Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedání.
1754.
Odpovědi:
I. min. financí na interp. posl. Seidla a soudr. o zavedení jednoduché frekvence u finančních úřadů ve větších městech (tisk 1407/III),
II. min. školstva a nár. osvěty na interp. posl. Šaláta a druhov o výučbe náboženstva na středných školách (tisk 1628/IX),
III. min. sociální péče a min. železnic na interp. posl. Čuříka a druhů o pensijním pojištění zaměstnanců soukromých drah (tisk 1210/V),
IV. min. železnic na interp. posl. Navrátila, Světlíka a druhů o poškozování hospodářských zájmů města Zábřeha a okolí státní správou železničních drah (tisk 1157/IV),
V. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Krebse a druhů o neudržitelných poměrech u poštovního úřadu v Röhrsdorfu (tisk 1558/X),
VI. min. vnitra na interp. posl. Geyera a druhů o zabavení čísla 48 časopisu »Elbogner Zeitung« ze dne 28. listopadu 1931 (tisk 1579/1X),
VIL min. národní obrany na interp. posl. Oehlingera a druhů o sebevraždě vojína Petery z Králové Dvora nad Lab. (tisk 1547/XIV),
VIII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Seidla, Chalupy a soudr. o řádném vybavení poštovního úřadu Poprad l (tisk 1461/VII),
IX. vlády na interp. posl. Dvořáka a soudr. o atentátech ruských Bělogvardějců v Československu (tisk 1447/VII),
X. min. železnic na interp. posl. Tykala, Netolického a druhů o poškozování živnosti košikářské a zúčastněných dělníků (tisk 1379/II),
XI. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Štětky a soudr. stran zákazu telegrafického šachového turnaje Dělnického klubu šachistů v Lomu se sovětovými šachisty (tisk 1579/VIII),
XII. min. železnic na interp. posl. Šaláta a druhů v záležitosti ukřivdění smluvním železničním dělníkům v obvodu zvolenského odboru (tisk 1579/XI),
XIII. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Hlinku a druhov o urážke katolíckej cirkvi, ktorej urážky sa dopustil univerzitný profesor dr. Richard Horna (tlač 1130/I),
XIV. min. spravedlnosti na interp. posl. Vallo, Steinera a soudr. o bezdůvodném držení Jána Farkase ve vazbě u krajského soudu v Košicích (tisk 1672/1II),
XV. min. železnic na interp. posl. Malého, B. Procházky a druhů o přiznání podkarpatoruské výhody staničnímu pomocníku Ladislavu Mihokovi od dopravního úřadu v Užhorodě (tisk
1579/I),
XVI. min. vnitra na interp. posl. Töröka a soudr. o vykázání Olexa Borkaňuka, zodpovědného redaktora časopisu »Karpatskaja Pravda« z policejního obvodu mukačevského (tisk 1642/XI),
XVII. min. vnitra na interp. posl. Hokkyho a druhů »vo veci tých opatrení niektorých prehorlivých notárov, ktorými snažia sa církevné školy dať pretvoriť v obecné resp. štátne« (tisk 1562/VI),
XVIII. min. financí na interp. posl. Matznera a druhů o odvolání Antonína Schimery, zelináře v Opavě proti výměru daně výdělkové a daně důchodové za rok 1930 (tisk 1562/XII),
XIX. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dra Keibla a druhů, že československé vlakové pošty používají v čistě německých oblastech jen jednojazyčných razítek pro znehodnocení známek (tisk 1579/XV),
XX. min. vnitra na interp. posl. dra Hassolda a druhů, že poslední úřední soupis lidu nebyl úplně proveden (tisk 1547/X),
XXI. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů, že různé okresní úřady a policejní komisařství nezákonitě potrestaly množství státních občanů podle cís. nařízení ze dne 26. února 1917, č. 79 ř. z. (tisk 1613/XII),
XXII. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o spolku pro péči o nezaměstnané v Brně (tisk 1613/XVI),
XXIII. min. národní obrany na interp. posl. Simma a druhů, aby byla vydána naléhavá opatření, jimiž by se zabránilo sociálním škodám při ustanovováni hmotně právních poměrů důstojníků (tisk 1562/II),
XXIV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Oehlingera a druhů o neudržitelných poměrech při doručování pošty z Hostinného do Čerinné (tisk 1547/XV).
