Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932,

III. volební období. 6. zasedání.

1693.

Interpelace:

L posl. Siváka a druhov min. školstva a nár. osvěty vo věci štátnej ľudovej školy v Handlovej, II. posl. Geyera a druhů min. veřejných prací o ochraně osob zaměstnaných ve státních podnicích dobývajících a zpracovávajících radium,

III. posl. dr Hassolda a druhů min. vnitra o zabavení časopisu »Deutsche Volkszeitung« v Mostu,

IV. posl. Jelinka a druhů min. spravedlnosti o zabavení článku »U slavnostní hostiny a - o několik domů dále« v pražském časopise »Bohemia« ze dne 21. ledna 1932,

V. posl. Hrušovského, Polívky, Bazaly a druhov min. vnútra a min. školstva a már. osvěty o darovanie obecnej ľudovej školy do vlastníctva rim. kat. církve v Berekseku.

VI. posl. Koudelky, Biňovce, inž. Nečase, Kučery, Bečko a soudr. min. zemědělství o sanaci řepařské produkce,

VII. posl. Berana, dr Staňka, Mašaty, dr Štefánka a druhů vládě o změně nařízení ze dne 28. března 1881, č. 30 ř. z. o přecejchováni měr, závaží a vah,

VIII. posl. dr Törkölya a druhov min. financií o daňových úlevách občanům poškodeným povodňou v Gemere,

IX. posl. dr Törkölya a druhov min. financií o daňovom zproštění vína pře vlastnú potřebu, X. posl. dr Törkölya a druhov min. vnútra o obecnej volbě v Hodejove,

XI. posl. dr Törkölya a druhov min. zemědělstva o povolovaní kácani dřeva vlastníkem lesov menšieho rozsahu.

XII. posl. Štětky, Jurana a soudr. vládě ČSR. o korupci a machinacích, prováděných na úkor válečných poškozenců,

XIII. posl. Štětky, Jurana, Höhnela, Śliwky, Kubače, Töröka a soudr. vládě ČSR. o požadavcích chudých trafikantů.

1693/I.

Interpelácia

posl. Jozefa Siváka a druhov

ministrovi školstva a národnej osvety

vo veci štátnej ľudovej školy v Handlovej.

Pomery štátnej ľudovej školy v Handlovej vrhajú zaiste príšerný tieň na slovenské národné školstvo.

Obec Handlová je nielen na Slovensku, ale v celej republike dobre známa po svojich uhoľných baniach. Handlová je obec ľudnatá; pri poslednom sčítaní ľudu mala 10. 640 obyvateľov. Viac ako polovica tohoto obyvateľstva pripadá však na jej banícku kolóniu, pozostávajúcu z baníckeho robotníctva a zamestnanectva zväčša slovenskej národnosti. Sama obec Handlová je nemecká; ako taká má i nemecké ľudové školy rázu rim. katolíckeho. Školy tieto temer všetky vyhovujú. Umiestnené sú v zodpovedných a primeraných budovách. Nemožno však tvrdiť to i o štátnej ľudovej škole na baníckej kolónii. Pomery majú sa tu celkom inak. Škola táto, ačkoľvek má dnes 16 tried, má len jednu budovu s miestnosťami pre 4 triedy, v ktorých striedavo vyučuje sa 8 tried; ostatných 8 tried roztrúsené je po baníckej kolónii v obyčajných robotníckych domkoch. Samozrejme, že umiestnenie toto je nedôstojné, nepedagogické, nehygienické natoľko, že možno ho nazvať priamo kultúrnym škandálom.

Budova štátnej ľudovej školy v Handlovej postavená bola ešte pred prevratom. Bola to škola moderná, jej vystrojenie bolo vzorné; vtedajšiemu počtu žiakov úplne vyhovovala. Dnes však škola táto má 974 žiakov, lež i naproti tomuto rapídne vzrastajúcemu počtu žiactva na škole nepreviedla sa nijaká prístavba. Slovom ostalo a ostáva tu všetko pri starom. Táto predprevratová školská budova vyzerá takto: (Priložená fotografická snímka), čo sa tyká umiestnenia ďalších tried štátnej ľudovej školy v Handlovej, majú sa veci nasledovne: V robotníckom domku, ležiacom v bezprostrednej blízkosti krčmy, umiestnené sú dve triedy; miestnosť však majú len jednu, spoločnú, tak že sa musí i tu striedavé vyučovať. Rozmery tejto učebne sú 4. 2 X 9. 50 X 2. 80 m. Učebná je tak tmavá, že svetlo musí) horieť v ne i vo dne Táto školská budova vyzerá takto: (Fotografická snímka priložená).

