Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1748.

Zpráva

výboru branného a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1719) zákona

o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roven postavených, jakož i o zaopatření

déle sloužících.

I.

Branný výbor poslanecké sněmovny č. S. R. pojednal ve své schůzi dne 27. dubna 1932 o vládním návrhu č. t. 1719 a podrobil jeho ustanovení rozboru v debatě povšechné i zvláštní. Tento vládní návrh je podstatným doplňkem nebo lépe řečeno nezbytným předpokladem vládního návrhu zákonné osnovy o zkráceni presenční vojenské služby na 14 měsíců od r. 1933. Jeho předmětem je hlavně nová úprava náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě, žáků a frekventantů vojenských škol (učilišť, kolejí) a elévů. Tato úprava pozůstává ve sjednocení těch náležitostí, které dosud vypláceny byly z různých titulů, kdežto nyní příslušeti mají prostě titulu řádného žoldu.

Druhá část vládního návrhu ustanovuje náležitosti déle sloužících vojenských osob a obsahuje některá další ustanovení o nich. Hlavně tato část je podstatným obsahem vládního návrhu a obsahuje podstatné zvýšení hmotných výhod, t. j. platů a peněžních i naturálních vedlejších příjmů déle sloužících vojenských osob jakož i jejich zaopatření po skončení jejich delší služby k poměru déle sloužících, zaopatření jejich pozůstalých, ustanovení pensijní základny, nejnižší výměry zaopatření pensijního pří-

spěvku, pohřebného (úmrtného) atd. Rovněž obsahuje ustanovení o hodnocení vojenské služby déle sloužících v jejich další službě (zaměstnání), jmenovitě započtení a hodnocení vojenské služby jejich pro zaopatření. V části třetí obsahuje vládní návrh společná a závěrečná ustanoveni o exekuci a administrativních srážkách, o poplatcích a opravách nesprávné výměry nebo výplaty náležitostí, o zrušení dřívějších ustanovení a účinnosti zákona od 1. července 1932. Všemi těmito ustanoveními má býti učiněna služba déle sloužících mravně i hmotně výhodnější, než bylo dosud a zvýšení těch požitků déle sloužících vojenských osob má býti jedním z důvodů ochotnějšího vstupu do sboru déle sloužících jmenovitě poddůstojníků, jichž potřebuje vojenská správa pro rok 1933 nejméně 8. 000, má-li býti obstarán řádný výcvik nováčků aspoň minimálně. Nejvyšší počet déle sloužících představuje si již pak vojenská správa zatím číslicí 13. 500. osob a doufá je získati právě úpravou případně zabezpečením déle sloužících podle ustanovení druhé části tohoto vládního návrhu.

Důvody, jež vládu k tomuto návrhu vedly, obsaženy jsou velmi podrobně v při-

pojené k němu důvodové zprávě, kterou branný výbor plně přijímá, souhlasí s ní a pokládá ji za přesvědčivou základnu svého usnesení, kterým vládní návrh tisk 1719 přijal.

Navrhuje tudíž poslanecké sněmovně, aby se usnesla na zákonné osnově v připojeném znění.

Dále doporučuje branný výbor ke schválení 2 resoluce.

V P r a z e, dne 27. dubna 1932.

David v. r..

předseda.

Jaromír Špaček v. r.,

zpravodaj.

II.

Vládní osnova obsahuje úvodní ustanovení a tři části.

část 1. týká se náležitostí vojenských osob 2 počtu mužstva v činné službě, žáků a frekventantů vojenských škol (učilišť, kolejí) a elévů, při čemž se ponechává vládnímu nařízení stanoviti denní žold frekventantů vojenských učilišť (škol, kolejí) pro výchovu důstojníků z povolání a též zda a do jaké míry náleží těmto osobám jejich denní žold po dobu prázdnin, dovolené, nemoci, trestního vyšetřování, kázeňského nebo soudního trestu, při nenáležitém chování a nedostačujícím prospěchu, což platí také o frekventantech, kteří nejsou příslušníky mužstva; rovněž se ponechává vládnímu nařízení určiti, na která vojenská učiliště (školy, koleje) se vztahují tato ustanovení.