1754/I.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Františka Seidla a soudruhů
o zavedeni jednoduché frekvence u finančních úřadů ve větších městech (tisk 1407/III).
Jak již bylo sděleno ve zdejší odpovědi z 20. září 1930 č. 94. 687 na interpelaci poslanců Františka Seidla, dra J. Mareše a soudruhů ze 6. června 1930 o zavedení jednoduché frekvence u finančních úřadů v Jihlavě (tisk č. 557/XIV), bylo ve zdejších směrnicích pro úpravu úředních hodin u finančních úřadů, vydaných vyneseními z 27. srpna 1920 č. 77003 a 23. prosince 1920 č.
120122, ponecháno rozhodnutí zemských finančních úřadů o tom, má-li býti docházka do úřadu dvojitá či jednoduchá; při tom bylo jako vodítko stanoveno, že docházka do úřadu má býti zpravidla dvojitá a že jednoduchou docházku povoliti lze jen výjimečně ve větších městech.
Úchylkou od vytčené zásady dvojité úřední frekvence povolilo zemské finanční ředitelství brněnské v r. 1930 zcela výjimečně okresnímu finančnímu ředitelství a berní správě v Olomouci, dále berní správě v Mor. Ostravě jednoduchou docházku úřední na dobu od 11. května do 15. září 1930.
Poněvadž však s jednoduchou docházkou úřední nabylo zemské finanční ředitelství v Brně nepříznivých zkušeností zejména v tom směru, že úřední hodiny nebývaly přesně dodržovány, ježto úředníci odcházeli k obědu nebo si dali oběd do úřadu přinášeti, čímž úřední hodiny byly zkracovány, dále vzhledem k tomu, že stav agendy berní správy v Olomouci byl velmi nepříznivý a zavedení jednoduché úřední docházky u okresního finančního ředitelství umístěného v těže budově nezbytné by vyvolalo nespokojenost za-
městnanců berní správy, nevyhovělo zemské finanční ředitelství žádostem podaným v r. 1931 za povolení jednoduché docházky do úřadu. Zemský finanční úřad řídil se při tomto svém rozhodování toliko věcnými důvody, totiž zájmem služby, a nikoli, jak se domnívají páni interpelanti, důvody politickými.
Ministr financí nečiní námitek proti povolení jednoduché docházky do úřadu ve větších městech podle rozhodnuti zemského finančního úřadu, který musí samozřejmě při svém rozhodnutí přihlížeti toliko k místním poměrům a potřebám služby.
Vzhledem k tomu, a ježto z jiných měst nebyly žádné stížnosti proti zavedené dvojité frekvenci podány (v zemi České na př. je u všech mimopražských finančních úřadů zavedena dvojitá docházka), neshledalo ministerstvo financí důvodu, by vydalo zemským finančním úřadům resp. jich příslušným referentům nějaké nové směrnice nebo pokyny v interpelaci naznačené.
V Praze dne 21. dubna 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
1754/II.
Odpověď
ministra školstva a národnej osvěty
na interpeláciu poslanca Antona Šaláta a druhov
o výučbe náboženstva na stredných školách (tisk 1628/IX).
Vo věci výučby náboženstva na středných školách nepomýšla sa na změnu dosavadného stavu.
V Prahe, dna 20. apríla 1932.
Minister školstva a národnej osvěty: Dr. Dérer, v. r.
1754/ III.
Odpověď
ministra sociální péče a ministra železnic
na interpelaci poslance Antonína Čuříka a druhů
o pensijním pojištění zaměstnanců soukromých drah (tisk 1210 /V).
