Poslanecká sněmovna N. S. R. C 1932.
III. volební období. 6. zasedáni.
1715.
Interpelace:
I. posl. Štětky, Zápotockého a soudr. min. spravedlnosti o odsouzení Jaroslava Ondruská pro výrok proti kapitalismu,
II. posl. Slavíčka, Netolického, Tykala, Vaňka, Solfronka a druhů min. obchodu, min. zásobování a min. zemědělství o praksi při povolováni dovozu dobytka hovězího i vepřového, jakož i při povolováni dovozu ovoce,
III. posl. Malého, B. Procházky, Fialy a druhů min. železnic o neudržitelných poměrech na místní dráze Kuřím-Bítýška Veverská,
IV. posl. Slavíčka, Netolického a druhů min. obchodu, průmyslu a živnosti o vedení a hospodaření patentního úřadu,
V. posl. inž. Nečase, Koudelky, Bečko a soudr. předsedovi vlády o nutnosti jednotné organisace zeměměřičských práci v republice, o zamezení dosavadní roztříštěnosti a měření republiky různými úřady,
VI. posl. Biňovce a soudr. min. vnitra o zneužívání a libovolném vykládáni § 18 živnostenského řádu z titulu tak zv. volného uváženi při udělováni koncesí okresním úřadem v Kralupech nad Vlt. a Zemským úřadem v Praze,
VII. posl. Remeše a soudr. min. financi o zavedení dvojité frekvence, nařízené Zemským finančním ředitelstvím v Praze u finančních úřadů v Plzni, jakož i u všech finančních úřadu v Čechách mimo Prahu,
VIII. posl. Šalata a druhov vládě Čsl. republiky straniva zamedzenia nepřístojností, páchaných úradnými osobami na Pohrom a vyslyšania sťažností ľudu,
IX. posl. Šaláta a druhov min. sociálnej pečlivosti v záležitosti nesprávného vymáhania poistného Zemskou úřadovnou pře poisťovanie robotníkov na Slovensku v Bratislavě (odborom úrazovým) od Karola Reiffa, stolára v Malincí č. d. 80 (okres Lučenec),
X. posl. Šaláta a druhov min. pošt a telegrafov straniva zamedzenia nepřístojností, páchaných na poštovom úřade v Budči při Zvolené,
XI. posl. Malého, B. Procházky, Fialy a druhů min. železnic o srážkách z platů pomocným zaměstnancům,
XII. posl. inž. Nečase, Koudelky, F. Svobody, Kučery, Polacha a soudr. předsedovi vlády o plánovitém. provádění zemědélsko-iechnických prací a o postavení zeměměnčů agrárního a zemského úřadu v Brně,
XIII. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o ohrožování životů pilotů a o poměrech při leteckém pluku č. 1. ve Kbelích,
XIV. posl. Polívku, Hrušovského a druhov vládě o katastrofálných škodách spůsobených povodňami na Slovensku,
XV. posl. Hrušovského, Polívku a druhov min. zemědělstva vo veci ministerského rádců inž. Kouby,
XVI. posl. Hrubého, Dvořáka a soudr. min. národní obrany o šikanováni a trestáni vojínů 7. dělostřeleckého pluku v Olomouci,
XVII. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o poměrech u IX. hraničářského praporu v Podolinci.
1715 I.
Interpelace
poslanců Štětky, Zápotockého a soudruhů ministru spravedlnosti
o odsouzení Jaroslava Ondruška pro výrok proti kapitalismu,
Jaroslav Ondrušek byl státním zastupitelstvím, podřízeným panu ministru spravedlnosti, žalován jen proto, že mluvil proti kapitalismu a odsouzen k vezení v trvání 6 týdnů nepodmínečně.
Ptáme se pana ministra:
Je ochoten dáti státním zastupitelstvím neprodleně příkaz, aby pro pouhé výroky proti kapitalismu nevznášela obžaloby?
V Praze, dne 14. dubna 1932.
Štětka, Zápotocký,
Török, Dvořák, Novotný, Hrubý, Hruška, Gottwald, Vallo, Tyll, Juran, Hodinová, Steiner, Čižinská, Śliwka, Russ, Barša, J. Svoboda, Babel,
dr Stern, Kliment.
1715 II.
Interpelace
poslanců Slavíčka, Netolického, Tykala,
Vaňka, Solfronka a druhů ministru obchodu, ministru zásobování
a ministru zemědělství o praksi při povolování dovozu dobytka hovězího i vepřového, jakož i při povolování dovozu ovoce.
