Statistika peněžních družstev zájmového ústředí:

Má-li býti pro tato družstva utvořeno ústředí peněžní, pak jest nezbytně nutno poskytnouti mu podporu ze státních prostředků, aby mohlo zdárně plniti svoje úkoly. Jest zajisté v zájmu celkového národního hospodářství, jestliže se podporují snahy, směřující k posílení smyslu pro úspornost v širokých vrstvách lidových, zejména vrstev odkázaných na mzdu. Stejně tak jest podepříti lidové družstevnictví všeho druhu, nejenom úvěrní, neboť družstevnictví to tvořeno je nemajetnými příslušníky státu. Tím zvedá se životní úroveň obyvatelstva a činí se odolnějším v době hospodářských a sociálních krisí. Vlády republiky československé uznávajíce důležitost družstevnictví vůbec a lidového zvláště, slíbily opětovně svoji podporu pro družstevnictví. Vláda plní proto slib jak dřívějších vlád tak i svůj vlastní a předkládá tento zákon, jímž má býti lidovému

družstevnictví dán pevný základ organisační i podpora finanční. Tímto opatřením a další činností tohoto ústředí přispěje se ku zmírnění důsledků dlouhotrvající hospodářské krise.

B. Zvláštní část.

§ 1.

1. Zájmové ústředí lidového družstevnictví zřizuje se jakožto ústředí družstevnictví lidového. Lidovým družstevnictvím rozumí se všechny ony obory družstevnictví, mimo družstevnictví zemědělské a živnostenské, tedy především družstevnictví spotřebitelské a dělnické vůbec, ale i družstevnictví, jehož příslušníci pocházejí z vrstev zaměstnaneckých a malozemédělských; spadají sem též výrobní družstva dělnická, invalidů a legionářů; pokud jde

o lidové úvěrní družstevnictví, jest myšleno na záložny a úvěrní družstva týchž vrstev. Nejde tudíž ani o kampeličky ani o okresní hospodářské záložny ani o záložny občanské a živnostenské, leda zcela výjimečně.

2. Zájmové ústředí zřizuje se jako samostatná právnická osoba zcela zvláštního druhu. Jest v podstatě družstvem ve smyslu zákona družstevního, tudíž zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z. o výdělkových a hospodářských společenstvech, jak jasně plyne z § 4 navrhovaného zákona. Ryzí formu družstva nebylo možno ustanoviti, protože se Zájmovému ústředí vytyčují úkoly, jež podle ustálené judikatury nemohlo by družstvo vykonávati, jelikož jde také o úkoly nikoliv hospodářské. Rovněž vliv státu a práva vládních komisařů nebylo by možno uplatniti při ryzí formě družstva.

3. Jelikož jde o samostatnou právnickou osobu, zapisuje se do rejstříku a to do rejstříku společenstev, neboť do něho svou strukturou patří. Protože nejde o ryzí formu družstva, odpadá ve firmě dodatek "zapsané společenstvo s ručením obmezeným", vyhrazený pouze družstvům.

4. Současně se stanoví, kdo může býti členem Zájmového ústředí, totiž pouze revisní svazy družstev a jich obchodní nebo úvěrní ústředí. Revisním svazem jest takový svaz družstev, jemuž bylo přiznáno revisní právo podle zákona ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z., zákona ze dne 15. dubna 1919, č. 210

Sb. z. a n., a zákona ze dne 1. července 1926, č. 130 Sb. z. a n. Jelikož Zájmové ústředí má převzíti působnost stávajícího Zájmového ústředí družstevních svazů v Praze, zapsaného společenstva s ručením obmezeným, přicházejí v úvahu revisní svazy, sdružené v tomto. Tyto revisní svazy jsou pouze poradními a organizačními ústředími družstev, kdežto pro obchodní, případně úvěrní činnost vytvořila si v úvahu přicházející družstva zvláštní samostatné ústředny. Jeví se proto účelným zahrnouti i je db zřizovaného Zájmového ústředí. Nutnost zkrácení textu zákona, proměnlivost názvu, vztažmo firem svazů a ústředí, jakož i možnost vzniku dalších svazů a ústředí, jsou důvody, proč se upouští od jich jmenovitého výpočtu v zákoně. Které svazy přicházejí v úvahu, jest uvedeno ve všeobecné části důvodové zprávy.

