přikázaných do příslušnosti porotních soudů, nemají-li býti vážně ohroženy důležité veřejné nebo soukromé právní statky neb opět svoboda tisku. Nutno proto dbali toho, aby kmeti byli vybíráni zvláště pečlivě a aby k úřadu tomu byly skutečně povolány jen osoby nejzpůsobilejší.

Požadavek nestrannosti a neodvislosli kmetů uplatní se snad ještě více při určení osob, které mají býti povolány k rozhodování v konkrétní trestní věci. Tisícová novela z r. 1924 přenechala především stranám samým právo, aby si ze seznamu kmetů zvolily kmety, kteří mají býti povoláni k rozhodování v konkrétní trestní věci, a teprve když tohoto práva neužily, mají býti povoláni kmeti podle pořadí seznamu. Při této úpravě cítí se ovšem kmeti spíše důvěrníky stran. Ještě častě ji uká zaly se však jiné vady. Volba stran padala obyčejně na tytéž osoby. Buď proto, že požívaly zvláštní důvěry, což by konečně samo o sobě vadou nebylo, anebo ještě spíše proto, že osoby ty bydlily v blízkosti soudu a strany se snažily volbou takových kmetů snížiti útraty. To mělo za následek, že tytéž osoby bývaly povolány k výkonu svého úřadu příliš často, častěji než tomu mělo podle zákona býti, a kmetský úřad stal se pro ně tíživým břemenem, jemuž se snažily vyhnouti. Často se také přiházelo, že povolaní kmeti se k soudu vůbec nedostavili, a při obtížném postupu povolávání náhradních kmetů docházelo k odročování a k průtahům řízení.

Osnova hodlá dosavadním nedostatkům čeliti především tím, že kmeti mají býti zastoupeni v soudu číselně ve stejném poměru jako soudcové z povolání. O důsledcích této rovnosti pro hlasování a usnášení soudu bude řeč v odůvodnění § 82. Hlavně klade však osnova důraz na to, aby výběr kmetů vůbec byl co možná jednoduchý a zaručoval co nejvíce, že k tomuto úřadu budou povolávány osoby nejzpůsobilejší. Pokud pak jde o výběr kmetů pro určitou trestní věc, snaží se osnova, aby výběr ten nebyl činěn závislým ani na vůli stran, ani na vůli soudu, nýbrž byl přenechán náhodě, t. j. losu. Konečně je stálou snahou osnovy kmetům jejich občanskou povinnost co nejvíce ulehčiti, aby se jejímu plnění nemuseli vyhýbati. V jednotlivostech bylo by uvésti toto:

§§ 71 až 74.

Podmínky pro povoláváni k úřadukmeta mají býti podle osnovy tytéž jako pro povolání k úřadu porotce, neboť nelze nahlédnouti, proč by měly býti jiné. Ani odchylky, které stanovila tisková novela z r. 1924, pokud jde o věk a dobu delšího bydlení v obci, nezdají se býti podstatou kmetského úřadu odůvodněny. Kdyby podmínky pro povolání k úřadu porotce a tudíž i kmeta vyžadovaly revise (viz k tomu vládní návrh č. 487 posl. sněm. U. vol. obd. ), nedoporučuje se činiti nějaké rozdíly již nyní, nýbrž bude možné tuto revisi odložiti až do sjednocení trestních řádů, kdy bude provedena pro obě kategorie soudců z lidu společně. Ostatně největší vady nespočívaly, jak již bylo řečeno, ani tak v podmínkách pro tento úřad, jako spíše ve způsobu výběru kmetů. Také z důvodu technického zjednodušení se doporučuje neopakovati tu obsáhlá ustanovení o tom, kdo je způsobilý k úřadu kmeta, kdo k němu nemá býti povoláván a kdo jej může odmítnouti, nýbrž navázati na platná a jednotná ustanovení týkající se porotců, jak to činí § 71 osnovy, omezuje se jen na odchylky nutné pro jinou úpravu způsobu výběru kmetů.

Naproti tomu způsob výběru kmetů upravuje osnova v §§ 72 až 74 zcela odchylně, neboť dosavadní způsob výběru porotců je příliš složitý, avšak přes všechnu složitost přece tak mechanický, že jeho výsledek nemůže vždy uspokojiti.

