mil« a při tom volá: »Dejte si mne zase do novin. Dejte si mne třeba do prdele !«
Štábní rotmistr Rezek zase vyhání k rozkazu nemocné, lékařem uznané, dává jim mýt chodbu a záchody anebo pracovat na půdě.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Je ochoten zrušiti tresty, určené vojínům majorem Malíkem, a tohoto majora po náležitém potrestání suspendovati?
Je ochoten veřejně prohlásiti a zejména ohlásiti všem svým podřízeným bezpodmínečný zákaz nelidského trestu »K zemi«?
Je ochoten co nejpřísněji a příkladné potrestati št. kapitána Wernhardta a št. rotmistra Rezka?
Co učiní pan ministr, aby se víckrát neopakovaly podobné případy týrání, hrubostí a protiprávních trestů?
V Praze, dne 4. srpna 1932.
Dvořák,
Babel, Török, Čižinská, Gottwald, Hodinová, Höhnel, Hadek, Hruška, Hrubý, Juran, Tyll, Vallo, Kuhn, Krosnář, Kliment, Kopecký, K. Procházka, Kubač, Novotný, dr Stern, Štětka, Steiner, Śliwka, Russ, Zápotocký, J. Svoboda.
1956/XI.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany
o poměrech, ohrožujících zdraví a životy
vojáků v divisni nemocnicí č. 1.
Vojáci z chirurgického oddělení divisni nemocnice č. 1. píší:
»Ležíme ve světnici pro nemocné číslo 99. Naše světnice je částí velikého sálu a jest jen dřevěnou zídkou do 3/4 výšky oddělena od operačního sálu, kde se provádějí operace bez narkosy. Již sténání a hluk při operacích s narkosou je pro nás nesnesitelný, jsou mezi námi těžší pacienti, což teprve křik a sténání operovaných bez narkosy. Několika pacientům se již během takové operace udělala špatně a omdleli.
Strava je často tak špatně připravena, že ji nemůžeme jísti. I jinak se při stravování dějí nepřístojnosti. Na př. se stalo, že byl na jídelním lístku hlasem knak (vuřt) s hrachem, ale byl jen hrách bez knaku.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Postará se, aby tyto křiklavé poměry odporující
všem lékařským a vojenským předpisům a zhoršující stav nemocných vojínů byly ihned odstraněny? Jakým způsobem dá pan ministr potrestati orgány pověřené správou či dozorem nad divizní ne-
mocnici č. l, které jsou za tento stav odpovědny? Jaká opatření učiní pan ministr, aby se podobné případy již neopakovaly?
V Praze dne 4. srpna 1932.
Dvořák,
Babel, Novotný, Čižinská, Török, Kubač, Steiner, Hrubý, Höhnel, Tyll, Hadek, Zápotocký, Gottwald, Hruška, Juran, Kliment, Kopecký, Vallo, Kuhn, J. Svoboda, dr Stern, Russ, Štětka, Śliwka, K. Procházka, Krosnář, Hodinová.
1956/XII.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministrovi národní obrany o týrání vojína Schallnera u dělostřeleckého pluku 106 v Brně.
U dělostřeleckého pluku v Brně se soustavně nedodržuje doba zaměstnání mužstva. Místo v 11 hodin končí se až po 12. hod., místo ve 2 hodiny začíná se před půl 2. hod. Vojákům se nadává nejhoršími jmény. Nejhůře se zachází s vojíny Němci. Nejhoršímu týrání je vysazen vojín Schallner, jehož případ volá po okamžitém zakročení. Je to člověk duševně zaostalý a tělesně nevyvinutý. Přes to je v přestávkách a denně po rozkaze »cvičen« délesloužícími. Někdy ho osobně cvičí (či vlastně mučí) velitel II. baterie št. kap. J. Sigmund tak, že se ubožák ještě půl hodiny po tomto »cvičení« třese a není s nim řeč. Vojáci zatínají nad tímto jednáním zuby, ale musí mlčet. Kromě toho byl dotyčný Schallner ještě potrestán 5 dny po službě, protože prý se vyhýbal zdravení představených.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Je ochoten učiniti ihned přítrž týráni vojína Schallnera?
