Annexe
au Procès-Verbal de Délimitation.
Règles convenues entre les Commissaires des États Intéressés suivant lesquelles il a été procédé à la détermination de la frontière entre la Pologne et la Tchécoslovaquie dans les parties où elle est constituée par les anciennes frontières austro-allemande et austro-hongroise.
Dans les endroits où existaient des bornes marquant les anciennes frontières, on a procédé, d'abord, à leur récolement; celles qui étaient encore en bon état ont été conservées dans leur forme et leurs dimensions; on a simplement porté sur elles les inscriptions que comportait leur introduction dans le nouvel abornement;
les bornes détériorées ont été restituées;
les bornes disparues ont été remplacées;
enfin, dans tous les cas où la visibilité de la ligne-frontière l'exigeait, on a intercalé de nouvelles bornes entre les anciennes bornes conservées, restituées ou remplacées.
Ce travail a pu être exécuté seulement:
dans la Section XVIII, entre les bornes 52 et 56;
dans la Section XX, entre les bornes 9/12 et XXI/1;
dans la Section XXVII, entre les bornes 67 et XXVIII/1,
et dans toute la Section XXX.
Dans toutes les autres parties de la frontière constituées par d'anciennes frontières internationales, il n'existait aucune borne ancienne.
Il fallut donc, dans ces parties, procéder, sur le terrain, à la détermination des anciennes frontières.
On prit pour base de cette détermination les plans cadastraux des communes des anciens États limitrophes de la frontière.
Lorsque les plans cadastraux ne concordaient pas, on a utilisé celui des deux qui était le plus conforme au terrain;
Příloha
k delimitačnímu protokolu.
Pravidla, sjednaná mezi komisary účastněných států, podle kterých bylo postupováno při určení hranice mezi Polskem a Československem, v částech, kde tato sleduje bývalé hranice rakousko-německou a rakousko-maďarskou.
V místech, kde byly mezníky označující bývalou hranici, bylo započato s přezkoušením jich; mezníky, které byly ještě v dobrém stavu, byly zachovány v jejich tvaru a rozměrech; byly opatřeny jen nápisy, jak toho zařazení jich do nového rozhraničení vyžadovalo;
poškozené mezníky byly znovuzřízeny;
scházející mezníky byly nahrazeny;
konečně ve všech případech, kde zřetelnost hraniční čáry toho vyžadovala, byly vloženy nové mezníky mezi bývalé zachované, znovuzřízené nebo nahrazené mezníky.
Tato práce mohla býti vykonána jen: v úseku XXVIII mezi mezníky 52-56;
v úseku XX mezi mezníky 9/12 a XXI/1;
v úseku XXVII mezi mezníky 67 a XXVIII/1,
a v celém úseku XXX.
Ve všech ostatních částech hranice, sledujících bývalé mezinárodní hranice, nebyl žádný dřívější mezník.
Bylo tudíž potřebí v těchto částech započíti určením bývalé hranice v přírodě.
Podkladem tohoto určení hranice byly katastrální mapy ke hranici přilehlých obcí bývalých států.
Když katastrální mapy nesouhlasily, bylo použito oné z obou map, která více souhlasila s přírodou;
lorsque les deux plans cadastraux différaient sans qu'aucun d'eux fut suffisamment conforme au terrain, ou, lorsqu'ils étaient conformes entre eux mais non pas au terrain, la ligne-frontière a été fixée en tenant compte des limites de propriétés d'après les dires des propriétaires des terrains limitrophes.
Lorsque, d'après les cartes, la ligne-frontière ancienne était la ligne médiane d'un chemin mitoyen, ce chemin, s'il existait encore sur le terrain, est resté mitoyen;
s'il n'existait plus, et si sa restitution sur le terrain ne présentait aucun intérêt pour les habitants voisins de la frontière, on a pris, comme ligne-frontière, la ligne médiane de l'ancien chemin sans tenir autrement compte de celui-ci;
lorsque la frontière était figurée sur les (partes par une simple ligne et que sur le terrain un chemin utilisé par les habitants voisins de la frontière suivait cette ligne, on a fait, de ce chemin, un chemin mitoyen dont la ligne médiane est devenue la ligne-frontière.