Kmetské soudy mají býti činné u každého krajského soudu s trestní pravomocí. Bude proto věcí presidenta tohoto soudu, aby podle pravděpodobného počtu trestních věcí a tudíž i senátů, které bude nutno k jejich vyřízení zříditi, určil, kolika kmetů bude v příštím roce potřebí. U většiny krajských soudů bude patrně zřízen jen jeden kmetský senát a bylo by tudíž hledíc k § 75 vybrati pro celý příští rok 48 kmetů a 48 náhradních kmetů. Poněvadž však třeba pamatovati na to, že během roku mohou nastati okolnosti, které činí kmeta nezpůsobilým nebo pro které nemá býti k úřadu kmetskému povolán (viz §§ 16 a 17 zák. č. 278/1919 Sb. z. a n., které mají podle § 74, odst. 5. platiti přiměřeně i pro kmety), a ježto nutno dále pamatovati i na to, že počet trestních věcí může během roku neočekávaně vzrůsti tak, že bude po-

třebí zříditi nový senát, je třeba do ročního seznamu kmetů zapsati o polovici kmetů více, než jich bude pravděpodobně potřebí (§ 74, odst. 3. ). Pro každý kmetský senát nutno tudíž vybrati a do ročního seznamu kmetů zapsati 72 kmetů a 72 náhradních kmetů, počet, který hledíc k počtu obyvatelstva v obvodu jednotlivých krajských soudů nelze nikterak označiti jako značný.

Jednoduchého a spolehlivého výběru kmetů chce pak osnova docíliti tím, že se výběr má skutečně omeziti jen na takto omezený počet, jakého je k sestavení ročních seznamů opravdu potřebí, a že výběr ten má býti svěřen orgánům, u nichž pro jejich znalost osob a vědomí odpovědnosti lze očekávati, že tomuto důležitému správnímu úkonu bude věnována náležitá pozornost.

Jak již shora bylo řečeno, bude u každého kmetského senátu potřebí pro celý příští rok 48 kmetů a 48 náhradních kmetů. Aby do seznamu kmetů mohl býti z důvodů, o nichž stala se zmínka již dříve, pojat počet o polovici větší, zároveň však proto, aby postupným výběrem bylo dosaženo skutečně spolehlivého výsledku, je třeba, aby za podklad výběru byl vzat počet aspoň trojnásobný. Tento trojnásobný počet kmetů, tedy v uvedeném případě 144, rozvrhne president krajského soudu na politické okresy svého obvodu podle poměru počtu obyvatelstva, tak aby všechny okresy byly zatíženy stejnoměrně. Je-li tudíž v obvodu krajského soudu na př. 6 politických okresů co do počtu obyvatelstva přibližně stejných, připadne navrhnouti každému z nich 24 kmetů.

Navrhnouti tyto osoby má podle § 72 okresní výbor, tedy instituce, u níž lze předpokládati jak dostatečné vědomí odpovědnosti, tak i znalost osob. Osnova dává v § 72, odst. 2. okresnímu výboru i směrnice, jichž má dbáti, aby navržené osoby jednak vyhovovaly zákonným podmínkám, jednak svou pevnou povahou, poctivým smýšlením a rozhledem zaručovaly neodvislé a nestranné nalézání práva. Přihlédnuto má býti ke všem vrstvám obyvatelstva. Osoby navržené okresním výborem budou podrobeny reklamačnímu řízení, upravenému v § 73. Konečné návrhy okresních výborů budou zaslány presidentovi krajského soudu. Zároveň mu bude sděleno jméno toho člena okresního výboru,

který se zúčastní konečného výběru pro roční seznam kmetů.

Sestavení ročního seznamu kmetů, do něhož bude vybrána jen polovice navržených osob, svěřuje osnova komisi, která svým složením dostatečně zaručuje, že bude dbáno jak zájmů stran, tak i toho, aby k úřadu byli povoláni jen nejlepší. Aby táž osoba nebyla snad příští rok povolána i k úřadu porotce i k úřadu kmeta a nebyla tak nadměrně zatěžována, stanoví osnova, že nikdo nemůže býti zapsán do obou seznamů. Záviseti bude na tom, který seznam bude pořizován dříve.

Totéž, co bylo řečeno o pořizování seznamu kmetů, platí i o sestavování seznamu náhradních kmetů. Jediný rozdíl spočívá v tom, že náhradní kmeti mají býti vybráni toliko z osob, bydlících v politickém okrese sídla soudu. Tato úchylka je odůvodněna tím, že náhradní kmeti mohou býti povoláni ke svému úřadu v některých případech neočekávaně a je tudíž potřebí, aby bydlili v blízkosti soudu. Rozumí se samo sebou, že totéž, co platí o okresních úřadech a výborech, platí i o městech se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem, úkoly připadající okresnímu výboru vykonávají v těchto městech městské (obecní) rady.

§ 75.