Dá příkladně potrestati všechny představené, zejména št. kap. Sigmunda, kteří svým jednáním přímo ženou vojína Schallnera k sebevraždě?
Jaká opatření učiní pan ministr, aby se podobné případy již vícekrát neopakovaly?
V Praze, dne 9. srpna 1932.
Dvořák,
Babel, Čižinská, Gottwald, Zápotocký, Hrubý, Höhnel, Hadek, J. Svoboda, Hodinová, dr Stern, Tyll, Hruška, Štětka, Juran, Kliment, Russ, Kubač, Török, Krosnář, Kopecký, Novotný, Śliwka, Kuhn, Vallo, K. Procházka, Steiner.
1956/ XIII.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministrovi národní obrany o škodách na životech i majetku rohlíků, způsobených střílením na vojenské střelnici v Malackách na Slovensku.
U vojenské střelnice v Malackách na Slovensku přišlo už o život 15 lidi. Mimo to, vojsko pochodující na střelnici působí škody na okolních polnostech. Když si obyvatelstvo stěžovalo Vojenské správě, dostalo cynickou odpověď: »Jděte si je chytit«... Takto se chová vojenská správa, jde-li o životy a majetek drobných slovenských rolníků. Jedná-li se o uhlobarony nebo velkostatkáře, pak je to ovšem něco jiného
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Je ochoten zastaviti střílení na střelnici v Malackách až do úplného zabezpečení střelnice?
Nařídí Vojenské správě, aby všem poškozeným poskytla úplnou náhradu škody?
V Praze, dne 9. srpna 1932.
Dvořák,
Babel, Čižinská, Hadek, Steiner, J. Svoboda, Gottwald, Hodinová, Höhnel, Hrubý, Hruška, Štětka, Zápotocký, Krosnář, Kliment, Kopecký, Vallo, Kuhn, Tyll, Kubač, Novotný, K. Procházka, Russ, Śliwka, Török, Juran, dr Stern.
1956/XIV.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministrovi národní obrany o zkažené stravě, hrubém zacházení s vojíny a o strhování žoldu u 35. pěš. pluku v Královicích u Plzně.
Stravné u 35. pěš. oluku v Královicích činí 3. 70 denně, ale rotmistři, kteří mají dohled na vaření, snaží se i z toho mála ještě spořit. Stravy je málo a je velmi špatné jakosti. Na př. při nočním cvičení dostalo mužstvo na cestu salám v záhadné omáčce, která měla utlumit jeho ohavný zápach. Většina mužstva tento salám vrátila či vyhodila. Vojáci pochodovali raději vyhladověl) a vrátili se po 24 hodinách bez jídla do kasáren. Tento skandální případ byl ještě dovršen tím, že několik vojínů 6. roty, kteří odepřeli zapáchající salám přijmout bylo vyšetřováno pro vzpouru.
Známý grobián, délesloužící četař Kvidera má zvyk denně trápiti vojáky mytím podlahy. Nyní, kdy vyšel rozkaz Vojenské správy budov, že se nesmí podlaha mýti vodou, ale pouze vydrhnouti piskem nebo pilinami, honí vojíny do této práce bez ohledu na to, že po rozkaze má býti volno. Kdo se poněkud opozdí v tempu, tomu dá tento četař zaraziti propustku.
Když se ani drhnutí pískem neosvědčilo, přišli důstojníci z vojenské správy budov na myšlenku naolejováni podlah. A přes rozkaz pana ministra národní obrany ve Věcném Věstníku MNO č. 27. ze dne 25. června, jímž se výslovně zakazují všechny srážky ze žoldu, žádali od mužstva 3 Kč na naolejováni podlahy. Když vojíni odepřeli tuto bezprávnou přirážku ze žoldu platit, bylo jim dne 16. m. m. při žoldu strženo 36. 80 Kč, prý na opravu zacpaného kanálu.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Postará se, aby strava u 35. pěš. pl. byla ihned zlepšena a vinici svrchu popsaných případů, kteří si dovolili obvinit právem nespokojené vojíny ze vzpoury, příkladně potrestáni?