Lorsque l'ancienne ligne-frontière suivait, d'une manière générale, un cours d'eau autrefois mitoyen dont la ligne médiane avait été déjà fixée par une délimitation antérieure, on a conservé, comme points d'abornement de la ligne-frontière, les points qui figurent sur la documentation primitive de délimitation, exception faite pour ceux de ces points qui sont actuellement dans le cours d'eau même; ces derniers points figurent seulement sur les cartes au 1: 2500º et au 1: 2880º et leur position est repérée à l'aide de cheminements polygonaux effectués sur les rives du cours d'eau. De tels cas se présentent dans l'abornement de la Section XX (rivière Dunajec) entre les bornes 9/12 et XXI/1 et la Section XXX (rivière Olsa et ruisseau Petrůvka).
Lorsque l'ancienne ligne-frontière était la ligne médiane d'un cours d'eau mitoyen non encore fixée par une délimitation antérieure, on a pris, pour linge-frontière, la ligne médiane du cours d'eau dans l'état de celui-ci au moment de la délimitation; cette ligne est, désormais, considérée comme fixe, quels que puissent être les changements éventuels du cours d'eau (frontière fixe).
Cas spéciaux. Dans les trois cas suivants, la détermination de la frontière a fait l'objet d'accords entre les Commissaires des États Intéressés, accords dont la Commission a pris acte:
1. Dans la Section XVI, entre les bornes 18/9 et 18/16; une légère modification a été ap-
když se obě katastrální mapy lišily, aniž by některá z nich dostatečně souhlasila s přírodou, nebo když souhlasily spolu, ale nikoliv s přírodou, byla hraniční čára určena se zřetelem na majetkové hranice podle výpovědi majitelů přilehlých území.
Když podle map bývalá hraniční čára byla střední čarou společné cesty, tato cesta, byla-li dosud v přírodě, zůstala společnou cestou;
jestliže cesta již nebyla, a obyvatelé sousedící s hranicí neměli zájmu o její znovuzřízení, byla za hraniční čáru vzata střední čára bývalé cesty, aniž bylo k této cestě jinak přihlíženo;
když hranice byla v mapách zobrazena jednoduchou čarou a když tuto čáru v přírodě sledovala cesta, používaná obyvateli, s hranicí sousedícími, byla z této cesty učiněna společná cesta, jejíž střednice se stala hraniční čarou.
Jestliže bývalá hraniční čára povšechným způsobem sledovala vodní tok, který byl kdysi společný a jehož střední čára byla stanovena již při dřívějším určení hranice, pak byly jako body hraniční čáry zachovány body, které v původním hraničním dokumentárním díle, s výjimkou oněch bodů, které v přítomné době jsou ve vlastním vodním toku; tyto posledně uvedené body se vyskytují jen v mapách 1: 2500 a 1: 2880 a jejich poloha je zajištěna pomocí polygonových pořadů, položených na březích vodního toku. Takové případy jsou v rozhraničení XX úseku (řeka Dunajec) mezi mezníky 9/12 a XXI/1 a v úseku XXX (řeka Olše a potok Petrůvka).
Pakliže bývalá hraniční čára byla střední čára společného hraničního toku neurčená při dřívějším rozhraničení, byla za hraniční čáru vzata střední čára vodního toku za stavu, ve kterém tento byl v době rozhraničení; tuto čáru je napříště považovati za nepohyblivou i tehdy, kdyby nastaly změny vodního toku (nepohyblivá hranice).
Zvláštní případy. V těchto třech případech bylo určení hranice ujednáno mezi komisary účastněných států - ujednání ta vzala komise na vědomí:
1. V úseku XVI mezi mezníky 18/9 a 18/16 byla provedena podružná změna bývalé
portée à l'ancienne frontière internationale dans le but de ne pas couper, par la lignefrontière, un cimetière militaire ouvert au cours de la dernière guerre (1914-1918). Ce cimetière a été attribué en entier à la Pologne.
