Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedání.
1724.
Interpelace:
I. posl. Štětky, Kopeckého a soudr. vládě ČSR o rozpuštění stávkového vedení severočeských horníků,
II. posl. Hrubého, Vallo a soudr. min. soc. péče dru Czechovi, min. školství a nár. osvěty dru Dérerovi a min. obchodu dru Matouškovi o bídném postavení učňů v N. Městě n. V. na Slovensku,
III. posl. Mojtu a druhov min. školstva a nár. osvěty o pohoršujúcom tanečnom výstupe žiakov statného reálného gymnázia v Banskej Štiavnici,
IV. posl. Šaláta a druhov min. financií o zamedzeniu nepřístojností, páchaných Jánom Krejčírikom, berným adjunktom na bernom úřade v Kremnici (Slovensko),
V. posl. dra Holotu a druhov min. financií o stanovení paušalovaného základu dané dôchodovej zemedelcov,
VI. posl. dra Törkölya a druhov min. financií o protizákonnom prevádzaní berných exekúcii,
VII. posl. dra Hodžu, Kaliňáka, Doriča, Stundu, Zajíca, Sčereckého, Prokopa, Vanču a druhov vládě o povodňovej katastrofě na východnom Slovensku a Podkarpatskej Rusi,
VIII. posl. Šamalíka, Navrátila, Adámka, Janalíka, Knotka, Rýpara, dra Mičury, Stanislava, Kaňourka a druhů vládě o zmírňování hospodářské krise,
IX. posl. Šamalíka, Knotka, Navrátila, Janalíka, dra Danka, dra Mičury a druhů vládě o vydání zákona na úpravu obchodu dobytkem jatečním.
X. posl. Hokkyho a druhov min. sociálnej pečlivosti o rentách válečných invalidov, vdov, sirot a predkov a o súvisiacom s tým statným občianstvom československým,
XI. posl. Hokkyho a druhov min. národnej obrany a min. sociálnej pečlivosti o vojenskej invalidite Jozefa Balogh, bytom v Tekove,
XII. posl. Hokkyho a druhov min. školstva a národnej osvěty o maďarských odbočkách meštianských, obchodných a priemyselných škol vo Veľkej Sevľuši,
XIII. posl. Kopeckého, Klimenta, Śliwky a soudr. min. vnitra a spravedlnosti o hrozném ztýrání a nezákonném věznění dělnice Viktorie Válové z Horní Suché,
XIV. posl. inž. Kalliny, Geyera a druhů min. veřejných prací o neudržitelném stavu většiny okresních silnic v chebském kraji, který vzrostl již na dopravní pohromu a těžce poškodil celé hospodářství.
1724/I
Interpelace
poslanců Štětky, Kopeckého a soudruhů vládě ČSR
o rozpuštění stávkového vedeni severočeských horníků.
Dnes ráno rozpustil okresní úřad v Mostě stávkově vedeni severočeských horníků s odůvodněním, že prý ke stávce není důvodů. V místnostech stávkového vedení byla provedena prohlídka a vedení samo rozehnáno.
Tento čin vládních orgánů je přímo namířen proti boji hornictva, neboť rozpuštěním stávkového vedení, které se opírá o důvěru všeho hornictva, má tento boj býti zlomen.
Ptáme se vlády CSR:
1. Jak zodpoví tento fašistický postup proti horníkům?
2. Je ochotna tato opatření okamžitě odvolat a dát volný průchod oprávněnému boji dělnictva?
V Praze dne 1. dubna 1932.
Štětka, Kopecký,
K. Procházka, Török, Hádek, Kubač, Zápotocký,
Šliwka, dr. Stern, Gottwald, Dvořák, Hodinová,
Barša, Kuhn, Novotný, Tyll, Juran, Steiner, Vallo,
Kliment, Babel, Čižinská.
1724/11.
Interpelace
poslanců Hrubého, Vallo a soudruhů ministru sociální péče dru L. Czechovi,
ministru školství a národní osvěty dru Dérerovi
a ministru obchodu dru Matouškovi
o bídném postavení učňů v N. Městě n. V. na Slovensku.
