Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932,
III. volební období. 6. zasedání.
1846.
Interpelace:
I. posl. Seidla, Bendy, Husnaje a soudr. vládě o náhradě druhé jízdy elektrickou drahou z bytu do úřadu a zpět při dvojí docházce denní do úřadu ve velkých městech,
II. posl. dr Staňka, Nejezchleb-Marchy a druhů min. veřejných prací o zadání projektu Nejvyššího soudu v Brně a o vedení technického odboru zemského úřadu v Brně,
III. posl. Krebse a druhů min. školství a národní osvěty dr Dérerovi, že se zamýšlí zrušili vyučování účetnictví na živnostenských pokračovacích školách,
IV. posl. dr Bachera a druhů min. školství a národní osvěty a min. obchodu, průmyslu a živností o přídělové komisi pro dovozní povolení na cizozemské filmy,
V. posl. Simma a druhů min. školství a národní osvěty o neobyčejně zpožděné sociální péči o studenty,
VI. posl. Windirsche a druhů min. národní obrany o stížnostech na vojenské bezohlednosti,
VII. posl. Windirsche a druhů min. sociální péče o zaplacení potravinových poukázek, vydávaných při vyživovací akci,
VIII. posl. Horpynky a druhů min. sociální péče o poškozováni pojištěnců při převodu z pensijního pojištění zaměstnanců do sociálního pojištění,
IX. posl. Windirsche a druhů min. financí, že se v obvodu berní správy v Německém Jablonném nedbá ustanovení jazykového zákona,
X. posl. Windirsche a druhů min. veřejných prací o změně cejchovních předpisů,
XI. posl. Štětky a soudr. min. pošt a telegrafu dru Frankemu o špehování telefonických rozhovorů policii,
XII. posl. Štětky a soudr. min. vnitra o předpisu náhrady za vysláni intervenujícího úředníka na veřejnou schůzi v Břeclavi.
XIII. posl. Štětky a soudr. vládě ČSR o stříleni dělníků na Slovensku.
1846/I.
Interpelace
poslanců Františka Seidla, Ferdinanda Bendy, Julia Husnaje a soudruhů
vládě
o náhradě druhé jízdy elektrickou drahou
z bytu do úřadu a zpět při dvojí docházce
denní do úřadu ve velkých městech.
Ministerstvo pošt a telegrafů vydalo výnos ze dne 17. března 1924, č. j. 14361-V-1924, o náhradě jízdného na elektrické dráze poštovním zaměstnancům v hlavním městě Praze, při dvojité docházce denní do služby. Dle tohoto uhrazuje se druhá jízda elektrickou drahou z bytu do úřadu a zpět ve všech případech, je-li byt zaměstnance vzdálen od úřadu přes 1. 800 m ve vzdušné čáře. Opatření toto týká se pouze poštovních zaměstnanců ve Velké Praze.
Avšak i v jiných velkých městech republiky jako: v Brně, Moravské Ostravě, Bratislavě, Košicích, Plzni, Olomouci, Ústi n. Labem, Liberci a j. je nařízena dvojitá docházka denní do úřadu s polední přestávkou dvou až tříhodinovou. I v těchto městech jsou státní a poštovní zaměstnanci nuceni bydleti na periferii města, neb v nejbližších obcích okolních a jsou nuceni v polední přestávce používati elektrické dráhy, neb autobusů, aby mohli obědvati u rodiny a včas se vrátili do úřadu k odpolednímu zaměstnání. Domáhají se proto plným právem, aby jim druhá jízda při dvojité frekvenci úřední byla stejně uhrazována, jako poštovním zaměstnancům pražským.
Podepsaní se táži pana ministerského předsedy:
1. ) Je vláda ochotna provésti usneseni ministerské rady z 3. září 1920 důsledně, aby druhá denní jízda do úřadu a z úřadu elektrickou drahou byla všem zaměstnancům ve všech větších městech uhrazována stejně a za stejných podmínek, jako poštovním zaměstnancům Velké Prahy - při dvojité denní frekvenci úřední?
2. ) Je vláda ochotna působiti k tomu, aby úhrada jízdného při dvojí docházce do úřadu byla poskytována nejen při použiti elektrické dráhy, ale i autobusů (státních, městských i soukromých), nýbrž bylo uhrazeno i jízdné za nejvhodnější dopravní prostředek mezi úřadem a bytem zaměstnance?
V Praze, dne 6. června 1932.