Interesované kruhy živnostenské a obchodní stěžují si, že při provádění povol nací akce pro výše uvedený dovoz masa a ovoce panuje protekcionářství, neboť dovoz svěřen jest jen několika vyvoleným jednotlivcům, co zatím řada oprávněných
živnostníků a obchodníků jest se svými žádostmi soustavně zamítána. Stížnosti interesovaných kruhů nabývají již rázu hromadného, jsou svolávány protestní schůze a na těch jest velmi ostře protestováno proti panující praksi. Podepsaní uvádějí na ukázku konkrétní případ při povolováni dovozu vepřového dobytka.
Za povolení k dovozu zažádal také Bohumil Zeman, řezník v Železném Brode a svoji žádost odůvodnil tím, že dodával dříve na přímé přání ministerstva zásobování maso a živý dobytek do severočeských měst Frýdlantu, Liberce, Jablonce nad Nis., Smržovky, Tannwaldu a Železného Brodu. Ve snaze, aby pražský trh masa byl posílen, naznačilo ministerstvo zásobování interesovaným kruhům a také zmíněnému Bohumilu Zemanovi, aby na místě přímého dovozu z ciziny maso a dobytek kupovali na pražském trhu a výše uvedená města zásobovali tak z centrálního místa obchodního, Prahy. Jako jiní, tak i Bohumil Zeman uposlechl a právě tato okolnost stala se základem pro zamítnutí jeho žádosti za povoleni dovozu tak zvaných dánských prasnic a rumunského vepřového dobytka, kteréžto zboží jest potřebí k výrobě levnějších druhů salámů ve výše uvedených průmyslových městech severočeských. Zmínění interesenti cítí se velmi poškozeni na svých existencích a také uvedený Bohumil Zeman, neboť firmám, kterým jest povolení k dovozu dáváno, jest dán přímý monopol k obchodování masem a dobytkem a protože dovoz jest omezen a poptávka po mase větší, dává se několika jednotlivcům příležitost z nynější hospodářské tísně těžiti a bohatnouti, zatím co druzí se založenýma rukama na ně musí nečinně pohlížeti.
Podepsaní se táží pánů ministrů obchodu, zásobování a zemědělství, zdali jest jim nynější stav známý a zdali hodlají učinili nápravu nejen s ohledem na poškozené živnostníky a obchodníky, nýbrž i s ohledem na konzumenty?
V Praze, dne 14. dubna 1932.
Slavíček, Netolický, Tykal, Vaněk, Solironk,
B. Procházka, Jos. Tůma, Bergmann, Tučný, dr
Stránský, Polívka, Malý, Šeba, Fiala, Mikuláš,
dr Patejdl, Lanc, Stejskal, inž. Záhorský, Langr,
Bazala, Šmejcová, dr Moudrý.
1715/III.
Interpelace
poslanců Cyrila Malého, Boh. Procházky,
Č. Fialy a druhů
ministrovi železnic
o neudržitelných poměrech na místní drá-
ze Kuřím-Bítýška Veverská.
Správa provozu místní dráhy Kuřím-Bítýška Veverská, obdržela od ministerstva železnic koncesi ku provozováni dopravy. Správcem provozu je pan inž. Ad. Oplatek, jenž je současně ředitelem Českých montannich a kaolinových závodů v Bítýšce Veverské. Pan inž. Oplatek je v železničních věcech úplným laikem. Jako poradce ustanoven min. železnic vrch. tech. rada inž. p. Brousil od brněnského ředitelství ČSD.
Za dřívějšího správce provozu inž. p. Czermáka bylo na této dráze, 10 km dlouhé, zaměstnáno 11 lidí. Tím okamžikem, jak správcem provozu stal se p. Oplatek, zavedl neuvěřitelný režim, jimž zbavováni zaměstnanci svých existencí. Na podzim
roku minulého propustil dne 15. listopadu 1931 dva definitivní zaměstnance proto, aby správa provozu ušetřila Kč 25. 000. - ročně. Dne 18. března 1932 oznámila správa provozu: strojvedoucímu - čekateli Jindřichu Špačkovi, jenž má 10 pensijních let, pochůzkáři a topiči Valentinu Filkovi, majícímu 1/29, roku v pensijním fondu, že k termínu 1. července 1932, vypovídají se ze služeb dráhy. Za zaměstnance definitivní, jež byli na podzim roku minulého propuštěni, přijala správa provozu 3 dělníky smluvní, za plat Kč 15. - denně.