Zjistili jsme v N. Městě n. V. na základě údajů učňů a jejich rodičů poměry tamějších učňů, které jsou příznačné pro strašlivě vykořisťování učňů na celém Slovensku.
Společenstvo spojených řemesel v N. Městě n. V. vytvořilo pro přijetí učňů do učení takové lichvářské finanční podmínky, že nezámožní rodiče nemohou pro tyto poměry svého syna dáti učiti. Požaduje se:
1. lékařská prohlídka na účet rodičů,
2. kolek za svědectví za 8 Kč a 20 Kč poplatku,
3. zápisně za učně 60 Kč,
4. složení 200 Kč jako záruku za učně,
5. za výuční a tovaryšský list poplatek 170 Kč,
6. školné v pokračovací škole za tři roky 72 Kč.
To jsou přímo lichvářské podmínky.
Dále pracovní doba pro učně ve většině, dílen činí v N. Městě n. V. 12 až 18 hodin denně a při tom ještě pokračovací škola má vyučováni v nedělních dopoledních hodinách. Tamější úřady k tomu mlčí.
Podotýkáme, že tato fakta o strašlivém vykořisťování učňů nejsou jen v N. Městě n. V, nýbrž jsou systémem, projevujícím se více méně ve všech slovinských městech.
Ptáme se pánů ministrů:
Jsou ochotni zakročiti ve prospěch učňů v N. Městě n. V. ?
Jsou ochotni i v ostatních městech na Slovensku učiniti podobné zákroky a sice v tom smyslu, aby byla pro učně dodržována 8hodinná doba pracovní, aby bylo odstraněno nedělní a večerní vyučováni v pokračovacích školách a aby přestalo veškeré týráni a šikanování učňů
V Praze dne 21. dubna 1932.
Hrubý, Vallo,
Gottwald, Barša, Hruška, Krosnář, Zápotocký,
Babel, Tyli, K. Procházka, dr. Stern, Kubač,
Hádek, Kuhn, Hodinová, Čižinská, Dvořák, Russ,
Höhnel, Novotný, Steiner, Török.
1724/III..
Interpelácia
poslanca Františka Mojtu a druhov ministrovi školstva a národnej osvety
o pohoršujúcom tanečnom výstupe žiakov
štátneho reálneho gymnázia v Banskej
Štiavnici.
Podľa zprávy časopisu »Slovák« zo 17. apríla 1932, č. 88, usporiadalo žiactvo spomenutého gymnázia 8. apríla 1932 verejnú akadémiu s tanečnou zábavou mimo školskej budovy. Na tejto akadémii predstavený bol tanec z roku 1832, tanec z prítomnosti a tanec z fantastickej budúcno-
sti (rok 2032). Tanec fantastickej budúcnosti bol predstavený žiačkou a žiakom VIII. triedy spôsobom udajne pohoršlivým so strany žiačky, v úbore veľmi nedostatočnom, škandalizujúcorn. Gymnázium toto nosí meno katolíckeho kňaza Andreja Kmeťa i národne veľmi zaslúžilého.
Týmto výstupom bola nielen pamiatka Kmeťova v posmech obrátená, ale aj obyvateľstvo dobrého vkusu a zachovalých mravov nanajvýš pobúrené, a útla mládež ústavu škandalizovaná.
Pýtame sa pána ministra, či je ochotný tento prípad dať vyšetriť, vinníkov výstražné potrestať a učiniť prísne opatrenie, aby sa podobné prípady pod protektorátom profesorských sborov neopakovaly.
V Prahe, dňa 21. apríla 1932.
Mojto,
Hlinka, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, Sivák, Slušný, Suroviak, Šalát, dr. Mederlý, Galovič, dr. Labaj, Grebáč-Orlov, dr. Gažík, dr. Fritz. Danihel, Čuřík, dr. Tiso, dr. Petersilka, Zajíček, Fritscher, dr. Ravasz.
Ján Krejčírik, adjunkt, napriek výzvy prednostovej vec nechcel vybaviť, iný úradník, Ľudovít Vít, tajomník, musel ju vybaviť.