Ďalšie dve triedy umiestnene sú v robotníckom domku č. 9. Rozmery tried 4. 35 950 X 2. 80. Vlastne v týchto dvoch triedach umiestnené sú 4 triedy striedavým vyučovaním. Miestnosti sú vlhké a nezdravé; počet žiakov v každej triede je 50-56. »Škola« táto vyzerá takto. (Fotografická snímka priložená. )

Ďalšie dve triedy v jednej spoločnej miestnosti nachádzajú sa v robotníckom domku č. 52. Rozmery miestnosti 4. 25 X 9. 50 X 2. 80. I táto miestnosť je tak tmavá, že svetlo horieť musí v nej celý deň, a to i v zime i v lete. Počet žiakov 52. Budova táto vyzerá takto: (Fotografická snímka priložená. )

Všetky provizórne triedy vystrojené sú nedostatočne. Lavicami opatrené sú 110 cm dlhými, v ktorých však sedieť musia po 3 žiaci. Ako to vyzerá v takejto »učebni«, znázorňuje nasledovná fotografická snímka: (Fotografická snímka priložená. )

Učebňa táto je v robotníckom domku číslo 9. Žiaci natlačení sú ako haringy v súdku. Samozrejme, medzí takýmito okolnosťami namáhavá je práca učiteľa, ale i žiaka, nehovoriac ani o tom, že o disciplíne nemôže tu byť ani reči. Žiakom pre mizerné bytové pomery na baníckej kolónii handlovskej nedostáva sa zdravého vzduchu ani doma a v škole tým menej, keďže učebne - pre striedavé vyučovanie - nemožno dostatočne vetrať.

Rodičov, ktorých detí navštevujú štátnu ľudovú školu v Handlovej, chytá sa nálada zúfalá; tejto svojej zúfalosti dali už i opätovne výraz na schôdzkach rodičovského združenia. Nepomáha však nič. Náprava školských pomerov neprichádza. Vediac toto, na svojom zasadaní dňa 31. januára t. r. rodičovské združenie uznieslo sa jednomyslne v záležitosti štátnej ľudovej školy v Handlovej vypracovať memorandum a predložiť ho ministerstvu školstva a národnej osvety. Memorandum rodičovského sdruženia osvojili si: Obec Hanlová, Banská závodná rada, Handlovské uhoľné bane účastinná spoločnosť, Štátny obvodný lekár, Spolok čsl. červeného kríža, Revírna bratrská pokladnica, odbočka v Handlovej, ako i okresný úrad v Prievidzi.

Text memoranda znie: Slávnemu

ministerstvu školstva a národnej osvety

v Prahe.

Rodičovské sdruženie pri štátnej ľudovej škole v Handlovej na Slovensku usnieslo sa na schôdzi rodičov dňa 31. jan. 1932 po zpráve predsedu p. M. Makového o výsledku intervencie na referáte ministerstva šk. a n. osvety v Bratislave a po referáte rodiča p. J. Krča o školských pomeroch v Handlovej na predostreli nasledovnie rezolúcie:

Rodičia handlovských školských detí žiadajú, aby sa so stavbou novej školskej budovy pre štátnu ľudovú školu započalo bezpodmienečne na jar tohto roku.

Dôvody:

Štátna ľudová škola má so št. detskou opatrovňou 18 tried (16 a 2) ale len 9 miestností. Z tých len 4 miestnosti vyhovujú, ostatných 5 je k vyučovaniu vôbec nespôsobilých. Triedy sú 4. 25 X 9. 50 X 2. 80 m veľké a v každej takejto učebni je až 56 žiakov.