Správa provozu, přijavší služební řád československých státních drah, ani v nejmenším jej nedodržuje. Definitivní zaměstnanci jsou propuštěni, počátkem t. r. sníženo služné o 5%, nařízeno k 1. dubnu b. r. rozdělení služného na nižší položky, proto, aby mohlo nastati odbourání jednotlivých položek, strojvedoucímu Dvořákovi a stan. mistru Kochmaničovi, měl býti odebrán dětský přídavek v částce Kč 360 měsíčně. Zaměstnanci, přijavší služné na 1. t. m. s výhradou jako zálohu na plat, jsou persekvováni, insp. p. Pantůček zbaven místa přednosty stanice v Bítýšce Veverské a přidělen ke správě provozu. Nelze nám uváděti vše to, čím zaměstnanci jsou vědomě šikanováni - je toho příliš mnoho.
Správa provozu nedbá nejprimitivnějších dopravních a bezpečnostních předpisů. Odborníci poukazují na nesjízdnost trati, jež nachází se ve stavu velmi ubohém, je úmysl prodati lokomotivu a vozy, proto, aby žádný majetek akciové společnosti nezůstal a kaolinové závody, mající dráhu finančně ve svých rukou, přišly ke svým penězům. Veřejné zájmy jsou poškozovány neodůvodněným zvyšováním tarifů. Lokomotiva má býti obsazena pouze jedním mužem. 12. t. m. nařízeno stanic, mistru Kochmaničovi, že bude konati službu vlakvedoucího a současně výpravčího vlaku. Ve stanici přes den zůstává jeden člověk, přes noc nikdo. Za ta-
kového stavu věcí nelze vůbec mluviti o nějakém dodržováni bezpečnostních předpisů. Vzhledem k tomu, že min. železnic jako nejvyšší dozorčí orgán musí míli zájem na tom, aby také na místních drahách soukromých společností byl prováděn provoz za dodržování dopravcích a bezpečnostních předpisů, by zájmy veřejnosti a zaměstnanců ohroženy nebyly, táži se podepsaní:
1. Je pan ministr železnic ochoten naříditi, aby trať jmenované místní dráhy, lokomotivy a vozový park byly udržovány v dobrém stavu, by nedošlo k nějaké dopravní nehodě?
2. Je pan ministr ochoten naříditi, aby platnost služ. řádu Čsd. byla důsledně správou provozu dodržována?
3. Co hodlá učiniti, aby existence zaměstnanců a jejich služební i odpočivné požitky nebyly ohroženy, vzhledem na nezaplacenou částku Kč 53. 000 Pensijnímu ústavu malodrah v Brně?
V Praze, dne 14. dubna 1932.
Malý, B. Procházka, Fiala,
Bergmann, dr. Patejdl, Stejskal, Tučný, Lanc, Mikuláš, Jos. Tůma, Slavíček, Polívka, Bazala, Langr, Špatný, Šmejcová, Sladký, Solfronk, Vaněk, Netolicky, David.
1715/IV.
Interpelace
poslanců Jana Slavíčka, Jos. Netolického
a druhů
ministru obchodu, průmyslu a živností o vedení a hospodaření u patentního úřadu.
Patentní úřad byl již jednou předmětem interpelace podepsaných poslanců a to ve směru jazykové prakse. Tentokráte se jedná o hospodařeni v Patentním úřadu, které zkracuje zcela zbytečně státní pokladnu o značné obnosy.
President Patentního úřadu Dr. Alois Němec snížil totiž náklady za tisk patentních opisů, jež musí strany zaplatiti před udělením patentu z Kč 80. na Kč 70. - za jednu stránku textu a z Kč 110. na Kč 105. - za jednu stránku výkresu. Tímto opatřením vzniká státu újma na příjmech ročních přibližně na 160. 000 Kč Toto jednání je nepochopitelné v nynější době tím spise, jelikož 80% těchto platů dochází sem z ciziny. Vedení Patentního úřadu jest vůbec zastaralé, neboť na př. za zkoušku patentních zástupců, při které jsou zaměstnání dva ministerští radové po dva dny, je dosud předepsán poplatek Kč 40. -, před 35 léty 20 zlatých.
Zkrácením státní pokladny nepřizpůsobením poplatků době poválečné zkrácena byla státní pokladna okrouhle o 10 až 15 milionu Kč.
Podepsaní se táži, zda jsou lyto poměry v Patentním úřadu panu ministru obchodu známy a zda hodlá je odstraniti?
V Praze, dne 14. dubna 1932.
Slavíček, Netolický,
Halina, Vaněk, Bergmann, dr Patejdl, dr Moudrý, Láne, Bazala, Jos. Tůma, Richter, Langr, Fiala, Šeba, B. Procházka, Malý, Solfronk, Polívka. Stejskal, inž. Záhorský, Sladký, Mikuláš, dr Stránský, Špatný, Tykal.
1715 V.
Interpelace
poslanců inž. J. Nečase, J. Koudelky, J. Bečko a soudruhů
předsedovi vlády
o nutnosti jednotné organisace zeměměřičských prací v republice, o zamezení dosavadní roztříštěnosti, a měření republiky různými úřady.