To, že sa občan Jozef Švogrík slušne a úctivé choval voči adjunktovi Janu Krejčírikovi, môžu dosvedčiť tam prítomní byvší Ján Hicko z Kremnice a Michal Danko zo Sv. Kríža n. Hr.
Ján Krejčírik, adjunkt, vo svojom úradovaní dopustil sa značnej chyby a preto sa pýtame pána ministra:
1. Či je ochotný vziať v známosť túto sťažnosť oproti adjunktovi Jánu Krejčírikovi?
2. Či je ochotný dať prípad vyšetriť, potrestať a ďalšie neprístojnosti v úradovaní prísne zakázať?
V Prahe, dňa 21. apríla 1932.
Šalát,
dr. Petersilka, Fritscher, Slušný, Suroviak, Grebáč-Orlov, dr. Pružinský, dr. Gažik, dr. Polyák, Danihel, Onderčo, Čuřík, Slvák, Kunz, dr. Tiso, Hlinka, dr. Fritz, dr. Labaj, Galovič, dr. Ravasz, dr. Mederlý, Mojto.
1724/IV.
Interpelácia
poslanca A. Šaláta a druhov ministrovi financií
o zamedzeniu neprístojností, páchaných Jánom Krejčíríkom, berným adjunktom na bernom úrade v Kremnici (Slovensko).
Dňa 12. IV. 1932 dostavil sa Jozef Švogrík, občan zo Sv. Kríža n. Hronom (okres Kremnica) do berného úradu y Kremnici, aby si usporiadal pozostalostnú záležitosť po svojom nebohom otcovi Jánu Švogríkovi. Záležitosť mal vybaviť berný adjunkt Ján Krejčírik.
Jozef Švogrík slušne predniesol menovanému adjunktovi svoje prianie, ale ten ho okríkol, aby mlčal, lebo ho - vraj - vyhodí.
Jozef Švogrík upozorňoval dotyčného adjunkt a na omylné vyrubenie dedičného poplatku, vynechavšieho z obliga jednu dedičku, načo pán adjunkt odvrkol, že si to Jozef Švogrík mohol doma opraviť a pri ďalšej rozmluve adjunkt Ján Krejčírik skočil k Jozefovi Švogríkovi a ho päsťou odsotil, až sa občan zapotácal.
Jozef Švogrík šiel sa hneď sťažovať prednostovi berného úradu. Rozpovedal mu prípad, načo prednosta šiel s občanom k adjunktovi Janu Krejčírikovi a ho upozornil, aby slušne jednal so stránkami, a žeby vec vybavil.
1724/V (preklad).
Interpelácia
poslanca dr. Holotu a druhov ministrovi financií
o stanovení paušalovaného základu dane dôchodovej zemedelcov.
Generálne finančné riaditeľstvo v Bratislave stanovilo v minulých týždňoch paušály, ktorých sa má užívať pri vyrubovaní dôchodovej dane zemedelcov. Z vydaných smerníc vychádza na javo, že generálne finančné riaditeľstvo vôbec nebralo zreteľ na to, že na Slovensku bola v rokoch minulých katastrofálne špatná úroda, avšak podrobným vyšetrením tabuliek sa objavuje, že stanovenie paušálnych základov dialo sa veľmi náhodilé.
Tejto domnienke nasvedčuje to, že na pr. pre gazdov obci Malé a Veľké Slemence je stanovený paušál vyšší, než pre zemedelcov v susedne] obci Ptrukse, ač chotáre všetkých troch obcí ležia v tom istom inundačnom území a tiež bonita pozemkov je rovnaká. A naopak: gazdovia obcí Malé a Veľké Slemence zaradení sú čo do paušálneho základu dane dôchodovej do jednej triedy s gazdami obcí Palaď, Komárovce a Rus-
ká, ač v týchto posledne menovaných obciach sú povodne a živelné pohromy pojmom takmer neznámym, kdežto chotáre obcí Malé a Veľké Slemence sú takrečeno každého roku zaliate povodňou, čo sa v posledných troch rokoch opakovalo z jara i na jeseň. Príčinou toho je, že za válečných rokov bola vybudovaná ochranná hrádz na ľavom hrehu Latorice od železného mostu medzi Čop-Surty až po obec Leles a kým Latorica predtým za jarných a jesenných povodní zalievala obidva brehy, vylieva sa teraz len na brehu pravom, takže kým medzi obcami Veľké Slemence a Ptruksa môže sa diať doprava len člnom, v tejže dobe gazdovia obcí na ľavom brehu môžu veselé a nerušene pracovať na svojich poľnostiach.
