ská pojišťovna má poskytovati pojistné dávky na účet jiné svazové pojišťovny.

(10) Jinak jest na svazy použíti obdobně ustanovení, platných pro nemocenské pojišťovny, svazových příspěvků, spolučinnosti úřadů a veřejných institucí.

(11) Zřizování nových svazů nemocenských pojišťoven se nepřipouští.

§ 40. §§ 93a)-93e) se zrušují.

§ 41. § 95 se mění takto:

(1) Ustanovení uvedená pod č. I., 2. zní takto:

2. Pojištěnci, jenž je neschopen práce pro nemoc, nepřivedenou úmyslně ode dne této neschopnosti, nejdéle jeden rok, toto denní nemocenské:

Ve třídě I ..........	........... Kč 2. 70
II ..........	........... » 5. -
III ..........	........... » 7. 50
IV ..........	........... » 10. -
V ..........	........... » 13. -
VI ..........	.......... » 16. -
VII ..........	........... » 18. -
VIII ..........	........... » 20. -
IX ..........	........... » 22. -
X ..........	........... » 24. -
XI ..........	........... » 26. -
XII ..........	........... » 28. -
XIII ..........	.......... » 30. -
XIV ..........	........... » 32. -
XV ..........	.......... » 34. -

Nemocenské se neposkytuje za poslední den neschopnosti ku práci, připadne-li na neděli.

Doba nemoci, jež předchází počátku neschopnosti ku práci a po kterou jest poskytováno pouze nemocenské ošetřování, nezapočítává se do doby, za niž jest vypláceti nemocenské. Pokud trvá nárok na nemocenské, přísluší též nárok na nemocenské ošetřování.

Je-li vyplácení nemocenského přerušeno obdobím, v němž je poskytováno jen nemocenské ošetřování, započítává se toto období do doby, po kterou jest vypláceti nemocenské, pouze tehdy, je-li kratší než osm týdnů.

II. Ustanovení uvedené pod č. H. poslední odstavec se mění a bude zníti takto:

Dávky uvedené pod č. 1. - 2. jest poskytovati také manželce (družce) pojištěncově a to i tenkráte, když manžel (druh) zemřel v době devíti měsíců, počítaje zpět od porodu.

§42.

§ 96, odst. l, lit. a) se mění a doplňuje takto:

a] manželka (manžel) dále družka, která s pojištěncem žije aspoň 6 měsíců přede dnem, kdy nastal pojistný případ.

§43. § 98 se zrušuje.

§44. § 101 se zrušuje.

§45.

§ 103 poslední věta se zrušuje. §46.

§ 105, odst. l, písm. c) se mění a doplňuje takto:

c) nemocenské se zvyšuje až o 10% pojištěncům ženatým (vdaným), nebo žijícím ve společné domácnosti s družkou (druhem), až o 20% pojištěncům, pečujícím o čtyřčlennou rodinu a až o 30% pojištěncům, pečujícím o rodinu ještě větší; za člena rodiny jest v tomto případě pokládati manželku (manžela), družku (druha) a děti (§ 96) do dokonaného 17. roku stáří.

§47.

§ 107, odst. l, písm. b) se mění a zní takto:

b) u dávek, vyjmenovaných v bodech a)-d) a u odbytného v případě § 121, odst.

2, uplynula dále doba čekací, t. j. 50 příspěvkových týdnů (§ 108).

§ 48.

Za § 107 vkládá se toto nové ustanovení, jako § 107a):

Nastane-li invalidita nebo smrt pojištěncova, než uplynula doba čekací, úrazem podnikovým, považuje se čekací doba za dokonanou. Příspěvkové týdny scházející do padesáti, jest započítati při tom ve třídě, v níž byl pojištěnec naposledy zařaděn.

§ 49.

§ 108a) doplňuje se novým ustanovením jako odstavec 2. tohoto znění:

(-) Za příspěvkovou dobu podle § 108 považuje se, i bez zaplacení pojistného, doba, po kterou pojištěnec požívá nemocenské podpory (§ 95).

§ 50. § 109, odst. 2 a 3 mění se a zní takto:

(-) Za invalidního podle tohoto zákona se považuje, kdo pro nemoc nebo jiné vady tělesné nebo duševní, nepřivoděné úmyslně, nemůže práci přiměřenou jeho silám, schopnostem, výcviku a duševnímu povolání vydělati ani polovinu toho, co obyčejně vydělává tělesně a duševně zdravý zaměstnanec téhož druhu, s podobným výcvikem, v témže obvodě.