Požadavek interpelace, aby povinnému pojištění podléhali zaměstnanci drah státem neprovozovaných a sloužících veřejné dopravě, jakož i jejich pomocných ústavů, také pokud jsou ustanoveni trvale, nebo nesplňujíce sice této podmínky, jsou ve službách dráhy alespoň l a půl roku a prokáží předepsaným způsobem tělesnou i duševní schopnost, odpovídá návrhu osnovy vládního nařízeni k provedení § 3 zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. vypracovaně ministerstvem sociální péče a projednávané nyní v připomínkovém řízení meziministerském. Vyřešení pro pojištěnce důležité otázky rozsahu pojištění narazilo však na obtíže a jest jednou z hlavních příčin, proč k vydáni vládního nařízení dosud nedošlo. Jakmile bude tato zásadní otázka vyřešena, budou se vším urychlením podniknuty další kroky, potřebně k vydání tohoto vládního nařízení.
V Praze dne 11. dubna 1932.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
Ministr železnic: Inž. Hůla, v. r.
1754/IV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Fr. Navrátila, Fr. Světlíka a druhů
o poškozování hospodářských zájmů
města Zábřeha a okolí statni správou
železničních drah (tisk 1157/IV).
Rychlíky mají zprostředkovati rychlá spojení na velké vzdálenosti. Tomuto úkolu mohou dostáti, jestliže projíždějí v dlouhých úsecích tra-
tí bez zastávky. Každé zastavení má totiž v zápětí ztrátu času, která je tím značnější, čím větší rychlostí vlak jezdí. Snahou státní správy železniční jest zrychliti dopravu železniční ve smyslu stálých přání veřejnosti, která poukazuje, že naše rychlíky nejezdí dostatečnou rychlostí.
Od 15. května 1931 byla zrychlena také jízdní doba rychlíku čís. 8 z Prahy Wilsonovo nádraží do Bohumína o 14 minut. Při tom bylo zrušeno Jeho dřívější zastavování v Zábřehu na Moravě, v kteréžto stanici vystupovalo z tohoto vlaku resp. do něho nastupovalo poměrně málo cestujících.
Spojení do Zábřeha a ze Zábřeha nebylo tím však nikterak znemožněno; cestující, kteří použiji rychlíku číslo 2 až do České Třebové, mají dále vhodné spojeni osobním vlakem do Zábřeha a rovněž cestující, kteří odjíždějí ze Zábřeha směrem k severu a východu, mohou vhodně dostihnouti rychlíku čís. 8 osobním vlakem v Olomouci.
Poněvadž zrychlení rychlíku čís. 8 prospívá daleko širšímu okruhu cestujících, než je počet cestujících, kteří by jím jeli ze Zábřeha a do Zábřeha, a jelikož noční spojení jest v obou směrech i nadále možné, nebylo by zajisté účelné zdržovati uvedený rychlík opětovným zavedením jeho zastávky v Zábřehu na Moravě.
V Praze dne 18. dubna 1932.
Ministr železnic: Inž. Hůla, v. r.
1754/V. (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů na interpelaci poslance Krebse a druhů
o neudržitelných poměrech u poštovního úřadu v Röhrsdorfu (tisk 1558/X).
Přednosta poštovního úřadu Röhrsdorf u Cviková upozornil zcela správně podavatelku balíku, který měl v adrese jako místo určení »Jiviná, Post Münchengrätz", že musí slovo »Münchengrätz" opraviti, poněvadž »Münchengrätz« není úředním názvem žádného místa v republice.
I úředník poštovního úřadu Cvikov požadoval změnu názvu »Münchengrätz« na "Mnichovo Hradiště", ale za souhlasu podavatele sám ji provedl.
Ze přednosta poštovního úřadu Röhrsdorf u Cvikova nezadržel balík v dopravě, vysvítá z toho, že balík, podaný v sobotu 14. listopadu, byl již 16. listopadu 1931 v pondělí adresátu doručen.
