Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1811.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne............................................................................1932,

o Zájmovém ústředí lidového družstevnictví.

l

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Jakožto ústředí družstevnictví lidového s působností pro území republiky Československé zřizuje se Zájmové ústředí lidového družstevnictví (dále jen krátce "Zájmové Ústředí" zvané).

(2) Zájmové ústředí lidového družstevnictví jest samostatnou právnickou osobou a jeho sídlem jest Praha.

(3) Zájmové ústředí zapíše se do společenstevního rejstříku pod firmou: "Zájmové ústředí lidového družstevnictví".

(4) členy Zájmového ústředí mohou se státi svazy družstev a jejich obchodní nebo úvěrní ústředí.

§ 2.

účel a působnost.

(1) Úkolem Zájmového ústředí jest převzíti působnost Zájmového ústředí družstevních, svazů v Praze, zapsaného společenstva s ručením obmezeným, a vybudovati ji

v ústřední peněžní, poradní a revisní organi-

saci lidového družstevnictví.

(2) K působnosti Zájmového ústředí tudíž náleží zejména:

A) Po stránce peněžní:

1. poskytovati úvěry svazům (ústředím) družstev (§ 1) a jejich členům;

2. opatřovati si peněžní prostředky úvěrem, přijímati vklady v běžném účtě;

3. přijímati od svazů (ústředí) a jejich členů k úschově a do správy cenné papíry;

4. obstarávati pro svazy (ústředí) a jejich členy koupi a prodej cenných papírů, losů, inkaso kuponů, směnek a šeků;

5. přejímati za ně záruky a skládati za ně vádia a kauce;

6. vykonávati působnost ve smyslu zákona ze dine 9. října 1924, č. 237 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů, ve znění zákona ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n., jakožto Zájmové ústředí ve smyslu § 19 uvedeného zákona. Zájmové ústředí převezme veškerá aktiva a pasiva, práva a závazky Zájmového ústředí družstevních svazů v Praze, zapsaného společenstva s ručením obmezeným (§ 4).

B) Po stránce činnosti poradní (organisační):

1. podporovati mezi dělnictvem, zaměstnanci veřejnými i soukromými a vůbec v širokých kruzích lidových šíření družstevnictví ve všech jeho způsobech;

2. zastupovati a hájiti společné zájmy družstevnictví;

3. pečovati o společnou statistiku svazů (ústředí) a družstev lidových;

4. vydávati odborné spisy, vzorné stanovy, jednací řády, pečovati o výchovu družstevní a podporovati organisačně přičleněné svazy (ústředí) a jejich členy, pořádati odborné kursy, výstavy, studijní cesty a pod.;

5. podávati návrhy a dobrozdání zákonodárným sborům, vládě, úřadům, ústavům, korporacím a pod., a to buď k vyzvání anebo z vlastního podnětu;

6. pěstovati družstevní styky s ostatními ústředními orgaňisacemi družstevními, pořádati sjezdy, schůze a projevy.

C. Po stránce činnosti revisní:

1. prováděti revise svých členů (§ 5);

2. ustanovovati členům svazů (ústředí) vnucené orgány správní a dozorčí, jakož i likvidátory (§ 6).

§ 3.

(1) Základní jistina Zájmového ústředí se utvoří ze státního příspěvku 25, 000. 000'- Kč, jenž bude Zájmovému ústředí poskytnut k podpoře jeho úkolů.

(2) Kromě toho přispěje ministerstvo sociální péče na základní jistinu Zájmového ústředí v letech 1932-1936 včetně státními příspěvky ve výši 2, 000. 000'- Kč ročně.

(3) Vláda se zmocňuje převzíti podpůrnou záruku státu do 50, 000. 000'- Kč za úvěry Zájmovému ústředí poskytnuté.

§4.

(1) Pokud zákon tento neustanovuje jinak, platí pro Zájmové ústředí předpisy zákona ze dne 9. dubna 1878, č. 70 ř. z., o výdělkových a hospodářských společenstvech.

(2) Podrobné předpisy o vzniku a zániku členství, o právech a povinnostech členů, orgánech a hospodaření Zájmového ústředí a ostatní náležitosti upraví se stanovami Zájmového ústředí.

(3) Osoby, které jsou povinny učiniti zákonné kroky k ustavení Zájmového ústředí (zakladatele), ustanoví ministerstvo sociální péče.

(4) Zakladatelé jsou povinni, dříve než zažádají o zápis Zájmového ústředí do rejstříku společenstevního, předložiti stanovy ministerstvu sociální péče ku schválení a vykázati předběžný souhlas k převzetí aktiv a pasiv, práv a závazků Zájmového ústředí družstevních svazů v Praze, zapsaného společenstva s ručením obmezeným, a to usnesením jeho valné hromady.