Postará se pan ministr, aby jmenovaný četař Kvidera, který spílá a šikanuje mužstvo byl příkladné potrestán?
Postará se pan ministr, aby zákonný předpis, zdůrazněný jím samým ve Věcném Věstníku MNO č. 27. o zákazu všech srážek ze žoldu, byl skutečně dodržován a zakročí pan ministr proti důstojníkům 35. pěš. pl., kteří jeho nařízení nedbali se vši přísností?
Jaká opatřeni učiní pan ministr, aby se svrchu popsané a jim podobné případy víckrát neopakovaly?
V P r a z e, dne 9. srpna 1932.
Dvořák,
Babel, Gottwald, Novotný, Russ, Čižinská, Hádek, Höhnel, J. Svoboda, Hodinová, Vallo, Tyll, K. Procházka, Kliment, Krosnář, Kuhn, Török, Steiner, Kopecký, dr Stern, Štětka.
1956/XV.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministrovi národní obrany o odstranění pracovních příplatků u 1. leteckého pluku T. G. Masaryka ve Kbelích.
Mužstvu 1. leteckého pluku T. G. Masaryka ve Kbelích byly odebrány pracovní příplatky, které činí l-3 Kč denně, neboť prý náleží pouze těm, kteří jsou zaměstnáni v dílnách 8 hodin denně a ani civilní zaměstnanci u pluku 8 hodin nepracují. Uváží-li se, že vojáci spolu s úklidem, čistěním strojů a místností, výstroje a výzbroje a spolu s práci v dílnách jsou zaměstnáni 9 a půl až 10 ho-
din denně, je toto odůvodnění úsporných opatření Vojenské správy naprosto nemístné a nespravedlivé.
Ptáme se pana ministra národní obrany: Nařídí, aby mužstvu byly dále vypláceny tyto pracovní příplatky?
Jaká opatření učiní pan ministr, aby se u všech vojenských útvarů dodržovala 8hodinová doba pracovní?
V Praze, dne 9. srpna 1932.
Dvořák,
Hrubý, Zápotocký, Tyll, Gottwald, Juran, Hadek,
Höhnel, Novotný, K. Procházka, J. Svoboda, Šliw-
ka, Hodinová, Čižinská, Kubač, Štětka, Steiner,
Russ, Hruška, Krosnář, Vallo.
1956/XVI.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany o nedodržování hodin zaměstnání a připravování vojínů o volný čas u 101. dělostřel, pluku v Motole.
Vojáci 101. dělostřeleckého pluku sdělují: Rotmistři a délesloužíci nedopřejí nám chvilku volného času. Rozkaz, který má být podle předpisu v 5 hodin, je tu v 6 až v půl 7. Ani po rozkaze nedají délesloužící Bratko, Pokorný, Brabec, Slepička vojákům volno. Na př. přehled z polovice července: V pondělí dal Pokorný čistění šatstva, v úterý Brabec čistění pušek, ve středu Slepička čištění bodel. Ve čtvrtek nám všem zarazili vycházku, druhý den se opravovaly kavalce, poslední den mužstvo škrábalo brambory a tak uplynul týden, aniž jsme měli jediný večer volný. Ptáme se pana ministra národní obrany: Je ochoten naříditi všem svým podřízeným orgánům, že pracovní doba mužstva musí býti přesně dodržována?
Postará se, aby polední přestávka byla dodržována nezkrácena, aby rozkaz byl bezpodmínečně v 5 hodin a aby po rozkaze mělo mužstvo volno? Postará se pan ministr, aby jmenovaní délesloužící a rotmistři 101. děl. pluku, kteří jsou za shora vypsaný případ zodpovědní, byli přikladně potrestáni?
V Praze, dne 9. srpna 1932.
Dvořák,
Babel, Čižinská, Novotný, Gottwald, Hruška, Hadek,
Hodinová, Höhnel, Hrubý, Juran, Kliment, Kopecký,
Krosnář, Kuhn, K. Procházka, dr Stern, J. Svoboda,
Russ, Tyll, Šliwka.
1956/XVII.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany
o křiklavých poměrech u 38. pěšího pluku
v Berouně.
