Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedání.
1692.
Odpovědi:
I. ministra zahraničnich věcí na interp. posl. Seidla, Staňka a soudr. o překládání kancelářských zaměstnanců (tisk 1547/1 V),
II. ministra financí na interp. posl. Seidla, Jurnečkové-Vorlové a sowdr. v záležitosti) propouštění vdaných žen ze státních služeb (tisk 561/Ví),
III. ministra financí na interp. posl. Seidla, Chalupy a soudr. o dodržování pořadí pomocných kancelářských úředníků při povyšováni do vyšších platových stupnic při stejné kvalifikaci (tisk 1407/VII),
IV. ministra sociální péče na interp. posl. Petra, Bezděka a druhů o volbách správních orgánů Všeobecného pensijního ústavu a pojištovacích soudů pro pensijní pojištěni (tisk 769/XIII),
V. ministra zemědělství a ministra- spravedlnosti na interp. posl. Hrušovského a druhů ve věci Svazu rolnických vzájemných pokladnic (tisk 1205/III),
VI. vlády na interp. posl. Bečko, dra Ivanky, Stundy, Lišky, dra Mičury, Petroviče, Dani- hela a druhů, co mini podniknouti ve věci nepřiměřené ceny třaskavin (tisk 1379/VIH),
VII. vlády na interp. posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky a druhů o poměrech a platech dílovedoucích čsl. tabákové režie (tisk 1422/VII),
VIII. ministra zemědělství na interp. posl. Danihela, dra Polyáka, dra Pružinského a druhů o osivové akci na Slovensku (tisk 1483/VII),
IX. ministra spravedlnosti na interp. posl. Kopeckého a soudr. o konfiskaci časopisu Svazu proletářských bezvěrců v Praze »Maják« (tisk 1597/11),
X. ministra sociální péče na interp. posl. Zápotockého a soudr. o odepřeném refundování státních příspěvků k podporám v nezaměstnání (tisk 1483/XIII),
XI. ministra financí a ministra obchodu na interp. posl. Cuříka a druhů o zamýšleném zvýšení daně z obratu u textilií a o paušalováni této daně (tisk 1613/IX),
XII. ministra financí na Interp. posl. Cuříka a druhů o zamýšleném zvýšení daně z obratu (tisk 1613/HI), - "
XIII. ministra národní obrany na interp. posl. Neumeistra, Polacha, Nového a soudr. o přijímání kancelářských pomocníků do služeb MNO a přemístění válečných poškozenců-státních zaměstnanců ze Slovenska a Podkarpatské Rusi do historických zemí (tisk 1507/VI),
XIV. ministra spravedlnosti na interp. posl. Štětky a soudr. ministru vnitra o případu Jana Podoljáka (tisk 1558/XV),
XV. ministra zemědělství a ministra vnitra na interp. posl. dra Holoty a druhů o nedopatřeních, ku kterým došlo při akci přídělu osiva, poukázaného malorolníkům v Bešeftově (tisk 1422/XII),
XVI. ministra spravedlnosti na interp. posl. "Štětky a soudr. o případu dělníka Emila Honla z Březové na Moravě (tisk 1536/11).
1692/1.
Odpověď
ministra zahraničních věci
na Interpelaci poslanců Františka Seidla, Františka Staňka a soudruhů
o překládáni kancelářských zaměstnanců (tisk 1547/IV).
O překládání zaměstnanců zahraniční služby jsem se podrobně vyjádřil ve své odpovědi na interpelaci poslance Františka Seidla a soudruhů
0 snížení zahraničních přídavků a překládání zaměstnanců (tisk 1407/XI) a k této odpovědi (tisk 1600/IV) poukazuji.
Výměna zaměstnanců všech kategorií u všech zastupitelských úřadů děje se v rámci systemisace plánovití podle potřeby služby. Je tomu tak
1 u generálního konsulátu ve Vídni, o němž se interpelace zvláště zmiňuje, uvádějíc případy přeložení několika kancelářských zaměstnanců k jednomu termínu. Takovéto přeložení Je ovšem jenom částí zmíněné plánovité výměny celkově, a proto Z něho^nelze vyvozovati důsledky, jak činí interpelace, která přihlíží jenom k výměně kancelářských zaměstnanců, provedené k 1. říjnu 1931. Již další díl této částečné výměny, provedený k 1. lednu 1932, totiž ukazuje? že ministerstvo zahraničních věcí, plníc stanovený plán, odvolalo od generálního konsulátu ve Vídni v těchto dvou termínech celkem devět kancelářských sil a nahradilo je osmi. Při tom podle jednotlivých platových stupnic byli odvoláni kancelářští zaměstnanci: jeden ve 4., jeden v 5., pět v 6. platové stupnici a dva vrchní oficianti; a nahrazeni byli zaměstnanci: dvěma v 5., třemi v 6. platové
. stupnici, dvěma kancelářskými pomocníky a jedním smluvním úředníkem. Nebyla tu tedy provedena výměna tak, aby byla nižší kategorie nahrazována VYŠŠI, anebo aby celkový výsledek výměny znamenal vyšší zatížení státní pokladny
zdražením zahraniční agendy, jak nesprávně vytýká interpelace.