Přednosta zmíněného úřadu nebyl ovsem oprávněn pátrati po balíku mezi zásilkami poštovního úřadu Cvikov a učinil jsem v té příčině vhodné opatření.
Jiné stížnosti na poštovní úřad Röhrsdorf u Cviková zjištěny nebyly a zdá se, že informace, sloužící za podnět k interpelaci, má původ v zaujatosti některých osob.
V Praze dne 11. dubna 1932.
Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.
1754/VI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance J. Geyera a druhů
o zabavení čísla 48 časopisu »Elbogner
Zeitung« ze dne 28. listopadu 1931
(tisk 1579/IX).
Okresní úřad v Lokti zabavil čís. 48 časopisu "Elbogner Zeitung" ze dne 28. listopadu 1931, poněvadž v celém článku, nadepsaném "Auch ein Deutsch!" a mimo to ve slově »Sudetendeutschen« v článku "Goethe-Denkmal" shledal skutkovou podstatu trestných činů ve smyslu § 14 zákona na ochranu republiky.
Další místa časopisu, v interpelaci uvedená, pozastavena nebyla.
Označení »Sudetendeutsch« pokládal okresní úřad v Lokti za závadné s hlediska ustanovení § 14 zákona na ochranu republiky.
Pokud se v interpelaci poukazuje na to, že zpráva v jednom časopise zabavená vyšla bez závady v jiných časopisech a že okolnost ta jest domněle v rozporu se zásadou objektivnosti censurního úřadu, dlužno podotknouti, že řešení otázky, zda veřejný zájem nutně toho vyžaduje, aby rozšiřování závadných míst tiskopisu bylo zabráněno zabavením, dlužno posuzovati dle místních a časových okolností konkrétního případu.
O náhradě škody, která snad vznikla zabavením časopisu "Elbogner Zeitung", bude-li o ni zažádáno, bude rozhodnuto dle příslušných předpisů.
V Praze dne 12. dubna 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik, v. r.
1754/VII (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Oehlingera a druhů
o sebevraždě vojína Petery z Králové Dvora n. Lab. (tisk 1547/XIV).
Vojín Josef Petera nastoupil do presenční služby dne 1. října 1931. Již při presentaci druhého dne po nastoupeni bylo zjištěno, že Petera trpí pohlavní chorobou, kterou získal před nastoupením do presenční služby. Byl ihned odeslán do vojenské nemocnice, kdež byl po 8 dnů vyšetřován a diagnosa choroby potvrzena. Jako nezpůsobilý nemohl býti propuštěn, jelikož jeho choroba podle platných předpisů nezpůsobilost k vojenské službě neodůvodňovala.
Pokud se týká tvrzeni interpelace, že byl na vojně týrán, bylo výslechem všech spoluvojínů i nadřízených poddůstojníků a důstojníků Peterových zjištěno, že po dobu jeho poměrně krátké presenční služby (od 1. října do 10. listopadu 1931) nebylo s nim špatně zacházeno. Zejména bylo přísným vyšetřováním administrativním i soudním bezpečně prokázáno, že Peterovi nebylo nikdy nařízeno, aby zvedal patrony ústy. Všechny podobné pověsti, které byly po jeho smrti rozšiřovány, jsou úplně bezpodstatné.
Nutno tudíž příčinu sebevraždy Peterovy hledati v okolnostech mimoslužebních. S největší pravděpodobností možno míti za to, že sebevraždu spáchal pro uvedenou pohlavní chorobu, pro kterou, jak bylo teprve po sebevraždě zjištěno, se velmi trápil a upadal do zádumčivosti. Také padalo velmi na váhu, že Petera, což rovněž bylo před sebevraždou neznámo, léčil svoji chorobu sám a to nepřiměřenou a studenou stravou, jsa mylného názoru, že teplé pokrmy mu škodí. To přispělo k oslabeni jeho tělesně i nervové konstituce a podlomilo také jeho duševní resistenci. V tomto stavu duševní skleslosti dopustil se pak nepředloženého činu.