Rotmistr Šach od technické roty 38. pěš. pluku v Berouně přiděluje služby podle toho, kolik mu kdo dá chleba. U roty je několik vojínů bankovních úředníků, kteří službu nedostávají vůbec, protože dávají svůj chleba pravidelně rotmistrovi, a co potřebuji, si pro sebe koupí. Službu za ně drží jiní vojáci, kteří nemají peněz a všechen chleba spotřebují pro sebe.
Jednomu z vojínů zemřela snoubenka. Zprávu obdržel v době, kdy měl službu a žádal rotmístra o zproštění služby, aby mohl jit na pohřeb. Rotmistr na něj zařval: »Napřed služba a pak to ostatní« a dovolenou mu nedal. Vojín si šel stěžovati majorovi Kavkovi, ale ten mi rovněž nevyhověl a hrozil mu, půjde-li si dále stěžovati, vězením v trvání 21 dnů.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Je ochoten učiniti přítrž korupčnímu a protekčnímu jednaní rotmistra Šacha, který provokuje mužstvo nespravedlivým rozdílením služeb? Je ochoten potrestati majora Kavku, který odepřel vojínovi volno na pohřeb a dovolil si mu vyhrožovati trestem za jeho oprávněnou stížnost?
V Praze, dne 9. srpna 1932.
Dvořák,
dr Stern, Hodinová, Gottwald, Štětka, Hruška, Tyll, Novotný, Hrubý, Török, Zápotocký, K. Procházka, Babel, Vallo, Kuhn, Kubač, Kliment, Höhnel, Čižinská, Kopecký, Hadek.
1956 XVIII (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov ministrovi školstva a národnej osvety o vrátení Drughetom založeného katolíckeho gymnázia maďarského charakteru v Užhorode.
Pane minister! Gymnázium v Užhorode založil v r. 1613, tedy skoro pred 320 rokmi, Juraj Drughet z Humenného. Toto súkromne založené maďarské a katolícke gymnázium školská správa pred rokami katolíckym Maďarom Užhorodu a okolia jednoducho vzala. Otvorenie gymnázia, o ktoré bolo žiadané niekoľko sty podpismi, ci-
vilná správa znova povolila, ale tomuto otvoreniu stávala neuvěřitelné překážky. Zmienim sa len
o jednej z nich, a tá je, že rodičov, ktorí hárok podpísali, proste pronásledovala. Do akej miery bolo toto gymnázium potřebné, to je dokázané tým, že svojho času málo viac ako 500 žiakov.
Převážná časť obyvatelstva Užhorodu je i dnes maďarská, resp. mluví maďarsky. Tieto děti takmer výlučné žiadajú o prijatie do českej školy. To má tri příčiny.
1. Lebo vo školách rusinských je všade bábelský jazykový zmätok. Jeden, profesor vyučuje v jazyku ukrajinskom, druhý veľkoruskom, třetí českom a iný zasa v tamojšom jazyku rusinskom.
2. Dostane-li sa niekto za takéhoto jazykového zmatku na univerzitu, musí sa každý, keďže rusinskej university meto, naučit jazyku českému a osvojenie tohoto jazyka s takýmito zmotanými jazykovými znalostmi slovanskými je o veľa ťažšie, než učí-li sa česky dieťa, češtiny vôbec neznalé.
3. Od tých čias, čo zaniklo ústavou zaistené právo rusinštiny, aby mohla byť štátnym jazykom, tým menej sú rodičia ochotní posielať svoje deti do školy rusinskej.
Ako štvrtú příčinu mohol by som uviesť, že české školy sú vždy o veľa lepšie vystrojené a tiež po stránke hygienickej sú výhodnejšie než školy rusinské, lebo dotácia českých škol je materiálne lepšia. Z týchto dôvodov hlásia sa hromadné maďarské a židovské deti do českej školy, trebárs
i židovské mluvia výlučné len maďarsky. Deti, ktoré mluvia len maďarsky, navštevujú české gymnázium tak hromadné, že si profesori sťažujú, že pre ne českí žiaci nečinia žiadne pokroky, lebo tie deti v nedostatku náležitých jazykových znalostí nemôžu nabývať ani vědomostí z predmetov, ba hatia českých žiakov v nabývaní vědomostí v učebných predmetoch. Račte sa po tejto stránke dotázat serióznějších a objektivnějších profesorov českého gymnázia v Užhorode a títo sami potvrdia zaiste moje tvrdenie, i to, že oni sami neradi vidia, že židovské a maďarské deti hrnú sa na české školy, lebo tým trpí prosperita ich žiakov.
