sadě v platnosti ustanovení § 31 pod č. II. věty prvé. Avšak jako hlavní suroviny pro zemědělské lihovary se označují brambory, řepa a kukuřice. Dosavadní ustanovení § 7 lihového zákona o tom, že zemědělský lihovar má přijímati suroviny výhradně nebo aspoň převážně z vlastní sklizně, se mění potud, že musí, pokud nenastala obecné známá neúroda, přijímati tyto suroviny aspoň ze 70% z vlastní sklizně.

Zpracováni m e l a s y v zemědělských lihovarech za normálních poměrů není dovoleno; toliko při neúrodě vlastních surovin může býti melasa zpracována jako přísada k surovinám jiným s povolením okresního finančního ředitelství do výše 25% celkové výroby a přes tuto výši ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem zemědělství.

Jako nové ustanovení se připouští též zpracování obilí, nezpůsobilého k semílání, za podmínek stanovených ministrem financí, kteréžto povolení může však býti zastaveno v případě neúrody.

V důsledku novelisace posledního odstavce § 7 zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb. z. a n. a změny některých ustanovení o surovinách odpadá dosavadní omezení na výhradné zpracování zemáků u zemědělských lihovarů, zřízených po vydání zmíněného zákona.

Další důležitou kapitolou novely lihového zákona jest stanovení a rozdělení výroby lihové na jednotlivé skupiny konsumních lihovarů, kterými jsou lihovary družstevní, lihovary nedružstevní, lihovary průmyslové a drožďámy. Celá úprava lihová spočívá na principu udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Rozhodující jest zajisté odbyt a spotřeba, která se částečně mění, a proto novela vyhrazuje stanovení celkové roční výroby ministrovi financí.

Při řešení akce míchání lihu s benzinem vychází se z předpokladu, že k tomuto účelu bude třeba v prvém výrobním období nového množství 500. 000 hl, takže celková roční výroba má dosáhnouti výše 1, 035. 000 hl. V důsledku tohoto zvýšení výroby lihové mají konsumní lihovary poskytnouti líh na míchání s benzinem za cenu pronikavě sníženou a proto se zaujímá stanovisko, aby označená celková výroba roční byla vyhrazena dosavadním stávajícím lihovarům konsumním.

Z celkového výrobního množství jest vyhrazeno především výrobní oprávnění 35. 000 hl pro státní průmyslový lihovar v Leopoldově na Slovensku ku zpracování řepy. Dále se přednostně vyhrazuje zvláštní reserva 8. 000 hl po 5 roků, která jest určena ku podělení nových členů družstevních lihovarů, kteří budou přijati po 1. květnu 1932. Skupině družstevních lihovarů má býti přidělen podíl 25. 000 hl na úhradu výrobních oprávnění pro družstevní lihovary, vzniklé před 1. dubnem 1932.

Jinak celkové roční výrobní množství má býti v prvém období 1932/33 rozděleno na jednotlivé skupiny konsumních lihovarů takto: na lihovary zemědělské připadá 73%; toto kvantum rozdělí se na skupinu lihovarů družstevních v poměru 53, 78% a pro skupinu lihovarů nedružstevních 46'22%. Lihovary průmyslové mají podíl 23% a drožďárny 4%. V následujících obdobích bude účast těchto skupin poměřena dle faktického stavu výrobních oprávnění jednotlivých skupin v předcházejícím roce s těmi změnami, které případně nastanou zřízením nových lihovarů, přeměnou lihovarů stávajících na podniky jiných skupin a případně podělením nových členů v družstevních lihovarech.

Rozdělování celkové roční výroby se upravuje na podkladě dosud ustálených zásad, toliko s některými změnami. Výrobní oprávnění u zemědělských lihovarů se omezuje na 2. 000 hl. U lihovarů soukromých zavádí se nová stupnice dle výměry pozemkové, určující výrobní oprávnění dle velikosti podniku. Lihovary soukromé provozované podniky družstevními mají výrobní oprávnění zvýšené o 30%. Nadvýroba jest připuštěna všeobecně do 15% a s povolením ministra financí o dalších 5%.

S rozvojem automobilismu a motorového provozu vůbec dostaví se zvýšená potřeba pohonných látek a v důsledku toho poroste též kvantum lihu určeného k míšení, kterýžto přírůstek se odhaduje ročně na 5 až 10%. Tento přírůstek výroby lihové umožní zařizování nových lihovarů zemědělských i průmyslových, pokud toho s ohledem na kapacitu stávajících podniků bude vyžadovati potřeba.

O nových zemědělských lihovarech platí ustanovení, že mohou býti zřízeny nebo v činnost uvedeny jen se svolením ministerstva financí v dohodě s mi-

nisterstvem zemědělství v krajinách bramborářských. Toliko v případech, odůvodněných hospodářskou potřebou, může býti uděleno toto povolení také v krajinách jiných, které svojí hospodářskou povahou jsou blízké krajinám bramborářským pro zpracování řepy nebo bramborů anebo obojích surovin. Při povolování nového družstevního lihovaru jest nutno přihlížeti k tomu, aby byla ve družstvu převážná účast středních a malých zemědělců, a to nejméně 50 zemědělských podniků. - Na podělení nových členů družstevních lihovarů s výměrou do 15 ha jest stanovena zvláštní reserva 8. 000 hl po dobu 5 roků, a pokud by nestačila, nabývají noví členové účasti na výrobním oprávnění až v tom výrobním období, ve kterém se dotyčnému družstevnímu lihovaru dostane zvýšení výroby v důsledku celkového vzrůstu výrobního množství, na skupinu družstevních lihovarů připadajícího oproti předcházejícímu období.

Pokud se týče hospodaření lihem, zaujímá novela stanovisko udržeti vázanost

lihového hospodaření z mnoha vážných důvodů, zejména se zřetelem na uplatnění zájmů veřejných, na zabezpečení zemědělských lihovarů a sledování určitých ohledů sociálních, aby byla zabezpečena nižší cena lihu technického. Ku provedení této myšlenky jest stanovena závěra veškerého lihu, v tuzemsku vyrobeného nebo sem dovezeného, a disposice tímto lihem jest vyhrazena finanční správě nebo hospodařícímu orgánu.

Hospodaření lihem jest vyhrazeno finanční správě státní, která může ho svěřiti zvláštní společnosti obchodní pod dozorem státu, který se upravuje celou řadou ustanovení. Státní správě jest vyhrazen rozhodující vliv na stanovení anebo schvalování cen přejímacích, rafinační mzdy i cen prodejních.

Pro záležitosti Lihového hospodářství se zřizuje při ministerstvu financí lihová komise, složená ze zástupců všech skupin interesentů a vybavená působností, odnášející se ke všem důležitým záležitostem lihového hospodářství.

b) Část zvláštní.

K čl. I. V odstavci 2. obsahuje osnova ustanovení rázu pouze formálního a má jím býti pro daň z lihu zavedeno jednotné označení, kdežto až dosud nazývána jest tato daň v některých právních předpisech daní, v jiných pak dávkou.

K čl. II. Paušalování výrobní daně z lihu se odstraňuje a zavádí se zdaňování lihu vyrobeného v produkčních lihovarech dle kontrolního měřidla.

Paušalované lihovary provozovány jsou ponejvíce pěstiteli ovoce, kteří hledí pálením na líh zhodnotiti podřadné ovoce, pro něž by jinak vhodného použití nenašli. Aby těmto povětšině drobným pěstitelům ovoce bylo vynahrazeno navrhované odnětí výhody paušalování, navrhuje osnova, aby takovým pěstitelům ovoce, kteří vyrobí z plodin vlastní sklizně alespoň 50 hl. st. alkoholu, ponecháno bylo 25 hl. st. alkoholu zcela daněprostě avšak pod podmínkou, že líh tento nebude uváděn do obchodu. Tímto způsobem zajistí se finanční správě při nejmenším polovina výrobní daně z lihu, připadající na veškerý získaný líh, který bude zjišťován kontrolním měřidlem, kdežto až

dosud při paušálu dosahovala finanční správa sotva jedné třetiny daně na vyrobený líh připadající. Novou úpravou získají ale také výrobci lihu, protože odpadne plýtvání palivem i lihovarskými surovinami a získáván bude výrobek skutečně kvalitní. Konečně pak docílí se navrhovanou úpravou také zlepšení obchodní situace lihovarů produkčních, zdaňujících již dnes svůj výrobek podle údajů kontrolního lihového měřidla, protože se bude nadále na trhu nacházeti jen ovocný líh plně zdaněný.

K čl. III. Osnova navrhuje zvýšení kontrolního poplatku z lihu, určeného k povinnému míšení s pohonnými látkami na 40 haléřů. Kontrolní poplatek spočívá na ustanovení § 6 odst. 4. zákona č. 643/19 a jest placen v nižší sazbě z veškerého daněprostě k účelům průmyslovým nebo živnostenským odbíranéko lihu. Poněvadž odbyt lihu k pohonným účelům odhadnouti lze na 500. 000 hl. alkoholu ročně, bude pravděpodobný výnos kontrolního poplatku z tohoto lihu činiti 20 mil. Kč ročně.

K 61. IV. k odst. 1. Ustanovením tohoto odstavce má býti zemědělským lihovarům

umožněno přizpůsobiti svůj pracovní pochod výrobě, která v důsledku zavedení povinného míšení lihu s pohonnými látkami vzroste pravděpodobně asi o 60%. Aby zvýšené výrobní oprávnění, jež na jednotlivé zemědělské lihovary připadne, mohlo býti účelně vypracováno, navrhuje osnova, aby průměrná denní výroba lihu dosáhnouti mohla na každý hektar započitatelné plochy nejvýše 4 litry (dosud 3 litry), v jednom pracovním dnu pak nejvýše celkem 10 hl (dosud 7'5 hl) a ročně nejvýše v jednom závodě 2400 hl (dosud 1. 500 hl).

K odst. 2. Podle dosud platných ustanovení povinny jsou zemědělské lihovary vyráběti líh převážně ze surovin vlastní sklizně. Z ustanovení toho vyplývá možnost zpracování nakoupených surovin až do 49% celkového množství zpracovaných surovin. Osnova omezuje tuto kvótu na 30%, čímž ještě dále zdůrazňuje zásadu o koloběhu lihovarských suroviny která spočívá v tom, že lihovarské suroviny přecházejí z půdy do lihovaru, ve formě výpalků jsou zkrmovány dobytkem, takže se pak jako mrva vracejí zase právě na ty pozemky, z nichž byly odňaty. Tím jest zaručeno, že lihovarská výroba neochuzuje půdu, z níž bere suroviny k výrobě lihu. Protože návrh nutí hospodářské lihovary zpracovati ve zvýšené míře suroviny vlastní sklizně, zajišťuje též ve zvýšené míře výše uvedenou zásadu o koloběhu lihovarských surovin.

Ustanovení odst. 3. jest nutným vzhledem k ustanovením zákona o spotřební dani z cukru.

Odst. 4. osnovy přejímá obsahově dnešní právní stav, daný §em 31, odd. II., věta druhá zákona č. 687/20, pokud jde o obilí k semílání způsobilé. Nově umožňuje zpracovati na líh též obilí k semílání nezpůsobilé, čímž se umožňuje výroba specielních obilních kořalek až dosud k nám dovážených z ciziny. Pro případ neúrody pamatováno jest na možnost zákazu zpracování takového obilí, aby mohlo býti vyhrazeno pro účele naléhavější, ku příkladu pro výkrm dobytka.

Ustanovení odst. 5., které obsahuje zákaz zpracování melasy v zemědělských lihovarech, směřuje k tomu, aby zůstala zemědělským lihovarům ještě ve zvýšené míře zajištěna jejich hlavní funkce, jakožto výroben vydatného krmiva pro dobytek. Používáním melasy jest tato funkce zeslabována,

protože výpalky melasové nehodí se samy

o sobě k výkrmu dobytka a jsou-li k výpalkům jiným přidávány, znehodnocují je.

Odst. 6. zajistiti má státní moci možnost, aby průmyslovým lihovarům mohla naříditi zpracování určitých surovin na líh, kdyby se to jevilo s hlediska národohospodářského nutným. Má se tak státi při řepě, když by pro ni v důsledku omezování výroby cukru nebylo jiného použití.

Odst. 7. má býti umožněno výminečné zařizování nových zemědělských lihovarů

i mimo oblasti bramborářské, čímž má býti i těmto krajinám umožněno pěstování okopanin v míře nezbytně nutné.

Odst. 8. Zařizování nových průmyslových lihovarů má býti vyhrazeno pro přednostní zpracování cukrovky. Připouští možnost zařizovati nové rafinerie pro čištění lihu vyráběného v zemědělských lihovarech.

K čl. V. V odst. 1. rozšiřuje se jednak ohlašovací povinnost, platná dosud pouze pro přístroje destilační, též na jiná zařízení k výrobě lihu způsobilá, neboť ustanovení dosavadní nestačí k tomu, aby mohlo býti čeleno neohlášené a nezdaněné výrobě lihu.

Ustanovením odst. 2. má býti získána evidence ovocných břeček, aby mohlo býti kontrolováno jejich použití a tím zabraňováno zkracování státních příjmů tajnou výrobou lihu.

V odst. 3. obsaženo jest ve srozumitelnější formě dosavadní ustanovení §u 24 č. 5. lih. zákona, které nejasnou svou formou způsobovalo četné nedorozumění a bylo předmětem četných stížností.

K čl. VI. § 2. V odst. 1. pamatováno jest osnovou na příděl přiměřeného výrobního oprávnění státnímu promyslovému lihovaru v Leopoldově, který od roku 1920 nepracoval. Návrh prospěje nejenom státní správě, jejíž majetek budě tímto způsobem zhodnocen, nýbrž prospěje také okolním rolníkům, protože lihovar ten zařízen jest na výrobu lihu z řepy.

V odst. 2. zavádí se zvláštní reserva 8. 000 hl po 5 roků k umožnění účastí novým členům družstevních lihovarů a zvláštní podíl 25. 000 hl pro družstevní lihovary zařízené před 1. dubnem 1932.

V odst. 9. lit. c, d, e, jest blíže upravena otázka přidělování výrobního oprávnění novým členům družstevních lihovarů ze zmíněné reservy.

K § 8. Pro záležitosti lihového hospodaření zřizuje se při ministerstvu financí jako zvláštní poradní sbor lihová komise, jejíž složení a působnost jest přesně určena.

Dále byl projeven ve výboru souhlas s tím, aby vládní nařízení ze dne 17. února 1920, č. 105 Sb. z. a n., bylo opraveno v tom smyslu, aby předpisy tohoto nařízení platily bez veškerého omezení i na Slovensku, tak jako platí v Čechách a na Moravě, t. j. že živnostenské pálenice mohou býti povoleny i osobám fysickým, kterémužto přání přislíbilo ministerstvo financí vyhověti v cestě nařizovací.

Lihový zákon představoval obtížnou materii legislativní, takže dřívější pokusy několikráte opakované pro jeho vydání zůstávaly bezvýsledné. Obtíže spočívaly hlavně v omezené výrobě, která dosud byla upravována provisorními opatřeními. Touto novelou jsou upravovány nejdůležitější kapitoly, zejména výroba lihová a hospodaření lihem, při čemž byla sledována snaha, aby

spravedlivě bylo poměřeno všem zúčastněným zájmům, tak aby při náležitém uplatnění všech zájmů veřejných bylo zjednáno uspokojující uspořádání poměrů v zájmu posílení hospodářského podnikání.