(1) Je-li invalidita důsledkem nemoci, přechází nárok na důchod na nemocenskou pojišťovnu, pokud má pojištěnec nárok na nemocenské.

§ 51.

§ 111, odst. 3 se mění a zní takto:

Částky zvyšovací vyměřují se z pojistného za každý povinný příspěvkový měsíc za dobu od 1. července 1926 do 31. prosince 1928 jednou pětinou a za dobu od 1. ledna 1929 jednou čtvrtinou.

§ 52.

§ 112, odst. l, věta první, se mění a zní takto:

(1) Důchod invalidní přísluší bez ohledu na invaliditu jako důchod starobní, muž-

ským pojištěncům, kteří dokonali padesátýpátý rok a ženským pojištěncům, kteří dokonali padesátý rok věku svého, jestliže nevykonávají prací nebo služeb povinně pojištěných podle tohoto zákona neb podle právních předpisův o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců nebo o pojištění u báňských bratrských pokladen.

§53. § 113 se mění, doplňuje a zní takto:

(1) Invalidní nebo starobní důchod zvyšuje se za každé dítě, které by v případě úmrtí důchodcova mělo nárok na důchod sirotčí (§ 118), pokud důchodce o ně pečuje, o vychovávací příplatek, který za každé dítě činí jednu osminu důchodu vyměřeného podle § 111.

(2) Nedokonalo-li však dítě v této době svoji průpravu školní, nebo je-li nezpůsobilé k výdělku pro vady tělesné nebo duševní, budiž poskytován příplatek i nadále, v případě školní průpravy však nejdéle do 21 roku stáří.

§54.

1. § 114, odst. l se upravuje takto:

(1) Nárok na vdovský důchod má vdova pojištěnce, který v době úmrtí svého požíval důchodu invalidního nebo starobního anebo měl by nárok na tento důchod.

2. Odst. (2) až (4) se zrušují.

§ 55. § 115, odst. (1) se mění a zní takto:

(1) Nároku na důchod vdovský nemá vdova:

a) bylo-li manželství v době úmrtí manželova výlučně z viny manželčiny rozvedeno nebo rozloučeno;

b) byla-li vdova rozsudkem trestního soudu usvědčena, že zavinila nebo spoluzavinila smrt manžela;

c) bylo-li manželství uzavřeno v době, kdy pojištěnec požíval již důchodu invalidního nebo starobního, leč by v době úmrtí pojištěncova uplynuly již 24 měsíce ode dne sňatku, nebo se narodilo z tohoto manželství dítě, nebo vdova pojištěncova v době úmrtí jeho byla těhotná.

§ 56.

Za § 115 vkládají se nová ustanoveni jako § 115a) a zní takto:

§ 115a):

(1) Uzavřel-li rozloučený pojištěnec, jehož manželství nebylo rozloučeno z viny manželčiny anebo z viny obou manželů, nový sňatek, má rozloučená manželka ačli se rovněž znovu neprovdala - nárok na část vdovského důchodu, který by jinak připadl celý oprávněné vdově. Vdovský důchod rozdělí se mezi vdovu a rozloučenou manželku v poměru počtu let jejich manželství se zesnulým pojištěncem. Každý započatý rok manželství se považuje za dokonaný. Nepřihlíží se však k době prošlé od rozvodu do rozluky.

(2) Nemá-li vdova nebo rozloučená manželka nároku na důchod z některého důvodu, stanoveného v § 115, přísluší oprávněné z nich důchod neztenčený.

(3) Poměrná část vdovského důchodu nesmí býti v žádném případě nižšší, než jedna čtvrtina celého vdovského důchodu.

(4) Uvedených předpisů jest užíti obdobné i v případech, když by pojištěnec zůstavil po sobě více takto oprávněných osob, s omezením, že úhrn poměrných částí vdovského důchodu nesmi v žádném případě převyšovati výši celého vdovského důchodu.

§ 57.

§ 119 doplňuje se touto větou: Nedokonalo-li však dítě v této době svoji průpravu školní, nebo je-li nezpůsobilé k výdělku pro vady tělesné nebo duševní, budiž poskytován důchod sirotčí i nadále, v případě školní průpravy však nejdéle do 21. roku.

§ 58. § 120, odst l se mění a zní takto:

(1) Důchod sirotčí činí pro jednostranně osiřelé dítě jednu čtvrtinu, pro oboustranně osiřelé dítě jednu polovinu invalidního nebo starobního důchodu bez příplatku podle § 113, jehož pojištěnec v době úmrtí požíval nebo na nějž měl nárok Oboustranně osiřelému dítěti, jehož oba rodiče

byli pojištění, vyměří se důchod sirotčí polovinou vyššího důchodu.

