Remarque: Le texte sera rédigé en tchécoslovaque et en roumain.

INSTRUCTIONS.  (Certificat Modèle « B ». )

Le titulaire du certificat est tenu de compléter exactement le carnet, annexé au certificat par les dates ayant trait aux ouvriers et à l'inventaire.

Le titulaire du certificat est tenu de se présenter avant le commencement des travaux dont il est chargé aux plus proches Autorités douanières et de police de son propre Etat et ensuite aux plus proches Autorités douanières et de police de l'Etat voisin. Ces formalités accomplies, le titulaire du certificat est autorisé à circuler sans entrave avec ses ouvriers le long et à travers la frontière sur le lieu des travaux indiqués dans le certificat. Le titulaire du certificat obligera ses ouvriers à n'apporter aucun préjudice aux intérêts de douane et autres des deux Etats.

Durant l'exécution des travaux le titulaire du certificat est tenu d'être porteur du certificat et du carnet, afin de pouvoir les présenter à la réquisition des organes de douane ou de contrôle des passeports.

Le titulaire du certificat et les ouvriers sous sa direction peuvent passer la nuit sur le lieu du travail ou dans la commune la plus proche (mais tout au plus éloignée 5 km de la frontière), dans ce dernier cas sous la condition que l'Autorité compétente (police, bureau de douane, mairie) en «oit avisée.

Le titulaire du certificat et les ouvriers sous sa direction sont «rtorisés d'emporter une provision de vivres et de tabac suffisante tout au plus pour deux jours ainsi que les effets de voyage indispensables; ces objets seront exonérés de droits de douane et d'autres taxes.

Les instruments et outils nécessaires à l'exécution des travaux peuvent être emportés par les ouvriers sous réserve de les rapporter à leur retour.

Le titulaire du certificat est tenu de déposer auprès de chacun des deux bureaux de douane une copie du carnet dûment complétée et d'aviser ces bureaux de tout changement concernant la liste des ouvriers et l'inventaire des instruments et outils.

Poznámka: Text bude vyhotoven v československém a rumunském jazyku.

INSTRUKCE. (Průkaz vzor "B". )

Majitel průkazu jest povinen přesně vyplniti sešitek, připojený k tomuto průkazu, daty o dělnících a inventáři.

Majitel průkazu jest povinen dostaviti se před započetím jemu svěřených prací k nejbližšímu celnímu a policejnímu úřadu vlastního státu a potom k nejbližšímu celnímu a policejnímu úřadu sousedního státu. Po splnění těchto formalit jest majitel průkazu oprávněn se svými dělníky bez překážek se pohybovati podél a napříč hranice v místě prací, označených v průkazu. Majitel průkazu zaváže své dělníky, aby se nedopouštěli ničeho, co by bylo proti celním a jiným zájmům obou států.

Při provádění prací musí majitel průkazu míti u sebe průkaz a sešitek, aby je mohl předložiti na vyzvání celních a pasových orgánů.

Majitel průkazu a dělníci pod jeho řízením mohou ztráviti noc na pracovním místě nebo v nejbližší obci, je-li nanejvýše 5 km vzdálena od hranice, v posledním případě s podmínkou, že bude o tom zpraven příslušný uraď (policie, celní úřad, obecní úřad).

Majitel průkazu a dělníci pod jeho řízením jsou oprávněni vzíti s sebou zásoby poživatin a tabáku, stačící nanejvýše na dva dny, jakož i nezbytné cestovní svršky; tyto předměty jsou osvobozeny od cla a jiných poplatků.

Nástroje a nářadí potřebné ku provádění prací, mohou míti dělníci s sebou, s podmínkou, že při návratu je vezmou zpět.

Majitel průkazu jest povinen složiti u každého z obou celních úřadů opis náležitě vyplněného sešitku a oznámiti těmto úřadům každou změnu v seznamu dělníků, nástrojů a nářadí.

 Dans le cas d'un changement des personnes chargées de l'exécution des travaux ou lors de l'accomplissement des travaux, le certificat y compris le carnet doivent être restitués à l'Autorité qui l'a délivré.

Při změně osob, pověřených prováděním prací, nebo při skončení prací musí býti průkaz i se sešitkem vrácen úřadu, který vystavil průkaz.

Důvodová zpráva k československo-rumunskému hraničnímu statutu.