§ 2.

1. Účel a působnost Zájmového ústředí jsou dány potřebami družstevního hnutí lidového. Revisní svazy a ústředny jsou mohutné organisace, které postrádají pevnější organisační nadstavby. Vytvořily si sice dobrovolně svoje ústředí pro společné hájení svých zájmů, Zájmové ústředí družstevních svazů, ústředí to však pro svoji formu nemůže splniti všechny potřeby, jež jím representované hnutí pociťuje. Nemělo by smyslu, aby vedle nově zaváděného Zájmového ústředí trvalo i dosavadní nevyhovující a proto se stanoví, že nové ústředí převezme působnost dosavadní ústředny a vybuduje ji v ústřední organisaci jak peněžní, poradní, tak i revisní.

2. Tyto tři hlavní obory působnosti jsou pak podrobněji, nikoliv však úplné (arg. slovo "zejména") vytýčeny.

A. Po stránce peněžní nemají dosud tyto svazy dobudovánu svoji organisaci, kterémužto nedostatku zákon hledí odpomoci. Hlavním účelem jest poskytovati úvěry svazům (ústředím) družstev, aby tyto mohly jich užíti opět pro svoje členy (družstva). Jelikož by se mohlo ukázati mnohdy nutným, aby z důvodů úsporných vyřazen byl zprostředkovatel (svaz) stanoví se, že úvěr může býti poskytnut i členu svazu, ovšem předpokládá se souhlas svazu. Požadavek souhlasu svazu není třeba v zákoně vytyčovati, neboť jest samozřejmým a jest zajištěn účastí zástupců svazu v orgánech Zájmového ústředí; ostatně lze jej vytknouti zvláště ve stanovách nebo v jednacím řádě. členy svazu rozumí se družstva, po případě spolky, nikoliv fysické osoby.

Aby mohlo Zájmové ústředí tuto svoji úvěrní činnost vykonávati, musí míti možnost opatřiti si peněžní prostředky. Vedle základní jistiny, k níž přispěje stát (§ 3), jsou to způsoby v § 2 vyjmenované.

Dosavadní Zájmové ústředí družstevních svazů vykonává působnost ve smyslu zákona ze dne 9. října 1924, č. 237 Sb. z. a n., o Zvláštním fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů, kterážto působnost dosud trvá. Nositel této působnosti má zaniknouti, přenáší se proto působnost jeho na nový útvar. Dále však jest nutno učiniti opatření, aby jednak mohlo hladce likvidovati tím, že nové Zájmové ústředí převezme jeho veškerá aktiva a pa-

siva. K tomu jest třeba souhlasu zanikajícího Zájmového ústředí družstevních svazů, na což jest pamatováno v § 4 zákona. Stejně tak pokud jde o převzetí práv a závazků, jež vznikly zanikajícímu Zájmovému ústředí družstevních svazů, zejména z jeho působnosti ve smyslu zákona ze dne 9. října 1924, č. 237 Sb. z. a n.

Ostatní působnost po stránce peněžní nepotřebuje vysvětlení.

B. Po stránce poradní a organisační poskytuje se Zájmovému ústředí možnost býti obecně prospěšným ústavem pro své členy. Pokud jde o činnost výchovnou a kulturní, tudíž o činnost ideální, nutno ji zvláště v zákoně vytknouti, jelikož by jí Zájmové ústředí jinak nemohlo vykonávati, stanoví-li se, že platí pro ně družstevní zákon (§4).