Seidl, Benda, Husnaj,
V. Beneš, dr Macek, F. Svoboda, Stivín, Cbalupník,
Kučera, dr Markovič, Neumeister, Brodecký, inž.
Nečas, Vácha, Jurnečková-Vorlová, Klein, Bečko,
Pik, dr Mareš, Srba, Nový, Biňovec, Staněk,
dr Winter, Brožík, Koudelka, Chalupa.
1846/II.
Interpelace
posl. dr Frant. Staňka, Nejezchleb-Marchy
a druhů
ministru veřejných prací
o zadání projektu Nejvyššího soudu v Brně
a o vedení technického odboru zemského
úřadu v Brně.
V dubnu t. r. zadalo ministerstvo veřejných práci vypracování plánů na budovu Nejvyššího soudu v Brně dvěma pražským architektům, ačkoli v poslední soutěži umístili se lépe architekti brněnští, kteří pudle protokolu poroty podali návrhy účelu Nejvyššího soudu více vyhovující.
Okolnost tato roztrpčila moravské odborné kruhy, které uplatňují celou řadu stížností do rozhodnuti ministerstva veřejných prací a do vedení technického odboru zemského úřadu v Brně.
Ve směru tom se uvádí:
»Zadání projektu Nejvyššího soudu v Brně ministerstvem veřejných prací v Praze řešeno jest stranicky proti brněnským architektům, s neodůvodnitelným protěžováním pražských architektů na základě návrhu Zem. úřadu v Brně zaujatého proti brněnským odborníkům a na základě nesprávného a mylného stanoviska ministerstva veřejných prací a nezákonně proti smyslu a ustanovení zadávacího řádu v §u 25, § 5e a § 22, § l a § 2 bod 5. a prov. nař. MVP v § 6.
Brněnští architekti podali v omezené soutěži projekty, 'které i dle posudků poroty odpovídaly více směrnicím pro definitivní projekt a postaveny byly v pořadí před návrhy pražských architektů, jimž vypracování def. návrhu bylo zadáno. Jeden z nich, vysokoškolský profesor, dokonce dvakrát ve 2 soutěžích umístil se na I. místě. Ježto jsou základní myšlenky brněnských architektů ve shodě s požadavky Nejv. soudu, znamená to, že ministerstvo věř. prací odhodlalo se k využití práce moravských odborníků a to pomocí klausulí v soutéžných podmínkách, které jsou podle návrhu právnických autorit pro architekty mravně a umělecky pokořující.
Zaujatým referátem techn. odboru Zem. úřadu v Brně byl uvedeni pan zemský president i pan ministr věř. prací v omyl. Příslušný referent Zem. úřadu jednostranně a nesprávně, umělecky a odborně nezodpovědně vyložil posudek poroty i jeho smysl, upřel význam porotou stanovenému pořadí, aby takto zaujatými výhody doporučoval jiný projekt pro vlastnosti, které nemá a pro vlastnosti, které sice má, ale které Nejv. soud odmítá a současně doporučil pražského projektanta tím, že mu připsal o stupeň vyšší cenu v dřívější soutěži na universitní budovy a Akademické náměstí v Brně. Mimo to připsáno bylo doporučovanému architektovi autorství tohoto náměstí, jehož námět i propracování pochází od brněnských architektů.
Zem. úřad přehlédl, že odborná porota, jíž předsedal přednosta techn. odboru, vynesla proti projektu pražského architekta, kterého tentýž úředník doporučuje i podstatné námitky umělecké. Mimo to příslušný referent zem. úřadu urážlivým tvrzením odborně nezodpovědně dovolil si kritisovati práci vysokoškolského profesora odborníky uznanou.
Zadání definitivního projektu Nejv. soudu je nezákonné, neboť odporuje vlád. nařízení čís. 667/20 Sb. z. a n. a prováděcím předpisům min. věř. prací č. j. 102/69 z 10. VI. 1923. 36. 375
Zadáni stav. projektu je dle citovaného vlád. nařízení a sice § l a § 2 bod. 5. vázáno ustanoveními tohoto nařízeni. I citované prováděcí předpisy MVP v § 6 uznávají výslovně soutěž projektovou technického rázu v jakýchkoliv odborech stavebnictví jako způsob dodávky nebo práce, jejíž zadání se řídí zadávacím řádem, o němž v úvodě prováděcích předpisů uvádí MVP:
»Aby zadávací řád splnil svůj úkol, jenž zálaži v tom, aby zadávání státních dodávek a prací se dělo věcně a správně, naprosto nestranně a se zřením sociálně spravedlivým k požadavkům zdatných, avšak hospodářsky slabších vrstev, za nejpečlivějšího šetřeni zájmů státních«.