Škody povodňou pôsobené sú ešte stupňované okolnosťou, že horejší tok Latorice, spadajúci do Podkarpatskej Rusi, hneď po štátnom prevrate bol z časti regulovaný, zákruty boly preseknuté, čím prúd vody stal sa prudším a tok rýchlejším, následkom čoho Latorica už za silnejších víchríc vystupuje zo svojich brehov. Naproti tomu o regulácii slovenského úseku Latorice nepočuť žatým nič a nieto tedy vyhliadky, že by sa pomery obcí Veľké a Malé Slemence v blízkej budúcnosti zlepšily.
Chotár obcí Malé a Veľké Slemence zaliaty bol povodňou posledne na jeseň r. 1931, v dobe, kedy zimné osenie bolo už zasiate a tak jedna časť osenia zhnila, druhá zmrzla. Avšak ani z jara bežného roku neboly menované dve obce povodňou ušetrené, následkom čoho obyvateľstvo obce idie zasa v ústrety neblahému roku hospodárskemu.
Na základe toho, čo sme uviedli, tážeme sa pána ministra financií:
1. Či máte vedomosti o tom, že povodne takrečeno každého roku zalievajú chotár obcí Veľké a Malé Slemence?
2. Či ste ochotný urýchlene zakročiť, aby obce Veľké a Malé Slemence zaradené boly čo do paušalovaného základu dane dôchodovej do jednej triedy s obcou Ptruksa?
3. Či ste ochotný bez odkladu nariadiť, aby generálne finančné riaditeľstvo na celom južnom Slovensku podrobilo revízii stanovenie paušalovaných základov dane dôchodovci a aby pri tom bralo zreteľ na katastrofálne špatné výsledky skľudzne v r. 1931?
V Prahe dňa 16. apríla 1932.
Dr. Holota,
inž. Kallina, Szentiványi, Nitsch, Krebs, dr. Jabloniczky, inž. Jung, Knirsch, Eckert, Dobránsky, dr. Törköly, Fedor, Simm, Geyer, Köhler, dr. Schollich, Prause, Stenzl, dr. Keibl, Hokky, dr. Szüllö.
1724/VI (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Törkölya a druhov ministrovi financií
o protizákonnom prevádzaní berných ekzekúcií.
Zákonodarcovia zo strán oposičných stále vyzývajú pozornosť pána ministra financií na bezohľadnú prácu berných vykonávateľov, najnovšie však i v denníkoch vládnych stále množia sa sťažnosti zvlášte na vykonávanie dražieb. Je naozaj len k poľutovaniu, že pán minister financií alebo nechce, alebo nemôže zabrzdiť berných vykonávateľov, ktorí sa stávajú postrachom gazdu, živnostníka a obchodníka. Prípad však, ktorý chcem nižšie uviesť, ukazuje na to, že berní vykonávatelia cítia sa byť do tej miery pány v obore svojej činnosti, že sa neostýchajú ani zákon porušiť.
Firma Albert Sonnenschein, veľkoobchod tekstilný v Nitre, je jednou z najstarších obchodných živností na Slovensku, lebo založená bola v r. 1847. Takmer storočná táto firma octla sa v predošlom mesiaci následkom hospodárskej krízy vo finančnej nesnádzi, avšak insolvenciu neohlásila, keďže dúfala, že bude môcť svoje záväzky usporiadať i bez toho. Akonáhle sa berný úrad dozvedel o finančnom zmätku firmy, zabavil celé skladište tovaru na bernú pohľadávku 130. 000 Kč, stávajúcu voči firme. Po niekoľko dňoch na to zabavenie dostavili sa do obchodnej miestnosti firmy úradníci berného úradu, zabalili asi 14. 000 metrov tovaru do bedien a odniesli z obchodu. Odhadná cena tovaru činila minimálne 120. 000 Kč. Berní vykonávatelia však látky, ktoré stály firme 51 Kč, odhadovali na 20 Kč.