Otázku rozšířeni systemisace, za něž se interpelace přimlouvá, bude možno řešiti, jak známo, podle usneseni vlády, až při budoucí úpravě systemisace ve všech oborech státní služby.
V Praze dne 16. března 1932.
Ministr zahraničních věci: Dr. Eduard Beneš, v. r.
1692/II.
Odpověď
ministra financí
na Interpelaci poslanců Františka Seidla, Marie Jurnečkové-Vorlové a soudruhů
v záležitosti propouštění vdaných žen ze státních služeb (tisk 561/VI).
Bývalá kancelářská oficiantka tabákové režie Marie Vančurová, roz. Konstantová, provdala se dne 30. srpna 1924. Podle odst. 4. § 35 nař. č. 21/1914 ř. z. byl její služební poměr dnem provdání bez dalšího zrušen. Na žádost byla však dále výjimečně ponechána ve službě do 30. června 1925 s dosavadními požitky s výslovným upozorněním, že její služební poměr byl podle citovaného ustanoveni dnem provdání zrušen a že z dalšího výjimečného ponechání ve službě nevyplývají jí žádná další práva. Teprve však dnem 30. června 1928 byla ze služby kancelářské propuštěna.
Nové žádosti Vančurové ze dne 26. března 1928 za přeřadění do dělnického, stavu tabákově režie bylo pak vyhověno a byla dnem 30. Června 1928 zařaděna do stavu dělnického jako písařka.
Bylo tudíž postulováno podle platných předpisů a jmenované bylo kromě toho umožněno další setrvání ve službě.
Podle § 8, odst. 2. vl. nař. č. 113/26 Sb. z. a n., lež bylo vydáno podle § 210 P. Z., jest po provdání zaměstnankyně neprodleně zaříditi, čeho by snad bylo třeba v zájmu služby.
Přihlížejíc k tomuto ustanovení vyhradilo si ministerstvo financí, aby mu podřízené úřady předkládaly k schváleni všechny případy, v nichž by hodlaly užiti § 8 odst. 2. vl. nař. čís. 113/26 Sb. z. a n. k rozvázání služebního poměru u osob, u nichž nastaly předpoklady uvedené pod č. 5 a 6, odst. 1) cit. § u, s vylíčením důvodů, které v zájmu služby radí k tomuto opatření.
Tím zaručuje se jednotnost prakse u všech ministerstvu financi podřízených úřadů a ministerstvo financí má možnost náležitého přezkoumáni každého jednotlivého případu s hlediska zájmu služby.
Zároveň dlužno však zdůrazniti, že otázka přijímání vdaných žen do státní služby, resp. jejich ponechávání ve státní službě stává se v době značně nezaměstnanosti stále palčivější.
V Praze dne 19. března 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
Není proto podle § 7 odst. 7 platového zákona vůbec nutno, aby kancelářský oficiant, jenž má býti jmenován kancelářským úředníkem, byl již pomocným kancelářským úředníkem, anebo aby měl určité pořadí v osobním stavu pomocných kancelářských úředníků.
Poněvadž skutečně odsloužená doba ve služebním poměru, z něhož se kancelářští úředníci podle § 7 odst. 7 platového zákona doplňují, jest jedinou podmínkou pro jmenováni kancelářským úředníkem, jest ve shodě se zákonem, když se jmenuji kancelářskými úředníky při stejné Jinak kvalifikaci oficianti podle délky skutečně odsloužené doby, t. j. podle svého služebního stáří, a nikoliv podle služebního pořadí, jaké jim přísluší na základě pouhé započitatelné doby ve stavu pomocných kancelářských úředníků.