Zadáni definitivního projektu na Nejv. soud jest v rozporu se zadávacím řádem, neboť:
1. odporuje § 25. cit. vlád. nařízení, jež předpisuje vypsání nové soutěže v případě, že první omezená soutěž nepodala příznivého výsledku.
Veřejná soutěž r. 1930 na jiné místo a s jiným stavebním, programem uznávána je i min. věř. prací za soutěž svým ucelen odlišnou a tedy jinou, jak vysvítá i z přibráni jurora z této soutěže do soutěže omezené r. 1931, jako spolusoutěžitele, což by jinak odporovalo soutěžnému řadu,
2. odporuje mimo to i § 5e cit. vlád. nař. jako dodávka z volné ruky přesahující daleko 20. 000 Kč a práce přesahující daleko 50. 000. - Kč, neboť činilli honorář za náčrty 40. 000. - Kč, bude další honorář za plány, rozpočty, detaily a dozor obnášeti nejméně 300. 000. - Kč,
3. odporuje § 22 bod 3. cit. vlád. nař. a jeho smyslu, jimž má býti při zadání dána přednost odborníkům, usazeným v místě.
Nesprávnost postupu při zadání projektu Nejv. soudu dlužno přičísti vedeni techn. odboru Zem. úřadu v Brně, jež projevuje systematicky neodbornost v otázkách architektonických a pozemních staveb.
Z celé řady stížnosti uvádíme přímo:
1) Nepřipravené a neodborné vypsání všech statnich soutěži na Moravě od r. 1925, jak tomu bylo také u Nejv. soudu a jako je dnešni vypsáni soutěže na zastavění Kraví hory, která byla doplněna potřebnými pomůckami až po čtyřech měsících po vypsání. Tím vznikají státu značné škody; u Nejv. soudu odhadují se na 300. 000. - Kč, při čemž se neuvažuje škoda soutěžících, obnášející v tomto případě asi 750. 000. - Kč.
2) Na liknavost ve vyřizování investičních záležitosti země Moravskoslezské a na opožděné provádění kolaudaci státních budov až za 6-7 let bylo již často poukazováno i v tisku. Úřednictvo si stěžuje, že kolaudace jsou přidělovány přímo hlavou technického úřadu povětšině několika oblíbeným osobám, jelikož se zde jedná o remunerace. Příděly jsou nyní takové, že by bylo u jednoho úředníka potřebí několika roků než jemu přidělené kolaudace na úkor jiných může vyříditi.
3) V důsledku podceňováni práce architektů bylo nuceno opustiti v poslední době službu v Zem. úřadě mnoho architektů a to i definitivních úředníků. V jednom případě byl dokonce učiněn nezákonný pokus vydati vysvědčení s hanlivým popisem architektu, přestupujícímu do městských služeb.
4} Při autorisačních zkouškách za předsednictví nynějšího přednosty technické služby, vzděláním zemědělského inženýra, dosud všichni architekti byli reprobováni vyjma jediného případu státního úředníka, ač to byli v praxi zkušení a osvědčení odborníci.
5) Důležité referáty vyžadující architektonické školení jsou v zem. úřadě přidělovány referentům nearchitektům, čímž je vysvětlitelná také nepřipravenost všech státních soutěží na Moravě od r. 1925.
6) Konflikty s regulačním sborem města Brna jsou důsledkem neodborných názorů přednosty technické služby i nepřípustného jeho osobního chováni.
7) Systematické pomíjení úředníků-architektů při vysíláni do porot důležitých architektonických soutěží, čímž jsou uplatňována v těchto neodborná stanoviska, jako se stalo i v soutěži na Nejv. soud.
8) K rozháraným poměrům vedoucí neodborné názory uplatňované v Zem. úřadě hlavou technické služby a jeho referenta pro Nejvyšší soud projevily se v případě projektu Nejvyššího soudu zřetelně. Způsob referováni v tomto případě odporuje jejich úředním povinnostem, uvedené okolnosti pak zájmům města Brna, země Moravskoslezské a celého státu.