Věcí zabýval se také vojenský prokurátor, aby i cestou soudní bylo zjištěno, zdali na Peterově sebevraždě nenese vinu někdo z vojenských osob. Týž však odložil trestní oznámeni podle § 138 voj. trest. řádu, jelikož provedeným šetřením nebylo lze nikomu z jeho představených ani jiným vojenským osobám prokázati zavinění na Peterově smrti.
V Praze dne 9. dubna 1932.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský, v. r.
1754/VIII.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslanců F. Seidla, R. Chalupy a soudruhů
o rádném vybavení poštovního úřadu Poprad 1 (tisk 146l/XVII).
Ministerstvo pošt a telegrafů zavedlo výnosem ze dne 17. dubna 1931, čís. 19. 885/XII u poštovních úřadů Starý Smokovec, Štrbské Pleso a Tatranská Lomnice úřední hodiny v telefonní a telegrafní službě od 7 (v zimní době od 8) do 21 h. (nikoliv do 18 h., jak uvádí interpelace), a to po celý rok. Do té doby byly úřední hodiny u těchto úřadů nejednotný a omezeny. U poštovního úřadu Poprad 1 byla zavedena služba 7 (8) - 21 h. již před převratem.
U poštovního úřadu Nový Smokovec byly ponechány úřední hodiny 8-12 a 14-18 z toho důvodu, že by bylo nerentabilní konati pro devět účastníků prodlouženou službu, a to tím méně, že dva z nich používají trvalého spojení se. Starým Smokovcem.
Poštovní správa zamýšlí přepojiti telefonní účastníky v Novém Smokovci na telefonní ústřednu ve Starém Smokovci, čímž by těmto účastníkům bylo umožněno používati telefonu rovněž v době od 7 (8) do 21 hodin.
Telefonní provoz v celé tatranské oblasti je soustředěn již nyní v telefonní ústředně v Popradě, která má službu 7 (8) - 21 h., odkud pak lze dosíci spojeni na všechny strany. Zavedení celonoční nebo půlnoční telefonní služby jen u poštovního úřadu Poprad 1 nemělo by valného praktického významu, jelikož připojené ústředny mají službu nejvýše do 21 hodin.
Zavedení pak celonoční nebo půlnoční služby v Popradě, ve Starém Smokovci, Tatranské Lomnici a na Štrbském Plese vyžádalo by si ročního nákladu asi 63. 000 Kč, resp. 18. 400 Kč. Tento náklad nebyl by ani zdaleka kryt, vzhledem k nepatrnému nočnímu telefonnímu provozu, provozními příjmy.
Zavádí-li se noční služba v případech, kde toho z provozních důvodů není nezbytně potřeba, požaduje poštovní správa úhradu vzniklých nákladů od telefonních účastníků. K tomu dlužno připomenouti, že bylo by nyní možno zříditi pro čtyři účastníky trvalá spojení s Košicemi, které mají celonoční službu. Poplatek za trvalé spojení činil by podle okolnosti 60-80 Kč měsíčně.
Nejlejším řešením by ovšem byla automatisace celé tatranské oblasti s ústředím v Popradě. Na toto řešení nelze však v dohledné době pomýšleti, jelikož pro podobné, velmi nákladně projekty nejsou nyní potřebné finanční prostředky k disposici.
Ministerstvo pošt a telegrafů má stále na zřeteli potřeby telefonního provozu tatranské oblasti a hledí zdokonalovati zařízen!, jak po stránce technické, tak i provozní, pokud ovšem k tomu jsou prostředky po ruce.
Rovněž při významnějších sportovních podnicích, sjezdech a pod., vychází poštovní správa předneseným žádostem i upozorněním příslušných korporací do krajnosti vstříc tím, že činí zvláštní opatření, aby bylo vyhověno požadavkům telefonujícího obecenstva.