(5) Změna stanov vyžaduje souhlasu ministerstva sociámí péče.

(6) Neschválí-li ministerstvo sociální péče stanov do tří měsíců ode dne podání žádosti o jejich schválení nebo o souhlas ke změně stanov, pokládají se stanovy, po případě jejich změny, za schválené.

(7) V případě, že Zájmové ústředí přenese bankovně-technickou službu na některý peněžní ústav, je povinno zvoliti k tomu ústav, oprávněný vydávati vkladní knížky ve smyslu § 5 zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, ve znění zák. č. 54/1932 Sb. z. a n. Příslušná úmluva mezi Zájmovým ústředím s peněžním

ústavem podléhá schválení ministerstva sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

§ 5.

(1) Zájmové ústředí provádí revise svých členů (§ 1), kteří jsou povinni jim se podříditi. O revisích těch platí obdobně předpisy zákona ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z., zákona ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a n., a zákona ze dne 1. července 1926, č. 130 Sb. z. a n. Jestliže člen svazu (ústředí) obdrží od Zájmového ústředí úvěr nebo záruku nebo jinou finanční výpomoc nebo požádá-li o to příslušný svaz (ústředí) nebo jeho člen, může Zájmové ústředí prováděti revise i u členů svazů (ústředí); příslušný člen (družstvo) je povinen podříditi se revisi. Revise vykonaná Zájmovým ústředím nahrazuje povinnou revisi podle zákonů uvedených v tomto odstavci. Podrobnosti o revisích upraví se stanovami (§ 4).

(2) Svazy a ústředí, jež jsou úvěrními družstvy podle § 2, písm. b), zák. č. 239/1924 Sb. z. a n., ve znění zák. č. 54/1932, Sb. z. a n., mohou své pokladní přebytky ukládati též u Zájmového ústředí.

§ 6.

(1) Zájmové ústředí jest oprávněno na návrh příslušného svazu (ústředí) až do rozhodnutí nejbližší řádné valné hromady družstva (spolku) zbaviti úřadu správní, dozorčí nebo likvidační orgány družstva (spolku), jež jest členem svazu (ústředí), a jmenovati pro družstvo orgány jiné. Stejně tak na návrh příslušného svazu (ústředí) může naříditi a provésti sloučení dvou nebo více družstev, jakož i provésti zrušení a likvidaci družstva. Zájmové ústředí jest povinno říditi se při tom návrhy svazu (ústředí), jehož členem jest družstvo.

(2) Příslušná opatření Zájmového ústředí nahrazují usnesení orgánů družstva, příslušných podle jejich stanov, nebo zákona. Soudy rejstříkové jsou povinny provésti nutné zápisy ve společenstevním rejstříku; jde-li o člena, spolek založený podle zákona spolkového, jsou politické úřady povinny vzíti opatření Zájmového ústředí na vědomost.

§ 7.

(1) Veškerá právní jednání k provedení státní záruky, listiny dlužní a záruční,

stvrzenky, listiny vkladní a výmazné o zápůjčkách a úvěrech, pro něž se poskytuje záruka podle § 3 tohoto zákona, jsou osvobozeny od poplatků stupnicových i vkladních.

(2) Zájmové ústředí jest osvobozeno od zvláštní daně výdělkové a daně rentové, od poplatkového ekvivalentu; ve vzájemném styku Zájmového ústředí se svazy (ústředními) a jich členy přísluší jim osvobození od veškerých kolků a poplatků.

(3) Zájmovému ústředí přísluší osvobození od poplatků a kolků pro jeho podání a korespondenci s veřejnými úřady a soudy rejstříkovými, s výjimkou soudního řízení, jakož i pro jeho knihy a zápisy.

(4) Převzetí aktiv a pasiv, práv a závazků Zájmového ústředí družstevních svazů v Praze, zapsaného společenstva s ručením obmezeným, Zájmovým ústředím (§ 2) jest osvobozeno ode všech poplatků a od dodatečného zdanění podle zákona ze dne 22. října 1930, č. 153 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 9. června 1927, č. 88 Sb. z. a n., o poplatkových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního ústavu některých podniků, a doplňují jeho ustanovení, a podle § 80, odst. 2., zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.

§ 8.