V každej učebni sa teda vyučujú 2 triedy striedavo, a deti musia sedeť po 3 v lavici 110 cm dlhej. Na škole je spolu 974 žiakov. Učebne sú roztratené po banskej kolónii,. sú vlhké a tak tmavé, že i cez deň sa v nich musí svietiť elektr. svetlom

Bytové pomery na banskej kolónii sú veľmi špatné, v bytoch veľkosti 4. 25 X 4. 25 X 2. 80 m bývajú až 12členné rodiny, takže ľudia sú tam natlačení ako v žalári. V takomto nezdravom prostredí vyrastajú naše deti a keďže nemajú ani v škole byt poriadne

umiestnené, keď ani v škole nemajú čistého vzduchu a svetla, deti sa nám priamo v takýchto učebniach vraždia. Z dvoch robotníckych bytov je vždy spravená l učebňa, takže vetranie je naprosto nedostatočné.

Deti chodia do školy od 8 hod., od 10, od 11, od 12, od 12, od l aj od 2 hod., otec od 1/2 hod. do bane, prip. o l/23. hod. z bane. Týmto ustavičným striedaním vyučovania sa stáva, že deti cez celý týždeň nepravidelne obedujú, alebo vôbec neobedujú. Toto sociálne zlo je najlepšie vidno na tom, že z podvýživy a nepravidelným jedením sú. naše deti stále choré a postihnuté často epidemickými chorobami.

Následkom nedostatku vyučov. miestností sú aj učitelia krajne vyčerpaní, potrebujú zdravotnú dovolenú a dokonca v týchto nezdravých miestnostiach 2 mladé učiteľky ochorely a zomrelý. Takýchto zdravotných nedostatkov v škole neni snáď v celej Republike.

Rodičovské sdruženie preto v záujme zdravia svojich detí, z ktorých majú byt zdraví občania Československej republiky, vysiela 3členú deputáciu k pánu ministrovi školstva, aby mu osobne odovzdala túto rezolúciu aj s- fotografiami škôl a vyučov. miestností a vysvetlila mu aj osobne neudržateľné školské pomery v Handlovej, aby sa slávne ministerstvo presvedčilo o nutnosti výstavby novej budovy pre št. ľud. školu, a učinilo nápravu, ktorú očakávajú netrpezlivo všetci rodičia.

Deputácii sa ukladá, aby o výsledku intervencie podala ihneď po návratu zprávu všetkým rodičom v Handlovej.

Za rodičovské sdruženie:

H. Rerichová, jednáteľ.

Michal Makový, predseda.

Pravdivosť v rezolúcii uvedených škôl. pomerov potvrdzujú a priaznivé vybavenie doporučujú:

Razítko: Obec Handlová, okres Prievidza. Razítko: Banská závodná rada v Handlovej.

Razítko:

Handlovské uhoľné bane účastinnná spoločnosť Banské riaditeľstvo

O nevyhovujúcich miestnostiach školských na Matnej ľudovej škole na banskej kolónii v Handlovej píšem svoje poznámky do triednych kníh jednotlivých tried už 2 roky bezvýsledne.

Veľký počet tuberkulóznych detí spomenuté prípady. smrtné u dvoch učiteliek, epidemický ráz každej infekčnej nemoci, ktorá vypukne v týchto školách atď. absolútne dokazujú veľké závady zapríčinené malými miestnostiam!, nedostatkom vzduchu a svetla.

V tejto škole sa priamo demonštruje, aké zdravotné závady nemajú byt na jednej škole. O neprístojnostiach som v roku 1930 podal zvláštnu zprávu na okresný úrad v Prievidzi.

Razítko: Štátny obvodný lekár, Handlová.

Razítko: Spolek Čsl. Červeného kríža v Handlovej.

Razítko:

Revírna bratrská pokladnica pre Slovensko a Podkarpatskú Rus, Odbočka Handlová.

Okresný úrad udania uvedené v memorande vo všetkom potvrduje ako pravde zodpovedajúce.

Podpis, okresný náčelník.

Razítko: Okresný úrad v Prievidzi.

Avšak, ako príznaky ukazujú, i toto memorandum minulo svojho cieľa - ačkoľvek keby, ako škola handlovská, v podobných pomeroch nachádzala sa niektorá ľudová škola konfesijná, bola by bývala dávno zatvorená.