§ 59.

§ 123 se mění takto:

I. Odst. l se mění a doplňuje takto:

(1) Stát poskytuje k zákonnému důchodu příspěvek, který činí ročně:

u důchodu invalidního a starobního ...................... 1. 000 Kč

u důchodu vdovského a vdoveckého .................... 500 Kč

u důchodu jednostranně osiřelého dítěte .................. 200 Kč

u důchodu oboustranně osiřelého dítěte ................. 400 Kč.

II. Odst. 2 až 5 se zrušují.

§ 60.

Za § 131 se vkládá nová ustanovení jako § 131a) s nadpisem:

Započtení nepojištěné doby.

tohoto znění: § 131a):

(1) Získal-li pojištěnec nebo důchodce alespoň 50 příspěvkových týdnů (§ 108) před účinností tohoto zákona, zvyšují se dávky pojištění invalidního a starobního o částku, která by odpovídala započtení poloviny doby smluvního služebního poměru, který by byl zakládal pojistnou povinnost, kdyby za jeho trvání byly platily právní předpisy tohoto zákona.

(2) Invalidní (starobní) důchod zvyšuje se o částky, uvedené v § 111, odst. 3. a to podle mzdové třídy, v níž byl pojištěnec zařazen naposled před účinností tohoto zákona. U důchodce rozhoduje třída služného v posledním měsíci před nastoupením pojistného případu.

(3) Nároky podle odst. l a 2 jest uplatniti u Ústřední sociální pojišťovny nejdéle do 1. července 1933 a jest doložiti je potřebnými průkazy.

§ 61

§ 141 v odst. l, věta třetí se mění a zní takto:

Kdo poskytl v takovém případě první pomoc (lékař, porodní pomocnice), jest oprávněn pouze vyžadovati na pojištěnci úplatu až do výše sazby, sjednané s lékaři (porodními pomocnicemi), vykonávajícími u pojišťovny službu.

§62.

§ 143 v odst. 2, věta druhá se mění u zní takto:

Služební smlouvu tohoto lékaře schvaluje příslušný svaz nemocenských pojišťoven.

§63.

§ 148 v odst. l, první věta se mění a zní takto:

(1) Odevzdá-li Ústřední sociální pojišťovna do léčení nebo ošetřování soukromého nemocného pojištěnce, neschopného práce, jest nemocenská pojišťovna povinna, jsouli tu podmínky § 95, po dobu tohoto ošetřování, nejdéle však po dobu stanovenou v § 95, č. 2, polovicí nemocenského pojištěnci; má-li pojištěnec příslušníky rodiny (§ 95), ořechází tento nárok na ně.

§64.

§ 149 v odst. 2, věta druhá se mění a zní takto:

Nemá-li jich ošetřovaný pojištěnec, náleží nemocenské po touž dobu pojištěnci samému.

§ 65.

Za § 155 vkládají se nová ustanovení jako § 155a) a § 155b) tohoto zněni:

Nemocenské ošetřování důchodců.

§ 155a).

(1) Důchodci podle tohoto zákona jejich rodinní příslušníci mají, když onemocní, ná rok u nemocenské pojišťovny, v jejímž obvodu bydlí, aby jim poskytla nemocenské ošetření a pomoc při porodu podle § 95, č. I., odst. 1. a č. II., odst. 1., pokud nemají nároku na tyto dávky z jiného důvodu.

(2) Dávky poskytuje okresní nemocenská pojišťovna na účet Ústřední sociální pojišťovny.



Léčebná péče o nezaměstnané.

§ 155 b).

Osoby nezaměstnané, které pozbyly nároku na dávky podle § 95, poněvadž uplynula lhůta, po níž tyto dávky mají býti poskytovány, mají, když onemocní, nárok u nemocenské pojišťovny, v jejímž obvodu bydlí, na nemocenské ošetření a pomoc při porodu podle §§ 95 č. I., odst. l a č. II., odst. l a n., pokud nemají nároku na tyto dávky z jiného důvodu.

Dávky poskytne okresní nemocenská pojišťovna, na účet Ústřední sociální pojišťovny.

§66.

§ 156 doplňuje se novým ustanovením jako odst. 2 tohoto znění:

(2) Hotová, v továrně balená léčiva (t. zv. léky, speciality) mohou svým pojištěncům vydávati nemocenské pojišťovny, které mají úředního lékaře, jeho prostřednictvím.

§67.