(1) Zájmové ústředí podléhá státnímu dozoru. K výkonu tohoto dozoru ustanoví ministr sociální péče a ministr financí po vládním komisaři. Tito vládní komisaři mohou se zúčastniti všech schůzí orgánů Zájmového ústředí, musí býti do těchto schůzí zváni a jsou oprávněni nahlédati do veškerých knih a zápisů Zájmového ústředí, žádati za svolám schůze a za projednání určité věci, pronésti námitky proti každému usneseni orgánů, v němž by shledali porušení zákonů a stanov Zájmového ústředí (§ 4) a zastaviti výkon takového usnesení, pokud ve věci nerozhodne ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí.

(2) Náklad spojený s výkonem státního dozoru jde na účet Zájmového ústředí.

(3) Na úhradu výdajů, uvedených v § 3, odst. 1. až 3., tohoto zákona bude použito vyššího výnosu z poplatků za dovozní a vývozní povolení; pokud se týká dotčených poplatků vybíraných ministerstvem obchodu jen potud, pokud převyšují částku 6 mil. Kč.

§9.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provésti jej se ukládá ministru sociální péče s ministrem financí, spravedlnosti, vnitra a ministrem pro zásobování lidu.

Důvodová zpráva.

A. Všeobecná část.

Světová hospodářská kríse, trvající přes rok, dolehla velmi tíživě téměř na všechny kulturní země. Všechny státy se pokusily a stále znovu usilují krisi odstraniti nebo aspoň zmírniti různými cestami a vhodnými opatřeními. I vláda republiky československé a ústřední úřady státní učinily různá opatření, jednak k přímému zmírnění těžké hospodářské situace rodin nezaměstnaných, jednak k podnícení podnikatelského ruchu, který by většímu počtu nezaměstnaných opatřil aspoň částečné zaměstnání.

Panující hospodářskou krisí a vyplývající z ní nezaměstnaností jest postiženo nejen dělnictvo, nýbrž i soukromí zřízenci a úředníci. Poněvadž pak dělnictvo a veškeří zaměstnanci průmyslu a obchodu jsou z velké části organisováni ve spotřebních družstvech, doléhá tíže nezaměstnanosti se všemi důsledky i na tato družstva.

Družstva spotřební přispěla a přispívají v době nezaměstnanosti ke zmírnění hospodářské situace nezaměstnaných jednak tím, že k vydávaným poukázkám stravovacím poskytovala dobrovolně 10% podpůrný příspěvek, jednak tím, že odváděla na podporu nezaměstnaných dobrovolné dary z vlastních prostředků a z prostředků, sebraných obětavostí a ze solidarity dosud zaměstnaného členstva.

Zmíněná humánní opatření stačila však pouze na krátkou dobu. členové družstev dožadovali se prodeje zboží na úvěr, takže byla družstva nucena poskytnouti jim do úvěrové zástavy na jejich podílovou jistinu. Veliké procento spotřebních družstev bylo tak zbaveno - bez vlastní viny dostatečných řádných provozovacích prostředků.

Prodeje na úvěr ve smyslu právě uvedeném stouply tak značně, že jsou o 100% vyšší než v roce 1929. Zvýšený prodej na úvěr svědčí dostatečně o hospodářské bídě, zavládnuvší mezi členstvem spotřebních družstev, takže bezprostřední pomoc ve formě opatření, navrhovaného tímto zákonem, jeví se krajně nutnou a je v zájmu veřejném.

Družstevnictví zaujímá v celkovém hospodářském životě našeho státu význačné místo. Svou podstatou jsou družstva asociacemi pracovními na rozdíl od asociací kapitálových. Jsouce vybudována na zásadě svépomoci členů, vyžadují, aby členové se účastnili na provozování podniků společnou činností, kdežto u asociací kapitálových stačí pouhá účast finanční, aniž by se členové jinak zúčastnili na podniku. Touto svojí podstatou liší se družstva od jiných podnikání a jsou považována za vyšší útvary hospodářské činnosti.

Počátky družstevnictví v našich zemích jsou velmi staré, sahají až do poloviny minulého století. Rozvoj družstevnictví nastal od té doby, kdy vydáním zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z. o výdělkových a hospodářských společenstev byla dána družstvům pevná základna právní. Vznikají četná družstva nejrůznějších typů.

Vznikají družstva spotřebitelská (konsumní), jichž účelem jest společným nákupem umožniti snazší spotřebu, zejména předmětné denní potřeby. Jsou zakládána družstva výrobní s účelem sdružiti kapitálově slabé výrobce a usnadniti jim tak odbyt jich výrobků. Tato družstva jsou pak zakládána jak samostatnými podnikateli (živnostníky, zemědělci), tak dělníky. Zemědělci vytvořili si pak družstva skladištní, družstva pro nákup hospodářských strojů, umělých hnojiv a jiných potřeb pro hospodářství zeměděl-

ské, jakož i družstva nejrůznějších úkolů a odvětví zemědělské prvovýroby. Samostatnou skupinu tvoří družstva stavební a bytová, jichž rozkvět zejména nabyl netušeného rozmachu v poválečné době bytové tísně. Velmi význačné místo zaujímají záložny a úvěrní družstva. Konečně vznikají lidové a dělnické domy, jež jsou středisky širokých vrstev lidových.