Jako na jiných hranicích tak i na hranici čsl. -rumunské nedalo Československo z různých věcných (hlavně finančních) důvodů souhlasu k tomu, aby se mezinárodní delimitační komise zabývala úpravou právních otázek, vyplývajících z rozhraničení nebo s ním souvisejících, a proto delimitační komise ponechala vyřízení věci přímé dohodě obou států, účastněných na delimitaci. Jednání o této dohodě, zahájená po skončení činnosti delimitační komise v červenci roku 1926, skončila dne 15. července 1930 podepsáním předložené úmluvy o úpravě otázek, vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou československou a královstvím Rumunským (hraniční statut).

Při určování čsl. -rumunské hranice, pokud v délce 62 km probíhá neregulovanou řekou Tisou, měnící-mnohdy na sta metrů svoji polohu, vznikly delimitační komisi značné svízele, poněvadž československý návrh byl v mnohém protichůdný návrhu rumunskému, směřujícímu k stanovení hranice čarou, která by při změnách toku neměnila svoji polohu (hranice nepohyblivá), a k jejímu vyznačení v říčním korytě.

Československo, přihlížejíc k důležitosti voroplavby pro ohospodařování málo přístupných rozsáhlých lesů v Podkarpatské Rusi a k významu všestranného využití vody v zemědělství a při různém podnikání, žádalo, aby v zájmu obou států a k vyloučení hraničních sporů byla v budoucnu hranice v Tise určena střední čarou oné části koryta, ve které se provozuje voroplavba, a aby hranice tuto čáru sledovala i při posunech koryta (hranice pohyblivá), čímž by byl po vlastním území zaručen přístup k vodě i při nejnižších jejích stavech. Po provedení déle trvajících a obtížných studií uznala delimitační komise prospěšnost čsl. návrhu, určila hranici v Tise však jen definicí a do mapy ji nezakreslila jednak s odůvodněním, že jde o hranici pohyblivou (či. l, odst. 2), jednak proto, že se delegace účastněných států při vyšetřování její polohy v korytě v některých místech nemohly shodnouti na jednotném řešení.

Po doručení výsledku činnosti delimitační komise ve formě dokumentárního díla o hra-

ničních pracích Konferenci Velvyslanců podalo Rumunsko Konferenci rozklad, poukazujíc v něm zejména na stále jím tvrzenou praktickou neupotřebitelnost definice hranice v Tise, určené delimitační komisí. Následkem tohoto zákroku doporučila Konference Velvyslanců oběma státům, aby se ve věci dohodly a učinila na této dohodě závislým vydání dokumentárního díla oběma státům. Tuto dohodu představuje z větší části hlava IV hraničního statutu, ve které bylo náležitě dbáno jak hraničních, tak i vodohospodářských zájmů obou států. Další část dohody je rázu technického a bude záležeti v dodatečném vyšetření hraniční čáry v Tise podle definice delimitační komise a v jejím zakreslení do hraničních map.

K jednotlivým článkům úmluvy se podotýká toto:

K článkům l-4:

Hraniční statut vyplynul z delimitace a proto se jeho úvodem povšechně připomíná, jak je hranice v přírodě vyznačena a které jsou součástky dokumentárního díla (či. 1). Ježto mapy a popisy tohoto díla vznikly zpracováním polních náčrtků, budou podle sjednaných pokynů údaje těchto náčrtků rozhodující všude tam, kde v mapách a popisech z důvodů přehlednosti veškeré vyšetřené podrobnosti nebyly zobrazeny (či. 2) nebo, kde by vznikly rozpory mezi údaji těchto dokladů a záznamy náčrtků (či. 3, odst. 1). Poněvadž nejsou vyloučeny i chyby v polních náčrtcích, bylo na tuto okolnost pamatováno v čh 3, odst. 2.

Vymezení výspstní oblasti nad a pod zemí (či. 4) má praktický význam v letectví a hornictví.

K článkům 5-13:

Význam státní hranice vyžaduje zvláštní zákonité ochrany jejího označení v přírodě a způsobuje zatížení majitelů pohraničních pozemků různými služebnostmi, vyplývajícími z potřeby udržovati hranici přehlednou, schůdnou, a tam, kde probíhá toky, pokud možná nezměněnou. V Československu byl v tomto směru vydán zákon o státních hranicích ze dne 30. VI. 1921 č. 245 Sb. z. a n. a zákon o ochraně

hraničních mezníků a trigonometrických značek z téhož dne č. 254 Sb. z. a n. Aby předpisy o ochraně mezníků a závazky majitelů pohraničních pozemků byly v obou státech pokud možná jednotné, bylo snahou čsl. vyjednavačů uplatniti ve smlouvě zásady těchto zákonů. Této snaze odpovídají čl. 5, 6 a 8.

