Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1898.

Návrh

poslanců L. Pechmanové-Klosové, Ferd. Richtra, Josefa Stejskala a druhů na změnu zákona o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon dne .................... 1932,

kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 12. prosince 1919 čís. 29 Sb. z. a n. z roku 1920 o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Nadpis zákona čís. 29/ 1920 Sb. z. a n. mění se takto: Zákon o úpravě pracovních a mzdových poměrů domáckého průmyslu a domácké práce.

Článek II.

§ 1.

§ 1. zákona čís. 29/1920 Sb. z. a n. upravuje se takto:

(1) Zákon tento upravuje pracovní a mzdové poměry v domáckém průmyslu (v domácké práci), jakož i ve výrobě to-

vární v oněch odvětvích pracovních, zabývajících se výrobou zboží také po domácku zpracovávaného.

(2) Po rozumu ustanovení § 1, odst. (5) živn. řádu (živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi) upravuje tento zákon pracovní a mzdové poměry domáckého průmyslu (domácké práce) mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, t. j. mezi podnikateli, zprostředkovateli, mistry, dílenskými pomocníky a dělníky domáckého průmyslu, jakož i mezi dělníky a podnikateli v továrních provozovnách, pokud tyto podniky zabývají se výrobou jinak také po domácku zpracovávaného zboží.

(3) Domácký průmysl zahrnuje onen druh výrobního podnikání, na němž účastní se podnikatel (exportér, vývozce) prostřednictvím mistrů, zprostředkovatelů, faktorů, skladových mistrů atd. a v němž buď úplně nebo částečně uplatňuje se domácká výroba a domácká práce, pří níž mistr (skladový mistr, zprostředkovatel, faktor) aneb dělník ve služebním (námezdním) poměru pracuje jednomu nebo více zaměstnavatelům, zpravidla mimo jejich provozovnu, ve vlastním obydlí nebo ve vlastní místnosti.

(4) Domácká práce jest ono výrobní odvětví, zpracovávající určitý druh zboží na základě zakázek nebo na sklad pro jednotlivé podnikatele (vývozce - exportéry) prostřednictvím zprostředkovatelů (faktorů, mistrů domácké práce), domáckými dělníky ve služebním (námezdním) poměru.

(5) Vlastnost domácké práce zůstává zachována i u výrobků oné části výrobního odvětví, kde pouze část výrobku zpracovávána jest po domácku, kdežto jiné části téhož výrobku zpracovávány jsou po továrnicku.

§ 2.

§ 2 zákona čís. 29/20 Sb. z. a n. mění se a doplňuje takto:

(1) Podle tohoto zákona pokládají se: a) za domácké dělníky: osoby, které se zaměstnávají výrobou neb zpracováním zboží mimo provozovnu svých zaměstnavatelů, zpravidla ve svých obydlích neb ve vlastní místnosti,

b) anebo v místnosti najaté, pracují-li v této místnosti samy neb se členy své rodiny,

c) a neprovozují živnost dle živnostenského řádu (podle živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi).

(2) Vlastnost domáckého dělníka zůstává nedotčena, pracuje-li několik domáckých dělníků ve společné místnosti jiného domáckého dělníka z důvodů usnadnění provozovacích pracovních a hospodářských poměrů.

(3) Za domácké mistry (mistry domácké práce, skladmistry, štukmistry, štokmistry) živnostníci výrobních odvětví, v nichž se zboží vyrábí domáckou prací, zabývají-li se výrobou nebo zpracováváním tohoto zboží z příkazů podnikatelů na sklad. Pří tom nerozhoduje, dodávají-li sami látky, potřebné ke zpracování ať úplně či částečně a pracují-li vedle toho též pro své zákazníky, spotřebitele nebo obchodníky, zaměstnávají-li se touto výrobou nebo zpracováním zboží mimo provozovnu zaměstnavatele, zpravidla ve vlastní místnosti a mají-li živnostenské oprávnění v příslušném odvětví, nezaměstnávajíce při tom více jak 4 dílenské pomocníky.

(4) Za dílenské pomocníky ve smyslu tohoto zákona jest považovati živnostenské pracovníky (§ 73 živn. řádu a § 101 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi), kteří jsou zaměstnáni v podniku domáckých mistrů (skladových mistrů, štukmistrů, štokmistrů atd. ).