2. Dans la Section XIX, entre les bornes 12 et 13/13, la limite entre les communes de Litmanova (TS) et de Piwraiczna (P) donna lieu de tout temps à des litiges.
Pour mettre fin à ceux-ci, les territoires revendiqués par les deux parties ont été attribués à la Tchécoslovaquie.
3. Dans la Section XX, la Commission mixte de Délimitation de la frontière entre l'Autriche et la Hongrie ne put, en 1905, aboutir à un accord sur le tracé de la frontière entre les bornes 18/10 et 19.
Une solution a été adoptée qui satisfait aux revendications de la Pologne dans cette région.
Pris acte:
Le Commissaire de la Grande-Bretagne. L. S. CAREY, m. p.
Le Commissaire de la France. Président de la Commission.
L. S. UFFLER, m. p.
Le Commissaire de l'Italie. L. S. PELLICELLI, m. p.
Le Commissaire de la Pologne. L. S. GOETEL, m. p.
Le Commissaire de la Tchécoslovaquie. L. S. ROUBÍK, m. p.
mezinárodní hranice proto, aby hraniční čarou nebyl protínán vojenský hřbitov, založený v poslední válce (1914-1918). Tento hřbitov byl celý přiřčen Polsku.
2. V úseku XIX mezi mezníky 12 a 13/18 byla hranice mezi obcemi Litmanova (ČS) a Piwniczna (P) vždy příčinou sporů.
Aby byly tyto spory skončeny, byla území, která obě strany požadovaly, připojena k Československu.
3. V úseku XX se nemohla smíšená komise pro určení hranice mezi Rakouskem a Maďarskem v roce 1905 dohodnouti na průběhu hranice mezi mezníky 18/10 a 19.
Bylo přijato řešeni, které uspokojilo požadavky Polska v tomto území.
Vzato na vědomí:
Komisar Velké Britanie: L. S. CAREY, m. p.
Komisar Francie, president komise:
L. S. UFFLER, m. p.
Komisar Itálie: L. S. PELLICELLI, m. p.
Komisar Polska: L. S. GOETEL, m. p.
Komisar Československa: L. S. ROUBÍK, m. p.
Příloha Załącznik II.
Příloha III. Zalacznik III.
Příloha IV. Zalacznik
Příloha V. Zatacznik
Závěrečný protokol
Při podpisu československo-polského hraničního statutu dohodli se podepsaní zmocněnci na tomto:
I.
1. Na osobni a věcné úlevy, potřebné k nerušenému těžení z hospodářství polního, pastvinného, lesního a rybničního, proťatého nebo rozděleného hraniční čarou (článek 74), bude používáno ustanovení úmluvy mezi republikou československou a republikou Polskou o usnadnění pohraničního styku podepsané v Praze dne 30. května 1925 a protokolu sepsaného v Praze dne 7. prosince 1926.
2. Povolení k využití hospodářských úlev uvedených v článku 75 nabývá se udělením hospodářské propustky vydané po předchozím zjištění podmínek územních, komunikačních a jiných. Příslušné šetření provádějí a hospodářské propustky vydávají: v republice Československé okresní úřady v dohodě s příslušným oddělením finanční stráže, v republice Polské okresní úřady všeobecné správy v dohodě s příslušným úřadem celním. Na hospodářské propustce musí být vyznačen účel, k jakému byla vydána; je-li však zájemce již držitelem hospodářské propustky z jiného důvodu, vyznačí se na této propustce i účel výše uvedený, úřad vydavší hospodářskou propustku uvědomí o tom ihned příslušný úřad druhého státu; týž může do čtrnácti dnů ode dne doručení požádat, aby se provedlo společné šetření o tom, zda jsou tu územní, komunikační a jiné podmínky pro vydání propustky. Nedojde-li po společném šetření k dohodě, rozhodnou příslušné poli-
tické úřady druhé stolice Smluvních Států ve vzájemné dohodě.
3. Obyvatelé pohraničních obcí, kteří obdrželi povolení k využití výhod podle článku 75, mohou - mají-li u sebe hospodářskou
Protokół końcowy.