Dražbu zabaveného a odneseného tovaru určil berný úrad na 16. februára a 1. marca. Dňa 16. februára sišlo sa na dvore berného úradu asi 150 ľudí, aby sa súčastnili dražby. Na dvore prišiel istý úradník berného úradu a sdelil ľuďom, ktorí sa chceli dražby súčastniť, že dražbu nelzä konať, lebo schádza potrebné dobrozdanie ešte jednoho znalca. Behom odpoludnia spolčilo sa niekoľko úradníkov berného úradu, ktorí po tichu vydražili všetok tovar, ovšem že v nedostatku kupujúcich platili za tovar toľko, koľko chceli, na pr. 1. 50 Kč za látku, ktorá stojí 50 Kč. Takto sa im, »podarilo« vydražiť 14. 000 metrov látky za 17. 000 Kč.
V Nitre trúsily sa chýry, že vo dňoch, nasledujúcich na túto povestnú dražbu, predávali jednotliví berní úradníci v »dražbe« získaný tovar vo svojich bytoch. Berný úrad chce veľmi milostivo 17. 000 Kč odpísať z berných dlžôb firmy, firma však zdráha sa to prijať.
Na základe toho tážeme sa pána ministra financií:
1. Či máte vedomosti o bernej dražbe, vykonanej dňa 16. februára t. r. v miestnostiach berného úradu v Nitre, v ktorej bolo 14. 000 metrov látky vydražené za 17. 000 Kč?
2. Či ste ochotný nariadiť v tejto veci prísne vyšetrovanie a podať parlamentu zprávu o jeho výsledku?
3. Či ste ochotný uložil bernému úradu v Nitre, aby tovar, zabavený tekstilnej firme Sonnenschein, započítaný bol do berných dlžôb firmy plnou jeho inventúrnou cenou?
4. Čo hodláte učiniť, aby nabudúce nemohlo dojsť k podobným »berným ekzekúciám«, ktoré právny poriadok naprosto nerešpektujú?
V Prahe, dňa 16. apríla 1932.
Dr. Törköly,
dr. Szüllö, Nitsch, Dobránsky, Inž. Jung, Simm,
dr. Schollich, Knirsch, Prause, dr. Holota, Stenzl,
dr. Jabloniczky, Köbler, Krebs, Inž. Kalina,
Geyer, Eckert, Hokky, Fedor, Szentiványl,
dr. Hanreich.
1724/VII.
Interpelácia
poslancov dra Milana Hodžu, Kaliňáka,
Doriča, Stundu, Zajíca, Ščereckého,
Prokopa, Vanču a druhov
vláde
o povodňovej katastrofe na východnom Slovensku a Podkarpatskej Rusi.
Východoslovenské rieky Laborec, Ondava, Latorica, Ladomirka, Černý Hron, ako i Bodrog a na Podkarpatskej Rusi rieky Uh a Tisa následkom rýchleho roztavenia snahu vystúpily zo svojich korýt a zatopily okolo ležiace vesnice a lesnú a zemedelskú pôdu. Voda riek na mnohých miestach dosiahla 8 až 10 metrov nad normál. Divoké prúdy vody sa valily v zápetiu do vesníc a ohrozujú život obyvateľstva, domú a dobytka. Následkom toho je obyvateľstvo v okresoch Snina, Medzilaborce, Stropkov, Bardejov, ako i na Podkarpatskej Rusi všetky obce na Tise ležiace, úplne na mizine. Obyvateľstvo týchto okresov bolo následkom krutej zimy a nedostatku špatnej úrody už v minulom roku veľmi poškodené. Situácia postihnutých je čím ďalej zúfalejšia, lebo pomoc od štátu nebola im dostatočne poskytnutá.