Keďže teda posiaľ všetky pokusy odstránit kultúrnu ostudu štátnej ľudovej školy v Handlovej vonkoncom zlyhaly, podpísaní poslanci. opytujú sa pána ministra školstva a národnej osvety:

Sú pánu ministrovi známe neudržateľné pomery štátnej ľudovej školy v Handlovej?

Či je pán minister Ochotný postaral sa o sanovanie týchto nemožných pomerov, a to takým spôsobom, že na baníckej kolónii v Handlovej v čase čo najkratšom postavená bude ďalšia školská budova, zodpovedná a vyhovujúca vo všetkom tamojším školským požiadavkám?

Praha, 16. marca 1932.

Sivák,

Hlinka, dr Tiso, Čuŕík, Grebáč-Orlov, dr Labaj, dr Mederlý, Mojto, Onderčo, dr Polyák, dr Pružinský, dr Ravasz, šalát, Scharnagl, Krumpe, Kunz, Fritscher, Greif, Bobek, Suroviak, dr Gažík, Galovíč, dr Fritz, Slušný, Danihel.

1693II (překlad).

Interpelace

poslance J. Geyera a druhů

ministrovi veřejných prací

o ochraně osob zaměstnaných ve státních

podnicích dobývajících a zpracovávajících

radium.

Ve schůzi sociálně-politického výboru byly k návihu referentově odevzdán} návrhy č. 123 posl. J. Geyera a druhů a čís. 891 posl. Adolfa Pohla a soudruhu ministerstvu veřejných prací, aby je provedlo administrativně. Ve státních radiových dolech a v uranové továrně v Jáchymově nebyl však dosud uskutečněn ani jediný požadavek těchto návrhu. Na důkaz toho uvádíme zde v původním zněni článek sociálně-demokratického časopisu »Volkswille* ze dne 13. února 1932, čiš. 37, stránka 3:

*Nové práce v jáchymovských radiových dolech*.

S tímto nadpisem vychází v časopisech »Prager Presse« a »Deutsche Moxgenpost, článek inspirovaný zájemci, z jehož obsahu bylo by možno soudili, že ve státních radiových dolech v Jáchymově byly již všechny neSvary odstraněny. Časopis >Gluck auf« ze dne 11. února otiskl tuto zprávu do slova, aby obsah tohoto uveřejnění uvedl ve známost jáchymovským horníkům. Má se tím všem horníkům v Jáchymově umožniti, aby si pfečtli, jaké zprávy dostává veřejnost o. poměrech v Jáchymově.

To, jak píší všechny měšfácké časopisy, jest úplné klamání. Při tom se všech-na úskalí žurnalisticky obeplouvají, ale musí se přiznati, že tvoření prachu při vrtáni bylo odstraněno skoro zcela. Zde tedy musí sama iaterešovaná strana připustiti, že se ještě nepodařilo odstraniti prach při vrtáni. Velmi odvážným kouskem jest jistě mluviti o tom, že větrání v dolech »Sáchs. Edelleustollen« bylo definitivně vyřešeno a že se postavením ventilátorů podařilo stlačiti rozsah radiové emanace ve vzduchu v dole. na nepatrné minimum, nebof ani větrání nebylo definitivně rozřešeno, ani radiová emanace nebyla stlačena na nepatrné minimum. Nemá-li se zde veřejnosti sypati písek do očí, musí se zde jistě úplně konkrétně říci, co zpravodaj rozumí »nepatrným minimem«, a toto minimum musí býti také vyjádřeno čísly. Nebot při tomto nebezpečí, ohrožujícím život horníků v Jáchymově, nesmí se ve veřejnosti užívati všeobecných obratů jako důkazů. Definitivně má býti vyřešena otázka větrání na Wernerově dole a dole »Svornost« v roce 1932 má býti řešena prostě a účelně. Také zde všeobecná fráze a opatrné slohové obraty.

Podle vší pravděpodobnosti příčinou tohoto jednáni jest úmysl přesvědčiti veřejnost, aby věřila, že se nebezpečí pro horníky v Jáchymově v roce 1931 zmenšilo a v roce 1932 bude úplně odstraněno, jako by tedy emanace radia a tím. nebezpečí pro jáchymovské horníky byly odstraněny zavedením čerstvého vzduchu a lepším větráním dolu, i kdyby vše to bylo definitivně vyřešeno, jako že není.