Ministerstvo veř. prací počíná si v zadáváni státních staveb Libovolně, přehlížejíc smysl a ustanoveni zadávacího řádu a prováděcích předpisů ku škodě moravských architektů. Vysvítá tak z této statistiky 150 projektů státních staveb v zemi moravskoslezské z posledních 7 let 1925-1931, jejichž vypracování bylo takto rozděleno:
zem. úřad v Brně vypracoval ........15 projektů
architektům pražským a z Čech
zadáno ........................65 »
úředníkům na Moravě zadáno....... 15 »
tedy cizím zadáno ...............95 projektů
moravským architektům zadáno jen (a to menších) ...................55 projektů.
Mimo to zadáno bylo v téže době jedinému pražskému architektovi 43 projektů menšinových škol na Moravě, subvencovaných státem. Odhadem obnáší náklad těchto staveb v zemi moravskoslezské, jichž projekty byly zadány úředníkům a architektům usedlým v Čechách, přes 300. 000. -Kč. Z projektů do Čech zadaných bylo ministerstvem veř. prací vlastním úředníkům zadáno 7 projektů".
Vzhledem ke stížnostem shora vylíčeným táží se podepsaní:
1) Jsou panu ministru veřejných prací známy okolnosti shora vylíčené, zvláště též ohledne vedení tech. odboru Zemského úřadu v Brně?
2) Hodlá pan ministr veřejných práci zjednati nápravu tím, že budou k podáni náčrtů na budovu nejvyššího soudu v Brně vyzváni brněnšti archilekti vzhledem na ustanovení zadávacího řádu a na jejich zapracovanost do úlohy, které věnovali i po provedené soutěži zájem svými odbornými studiemi?
3) Jest pan ministr veřejných práci ochoten učiniti opatření, aby jak ministerstvo veřejných prací, tak i jemu podřízené úřady braly náležitý zřetel při zadávání projektů státních staveb v zemi moravskoslezské na architekty působící v této zemi a aby tito byli přibráni k účasti na stavebních akcích celostátních i v Praze?
4) Hodlá pan ministr veřejných prací zjednati nápravu ve vedení tech. odboru Zem. úřadu v Brně, aby stížnosti proti němu se neopakovaly?
V Praze, dne 9. června 1932.
Dr Staněk, Nejezchleb-Marcha, Sčerecký, dr Štefánek, Teplanský, Vencl, Zajíc, Vančo, Stunda, Prokop, Pelíšek, Janček, dr Hodža, Blažek, dr Zadina, Honzl, Pozdílek, Bečák, Bistřický, Dorič, Haupt, Chloupek, Kaliňák, Marek, Petrovič.
1846/III (překlad).
Interpelace
poslance H. Krebse a druhů ministrovi školství a národní osvěty
dr Dérerovi,
že se zamýšlí zrušiti vyučování účetnictví na živnostenských pokračovacích školách.
Jak se oznamuje z rozličných stran, zamýšlí ministerstvo školství a národní osvěty nově organisovati vyučování na pokračovacích školách učňovských. Při této reorganisaci má býti vynechán vyučovací předmět »účetnictví« a za to má býti zaveden nový učebný předmět »teoretická nauka o národním hospodářství«. Poněvadž dosud ještě nikde se neví, co se má vyučovati při tomto novém učebném předmětu »teoretická nauka o národním hospodářství«, a jelikož lze se rovněž obávati, že vyučováni účetnictví, které má neobyčejný význam pro živnostenský dorost, buď vůbec zmizí nebo bude velmi silně omezeno, proto živnostenské vrstvy, které na věci mají zájem, projevují znepokojeni nad tímto úmyslem ministerstva školství. Zrušení nebo třeba jen omezení vyučování účetnictví
zle by ohrozilo živnostenský dorost a jest pro budoucí uplatněni budoucích řemeslníků nezbytně nutno, aby se toto vyučovaní udrželo v plném rozsahu. Dovoliti, aby dozrával živnostenský dorost, a neumožniti mu, aby v živnostenských pokračovacích školách se obeznámil s vhodným živnostenským účetnictvím, neznamenalo by nic jiného než oloupiti jej o jeho nejlepší zbraň v boji o existenci.
Z uvedených důvodů podepsaní naléhavě žádají pana ministra školství, aby se přičinil, by vyučování živnostenskému účetnictví na pokračovacích školách bylo zachováno, v plném, rozsahu a táží se ho:
1. ) Jest pravda, že ministerstvo školství od nejbližšího školního roku zamýšlí na pokračovacích školách zrušiti učebny předmět »živnostenské účetnictví«?