Že při propůjčování služebních míst v 7. plat. stupnici nedává se přednost zaměstnancům mladším na úkor stejně kvalifikovaných zaměstnanců starších, tomu zvláště nasvědčuje skutečnost, že v interpelaci uvedený pomocný kancelářský úředník (kancelářský oficiant) s pořadovým číslem 174 slouží vůbec od 1. února 1921 a kancelářským oficiantem byl ustanoven dnem 1. února 1924, kdežto tamže uvedený kancelářský pomocný úředník (vrchní kancelářská oficiantka) s pořadím 309 (jež byla ustanovena v 7. plat. stupnici) slouží vůbec od 1. prosince 1917 a kancelářskou oficiantkou byla ustanovena dnem 25. června 1921.
Nemám proto důvodu k změně dosavadního postupu.
V Praze dne 24. března 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
1692/III.
Odpověď
ministra financi
na interpelaci poslanců Františka Seidla, Rudolfa Chalupy a soudruhů
o dodržování pořadí pomocných kancelářských úředníků při povyšováni do vyšších platových stupnic při stejné kvalifikaci (tisk 1407/VII).
Podle § 7, odst. 7 platového zákona jest podmínkou ustanovení kancelářského oficianta kancelářským úředníkem, že skutečně ztrávil určitou minimální dobu ve vlastnosti oficianta, resp. pomocníka. Ani tento předpis ani jiné předpisy, zejména § 210, odst. 2, platového zákona a předpisy části druhé vládního nařízeni č. 113/1926 Sb. z. a n. o pomocných kancelářských úřednících ve veřejnoprávním poměru neobsahují dalších požadavků pro ustanovení kancelářským úředníkem a nestanoví nikde výhod pro pomocně kancelářské úředníky.
1692/IV.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců Al. Petra, Bedř. Bezděka a druhů
o volbách správních orgánů Všeobecného
pensijního ústavu a pojišťovacích soudů
pro pensijní pojištění (tisk 769/XIII).
Ve svém prohlášení, předneseném dne 13. listopadu 1931 v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny Národního shromáždění, vylíčil jsem, jaké kroky podniklo ministerstvo sociální péče, aby zabezpečilo řádné fungování správních orgánů nositelů sociálního pojištění. Poukázal jsem jmenovitě na příslušné legislativní práce k uve-
děnému čili směřující. Je to v oboru pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách osnova zákona o novelisaci zákona číslo 26/1929, týkající se legalisace aktů správní komise Všeobecného pensijního ústavu a správních výborů, pokud se týče správní komise jeho zemských úřadoven a přípravy voleb. Dále je to hotová již osnova vládního nařízení, kterým se vydává řád o volení členů výboru Všeobecného pensijniho ústavu, členů výboru, jeho úřadoven, přísedících pojišfovacích soudů a vrchního pojišťovacího soudu. V prohlášení poukázal jsem též na úsilí ministerstva sociální péče o konečné vyřízení těchto osnov, jež jsou v meziministerském řízení.
Pokud jde o konstituování pojišťovacích soudů a vrchního pojišťovacího soudu pro pensi: " pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, dovoluji si poznamenati, že přísedící i náhradníci pojišťovacích soudů v Praze, Brně a Bratislavě jakož l vrchního pojišťovacího soudu v Praze byli jmenováni podle § 194 zákona čís. 26/1929 počátkem roku 1931. Jmenování bylo vyhlášeno v Úředním listě republiky Československé dne 6. března 1931. Pojišťovací soudy i vrchní pojišťovací soud jsou od té doby v činnosti.
V Praze dne 19. března 1932.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
1692/V.
Odpověď
ministra zemědělství a ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Ig. Hrušovského a druhů
ve věci Svazu rolnických vzájemných . pokladnic (tisk 1205/III).
Svaz rolnických vzájemných pokladnic v Bratislavě, jakmile mu došlo udání proti řediteli Svazu rolnických vzájemných pokladnic v Bratislavě Janu Cablkovi, totiž, že bral u příležitosti opatřování úvěru při provádění parcelace od parcelanta Desidera Kleina úplatky, zavedl neprodleně proti obviněnému řiditeli Janu Cablkovi disciplinární řízení a pověřil jeho provedením vyšetřující komisi, které súčastnil se též zástupce ministerstva zemědělství.
Vyšetřovací komise provedla potřebné šetře-
'ftt lak výslechem udavatele Desidera Kleina, tak
óbVm&ittfl řiditele Cablka, jakož i svědků, ne-
byla však přes to hodnověrnost obvinění proti řiditeli Cablkovi vznesených prokázána.
