při tom sluší, že nákup prováděli zkušení odborníci a že nakupovalo se jen dobré osivo, z části i uznané osivo. Cena přídělová za skutečné dobré osivo byla stanovena za l q na 146 Kč za pšenici a 150 Kč za žito, tedy s ohledem na tehdejší ceny a na jakost osiva jistě nikoliv vysoká.
Přihlížeje k těžké finanční situaci zemědělců, jmenovitě na Slovensku, učinil jsem opatření, podle něhož jsou ti, jimž bylo v rámci této osivové akce přiděleno osivo, oprávněni, místo hotového zaplacení vrátiti toto osivo in nátura, a to bud1 najednou celé množství po žních v r. 1932, anebo polovinu v tomto čase a druhou polovinu po žních v roce 1933.
Jarní osivovou akci v r. 1932 provádí v zemi Slovenské zemský úřad v Bratislavě, a to z největší části za finanční účasti země a jen z menší části na podkladě citovaného zákona. Také v této akci možno v rámci omezených finančních prostředků přihlížeti při přídělu osiva k naléhavým potřebám jen těch krajů, které nemají následkem živelních pohrom v roce 1931 dostatek jarního osiva.
V Praze dne 22. března 1932.
Ministr zemědělství: Bradáč, v. r.
1692/IX.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Kopeckého a soudruhů
o konfiskaci časopisu Svazu proletářských
bezvěflců v Praze »Maják«
(tisk 1597/II).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z č. 24 časopisu »Maják« z 15. prosince 1931, zařízeně státním zastupitelstvím v Praze, bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno.
V Praze, dne 23. března 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Melssner, v. r.
1692/X.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Zápotockého a soudruhů
o odepřeném refundováni státních příspěvků k podporám v nezaměstnáni (tisk 1483/XIII).
Otázka dalšího poskytování předbežných náhrad státního příspěvku některým odborovým svazům, sdruženým v centrále rudých odbofA, byla vyřešena v prosinci 1931 a jsou tedy tímto svazům předběžné náhrady poukazovány stejně jako svazům ostatním.
V Praze dne 19. března 1932.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
1692/XI.
Odpověď
ministrů financi a obchodu na interpelaci poslance Čuříka a druhů
o zamýšleném zvýšení daně z obratu
u textilii a o paušalování této daně
(tisk 1613/IX).
Současná napjatá situace státních financi, mající původ v nepříznivých hospodářských poměrech, nuti vládu, aby uvažovala o všech prostředcích, jimiž by bylo možno zjednati rovnováhu mezi nezbytnými státními potřebami a klesajícími státními příjmy.
Při hledání nových zdrojů příjmů nebylo možno ponechati stranou ani daň z obratu, která je velmi význačnou složkou naši berni soustavy a u niž lze vzhledem k její všeobecnosti očekávati od zvýšení daňové sazby značný finanční výsledek.
Vedena těmito ohledy a pod tlakem nezbytnosti podává vláda zároveň návrh na zvýšení daně z obratu ve formě přirážek k této dani; na jehož důvodovou zprávu se v podrobnostech odkazuje.
Pokud se v interpelaci žádá o všeobecně paušalování daně z obratu, zejména u textilií, podotýkáme, že všeobecné paušalování daně z obratu nelze provésti pro četné zásadní překážky, jakož i z obavy před nedostačitelnosti výnosů daně při takové úpravě. V paušalování daně z obratu u některých předmětů nebo jich skupin se podle možnosti pokračuje; zejména otázka paušalování daně z obratu u textilii je předmětem zevrubného šetření ministerstva financí -a ministerstva obchodu.
Zakázati zásadně zřizování prodejen továren na textilní výrobky není možno. Tomu, aby textilní továrny zřizováním takových prodejen nedosáhly zmenšení celkového zatížení svých výrobků daní z obratu, je čeleno zavedením zvláštní přirážky k dani z obratu z dodávek, provedených prodejnami výrobních podniků, k němuž má dolíti podle výše uvedeného vládního návrhu.
V Praze dne 6. dubna 1932.
Ministr financí: Dr. Trápí, v. r.
Ministr průmyslu, obchodu a živností: Dr. Matoušek, v. r.
1692/XII.
Odpověď
ministra financí na interpelaci poslance Čuříka a druhů
o zamýšleném zvýšeni daně z obratu (tisk 1613/III).
Současná napjatá situace státních financi, mající původ v nepříznivých hospodářských poměrech, nutí vládu, aby uvažovala o všech prostředcích, jimiž by bylo možno zjednati rovnováhu mezi nezbytnými státními potřebami a klesajícími státními příjmy.
Při hledáni nových zdrojů přijmu nebylo možno ponechati stranou ani daň z obratu, která je velmi význačnou složkou naši berní soustavy a u níž lze vzhledem k její všeobecnosti očekávati od zvýšení daňové sazby značný finanční výsledek.