2. ) Čím odůvodňuje ministerstvo školství toto opatřeni, které hrozí, že se živnostenský dorost dostane do neobyčejně svízelného postaveni?
3. ) Jest pan ministr školství ochoten postarati se, aby se vyučovacímu předmětu »živnostenské účetnictví«, nebo látce, jíž se při tomto předmětu vyučovalo, v plném rozsahu i nadále vyučovalo v živnostenských pokračovacích školách?
V Praze dne 1. června 1932.
Krebs,
inž. Jung, dr Schollich, dr Hassold, Horpynka,
Oehlinger, dr Petersilka, Kunz, Greif, Bobek, inž.
Kallina, dr Hanreich, Kasper, Knirsch, Simm, Geyer,
Köhler, dr Keibl, Matzner, dr Mayr-Harting,
Krumpe, Scharnagl, Schubert.
1846/IV (překlad).
Interpelace
poslance dr Bachera a druhů
ministrovi školství a národní osvěty
a ministrovi obchodu, průmyslu a živností
o přídělové komisi pro dovozní povolení
na cizozemské filmy.
Správním nařízením č. 128. 633 nařídilo ministerstvo obchodu, že se na každý zvukový film doma vyrobený smí dovézti nejvýše 7 filmů vyrobených v cizině. Za každý z těchto 7 filmů musí se zaplatiti dovozní poplatek 15. 000 Kč; úhrn 105. 000 Kč má býti postoupen domácí filmové společnosti, která natočí český zvukový film připadající na těchto 7 cizozemských filmů, a má sloužiti k podpoře domácího filmového průmyslu.
A zároveň s tímto správním nařízením bylo také oznámeno, že se tato podpora má poskytovati jen hodnotným domácím filmům. Rozhodovati bude o tom komise.
Celá veřejnost umělecky se zajímající o filmy vůbec a o české filmy zvlášť nyní právem očeká-
vala, že do této komise - která se po stránce morální rovná komisi censurní - budou povolány osoby, jejichž umělecká úroveň poskytovala by záruku, že budou nestranně posuzovati české filmy. Tato komise byla by mohla napravovati chyby úřední filmové censury ministerstva vnitra, tato komise byla by mohla býti splněním nejtoužebnějšího přání všech osob skutečně o film se zajímajících, totiž, aby byla zřízena censura poti braku a kýči.
Veřejnost byla tedy velice zklamaná, když se dověděla, že tuto komisi jmenovalo ministerstvo obchodu; do této přídělové komise byli z titutu nejbližších zájemců z kruhů výrobců a půjčovatelů filmů a majetníků biografů povoláni pánové Havel, Smidt, Kosek a Meissner. Jest známo, že tri členové z této čtyřčlenné komise jsou akcionáři pražských AB filmových továren, kdežto pan Meissner jest jak výrobcem tak i půjčovatelem filmů a majetníkem biografu. Poněvadž tato komise má zasedati s vyloučením veřejnosti, nebude lze při jejím rozhodování konstatovati, jak dalece rozhodovaly zájmy veřejné a jak dalece soukromé.
Jmenováni této komise provedené bez jakékoliv kontroly veřejnosti jest nejen odstrčením uměleckých filmových odborníků z kruhů literárních, divadelních a tiskových - kteří rozhodně měli býti přibráni k nestrannému posuzování úrovně filmů nýbrž i křiklavým nedbáním veřejnosti, které se má asi i příště předkládati stejný brak a kýč jako dosud pod titulem »domácí film«.
Tážeme se tedy pana ministra školství a národní osvěty a pana ministra obchodu, průmyslu a živností:
Vědí páni ministři o jmenováni této komise a o osobách jmenovaných členů?
Zamýšlejí páni ministři zrušiti toto jmenování, které nezaručuje kulturní práci ve filmu a při jmenování členů komise povolati do ni odborníky filmové, literární, divadelní a tiskové?
V Praze dne 1. června 1932.
Dr Bacher,
dr Rosche, dr Peters, Oehlinger, dr Mayr-Harting,
Zajíček, Kunz, Hodina, Viereckl, Platzer, Prause, dr
Luschka, Fritscher, Scharnagl, Bobek, Greif, Krum-
pe, dr Petersilka, Stenzl, Eckert, Halke, Böhm.
1846 V (překlad).
Interpelace
poslance H. Simma a druhů ministrovi školství a národní osvěty o neobyčejně zpožděné sociální péči o studenty.
V sociální péči o studenty stalo se v poslední době několik věcí, které studentskou veřejnost ve-
lice zneklidnily. Zvláště takto působilo opožděné vyplaceni bytových stipendii a studijních podpor, jimž byla studia ohrožena. Nyní však se zneklidnění ve studentstvu přímo hrozivě proměnilo v rozčilení, poněvadž se proslýchá, že příděly pro položky sociální péče o studenty mají býti ve státním rozpočtu tak seškrtány, že sotva zbude ještě skrovná míra této péče. Léčebná stipendia pro nemocné studenty v sanatořích a prázdninových koloniích nebudou prý již moci býti zachována, rovněž tak stipendia pro demonstrátory, naproti tomu má býti zvýšena cena studentských jízdenek na elektrické dráze.
Vláda odůvodňuje hluboce zasahující novoty tím, že jest nezbytno šetřiti ve státním hospodářství. Jen takto může prý se udržeti rovnováha státního hospodářství. Při veškeré úctě k tomuto důvodu musíme přece zdůrazniti, že předchozí sáhnutí na položku sociální péče o studenty nelze provésti.
Zvlášť krutě bude tím postiženo německé vysokoškolské studentstvo. Jemu nebyly ještě vyplaceny na př. bytová stipendia a studijní podpory za zimní pololetí, ačkoliv příslušné žádosti byly včas podány v říjnu 1931. Zmiňujíce se o tomto nešvaru musíme dále konstatovati, že nařízení o podávání žádosti bylo německým vysokým školám oznámeno pozdě a teprve na několikeré naléhání, takže referenti nadaci měli sotva několik dní času na zpracováni žádostí, kdežto ministerstvo školství po 6 měsících není ještě s to, aby zaslalo aspoň seznamy těch, jimž byla stipendia navržena, aby společnost německého studentského domova a spolek německé péče o studenty úvěrní akcí z vlastních peněz mohly zmírniti škodlivé účinky opožděného vyplacení. Ze státních léčebných stipendií pro nemocné vysokoškoláky v sanatořích a stipendii na zotavenou v prázdninových koloniích byli němečtí vysokoškoláci po celá léta úplně vyloučeni.
Je-li tedy zajisté správné, že se vláda snaží ve státním rozpočtu prováděti omezení podle vývoje poměrů, jest rovněž slušno žádati, aby položka na sociální péči o studenty byla při tom ponechána aspoň v dřívější výši. Při celé akci jest však také nutno vyhýbati se národnostnímu nadržování a odstrkování.
Interpelanti táží se pana ministra:
1. ) Je-li ochoten pečovati, aby výdaje při sociální péči o studenty nebyly tak sníženy, aby se tato péče stala pochybnou?
2. ) Je-li ochoten postarati se, aby pronikla zásada spravedlivého rozdílení peněz na sociální péči o studenty?
V Praze dne 1. června 1932.
Simm,
Köhler, Schubert, dr Schollich, Matzner, Oehlinger, Greif, dr Mayr-Harting, Fritscher, inž. Jung, Knirsch, Geyer, Horpynka, dr Hanreich, Bobek, Krumpe, Scharnagl, Kunz, Krebs, Kasper, inž. Kallina, dr Hassold, dr Keibl, dr Petersilka.
1846 VI (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů
ministrovi národní obrany o stížnostech na vojenské bezohlednosti.
Koncem července roku 1931 konala se vojenská cvičení v okrese vrchlabském. Zemědělci z obce Čisté si stěžují, že nočními cvičeními byla na polích způsobena škoda, ale že nedostali za to náhradu.
Dále si stěžují, že z obce Čisté bylo dodáno do Černého Dolu 1600 kg slámy pro vojenské ubytování, která však přes několik upomínek nebyla ještě zaplacena. Zemědělci vidí v takovémto jednání bezohlednost, poněvadž sami přes naléhavé zemědělské práce musili splniti všechny požadavky vojska co nejrychleji.
Tážeme se pana ministra národní obrany, je-li ochoten se postarati, aby při vojenských cvičeních nebyly poškozovány zemědělské plodiny, a
je-li ochoten naříditi, aby také peněžní závazky za dodávky zemědělců vojsku byly zaplaceny co nejdříve?
V Praze, dne 31. května 1932.
Windirsch,
Gläsel, Greif, Platzer, dr Mayr-Harting, Böhm, dr
Luschka, Wagner, Viereckl, Oehlinger, Krumpe,
Scharnagl, dr Petersilka, Fritscher, Zajíček, Bobek,
Halke, Hodina, Kunz, Heller, Zierhut.
1846 /VII (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů
ministrovi sociální péče o zaplacení potravinových poukázek, vydávaných při vyživovací akci.
Zemědělci z několika obcí libereckého okresu si stěžuji, že za mléko, které dodali nezaměstnaným na poukázky, nemohou dostati peníze. Na svá zakročení u okresního úřadu dostává se jim odpovědi, že od ministerstva sociální péče nedocházejí peníze.
Také v okrese vrchlabském (v obci Heřmanovy Sejfy) upozorňují, že za brambory, dodané nezaměstnaným již na podzim 1931, nedostali dosud za-
placeno. Také zde dostává se jim na upomínky zprávy, že úřad nepoukazuje peníze.
Poněvadž zemědělci pro silně pokleslé příjmy bojuji se stále větším nedostatkem peněz, nač však zejména daňové úřady nedbají, vymáhajíce dané, tážeme! se pana ministra sociální péče,
1. ) je-li ochoten vyšetřiti uvedené případy, 2. ) je-li ochoten postarati se, aby se zemědělcům, kteří dodávají potraviny pro státní vyživovací akci, zaplatilo co možno nejdříve?
V P r a z e, dne 31. května 1932.
Windirsch,
Oehlinger, Bobek, Gläsel, Krumpe, Scharnagl,
Böhm, Greif, Heller, Fritscher, Zierhut, Hodina,
Halke, dr Petersilka, Kunz, Wagner, Platzer, dr
Mayr-Harting, Viereckl, Zajíček, dr Luschka.
1846/ VIII (překlad).
Interpelace
poslance O. Horpynky a druhů
ministrovi sociální péče o poškozováni pojištěnců při převodu z pensijního pojištění zaměstnanců do sociálního pojištění.
Mnoho soukromých zaměstnanců, aby si opatřilo jen nejnuznější živobytí, musí pro dlouhou nezaměstnanost hledati si chleba jako dělníci, kdekoliv se jim naskytne příležitost. Nevzdávají se zaměstnaneckého povolání na trvalo, ale nositel pensijního pojištění musí podle § 115 zákona o pensijním pojištění v určité lhůtě převésti nashromážděné prémiové reservy na Ústřední sociální pojišťovnu. Ochranná lhůta 24 měsíců, ustanovená v § 115, ukázala se jako nepostačující. Potrvá-li hospodářská krise, ještě déle, projeví se tato nepostačitelnost ještě zřetelněji. Jest tedy naléhavě nutno, aby lhůta byla prodloužena.
Ale nejhůře jsou nyní postiženi ti zaměstnanci, kteří během své nezaměstnanosti pracovali krátkou dobu jako dělníci a ihned jsou převedeni k Ústřední sociální pojišťovně, po uplynuti výpomocného zaměstnání však zvědí, že jsou vyloučeni z podpory v nezaměstnanosti pensijním ústavem vyplácené, kterou by byli dostávali, kdyby byli nebyli přechodně zaměstnám jako dělníci. Jest tedy jasné, že postižení soukromí zaměstnanci vidi v tomto vyloučení z podpor nespravedlnost, která je poškozuje.
Podepsaní táží se tedy pana ministra sociální péče, ví-li o těchto poměrech a je-li ochoten, buď nařízením nebo novelou zákona napraviti tyto ne-
spravedlnosti a poškozování soukromých zaměstnanců?
V Praze, dne 6. června 1932.
Horpynka,
dr Schollich, Matzner, inž. Kallina, dr Hanreich, dr Keibl, dr Hassold, inž. Jung, Knirsch, Simm, Schubert, Geyer, Köhler, Kasper, Krebs, Oehlinger, Bobek, Krumpe, Greif, dr Mayr-Harting, Scharnagl, Fritscher.
1846/IX (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů
ministrovi financí,
že se v obvodu berní správy v Německém
Jablonném nedbá ustanovení jazykového
zákona.