Ministru národní obrany se ponechává vydání zvláštního předpisu o stravě, chlebu, ústrojí a ubytování vojenských osob v § 2 vládní osnovy uvedených a vládnímu nařízení stanoviti vedlejší náležitosti těchto osob k. př. při služebních cestách, dočasném přidělení, přesídlení, komisích, pochodech, cvičeních, asistencích, pracovní, polní a zápolní přídavky, nárok na léčení a j.

Zmocněni toto je na újmu jasnému zákonnému stanovení požitků těchto osob a přesnému zkoumání vyššího nákladu, který z tohoto titulu vznikne.

Jinak část 1. znamená značné zjednodušení vojenské administrativy a agendy hospodářsko-správní, slučujíc dosavadní

žold a drahotní přídavek v duchu zákonů č. 394/1922 a č. 103/1926 Sb. z. a n. v jednotnou sazbu denního žoldu.

část 2. týká se náležitostí déle sloužících, zaopatřovacích jejich platů, hodnocení vojenské služby, přestupu do jiného zaměstnání atd., při čemž se vládě ponechává stanoviti po návrhu ministra národní obrany počet déle sloužících.

Vládě se pak ponechává dále poskytnutí vánočního příspěvku, stanovení vedlejších příjmů a požitků, započítání činné služby ztrávené v poměru déle sloužících pro zvýšení služného (denního platu) ve vyhrazené civilní státní službě.

Ponechává se tudíž opět vyřešení nejchoulostivější a nejcennější výhody, která by byla pro zájemce značně přitažlivou, aby mohl býti doplněn a dosažen potřebný kontingent déle sloužících vládnímu nařízení, čili se odkládá opět na neurčito. Jestliže důvodová zpráva vládní osnovy uvádí za jedinou příčinu dosavadního neúspěchu v získání potřebného počtu déle sloužících nedostatečnou úpravu jejich hmotných poměrů, nutno k tomu podotknouti, že stejnou příčinou jest také ta okolnost, že dosud nebylo vydáno vl. nařízení k § 142 plat. zákona č. 103/1926 Sb. z. a n. o započtení určité služby v jiném služebním poměru nebo jiném zaměstnání pro zvýšení služného (denního platu), dále, že dosud nebyla vyřešena otázka zápočtu presenční služby vojenské a vojenské služby vůbec do postupu a pořadí civilním státním a veřejným zaměstnancům a učitelům, dále, že dosud nebylo vydáno vládní

nařízení k § 25 zák. č. 103/1926 vztažmo k § 205 téhož zákona o zřízeneckých čekatelích a konečně vládní nařízení k § 7 zák. čís. 54/1927 o umísťování déle sloužících ve věci hodnocení jejich služby při přestupu do civilní služby státní. Právní nejistota v těchto otázkách panující znechucuje nejen konání branné povinnosti, ale odradí i zájemce, aby se přihlásili k delší službě vojenské a pokud tak učinili svádí je, aby službu vojenskou co nejdříve opustili, poněvadž kratší dobou služební zmenšuje se i risiko nehodnocení této služby v povolání civilního, státního neb veřejného zaměstnance. To by znamenalo, že by se snad docílil pro okamžik žádoucí kontingent déle sloužících, který by opět značně poklesl brzkým odchodem a nastala by nezdravá fluktuace ve sboru déle sloužících. Bylo by tudíž v nejvlastnějším zájmu branné moci a získání potřebného kontingentu déle sloužících, aby tyto otázky byly v nejkratší době kladně vyřešeny.