Vedena těmito ohledy a pod tlakem nezbytnosti podává vláda zároveň návrh na zvýšení
daně z obratu ve formě přirážek k této dani na jehož důvodovou zprávu v podrobnostech odkazuji.
V Praze dne 6. dubna 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
1692/XIII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců F. Neumeistra, J. Polacha, F. Nového a soudruhů
o přijímání kancelářských pomocníků do služeb MNO. a přemístění válečných poškozenců-státních zaměstnanců ze Slovenska a Podkarpatské Rusi do historických zemí (tisk 1507/VI).
Volná systemisovaná místa kancelářských pomocníků a pomocných zřízenců vojenské správy byla obsazena na základě řádně vypsané veřejné soutěže z roku 1931. Soutěž byla uveřejněna ve Věcném věstníku MNO. a v Úředním listě RCS. Lhůta k podání žádostí končila dne 30. dubna 1931. Uchazeči byli v soutěži upozorněni, že musí vyhovovati všeobecným podmínkám předepsaným vládním nařízením ze dne 7. července 1926, číslo 113 Sb. z. a n. (§ 7) a vládního nařízení ze dne 7. července 1926, číslo 114 Sb. z. a n. (§ 5).
Z uchazečů, kteří vyhovovali shora uvedeným podmínkám, byli především přijati všichni legionáři, kteří mají nárok na vyhrazená místa a přednostní právo podle zákona číslo 462/1919 Sb. z. a n. Dále byla dána přednost vzhledem k ustanoveni vládního nařízeni číslo 203/1922 Sb. z. a n., dětem a sirotkům po legionářích, délesloužícím poddůstojníkům a invalidům.
Tak z celkového počtu 62 pomocných zřízenců bylo přijato 52 legionářů, 7 délesloužících poddůstojníků a 3 zaměstnanci pro odbornou službu. Z celkového počtu 234 kancelářských pomocníků byli přijati všichni žadatelé legionáři, počtem 13 a délesloužící poddůstojnici počtem 56. Z 51 kancelářských pomocnic, vesměs písařek na stroji byla dána v prvé řadě přednost sirotkům po legionářích, dále dcerám vdov po vojenských gážistech a dcerám invalidů.
Jak patrno, postupovala vojenská správa při přijímání nových zaměstnanců v duchu platných zákonů a nařízení.
Jelikož uchazeči vyhověli předepsaným podmínkám, byli řádně přijati a ve službě se plně, namnoze i výborně osvědčili, mohli by býti propuštěni jen za splnění zákonem předepsaných podmínek.
Přemístění zaměstnanců, kteří žijí odloučeně od svých rodin a jimž se vyplácejí z tohoto titulu zvláštní přídavky (diety), provádí vojenská správa postupně. Valná část těchto zaměstnanců byla již přemístěna koncem roku 1931 do posádek, kde měli zajištěný rodinný byt a kde žily jejich rodiny.
Zároveň zařídila vojenská správa potřebné, aby případným přemístěním svobodných zaměstnanců byla uvolněna místa pro přemístění těch žadatelů, kteří uvádějí zvlaží závažné důvody a mají v příslušné posádce zajištěn rodinný byt.
V Praze dne 29. března 1932.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský, v. r.
1692/XIV.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Štětky a soudruhů
ministru vnitra
o případu Jana Podoljáka (tisk 1558/XV).
Jelikož interpelace nedotýká se oboru působnosti ministra vnitra, nýbrž náleží do oboru působnosti ministerstva spravedlnosti, převzal jsem její zodpovědění.
Trestní řízení proti Jiřímu Welsburgovi pro přečin těžkého ublížení na těle bylo usnesením obžalobního senátu krajského soudu v Nitře z 22. května 1931 sice zastaveno, avšak veřejný žalobce zařídil doplnění výslechem svědků a poškozeného pro zjištění, je-li důvod k obnově trestního řízení.
V Praze dne 14. března 1932. Ministr spravedlnosti: Dr. Melssner, v. r.
1692/XV (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství a ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Holoty a druhů
o nedopatřeních, ku kterým došlo při akci
přídělu osiva, poukázaného malorolníkům
v Bešenově (tisk 1422/XII).
Zemský úřad v Bratislavě, prováděje osivovou akci na podzim 1931, přidělil do obvodu notariatu v Dolním Ohaji 400 q osivově pšenice. Podle rozvrhu okresní nouzové komise mělo býti těchto 400 q pšenice rozděleno jednotlivým obcím takto: Dolný Ohaj 90 q, Hůl 90 q, Rendva 80 q. Bešeňov 100 q, Valkáz 40 q. Než došlo k dodání osiva, oznámil zemský úřad všem okresům zúčastněným na osivově akci, že se uvažuje o rozšíření osivové akce a že kde toho vyžaduje skutečná potřeba, může býti pravděpodobně počítáno se zvýšením přídělu o 40-50%. Obvodní notář v Dolním Ohaji v důsledku tohoto sdělení, které ovšem bylo pouze předběžné a nezávazně, a v předpokladu, že obce jeho obvodu obdrží ještě další příděl osiva v množství 200 q, rozdělil 385 q osiva v obcích Dolní Ohaj, Hůl a Rendva. Další příděl osiva se zbytkem 15 q měl se dostati obcím Bešeňov a Valkáz.