(5) Za podnikatele (výrobce, obchodníky, exportéry, rafinery, skladaře) je považovati osoby, které dávají vyráběti zboží domáckými mistry nebo domáckými dělníky ať přímo nebo zprostředkovateli (faktory).

(6) Domácký zprostředkovatel (faktor) jest osoba, jíž jedem nebo více podnikatelů užívá ve styku s domáckými dělníky nebo s domáckými mistry.

(7) Domácký dělník nepozbývá povahy domáckého dělníka tím, že používá při svém zaměstnání a při své práci strojního, dílenského nebo jiného podobného zařízení.

(8) Tomuto zákonu podléhají také domáčtí pracovníci příležitostní, zabývající se domáckou prací přechodně anebo provozující ji pouze jako zaměstnání vedlejší.

§3.

§ 5 zákona čís. 29/1920 Sb. z. a n. mění se a doplňuje takto:

(1) Každý zaměstnavatel (zprostředkovatel, faktor, mistr domácké práce) jest povinen vésti seznam zaměstnanců jím zaměstnávaných. Tento seznam musí býti veden tak, aby byl přehledný a shodoval se stále se skutečností.

(2) Pro každé odvětví domácké práce jest nutno vésti seznam zvláštní. Seznam zaměstnaných dělníků musí býti v místnosti zprostředkovatele, kde se práce vydává a přijímá, vyvěšen na místě všem domáckým dělníkům a kontrolním orgánům viditelném a přístupném.

(3) Seznamy tyto musí poskytovati potřebné podklady pro živnostenský dozor, dělnické sociální pojištění a statistiku domácké práce.

(4) Opisy těchto seznamů zaměstnanců stále skutečnosti odpovídající musí býti předkládány obecnímu úřadu, který z nich sestaví přehledný seznam podle jednotlivých odvětví pracovních v celé oblasti obce.

(5) Veškeré změny, nastalé v seznamu zaměstnanců, jest zaměstnavatel povinen ve svém seznamu ihned opraviti a obecnímu úřadu nejdéle do tří dnů ohlásiti.

(6) Seznamy buďtež na požádání předkládány živnostenskému úřadu, živnostenské inspekci, jakož i příslušným nemocenským pojišťovnám.

§4.

§ 7 cit. zákona mění a doplňuje se takto: (1) Kdo zadává práci přímo domáckým dělníkům (mistrům domácké práce), jest povinen vydati jim ihned při zadání práce na své vlastní útraty dodávkovou knížku, která musí obsahovati:

a) číslo běžného týdne,

b) den, měsíc a rok zadání práce,

c) den, měsíc a rok, kdy byla mzda vyplacena,

d) druh zboží, na němž dělník pracoval,

e) druh práce,

f) množství zboží, dělníkem zhotoveného,

g) úkolovou cenu za zpracovaný druh zboží,

h) hrubou mzdu,

ch) případné srážky (nemocenské a sociální pojištění),

i) skutečně vyplacenou čistou mzdu, j) podpis zaměstnavatele a zaměstnance.

(2) Dodávková knížka budiž zhotovena podle tohoto vzoru (příloha).

(3) Každý záznam k dodávkové knížce musí býti ověřen zaměstnavatelem nebo jeho zplnomocněným zástupcem.

(4) Dodávkovou knížku musí u sebe chovati zaměstnanec a na požádání předložiti ji k nahlédnutí živnostenskému úřadu, živnostenské inspekci, nebo příslušné nemocenské pojišťovně.

(5) Každý domácký dělník, pracuje-li více zaměstnavatelům, jest povinen kterékoli v předchozím odstavci (4) uvedené kontrole předložiti na požádání k nahlédnutí všechny dodávkové knížky.

§ 5. § 12 cit. zákona doplňuje se takto:

Za odstavec (3) vloží se nový odstavec (4) tohoto znění:

(4) Člen (náhradník) ústřední komise domácké práce zastupující domácké dělníky (§ 10 odst. 2. písm. d) má nárok na náhradu ušlé mzdy a na úhradu výloh, které mu vznikly na cestovném a stravném na podkladě účasti na jednání komise.

§ 6.

§ 13 cit. zákona mění se takto:

(1) Ústřední komise jest schopna usnášeti se, jsou-li přítomni alespoň dva členové

z každé ze tří skupin, při čemž musí býti zachována parita. Usnesení dějí se většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předseda.

Odstavec druhý zůstává beze změny.

§ 7.