Vláda má oporu v této věci v projevené vůli většiny poslanecké sněmovny, která přijala tyto resoluce:

1. Při projednávání státního rozpočtu na rok 1932: "Vládě se ukládá, aby vydala všechna dosud scházející vládní nařízení k platovým zákonům čís. 103 a 104 z r. 1926. "

2. Při projednávání platových zákonů č. 103 a 104/1926: "Vláda se vybízí, aby učinila opatření, že se presenční vojenská služba konaná během služebního poměru ve veřejnoprávní službě započítává pro zvýšení služného. "

3. Při projednávání stát. rozpočtu na rok 1932: "Vládě se ukládá, aby odstranila překážky urychleného projednání návrhu zákona o započítání vojenské služby pro postup, pořadí a pensi v civilní službě státní, veřejné i soukromé. "

4. Při projednávání zákona o zkrácení pres. služby vojenské: "Ministerstvo ná-

rodní obrany, ministerstvo vnitra a ministerstvo financí se žádají, aby v době nejkratší vypracován a podán byl návrh zákona o započítání presenční vojenské služby do pořadí i do postupu (zvýšení služného) všech státních a veřejných zaměstnanců. "

Vyřešení těchto otázek bude míti také značný vliv na zvýšení počtu přihlášek déle sloužících. Poněvadž pak vládní osnova ponechává vyřešení těchto věcí vlád. nařízením aneb době pozdější, nelze přesně odhadnouti zvýšený náklad, jehož si vyžádá provedení tohoto zákona, který vojenská správa odhaduje na 44, 727. 000 Kč, se zaopatřovacími platy v 1. roce zvýšený o 239. 000 Kč, v 5. roce o 1, 197. 000 Kč, v následujících letech o 270. 000 Kč ročně, až se ustálí částkou zaopatřovacích platů ve výši 6, 000. 000 Kč ročně. K tomu nutno připočísti ročně asi 500. 000 Kč na převodních prémiových reservách. Vyšší výdaje mají býti v r. 1932 uhrazeny rozpočtovými úsporami, v r. 1933 a následujících pak vloženy do státního rozpočtu v souvislosti s event. úsporami docílenými zkrácením presenční služby vojenské.

Část 3. obsahuje společná a závěrečná ustanovení shodná s normami pro ostatní vojenské gážisty platnými, zejména pokud se týče exekuce a administrativních srážek, doplatků a opravy nesprávné výměry nebo výplaty náležitostí. Zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1932 a nemění ani nerozšiřuje nijak rámec zákona ze dne 8. dubna 1927, čís. 54 Sb. z. a n., o umísťování déle sloužících poddůstojníků.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny projednal vládní osnovu čís. t. 1719 ve své schůzi dne 29. dubna 1932 a uváživ přesvědčující odůvodnění důvodové zprávy navrhuje poslanecké sněmovně, aby tuto osnovu schválila ve znění usneseném výborem branným i s dvěma resolucemi tímto výborem přijatými.

V Praze, dne 29. dubna 1932.

Antonín Remeš v. r.,

místopředseda.

Hugo Bergmann v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne........................................................



o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roven postavených, jakož i o zaopatření

déle sloužících.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

úvodní ustanovení.

§1. (1) část 1. tohoto zákona se vztahuje:

a) na vojenské osoby z počtu mužstva v činné službě, vyjímajíc déle sloužící podle odstavce 2. a vojenské osoby z počtu mužstva, které byly ustanoveny čekateli na důstojnická místa systemisovaná pro důstojníky z povolání,

b) na žáky vojenských odborných škol a na elévy,

c) na frekventanty vojenských učilišť (škol, kolejí) pro výchovu důstojníků z povolání.

(2) 2. tohoto zákona se vztahuje na déle sloužící podle § 19 branného zákona republiky československé ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n. ř ve znění § 10, IX., zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 53 Sb. z. a n.; jejich počet stanoví vláda po návrhu ministra národní obrany.

ČÁST 1.

Náležitosti vojenských osob z počtu mužstva v činné službě, žáků a frekventantů vojenských škol (učilišť, kolejí) a elévů.

§2. Denní žold.