Družstva sdružila se časem ve svazy, které tvoří jejich ústředí organisační, poradní a revisní. Některé svazy jsou zároveň ústřednami obchodními nebo úvěrními, pro jiná družstva byly vytvořeny samostatné obchodní ústředny.

Pro svazy a ústředny utvořena byla během času společná ústředí, a to zpravidla podle povolání členů družstev. Vznikly tak vrcholné organisace zemědělského družstevnictví a živnostenského družstevnictví. Třetí skupinu tvoří všechna ostatní družstva spotřebitelská, výrobní družstva dělnická, družstva válečných invalidů, družstva legionářů, stavební a bytová družstva, záložny a úvěrní družstva, pokud jsou tvořena členy nejširších vrstev lidových, zejména dělnických a zaměstnaneckých vůbec. Pro tuto třetí skupinu vytvořeno bylo podle zák. č. 237/1924 Sb. z. a n. zájmové ústředí družstevních svazů v Praze.

Zájmové ústředí družstevních svazů v Praze tvoří tyto svazy družstev:

1. ústřední svaz československých družstev v Praze,

2. Verband deutscher Wirtschaftsgenossenschaften v Praze,

3. Unie československých družstev v Praze,

4. Moravsko-slezská jednota potravních a jiných svépomocných družstev v Brně,

5. Legiojednota, svaz legionářských družstev a záložen v Praze,

6. Deutscher Wirtschaftsverband v Praze.

Všechny tyto svazy jsou svazy revisními, to jest, bylo jim přiznáno právo prováděti povinné revise jejich přičleněných družstev ve smyslu zákona ze dne 10. června 1903 č. 133 ř. z., o revisi výdělkových a hospodářských společenstev a jiných spolků, případ-

ně pokud jde o družstva na Slovensku a Podkarpatské Rusi, podle příslušných zákonů o revisi. Zájmové ústředí družstevních svazů jako hlavní obor činnosti má vykonávati pro svá družstva působnost Zájmového ústředí ve smyslu zákona (§ 19) ze dne 9. října 1924, č. 237 Sb. z. a n., o Zvláštním fondu pro zmírnění ztrát, povstalých z poválečných poměrů. Nejsou v něm proto organisována samostatně obchodní ústředí (velkonákupny), nýbrž pouze nepřímo prostřednictvím revisních svazů.

Delší dobu pociťuje se potřeba vytvořiti pro tyto revisní svazy a jich obchodní centrály společnou ústřednu, která by měla jednak úkoly peněžní, jednak organisační, jednak revisní. I když revisní svazy jsou organisovány na podkladě zákona spolkového a nepodléhají tudíž povinné revisi jako jiné ústředny, vybudované na podkladě družstevním, přece jenom jest nedostatkem, že není orgánu, který by svazy ty revidoval. Dosavadní Zájmové ústředí družstevních svazů může sice podle stanov konati revise, avšak závazek ten jest se strany svazů pouze dobrovolný. Po organisační stránce nelze vybudovati Zájmové ústředí jako poradní ústřednu družstev, jelikož úkoly poradní nelze sloučiti s družstevní formou tohoto ústředí. Po peněžní stránce není pak dosavadní Zájmové ústředí vybudováno. Všechny tři činnosti nelze pak vůbec sloučiti v právním útvaru družstva.

Jeví se proto velmi naléhavou potřebou přebudovati dosavadní Zájmové ústředí tak, aby všechny tyto úkoly mohlo plniti. Jelikož přebudování není z právních důvodů možné, nutno vytvořiti nové ústředí jakožto právnickou osobu svého druhu, protože právního útvaru spolku nebo obchodní společnosti nelze použíti. Bude pak úkolem tohoto nového ústředí, aby převzalo dosavadní působnost Zájmového ústředí družstevních svazů, jež bude likvidováno. Proto nové ústředí převezme aktiva a pasiva, práva a závazky zanikajícího útvaru.

Vznikne tak Zájmové ústředí lidového družstevnictví, které s určitými odchylkami bude míti nejblíže k právnímu útvaru družstva.

členy tohoto nového Zájmového ústředí budou revisní svazy, které mají počet družstev, jak ukazuje tento přehled:

Přehled o družstvech

soustředěných v jednotlivých svazech:

Přehled obchodních ústředí:

Přehled o činnosti všech družstev: