Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1781.

Odpovědi:

I. min. vnitra na interp. posl. Seidla, F. Svobody, Polacha a soudr. o nové úpravě systemisovaných míst, obsazování volných míst kancelářských úředníků ve vyšších platových

stupnicích v obvodu zemského úřadu v Brně (tisk 1642/ XVIII),

II. min. financí na interp. posl. Seidla, Jurnečkové-Vorlové, Blatné, Kirpalové a soudr. o propouštění vdaných žen ze služeb finanční správy (tisk 1461/ III),

III. min. sociální péče na interp. posl. Novotného a soudr. o poměrech na stavbě tunelu státní dráhy v Třebovicích (tisk 1447/IX),

IV. min. železnic na interp. posl. Polívky, Hrušovského a druhů o vybudování tratě LidečPúchov na Slovensku (tisk 1447/ XIV),

V. vlády na interp. posl. Šamalíka a druhů o řešení těžkých poměrů v zemědělství, ze-

jména zemědělské krise (tisk 658/I),

VI. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o zacházení s vojíny (tisk 1597/ III),

VII. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o týrání vojáků (tisk 1597/1),

VIII. min. sociální péče na interp. posl. Kubače, Vallo a soudr. o péči o invalidy v nemocnici Milosrdných bratři ve Spišském Podhradí (tisk 1558/ XVIII),

IX. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga, Krebse a druhů o nezákonném postupu četníků proti místní skupině německé strany národně socialistické a jejím funkcionářům v Tasovicích, v politickém okrese znojemském (tisk 1579/X) a na interp. posl. inž. Junga a druhů o velkých přehmatech četnictva v Tasovicích (tisk 1628/ III),

X. min. sociální péče na interp. posl. Windirsche, Böllmanna, Viereckla a druhů, že nezaměstnaní, kteří dostávají podporu z veřejných peněz, zdráhají se přijmouti zaměstnáni (tisk 1405/IX),

XI. min. vnitra na interp. posl. dra Sterna a soudr. o neslýchaných a křiklavých přehmatech policejního presidia v Šumperku dne 10. února a o surovém porušeni poslanecké imunity (tisk 1628/ XIV),

XII. min. obchodu a min. zemědělství na interp. posl. dra Polyáka a druhů o výseku masa rolníky z vlastni produkce (tisk 1613/I),

XIII. min. železnic na interp. posl. Prokeše, Brožfka, Chalupníka, Bečko a soudr. o zadání dodávky uhlí pro československé dráhy pro rok 1932 (tisk 1483/V),

XIV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dra Keibla a druhů o neslýchaných poměrech u poštovního úřadu v Rohrsdorfu u Cviková (tisk 1558/XIV),

XV. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Slavíčka, Netolického a druhů o vedení a hospodaření u patentního úřadu (tisk 1715/IV),

XVI. min. vnitra na interp. posl. Seidla, dra Markoviče, V. Beneše u soudr. o platovému zákonu odporující praxi min. vnitra ve věci četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 1642/XIX),

XVII. vlády na interp. posl. Seidla, V. Beneše, Chalupy a soudr. o zhodnoceni pensijnich prémiových reserv převedených z pensijnich ústavů na pensijni etát státní, neb veřejný (tisk 1407/II),

XVIII. vlády na interp. posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky a druhů o vydání vládního nařízení k § 68 zákona č. 89/1920 Sb. z. a n. a k § 114 zákona č. 26/1929 o započítáni doby, ztrávené v pensijním pojištění při přestupu do veřejné služby (tisk 1174/IV),

XIX. min. zemědělství na interp. posl. Stejskala, Šeby a druhů o nesprávném rozdělení podpor občanům z obce Úhlejova okres Nová Paka, postiženým krupobitím (tisk 1461/XI),

XX. min. financí na interp. posl. Bergmanna, dra Patejdla, Zeminové a druhů o hromadném propouštění kancelářských a výpomocných sil u finančních úřadů (tisk 1558/II),

XXI. min. vnitra na interp. posl. dra Keibla a druhů o správním soudnictví (tisk 1642/IX),

XXII. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Schollicha a druhů, že bylo zabaveno provolání německého národního studentského svazu k volbám do komory pražského německého studentstva dne 7. a 8. března 1932 (tisk 1672/X),

XXIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Töröka a soudruhů o konfiskační praksi státního zastupitelství a policejního ředitelství v Užhorodě (tisk 1646/V),

XXIV. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Törköly a druhů ve věci zabránění extensivního výkladu zákona na ochranu republiky (tisk 1646/V 11),

XXV. min. vnitra na interp. posl. dra Törköly a druhů o prováděni zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen (tisk 1628/XI).

1781/I.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců F. Seidla, F. Svobody, J. Polacha a soudruhů

o nové úpravě systemisovaných míst,

obsazování volných míst kancelářských

úředníka ve vyšších platových stupnicích

v obvodu zemského úřadu v Brně

(tisk 1642/XVIII).

Podle § 5 platového zákona systemisují se služební místa úřednictva hlavně se zřetelem na způsob služby. Poněvadž způsob služby u politických úřadů dosud nevyžadoval míst ve slu-

žební třídě III., nebyla u politických úřadů v této služební třídě žádná úřednická kategorie zavedena a služební místa systemisována.

Jak jsem uvedl již ve své odpovědi (č. t. 1572/IV) na interpelaci pp. poslanců Františka Seidla a soudruhů o rozšířeni systemisovaných míst kancelářských úředníků politické správy pro zemi Moravskoslezskou (č. t. 1461/XX), byla pro kategorii kancelářských úředníků systemisována místa vládou schválena podle návrhu systemisační komise s účinností pro celé systernisační období, a mohla by býti měněna toliko tehdy, kdyby závažné změny organisační toho nezbytně vyžadovaly. Tento předpoklad však splněn není. Ke změnám vyplývajícím ze zákona čís. 125/1927 Sb. z. a n. bylo již při resystemisaci přihlédnuto.

V zemi České byla jen se zřetelem na velké osobní stavy byv. zastupitelských okresů provedena specielní přechodná úprava při systemisaci míst kancelářských úředníků. Poněvadž však obdobně předpoklady nebyly v zemi Moravsko-

slezské dány, nebylo podkladu pro podobnou přechodnou úpravu.

Ve stavu kancelářských úředníků politické správy pro zemi Moravskoslezskou bylo od účinnosti platového zákona povýšeno 63 kancelářských úředníků. Tento značný počet povýšení svědčí proti domněnce o tvrdé praksi uplatňované při povyšování kancelářských úředníků.

Další povyšování může se ovšem díti jen v mezích úsporných opatření.

Tvrzení, že na systemisované místo 4. platové stupnice v kategorii kancelářských úředníků byl zařazen aktuárský ředitel Věntus, neodpovídá skutečnosti, neboť aktuárskému řediteli Věntusovi Bylo propůjčeno místo 4. platové stupnice v kategorii aktuárských úředníků a nikoli v kategorii úředníků kancelářských.

Za tohoto stavu věci nemám důvodu, abych z podnětu této interpelace činil v nynější době nějaké opatření.

V Praze dne 29. dubna 1932.

Ministr vnitra: Dr. Slavik, v. r.

1781/ II.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců Fr. Seidla, Marie

Jurnečkové-Vorlové, Fanny Blatné, Ireny

Kirpalové a soudruhů

o propouštění vdaných žen ze služeb finanční správy (tisk 1461/ III).

Finanční správa nečiní při výkladu státnězaměstnaneckých norem zásadních rozdílů mezi zaměstnanci muži a ženami nebo mezi ženami svobodnými a provdanými.

Proti ponechání vdaných žen ve službě nadále se všemi právy v těch případech, kdy služebně zcela vyhovují, není zajisté námitek.

" Podle dosavadních zkušeností a souhlasných zpráv zemských finančních úřadů nutno však konstatovati, že zaměstnankyně po provdáni nebo po narození dítěte stávají se většinou silami méně zdatnými než zaměstnankyně svobodné, ať už z důvodů zdravotních nebo v důsledku starostí o domácnost a rodinu. Velmi mnohé vdané ženy hledí si - při užití nejrozmanitějších prostředků osvobozujících od docházky do úřadu - odsloužiti potřebnou dobu, aby mohly pak odejiti do

pense třeba s minimálním výslužným. Takovémuto stavu arciť nutno v zájmu služby čeliti.

Případ bývalé vrchní kancelářské oficiantky Františky Chodníčkové byl po stránce služební i sociální pečlivě uvážen a bylo v něm postupováno podle platných předpisů. Když totiž Chodníčková si v roce 1931 samovolně prodloužila zdravotní dovolenou o dva týdny a když neuposlechla ústního rozkazu přednosty svého služebního úřadu a písemného rozkazu zdravotního oddělení zemského úřadu v Brně, aby se dostavila k nové prohlídce úředním lékařem, byl její služební poměr pro toto hrubé porušení služební kázně na zmocnění ministerstva financí ze dnu 13. února 1931 č. 16. 593/31-VII/22 podle § 43 vl. nař. č. 113/26 Sb. z. a n. rozvázán. Stížnost proti výpovědi byla pak zamítnuta vynesením ministerstva financí ze dne 2. května 1931 č. 32. 008/31-VII/22. Příjem manžela jejího Aloise Chodníčka, úředníka pojišťovny, činí v r. 1930 25. 583 Kč ročně, pohyboval se tudíž do konce v hranici interpelací ve 4. bodě navržené: Manželé Chodníčkovi jsou bezdětní, bydlí v domě rodičů Chodníčkové, kterým platí roční činži 1. 800 Kč a kteří podpory nepotřebují, majíce čtyřbytový dům a pensi ročně 10. 750 Kč. Tchán Chodníčkové je obuvníkem a syn jeho Alois Chodníček neuplatňoval dosud nikde podporu otci, ba ani ne jako srážku z důchodu. Ze zprošťovací listiny nemůže Chodníčková dovozovati neoprávněnost výpovědi, ježto v této listině nesmi býti podle § 46, odst. 1. vl. nař. č. 113/26 Sb. z. a n. uvedeno, co by propuštěnému zaměstnanci stěžovalo možnost ucházeti se o službu jinde. Tvrzení interpelace, že Chodníčková za celou služební dobu nebyla nemocna, neodpovídá rovněž skutečnosti, neboť v r. 1923 měla 3nedělní zdravotní dovolenou a v r. 1930/31 6nedělní. V době, kdy celé zástupy nezaměstnaných prvotřídně kvalifikovaných uchazečů (častokráte otců rodin) prosí o udělení místa ve státní službě, bylo by z důvodů služebních i sociálních nespravedlivo, aby byla ve službě ponechána zaměstnankyně vdaná a dobře situovaná, která porušuje kázeň neposlušností. Z vylíčeného vidno, že nebylo její vypovědění důsledkem intervence zástupce odborové organisace.

Podle § 8, odst. 2. vl. nař. č. 113/26 Sb. z. a n. jest - provdá - li se zaměstnankyně nebo narodí-li se jí dítě - neprodleně zaříditi, čeho by snad bylo třeba v zájmu služby. Přihlížejíc k tomuto ustanovení vyhradilo si ministerstvo financí, aby mu podřízeně úřady předkládaly k schválení všechny případy, v nichž by hodlaly užíti § 8, odst. 2 vl. nař. č. 113/26 Sb. z. a n. k rozvázání služebního poměru u osob, u nichž nastaly předpoklady uvedené pod č. 5 a 6, odst. 1 cit. paragrafu, s vylíčením důvodů, které v zájmu služby radí k tomuto opatření. Tím zaručuje se jednotnost prakse u všech ministerstvu financí podřízených úřadů a ministerstvo financí má možnost náležitého přezkoumání každého jednotlivého případu s hlediska zájmu služby.

Interpelací žádané minimum příjmů manželoných (bod 4. ) je příliš vysoké, neboť jen veliká

část státních zaměstnanců dosahuje této výše příjmu a většina z nich musí z příjmu daleko nižšího vystačiti i s rodinou.

K poslednímu bodu interpelace nutno konstatovati, že ve finanční správě - ať již jde o kterýkoli úřad - nebylo a není překáženo petičnímu a intervenčnimu právu představitelů odborových organisací, pokud zakročují v této funkci v zájmu svých příslušníků.

V Praze dne 25. dubna 1932.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

1781/III. Odpověď

ministra sociální péče

na Interpelaci poslance Novotného a soudruha

o poměrech na stavbě tunelu státní dráhy v Třebovicích (tisk 1447/IX).

Na trati státní dráhy Praha-Olomouc v úseku Třebovice-Rudoltice provádí firma inž. Vojáček a spol. z Moravské Ostravy rekonstrukci železničního tunelu a zaměstnává tam asi 500 dělníků.

Vzhledem k častým stížnostem dělníky proti jmenované firmě vzneseným zakročovaly příslušné úřady a to živnostenský inspektorát v Pardubicích a okresní úřad v Lanškroune vícekráte ve prospěch dělnictva. Dne 2. listopadu 1931 provedly uvedené úřady za účasti zástupce firmy a důvěrníků dělnictva komisionelní šetření o pracovních poměrech dělnictva jmenované firmy a zjednaly nápravu.

Vlastní lampy mají toliko odborní dělnici, tak zv. tuneláři, chodící na práci od tunelu k tunelu a lampy počítají k vlastnímu vybavení. Jiným dělníkům vydává firma své lampy na zálohu, již vrací dělníku před vystoupením z práce. Pokud se týče karbidu, vyplácí firma ve smyslu ujednání dělníkům týdne 10. - až 12. - Kč, za které si dělníci karbid na účet firmy kupuji. Do tunelu zavedla firma elektrické světlo, kde jen to bylo možné. Srážky na nádoby byly odstraněny.

Ubytování dělnictva není součástí mzdy pro nedostatek příslušné úmluvy. Dělníku jest ponecháno na vůli, zda chce bydleti v provisorních dřevěných domcích firmy za poplatek 1. - Kč denně. K udržení pořádku platí firma posluhovačku.

Konečně se podotýká, že zástupce jmenované firmy, který řídí stavbu tunelu, byl potrestán

nálezem okresního úřadu v Lanškroune pro přestupek § l zákona čís. 91/1918 Sb. z. a n., protože nedodržoval při stavbě tunelu zákonnou pracovní dobu.

V Praze dne 22. dubna 1932.

Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.

1781/IV.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslanců V. Polívky, I. Hrušovského a druhů

o vybudování tratě Lideč-Púchov na Slovensku (tisk 1447/XIV).

Ve stavbě drah uvedených ve stavebním a investičním programu, určeném zákonem ze dne 30. března 1920, číslo 235 Sb. z. a n., pokračuje se plánovitě v mezích finančních možností. Při tom jest především pamatováno na naléhavé potřeby Slovenska, které se jeví zejména ve směru zlepšení a zrychlení jeho spojení s ostatními zeměmi republiky a které jsou mi dobře známy. Proto také nepouští státní správa železniční otázku stavby dráhy Lideč-Púchov se zřetele.

Tato trať má probíhati územím značně hornatým a geologicky nepříznivým, takže přípravné práce spojené s určením trasy příští dráhy jsou nemálo obtížné a vyžaduji zvláštní obezřetnosti.

Již nyní třeba však varovati, aby význam nové trati nebyl přeceňován; vybudováním této dráhy zmenší se sice v některých spojích kilometrická vzdálenost mezi Moravou a Slovenskem, nezkrátí se však ve stejném poměru doba cestovní, neboť terénní obtíže, o nichž se děje zmínka výše, nezůstanou bez vlivu na skutečnou výkonnost trati. Vybudování nové dráhy nemohlo by míti proto také tak dalekosáhlý význam úsporný, jaký mu připisuje interpelace a nezbavilo by státní správu železniční povinnosti pečovati o náležité vybavení důležitého traťového úseku Hranice-Bohumín-Žilina.

V Praze dne 5. května 1932.

Ministr železnic: Inž. Hůla, v. r.

1781/V.

Odpověď

vlády na interpelaci posl. Šamalíka a druhů

o řešení těžkých poměrů v zemědělství,

zejména zemědělské krise

(tisk 658/I).

Zemědělská krise jest původu světového a povahy mezinárodní. Z toho plyne, že její vyřešení leží rovněž na poli mezinárodním, t. j. že možno jí úspěšně čeliti pouze souhlasnou činností všech států ji postižených. Jednotlivý stát nemůže svými opatřeními krisi zažehnati, nýbrž nejvýše zmírniti její důsledky pro domácí hospodářství.

Vláda republiky Československé učinila řadu opatřeni, která k zmírnění důsledků krise beze sporu přispěla. Sem náleží zákon ze dne 10. dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n. o výrobě chleba, dále zákon ze dne 10. dubna 1930, č. 47 Sb. z. a n. o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními, zákon ze dne 5. června 1930, č. 72 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků a jímž se zakazuje chemická úprava mouky, zákon ze dne 5. června 1930, č. 73 Sb. z. a n. o dovozních listech, zákon ze dne 13. června 1930, č. 85 Sb. z. a n., jímž se mění celní sazebník pro čsl. celní území a konečně zákon ze dne 7. listopadu 1930. č. 154 Sb. z. a n. o povinném semílání domácí pšenice a žita a uvádění pšeničné a žitné mouky do oběhu. Těmito zákony byl jednak omezen dovoz cizích zemědělských výrobků, jmenovitě obilí, mouky a dobytka, jednak podporuje se jejich vývoz a tím. jakož i ostatními opatřeními, zvyšuje se odbyt domácích výrobků a tím zlepšuje i jejich cena.

Pokud živelních pohrom se týče, jsou žádosti o podpory na zmírnění škod způsobených živelními pohromami a za náhradu daně pozemkové vyřizovány zemědělskými radami resp. na Podkarpatské Rusi zemským úřadem v Užhorodě, s největším možným urychlením. Žádosti o podporu z r. 1930 včas podané byly vesměs vyřízeny.

Žádosti za náhradu pozemkové daně za rok 1930 jsou většinou také již vyřízeny. Jen nepatrný počet žádostí, které buď byly pozdě dány nebo vykazovaly závady a kde bylo nutno vyžádati si oprav a doplňků, jest ještě v projednávání a vyřízení jejich stane se v nejbližší době.

Při udělování podpor řídí se správy podpůrných fondů platnými právními předpisy zákona ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách, resp. vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z. a n. a podpory uděluji se podle cit. vládního

nařízení na nákup naturalií a zejména na nákup osiva.

Žádosti, aby těm zemědělcům, kteří byli dvakráte postiženi živelními pohromami, bylo lineárně nahrazeno 50% nákladu na nákup osiva v roku 1929 nelze vyhověti, poněvadž podle § 5. cit. vládního nařízeni při udělován! podpor nutno přihlédnouti v mezích prostředků fondového jmění k úhrnné výši škody a k hospodářským poměrům poškozeného, kterýžto předpis je správami fondu vesměs zachováván. Není tudíž možno uděliti podporu na základě nákladů vydaných na dosažení nové sklizně, tedy i nákladu spojeného s nákupem osiva.

Pomoc zemědělcům při škodách způsobených živelními pohromami roku 1931 byla upravena zákonem ze dne 16. července 1931, č. 122 Sb. z. a n., ve znění novely ze dne 17. prosince 1931, č. 206 Sb. z. a n.

Vláda zabývá se také již delší dobu otázkou úvěrové pomoci pro zemědělství, kterou má se zemědělcům dostati za určitých podmínek levného úvěru, při čemž má býti hleděno k tomu, aby zemědělcům, kteří následkem hospodářské krise upadli do dluhů, byla dána možnost zachrániti se před hospodářskou zkázou.

V zákonech honebních byla částečná unifikace již provedena v některých otázkách honebně-policejních, zejména pokud jde o předpisy o hájení zvěře, zákonem ze dne 25. června 1929, č. 98 Sb. z. a n.; osnova jednotného honebního zákona se připravuje.

Pokud se týče požadavku, aby místo zemědělských rad zavedeny byly zemské zemědělské komory a okresní zemědělská společenstva, otázka tato pečlivě se sleduje se zřetelem na to, aby všem kategoriím zemědělců dostalo se nejspravedlivějšího zastoupení za účelem hájeni jich zájmů.

Ministerstvo pro zásobování lidu usiluje o to, aby průmyslové výrobky, které zemědělec potřebuje, byly zlevněny a aby tak byla udržena přiměřená relace mezi cenami výrobků, jednak zemědělských, jednak průmyslových. Takový postup má také svoji oporu ve vývoji hospodářských poměrů, které si vynucuji všeobecný pokles cen.

Zemědělské průměry, podle nichž se zpravidla vyměřuje zemědělcům daň důchodová, jsou sestavovány na základě skutečně docíleného množství zemědělských produktů a skutečně v rozhodném období dosažených cen těchto produktů, takže zemědělská krise v nich přichází plně k výrazu.

Výtka, že paušalovaná daň z obratu vyměřuje se zemědělcům bez ohledu na jejich zhoršené hospodářské poměry, je neodůvodněna, poněvadž výše tohoto paušálu stanoví se pro každý rok zvláště se zřetelem na průměrné ceny zemědělských výrobků v dotyčném roce. Zemědělská krise dochází tudíž v sazbách paušálu automaticky výrazu, jak je zřejmo i z toho, že jeho sazby byly za léta 1928, 1929 a 1930 každoročně sníženy proti sazbám za rok dřívější.

Zachovávání zákonných předpisů jak materielních tak i formálních bylo již vícekráte důrazně uloženo všem podřízeným úřadům, zejména se tak stalo výnosem ministerstva financí ze dne 13. listopadu 1928, č. 124. 121/28.

Proti daňovým předpisům neodůvoděně vysokým mají poplatníci právo podati odvolání do 30 dnů po vyrozuměni, při čemž může každý po rozumu ustanovení odst. 2 prov. nař. k § 283, odst. 1. zákona o přímých daních žádati o posečkání té částky předepsané daně, která bude pravděpodobně na podané odvolání odepsána. Nehledíc k tomu, mají všechny podřízené úřady ve smyslu četných pokynů, daných jim ministerstvem financí jak všeobecně, tak i jednotlivě při projednáváni konkrétních případů postupovati při vymáhání daní s náležitým zřetelem k platební schopnosti poplatníkově.

Požadavku, aby bylo nařízeno všeobecně zastavení exekučního vymáhání dlužných daní, nelze vyhověti jednak s ohledem na potřeby státní pokladny, jednak proto, že z takovéhoto všeobecného postupu by docílili výhody i takoví dlužníci, kteří přes řečenou krisi jsou tak situováni, že svým daňovým povinnostem mohou bez obtíží dostáti.

K přezkoumání daňových předpisů nemá finanční správa ani důvodu ani podkladu, pokud poplatník nepodal v konkrétním případě odvolání.

Pokud interpelace, žádajíc za snížení předepsaných daní na snesitelnou výši, má - jak se zdá - na mysli mimořádné úlevy daňové z důvodu ohroženi hospodářské existence nebo výživy poplatníků (§ 1 zák. čís. 235/1924 Sb. z. a n. a § 276, odst. 3. zák. čís. 76/1927 Sb. z. a n. ), podotýká se, že takovéto úlevy lze povoliti jedině na základě individuelní řádné odůvodněné žádosti, a to v těch případech, kde bude konaným šetřením příslušného finančního úřadu zjištěno, že řečené zákonné předpoklady jsou skutečně dány.