(1) Vojenským osobám z počtu mužstva v činné službě [§1l, odst. 1., písm. a)] pří-

sluší, vyjímajíc případy dále uvedené, denní žold v této výměře:

(2) Místo tohoto denního žoldu přísluší osobám právě uvedeným za dobu, kterou ztráví v ošetřování ve vojenském nebo občanském léčebném ústavě (nemocnici), nemocniční denní žold v této výměře:

Onemocněly-li však nebo byly-li zraněny v době, kdy konaly činnou vojenskou službu u útvarů armády v poli, podrží uvedené osoby denní žold v celé výměře podle odstavce 1. i po dobu, kterou pro toto onemocnění nebo úraz ztráví v léčebném ústavě (nemocnici).

(3) Po dobu kázeňského trestu na svobodě, jímž jsou službě odňaty, dostanou osoby uvedené v odstavci 1. místo denního žoldu tam stanoveného vězeňský denní žold 0´25 Kč bez rozdílu hodnosti. Po dobu soudního trestu na svobodě nepřísluší jim žádný denní žold, třebas tuto dobu ztrávily úplně nebo částečně ve vězeňské nebo jiné nemocnici; to platí i o době ztrávené v soudní vazbě vyšetřovací. Jestliže však trestní řízení, vedené proti uvedeným osobám, bylo zastaveno, nebo skončilo osvobozujícím rozsudkem, vyplatí se jim dodatečně denní žold, na který by byly bývaly měly nárok, kdyby na ně nebyla bývala soudní vazba vyšetřovací uvalena.

(4) Po dobu trvalé dovolené nepřísluší osobám uvedeným v odstavci 1. denní žold; vládní nařízení stanoví, zda a pokud přísluší těmto osobám denní žold po dobu dočasné dovolené.

(5) Ustanovení odstavce 1. až 4. platí obdobně i pro osoby, které se cvičí v speciálních služebních odvětvích jako žáci vojenských odborných škol nebo jako elévové, aniž jsou vojenskými osobami v činné službě. Těmto osobám přísluší denní žold stanovený pro vojína.

(6) Frekventantům 'vojenských učilišť (škol, kolejí) pro výchovu důstojníků z povolání přísluší bez rozdílu hodnosti místo denního žoldu uvedeného v odstavci 1. denní žold ve výměře stanovené vládním nařízením, které stanoví též, zda a do jaké míry náleží těmto osobám jejich denní žold po dobu prázdnin, dovolené, nemoci, trestního vyšetřování, kázeňského nebo soudního trestu, při nenáležitém chování a nedostačujícím prospěchu; to platí také o frekventantech, kteří nejsou příslušníky mužstva. Vládní nařízení určí, na která vojenská učiliště (školy, koleje) se vztahují ustanovení tohoto odstavce.

§ 3.

Jiné náležitosti.

Vedle denního žoldu stanoveného předcházejícím paragrafem přísluší osobám tam uvedeným strava, chléb, ústroj a ubytování podle zvláštních předpisů, které vydá ministr národní obrany, a vedlejší náležitosti ve výši a za podmínek stanovených vládním nařízením.

ČÁST 2.

Náležitosti déle sloužících a některá další ustanovení o nich.

A. Náležitosti déle sloužících v činné službě.

§4. Vstupní prémie.

(1) Vojenské osoby z počtu mužstva, které se reversem zaváží, že setrvají v dobrovolné další činné službě jako déle sloužící po dobu nejméně dvou let, dostanou jednorázovou vstupní prémii, která činí při reversálním závazku k dobrovolné další službě trvající nejméně:

(2) Vstupní prémie se poskytne jen jednou, a to při prvním nastoupení do dobrovolné další činné služby podle předcházejícího odstavce.

§5.

Měsíční prémie.