Průběhem vyšetřování bylo pouze zjištěno, že řiditel Cablk vyminil si - Cablk to nepopirá - u příležitosti zprostředkování parcelačnich úvěrů peněžitý obnos 100. 000 Kč, kteroužto částku uložil na 2 vkladní knížky pro kulturní účely, zejména na podporu studujících synů dirigentů rolnických vzájemných pokladnic, o čemž též na veřejném shromážděni dirigentů podal zprávu. Částky ty měly býti jmenovanému účelu věnovány jen v tom případě, když by úvěrová účast pokladnic na parcelaci setkala se se ziskem pro pokladnice.
Ježto pak řiditel Cablk, který již před dvěma roky zamýšlel se vzdáti místa řiditele Svazu, mezitím podal žádost za propuštěni ze služeb Svazu, vzala správní rada Svazu rolnických vzájemných pokladnic, jež je podle stanov oprávněna přijímati a propouštěti zaměstnance, tuto resignaci na vědomí a řiditele Cablka, řídíc se předpisy obchodního zákona či. XXXVII z r. 1875, propustila.
Při provádění parcelace ve Stárni a Jánošovcich poskytly súčastněné pokladnice zápůjčky zálohou po krátkou dobu, než Hypoteční banka, fil. v Bratislavě, která jest vázána na splnění určitých kautel, zápůjčky ty převzala. Zmíněné pokladnice sledovaly ten účel, aby poskytnutím úvěru umožnily provedeni parcelace a aby tím opatřeny byly co největšímu počtu zemědělců potřebné a levné pozemky. Postup tento byl Svazu rolnických vzájemných pokladnic znám a nebylo proti němu nic namítáno. Ježto pak tato velmi spletitá úvěrová akce parcelační, která se stala v době, kdy Cablk byl řiditelem Svazu a který tudíž byl zodpověděn za řádný chod Svazu a rolnických vzájemných pokladnic vůbec, při Jeho propuštění ze služeb Svazu nebyla zlikvidována - dá se očekávati, že se tak stane co nejdříve - vyhradila si správa Svazu rolnických vzájemných pokladnic uplatňovati proti řiditeli Cablkovi náhradu škody, která by Svazu a súčastněným pokladnicím z této úvěrově akce parcelační zaviněním nebo opomenutím téhož v době jeho působení jako řiditele Svazu vznikla. Ježto, jak zmíněno, není dosud tato parcelační akce skončena, není známo, zda, po případě jakou ztrátu přinese tato akce.
K výtce interpelace, totiž že řiditel Cablk byl do služeb Svazu rolnických vzájemných pokladnic přijat, ačkoliv vedoucí funkcionáři Svazu byli před ním varováni, a ač bylo poukazováno na to, že Slovenská banka, kde dříve Cablk byl ve službě, s ním udělala smutné zkušenosti, se podotýká, že Svaz rolnických vzájemných pokladnic podle svého sdělení nebyl upozorněn a varován před přijetím řiditele Cablka do služeb Svazu.
Jak shora uvedeno, byla záležitost vyšetřena a byly učiněny všechny kroky, aby pokladnice neutrpěly škody.
Ježto pak ostatní funkcionáři Svazu postupovali podle platných předpisů zákonných a sta-
nov, nemá podepsaný ministr zemědělství důvodu k nějakému dalšímu opatřeni a poznamenává při tom, že Svaz rolnických vzájemných pokladnic a jeho zodpovědní funkcionáři, jsouce si plně vědomi důležitosti úkolu rolnických vzájemných pokladnic, jakož i zodpovědnosti plynoucí z úkolu tohoto a z důvěry jim věnované, plní své povinnosti řádně a svědomitě s plným pochopením této záslužné věci. Dokladem toho jest neobyčejný rozkvět těchto lidových peněžních ústavů, které při poměrně malých prostředcích a v krátké době dokázaly, že přemrštěná míra úroková na Slovensku a Podkarpatské Rusi byla snížena na úrok snesitelný.
Kontrolu nad rolnickými vzájemnými pokladnicemi a Svazem rolnických vzájemných pokladnic vykonávají podle platných zákonných předpisů v prvé řadě vlastní orgány a orgány revisní a konečně příslušné obchodní soudy. Ministerstvo zemědělství vyhradilo si výkon kontroly při povoleni bezúročných vkladů a příspěvků na režii.
Pokud se týče oboru působnosti ministerstva spravedlnosti, sděluje podepsaný ministr spravedlnosti, že státní zastupitelství v Bratislavě navrhlo u krajského soudu v Bratislavě zavedení trestního řízeni proti Janu Cablkovi pro přečin podle § 3, odst. 1 zák. č. 178/1924 Sb. z. a n. a pro zločin podle § 363 trestního zákona a proti Desideru Kleinovi pro přečin podle § 2, odst. 1 zák. č. 178/1924 Sb. z. a n. Trestní řízení není dosud skončeno a proto nelze o jeho výsledcích blíže se vyjádřiti.
V Praze, dne 9. března 1932.
Ministr zemědělství: Bradáč, v. r.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.
1692/VI.
Odpověď
vlády
na Interpelaci poslanců J. Bečko, dra
Ivanky, Stundy, J. Lišky, dra Mičury,
J. Petroviče, Danihela a druhů,
co míní podniknouti ve věci nepřiměřené ceny třaskavin (tisk 1379/VIII).
Monopol látek výbušných byl zaveden zákonem z 15. července 1919, číslo 414 Sb. z. a n. Ku provedeni tohoto zákona bylo vydáno vládní
nařízení z 8. listopadu 1920, číslo 615 Sb. z. a n., které v § 1 stanoví, které výbušné látky jsou předmětem monopolu a v § 7, odst. 1 stanoví monopolní spotřební dávku pro předměty monopolu.
Zmíněný § 7 byl doplněn vládním nařízením z 29. záři 1922, č. 293 Sb. z. a n. novým posledním odstavcem, podle něhož může ministr financí při stanovení prodejních cen výbušných látek monopolní spotřební dávku přiměřeně dle potřeby snížiti.
Podle tohoto ustanovení byla monopolní dávka několikráte při úpravě cen výbušných látek snížena, takže dnes vesměs nedosahuje částek uvedených v § 7, odst. 1 vl. nař. č. 615/1920 a nečiní u žádné z průmyslových výbušnin 20% z prodejní ceny. Nutno zvláště zdůrazniti, že u dynamonu, jako bezpečnostní výbušniny nejvíce používané při důlní těžbě, vyšla monopolní správa spotřebitelům tou měrou vstříc, že snížila monopolní dávku dokonce pod 50% výše původně stanovené.
U výbušnin v interpelaci uváděných činila monopolní dávka podle § 7, odst. 1 vl. nař. číslo 615/1920 7 Kč za l kg, nyní činí u dynamitu I 5 Kč, u methanitu N 5 Kč a u dynamonu jen 3 Kč za l kg. Naproti tomu nynější velkoprodejní cena dynamitu I je 30 Kč, methanitu N 27 Kč a dynamonu 23. 50 Kč za l kg. Nečiní tedy monopolní dávka u žádné z těchto výbušnin 20% prodejní ceny.
Pokud jde o tvrzení, že továrně na výbušné látky se umožňuje kalkulovati tak, aby se jí zajistil výnos včetně úmoru investovaného kapitálu, jest. uvésti, že soukromá společnost, jíž bylo na základě usneseni vlády z 29. července 1919 uděleno oprávnění k výrobě monopolních látek výbušných, byla povinna v zájmu pohotovosti a obrany státu vybudovati novou továrnu o vysoké výrobní kapacitě, vyhovující veškerým moderním požadavkům doby. Továrnu bylo nutno vybudovati za těžkých hospodářských poměrů a s velikými finančními obětmi.
Aby společnost mohla dostáti všem závazkům ji uloženým, musela státní správa zaručiti ji též přiměřený čistý zisk.
Nová továrna je v plném provozu od roku 1924, tedy teprve 8 roků, a nikoliv jak tvrzeno více než 10 roků.
Pokud se poukazuje na ceny výbušných látek ve Švédsku, Německu a Maďarsku, dlužno zdůrazniti, že v uvedených státech jde vesměs o podniky staré, s kapitálem dávno amortisovaným, kdežto u nás jde o podnik nový, který je' poměrně krátkou dobu v provozu. Přes to docílilo ministerstvo financí, že při úpravě cen výbušin byla několikráte snížena též výrobní cena výbušin.