Od vzniku republiky Československé provádějí se v našem státě zeměměřičské práce různými tirády a institucemi. Schází při tom určitý plán a jednotné vedení. Agenda zeměměřičská měla by býti soustředěna v ministerstvu veřejných prací jako v příslušném ministerstvu resortním. Již několik let činí však dvě druhá ministerstva (ministerstvo národní obrany a ministerstvo financi) pokusy o vybudováni samostatné zeměměřičské služby ve svých ministerstvech Věc zašla tak daleko, že ministerstvo financi, jemuž ve státní administrativě přísluší úkol docela jiný, snaží se zasahovati i do letectví i do oboru fotogrametrie.
Tak způsobují se státu týmiž pracemi prováděnými jen různým způsobem a různými ministerstvy velké zbytečné výlohy zaviněné měřeními několikráte konanými, nákladnými výpočty atd.
Ministerstvo financí používá na př. pro katastrální mapy docela jiné methody při svých pracích (konformní kuželové projekce) než ministerstvo národní obrany (které používá normální kuželové projekce).
Aby se zabránilo plýtváni státními penězi a nehospodárnému hospodařeni pracemi zbytečně prováděnými, je nutno uzákonit co nejdříve předlohu o soustředění zeměměřičských prací, po niž odborníci již dávno volají a která by byla přijata sympaticky celou soudnou veřejností. V novém zákoně byla by konstituována zeměměřičská rada, složená z odborníků praktických, zástupců vědy a úřadů; tato instituce mohla by jedině zavésti pořádek a jednotu do roztříštěných prací a uspořiti státu miliony ročně.
V době, kdy jest tak aktuelní jednáni o reorganísaci státní správy, je potřeba zjednávat pořádek ihned alespoň v těch úsecích, kde jde očividné o velký prospěch pro stát a o zjednodušení administrativy, ku kterému stejně dříve či později dojiti musí.
Podepsaní táži se proto pana předsedy vlády, zda jest ochoten působiti k tomu, aby co nejdříve byla předložena osnova o soustřeďování zeměměřičských práci?
V Praze, dne 14. dubna 1932.
Inž. Nečas, Koudelka, Bečko,
Klein, Nový, Kučera, Vácha, F. Svoboda, Hampl, Srba, Jurnečková - Vorlová, Husnaj, Biňovec, Polach, dr Mareš, Chalupa, Prokeš, V. Beneš, Brožík, Staněk, dr Winter, Seidl, dr Macek, Benda, dr Markovič, Chalupník, Pik.
1715/VI.
Interpelace
poslance Fr. Biňovce a soudruhů
ministru vnitra
o zneužívání a libovolném vykládání §u 18. živnostenského řádu z titulu tak zv, volného uvážení pří udělování koncesí okresním úřadem v Kralupech n. Vlt. a Zemským úřadem v Praze.
Okresní úřad v Kralupech n. Vlt. výměrem ze dne 26. ledna 1932, č. 2645 zamítl žádost majitele koncese hostinské v čp. 26 za schválení náměstka Anny Růžičkové, vdovy a spolupachtýřky téže živnosti, jejíž muž Rudolf Růžička a před ním rodičové Anny Růžičkové po cela desetiletí tuto koncesi provozovali.
Anna Růžičková jest matkou tří dosud nezaopatřených dítek. V hostinské živnosti se narodila a po celý svůj život jak s rodiči, tak pak s manželem a za jeho nemoci i po smrti samostatně vedla. Přes tyto náležitosti, jak již uvedeno, okresní úřad znemožnil citovaným výměrem možnost existence této rodiny.
V roce 1928 až 1929 zlikvidována byla úplně továrna Wippermannova. Na 400 dělníku a zřízenců bylo zbaveno existence. Jeden z nich, Václav Tomiško, bývalý skladník téže továrny, velmi inteligentní a vzdělaný muž, požádal společně s Antonínem Svobodou, majitelem hostince v Kralupech III o schválení V. Tomišky, jako náměstka jeho živnosti. Okresní úřad zamítl tuto žádost přes to. že tu byly všechny náležitosti po stránce zejména mravní a kvalitní splněny.