Ustanovení čl. 9-13 mají zajistiti řádné a účelné udržování hraničních znaků, zabezpečiti náležitou evidenci dokumentárního díla a upraviti rozvrh nákladů na oba státy.

Ustanovení čl. 7 znamená odchylku od platných vnitrostátních předpisů.

K článku 14:

Občasnými přehlídkami má býti umožněna vzájemná kontrola jednotného a správného udržování hraničních znaků, pokud jde o jednostranná opatření toho neb onoho státu, jakož i kontrola správnosti a účelnosti opatření, provedených společně.

K článkům 15-23:

Čsl. -rumunskou hranicí byla dotčena různá vodní díla na tocích, jimiž hranice probíhá nebo které přetíná, jakož i různé meliorace a pod. Bylo potřebí vodní práva, souvisící s těmito díly a zařízeními, oboustranně zajistiti a zabezpečiti jejich řádnou evidenci (čl. 15 a 16). Dále bylo nutné pamatovati na soukromoprávní ujednání o užívání vody, souvisící s uvedenými díly, na povinnosti služebností a na závazky, plynoucí z řečených vodních práv, tak, aby postavení osob, jichž se to týká, nebylo vedením hranic zhoršeno (čl. 17 a 18).

Aby vodními díly na hranici nebyly poškozeny veřejné a soukromé zájmy, byl přijat závazek o jich řádném udržování a provozování (čl. 20) a smluveny pokyny pro umožnění výkonu těchto práv a plnění povinností z nich vyplývajících (čl. 19).

Zvláštní pozornost byla věnována dosavadním a budoucím melioracím pozemků při hranici ustanoveními čl. 21, která odpovídají zásadám našeho vodního zákona. Přesnějšího vymezení pojmu obecného užívání vody (čl. 22) vyžadují poměry na hranici.

Předpisy čl. 23 mají zejména přispěti k tomu, aby nevhodným hloubením dna a zbavováním břehů a štěrkovišť porostů nebyl stav hraničních toků měněn na úkor zájmů veřejných a práv třetích..

Ustanovení čl. 16 a 20 znamenají odchylky od platných vnitrostátních předpisů.

K článkům 24-27:

Aby poměry na hranici nebyly zhoršeny, má se podle zásady vzájemnosti a parity poskytnouti ochrana zájemníkům obou států proti škodám, které by jim mohly vzniknouti při zřizování nových vodních děl (čl. 24).

Zvlášť vzpomenuto bylo oněch vodních děl, na jejichž vybudování mají oba státy zájem. Prohlášení, že uskutečňování těchto děl bude usnadňováno (čl. 25, odst. 1), nezavazuje ovšem ani jeden ani druhý stát k tomu, aby jejich stavbu finančně podporoval.

Zásady, sjednané v čl. 25, odst. 2, 3 a 4, mají usnadniti vodohospodářské podnikání na hranici, zameziti jednostranná opatření na úkor druhého státu a urychliti správní řízení.

Smluvená vzájemná podpora úřadů při výkonu předpisů vodní policie v hraničních tocích (čl. 26) má přispěti k zamezení různých incidentů na hranici.

Velký spád vody v hraniční trati Tisy a geologické složení území, kterým protéká, způsobují, že kmeny, pařezy a pod., vyskytující se v širokém říčním korytě, značně přispívají k změnám polohy koryta a tím i polohy hranice. Z tohoto důvodu budou nutné vyklizovací práce, na něž bylo pamatováno v čl. 27.

Ustanovení čl. 25, odst. 2, bod d), a odst. 3 znamenají odchylky od platných vnitrostátních předpisů.

K článkům 28-33:

Pro úřední řízení ve věcech vodoprávních na hranici bylo potřebí sjednati předpisy, které by při zachování výsostných práv obou států zabezpečovaly jak veřejné, tak i soukromé zájmy. Této potřebě, jakož i obecné snaze řešiti sporné případy arbitráží, odpovídají ustanovení čl. 28, 29 a 30.

Na řádnou evidenci nových vodních práv, na urychlení řízení a na vyloučení pochybností, které úřady podle smlouvy sluší považovati za úřady vodoprávní, bylo pamatováno ustanoveními čl. 31, 32 a 33.