Jak je to ve skutečnosti? Bilance »zasvěcených smrti* v Jáchymově ukazuje docela jiný obraz. Čísla úmrtí vystupují jako žalobce proti státu a veřejnosti, kíeré, ač se ví o smrtící rakovině plic v Jáchymově, dovoluji, že nebylo dosud učiněno nic, co by před předčasnou smrti ochránilo oběti, jáchymovské horníky. Jen po dlouhém roztrpčeném boji podařilo se Unii horníků dosíci na vánoce dvojité remunerace; ale ani zde nemohl si sitát dáti ujiti, aby aspoň některé horníky z výplaty nevyloučil. Generální ředitel Stauch vytýčil si asi za svůj osobni cíl, že bude zvlášť laskavě nakládati s horníky v Jáchymově. Proto také pokládají hornici tyto tak zvané »neutrální« zprávy o Jáchymově za výsměch.

Prach při vrtáni odstraněn - větrání rozřešeno účelně - radiová emanace stlačena na »nepatrné minimum*. Výsledek: 5 mrtvých na rakovinu plic v roce 1931, l mrtvý na rakovinu plic v roce 1932, 5 nových kandidátů smrti nyní v nemocenském ošetřování!

Zdá se to být surové, řikáme-li to, ale není, nebot všichni horníci v Jáchymově a veškeré obyvatelstvo ví, že pro onemocnělé horníky není již záchrany, že jsou neodvratně zasvěceni smrti.

Nové práce v Jáchymově!

Nová úmrti v Jáchymově!

Kdy se tomu konečně učiní přítrž a zasvěcení smrti budou vyrváni svému osudu?«

Dále se musíme zmíniti, že dosud nebyla zlepšena mzda a že nebyla nikterak zkrácena pracovní doba. Ba nebyla dosud ani opatřena zařízeni k umýváni, jak to přiznala komise. Od roku 1925 usiluji horníci a jejich odborové orgamsace o opatření na ochranu jejich života a zdraví. Množství interpelaci a návrhů zákonů v posledním a v tomto volebním období Národního shromáždění měly za účel tálo sociální zabezpečení. Místní šetření lékařů, zvláště šeflékařů a nikoliv na posledním místě jasně, nedvojsmyslné posudky lékařských fakult prokázaly a vyžadují nutnosti ochrany zaměstnaných horníků mimořádnými opatřeními.

Podepsaní se tedy táží pana ministra:

1. ) Jest ochoten oznámiti, jak zamýšlí provésti usneseni sociálně-politického výboru poslanecké sněmovny, že svrchu uvedené oba návrhy mají býti provedeny nebo jaká nařízení již vydal k dosažení tohoto účelu?

2. ) Jest ochoten co nejdříve vydati nařízeni zvláftě o zkráceni pracovní doby, žádaných dovolených; zvýšení sjednané mzdy a nutných místních ochranných opatřeních ke zmenšení škodlivého vlivu prachu a emanace nebo uložiti správě státních dolů, aby zahájila jednání s odborovými organisacemi k dosažení tohoto účelu?

V Praze, dne 18. března 1932.

Geyer,

Horpynka, ínž. Kallina, Oehlinger, Scharnagl, Kunz, dr Luschka, Fritscher, dr Petersilka, Greii, Bobek, Knírsch, Matzner, drHassold, drSchollich, Simm, dr Keíbl, dr Hanreich, Kohler, Krumpe, Krebs, Zajíček, Kasper, ínž. Jung.

1693III (překlad).

Interpelace

posl. dr F. Hassolda a druhů

ministrovi vnitra

o zabavení časopisu »Deutsche Volkszeitung« v Mostu.

Nepřetržitým zabavováním časopisů nabyla bílá skvrnitá horečka nejpovážlivějších forem. Není již dne, aby nebylo zabaveno několik časopisů. Již několikráte se jednalo v parlamentu o tom, že nejen ministerstvo vnitra, nýbrž i jiná ministerstva vydávají pokyny podřízeným úřadům, které nařizují potlačovati zprávy z celých velkých zájmových oblasti veřejnosti. Snad to jest jednou z pří-

čin, proč censorové jsou, zřejmě rovněž velice znervosnění, takže častokráte zabavuji místa, jejichž obsah s žádných hledisek neodůvodňuje potlačeni. Takovýto postup příči se veškerému demokratickému chápáni práv na projev svobodného mínění, ba v praksl ruší tiskovou svobodu. Censor také naprosto nedbá, že jeho často zbytečný a lehkomyslný uostu-j působí velmi těžké finanční škody postiženým časopiseckým podnikům.