V roce 1930 vytvořen byl v Kralupech n. VH. po dohodě tamního obecního úřadu a úřadu okresního druhý obvod pro novou lékárnu a Zemský úřad udělil pro tento nový obvod koncesi lékař-
níku p. Šafránkovi. Starou lékárnu v místnostech tamní městské spořitelny vlastnil p. Wurzfeld. Týž prodal lékárnu p. Bernardovi a jelikož měl výpověď z místnosti Městské spořitelny, obstaral nové místnosti pro lékárnu i byt lékárníka v domě paní Paloušové, v obvodu staré lékárny. V mezidobí nastalém při změně tohoto vlastnictví přeložil okresní úřad v Kralupech n. Vlt. lékárnu p. Šafránka z jeho vlastního domu do místnosti paní Paloušové a tím do obvodu působnosti staré lékárny, jejíž místnosti měl zamluvené lékárník Wurzfeld pro nového nabyvatele p. Bernarda. Když se p. Bernard o tomto opatření dozvěděl a když jeho snahy po získání jiné vhodné místnosti byly marný, zoufal si a skočil v měsíci listopadu u stanice Sedlec u Prahy pod vlak a zaplatil tak svým životem podivné jednáni okresního úřadu v Kralupech.
Všechna opatření tato a rozhodnutí učinil okresní úřad bez slyšení a dobrozdání městského úřadu v Kralupech n. Vlt. a příslušných společenstev nebo grémií, jen na základě t. zv. volného uvážení.
Jiným výměrem téhož úřadu, a sice ze dne 5. srpna 1931 č. j. 22. 892, udělil koncesi k provozování hostinské živnosti Václavu Kostkovi v Kralupech v domě čp. 462. Toto udělení koncese stalo se rovněž bez slyšení tamního městského úřadu a společenstva hostinských.
Z té příčiny se jak městský úřad v Kralupech n. Vlt., tak také společenstvo hostinských a výčepních živnosti odvolalo do zmíněného výměru k Zemskému úřad. Zemský úřad na rozklad zmíněných korporací vydal výměr č. 144. 520 ai 1932 ze dne 2. dubna 1932, jímž schvaluje postup okresního úřadu a zamítá námitky města a společenstva hostinských.
Důvody, jimiž Zemský úřad provází své rozhodnutí, jsou nejen v plné míře nepravdivé, ale se zřetelem na poměry a okolnosti panující v obvodu, v němž koncese byla povolena, přímo troufalé, když uvážíme, že v ulici Přemyslově, která jest dlouhá 1. 200 m nalézá se 7 hostinců, a sice: hostinec »U Beránka, hostinec Stát. pivovarů u Křičků, u Hvězdy, u Přemysla, Slavie, Pod Lutovníkem a Lidový dům«. Vedle v souběžné ulici, položené 50 m stranou, nalézají se další 3 hostince, a sice: »U Kohouta, u Pažouta, u Jíšů. «
Výměr Zemského úřadu dovolává se, že v blízkosti nové koncese nalézají se cihelny a tovární strojírny fmy. Němec a pak fmy. Červenky. Tento důvod jest opovážlivý, neboř u tovární živnosti fmy. Němec jsou v bezprostřední blízkosti, ba v samém sousedství jen přes ulici položené 4 hostince, a u dílny p. Červenky, která zaměstnává nejvýše 3 až 5 dělníků a 4 učedníky, nalézá se hostinec Krušovického pivovaru, zatím co hostinec nové koncese jest vzdálen 1. 500 m.
Pozoruhodné jest, že Václav Kostka byl už dříve majitelem hostinské koncese v obvodu okresu smíchovského, ale zejména, že již v městě Kralupech n. Vlt. obdržel druhou koncesí na hostinec »U Lva«, kterou svého času prodal bohušovickému
pivovaru, aniž by hostinskou živnost provozoval. Také v tomto případě nejedná se o nic jiného, než o získání koncese, jež má bytí jen zpeněžena. Jak jsme již dříve uvedli, byla tato další koncese udělena bez slyšení a proti lepšímu vědomi městského úřadu v Kralupech n. Vlt. a společenstva hostinských tamtéž. Není divu, že takovéto libovolné a jednostranné vykládání živnostenského řádu vyvolává velmi podivné míněni obyvatelstva o objektivnosti a spravedlnosti státních úřadů.
Podepsaní se proto táží:
1. ) Jest panu ministra vnitra toto jednostranné jednání okresního úřadu v Kralupech a Zemského úřadu v Praze známo?
2. ) Je pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby příčiny, jež zavinily toto jednostranné vydávaní výnosů, byly řádně a objektivně nestrannými úředníky zjištěny?
3. ) Co hodlá pan ministr vnitra učiniti, aby škody jednotlivým stranám tímto jednáním okresního a Zemského úřadu způsobené byly odčiněny?
4. ) Je pan ministr dále ochoten učiniti taková opatření, jež by tuto křiklavou stranickost a libovolné zneužívání úřadu znemožnily?
V Praze, dne 14. dubna 1932.