§ 14 zákona čís. 29/20 Sb. z. a n. doplňuje se novým odstavcem (3) tohoto znění:

(3) Zejména mají právo stanovití i minimální ceny prodejní zboží dodávaného zprostředkovateli exportérům.

§ 8.

§ 24 zákona čís. 29/20 Sb. z. a n. mění a doplňuje se takto:

Obvodní komise jsou dále povolány k tomu, aby při sporech o pracovních a mzdových poměrech jejích výrobního odvětví a obvodu působily mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců a zaměstnavatelů nebo mezi jednotlivým zaměstnavatelem a zaměstnancem, anebo mezi jednotlivým zaměstnancem a jeho zaměstnavatelem (zaměstnavateli) ke smírnému dorozumění nebo spor rozhodly nálezem.

§ 9.

§ 26 cit. zákona doplňuje se novým odstavcem (2) tohoto znění:

(2) Zaměstnavatel ztrácí-li spor, hradí domáckému dělníku ušlou mzdu za promeškanou dobu na základě tohoto jednání.

§ 10.

§ 30 cit. zákona doplňuje se novým odstavcem druhým takto:

O Pronajímání tak zv. volných míst pracovních se zakazuje.

§ 11.

§ 32 cit. zákona doplňuje se novým odstavcem 2 tohoto znění:

(2) Zejména přísluší živnostenské inspekci přísný dozor nad správným vedením seznamů zaměstnanců, jakož i nad tím, aby každý domácký dělník měl svoji dodávkovou knížku a přísná kontrola záznamů

v těchto dodávkových knížkách a to ve všech jejích rubrikách.

§ 12.

§ 33 zákona čís. 29/1920 Sb. z. a n. doplňuje se novým odstavcem 3 a 4 tohoto znění:

(3) Náhrady škody z těchto důvodů jest se domáhati u smírčího a rozhodčího soudu obvodní komise nejdéle do roka ode dne, kdy se poškozený mohl dověděti o škodě a osobě škůdcově. Pro posouzení lhůty jest směrodatný den podání žaloby.

(4) Nález, potvrzený ústřední komisí, jest vykonatelný prostřednictvím okresního úřadu exekucí politickou, jejíhož provedení dovolá se strana prostým oznámením. Oznámení možno učiniti do tří let, jinak se nárok promlčuje.

§ 13.

V §u 34 cit. zákona odst. (1) mění se předposlední řádka takto:

»... trestají se pokutou od 1. 000 do 5. 000 Kč nebo vězením 1 měsíce«.

Odstavec (2) mění se takto:

(2) Přestoupení řádů a tarifních smluv (§ 14-21) trestá se pokutou od 2. 000 do 20. 000 Kč nebo vězením do tří měsíců«.

Článek III. § 14.

Ministrovi sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedl ve shodě s ostatními súčastněnými ministry.

Důvodová zpráva:

Zákonem ze dne 12. prosince 1919 č. 29 Sb. z. a n. zamýšlena byla ochrana veškeré práce domácké tak jak ji vyžadovaly naše poměry, v nichž domáckému průmyslu a domácké práci bylo a zůstalo vyhrazeno místo velmi význačné. Nemůže býti sporu o tom, že tento zákon v duchu zákonodárcově vykládaný a prováděný znamená důležitou a nepostradatelnou ochranu zejména těch sociálně nejslabších vrstev dělnictva a jejich práv. Pro naše poměry je velmi příznačná ona okolnost, že v praxi se

tento zákon velmi těžko probíjel a že bylo třeba i značného úsilí, aby prováděcí nařízení k němu bylo po celé řadě let, kdy tento zákon měl své význačné místo v celé praxi našeho sociálního zákonodárství, teprve v době nedávné vydáno. Avšak ani toto prováděcí nařízení nemohlo zabrániti, a nebude lomu ani v budoucnosti jinak, aby zákon byl do důsledků a podrobností nejen vykládán, avšak zejména v praksi prováděn tak, aby se zabránilo všem nesrovnalostem a příkrostem, vyskytujícím se