(1) Déle sloužícím přísluší za každý úplný kalendářní měsíc dobrovolné další činné služby měsíční prémie, jejíž výměra činí:

a) pro déle sloužící v hodnosti rotného........480 Kč,

b) pro déle sloužící v ostatních hodnostech:

aa) v prvním až pátém roce dobrovolné další činné služby.......400 Kč,

bb) v šestém a v příštích letech dobrovolné další činné služby..... 450 Kč.

(2) Déle sloužícím přísluší zvýšení měsíční prémie na vlastní nezaopatřené děti, které nepřekročily 18. rok věku a jsou československými státními příslušníky, ve výši nepřesahující částku 100 Kč při jednom dítěti a částku 175 Kč při více dětech; podrobnosti stanoví vládní nařízení.

(3) ženatým déle sloužícím přísluší místo bezplatného ubytování podle § 6, písm. a), zvýšení (další zvýšení) měsíční prémie o 125 Kč. Totéž platí o ovdovělých, rozvedených a rozloučených déle sloužících, kteří udržují domácnost pro děti, na něž jim přísluší zvýšení měsíční prémie podle předcházejícího odstavce.

(4) Déle sloužící mají nárok na měsíční prémii a na její zvýšení (další zvýšení) v plné výměře i v případech uvedených v § 2, odst. 2. a 3.

(5) Měsíční prémie je splatná pozadu. Nastoupí-li vojenská osoba do dobrovolné další činné služby jako déle sloužící jiného než prvního dne v měsíci nebo vystoupí-li z tohoto služebního poměru jiného než posledního dne v měsíci, dostane alikvotní díl měsíční prémie; totéž platí obdobně, vznikne-li nebo zanikne-li nárok na zvýšenou měsíční prémii podle odstavce 1. až 3. jiného než prvního nebo posledního dne v měsíci. Alikvotní díl se vyměřuje za každý den činné služby jednou třicetinou příslušné částky. Není-li alikvotní díl vyjádřen v celých korunách, zaokrouhlí se na nejblíže vyšší částku vyjádře-nou v celých korunách.

(6) Vláda se zmocňuje, aby v obdobě zásad platných pro výplatu vánočního příspěvku

vojenských gážistů mimo služební třídy z povolám poskytla vánoční příspěvek i déle sloužícím.

§6. Jiné náležitosti.

Vedle náležitostí uvedených v § 4 a 5 přísluší déle sloužícím:

a) strava nebo stravné, ústroj a ubytování podle zvláštních předpisů, které vydá ministr národní obrany. Na bezplatné ubytování v kasárnách nemají nárok déle sloužící, jimž přísluší zvýšená měsíční prémie podle § 5, odst. 3.; podle okolností může jim býti poskytnut úřední (služební) nebo naturální byt, nikoli však za příznivějších předpokladů nebo podmínek, než by pro ně platily, kdyby byli vojenskými gážisty mimo služební třídy z povolání;

b) vedlejší náležitosti ve výši a za podmínek stanovených vládním nařízením.

§7.

Zánik nároku na náležitosti déle sloužících.

(1) Skončila-li další činná služba v poměru déle sloužícího, zaniká nárok na náležitosti podle § 5 a 6.

(2) Nastoupí-li takovéto osoby z jakéhokoli důvodu opět do činné vojenské služby ale ne již jako déle sloužící - ať v míru, nebo za mobilisace, nebo za války, příslušejí jim náležitosti podle části 1.

(3) Jestliže se vojenským osobám, jichž další činná služba v poměru déle sloužících skončila, dostalo zvláštního vojenského výcviku, vykonají další činnou službu za tento výcvik podle ustanovení § 17 branného zákona, při čemž jim rovněž přísluší toliko nárok náležitosti podle části 1.

B. Zaopatřovací náležitosti déle sloužících a jejich pozůstalých.

§8. Zaopatření déle sloužících.

(1) Zaopatření vojenských osob konajících dobrovolnou další činnou službu jako déle sloužící (odbytné, výslužné, invalidovní zaopatření, přídavek za zranění, válečný přídavek a letecký přídavek k výslužnému) řídí