Bíňovec,
Nový, Jaroš, Koudelka, Husnaj, Vácha, Polach,
Kučera, dr Mareš, F. Svoboda, Srba, Chalupník,
V. Beneš, Chalupa, inž. Nečas, Klein, Prokeš,
dr Winter, Benda, dr Markovič, Bečko, Seidl,
Staněk, Pik, dr Macek, Jurnečková-Vorlová.
1715 VII.
Interpelace
poslance A. Remeše a soudruhů
ministru financí
o zavedení dvojité frekvence nařízené Zemským finančním ředitelstvím v Praze u finančních úřadů v Plzni, jakož i u všech finančních úřadů v Čechách mimo Prahy
Z důvodu moderní potřeby, úsporných, praktických a jinak místně nutných okolností byla u finančních úřadu v Plzni zavedena jednoduchá sedmihodinová frekvence (od 1/2 8. do 1/2 15. hod. ) již před válkou. Tato jednoduchá frekvence trvá dosud u místních státních, samosprávných a veřejných úřadu a ústavů, škol, továrních podniku i ústavů peněžních.
Počátkem prosince roku 1931 však bylo Zemským finančním ředitelstvím v Praze nařízeno jednotné úřadováni u finančních úřadu v Plzni, jakož
i u všech finančních úřadů v Čechách mimo Prahy od 8-12 a od 14-17 hod., tedy zase jen 7 hodin ačkoliv při intensivní práci v hodinách úředních i mitnoúředních byl stav finančních úřadů dosud kurentní, přes to, že systemisovaná místa nebyla plně obsazena, byla včas zdolána imensní depurační akce a prováděno ukládáni a vymáháni dani i poplatků dle nových zkonů a nařízeni.
Poměry plzeňské jsou naprosto totožnými s poměry pražskými a neodůvodňují žádných odchylek. Zavedením úřadování od 8-12 a od 14-17 hod. vzroste značně náklad udržovací (podle úředního odhadu jen v Plzni o 80. 000 Kč ročně) a 28 zaměstnancům byla vzata možno dostati se v krátké poledni přestávce, neb vlakové spojení jest přizpůsobeno jednoduché frekvenci velkoměstské, do svých vzdálených domovů - mimo Plzeň a na periferii města se nacházejících a zůstávají bez oběda; blíže bydlícím, kteří mohou použiti dopravního spojeni, vzrostl čtverým dojížděním vícenálklad a všem ženatým, jejichž dítky navštěvují školy aneb jsou zaměstnány ve zdejších podnicích přivodila dvojí frekvence rozvrat v rodinném soužití, neb školy a podniky končil vyučování resp. provoz o 13. neb 14. hodině, takže členové rodin přicházejí ke 14. resp. 15. hod. domů k obědu a otec rodiny má býti již opět v úřadě. Též obchodnici a podnikatelé těžce nesou změnu výše uvedenou, která je pro ně újmou, ježto byli zvyklí opatřovati si svoje pochůzky k těmto úřadům v hodinách poledních.
Nařizuje-li se přes to zaměstnanectvu finančních úřadů, aby pracovalo od 8-12 a od 14-17 i nadále, nutno uvážiti v zájmu služby samé důležitý moment zdravotní a duševní pružnosti, kterou zvláště nyní nutno udržeti na stejné výši a jež jinak vysilována bezúčelně, selže nutně v době příští, která vyžadovati bude napětí všech sil, selže ovšem ke škodě důležitých zájmů státních.
Jak statisticky jest prokázáno, stoupla trvalí agenda finančních úřadů proti stavu předválečnému, nehledě ani k přechodnému vyměřeni a vybírání dávky z majetku, k pracím se soupisy majetku spojenými, k agendě válečných půjček atd. následkem zavedení daně z obratu, přepychové a řady nových daní a dávek, nejméně dvojnásobně a vyžadovala by si tato zvýšená agenda nejméně dvojnásobný počet sil, než jak byl před válkou.
Ve skutečnosti zůstal však stav finančního zaměstnanectva téměř nezměněn a úřednictvo to s plným pochopením iza poměrů existenčně značně zhoršených vykonalo a koná bezvadně svoji povinnost. Má-li však dále plně a správné vykonávati svůj nemáhavějši a vyčerpávající úkol a rozhodovati mezi zájmem státu a zájmem poplatníka tak, aby spravedlivým vyměřováním a vybíráním daní a dávek získalo a udržovalo důvěru občanstva, nelze na něm žádati, aby samo žilo v poměrech jeho rodině a zdraví nepříznivých, neb dokonce s pocitem utrpěné křivdy.
Z důvodů zde uvedených táží se podepsaní:
1) Jest tento stav p. ministrovi znám?
2) Jest p. ministr financí ochoten učiniti opatření, aby byla finančním úřadům v Plzni zpět vráce-
na již celá desetiletí trvající jednoduchá frekvence v té samé výměře hodin jako u nynější dvojité frekvence?
3) Test pan ministr financi ochoten učiniti opatřeni, aby byla i ostatním venkovským úřadům přiznaná frekvence, jak ji měly z důvodů úsporných a jinak místně nutných okolnosti zavedenou?
V Praze dne 4. dubna 1932.
Remeš,
Brožík, V. Beneš, Husnaí, Nový, Jurnečková-Vorlová, Brodecký, dr Bůžek, dr Winter, Neumeister, dr Macek, Hummelhans, Tayerle, Chalupa, Staněk, Pík, Stívin, Bíňovec, Chalupník, Polach, Srba, Klein,
Mravec.
1715 VIII.
Interpelácia
poslanca Antonína Šaláta a druhov
vláde Čsl. republiky
straniva zamedzenia neprístojností, páchaných úradnými osobami na Pohroní a vyslyšania sťažností ľudu.
Ľud Pohronia je stále roztrpčovaný neprístojnosťami, istrannickosfou a neprajnosťou, čo skusuj e zo strany úradných medzítok a osôb.
Občania obcí Hriňová a Detvianska Huta (okr. Zvolen), si neprestajne stíhaní mnohými a veľkými pokutami pre »lesné priestupky*. Za každú maličkosť sú zapisovaní do pokút. Najviac pokút zapisuje Juraj Zdechovan pomocný horár v belovodskom jarku, ač sú tam samé staré 50-100 ročné lesné porosty.
Občania vidia v tom strannícku tendenčnosť, tým viac, keďže sa Fašánek, polesný, bydliaci na Detvianskej Hute a predstavený výšmenovaného pomocného horára bol T. 1931 pred obecnými voľbami verejne vyslovil, že keď on tri roky bude na tom okolí, nezostane tam ani jedného ludaka. Jeho spupnú vyhrážku strannícku počul Ján Čipčala (Hrinová č. 770) a iní.
Občania Hriňovej a Detvianskej Huty počas predvolebnej kampane r. 1931 roztrpčeno skusovali, ako sa mnohí lesní zamestnanci i zanedbávaním svojich služobných povinnosti strannícky a agitačne exponovali za terorizovanie ľudu, v prospech čsl. agrárnej strany, akoby zamestnanci št. erárnych lesov a statkov boli ex offo agitátormi a povinnými príslušníkmi jednej politickej strany.
Keďže výsledok obecných volieb v Hriňovej a na Detvianskej Hute neuspokojil nádeje exponentov čsl agrárnej strany, po obecných voľbách nápadnou hojnosťou sa vyhrnuly pokuty »pre lesné priestupky« na krky ubiedeného ľudu.
Tieto pokuty ľud považuje za praobyčejné teroristické, pomsty plné, stranícke kniffy exponen-
tov čsl. agrárnej strany, tým viac, keďže pri súdnom pojednávaní »lesného priestupku« Paľa Malatinca (Hriňová, Krivec II. ) na otázku súdcovu, že akú škodu spôsobil obvinený, musel doznať horár Gustáv Trvalec, že vlastne žiadnu, vbehla mu vraj krava do svrčinového starého lesa, hneď ju síce vyhnal obvinený, ale on ako horár dľa prísneho nariadenia predstavených musel Malatinca zapísať do pokuty, aby ho nikto neobviňoval z nedbalosti. Za túto maličkosť bolo Pavlovi Malatincovi vymerané 120. - Kč pokuty.
Obyvatelia Hriňovej (okr. Zvolen), bývajúci zväčša po lazoch v osamelých chalúpkach a potrebujúci strážnych psov, sa ponosujú, že sú četníkmi stále udávaní na okresný úrad vo Zvolene pre držanie »zlých« psov a sú pokutovaní. Laznickí, roztrúsení hospodári v obave od krádeží a iných výčinov nemôžu držať len snáď na okrasu »krotkých« psov, čo by nezabrechali do chodca i keď je to četník.
Tiež sa ponosujú na veľké poplatky, ktoré platievajú na notárskom úrade v Hriňovej za vybavenie pozemnoknižných priepisov z príležitosti kúpy, alebo odpredaju parciel.
Sťažnosťou viac obcí z kraja detvianskeho je i to, že mladici na vojenské odvody musia chodil až do Zvolena, ač v minulosti konávaly sa vojenské odvody pre tento kraj vo Zvolenskej Slatine a v jednom čase i v samotnej Detve, čim si ľud ušetril na čase a na trovách.