Příkladem toho, jaké poznámky se již zabavuji, jest zabavení čísla 8 časopisu *Deutsche Volkszeilung« v Mostu ze dne 30. ledna 1932, stránka 2, kde v článku »0dzbrojení!« od Kláry Mendové příliš horlivý mostecký censor vyškrtl tato místa: 'Německo nemá a nesmí míti žádné reservy. Francie jich mď 41/2 milionu, Polsko a Československo, její vasalové, dohromady téměř rovněž tolik a mezi nimi leží bezbranné, odzbrojené Německo. *

Velice dobře si dovedeme vysvětliti, že se censorovi nelíbila narážka na spolek Polska a Československa s Francii. Ale konec konců to ještě není ani zdaleka důvod pro potlačení těchto výroků zabavením, poněvadž týž výrok lze čísti bez závady neiii'ák v různých časopisech. Příliš horlivý mostecký censor neměl tedy žádného důvodu a jeho pcstjp zbytečně a těžce obchodně poškozuje novir. ářský podnik. Není to případ první, nýbrž jen jeden z mnoha, které nemile upozorňuji na mosteckého censora.

Podepsaní se ledy táží pana ministra vnitra: 1. ) Jest pan ministr ochoten vydati všeobecné pokyny, aby cenzurující úřady náležitě dbaly tiskové svobody, zaručené státními základními zákony, a aby censurovaly co možná nejméně?

2) Jest pan ministr ochoten naříditi mosteckému censorovi, aby se přísně řídil pokyny, o něž žádáme, a aby se co nejúzkostlivěji vyvaroval jakéhokoliv lehkomyslného zabavování časopisů?

V Praze, dne 12. února 1932.

Dr Hassold,

Horpynka, Matzner, inž. Kallina, Geyer, Oehlinger, Scharnagl, dr Petersílka, Greií, Bobek, Kohler, Simm, dr Hanreich, dr Schollích, inž. Jung, Schubert, Kasper, Krumpe, Zajíček, Kunz, dr MayrHarting, Krebs, Knirsch, dr Keibl.

1693IV (překlad).

Interpelace

poslance J. Jelínka a druhů

ministrovi spravedlnosti o zabavení článku »U slavnostní hostiny a - o několik domů dále« v pražském časopise »Bohemía« ze dne 21. ledna 1932.

V čísle pražského časopisu * Bohemia« ze dne 21. ledna 1932 byla zabavena větší část článku o nových devizových opatřeních, který zní takto:

*U slavnostní hostiny a - o několik domů dále.

Na slavnostní hostině, která se konala v úterý večer, vpletl dr Beneš do uvítání svého rumunského kolegy Ghiky několik poznámek, které nebyly sice nesmírně důležitou sensací, ale přes to byly mluveny z duše všech rozumných lidí: »Evropa*, pravil, »může vybřednouti z kříse jen tehdy, když se učiní vše, aby se hospodářství rychle oživilo pokud možno svobodnou výměnou zboží. « A zatím co dr Beneš zdvihá svůj pohár, klade tisková kancelář časopisům na stůl oznámení, podle něhož se od nynějška smí dovážeti celá dlouhá řada zboží jen tehdy, uvolní-li nově zřízená devisová komise u Národní banky k tomu potřebná cizozemská platidla. Jinými slovy to znamená, že dovoz podléhající clu musí projíti novou překážkou.