V poslednej dobe snažia sa všetkými možnými prostředky vytlačit tieto dve kategorie žiactva z českého gymnázia; tak nepřevzali zo školy meštianskej do českého gymnázia ani žiaka s vysvědčením výborným, ale nechali ho prepadnúť na prijímacej skúške, lebo, ako to vyšlo na javo, riaditeľ predchádzajúcej školy na ministerské nariadenie zašle zvláštnu dôvernú kvalifikáciu riaditeľovi školy, kde chce byť žiak prijatý. Inými slovy: vysvedčenie, vystavené svojim vlastným profesorským sborom riaditeľ za chrbtom žiaka a snáď aj profesorského sboru proste dezauvuje, ba pre prijatie priamo anuluje. Každé vysvědčeme totiž má poskytnut právo k prijatiu do nasledujúcej školy vyššieho stupňa, lebo inak by musel žiak prepadnúť. S hľadiska pedagogického je naprosté absurdum, aby niekomu vystavili vysvědčeme výborné, a predsa by ho nepřipustili k ďalšiemu studiu, pane minister! To stojí bez přikladu na celom svete. Som sám pedagógom, ale nikde inde som niečo podobné nepočul ani neskúsil.
A preto s úctou tážeme sa pána ministra:
Či sté ochotný s urychlením vrátiť súkromne založené Drughetovo gymnázium v Užhorode, ktoré bolo katolickým Maďarom proste odňaté?
Či sté ochotný aspoň dotiaľ, kým nenapravíte čin spáchaný v duchu odporujúcom vládnemu režimu demokratickému, súrne postarať sa o to, aby žiaci, prihlašujúci sa zo škôl meštianskych s výsledkem najmenej dostatočným, mohli byt bez akýchkoľvek přijímacích skúšok a formalit zapisovaní do gymnázia, rešp. do odpovedajúcej vyššej triedy iného učilišťa?
V Prahe, dňa 6. augusta 1932.
Hokky,
dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Szentiványi, dr. Holota, Stenzl, Prause, Knirsch, Geyer, Köhler, Horpynka, dr. Schollich, Krebs, Dobránsky, Fedor, Nitsch, dr. Törköly, Eckert, Simm, inž. Kallina, inž. Jung,
Kasper.
1956 XIX (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov
ministrovi vnútra
o zrušení obecného zastupiteľského sboru v Paušíne a menovaní vládneho komisára.
Pane minister!
V obecných voľbách, konaných na podzim 1931 v obci Paušine, zvolený bol obecným starostom Juraj Glasz 9 hlasmi proti 6 hlasom. V obci nastal konečne kľud. Prestaly tie špatné rozpory, ich z jedným výsledkom bolo zavraždenie jedného človeka. Proste preto, lebo jednotlivci poštvali ľudí agrárnej strany a kresťansko sociálnej strany na seba. I teraz sa stalo to, že vymyslenými obžalobami obvinili Juraja Glasza, že vraj je proti nemu zavedené súdne pokračovanie, a preto okresný úrad bo suspendoval zo starostenského úradu, vo skutku však proti nemu žiadne súdne pokračovanie zavedené nebolo. Už niekoľké deputácií požiadalo okresný úrad, aby k vôli zjednania kľudu nariadil novú voľbu starostu. I ja sám som niekoľkrát osobne intervenoval u okresného úradu v tejto veci. Okresný úrad konečne povolil a nariadil novú voľbu starostu. Starostom zvolený bol Jozef Czipf, ktorý už pred tým 9 rokov zastával funkciu starostu. Avšak príslušníci agrárnej strany neuspokojili sa s novou voľbou, lebo starosta nebol z ich strany. Zemský úrad na návrh okresného úradu rozhodnutím zo 16. apríla 1932, čís. 8064, zrušil obecný zastupiteľský sbor a menoval vládnym komisárom Michala Kékera. Toho Michala Kékera, u ktorého krajský súd v Užhorode svojim rozsudkom z 30. októbra 1930 shľadal za dokázané, že kradol.