Poněvadž by mohl text čl. 31 zavdati důvod k pochybnému výkladu, bude jeho ustanovení vyloženo při výměně ratifikačních listin v ten smysl, že při vodních dílech, která nejsou na hraničních tocích, jde o díla, která leží z části na území jednoho i druhého státu.

Ustanovení čl. 29, odst. 1, 3 a 4, čl. 30 a 31 znamenají odchylky od vnitrostátních předpisů.

K článkům 34-43:

V či. 34, odst. l, uvedené definice polohy a povahy hranice v Tise jsou pouhým opakováním rozhodnuti delimitační komise. K zabezpečeni obcí, mostů a pozemků je na Tise, mimo opevnění břehových svahů a jejich patek, nutné často prováděti i jiné regulační práce, jako výhony, usměrňující podélné stavby a vyhlubování dna k napřímení toku. Při výkladu či. 34, odst. l, bod e), mohlo by se státi, že by za "práce na ochranu břehů atd. " nebyly považovány všechny regulační práce, prováděné v říčním korytě, a proto bylo nutné definici delimitační komise doplniti ustanovením odst. 2 řečeného článku.

Jmenovaná řeka má na mnohých místech několik ramen, které při vyšších vodních stavech splývají v jeden tok. Po dobu trvání takovýchto stavů bylo by nemožné zájemníkům a na hranici službu konajícím orgánům blíže určiti její polohu v korytě a proto bylo sjednáno v či. 35 uvedené řešení, které plně odpovídá praktické potřebě.

Jak již dříve podotčeno, mění Tisa následkem svého značného spádu a geologického složení půdy často svoji polohu. Tato okolnost mohla by snadno vésti k nejasnostem neb i ke sporům o poloze hranice. V takovýchto případech bude v zájmu dobrého poměru obou států, aby byla s urychlením určena správná poloha hranice (či. 36). Aby se předešlo různosti názorů o způsobu tohoto určováni, doporučovalo se přesně stanoviti pokyny pro příslušné technické práce (či. 39) a dohodnouti se o vybudování a udržování vodočetných stanic k získání potřebných hydrotechnických dat (či. 37 a 38). Vodočty, které podle smlouvy má vybudovati a obsluhovati československo, byly před časem již zřízeny a jsou odečítány pro účely vodohospodářské; nevzniknou tedy tímto závazkem nové výdaje.

Ustanovení či. 40, odst. l nezavazuje ani jeden ani druhý stát k tomu, aby zde uvedené práee finančně podporoval.

Zkušenosti ukázaly, že je při tak rozháraných poměrech, jaké dosud panují na Tise, nutné při vodohospodářském podnikání postupovati se zvláštní obezřetností,, zejména jde-li o provádění a udržování staveb,, které by mohly míti vliv na odtokové poměry nebo na protilehlé území. Proto se doporučovalo sjednati pokyny o tom, v kterých případech bude ku provádění prací potřebí óbapolného souhlasu a jak bude nutné postupovati, kdyby se ukázalo, že provedené stavby poškozují zájmy druhého státu (či. 40-43).

Mapy, míněné v článku 40, odst. 3, byly pořízeny při delimitaci. Jejich vybavení podle převzatého závazku vyžádá si jen nepatrných nákladů.

K článkům U-48:

Obvyklý styk států cestou diplomatickou byl by na závadu včasnému provádění regulačních a udržovacích prací na Tise, a to jak po stránce odborné, tak i finanční. Proto se k snazšímu provádění této smlouvy zřizuje zvláštní smíšená technická komise pro Tisu l či. 44), stanoví se její organisační řád, pamatuje se na rozvrh nákladů vzniklých z její činnosti (či. 45 a 46) a vymezuje se její působnost; (čl. 47), se kterou souvisí i ustanovení či. 48.

K článkům. 49-55:

Přes utěšený pokrok v ohospodařování lesů na Podkarpatské Rusi bude ještě dlouho trvati než bude lze vyloučiti voroplavbu jako dopravní prostředek. Z té příčiny bylo nutné zvláště pamatovati na náležitou smluvní úpravu voroplavby v hraniční trati Tisy, dlouhé 62 km. To se stalo prohlášením voroplavby za volnou a bez poplatků (či. 49), zabezpečením stejného nakládání s osazenstvem a vory obou států (61. 50), určením plavební dráhy hlavním ramenem (či. 51) a stanovením postupu při jeho změnách (či. 52). V zájmu hraničním a k ochraně pobřežních obcí bylo pamatováno i na bezpečné ukládání vorového dříví (čl. 53) a na úpravu činnosti vodních přehrad (klausur), umožňujících voroplavbu při nižších vodních stavech (čl. 54). Zamýšlené sjednání voroplavebního řádu značně usnadní zásady dohodnuté v či. 55.