Čtenář by snad na první pohled mohl míti za to, že jde jen o omezeni dováženého přepychového zbo/í, ale podíváme-li se na to blíže, ukáže se, že na této listině není naprosto jen snad kaviár, francouzské šampaňské a ananas, nýbrž že v tomto seznamu jest i velmi mnoho předmětů pro život důležitých, a to stejné potravin jako oděvních látek, ale i jiné zboží, jako optické přístroje, stroje, jisté papírové zboží a spousta jiných věcí. Rozhodováni o příděl cizích platidel a spojené s tím povolení do\ ozu podléhá výboru, který se skládá z části z vládních úředníků, z části z úředníků Národní banky a také ze tří zástupců zájemců. Jsou-li tito panové zástupci zájemníků na dovozu nebo zástupci cněch vrstev, které mají zájem na znemožněni dovozu, že neuvádí a ukáže se to při jmenováni členů komise.

Nové opatření patří mezi nařízení, která byla vydána na ochranu domácí měny. Cizina se stále více uzavírá proti Československu, její devisová ustčinovense stále zostřují, pohledávek z ciziny jest stále méně a česká Národní banka, která jest povolána chrániti měnu, chce zabrániti, aby dluhy v cizozemské méně nepřevýšily pohledávek z ciziny. Pasiva! platební bilance mohla by ohroziti stabilitu české koruny v jejím poměru k jiným zlatým měnám, a úsilí udržeti korunu pevnou, musí se jen schvalovati. Co činí Československo, jest vlastně jen ozvěnou toho, co již zařídily jiné země v jeho sousedství a také vzdálenější. Groteskní jest jen, jak si vzájemně odporuji řeči a činy vlád, a jest to zvláště pikantní, že projev ministra věci zahraničních pro svobodný obchod sbíhá se časově s nařízením jeho kolegy v ministerstvu financí, které jest právě opakem jeho vývodů, poněvadž do jisté míry jest vrcholným kamenem vysoko vybudované pratekcionářské pyramidy.

Ovšem neobyčejně mnoho bude záviseti na tom, jak bude pracovati nová policejní pravomoc devisové komise. Nelze pochybovati, že jisté vrstvy neopominou si ohřáti svou polívčičku na tomto novém krbu. Kdyby zdejší výrobek měl vždy stejnou hodnotu jako cizozemský, jak pokud jde o jakost tak i o cenu, nebylo by to naprosto zvlášf nebezpečné. Ale neukáže se |již v prvních dnech, že se nového opatření zneužívá, aby se obyvatelstvu vnutilo méně hodnotné zboží za vysoké ceny a aby se takto využilo odstranění cizozemské soutěže na škodu spotřebitelů a ve prospěch vlastni kapsy? Komise bude při přídělu devis a při povolovaní do-

vozu, které jí bylo svěřeno, rozhodovati podle volného uváženi a v republice jest dosti lidi, kterým běží mráz po zádech, jakmile slyší o novém libovolném panováni v oboru hospodářského života. Volné uváženi bydli v těsném sousedství s proslavenou protekci a protekcionářství jest odjakživa v živých vzájemných stycích 5 pokusy o korupci. Nesmí se také zapomínati, že s dovozním obchodem jest spjato tisíce existencí a že mimo to každé omezení dovozu obyčejně působí vzájemná opatřeni proti českému vývozu v cizině, čímž sa zase zároveň ubližuje i vývozním průmyslům a vývoznímu obchodu. Prováděti nové předpisy nebude tedy dětskou hračkou. Bohužel byrokrati rádi si až příliš často lehkomyslně zahrávají s existencemi. Komise bude si tedy - ať ráda nebo nerada - musiti dáti líbiti, že se ji od prvního dne bude ostře hleděti na prsty.

Dejme tomu, že nové překvapeni se zřetelem na opatření v sousedství bylo nevyhnutelné, poněvadž ochrana koruny má zcela neobyčejný význam. V mezích toho, co se všeobecně děje ve světovém hospodářství, není to však nic jiného, než znamení úpadku, který bohužel na pevnině stále ještě pokračuje. Zeď, která obkličuje spotřebitelské a vyrobni území Československa byla zase nové zvýšena a obyvatelstvo pocítí těžké nevýhody plynoucí z rozdrobeni na malé státy s jejich přehnaně závratnou svrchovanosti, jsouc odsouzeno k doživotnímu utrpení novými šikanami. Snad nové okovy, které státy na chranu svých měn vkládají nyní na ruce, nohy a žaludky svých poddaných, jsou podnětem, aby neudržitelný protekcionářský systém byl konečně povalen mohutným hnutím rozšířeným na celou Evropu. lest již příliš moha šílenství v methodě. F. B. «