Celý obsah novely byl projednán s náležitou odborností a na původní osnově byly provedeny pronikavé a účelné změny, takže při plném porozumění, které bylo projevováno nejen u zástupců stran koaličních, ale i u stran oposičních, bylo vytvořeno legislativní dílo, které bude míti do budoucnosti velkou důležitost pro povznesení domácího hospodářství a zaměstnanosti pracujících vrstev obyvatelstva.

Zemědělský výbor pojednal o tomto vládním návrhu na svých schůzích v době od 12. dubna do 17. května 1932, přijal některé návrhy pozměňující a doplňující a usnesl se na tom doporučiti poslanecké sněmovně schválení tohoto návrhu zákona ve znění shora uvedeném spolu s připojenými resolucemi. Tím současně se vyřizují petice č. 1219 a 1220.

V Praze dne 17. května 1932.

Fr. Mašata v. r.,

předseda.

Dr. J. Zadina v. r.,

zpravodaj.

II.

S hlediska rozpočtového výboru dlužno poznamenati k článku L, že dosud činila daň výrobní i spotřební z každého hl stupně alkoholu 15 Kč. K dani spotřební se vybíral poplatek 8 Kč na základě úmluvy se Společností pro zpeněžení líhu, k dani výrobní licenční poplatek v téže výši na základě zákona. Nové ustanovení staví pouze na zákonný základ dosavadní skutečný stav.

článek II. upravuje nově zdanění lihu v produkčních lihovarech tím, že odstraňuje paušalování a zavádí všeobecné zdanění podle skutečného výrobku. Tento způsob odpovídá jak stavu dnešní daňové techniky, tak potřebám pěstitelů ovoce, jimž se poskytuje částečné osvobození od daně. Snížení daně o 10% pro živnostenské výrobce jest odůvodněno tím, že platí daň předem z celé ohlášené výroby. Produkč-

ním lihovarům se dostává další výhody v čl. VI., § 4, odst. 4.

Zvláštní daň z řepného lihu, původně navržená, zavedena nebyla, naproti tomu kontrolní poplatek z motorického lihu z původních 30 haléřů byl zvýšen na 40 haléřů. Pro státní pokladnu lze očekávati z tohoto důvodu při dosavadní spotřebě pohonných látek zhruba příjem 20, 000. 000 Kč, z nichž 70% se přikazuje silničnímu fondu. S ohledem na stav státní pokladny a zvláště silničního fondu přijali tento návrh také členové, kteří nesouhlasili s názorem, že úbytek celních příjmů, způsobený národohospodářským opatřením, by měl zásadně býti nahrazován zvýšením daně.

V čl. IV., odst. 3. se navrhuje možnost osvobození surového řepového cukru k výrobě lihu od spotřební daně za tím účelem, aby také surového cukru bylo možno po-

užíti k výrobě lihu. Je to nutno zvláště pro případ, že by nebylo dosti melasy pro tento účel, jak lze očekávati na př. v nejbližší kampani.

Pro státní finance padá na váhu" také způsob hospodaření s lihem. Národohospodářská hlediska vedou k různým názorům; jedni žádají zavedení státního monopolu jako jediné formy hospodaření, jiní hospodaření pomocí společnosti jako orgánu vázaného hospodářství, jiní zavedení volného obchodu při soustavě výrobních kontingentů. Finanční správa v zájmu státní pokladny žádala hospodaření vázané, ať monopolem, ať zvláštní společností, prohlašujíc, že za dané situace jako orgánu hodlá užíti společnosti. Výbor, vyhovuje stanovisku finanční správy, pojal do zákona obě posléze uvedené možnosti. Pro vyrovnání

zájmů zúčastněných skupin za účelem dosažení co nejlepšího národohospodářského účinku však zabezpečil zastoupení spotřebitelů ve správních orgánech společnosti. Jde při tom hlavně o zastoupení dvou velkých skupin: spotřeby průmyslové, a všeobecné spotřeby přímé. Mimo to pojato do zákona ustanovení o obligatorním zřízení lihové komise, v níž budou zástupci všech jednotlivých zájmů, jež souvisejí s lihovým hospodařením.