V posledních týdnech ozývají se stížnosti z obvodu berní správy v Německém Jablonném, že berní úřady neslýchané krutě vymáhají dlužné daně. Při tom se nedbá platební schopnosti stran ani v takových případech, kdy strany samy mají pohledávky za státem. Pocházejí většinou za potraviny dodané při vyživovací akci na potravinové poukázky, vydávané úřady. Mnoho obchodníků musí častokráte mnoho měsíců čekati na peníze připadající za vydané potraviny, čímž ovšem vzniká nedostatek peněz, takže není možno zaplatiti daně v řádné lhůtě. Také zemědělci octli se ve stejném nepříznivém stavu. Ani oni nemohou zaplatiti v řádné lhůtě dlužné daně, poněvadž jejich příjmy docházejí jen velmi skromně.
Berní úřady používají nyní pro vymáhání daní podpory okresních soudů svého úředního obvodu, a to tak, že »označením právní věci« ukládají okresním soudům, aby zahájily proti dluhujícím poplatníkům exekuci. Vyzvání zasílaná okresním soudům jsou jen česká. Jde-li o vyrozuměni výhradně úřadů mezi sebou, nelze proti tomu nic namítati. Ale jeden exemplář vyzvání »označení právní věci dostávají však rovněž jednojazyčně česky také strany, a to i takové strany, o kterých se napřed ví, že jsou německé národnosti a česky vůbec nedovedou. Tento postup znamená pro strany velké nebezpečí, poněvadž neznajíce českého jazyka, mohou přijíti o právo k odvoláni. K vyzvání berní správy v Německém Jablonném, zasílaným okresním soudům, měly by býti určitě připojeny německé překlady. Tento požadavek jest také odůvodněn podle jazykového zákona ze dne 29. února 1920, čís. 122 Sb. z. a n" kde v § 2, odst. 4, o užívání menšinového jazyka v soudních okresech s kvalifikovanou menšinou obyvatelstva uvedeno jest toto:
»Nepředchází-li podání strany, budiž ji, jsou-li tu ostatní podmínky odst. 2, dodáno podle týchž zásad vyřízení i v jejím, po případě jen v jejím jazyku, pokud jest tento znám, jinak na její žádost. «
Uvážíme-li národní složení politického okresu Německé Jablonné, není po této stránce pochybnosti, neboť v soudním okrese Německém Jablonném jest německého obyvatelstva 98. 4% a v soudním okrese cvikovském 95. 2%. Již z těchto důvodů jest nutno, aby berní úřady zachovávaly jazyková ustanovení a aby nečekaly teprve, až se strany samy ozvou, aby dostaly německé překlady. Není toho ani potřebí, poněvadž podle svrchu uvedených zákonných ustanovení berní úřady jsou povinny samy se starati o jazykové úlevy.
Vzhledem k svrchu uvedeným výkladům tážeme se pana ministra financí:
1. ) je-li ochoten naříditi berní správě v Německém Jablonném nebo berním úřadům jí podřízeným, aby vymáhajíce daně za pomoci okresních soudů zachovávaly také ustanovení jazykového zákona,
2. ) je-li ochoten naříditi, aby ve všech případech, kde strany jsou oprávněny uplatňovati proti státu pohledávky, náležitě se toho dbalo při vymáháni daní, a to tak, aby tyto pohledávky byly převzaty místo placení?
V Praze, dne 7. června 1932.
Windirsch,
Halke, Heller, Platzer, Viereckl, Oehlinger, Bobek,
Greif, Scharnagl, Fritscher, Kunz, dr Petersilka, dr
Mayr-Harting, Krumpe, Böhm, Gläsel, Zierhut,
Hodina, Wagner, Zajíček, dr Luschka.
1846 X (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů
ministrovi veřejných prací o změně cejchovních předpisů.
V interpelaci právě nedávno podané vládě bylo upozorněno, že jest nutno, aby byly moderně upraveny předpisy nařízeni ze dne 28. března 1881, čís. 30 ř. z. o cejchování měr, závaží a vah a aby se při tom zvlášť pamatovalo na potřeby zemědělství. Budou-li ustanovení zmíněného nařízení beze změny i dále platiti, dojde to tak daleko, že zemědělské spolky, které mají dobytčí váhy, přestanou jich nadále užívati, poněvadž váhy se zemědělským spolkům stále velmi prodražuji pro příliš vysoké výdaje za cejchování ve dvouletých obdobích a výdaje vedlejší. Cejchovní poplatky se velmi podstatně zdražuji tím, že cejchovní úřady před cejchováním žádají, že váhy musí býti opraveny. Než oprav není vždy třeba, poněvadž se váhy udržuji v dobrém stavu a neopotřebuji se, kdyžtě se dobyt-