Později se však ukázalo, že nutno zvýšiti příděl podzimního osiva v jižních okresích Slovenska, které loňskými živelními pohromami nejvíce byly postiženy a byly proto z dalšího přídělu osiva vyloučeny některé okresy a mezi nimi také 'okres Vráble, v němž jsou shora zmíněné obce. Tím se stalo, že obci Bešeňov nedostalo se ono množství osiva, jež pro ni bylo určeno.
Závadný postup notáře v Dolním Ohaji byl mu ihned vytknut okresním úřadem ve Vráblech.
Proto při provádění jarní osivové akce (1932) bylo obci Bešeňovu přiděleno 200 q ječmene a 30 q ovsa. j
V Praze dne 11. března 1932.
Ministr zemědělství: Bradáč, v. r.
Ministr vnitra: Dr. Slavik, v. r.
1692/XVI.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Štětky a soudruhů
o případu dělníka Emila Honla z Březové na Moravě (tisk 1536II).
Emil Honí byl soudem vyzván, 'aby nastoupil pravoplatně uložený trest na svobodě, zaslal soudu podání závadného obsahu, takže bylo proti němu znovu zavedeno trestní Uzení. Při výslechu svým chováním budil pochybnost, zda jest příčetný. Byl k návrhu státního zastupitelství soudem předvolán, aby jeho přičetnost byla vyšetřena.
V dřívějším civilním sporu, který Honí vedl jako žalobce proti československému železničnímu eráru, sám jeho právní zástupce výslovně uvedl, že Honí trpí silnou nervositou, hraničící s nepříčetností, a že pokládá za povinnost prohlásiti, že Honí v četných rozhovorech činil naň dojem nepříčetného člověka.
Poněvadž Honí přes několikeré vyzvání k soudu se nedostavil, bylo k žádosti znalců nařízeno jeho předvedení do ústavu pro choromyslné. v Brně k pozorování jeho duševního stavu. Posudkem lékařských znalců, kteří tam Honla pozorovali od 16. září do 3. listopadu 1931, byla u něho zjištěna duševní choroba paranoia querulatoria.
Podle úředního zjištění Honí se svou manželkou nežije a tvrzení o nemoci jeho ženy a dětí není správně.
Ostatní obsah interpelace netýká se oboru působnosti ministerstva spravedlnosti.
V Praze dne 29. března 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.
Překlad ad 1692/XV.
Válasz
. *
a földművelésügyi és belügyi miniszterektől
dr. Holota képviselő és társai interpellációjára
a beSenovi kisgazdák részére kiutalt búzavetőmag akció mulasztásai tárgyában (1422/XII. ny. -sz. ).
A bratislavai országos hivatal az 1931. évi őszi vetőmagakció vérgrehajtása alkalmával a Dolny Ohaj-i körjegyzösék körzetébe 400 q búzavetőmagot utalt ki. A járási inségválasztmány tervezete szerint ez a 400 q az egyes községek között következőleg lett volna kiosztandó: Dolny Óhaj 90 q, Hűl 90 q, Rendva 80 q, BeSeiíov 100 q, Valkáz 40 q. Mielőtt a vetőmag kiosztására került volna sor, az országos hivatal a vetőmagakción érdekelt valamennyi járásnak tudtul adta, hogy a vetőmagakció kiszélesbítése van tervbe véve s hogy ott, ahol azt a tényleges szükség megköveteli, a kiosztás 40-50%-kai leendő felemelésére lehet számítani. A Dolny Ohaj-i körjegyző emez előzetes és kötelező erővel nem bíró közlés folytán és feltételezvén, hogy körzetének községei további 200 q vetőmagkiosztásban részesülnek, 385 q vetőmagot Dolny Óhaj, Hűl és Rendva községek között osztott ki. A további kiosztás 15 q maradékkal együtt Besenov és Valkáz községeknek lett volna juttatandó.
Később azonban kitűnt, hogy Szlovenszkó déli járásainak vetőmagosztályrészét kell felemelni, mert eme járások a tavalyi elemi csapásoktól legtöbbet szenvedtek, s ez okból egyes járások, közöttük a fent nevezett községeket magában foglaló Vráble-i járás is, a további vetőmagkiosztásból kizárattak, így történt, hogy BeSefiov község a vetőmagból a számára megállapított mennyiséget nem kapta meg.
A Dolny Ohaji jegyző hibás eljárását a Vráblei járási hivatal azonnal kifogásolta.
Ezokból a tavaszi (1932) vetőmagakció végrehajtása során BeSefiov községnek 200 q árpa és 30 q zab osztatott ki.
Praha, 1932. március ll. -én.
A földmüvelésügyi miniszter: Bradáí s. k.
A belügyi miniszter: Dr. Slávlk, s. k.