Výbor rozpočtový navrhuje přijetí zákona ve znění usneseném výborem zemědělským, jakož i resolucí výboru zemědělského a jedné resoluce výboru rozpočtového.

Přijetím návrhu zároveň jsou vyřízeny petice č. 1219 a 1220.

V Praze, 18. května 1932.

Bergmann v. r.,

místopředseda.

Dr. Hodáč v. r.,

zpravodaj.

Resoluce výboru zemědělského.

1.

Vládě se ukládá, aby v době co nejkratší předložila k ústavnímu projednání úplný lihový zákon, jímž by byly všechny dosavadní platné zákony a předpisy unifikovány.

2.

Vláda sa vyzývá, aby při sriaďovaní nových priemysel'ných liehovarov na spracovanie řepy bol zvláštny zřetel braný na neblahé hospodářské poměry Slovenska, kde pestovanie řepy v posledných rokoch pokleslo z 15 mil. q na 3 mil. q. Je preto hospodářským záujmom celého státu, aby priemyseľné liehovary s příslušným kontingentem boly sriaďované v prvom radě na Slovensku v tých krajoch, kde toho potřeby hospodářské a sociálně budu vyžadovat'.

3.

Vláda se vyzývá, aby přispívala k zvelebování ovocnářství a k zužitkování ovoce ve zvýšené míře. Stromy zničené posledními velkými mrazy vyměňovány za druhy ušlechtilejší, u nichž je možno zužitkovati ovoce racionelněji, než je tomu při zpracování na líh, a při tom docíliti pro zemědělce většího výnosu. Budiž umožněno přídělem levnějšího cukru zpracování ovoce na zavařování, výrobu marmelád, povidel, jamů, ovocných vín atd. Ve všech těchto případech šlo by o zužitkování přinášející zemědělství a celku velký prospěch, o nějž za dnešních poměrů přichází. Budiž plánovitě postaráno o to, aby ovoce nepropadalo po sklizni v celých krajích hromadné zkáze tím, že budou upraveny zvlášť tarify a umožněna doprava ovoce do míst potřeby. Větší pozornost buď věnována výchově třídění ovoce, které jest nezbytným předpokladem pro zpeněžení ovoce pro konsum.

4.

Ministr financí se vyzývá, aby těm produkčním lihovarům, které přecházejí v důsledku tohoto zákona od paušalování daně ke zdaňování lihu dle kontrolního měřidla, tato zapůjčil v potřebném počtu.

5.

Povolovati nové lihovary jest možno jen těm lihovarským družstvům, která, se zaváží zakoupiti příslušné strojní zařízení jen od domácích výrobců.

6.

Vláda se vyzývá, aby předložila osnovu zákona, kterým se uvěřovací lhůty pra dávky z lihu, cukru, lisovaného droždí, a pro spotřební daň z nerostných olejů, jež byly zákonem č. 91/1920 Sb. zák. a nař. zkráceny na dva měsíce, opět prodlužují na 6 měsíců.

7.

Vládě se ukládá, aby co možná nejdříve předložila k ústavnímu projednání osnovu nového zákona o důchodkovém trestním zákonu.

Resoluce výboru rozpočtového.

Ministerstvo financí se vyzývá, aby odškodné členům lihové komise ve smyslu článku VI. § 8. odst. 4 zákona vyměřila pouze ve výši náhrady skutečných a nezbytných výloh s účastí na činnosti komise spojených.