Ministerstvo financí s ohledem na panující těžkou hospodářskou situaci poplatníků již vynesením ze dne 27. ledna 1928, č. 94. 584/27, uložilo berním úřadům, aby při vymáhání dlužné dávky z majetku a z přírůstku na majetku postupovaly opatrně, se vším možným zřetelem k hospodářské situaci dlužníkově, aby braly zřetel na ony dlužníky, jejichž platební schopnost je seslabena případně i úplně podlomena panující hospodářskou krisí, škodami způsobenými na majetku nebo výnosu nepříznivými poměry povětrnostními, dále aby braly zřetel na ty dlužníky, kteří vzhledem ku svým majetkovým a výdělkovým poměrům nemohou i při dobré vůli plně nedoplatek zaplatiti a aby. exekuční řízení omezily jen na ty poplatníky dobře situované a zřejmě neochotné platiti. Dodržování těchto pokynů bylo berním úřadům opět důrazně připomenuto vynesením ministerstva financí z 3. června 1931, č. 40. 681/31.

Požadavek, aby daň z obratu z povoznických výkonů zemědělců byla kryta zemědělským paušálem této daně, je pro finanční správu nepřijatelný jednak s hlediska fiskálního, protože sazby paušálu jsou stanoveny tak, aby kryly daň z obratu jen z dodávek a výkonů, všemi zemědělci

obvykle prováděných, jednak i proto, že takové opatření bylo by nespravedlivé a nesociální svými důsledky, neboť zemědělec, provádějící povoznické výkony, jednak platil by stejní vysoký paušál jako zemědělec, hospodařící na stejné výměře půdy, který však nemaje potřebných prostředků (povozů, tažných zvířat) povoznické výkony provozovati nemůže, po případě by byl ve výhodě proti povozníkům, kteří nejsou zemědělci.

Finanční správa nemůže vyhověti požadavku, aby každému výrobci (bez ohledu na rozsah výroby) bylo ponecháno bez daně ono množství vína, jež ve své domácnosti spotřebuje.

K tomuto zamítavému stanovisku přivádí ministerstvo financí - nepřihlížeje ani k úbytku na dani - úvaha, že osvobození od všeobecné daně nápojové, přiznané drobným výrobcům zákonem z 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n. resp. prov. nař. ze dne 16. prosince 1919, č. 666 Sb. z. a n. a z 31. prosince 1920, č. 679 Sb. z. a n., stalo se pouze z důvodů daňově technických, že by se totiž u těchto četných drobných výrobců nevyplácelo vybírání daně s celou příslušnou kontrolou.

Kdyby tedy žádaná úleva měla býti přiznána i velkovýrobcům, nebylo by tu docíleno účelu, podmiňujícího daňového osvobození u drobných výrobců, neboř kontroly by musily býti prováděny jako dosud.

Ostatně podle získaných zkušeností v oboru daně nápojově u vína nelze úlevu daněprosté spotřeby nápojů, po případě další rozšiřování této výhody pro vlastní domácnost u výrobců doporučiti, neboť - jak známo - podobné výhody neposkytuji se ani u jiného druhu zboží, podrobeného spotřební dani, jako u domácích porážek dobytka, pálení slivovice z vlastního ovoce, výroby piva z vlastního obilí atd.; pokud pak takové výhody byly snad v dřívější době přiznány, byly svého času jako nespravedlivé a neodůvodněně oproti ostatním vrstvám obyvatelstva postupně odstraněny.

Ve věci vracení daně z masa podle ustanovení § 8 a 9 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n. o dani z masa, uvažovalo ministerstvo financi o obnovení t. zv. »Revisní kanceláře u okresního finančního ředitelství (oddělení pro potravní daň na čáře) v Praze, která by v zastoupení venkovských finančních úřadů I. stolice vyřizovala žádosti podnikatelů masné živnosti za vrácení daně z masa podle cit. ustanovení zákona o dani z masa.

Ježto by však způsob vracení daně z masa revisní kanceláří nebyl ve shodě s ustanoveními § 8 a 9 zákona o dani z masa, jakož i se zřetelem k tomu, že by při naznačené úpravě daně z masa byl vážně ohrožen příjem na dani z masa ve státním rozpočtu preliminovaný, bylo ministerstvo financí nuceno při vracení daně z masa ponechati postup, stanovený v cit. zákonných předpisech.

Za tím účelem, aby podnikatelům masné živnosti nebyl opožděným vrácením daně z masa zadržován potřebný provozovací kapitál, bylo podřízeným úřadům uloženo, aby žádosti podni-