Pane minister! Či pokladáte s hľadiska morálneho za správne, že okresný úrad a potom í zemský úrad mohol menovať vládnym komisárom člo-
veka, o ktorom nezávisly súd svojim rozsudkom uznal, že kradol? A zároveň odstránil so starostenského stolca Juraja Glasza s odôvodnením, že je proti nemu zavedené súdné pokračovanie. S hľadiska mravného Izä tomu rozumeť tak, ze zlodej vládny komisár je členom agrárnej strany, a ako taký požíva zvláštnej opory okresného a zemského úradu. Toto jednanie nebude v prospech ani verejnosti, ani verejnej správy a ani strany agrárnej.
Členovia menovanej obce podali dňa 22. mája 1932 žiadosť u zemského úadu, aby bol Kéker suspendovaný a aby bola vypísaná nova voľba. K tejto žiadosti pripojili tiež opis výšuvedeného rozsudku. Do dneška sa však vôbec nič nestalo, a predsa od podania žiadosti uplynulo už poltreťa mesiaca.
Po uvedenom s úctou tážeme sa pána ministra:
Či ste ochotný súrne zakročiť, aby režim vládneho komisára bol odstránený, a nariadená bola nová voľba starostu, lebo je neuveriteľné, aby v čelo obce postavený bol človek súdom za zlodeja kvalifikovaný vtedy, keď so starostenského stolca odstráneny bol bez akejkoľvek príčiny muž, ktorý obstarával funkciu starostenskú po dobu 9 rokov ako človek všeobecne vážený.
Či ste ochotný súrne postarať sa o to, aby potrestaní boli všetci tí, čo na úkor verejnosti zneužijúc svojej úradnej moci vydávajú nebezpečiu statky obce menovaním zlodeja vládnym komisárom?
V Prahe, dňa 4. augusta 1932.
Hokky,
dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Szentiványi, dr. Holota, Stenzl, Prause, Knirsch, Geyer, Köhler, Horpynka, dr. Schollich, Krebs, Dobránsky, Fedor, Nitsch, dr. Törköly, Eckert, Simm, inž. Kallina, inž. Jung.
Původní znění ad 1956/ XVIII.
Interpelláció
a közoktatásügyi miniszter urhoz
az ungvári - užhorodi Drugeth alapitásu
magyar jellegű katholikus gimnázium
visszaadása tárgyában.
Beadják: Hokky Károly országgyűlési
képviselő és társai.
Miniszter Ur!
Az ungvári - užhorodi gimnáziumot 1613-ban, tehát csaknem 320 éve homonnai Drugeth György alapitotta, kimondottan magyar és katholikus jelleggel. A magán alapitású magyar és katholikus gimnáziumot évekkel ezelőtt a tanügyi hatóság az Ungvár és vidéke katholikus magyarságától egyszerűen elvette. A több száz aláirással kért gimná-
ziumot a Civilní Správa ujból megengedte, hogy meg nyissák, de hihetetlen akadályokat görditett e megnyitás elé. Csak egyet emlitek ezek közül, azt, hogy az ivet aláiró szülöket egyenesen üldözte. Hogy mennyire szükséges volt ez iskola, igazolja az, hogy annak idején, mikor még fennállott, több mint 500 tanulója volt.
Ungvár lakosságának túlnyomó része ma is magyar, illetve magyarul beszélő. E gyermekek csaknem kizárólag a cseh iskolába kérik felvételüket. Ennek oka hármas.
1. Mert a ruszin iskolákban mindenütt egész bábeli nyelvzavar van. Az egyik tanár ukránul, a másik nagyoroszul, a harmadik csehül, negyedik a helybeli ruszin nyelven oktat.