S pohoršením treba konštatovať, že v Hriňovej (okr. Zvolen) smluvy pre robotníckych gazdov sa vydávajú v hostinci Mišuru za stranníckej stúčinnosti miestnych agrárnych funkcionárov št. učiteľa Píscha, mlynára Saxona, roľníka Drugdu, krčmára Mišuru, kdežto by malý byť vydávané na úradnom mieste.
Viacerí občania z Hriňovej (okr. Zvolen) r. 192930 boly utrpely veľké škody, zapríčinené hojnou zverinou št. lesov. Poškodencom v októbri 1930 bolo pánom) centrálnym riaditeľom št. lesov a statkov p. Šimanom prisľúbené odškodné. Žiadosti o náhradu si boh zadali. No, dosiaľ ležia nevybavené na min. orby pod č. R 38. 280/31-9. /X. -31, byvšie ta postúpené kanceláriou prezidenta Čsl. republiky.
Mnohí obyvatelia obce Močiar (okr. Banská Štiavnica) sú krajne roztrpčení pre bezuzdné strannícke štvanice miestneho výpomocného učiteľa Albína Skarbu. Pred obecnými voľbami nasľuboval ľudu zdarma umelé hnojivo, šatstvo. Agitoval, že ak ľudáci vyhrajú, nedostane obec Močiar, ani jednotlivci ľudáci prídel. Takéto spôsoby politickej činnosti len naštrbujú vychovávateľskú autoritu učiteľa Albína Skarbu.
Občania obce Močiar (okr. Banská Štiavnica) dlhujú štátu na dávke z majetku za urbársku horu asi 27. 000. - Kč. Ohľadom ich daňovej reštancii im dr. Kohút, profesor v Banskej Štiavnici, agrárny predák, nahovoril, že im on vykoná odpustenie polovice daňovej reštancie, ale si musia všetci vymeniť legitimáciu »Slovenskej Domoviny«, ináč sa to vraj nevydarí.
Daňové reštancie, ak jest dôvodu ich zmazať, alebo snížiť, aj bez politických štvanie a teroru, sprevádzaného št. úradníkom, by mohly byť ľudu sľavené.
V decembri r. 1931 šli viacerí občania obce Močiar (okr. Banská Štiavnica) na »Úrad práce pre zemedelské robotníctvo« vo Zvolene. Medzi nimi šiel aj Michal Danko, roľník, prívrženec Hlinkovej Slovenskej Ľudovej strany, aby si vykonal smluvu na prácu do Rakúska.
Bolo mu záhadne povedané, aby šiel na »župný sekretariát«, že kde a ktorej strany, to sa mal sám dovtípiť. Verejnosť tak súdi, že žiadon, štátom platený úrad neni na to, aby nadháňal či skryte, či otvorene nejakým »župným sekretariátom stránky a uchádzačov. Michal Danko žiadanú smluvu na práce nedostal, keďže nemienil stať sa prívržencom čsl. agr. strany.
Podotknúť treba, že na Pohroní je všeobecná ponosa, že smluvy na roboty sa strannicky udeľujú len prívržencom čsl. agrárnej strany, z čoho verejnosť sťahuje veľmi špatné úsudky čo do spravodlivosti úradovania Úradu práce pre zemedelské robotníctvo«.
Predostierajúc všetky tieto sťažnosti, pýtame sa slávnej vlády:
1. Či vie o mnohých neprístojnostiach, páchaných úradnými osobami a o sťažnostiach ľudu na Pohroní?
2. Či mieni ich prísne trestať, zamedziť a stažnosli ľudu vyslyšať?
V Prahe dňa 8. apríla 1932.
Šalát,
Hlinka, dr. Petersilka, Fritscher, dr. Labaj, Čuřík,
Danihel, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, Mojto, dr. Me-
derlý, Galovič, Slušný, dr. Fritz, dr. Polyák, dr. Pru-
žinský, Sivák, Suroviak, dr. Ravasz, dr. Tiso,
Onderčo.
1715 IX,
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta a druhov
ministrovi sociálnej pečlivostí v záležitostí nesprávneho vymáhania poistného »Zemskou úradovňou pre poisťovanie robotníkov na Slovensku v Bratislave (odborom úrazovým) od Karola Reiffa, stolára v Málinci č. d. 80 (okres Lučenec).
Karol Reiff, stolársky majster v Málinci (okr. Lučenec) zamestnával stolárskeho pomocníka Jána Svediaka, ktorý bol riadne zahlásený do »Zemskej úradovne pre poistenie robotníkov na Slovensku v Bratislave (odbor úrazový) a za ktorého dľa obdržaných výmerov vždy bolo riadne zaplatené celoročné poistné.
Medzičasom Ján Svediak, pomocník, utrpel na ľavej ruke ťažký úraz pri hobľovacom stroji. Úrazovňou z prvu bol uznaný za 100% práce ne-