C. Po stránce činnosti revisní dává se Zájmovému ústředí ze zákona právo prováděti revise svých členů, o čemž bližší jest stanoveno v § 5 zákona, jednak právo stanoviti členům svazů (ústředí) vnucené orgány, o čemž bližší jest stanoveno v § 6 zákona.

§3.

Státní příspěvky, uvedené v § 3, odst. 1. a 2., mají umožniti Zájmovému ústředí jeho obecně prospěšnou činnost. Stejně tak záruka státu v § 3, odst. 3., uvedená, jež má býti povolována za úvěry, poskytnuté Zájmovému ústředí, kdežto zákonem ze dne 17. února 1922, č. 87 Sb. z. a n., poskytuje se záruka za úvěry družstvům a jich svazům (ústředím) poskytnuté. Jinak se odkazuje na všeobecnou část důvodové zprávy.

§4.

1. Zájmové ústředí jest právním útvarem svého druhu. Z důvodu však, že jde o ústředí družstev, jichž funkcionáři a funkcionáři jich svazů ovládají předpisy družstevního zákona, což jest v praksi velmi důležité, byla právní struktura Zájmového ústředí, kromě odchylných ustanovení předmětného zákona, vybudována na podkladě zákona o družstvech (§1).

Tento způsob umožňuje též žádoucí stručnost textu nového zákona. Aplikace předpisů družstevního zákona jest též vhodná proto, že jde o svépomocný podnik družstev, vztažmo jich ústředen.

2. S tohoto stanoviska bylo též nutno ponechati stanovám nového "družstva",

aby upravily podrobnosti, jimiž by zákon byl jednak zatěžován textově, jednak musí býti ponechána možnost změniti podrobnosti, na nichž stát nemá přímého zájmu, aniž by bylo třeba měniti zákon.

3. Zakladatele "družstva" ustanoví ministerstvo sociální péče. Bude to zajisté dosavadní představenstvo Zájmového ústředí družstevních svazů, jakožto představitelé přímých zájemců.

4. Vliv státu, aby stanovy Zájmového ústředí odpovídaly intencím zákona, jest zajištěn schvalovacím právem ministerstva sociální péče (§ 3 zákona a důvodové zprávy). Předpis odst. 6. § 4 má zabrániti průtahům s ustavením nového útvaru, vztažmo při změně stanov v pozdější době. Státu se dále vyhrazuje vliv na sjednání úmluvy o výkonu bankovně-technické služby s některým peněžním ústavem v případě, že si tuto službu nevybuduje Zájmové ústředí samo.

§5.

1. Svazy a ústředí družstev, pokud nejsou družstvy, nepodléhaly dosud povinné revisi, jak jest stanovena pro svazy, jež jsou vybudovány na podkladě zákona o družstvech. Vzhledem k významnosti těchto svazů a ústředen jest však žádoucí, aby i tyto svazy byly podrobeny revisi, vztažmo, aby zajištěno bylo řádné provádění revisi u členů svazů ústředen, jestliže revisní jich služba není dostatečně vybudována. Proto bude lze stanoviti ve stanovách Zájmového ústředí, jednak, že není revise Zájmového ústředí třeba, jestliže jest dostatečně postaráno jinak o revisi svazu (ústředí), jednak, že Zájmově ústředí může provésti revisi i u družstev členského svazu (ústředí), jeví-li se toho potřeba anebo bude-li o to požádáno příslušným svazem (ústředím). Řádná revise vyžaduje v dnešní době odborníků-revisorů, což dosud u slabších svazů nebylo možno z technických důvodů prováděti, čemuž možno tímto způsobem odpomoci. Naopak provede-li povinnou revisi Zájmové ústředí, bylo by nadbytečné, aby musila býti vykonána ještě druhá revise revisním svazem.