K článkům 56-64:

Na rozdíl od jiných hranic nejsou na čslrumumské hranici ani hraniční silnice ani hraniční cesty, t. j. takové, jejichž podélnou osou probíhá hranice, což jest okolnost s hlediska celních a policejních zájmů velmi příznůvá. Jsou zde jen silnice a cesty hranicí napříč přeťaté, o jichž udržování jedná čl. 56, a hraniční mosty. O udržování těchto mostů a o přehlídkách a přestavbách jích byly sjedinány povšechné pokyny (či. 57 a 58). Bylo pomatováno i na snazší udržováni a stavby takových mostů jalkož i na usnadnění udržovaná silnic přilehlého pohraničního pásma poskytováním cekiích úlev při dopravě materiálu (či 59).

Ujednání, obsažená v či. 60 a 61, mají zameziti jednostranná ztěžování při přechodu hranice.

Závazek, že vybudování nových přechodů přes hranici se může státi jen ve vzájemném souhlase (čl. 62), odpovídá zájmům obou států.

Celních a pasových úlev, o nichž je řeč v čl. 63, bude potřebí k usnadnění různého technického podnikání na hranici. Přímý styk silničních úřadů (čl. 64) byl sjednán, aby se zjednodušilo provádění smlouvy.

K článkům 65-68.

úprava společných dopravních a provozních zájmů na železnicích, udržování a užíváni tratí jedním státem na území státu druhého nenáleží do mezí hraničního statutu a proto se poukazuje na řešení zvláštními dohodami (čl. 65).

Čsl. rumunská hranice byla vedena místy poblíž železničních tratí. Provoz těchto drah mohlo by ohroziti špatné vodní hospodářství na tocích, tyto trati křižujících, jakož i různá opatření na území jednoho státu, při kterých by nebylo dbáno bezpečnosti poblíž probíhajících železnic státu druhého. K odvrácení těchto nebezpečí bylo sjednáno, že oba státy budou usnadňovati úpravy a udržování zmíněných vodních toků (čl. 66), což je však nezavazuje, aby tyto práce finančně podporovaly. Z těchto důvodů zajistily si také oba státy i šetřeni zájmů svých železnic při zřizováni staveb na sousedním území, zejména v místech, kde jejich požární obvod přesahuje hranici (čl. 67).

Není vyloučeno, že během doby bude nutné přestavěti nynější železnice, vedoucí podél hranice, nebo vybudovati i nové trati v její blízkosti. V takovýchto případech prospěje se věci, bude-li přihlíženo jak k návrhům železniční správy druhého státu, tak i k jeho předpisům (čl. 68).

Ustanovení čl. 67 a 68 znamenají odchylky od vnitrostátních předpisů.

K článkům 69 a 70:

Smluvní úprava rybářství byla by neúplná, kdyby se týkala jen oněch částí toků, kterými probíhá hranice, a nezabezpečovala zároveň účelné provozování rybolovu a ochranu ryb ve vodách jejich povodí. Poněvadž taková smluvní úprava vyžaduje značnějších předběžných šetření, bylo sjednání dohody odsunuto na pozdější dobu (čl. 70) a v hraničním statutu byla ohledně výkonu rybářství v hraničních tocích zdůrazněna jen zásada territoriální, vyplývající z principu státní svrchovanosti (čl. 69).

K článkům 71-79:

K usnadnění úřední a stavební činnosti na hranici, vyplývající z ustanovení statutu, zavádějí se zvláštní průkazy, jichž vzory jsou k úmluvě připojeny jako příl. I a II, a stanoví se celní a pasové úlevy pro ony úřední osoby, podnikatele a jejich personál jakož i dělníky, kteří při uvedené činnosti budou spolupůsobiti. Přímý styk úřadů ve věci průkazů zavádí se k urychlenému řízení.

K článkům 80 a 81:

Ve smlouvě nebylo lze jmenovitě uvésti úřady, příslušné k jejímu provádění, a proto mají býti vzájemně sděleny (čl. 80). Ustanovení hlavy I a II a čl. 34 jsou doplňkem dokumentárního díla hranice a proto bylo sjednáno (čl. 81), že i při výpovědi statutu zůstávají nadále v platnosti.