Przy podpisywaniu Statutu granicznegó czeskosłowacko-polskiego zgodzili się podpisani Pełnomocnicy na następujące;
I.
1. Ułatwienia osobowe i rzeczowe, potrzebne dla korzystania bez przeszkód, z gospodarstw rolnych, pastwiskowych, leśnych i rybnych, przeciętych lub rozdzielonych linją graniczną (artykuł 74), będą stosowane według postanowień Umowy między Republiką Czeskosłowacką i Rzeczypospolitą Polską o ułatwieniach w małym ruchu granicznym, podpisanej w Pradze dnia 30. maja 1925 roku i Protokółu, spisanego w Pradze dnia 7. grudnia 1926 roku.
2. Uprawnienia do korzystania z ułatwień gospodarczych, wymienionych w artykule 75, nabywa się przez otrzymanie przepustki gospodarczej, wydanej po uprzedniem zbadaniu warunków terenowych, komunikacyjnych i innych. Przeprowadzenie tych badań i wydawanie przepustek gorspodarczych należy: w Republice Czeskosłowackiej do powiatowych urzędów politycznych w porozumieniu z właściwym oddziałem straży finansowej, w Rzeczypospolitej Polskiej do powiatowych władz administracji ogólnej w porozumieniu z właściwym urzędem celnym. W przepustce gospodarczej winien być oznaczony cel, w jakim została wydana; jeżeli jednak zainteresowany posiada już przepustkę gospodarczą, wydaną z innego tytułu, należy w niej oznaczyć również wspomniany wyżej cel. Urząd, który wydał przepustkę gospodarczą, zawiadomi o tom niezwłocznie właściwy urząd drugiego Państwa; ten ostatni może w ciągu dni czternastu od dnia doręczenia zgłosić żądanie przeprowadzenia wspólnego dochodzenia, czy istnieją terenowe, komunikacyjne i inne warunki, uzasadniające wydanie przepustki. W razie nie dojścia do porozumienia po wspólnem dochodzeniu, właściwe władze administracji ogólnej II instancji Umawiających się Państw zadecydują o tem we wspólnem porozumieniu.
3. Mieszkańcy gmin pogranicznych, którzy otrzymali pozwolenie na korzystanie z ułatwień według artykułu 75, mogą - o ile mają
ropustku, přestupovati hranici na místech tomu určených dohodou československé finanční a polské hraniční stráže a převáděti beze cla a dávek domácí zvířata, jakož i dopravovati přes hranici nádoby na vodu i při tom použité dopravní prostředky (s výjimkou motorových vozidel) s podmínkou, že se vrátí se vším bezprostředně po napojení zvířat nebo po načerpání vody.
4. Osobní a věcné úlevy při přestupování hranice stanovené tohoto času platnou úmluvou o usnadnění pohraničního styku pro hospodaření na pozemcích hranicí přeťatých nebo ležících na druhé její straně (článek 74) budou platit ve stejném rozsahu také pro hospodářství a pozemky pohraničních obyvatelů, byť i na území vlastního státu ležící, je-li pro územní nebo komunikační obtíže nutno užívat cest uvedených ve článku 76. Tyto cesty stanoví na požádání zájemců československá finanční stráž a polská hraniční stráž ve vzájemné dohodě. Pro užíváni těchto cest vyžaduje se hospodářská propustka; není dovoleno na nich se zdržovati nebo dopravovaný náklad skládati, překládati nebo jinak jej měniti, leč v případě nutné potřeby. Pro motorová vozidla platí ustanovení toho státu, jehož územím vozidlo projíždí.
5. Styk podle článků 75 a 76 nepodléhá celnímu řízení, ani hlášení ku statistice zahraničního obchodu, jest však podroben celním dozorčím opatřením. Styk podle článku 75, jakož i průvoz i průchod územím druhého státu podle článku 76 může se díti jen v hodinách určených pro překročování hranice v úmluvě o usnadnění pohraničního styku; ustanovení téže o povolení jiné doby přestupu hranice platí i v tomto případě.