2. Možnost ukládati pokladniční přebytky u Zájmového ústředí jest zákonem dána svazům a ústředím, jež jsou úvěrními družstvy, vzhledem k předpisu § 5 zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách.

§6.

1. Oprávněni Zájmového ústředí zbaviti úřadu správní, dozorčí nebo likvidační orgány družstva, vyplývá z revisního oprávnění Zájmového ústředí (§5). V zájmu udržení podniku nebo za účelem výhodnějšího vybavení určitého odvětví družstevního buď vůbec anebo v určitém území objeví se mnohdy nutnost provésti sloučení dvou nebo více družstev. V mnohých případech lze nápravu zjednati v dohodě. Jindy však pro nepochopení funkcionářů nelze tak učiniti a není prostředku příměti je k takovému sloučení; přichází zde v úvahu především případy, kdy družstvu byla dána výpomoc podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 237 Sb. z. a n., a družstvo i pak není schopno života. Má-li býti ochráněno členstvo hrozících škod, jest v jeho zájmu i v zájmu veřejném, aby byl zde orgán, který by družstvo donutil k provedení nutných opatření. Tím, že se toto právo dává Zájmovému ústředí a že toto jest povinno říditi se návrhy svazu, jehož družstvo jest členem, dány jsou záruky, že bude postupováno obezřetně a nestranně. Kromě toho jest zajištěn dohled státu ve formě práva veta vládních komisařů (§8).

2. Pokud jde o zbavení úřadu jednotlivých orgánů družstva, vyplývá potřeba tohoto opatření ze zkušenosti. Stanou se případy, že orgány družstva nedbají zákonných předpisů a stanov a není pro formální nedostatky stanov nebo zákona družstevního možností zjednati nápravu. Nedostatky ty pociťují zejména rejstříkové soudy. Předpis prvé věty odst. 1. § 6 má

dáti možnost odstraniti zjištěné závady.

3. Ustanovení odst. 2 §u 6 jsou nutná, aby bylo možno opatření, provedená Zájmovým ústředím, uvésti v soulad se záko-

nem o družstvech, vztažmo se zákonem spolkovým.

§ 7.

Zájmové ústředí jest vybudováno jako obecně prospěšný a svépomocný ústav s mnohými úkoly veřejného zájmu. Proto, aby nebylo mařeno splnění účelu, naopak aby bylo podporováno, přiznává se Zájmovému ústředí jednak osobní osvobození od daní a poplatků, jednak věcné osvobození u úvěrů, pro něž byla udělena státní záruka. Nové Zájmové ústředí převezme aktiva a pasiva, práva a závazky dosavadního Zájmového ústředí družstevních svazů, jak jest odůvodněno u § 2 důvodové zprávy. V podstatě jde o sloučení dvou družstev, vzhledem však k zvláštnímu právnímu útvaru nového Zájmového ústředí jest nutno zákonem výslovně stanoviti, že převzetí jest osvobozeno od poplatků a od dodatečného zdanění, jak je přiznávají zákony ze dne 22. října 1930, č. 133 Sb. z. a n., a § 80 odst. 2., zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n.

§ 8.

Stát jednak poskytuje Zájmovému ústředí finanční podporu, jednak propůjčuje mu zvláštní působnost ve veřejném zájmu. Proto se zajišťuje státu dozor vládními komisaři. Způsob ten jest u stávajícího Zájmového ústředí družstevních svazů v Praze již zaveden v důsledku zákona č. 237/1924 Sb. z. a n. a plně se osvědčuje.

§ 9.

Zákon provede ministr sociální péče, do jehož působnosti lidové družstevnictví patří. Zúčastněnými ministry jsou ministr financí, ministr spravedlnosti, ministr vnitra a ministr pro zásobování lidu.

Vláda doporučuje, aby osnova byla v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázána výboru s o c i á l n ě-politickému a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V P r a z e, dne 1. června 1932.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Ministr sociální péče: Dr Czech v. r.