2. Az ilyen nyelvzavarral felkerülve az egyetemre, ruszin, egyetem nem lévén, a cseh nyelvet kell elsajátítania, amelynek elsajátítása e zavaros szláv nyelvismerettel sokkal nehezebb, mint a csehül egyáltalában nem tudó és szláv nyelvet egyáltalában nem beszélő gyermekeknek.
3. Mióta a ruszin nyelvnek az alkotmánytörvényben biztositótt államnyelv joga megszűnt, még kevésbé hajlanak a tanulók és szülök arra, hogy gyermeküket a ruszin iskolákba adják.
Negyedik okként emlithetném, hogy a cseh iskolák mindig sokkal jobban vannak felszerelve, s higiénikus szempontból is kedvezobbek a ruszin iskoláknál, mert a cseh iskolák ellátása anyagi szempontból kedvezőbb. Ez okok miatt tömegesen jelentkeznek a magyar és zsidó gyermekek, amely utóbbiak kizárólag szintén csak magyarul tudnak a cseh iskolákba. A csak magyarul tudó gyermekek oly nagy tömegben vannak a cseh gimnáziumban, hogy a tanárok panaszkodnak, hogy miattuk nem tudnak előre haladni a cseh gyermekek, miután az előbbiek kellő nyelvismeret hiányában tárgi ismeretre nem tudnak szert tenni, söt akadályozzák a cseh tanulókat is tárgyi ismeretek szerzésében. Méltoztassék erre vonatkozólag az ungvári cseh gimnázium komolyabb és objektivebb tanárait meg kérdezni, s ök maguk is bizonyára megerösitik állitásomat és) azt, hogy ök maguk nem szivesen veszik a zsidó és magyar gyermekeknek, akik csak magyarul tudnak, a cseh iskolákba való tódulását, mert igy tanulóik tárgyi ismeretre nem tudnak szert tenni.
A legutóbbi időben minden eszközzel igyekszenek kiszoritani a tanulók e két kategóriáját a cseh gimnáziumból, igy a polgári iskolából jeles bizonyítvánnyal átjott tanulót sem vettek föl a cseh gimnáziumba, hanem elbuktatták a felvételi vizsgán, mert mint kiderult, az elözö iskola igazgatója miniszteri rendeletre külön bizalmas kvalifikációt ad amaz iskola igazgatójához, ahová a tanuló felvételre jelentkezik. Más szóval az igazgató a saját tanári kara által kiállitott bizonyitványt a tanuló és esetleg a tanárok háta megett egyszerüen dezavuálja, söt egyenesen semmisnek minösiti a felvételre. Minden bizonyitványnak ugyanis a következő magasabb foku iskolába való felvételre jogositónak kell lennie, mert maskép a tanulónak meg kellett volna buknia. Az teljesen absurdum, pedagógiai szempontból, hogy valakinek jeles- bizonyitványt állitanak ki és még sem engedik tovább tanulni. Miniszter Ur! Ez peldátlan az egész világon. Magam is pedagogus vagyok, de ehhez
hasonlót máshol sehol se hal lottam s nem tapasztaltam.
Tisztelettel kérdem ez után a Miniszter Urat:
Hajlandó-e sürgősen visszaadni a katholikus magyarságtól egyszerűen elvett magán alapitásu užhorodi - ungvári Drugeth gimnáziumot. Mert lehetetlen, hogy ezt az elvételt ne kelljen mindenkinek bolsevista eljárásnak minösiteni mindaddig, amig a sekularizáció Csehszlovákiában be nincs vezetve.
Hajlandó-e addig is, amig ezen a demokratikus kormányzattal ellenkező és bolsevista kormányforma szellemében elkövetett cselekedetet reparálja, sürgősen intézkedni aziránt, hogy a polgári iskolából legalább elégséges osztályzattal jelentkező tanulók minden felvétel és formalitás nélkül beirathatók legyenek a gimnázium, illetve más tanintézet megfelelő felsőbb osztályába.
P r a h a, 1932. augusztus 6. Hokky,
Stenzl, Eckert, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Szentiványi, inž. Jung, Simm, inž. Kallina, Prause, Nitsch, Köhler, Geyer, Fedor, Dobránsky, dr. Törköly, Knirsch, Krebs, dr. Schollich, Horpynka, Kasper, dr. Holota.
