stiti podle § 6, odst. 3, zákona č. 54/1927 Sb. z. a n. v některých službách jim vyhrazených a budou moci v této službě se oženiti. Vojenská správa bude se ovšem smažit podržeti v svých službách i po této lhůtě pěti let vyhovující déle sloužící, pokud nebudou umístěni, tedy zpravidla až do třicátého roku fysického věku. Protože však lze očekávati, že by všechny déle sloužící, kteří by o takové umístění žádali, nebylo lze již po pěti letech umístiti ve službách uvedených v § 6, odst. 3, cit. zákona, mohlo by se státi, že ti déle sloužící, kteří pro nedostatek volných vyhrazených míst umístěni býti nemohli, odešli by pro nemožnost uzavříti sňatek ze služeb vojenské správy. Omezený počet ženatých déle sloužících bude lze snad umístiti na volných místech rotmistrů, takže ženatý stav déle sloužících nebude překážkou umístění podle zákona č. 54/1927 Sb. z. a n. ani v případech, kdy pro přijetí ve vyhrazených službách požadován je svobodný stav uchazečův.

Má-li býti déle sloužícím povolováno uzavření sňatku, nutno pamatovati i na alimentaci v prospěch dětí. Z toho důvodu přiznává se déle sloužícím zvýšení měsíční prémie na děti a to podle obdobných zásad, podle nichž přísluší gážistům mimo služební třídy z povolání výchovné, s určitými ovšem modifikacemi vyplývajícími z povahy věci a účelu osnovy. Částka, o kterou měsíční prémie podle odst. 2 může se zvýšiti, limituje se výší výchovného, jež přísluší vojenským gážistům mimo služební třídy z povolání.

Déle sloužícím ženatým nebude moci vojenská správa poskytnouti ubytování in nátura ve vojenských budovách a proto navrhuje osnova pro ně zvýšení (další zvýšení) měsíční prémie o 125 Kč jako příspěvek na opatření bytu. Totéž platí o déle sloužících ovdovělých, rozvedených a rozloučených, kteří udržují domácnost pro své děti.

Nemocniční ošetřování déle sloužících nemá míti vlivu na nárok na měsíční prémii. Stejně nemá býti hmotně trestán ani déle sloužící potrestaný kázeňským trestem na svobodě nebo jsoucí v soudní vazbě trestní a vyšetřovací, neboť při hrubších poklescích ztrácí taková osoba vojenskou hodnost a ztratí i charakter déle sloužícího.

Měsíční prémie se vyplácí měsíčně pozadu. Aby však nebyly na svých náležitostech zkráceny vojenské osoby, které se pro službu v poměru déle sloužících hlásí během měsíce a tuto službu skutečně nastoupí, pamatuje osnova na výplatu alikvotního dílu měsíční prémie. Déle sloužícím, kteří z tohoto poměru vystoupí jiného než posledního dne v měsíci, vyplatí se rovněž alikvotní díl měsíční prémie a to při odchodu z činné služby.

K odst. 6 se poznamenává, že vzhledem k tomu, že vánoční příspěvek přiznaný státním zaměstnancům zákonem č. 144/ 1930 Sb. z. a n. byl zákonem č. 176/1931 Sb. z. a n. značně omezen, a vládě bylo ponecháno omezení to prodloužiti, jeví se býti nejúčelnější, aby vládě bylo ponecháno obdobné upraviti otázku vánočního příspěvku pro déle sloužící.

K § 6.

Déle sloužící dostanou stejně jako osoby uvedené v § 2, odst. 1, návrhu stravu a ústroj od vojenské správy bezplatně. Kdežto však u těchto strava bude pravidlem a stravné výjimkou, bude tomu u déle sloužících naopak. Pokud jde o ubytování, třeba déle sloužící rozlišovati na svobodné a na ženaté (jim na roven postavené). Svobodným poskytne vojenská správa zpravidla vždy ubytování v budovách vojskem obývaných, což je nutno již v zájmu kázně a pořádku v kasárnách. Déle sloužící, kteří vedou společnou domácnost s manželkou nebo s dětmi, budou bydliti v soukromých bytech mimo kasárny, a budou hraditi sami výdaje za byt, protože v budovách vojákem obývaných není potřebných rodinných bytů úřední (služební) nebo naturální byt bude déle sloužícím poskytnut, i když jim přísluší zvýšení měsíční prémie podle § 5, odst. 3, tehdy, jestliže by byl takový byt poskytnut za týchž služebních poměrů vojenskému gážistovi mimo služební třídy. Eventuelní náhradou za naturální byt budou ovšem povinni i déle sloužící.

K § 7.

Vyšší náležitosti podle části 2. příslušejí toliko osobám, které konají další dobrovolnou činnou službu v poměru déle sloužících. Ukončením této služby (dobrovolným odchodem nebo vyloučením) pře-

stává býti vojenská osoba déle sloužícím a může nároku na vyšší náležitosti déle sloužících nabýti opět jen v tom případě, bude-li znovu přijata jako déle sloužící podle § 19 branného zákona. Jinak příslušejí takovýmto osobám povolaným k činné službě jakéhokoli druhu jen náležitosti příslušející ostatním vojenským osobám z počtu mužstva.

Jestliže déle sloužící má závazek k další činné službě podle § 17 branného zákona, nemá skončením služby v poměru déle sloužících tento závazek skončiti; taková osoba bude přidržena k další činné službě podle § 17 branného zákona, při čemž ovšem dostane též jen náležitosti podle části 1.

B. Zaopatřovací náležitosti déle sloužících a jejich pozůstalých.

K § 8.

§ 8 přiznává déle sloužícím, jsou-li splněny předpoklady v zákoně uvedené, zaopatření, jež spočívá podle odst. 1 v nároku na výslužné (odbytné), invalidní zaopatření, přídavek za zranění, válečný přídavek a letecký přídavek.

Pro toto zaopatření mají platiti, nestanoví-li zákon jinak, obdobně předpisy platné pro stejné způsoby zaopatření vojenských gážistů mimo služební třídy (rotmistrů) z povolání, a to jak co do podmínek nároku, tak i stran jeho zániku, jeho rozsahu a p.; se zřetelem k této zásadě je na př. výše přídavku za zranění, válečného přídavku a leteckého přídavku déle sloužících stejná, jako kdyby byli rotmistry z povolání.

Zaopatření, na něž mají déle sloužící míti nárok, má jim příslušeti v případech odst. 2 - to jest při prokázané nezpůsobilosti k vojenské službě vzniklé za další činné služby v poměru déle sloužících jednak bez průkazu takové nezpůsobilosti za předpokladů uvedených v odst. 4.

Pokud specielně odst. 2 se týče, sluší poznamenati, že v zájmu bezvadného a snadného zjištění, že nezpůsobnost k vojenské službě zakládající nárok na zaopatření skutečně vznikla během další činné služby v poměru déle sloužícího, stanoví zákon výslovně, že superarbitrační řízení, jímž

se taková nezpůsobilost zjišťuje, musí býti zahájeno před skončením poměru déle sloužícího. Není však zapotřebí, aby celé superarbitrační řízení bylo před touto dobou skutečně též provedeno, nýbrž postačí, je-li pro superarbitrovaného s kladným výsledkem skončeno později. Rovněž není zapotřebí, aby toto superarbitrační řízení bylo výslovně zahájeno přímo proto, že déle sloužící o přiznání zaopatření zažádal, nýbrž postačí, bylo-li zahájeno z důvodů jiných, na př. proto, aby byla přezkoumána jeho způsobilost k vojenské službě; bez podmínky je však v tomto případě zapotřebí, aby dotčený déle sloužící uplatnil svůj nárok na zaopatření podle odst. 6 nejpozději do 3 let po skončení činné služby v poměru déle sloužícího. Jestliže tedy superarbitrační řízení bylo během činné služby v poměru déle sloužícího zahájeno z důvodů jakýchkoliv a byla-li tímto řízením - třebas teprve v době, kdy déle sloužící z poměru déle sloužícího vystoupil - zjištěna nezpůsobilost k vojenské službě vzniklá během poměru déle sloužícího, může dotčený déle sloužící uplatniti nárok na zaopatření i po té, co byl z činné služby jako déle sloužící vystoupil, nejpozději však do tří let. Tím je vysvětlen vzájemný poměr ustanovení odst. 2 a odst. 6, aby se předešlo event. mylným výkladům, které by se mohly vyskytnouti stran zdánlivého rozporu mezi ustanoveními obou těchto odstavců.

K odst. 4 se poznamenává toto: Podle zákona č. 54/1927 Sb. z. a n. pozbývá déle sloužící nároku na umístění ve vyhrazených službách překročením 40. roku věku. Tímto opatřením je déle sloužící postižen, neboť po 20 leté službě vojenské - počítá-li se, že zpravidla slouží od 20. roku věku - musí odejíti do soukromého zaměstnání bez nároku na nějaké zaopatření. Je proto jen spravedlivé, zabezpečiti déle sloužícímu po 20 leté službě vojenské ztrávené ve vlastnosti déle sloužícího a při nemožnosti jeho umístění na vyhrazených místech nárok na zaopatření, aniž musil prokazovati neschopnost k další činné službě vojenské. Ovšem pro výměru výslužného jest rozhodný počet započítatelných služebních let. Instituce pensijního zaopatření déle sloužících po odbytí určitého počtu služebních let není ničím novým, neboť má svou obdobu v dřívějších (rakouském i uherském) vojenských za-

opatřovacích zákonech z r. 1875, č. 158 ř. z. a zák. čl. LI/1875 uh., které v § 74 taktéž přiznaly déle sloužícím poddůstojníkům nárok na trvalé zaopatření bez superarbitrace dovršením anebo překročením 18 let činné služby. Zdůrazniti ovšem sluší, že případy tak dlouhého podržení déle sloužících v činné službě vojenské v uvedeném poměru budou zcela ojedinělé - vyskytnou-li se vůbec - poněvadž lze očekávati, že se podaří již dříve je umístiti podle zákona č. 54/1927 Sb. z. a n.

Podobně jako vojenským gážistům z povolání přísluší ve výslužbě výchovné (§ 160, odst. 2, zák. č. 103/1926 Sb. z. a n. ), přiznává osnova v odst. 5 déle sloužícím zvýšení výslužného o částku, o kterou se zvyšuje měsíční prémie podle § 5, odst. 2, avšak jen tehdy, jsou-li dány podmínky, za kterých přísluší toto zvýšení déle sloužícím v činné služte, a jen v míře, v níž by jim náleželo, kdyby byli v činné službě. Od tohoto zvýšení výslužného sluší rozeznávati event. zvýšení výslužného, provedené z důvodů stanovených voj. zaop. zákonem č. 76/1922 Sb. z. a n., na př. z aplikace ustanovení § 7 téhož zákona; na toto zvýšení výslužného se vztahuje ustanovení odst. 1.

Zaopatření se nepřiznává déle sloužícím z moci úřední, nýbrž třeba nárok na ně uplatniti, a to buď během činné služby, anebo - za předpokladů uvedených v hořejších poznámkách k odst. 2 nebo za předpokladů uvedených v odst. 4 - též později, nejpozději však, jak již uvedeno, do tří let po skončení další činné služby v poměru déle sloužícího; to stanoví výslovně odst. 6.

Výslužné navazuje na aktivní náležitosti, jestliže byl nárok na ně uplatněn před skončením další činné služby v poměru déle sloužících. Jinak přísluší podle odst. 7 výslužné teprve od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nárok uplatněn.

Ustanovení odst. 8 má zabrániti nesrovnalosti, která by vznikla tím, že by odbytné podle § 15, odst. 1, písm. c) zákona č. 54/1927 Sb. z. a n., resp. podle příslušného vládního nařízení bylo vyšší než odbytné, které se poskytuje jakožto zaopatřovací plat.

K § 9.

Ustanovení tohoto paragrafu upravuje zaopatřovací nároky pozůstalých po déle sloužících poddůstojnících obdobně podle předpisů platných pro pozůstalé po. vojenských gážistech mimo služební třídy z povolání s výjimkami, které vyplývají z výjimečných ustanovení pro déle sloužící samé. Po té stránce platí povšechně mutatis mutandis to, co bylo řečeno v poznámkách k předcházejícímu paragrafu.

Odst. 1 má výslovnou zmínku též o příslušnících nezvěstných déle sloužících, čímž se má dosíci obdobné aplikace § 93 voj. zaop. zák. č. 76/1922 Sb. z. a n.; výslovná zmínka jeví se účelná, poněvadž uvedené příslušníky nelze subsumovati pod "pozůstalé", jimiž sluší rozuměti příslušníky osoby již zemřelé nebo za mrtva prohlášené.

Pokud pak ustanovení odst. 2 se týče, má tu osnova na mysli ty případy, kdy déle sloužící z činné služby jako déle sloužící vystoupil, aniž se mu dostalo zaopatření, a to proto, že nárok na ně ještě neuplatnil, ačkoliv materielně podmínkám § 8, odst. 2 vyhovoval; pozůstalým po takových déle sloužících, kteří zemřeli ve lhůtě uvedené v § 8, odst. 6, aniž nárok na zaopatření uplatnili, ponechává zákon určitou další lhůtu, k uplatnění vlastních nároků, a to 6 měsíců po úmrtí déle sloužícího, kteroužto lhůtu lze míti za dostatečnou i pro pozůstalé svých práv méně dbalé.

Ke zvýšení zaopatřovacích platů, o němž jedná odst. 4, odkazuje se na poznámky důvodové zprávy k § 8, odst. 5.

§ 10.

Pensijní základna podle ustanovení odst. 1 rovná se u déle sloužícího rotného částce 5. 760 Kč, u déle sloužících v ostatních hodnostech do 5 let další činné služby částce 4. 800 Kč, později částce 5. 400 Kč.

Nejnižší výměra výslužného a vdovského důchodu stanovena je částkou blížící se nejnižší výměře zaopatřovacích platů pomocných zřízenců a jejich vdov, podle vládního nařízení č. 114/1926 Sb. z. a n.

Všeobecně platná zásada, že výslužné nesmí převyšovati pensijní základnu, nemá býti ani zde porušena.

Déle sloužícím neukládá se povinnost platiti pensijní příspěvky proto, ze nemají služební plat a že je nelze považovati za "zaměstnance" v pravém významu toho slova podle příslušných zákonů a nařízení. Výhoda ta představuje měsíční platový ekvivalent v částce 36 Kč.

K § 11.

Byl-li déle sloužící umístěn podle zákona č. 54/1927 Sb. z. a n., není již důvodu pro pensijní zabezpečení podle navrženého zákona a proto nárok na zaopatření podle něho zaniká; na místo něho nastupuje event. nárok na zaopatření podle příslušných ustanovení platných pro tu neb onu službu, do níž byl převzat, anebo nárok na příslušné pojištění po převodu prémiové reservy (převodní částky).

Nárok na zaopatření zaniká dále podle osnovy, dá-li déle sloužící přednost přijetí odbytného podle § 15, odst. 1, c) zák. č. 54/1927 Sb. z. a n., čímž je pro začátek nové existence dostatečně vybaven.

K § 12.

Podle ustanovení tohoto paragrafu zachovává se déle sloužícímu poddůstojníkovi nárok na invalidní důchod vzhledem k zákonu č. 41/1922 Sb. z. a n. pro ten případ, že by nebylo nároku na zaopatření podle této osnovy, avšak byly by tu podmínky pro přiznání nároku na invalidní důchod podle zákonů a nařízení o požitcích válečných poškozenců.

Odst. 2 řeší výslovně otázku, zda odbytné poskytnuté déle sloužícímu podle § 8, odst. 1, osnovy a § 4 voj. zaop. zák. vylučuje invalidní důchod podle zák. č. 142/1920, v tom smyslu, že déle sloužícímu se umožňuje, aby si sám vybral, co chce z obojího; obé zároveň mu však přiznati nelze.

K § 13.

Netřeba zvláštních poznámek; tím má býti opatřena možnost na déle sloužící obdobně aplikovati ustanovení § 92 voj. zaop. zák. č. 76/1922 Sb. z. a n.

K § 14.

Pohřebné a úmrtné přiznává osnova pozůstalým po déle sloužících podle zásad platných pro gážisty mimo služební třídy z povolání. Pohřebné se přiznává pozůstalým po vojenských gážistech zemřelých v činné službě, úmrtné pozůstalým po vojenských gážistech ve výslužbě. Pohřebné se řídí výší služného, úmrtné výší výslužného (invalidního, služného). Poněvadž pohřebné vyměřuje se u gážistů mimo služební třídy z povolání podle výše služného, jež děle sloužící nemají, nahrazuje se u těchto služné měsíční prémií ve výměře podle § 5, odst. 1. Jinak platí pro nárok na pohřebné (úmrtné) po zemřelých déle sloužících předpisy platné pro vojenské gážisty. Jestliže by tedy podle předpisů pro vojenské gážisty pohřebné nebo úmrtné bylo přiznáno též osobám jiným než pozůstalým, platí to stejně i pro déle sloužící.

C. Hodnocení vojenské služby déle sloužících v jejich další službě (zaměstnání).

K § 15.

Zákon č. 54/1927 Sb. z. a n. o umísťování déle sloužících poddůstojníků pozbyl by z valné části svého významu, kdyby déle sloužící měl ve službách, v nichž bude umístěn, začínati od počátku. Nemá - li déle sloužící, jenž do těchto služeb vstoupí zpravidla teprve okolo 30. roku svého věku, býti morálně i hmotně poškozen, musí býti umožněno, aby ve všech služebních poměrech, v nichž lze mluviti o započtení pro zvýšení služného nebo platu je zastupujícího, odbytá vojenská služba ztrávená ve vlastnosti déle sloužícího byla spravedlivě započítána.

Pro přijetí do služeb uvedených v § 2 zákona č. 54/1927 Sb. z. a n. bude déle sloužící zpravidla již před vstupem do poměru déle sloužícího kvalifikačně vyhovovati, neboť to je podle § 6, odst. l, c) cit. zákona podmínkou i pro propůjčení vyhrazeného místa. Nejlepší léta věku, která déle sloužící věnoval namáhavé službě vojenské, byla by ztracena, kdyby v novém služebním poměru nebyla hodnocena a nepatrná výhoda déle sloužících by se zvrhla v nevýhodu, neboť proti tomu, kdo vstoupil

do služeb uvedených v § 2 zák. č. 54/1927 Sb. z. a n., aniž byl déle sloužícím, byl by déle sloužící značně poškozen. Tomu má zabrániti ustanovení § 15 osnovy.

Ve vládním nařízení, které bude podle tohoto paragrafu vydáno, je zamýšleno řešiti otázku započtení další činné služby, ztrávené v poměru déle sloužících, pro zvýšení služného (denního platu) tím způsobem, že déle sloužícím, kteří byli převzati do pomocné služby zřízenecké nebo do pomocné služby kancelářské, anebo do některé jiné služby, která je významem a služebním postavením právě uvedeným službám rovnocenná, by byla další činná služba ztrávená ve vlastnosti déle sloužícího, pokud vyhovoval podmínkám předepsaným pro ustanovení v té které kategorii, započítána plnou výměrou a jejich služební poměr by byl upraven tak, jako kdyby dnem, kdy se stali déle sloužícími, byli bývali ustanoveni zřízeneckými čekateli, pomocnými zřízenci, kancelářskými pomocníky nebo jinými zaměstnanci obdobného služebního poměru, pokud ovšem vyhovovali podmínkám pro ustanovení; déle sloužícím, kteří byli převzati do poměru vojenských a četnických gážistů mimo služební třídy, je zamýšleno započítati další činnou službu ztrávenou ve vlastnosti déle sloužícího, třemi čtvrtinami.

Započtení zákonité vojenské služby presenční pro zvýšení služného (platu je zastupujícího) řešeno bude odděleně pro všechny zaměstnance státu i jiných veřejnoprávních korporací.

K § 16.

To, co bylo řečeno k § 15, platí stejnou měrou i o ustanovení tohoto paragrafu. Poslední věta tohoto paragrafu má zabrániti dvojnásobnému hodnocení téže doby, a to jednak podle věty prvé, jednak současnému hodnocení na základě převodu prémiové reservy podle ustanovení § 17 osnovy.

Poznamenati sluší, že § 16 týká se jen těch služebních poměrů, v nichž podle zákona, vládních nařízení neb služebních řádů se zaměstnancům dostává - jsou-li splněny příslušné předpoklady - výslužného, nikoliv však těch služebních

poměrů, kde instituce výslužného se nevyskytuje, nýbrž kde se zaměstnancům dostává pro případ invalidity nebo stáří jiného zabezpečení (invalidního důchodu a p. ). Aby po této stránce nebylo pochybností, uvádí osnova výslovně, že ustanovení § 16 se vztahuje jen na ty případy, když déle sloužící se stane pragmatikálním, nebo jiným státním zaměstnancem, jenž má zaručeno obdobné pensijní zaopatření jako státní zaměstnanci pragmatikální.

K §17.

Započtení a hodnocení vojenské služby déle sloužících podle ustanovení § 15 a 16 osnovy týká se toliko služeb státních tam uvedených. Déle sloužícímu nemá však ani v ostatních, zejména pak také v soukromých službách (zaměstnáních) zůstati dojem, že léta vojenské služby jsou pro něho ztracena.

Osnova přináší v tomto směru ustanovení nové.

Podle platných ustanovení zákonů o soukromém pojištění zaměstnanců nebylo možno žádati vzájemný převod prémiových reserv (převodních částek) za déle sloužící, poněvadž jejich poměr ke státu není poměrem služebním ve smyslu těchto zákonů.

Tuto mezeru chce osnova odstraniti tím, že příslušná ustanovení zákonů o pensijním, invalidním a starobním pojištění, týkající se vydávání převodních částek vztahuje obdobně i na přestupy déle sloužících. Při provádění těchto ustanovení je na déle sloužící pohlížeti jako by byli zaměstnanci státu, jak výslovně uvádí odst. 4 tohoto paragrafu; toto ustanovení platí ovšem jen pro účely provádění zmíněného paragrafu a nelze je přenášeti na obory jiné.

Podle § 17 budou na vojenskou správu převáděny příslušnými nositeli pojištění převodní částky (prémiové reservy), jestliže déle sloužící před vstupem do tohoto poměru byl ve službě nebo zaměstnání podléhajícím pojištění podle zákonů č. 242/1922 Sb. z. a n., č. 221/1924 Sb. z. a n., č. 184/1928 Sb. z. a n., č. 148/1925 Sb. z. a n. a č. 26/1929 Sb. z. a n., anebo v jiné službě vyňaté podle § 2, č. 4 a 5 zá-

kona č. 26/1929 Sb. z. a n. Naopak zase bude vojenská správa vydávati převodní částky za déle sloužící, kteří z tohoto poměru přestoupí do některé služby uvedené v předcházející větě.

Aby nebylo po té stránce pochybnosti, poznamenává se, že při přestupu déle sloužícího do civilní státní služby nebude převodní částka vydávána, neboť podle odst. 4 tohoto paragrafu má se pro účely jeho provádění nazírati na déle sloužící tak, jako kdyby byli zaměstnanci státu, takže vstoupí - li do některé státní služby uvedené v zák. č. 54/1927 Sb. z. a n., půjde o přestup z jednoho služebního odvětví do druhého u téhož zaměstnavatele (státu). Naproti tomu, vstoupí - li déle sloužící do některého státního podniku spravovaného podle zásad obchodního hospodaření (na př. k čs. státním drahám), bude příslušná převodní částka vydána, stejně tak jako když déle sloužící vstoupí do služby obce nebo některé jiné veřejnoprávní korporace, do soukromé služby a p.

K části 3.

K § 18.

Pokud jde o exekuci a o administrativní srážky, nutno poznamenati, že podle § 3 zákona č. 123/1882 ř. z. a služebního předpisu bývalé rakousko-uherské armády K - 10, nejsou náležitosti vojenských osob z počtu mužstva zabavitelné ani exekučně, ani administrativně. Vzhledem k nově upraveným náležitostem mužstva třeba otázku exekuce a administrativních srážek nově upraviti.

V odst. 1 jsou uvedeny náležitosti, které nemají býti ani v budoucnosti zabavitelné, a to ani exekucí (zajišťovacím úkonem, dobrovolným zastavením nebo postupem), ani administrativní srážkou. Jsou to: především denní žold, který nemůže býti zabaven, má-li voják dostáti v svých povinnostech a míti své věci, hlavně propriety a drobné potřeby, v pořádku; stejné nebude lze zabaviti t. zv. vedlejší náležitosti podle § 3 osnovy, má-li býti splněn účel zvláštních výkonů vojska při služebních povinnostech hlavně mimo kasárny, a mají-li tyto vedlejší náležitosti skutečně

nahraditi vojákovi jeho vyšší výdaje (při služebních cestách, cvičeních, asistencích a p. ). Totéž platí o náležitostech déle sloužících, uvedených nebo upravených podle § 6 osnovy. Rovněž vstupní prémie déle sloužících musí býti vyňata z exekuce, nemá-li pozbýti svého významu.

Naproti tomu nelze se však vyhnouti exekucím a administrativním srážkám z ostatních náležitostí déle sloužících již z toho důvodu, aby nebyla porušena parita déle sloužících a gážistů m. sl. tř. v neprospěch těchto. Vyjímají se z exekuce jen ony náležitosti, bez nichž by nebylo dosaženo účelu, pro který jsou určeny.

Odst. 2 a 3 upravuje proto tuto otázku v analogii zásad podle § 150 plat. zákona pro vojenské gážisty m. sl. tř. Exekuci má podléhati celá měsíční prémie v základní výměře a celé odbytné podle § 15, odst. 1, c) zák. č. 54/1927 Sb. z. a n. Z náležitostí zaopatřovacích má exekucím podléhati příjem v osnově uvedený. Exekuce na částku, o kterou se měsíční prémie zvyšuje podle § 5, odst. 2, jest upravena v obdobě zásad platných pro exekuci na výchovné gážistů mimo sl. tř.; exekuce na částku, o kterou se měsíční prémie zvyšuje podle § 5, odst. 3, může býti vedena jen pro nájemné z bytu dlužníkova, na pohřebné (úmrtné) jen pro útraty pohřební. Přídavek za zranění, válečný přídavek a letecký přídavek spadají pod ustanovení odst. 2, písm. b) a jsou proto nezabavitelny.

Administrativní srážky a náležitosti déle sloužících a jejich pozůstalých, nepatří pod ustanovení odst. 2, jde-li o pohledávku státu, vzniklou z poměru déle sloužícího ve smyslu části 2. tohoto zákona nebo z pensijního poměru nebo se zřetelem na něj.

K § 19.

Promlčecí lhůty pro náležitosti vojenských osob z počtu mužstva jsou stanoveny v platném dosud dodavku k služebnímu předpisu K - 4, I. díl, čl. VI. bývalé rakousko-uherské armády, a to na dvě léta v míru, na tři léta za mobilisace a války. Vzhledem k neustálému pohybu vojenských osob z počtu mužstva, jakož i vzhledem k tomu, že nesprávnost výplat, které se provádějí z moci úřední, není téměř možná, omezuje se lhůta k uplatnění na-

roku na doplatky na jeden rok. Jen pro náležitosti déle sloužících - mimo náležitosti uvedené v § 6 - a pro zaopatřovací náležitosti jejich a jejich pozůstalých má platiti obdobně ustanovení § 151 zákona č. 103/1926 Sb. z. a n. a § 26 zákona č. 288/1924 Sb. z. a n.

K § 20.

Pokud jde o vyšší náklad, který podle tohoto zákona vznikne, třeba připomenouti, že jej lze vypočítati jen přibližně, poněvadž stanovení některých předpokladů, úprava a též výměra některých náležitostí jsou ponechány vládnímu nařízení a zvláštním předpisům. Mimo to není pro přesný výpočet některých náležitostí praktických zkušeností a pevných podkladů. Nelze na př. s určitostí předvídati roční pohyb (přírůstek a odchod) v počtu déle sloužících, nelze též předvídati na kolik roků budou déle sloužící uzavírati reversální závazek k setrvání v další činné službě, což má podstatný vliv na výši nákladu na vstupní prémii a na odbytné. - Nelze též předvídati, kolik z odcházejících déle sloužících bude umístěno ve státní nebo veřejné službě, což má rovněž vliv na výši potřeby odbytného. Rovněž nelze předvídati počet ženatých a počet dětí, což má vliv na výši (zvýšení) nákladu na měsíční prémii.