Dotazujeme sa preto slávnej vlády, čo podnikla a hodlá ešte podniknúť, aby týmto chudobným okresom čo najskorej bola poskytnutá výpomoc?
V Prahe, dňa 21. apríla 1932.
Dr. Hodža, Kaliňák, Dorič, Stunda, Zajíc,
Sčerecký, Prokop, Vančo,
dr. Staněk, Dubický, Nejezchleb-Marcha, Blažek,
Zářecký, Zeman, Petrovič, Pozdílek, Marek, Jan
Tůma, Bistřický, Pelíšek, Chloupek, dr. Štefánek,
Bečák, Janček, Kočandrie, Skopal Procházka.
Honzl, Teplanský.
1724/VIII.
Interpelace
poslanců Jos. Šamalíka, Fr. Navrátila,
J. Adámka, Fr. Janalíka, V. Knotka, J.
Rýpara, dra Mičury, Fr. Stanislava, Ant.
Kaňourka a druhů
vládě o zmírňování hospodářské krise.
Ústřední výbor Svazu lidových zemědělců čsl. a svazu lidových Otčin usnesl se dne 1. března 1932 jednomyslně na projevu, v němž vytyčuje tyto důležité náměty k zmirňování hospodářské krise:
Předluženost zemědělství a státní pomoc.
V dnešních dobách těžké hospodářské a průmyslové krise nelze zlepšení poměrů hledati ani v inflaci ani deflaci měny, nýbrž v účelném, rozumném a pozvolném odbourávání drahoty poválečné poměrně ve všech výrobách. Předlužené zemědělské usedlosti a živnosti nutno chrániti státní zárukou a úrokovou státní pomocí dle návrhu lidových poslanců ze dne 23. dubna 1931 v poslanecké sněmovně podaného.
Vybudování zemědělské samosprávy.
Žádáme co nejrozhodněji vybudování zemědělské samosprávy, demokratické a pokrokové, která by odpovídala všem moderním požadavkům zemědělského podnikání a považujeme proto závazná společenstva hospodářská v okresích a zemědělské komory v zemích, vybudované na principu poměrnosti, za jeden z hlavních prostředků lepší budoucnosti celého československého venkova.
Vymáhání dlužných daní bez exekuci.
Daňové exekuce i v krajích živelními pohromami poškozených, prováděné na venkově bez ohledu na zaplacené obnosy, vyvolávají dráždění, které je v dnešní době velmi nebezpečné.
Plně se stavíme za požadavek, uplatněný v návrhu lidových poslanců ze dne 17. prosince 1931, číslo 1549, který zní: »Vládě se ukládá, aby zaveden byl pořádek v daňových otázkách zemědělských a živnostenských, hlavně prováděním daňových předpisů a zavedením dohodovacího způsobu mezi berními úředníky a poplatnictvem, dle něhož by berní správy a úřady s daňovými dlužníky přímým způsobem dojednaly vhodnou úpravu a likvidaci daňového předpisu a jeho splatnost v přiměřených a možných lhůtách. «
Obrovské schodky v státním hospodářství nemožno řešiti novými daněmi, nýbrž úsporností v celé státní správě.
Obrovské schodky ve státním hospodářství nezažehnají se stálým zaváděním nových a zvyšováním starých daní a dávek, neboť tyto znamenají zdražování životních potřeb. Odmítáme nová daňová břemena, pokud není úspornost ve státním hospodářství ve všech směrech provedena, zvláště obratové daně. Zejména žádáme, aby obratová daň z občasného povoznictví nebyla zemědělcům předpisována, neboť spadá do zemědělského paušálu.
10 návrhů Svazu lidových zemědělců československých a Svazu lidových Otčin domkářů a chalupniků na úspory ve státním hospodářství:
1. Jeden milion hektarů státních lesů a pozemků vynáší dosud přes 100 milionů Kč ročně ztrát. Budiž tento státní majetek buď odprodán anebo pronajat, zejména půda, drobným zemědělcům. Další rozmnožování státních lesů budiž rozhodně zastaveno.