Tvrzení, že dynamit je 16krát dražší než před válkou, neodpovídá skutečnosti. Monopolní výbušné látky se dodávají dnes za monopolní prodejní ceny již franko stanice spotřebitele, po případě až na důl, kdežto ceny platné před převratem se rozuměly jen franko továrna nebo vojen-
ské skladišté. Uvážíme-li, že předválečná cena dynamitu byla 2. 10 K za l kg bez dopravy, kdežto dnešní cena dynamitu I pro rudné doly je 26. 50 Kč za l kg franko stanice spotřebitele, při čemž dopravně činí průměrně l Kč za l kg, jest cena dynamitu bez dopravy jen 25. 50 Kč za l kg. Tím docházíme k indexnímu číslu 12. Stejné Je tomu tak u dynamonu.
Dlužno pfi tom zdůrazniti, že dodávky výbušin franko stanice spotřebitele jsou nespornou výhodou pro doly. Také jakost našich monopolních látek výbušných jest prvotřídní a lepši co do výkonnosti než podobných snad lacinějších výrobků cizozemských.
Cena výbušin nemůže zatěžovati výrobní cenu rudy takovou měrou, jak páni interpelanti uvádějí, což vidno z tohoto příkladu. Na l tunu rudy spotřebuje se průměrně as 143 gr dynamitu I pro rudné doly za 3. 78 Kč (cena ve velkoprodeji 26. 50 Kč), tedy na l q rudy se spotřebuje dynamitu asi za 37. 8 h, v čemž zahrnuta je monopolní dávka částkou 7 h.
PožaduJÍ-li páni interpelanti, aby aspoň pro rudné doly byla zrušena monopolní dávka, dlužno uvésti, že výnosu monopolu látek výbušných nemůže se ministerstvo financí z důvodů rozpočtových vzdáti.
Monopolní správa neuzavírá se však tomu, aby ve vhodné době byly přezkoušeny výrobní náklady výbušných látek, musí však bráti ohled na prosperitu nové továrny na výbušné látky, jejíž vybudováni má s hlediska celostátního dalekosáhlý význam.
V Praze dne 31. března 1932.
Předseda vlády: Udrial. v. r.
Ministr financi: Dr. Trapl, v. r.
1692/VII.
Odpověď
vlády
na Interpelaci poslanců Hugo Bergmanna, Aloise Tučného, Bon. Procházky a druhů
o poměrech a platech dílovedoucích čsl. tabákové režie (tisk 1422/VII).
Je sice pravda, že za bývalé vlády rakouské byly platy ddovedoucích tabákové režie upravovány zvláštním výnosem, jinak však vztaho-
vala se na dllovedoucí příslušná ustanoveni platná pro státní sluhy, ježto náleželi do kategorie státních sluhů.
Po převratu domáhali se však dilovedouci toho, aby se stali podúředník, y.
Byli proto zařaděni do zákonných platových stupnic pro podúředníky s účinnosti od 1. září 1919.
V důsledku tohoto zařaděni museli býti i po vydání platového zákona převedeni do platových stupnic pro podúředníky.
Dilovedouci náležejí nyní do kategorie zřízenců pro odborné služby.
Dlužno zdůrazniti, že místa dilovedoucích čsl. tabákové režie jsou systemisována pouze v I. a II. platově stupnici, což znamená pro ně nespornou výhodu oproti ostatním zřízencům.
Zvláštní úprava platů, jak ji páni interpelanti pro dilovedouci požadují, znamenala by trvalé zatížení státních financí a vymyká se již z tohoto stanoviska jakékoliv úvaze v nynější době, která vyžaduje při nejmenším aspoň stabilitu dosavadních zákonných úprav.
V Praze dne 30. března 1932.
Předseda vlády: Udržal, v. r.
1692/VIIL
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců Danihela, dra Polyáka, dra Pružinského a druhů,
o osivové akci na Slovensku (tisk 1483/VII).
Rozsah tak zv. osivové akce, prováděné v podzimu 1931 na Slovensku, bylb třeba uvésti v poměr jednak k výši prostředků, zajištěných zákonem ze dne 16. července 1931, číslo 122 Sb. z. a n., o státní pomoci při živelních pohromách v r. 1931 k nápravě škod způsobených v zemědělství, jednak k primérnímu cíli zákona poskytovati pomoc ve formě úrokového příspěvku k zápůjčkám.
Osivo mohlo proto býti přidělováno pouze podle nejnaléhavější potřeby jen těm krajům, kde následky loňského katastrofálního sucha projevily se nejtížeji.
Přídělová cena řídila se podle toho, jak podařilo se osivo v celku nakoupiti. Poznamenati