Původní znění ad 1956 XIX.
Interpelláció
a belügyminiszter úrhoz a paušini - pósaházaí képviselőtestület felfüggesztése és kormánybiztos kinevezése tárgyában.
Beadják: Hokky Károly országgyűlési képviselő és társai.
Miniszter Ur!
Az 1931 őszén megtartott községi választások alkalmával Paušin községben 9 szavazattal 6 ellenében Glasz György községi bíróvá választatott. A községben végre helyre állt a nyugalom. Vége szakadt azoknak a csúnya viszálykodásoknak, amelyeknek egyik eredménye egy ember meggyilkolása volt. Pusztán azért, mert a keresztényszocialista párt és az agrár párt embereit egyesek egymás ellen uszitották. Most is az történt, amikor koholt vádakkal, igy azzal, hogy Glasz György ellen birói eljárás indult meg, nevezetett a birói hivatás teljesítésétől a járási hivatal felfüggesztette, valójában semmi-féle birói eljárás Glasz ellett nem indult. Több kütdéttseg kérte a járási hi-
vatalt, hogy a béke és a nyugalom helyre állitása kedvéért uj birói választást rendeljen el. Személyesen én magam is interveniáltam több izben ez okból a járási hivatalnál. A járási bivatal végül engedett és uj biró választást rendelt el. Az uj biró Czipf József lett, aki azelőtt már 9 esztendőn keresztül viselte a bírói tisztet. Az agrárpárt emberei még mindig nem nyugodtak bele az uj választásba, mert a biró nem közülök való volt. Az országos hivatal a járási hivatal javaslatára 1932. április 16-án 8064 számú határozatával felfüggesztette a községi képvselötestületet s Kéker Mihályt nevezte ki kormánybiztossá. Azt a Kéket Mihályt, akinél az ungvári kerületi biróság 1930. október 30-án T. 1. VI. 200/28-12 számú itéletével bebizonyitottnak látta, hogy lopott.
Miniszter Ur! Erkölcsi szempontból helyesnek látja-e azt, hogy a járási hivatal és azután az országos hivatal kormánybiztossá tudott kinevezni egy olyan embert, akiről a független biróság itéletben ismerte el, hogy lopott? Ugyanakkor Glasz Györgyöt azzal az indokolással, hogy ellene birói itélet van folyamatban a bírói székből eltávolitotta. Erkölcsi szempontból meg nem érthető ez csak ugy, hogy a tolvaj kormánybiztos az agrárpárt tagja, s mint ilyen a járási és országos hivatal különös támogatását élvezte. Ez az eljárás sem a köznek, sem a közigazgatásnak, sem az agrárpártnak nem válik javára.
Nevezett község tagjai 1932. május hó 22-én egy kérvénnyel fordultak az országos hivatalhoz, amelyben Kéker felfüggesztését és ujabb választás kürását kérték. E kérvényhez a fenti Ítélet másolatát is csatolták. Mindez-ideig azonban semmi sem történt, pedig már két és fél hónapja mult, hogy e kérvényt beadták.
Tisztelettel kérdem ezek után a Miniszter Urat:
Hajlandó-e sürgősen, intézkedni aziránt, hogy a kormánybiztos rezsim megszüntettessék és uj biró választás rendeltessék el, mert lehetetlen, dolog az, hogy egy a biróság által is tolvajnak minősitett ember álljon a község élén akkor, amikar egy 9 esztendeig a birót tisztet közbecsülésben töltött ember elmozdittatott a birói székből, minden ok nélkül.
Hajlandó-e aziránt sürgősen intézkedni, hogy mindazok elvegyék büntetésüket, akik a köz kárát a hivatalos hatalmukkal visszaélve a község javait veszélyeztetik, egy tolvajnak kormánybiztossá kinevezése által.
Praha, 1932. augusztus 4. Hokky,
Stenzl, Eckert, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Szentiványi, ing. Jung, Simm, ing. Kallina, Prause, Nitsch, Köhler, Geyer, Fedor, Dobránsky, dr. Törköly, Knirsch, Krebs, dr. Schollich, Horpynka, dr. Holota.