Kmetské soudy mají podobně, jako porotní soudy souditi v určitých napřed stanovených zasedáních. Stanoviti tato zasedání a vyhlásiti na soudní desce jejich počátek, má příslušeti presidentu krajského soudu. Navržená úprava má tu výhodu, že se vyhýbá zbytečnému a značnému zatížení soudu i kmetů, jaké by nastalo, kdyby pro každé hlavní přelíčení měli býti losováni kmeti zvlášť. Navržená úprava ulehčuje dále kmetům výkon jejich úřadu, protože kmet nebude k výkonu svého úřadu povolán zpravidla častěji než v jednom zasedání do roka.

Zasedání kmetských senátů mají býti arci podle osnovy častější nežli období porotních soudů. Je to nutné již proto, že počet trestních věcí, ve kterých bude kmetským soudům rozhodovati, bývá značnější nežli počet trestních věcí přikázaných do příslušnosti soudů porotních, a konečně také proto, že v těchto věcech bude zvláště nutné naléhati na urychlené ukončení řízení. Častější zasedání budou míti za násle-

dek i to, že kmeti nebudou zatíženi tak, jak by tomu bylo při zasedáních sice méně Častých, zato však delších.

§§ 76 a 77.

V §§ 76 a 77 podává osnova podrobná ustanovení o sestavování kmetských senátů.

Věcí presidenta krajského soudu bude, aby podle pravděpodobného počtu trestních věcí určil, kolika kmetských senátů bude v příštím roce potřebí. Poněvadž na rozhodnutí tom závisí též počet osob, které mají býti pro úřad kmeta navrženy, musí president krajského soudu rozhodnouti o tom již v měsíci září, jak bylo uvedeno v § 72. V prosinci má pak býti přikročeno ke skutečnému sestavení senátů.

Určiti jejich členy ze soudců grémia krajského soudu má býti podle osnovy opět věcí presidenta krajského soudu. Naproti tomu ustanoviti předsedy kmetských senátů a jejich náhradníky vyhrazuje osnova podobně jako u soudů porotních, presidentu vrchního soudu, snažíc se touto výhradou, jakož i dalším ustanovením, že k tomuto úřadu mají býti povoláni soudcové, kteří mají pro něj zvláštní potřebné vlastnosti, zdůrazniti význam tohoto odvětví trestního soudnictví a zabezpečiti co možná nejlepší výběr osob pro obtížnou a zvláštního smyslu pro postavení tisku i pro spolupráci s kmety vyžadující úlohu řízení hlavního přelíčení.

V § 77 upravuje pak osnova výběr kmetů pro jednotlivé senáty a zasedání. Výběr ten má se díti losem, a to i pokud jde o stanovení pořadí, v němž mají nastupovati náhradní kmeti. Tento způsob výběru zabezpečuje nejlépe úplnou nestrannost a zamezuje libovolné sestavování senátů. Losování má se provésti, hledíc k §§ 78 a 79 aspoň 14 dnů před zasedáním kmetského soudu. Ustanovením § 77, odst. 3., že totiž jména kmetů, kteří již byli vylosováni, mohou býti znovu vložena do osudí teprve, když byla vylosována jména všech ostatních, se docílí rovnoměrného rozdělení břemene mezi všechny kmety. Výjimku nutnou v zájmu nerušeného průběhu řízení stanoví § 77, odst. 4. Podle něho mají kmeti, kteří se zúčastnili hlavního přelíčení, při němž bylo jednáno již ve věci samé, vykonávati svůj úřad také při novém hlavním přelíčení, a to i tehdy, když snad

nebyli vylosováni pro zasedání, v němž se má odročené hlavní přelíčení konati. Tato výjimka neplatí ovšem v případě, že k odročenému hlavnímu přelíčení došlo až v příštím roce a kmeti, kteří se zúčastnili dřívějšího hlavního přelíčení, nebyli pojati do seznamu kmetů pro tento rok.

§§ 78 až 81.

Ustanovení o obesílání kmetů, jejich vyloučení a odmítání, o kmetech náhradních a kmetech náhradnících nepotřebují bližšího odůvodnění, ježto vyplývají z povahy věci. Zvláštní důvod vyloučení kmeta uvádí osnova v § 79. Jím mají býti zamezeny případy, aby kmet, proti němuž se koná trestní řízení pro trestný čin spáchaný tiskem nebo který byl v témž roce dokonce pro takový trestný čin uznán vinným, vykonával v jiných věcech kmetský úřad. Včasné obeslání kmetů, poučení jich o jejich právech a povinnostech a o následcích porušení těchto povinností, jakož i zvláštní ustanovení § 79, odst. 2. a 3. sledují vesměs ten účel, aby účast kmetů na hlavním přelíčení byla zabezpečena a aby byly zavčas odstraněny všecky překážky, které by z důvodů ležících v osobě kmeta stály v cestě konání hlavního přelíčení. Stejný účel sleduje též ustanovení §§ 80 a 81. Nedostatek ustanovení v tomto směru byl v praxi tiskové novely z r. 1924 zvláště těžce pociťován.

§82.

V tomto paragrafu vyslovuje osnova nejprve zásadu, že kmeti vykonávají svůj úřad v plném rozsahu jako soudcové z povolání. Nejsou tudíž, jako je tomu u porotců, omezeni na rozhodování určitých otázek, nýbrž zúčastní se, při hlavním přelíčení každého rozhodování soudu, tedy i rozhodování otázek procesních. Právě tento rozsah jejich činnosti činí však nutnými úchylky, pokud jde ohlasování kmetského soudu.

Zásadně mají i o hlasování platiti stejná ustanovení jako pro hlasování senátů v trestním řízení vůbec. Má tedy rozhodovati nadpoloviční většina hlasů a při rovnosti hlasů mínění obviněnému příznivější. To platí bezvýjimečně o hlasování o obsahu konečných rozhodnutí kmetského soudu, tedy při hlasování o vině, trestu, upuštění

od potrestání, podm. odsouzení, útratách, přiměřeném zadostiučinění atd. Při rozhodování o všech jiných otázkách je nutná úchylka potud, že při rovnosti hlasů má rozhodovati mínění, pro které hlasoval předseda. Ve stadiu hlavního přelíčení je při různosti názorů vždy těžké rozhodnouti

o tom, které mínění je obviněnému příznivější, a bylo by též nebezpečí, že při účasti laiků zastoupených v senátě stejným počtem jako soudcové z povolání by pro nezkušenost v otázkách procesních docházelo častěji k formálním zmatkům a tudíž i ke zrušování rozsudku.

§ 83.

Závaznost skutkových zjištění kmetského soudu má toho času význam jen pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde je přezkoumávání rozsudků sborových soudů i po stránce skutkové zásadně přípustné, při čemž působnost odvolacího soudu se neomezuje na právo rozsudek zrušiti, nýbrž i po odvolacím líčení a provedení důkazů změniti a ve věci samé rozhodnouti. Poněvadž kmeti mají se zúčastniti rozhodování toliko ve stolici první, bylo by nebezpečí, že výhody, jichž mělo býti jejich účastí na rozhodování dosaženo, by mohly býti touto úpravou opravných prostředků zmařeny. Proto stanoví osnova zásadu závaznosti skutkových zjištění, což bude míti i na Slovensku a v Podkarpatské Rusi za následek, že odvolací stolice může rozsudek toliko zrušiti, nikoliv však ve věci samé rozhodnouti. Dojde-li pak v novém trestním řádě k přijetí zásady přezkoumatelnosti rozsudků sborových soudů první stolice

i v otázce skutkové, nabude ustanovení § 83 významu pro celé území republiky.

Také ustanovení odst. 2 je odůvodněno odchylnou praksí slovenských senátů nejvyššího soudu a má rovněž zabezpečiti, aby zjištění kmetského soudu po stránce tam uvedené nemohla býti přezkoumávána.

§§ 84 a 85.

Již z dřívějších vývodů bylo patrné, že se osnova snaží kmetům výkon jejich úřadu co nejvíce usnadniti, aby jej nepociťovali jako tíživou občanskou povinnost a proto se mu nevyhýbali. Na druhé straně ovšem musí býti postaráno o to, aby

kmeti svou nedbalostí nebo dokonce úmyslným vyhýbáním této povinnosti neohrožovali výkon trestního soudnictví a nezavinovali nákladné průtahy řízení.

Kromě jiných ustanovení, o nichž se stala již zmínka, slouží těmto účelům též § 84 a 85. Kmetům přiznává se na rozdíl od porotců a dosavadních kmetů jako přísedícím pojišťovacích soudů náhrada hotových výloh a presenční platy v míře, která bude určena vládním nařízením. Když bylo takto postaráno o to, aby kmetům nevzešla z výkonu jejich úřadu citelná škoda, lze se důvodně nadíti, že jeden z hlavních důvodů vyhýbání se tomuto úřadu odpadne. Poplatky kmetů náležejí k útratám trestního řízení, jež sice zakládá stát, avšak povinen je nahraditi ten, komu byla vůbec uložena povinnost hraditi útraty trestního řízení.

Zároveň připouští osnova, aby kmetům byly za zanedbání jejich povinnosti ukládány přiměřené pořádkové pokuty, a aby jim mohla býti uložena též náhrada útrat zmařeného hlavního přelíčení.