6. Užívání cest zmíněných ve článku 76 k průvozu i k průchodu územím druhého státu v jiných, než ve shora uvedených případech, řídí se příslušnými předpisy obou
států.
II.
Touto úmluvou zůstávají nedotčeny zákonné předpisy Smluvních Států o nákazách zvířat, podle nichž lze, vznikne-li nákaza zvířat na hranici nebo poblíže hranice, podrobiti
przy sobie przepustkę gospodarczą - prze* kraczać granicę w miejscach wyznaczonych w tym celu w porozumieniu czeskosłowackiej straży finansowej i polskiej straży granicznej i przeprowadzać przez granicę bez cła i opłat zwierzęta domowe, naczynia na wodę, użyte przytem środki przewozowe (z wyjątkiem pojazdów z napędem silnikowym), pod warunkiem powrotu bezpośrednio po napojeniu zwierząt lufa naczerpaniu wody.
4. Ułatwienia rzeczowe i osobowe przy przekraczaniu granicy, ustanowione przez obowiązującą w danym czasie Umowę o ułatwieniach w małym ruchu granicznym, w celu eksploatacji gospodarstw na gruntach przeciętych granicą lub leżących po drugiej jej stronie (artykuł 74), będą obowiązywały w równej mierze także dla gospodarstw i gruntów mieszkańców pogranicznych, kdyby nawet były położone na obszarze własnego państwa, o ile z powodu przeszkód terenowych lub komunikacyjnych musi się używać dróg, wymienionych w artykule 76. Wspomniane drogi oznacza na żądanie zainteresowanych czeskosłowacka straż finansowa i polska straż graniczna we wzajemnem porozumieniu. W celu używania tych dróg niezbędną jest przepustka gospodarcza; nie wolno na nich zatrzymywać się lub przewożono ładunek wyładowywać, przeładowywać albo w inny sposób go zmieniać, z wyjątkiem wypadków niezbędnej potrzeby. Do pojazdów z napędem silnikowym mają zastosowanie przepisy tego Państwa, na którego obszarze odbywa się przewóz.
5. Ruch według artykułów 75 i 76 nie podlega postępowaniu celnemu ani obowiązkowi zgłaszania statystycznego o handlu zagranicznym, podlega jednak nadzorowi celnemu. Ruch według artykułu 75, jakoteż przewóz i przechodzenie przez obszar drugiego Państwa według artykułu 76, może odbywać się tylko w godzinach ustalonych dla przekraczania granicy w Umowie o ułatwieniach w małym ruchu granicznym; postanowienia tejże Umowy o przyznaniu innej pory dla przekraczania granicy mają i w tym wypadku zastosowanie.
6. Celem używania dróg, wymienionych w artykule 76, dla przewozu i przechodzenia przez obszar drugiego Państwa w przypadkach innych, niż wymienionych powyżej, stosuje się właściwe przepisy obu Państw.
II.
Niniejsza Umowa nie narusza w niczem przepisów, zawartych w ustawach obu Umawiających się Państw o zwalczaniu chorób zaraźliwych, na zasadzie których, w razie wy-
styk mezi sousedními pohraničními okresy obou států a průvoz mezi ohroženými pohraničními okresy zvláštním omezením a zákazům, aby tyto nemoce byly utlumeny.
Tento protokol je podstatnou součástí této smlouvy a nevyžaduje zvláštní ratifikace.
Dáno v Gdyni dne 24. září 1931.
Ing. VÁCLAV ROUBÍK, m. p. Dr. WALERY GOETEL, m. p.
buchu zaraźliwych chorób zwierzęcych na granicy lub w jej pobliżu, obrót pomiędzy powiatami granicznemi obu Państw, zarówno jak i przewóz przez zagrożony powiat graniczny poddany być może, celem stłumienia tych chorób, specjalnym ograniczeniom i zakazom.
Niniejszy protokół stanowi integralną część mniejszej Umowy i nie wymaga osobnej ratyfikacji.
Działo się w Gdyni, dnia 24. września 1931 roku.
Ing. VÁCLAV ROUBÍK, m. p. Dr. WALERY GOETEL, m. p.