§ 158 v odst. l věta první se mění a zní takto:

l1) Týdenní pojistné pro pojištění invalidní a starobní činí:

ve třídě Aa................ Kč 2. 60

ve třídě Ab................. Kč 3. 60

ve třídě B .............. Kč 5. 10

ve třídě C .............. Kč 6. 60

ve třídě D ............ Kč 8. 40

ve třídě E .............. Kč 10 -

ve třídě F ............... Kč 12. -

ve třídě G ................ Kč 14. -

§68.

V § 159 odst. l a 2 se mění a zní takto: (1) Pojistné pro nemocenské pojištění nemá zpravidla přesahovati za den 6% střední denní mzdy (§ 12). Výši tohoto pojistného stanoví představenstvo nemocenské pojišťovny.

() Ukáže-li se, že ani pojistné 6% střední denní mzdy nestačí k úhradě povinných dávek (§ 95), může představenstvo nemocenské pojišťovny se svolením Ústřední sociální pojišťovny pojistné dočasně zvýšiti nad 6% střední denní mzdy.

§ 69.

§ 160 odst. l se mění a zní takto:

(1) Pojistné jest platiti za dobu, po kterou trvá poměr zakládající pojistnou povinnost.

§ 70.

§ 162 odst. 2 se mění a zní takto:

(2) Zaměstnavatel hradí ze svého celé pojistné za zaměstnance, kteří nemají mzdy na penězích a za učně. Úmluvy, kterými třetí osoby přejímají platiti část pojistného, které jinak má zaměstnavatel platiti celé, jsou nepřípustné a právně neúčinné.

§ 71.

§ 165 se doplňuje novým ustanovením jako odst. 2 tohoto znění:

(2) Zaměstnavatel, který neodvedl pojišťovně pojistné, jež připadá na zaměstnance, dopouští se zpronevěry a jest stíhán podle předpisů zákona trestního.

§ 72.

§ 167 odst. 2 se mění a zní takto:

(2) Přirážku uloží nemocenská pojišťovna, vyslechnouc příslušný odborný orgán státní (živnostenského inspektora, okresní úřad atd. ).

§ 73.

§ 176 v odst. 2 věta druhá se mění a zní takto:

Podal-li zaměstnavatel nesprávné oznámení (§ 17 n. s. 1. ), nebo nepodal-li ho vůbec, aby zkrátil pojišťovnu o pojistné, promlčuje se nárok pojišťovny na vyměření pojistného v 10 letech.

§ 74.

§ 248 odst. 2 až 4 se zrušují.

§ 75. § 250 a) se zrušuje.

§ 76. § 251 odst. l se mění a zní takto:

(1) Okresní nemocenská pojišťovna může pojistiti pro případ nemoci v III. -V. mzdo-

vé třídě (§ 12) i jiné osoby za podmínek určených stanovami.

§77.

§§ 274-276 se zrušují. §78.

Za § 273 vkládá se nové ustanovení jako § 274 tohoto znění:

§274.

Ustanovení §§ 266 až 273 jest užíti i na likvidaci nemocenských pojišťoven, které nevyhovují podmínkám tohoto zákona.

Článek II.

(1) Zákon nabývá účinnosti za dva měsíce po dnu vyhlášení.

(2) Ministr sociální péče se zmocňuje, aby sestavil znění zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., ve znění novely ze dne 8. listopadu 1928, č. 184 Sb. z. a n., jaké vyplývá ze změn předsevzatých tímto zákonem, a zněni to pak vyhlásil ve Sbírce zákonů a nařízení.

(3) Ministru sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedl, dohodná se se zúčastněnými ministry.

Odůvodnění:

Zákonem ze dne 9. října 1924, č. 221 bylo dovršeno důležité dílo sociálně pojišťovacího zákonodárství a splněn dlouholetý požadavek dělnictva, aby chráněno bylo a zabezpečeno v době stáří a neschopnosti práce. Zákon sice nevyhověl plné oprávněným požadavkům, ale dělnictvo jej uvítalo v naději, že budou jeho mezery v dohledné době vyplněny a nejtíživější nedostatky odstraněny. Pohříchu vývoj hospodářských i politických poměrů způsobil, že nedlouho po tom, byly tyto naděje sklamány a bylo nutno brániti i nedokonalá ustanovení zákona proti úsilí o další jejich zhoršení. Ze zápasu, který tu byl sveden, vzešel zákon ze dne 8. listopadu 1928, č. 184. Tímto zákonem změněna sice prospěšné některá ustanovení materielní povahy, avšak zhoršena jiná, zejména pak ustanovení, vztahující se ku správě nemocenského pojištění. Samospráva nemocenských

pojišťoven značně seslabena, hospodářství jich dalším tříštěním podlomeno.