V tomto článku byla zabavena část od slov »0všem bude neobyčejné mnoho záviseti na tomaž ke konečným slovům šílenství v methodě. "

Zabavená část obsahuje kritické poznámky k nejnovějším devisovým opatřením, při čemž se poukazuje na smutné zkušenosti, které dosud působila 'většina. hospodářských nucených opatřeni. Upozorňuje se na dosah tohoto opatřeni a ukazuje se zvláště na to, jaké pochybnosti lze uváděti proti převážně úřednickému zařízeni, pracujícímu pod nedostatečnou kontrolou, s hospodářskými funkcemi hluboko zasahuiicimi.

Zabavení jest tedy pozoruhodným článkem v řetězu opatřeni, která po delší dobu prekižeji, aby se vvtvořilo veřejné mínění v hospodářských věcech. Zabaveni čísla časopisu »Bohemia ze dne 21. ledna 1932 jest však také hrubým porušením § 113 ústavní listiny, který výslovné Zaručuje svobodu tisku.

Tážeme se pana ministra.

1. ) Ví pan ministr, jak se censuruje tisk?

2. ) Ví pan ministr o pucinach, pro které byla zabavena druhá část zmíněného článku v časopise »Bohemia«?

3 j Co hodlá pan ministr učiniti, aby se příště zabránilo přehmatům proti ústavně zaručené svobodě tisku?

V P r a z e dne 23. ledna 1932.

Jelínek,

Krumpe, Platzer, Scharnagl, Glasel, Heller, Viereckl, Wagner, Hodina, Zajíček, dr Petersilka, dr Peters, dr Rosche, dr Bacher, Oehlinger, Bobek, Greif, Windirsch, Frítscher, Kunz, Zierhut, Bohm, Halke.

1693/V.

Interpelácia

poslanca Hrušovského, Polívky, Bazaly

a druhov ministru vnútra a ministra školstva a nár.

osvety

o darovanie obecnej ľudovej školy do vlastníctva rún. kat. cirkve v Berekseku.

Obecné zastupiteľstvo obce Berekseku dňa 30. septembra 1927 väčšinou hlasov usnieslo sa, že novú Tudovú školu, ktorú obec v tom roku s nákladom vyše 600. 000. - Kč vystavila, daruje rím. kat. církvs a povoluje, aby vlastníctvo aj pozemnoknižna bolo prevedené.

Proti tomuto usneseniu obecného zastupiteľstva odvolali sa jednotliví občania berekseckí na okresný úrad v Hlohovci s tou žiadosťou, aby okresný výbor prejednal túto záležitosť a zrušil usnessnie obecného zastupiteľstva, a to z toho dôvodu, že v smysle § 25 zákonného článku XXXVIII z roku 1868 sa nepovažujú za cirkevné školy tie školy, ktoré z obecného majetku a dôchodku sú vydržiavané od celej obci bez rozdielu náboženstva.

Mimo toho žiadatelia sa odvolali ešte i na nariadenie bývalého uhorského ministerstva školstva zo dňa 11. novembra 1889 číslo 21. 717 v ktorom na vysvetlenie citovaného § sa uvádza,. že z obecných dôchodkov vystavená škola môže byť Jen obecná. Ďalej dľa nariadenia býv. uhorského ministerstva školstva z roku 1890 číslo 39. 065 politická obec nemôže byt nútená, aby cirkevnú školu podporovala, najviac obec sa môže usniesť z dobrej vôle že cirkevné školy podporuje.

Na základe tejto apelácie okresný výbor na svojom zasadnutí 29. novembra 1927 zrušil usnesenie obecného zastupiteľstva berekseckúho. Proti tomuto uisneseniu podala obe: odvolanie na Krajinský úrad v Bratislave.

Ačkolvek uplynulo už niekoľko rokov od tohoto odvolania Krajinský úrad záležitost túto dosiaľ nevyriešil,

V tomto mesiaci avšak obvodný notár v Mestečku u Hlohovca do jehož obvodu patri Bereksek obchádza jednotlivých občanov, ktorí pedáli apeláciu proti usneseniu obecného zastupiteľstva, a žiada od nich osvedčenia, aby svoju apeláciu proti obecné-