklesu cen; při zpeněžení hlavních výrobků nedosáhlo se v některých případech ani svéstojných cen.

Suchem zaviněná neúroda polních plodin a všeobecný pokles cen způsobily také nepříznivější výsledky Uhřiněvského školního zavedu, školního závodu zemědělského v Déčíně-Libverdě, Školního závodu zemědělského v Žabčicích a Kuřimského školního závodu vysoké školy zvěrolékařské v Brně.

Vojenská továrna na letadla končila v roce 1931 ziskem nižším, ač výroba se jeví poněkud vyšší než v roce 1930.

Příčinou nepříznivého výsledku Státních lázní jest jednak dodatečné súčtování nákladů na daně týkající se minulých let, jednak snížení provozu následkem menší návštěvy lázní vlivem hospodářské tísně a měnových opatření téměř všech středoevropských států.

Nižší zisk Tiskárny ministerstva národní obrany vznikl dalším omezením provozu. Zvýšení ztráty československé tiskové kanceláře vzniklo hlavně tím, že nebyla dosud pronajata celá nová budova podniku.

Porovnání dosažených výsledků s rozpočtem 1931.