V důsledku toho projevily se vady zákona o sociálním pojištění ještě důrazněji, zvláště, když zhoršená hospodářská situace v posledních letech uložila nemocenským pojišťovnám zvýšená břemena. Ukázalo se nedostatečným zejména omezení mzdových tříd, které provedeno zákonem z roku 1924, jímž dovoleno u dělníků započísti mzdy nejvýše 36 Kč denně. Omezení mzdových tříd přispělo nejen ke zvýšení pasivity nemocenského pojištění, poněvadž zvyšovalo ztráty na pojistném, jež unikalo z nezapočtené mzdy, ale dolehlo těžce i na pojištěnce takto zkrácené, kteří pociťují jako nespravedlnost své vyloučení z pensijního pojištění soukromých zřízenců, když v dělnickém pojištění neskýtají se jim, ani při stejných mzdových podmínkách, rovnocenné nároky.

Zajisté nepůsobila na stav nemocenských pojišťoven jedině tato okolnost. Byly tu i jiné příčiny neblahého stavu, který v poslední době projevuje se zvýšenou pasivitou. Ovoláváme se na úsudek místoředitele Ústřední sociální pojišťovny Vlad. Vydry, který ve svém pojednání o příčinách krise nemocenských pojišťoven uvedl mezi jiným jako hlavní příčinu krise nízké pojistné, vybírání jeho jenom za dny pracovní, zvýšené výdaje nemocenských pojišťoven v roce 1929 v důsledku mimořádné nemocnosti. Také racionalisace a zvýšená nezaměstnanost spolupůsobily ku zhoršení stavu nemocenských pojišťoven. Dále jsou to zvýšené náklady na nemocnice, jež musí nemocenské pojišťovny platiti, náklady rozhodčích soudů, poštovní poplatky, vady v organisaci léčebné péče, nedostatky veřejné péče zdravotní a jiné příčiny, které spolupůsobí. Výslovně praví tento významný odborník ve svém pojednání:

»Shrnou-li se všechny tyto okolnosti, dospěje se k názoru, že nemocenské pojišťovny pouze z malé části zavinují dnešní svou neutěšenou situaci, že většina příčin není závislá na nemocenských pojišťovnách a na Ústřední sociální pojišťovně. Bude proto třeba zásahu legislativního, aby československé nemocenské pojištění bylo vybaveno z dnešní své tísně. «

Stav nemocenských pojišťoven, jak se vytvořil v posledních létech, jest možno

sledovati z těchto čísel přijatých příspěvků a úhrnného vydání:

Roku	Přijato na příspěvcích Kč	Vydáno úhrn.: Kč
1926	923, 051. 038. 90	906, 824. 150. 67
1927	867, 813. 645. 90	935, 886. 849. 59
1928	954, 617. 161. 48	973, 233. 046. 97
1929	955, 100. 277 -	1. 073, 826. 267. -
1930	987, 729. 715. 82	1. 102, 978. 531. 55

Rozdíly ukazují rostoucí schodek, který nerozhodně je snížen ostatními příjmy, zvláště náhradou z Ústřední sociální pojišťovny, výnosem z uložených jistin a nemovitostí. Schodky připisují se často nesprávně vysokým správním nákladům. Podle závěrečných účtů nemocenských pojišťoven činí jednotlivé výdajové položky v procentech nemocenského pojistného:

Náklady na lékaře ...................	15. 23	17. 46	16. 18
Výdaje za léky a léčiva ................	10. 76	13. 04	12. 04
Náklady na ošetřování v nemocnicích a jiných léčebných ústavech a za dopravu	9. 37	10. 71	9. 97
Léčebné dávky celkem ..............	35. 36	41. 21	38. 19
Dodatečné dávky za léta minulá ......	0. 30	0. 27	0, 26
Pojistné dávky celkem ................ Útraty správní (užší útraty správní, nem. kontr. a přísp. ke svazům pojišť. ) .....	83. 39 18. 23	94. 35 20. 64	86. 95 19. 41
Jiná vydání ..........................	5. 20	4. 78	5. 36
Úhrnem ................	106. 82	119. 77	111. 72

Z léto tabulky je zřejmo, že vydání nemocenských pojišťoven přesahují příjem z pojistného. Správní jich výdaje jsou úměrné k úkonům a nezbytným opatřením, jimiž se provádí zákon o sociálním poji-

štění. Jsou sice výjimky, jež však jen potvrzují pravidlo, že nemocenské pojišťovny úzkostlivě hospodaří se svěřeným majetkem. Ostatně dozor Ústřední sociální pojišťovny, stejně jako dozor svazů nemo-