zejména v uspořádání poměrů domáckého dělníctva. Byla to také prakse a vývoj sociálních a hospodářských poměrů, které stále zřetelněji ukazovaly k tomu, že nelze u nás vystačiti se zákonem, který by do všech podrobností nebral zřetel k mnohotvárnosti praktického života a jednotlivých význačných úchylek jeho, pokud by šlo o srovnání poměrů v oboru domáckého průmyslu a v oboru ostatního průmyslu, zejména po továrensku provozovaného. Těchto úchylek vyskytlo se během doby tolik, že sebe lépe připravený zákon tak, jak jej přijalo revoluční národní shromáždění, ukázal se neúplným a přímo si vynutil změny. Těchto změn dožadovali se nejenom zaměstnanci, t. j. domácké dělnictvo, nýbrž i zaměstnavatelé. Nejasnost, vznikající z některých ustanovení zákona, jakož i jeho praktického provádění, nutila pak zaměstnavatele k opatřením, která sice zákonem výslovně zakázána nebyla, avšak ve svých výsledcích přímo se zákonem kolidovala.

Postupem doby nebylo pak možno zabrániti tomu, aby se v důsledku takovýchto opatření nepřiostřil poměr mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Těžké hospodářské a sociální poměry dneška vyhrotily pak obě stanoviska do té míry, že nutnost zákroku úřadů a příslušných institucí byla stále častěji a častěji dožadována. Každá nejasnost ať v zákoně samotném, ať neúplnost prováděcích nařízení, ztěžovala a ztěžuje neobyčejně svízelné situace dnešní a ukazuje nade vše jasně, že zákon ve své podstatě užitečný a dobrý potřebuje nutně náležitého doplněni, kterého se má dostati předloženou novelisací.

Tato novelizace sleduje v první řadě ten účel, aby vyhraněny byly přesně určité pojmy, zásadně důležité pro úpravu pracovních a mzdových poměrů v domáckém průmyslu. Různotvárnost a různorodost tohoto podnikání nesnese zásady příliš pružné a vynucuje si postupem doby ujasnění i oněch, jinak velmi běžných pojmů, ovládajících náš domácký průmysl a domáckou práci.

Již povaha této práce sama o sobě vyžaduje si určitých ohledů a zvláštního normování, pokud jde o mzdové, pracovní a ostatní sociální i hospodářské nároky.

Přes to, že působnost zákona původního byla v platnosti déle deseti let, postrádá dosud množství pracujících a strádajících domáckých dělníků minimální ochrany, kterou jim zákon čís, 29/1920 zaručoval a při posouzení důležitosti a významu, jaký má prosperita domáckého průmyslu a jeho četných zaměstnanců pro národohospodářský vývoj našeho státu, nelze nepřihlédnouti k tomu, že jest třeba učiniti vše ku podpoře tohoto průmyslu a současně k ochraně jeho zaměstnanců. I nebezpečí, které se stále zřejměji projevuje, pokud jde o důležité oblasti tohoto domáckého průmyslu, zavinované ztrátou zahraničních odbytišť (sklářství), pokles konjunktury z důvodů všeobecných i speciálních, vybízí k tomu, alby ona část dosud zaměstnaného průmyslu a pracujícího dělnictva postavena byla pod zvláštní ochranu zákona naprosto jasného, jehož provádění nebylo by spojeno s obzvláštními obtížemi, pokud jde o význam a dosah jeho jednotlivých opatření. Nelze se nadíti, že v přítomné době bude domácký průmysl přeměněn nějakým rapidním způsobem na systém tovární, přes to, že v tomto průmyslu tak jako i v jiném racionalisace a mechanisace nabývají stále více půdy.

Tento fakt nabývá v oboru domáckého průmyslu a domácké práce takové důležitosti, že již okolnost, že zákon dosavadní nemohl pochopitelně předvídati tyto poměry a nepostačuje tudíž v dobách nadobyčej těžkých, přináší pro zaměstnance v domácké práci nové a velmi vážné nebezpečí, které znamená těžkou a pro domáckého dělníka beznadějnou konkurenci se strojovou výrobou. Tato konkurence nejen že ubíjí celé kraje, nikoliv pouze jednotlivce, v domáckém průmyslu zaměstnané, stává se nad to ještě trvalým a velikým nebezpečím pro celé obory našeho průmyslu z valné části nebo vůbec po domácku pracovaného, jelikož snižuje kvalitní úroveň tohoto výrobku a udržuje hospodářskou prosperitu pouze klamným a přechodným udržením posic, zejména na zahraničních trzích, ač ve svém základě znamená trvalé znehodnocení naší výroby, a tím i závažné nebezpečí národohospodářské našeho státu pro budoucnost.

Proto také předložený návrh snaží se zabezpečiti alespoň základní předpoklady