§ 86.

Trestné činy spáchané tiskem patřily dosud zásadně k příslušnosti porotních soudů. Bylo proto možné podle § 1 zákona č. 268/1920 Sb. z. a n., zastaviti také ohledně nich na čas, nejdéle však na rok působnost porot, jestliže nastaly události, pro něž jest se obávati, že nebudou nalézati právo nestranně a neodvisle.

Osnova zrušuje vůbec příslušnost porotních soudů ve věcech tiskových a nahrazuje ji příslušností soudů kmetských. Důvody, pro které mohla býti zastavena dočasně působnost porot, platí však i pro soudy kmetské. I tu se může vyskytnouti, že při nejmenším v určitých obvodech nebo při určitých trestných činech nebudou kmetské soudy nalézati právo nestranně a neodvisle. Proto osnova připouští také zastavení působnosti soudů kmetských, činíc výjimku toliko při trestných činech stíhaných na žalobu soukromou, kde takové opatření nepovažuje za potřebné. Podmínky zákona č. 268/1920 Sb. z. a n. mají ovšem platiti také při zastavení působnosti kmetských soudů. Tím je zabezpečeno, že proti vůli kterékoliv sněmovny Národního shromáž-

dění nemůže býti toto opatření zachováno v platnosti.

HLAVA ČTVRTÁ.

V hlavě čtvrté podává osnova ustanovení závěrečná a přechodná.

§87.

Jako všecky novější zákony stanoví i tato osnova, že veškeré peněžité tresty a pokuty uložené v řízení podle tohoto zákona, jakož i výtěžek za tiskopisy, které byly prohlášeny za propadlé, připadají státu. Ustanovení toto netýká se jen trestných činů, jejichž skutkové podstaty jsou obsaženy v tomto zákoně, nýbrž trestných činů spáchaných tiskem vůbec. Neboť i o nich rozhoduje se v řízení podle tohoto zákona.

§88.

O ustanoveních tohoto paragrafu stala se již zmínka při odůvodnění § 2, na něž tu třeba odkázati.

§89.

Pokud jde o ustanovení zrušovací, rozlišuje osnova mezi ustanoveními, která se zrušují úplně (odst. 1. ), a takovými, která pozbývají platnosti toliko, pokud jde o trestné činy spáchané tiskem (odst. 2. ), ježto jsouce všeobecné platnosti.

nemohou býti zrušena vůbec. O ustanoveních odst. 3. a 4. byla již řeč na příslušných místech odůvodnění. Zvláště bylo by se zmíniti toliko o poměru tiskového zákona k zákonu o nekalé soutěži, č. 111/ 1927 Sb. z. a n. Také zákon o nekalé soutěži obsahuje některá ustanovení práva tiskového a některá ustanovení, která se týkají rovněž tisku, jsou tam však upravena všeobecně, jako na př. prozatímní opatření (§ 35), uveřejnění rozsudku (§ 40). Aby jednotnost zákona o nekalé soutěži nebyla rušena, zůstávají jeho ustanovení nedotčena, až na § 34, pokud se jím trestné činy přikazují do příslušnosti sborových neb okresních soudů, i když byly spáchány tiskem. Pro tuto výjimku není při všeobecné úpravě příslušnosti v trestních věcech tiskových důvodu.

§§ 90 až 92.

K přechodným ustanovením není třeba nic bližšího podotknouti.

§93.

Poněvadž na zákon tiskový odvolávají se četné jiné zákony a nařízení, bylo třeba vykládacím pravidlem obsaženým v § 93 zabezpečiti dosavadní právní souvislost těchto jiných zákonů a nařízení s tiskovým zákonem.

Provedení tohoto zákona bude po stránce finanční vyžadovati vyšších nákladů toliko ve dvou směrech. Především pokud jde o poplatky, které mají býti jako odměna vypláceny členům sboru uvedeného v § 39, dále pak pokud jde o náhrady, které mají příslušeti kmetům podle § 85. Tento vyšší náklad bude kryt v mezích rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty a ministerstva spravedlnosti. Připomenouti bylo by, že poplatky vyplácené kmetům náležejí k útratám trestního řízení, a že ručením za povinnost hraditi tyto útraty (§ 4) je postaráno zároveň o jejich větší dobytnost, než tomu bylo dosud.

Po stránce formální vláda doporučuje, aby osnova tohoto zákona byla v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázána výboru ústavně-právnímu k podání zprávy v době co nejkratší.

V Praze,, dne 22. dubna 1932.

Předseda vlády: Udržal v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.