Pokud jde o počet úřednického personálu, sděluji, že jeho potřeba se řídi intensitou provozu. Poslední normalisace úřednických služebních míst u poštovního úřadu Poprad l byla provedena v roce 1929. Poněvadž od té doby byl rozšířen meziměstský telefonní provoz, byly úřadu zatím přiděleny potřebné síly nad normalisovaný stav.
Aby byl uveden v soulad faktický stav personálu se stavem normalisovaným, ukládám ředitelství pošt a telegrafů v Košicích, aby potřebu úředníků u uvedeného úřadu vyšetřilo a předložilo nový normalisační návrh.
V Praze dne 28. dubna 1932.
Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.
1754/IX.
Odpověď
vlády
na Interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o atentátech ruských Bělogvardějců v Československu (tisk 1447/VII).
Příslušné úřady neučinily doposud žádných pozorování, která by nasvědčovala tomu, že zdejší odbočka ruské emigrace »Vševojenský svaz v ČSR, nebo v interpelaci jmenovaní a zde žijící ruští emigranti, vyvíjejí činnost, příčící se platným zdejším zákonům a platnému právnímu řádu.
Tvrzení, že konají se kursy, ve kterých jsou členové cvičeni ve vrhání bomb a v provádění atentátů, konaným šetřením ukázalo se nepravdivým, stejně tak tvrzení o výrobě a dovozu zbraní a třaskavin do ČSR.
Osoby v interpelaci uvedené chovají se nezávadně a není zákonného podkladů k tomu, aby proti nim nebo jejich organisaci bylo zakročeno způsobem v interpelaci-žádaným.
Ruští a ukrajinští uprchlíci, pokud požívají v Československu práva asylu a nemohou zde
najiti zaměstnání a obživy, dostávají materielní podporu. Jsou to zvláště invalidé, starci, vdovy a děti. Podpory jejich jsou minimální, mají ráz výlučně charitativní a ačkoliv již byly omezeny, z důvodů lidskosti nemohou býti nadobro zastaveny. Likvidace této podpůrně akce se postupně provádí.
V Praze dne 27. dubna 1932.
Předseda vlády: Udržal, v. r.
1754/X.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců J. Tykala, J. Netolického a druhů
o poškozováni živnosti košikářské
a zúčastněných dělníků
(tisk 1379/II).
Spotřeba košů pro nakládání uhlí na čsl. státních drahách v posledních letech stále klesá, takže i význam výroby těchto košů pro zaměstnanost živnosti košikářských a jejich dělnictva se zmenšuje. Pokud jest pak třeba používati k nakládání košů, hodí se k danému účelu nejlépe koše rákosové jak trvanlivostí, tak i cenou.
Podle zkušeností mají tyto koše sedmkráte větší trvanlivost než koše z vrbového proutí a mohou se také daleko vhodněji při poškozeni nebo opotřebení opravovati než koše z jiného materiálu. Ježto jejich cena jest pouze třikráte větší než cena košů proutěných, znamená jich používáni pro železniční podnik velmi značnou úsporu i při zmenšené spotřebě, která činí jen asi polovinu množství udávaného v interpelaci. Podle odhadu vyžádalo by si opatření košů z vrbového proutí ročně zvýšeni nákladu na tento materiál o 200. 000 Kč. Tato okolnost byla mimo jiné důvodem, že po přechodném používáni nehospodárných košů proutěných v dobách popřevratových, kdy nebylo možno opatřiti potřebný rákos, vrátila se státní správa železniční k používání košů rákosových, osvědčivších se již před válkou.
Nehledě k tomu, že správa státních drah jest podle příslušných ustanovení zákona čís. 404 Sb. z. a n. z roku 1922 a vládního nařízeni čís. 206 Sb. z. a n. z roku 1924 povinna hospodařiti co nejúsporněji, nebylo by zvláště v době současných hospodářských obtíži podniku železničního