2. Pokud potrvá finanční krise, buďtež zrušeny veškeré subvence, které nejsou zákonem podloženy.
3. Systém zaopatřování nezaměstnaných budiž změněn ve smyslu návrhu jak ho podal klub lidových poslanců.
4. Budiž stanovena pro státní zaměstnance určitá hranice nejvyšších příjmů, která nebudiž překročována a dosavadní příjmy dle ní upraveny. Budiž provedeno poměrné odbouráváni požitků.
5. Buďtež zrušeny dvojí anebo víceré platy státní v jednotlivých rodinách.
6. Místo zahraničních půjček státních nechť zapůjčeny Jsou přebytky Ústřední sociální pojišťovny státu bezúročně.
7. Stavby státních budov buďtež prováděny účelně bez luxusu a přepychu. Zrušeny buďtež všechny nepotřebně státní podniky, luxusně vydržované a odstraněn luxus ve školství.
8. Majitelé novostaveb státem podporovaných, pokud tyto nyní skýtají čistý výnos z najmutých bytů nebo provozoven, jichž výnos činí nejméně 8%, buďtež povinni vraceti do státní pokladny onen obnos, který jim stát poskytl pro umožněni stavby.
9. Pasivní podniky státní ať jsou předány do soukromého provozu.
10. Sanované banky ať jsou povinny spláceti státu co od státu přijaly.
Odstrkování moravského zemědělství.
Protestujeme proti odstrkování země Moravsko-slezské při nouzových akcích, zejména při povolování 3%ního úroku na zemědělské výpůjčky a akci osivovou a žádáme, aby z celkově povoleného obnosu byla poměrná část připadající moravsko-slezským zemědělcům zabezpečena a proplacena.
Zemědělské školství bez nucené návštěvy.
Řádně vybudovaně hospodářské školství považujeme za předpoklad lepší budoucnosti československého zemědělství. Otázka povinné návštěvy hospodářských škol je otázkou soustavné výchovy pro hospodářský pokrok, nelze však žádati za stávajících poměrů nucenou návštěvu hospodářských škol.
Pořádek v bankovnictví.
Bankovnictví ať je vyproštěno ze spekulativních obchodů. Členové správních rad, kteří zneužijí svého úřadu, jako ministři, poslanci anebo senátoři, nechť jsou mandátu zbaveni.
Starobní a invalidní pojištění pro zemědělce a živnostníky budiž zdobrovolněno.
Starobní a invalidní pojištění, zavedené zákonem pro samostatně výdělečně činné, budiž zdobrovolněno.
Oprava zákona o dani z masa.
Zákon o dávce z masa budiž upraven, aby sníženy byly poplatky z masa živnostensky vyrobeného a úplně osvobozeny od daně porážky dobytka v domácnostech.
Zákon o lihu a míchání lihu s benzinem.
Lihovým zákonem budiž umožněno, aby majitelé zahrad ze svého vypěstovaného ovoce mohli vypáliti nezdaněné přiměřené množství slivovice pro domácí spotřebu. Rovněž pěstitelé révy a ovoce nechť smí vyrobiti pro domácí spotřebu nezdaněné přiměřené množství vína.
Zákon o míchání lihu s benzinem budiž v zájmu krajů bramborářských co nejdříve projednán za předpokladu, že se lidovým zemědělcům umožni vybudování přiměřeného množství nových družstevních lihovarů.
Zabezpečení cen polních plodin z příští sklizně.
Žádáme zabezpečení cen zemědělských plodin z nové sklizně na takové výši, aby odpovídaly alespoň přibližně paritně cenám všech hospodářských potřeb. Žádáme tudíž, aby stávající disparita cen zemědělských plodin a cen výrobků průmyslových byla vyrovnána. Žádáme, aby dovoz zahraničního obilí, pokud cenově tuzemské obilí aspoň přibližně odpovídá jakostně hospodářským potřebám, byl zastaven.
Dovoláváme se zabezpečení pěstování cukrovky v řepařských krajích moravsko-slezských za jednotné ceny v celé republice upravením dopravního tarifu a jiných úlev.