Dosavadní náklad na 5. 000 déle sloužících je zajištěn v rozpočtu na rok 1932 částkou 37, 569. 000 Kč. Celkový větší náklad, který podle tohoto zákona vznikne při stejném počtu 5. 000 déle sloužících, možno stanoviti částkou 13, 263. 000 Kč. Tento náklad se zvýší jednak náborem dalších 3. 000 déle sloužících (na počet 8. 000, uvedený v poznámkách této důvodové zprávy k § 1, odst. 2), jednak tím, že některé náležitosti stanou se likvidními u většího počtu déle sloužících teprve později, a též získáváním nároku déle sloužících na vyšší měsíční prémii a na zvýšení měsíční prémie ženatých na byt a děti, takže celkový vyšší náklad při 8. 000 déle sloužících dosáhne částky 44, 727. 000 Kč, čímž dosavadní náklad na déle sloužící 37, 569. 000 Kč stoupne na 82, 296. 000 Kč.

Mimo tento náklad vzejde též nová potřeba na zaopatřovacích náležitostech déle

sloužících a jejich pozůstalých, které možno pro první rok stanoviti částkou 239. 500 Kč, která se bude ročně po dobu pěti let zvětšovati o tutéž částku, takže v pátém roce bude činiti asi 1, 197. 000 Kč. šestým rokem počínaje bude se tento náklad ročně zvětšovati asi o 270. 000 Kč pravděpodobně po dobu 20 let, zůstane pak stabilisován částkou asi 6, 000. 000 Kč, poněvadž nové přírůstky příjemců zaopatřovacích platů budou paralysovány úmrtím dřívějších příjemců.

Rovněž třeba počítati s větším výdajem asi 500. 000 Kč ročně, které bude třeba vydati na převodních částkách podle § 17, odst. 2 a 3 za déle sloužící při jejich odchodu z další činné služby zaměstnavateli resp. nositeli pojištění.

Třeba nelze všechny uvedené vyšší náklady již nyní naprosto přesně určiti, přece je z toho, co bylo řečeno, zjevno, že provádění části 2., najmě § 4 a 5 bude spojeno s jistými vyššími náklady, o jichž úhradu v roce 1932 třeba se postarati, poněvadž rozpočet vojenské správy na tento rok schválený (1. 309, 500. 000 Kč) s těmito výdaji nepočítal. Vyšší výdaje mají býti v roce 1932 hrazeny z rozpočtových úspor.

Pokud se pak týče roku 1933 a následujících, je samozřejmé, že věc musí býti vyřešena v rámci rozpočtu vojenské správy, a to v souvislosti s event. úsporami ze zkrácení presenční služby.

K § 21.

Ustanovení tohoto paragrafu je stylisováno tak, aby nebylo pochybností o tom, že všechny dosavadní náležitosti osob, jichž se tento zákon týká, a které namnoze dosud jsou normovány v předpisech předpřevratových, jsou nahrazeny náležitostmi upravenými v tomto zákoně nebo na základě něho.

Nahrazení všech dosavadních předpisů novými sjednocenými předpisy usnadní značně práci všech orgánů vojenské správy.

Je v úmyslu vydati vládní nařízení podle tohoto zákona současně s tímto zákonem.

Vláda vyslovuje přání, aby tato její předloha byla v obou sněmovnách předložena výborům branným a rozpočtovým, aby o ní podaly zprávu v době co nejkratší.

V P r a z e, dne 15. dubna 1932.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Přece však nutno pamatovati na případ, že by se tak nestalo, aby nenastalo vacuum

iuris. Tomu vyhovuje ustanovení § 21, odst. 4, osnovy.

Ministr národní obrany: Dr. Viškovský v. r.