Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období.

5. zasedání.

1668.

Interpelace:

I. posl. Šamalíka, dra Daňka, Bezděka a druhů min. veřejných práci o postátněni okresní silnice Brno-Krtiny-Jedovnice-Ostrov-Sloup na Moravě,

II. posl. Šamalíka, dra Danka, Bezděka a druhů min. školství a národní osvěty o jednání řídícího učitele Karla Čapky v Molenburku, okres Boskovice na Moravě,

III. posl. Šamalíka a druhů předsedovi vlády o těžkých poměrech kolonistů v republice Československé,

IV. posl. Adámka, Janalíka a druhů min. pošt a telegrafů o předložení návrhu zákona o osvobození od poštovného,

V. posl. Šaláta a druhov min. zemědělstva v záležitosti poskytnutia pôžičky obci Detvianska Huta z viazaného vkladu »Pašienkového družstva detviansko-hutianského« na stavbu obecného domu,

VI. posl. dra Patejdla, dra Stránského, Fialy, Langra a druhů vládě republiky Československé o inženýru Karlu Richterovi, náměstku přednosty odboru pro udržováni tratě v Kyjově na Moravě,

VII. posl. Hrušovského, Polívku a druhov min. železnic vo veci pomerov na ružomberskom nádraží,

VIII. posl. Zeminově, dra Patejdla, Hrušovského a druhů vládě republiky Československé o poměrech v Podkarpatské Rusi,

IX. posl. Bergmanna, Tučného, Hrušovského, Davida, Jos. Tůmy, Polívky a druhů min. národní obrany a financí o vánočním příspěvku zaměstnanců vojenských lesních podniků v Malackách a Velkých Levárech,

X. posl. Bergmanna, Tučného, dra Patejdla, B. Procházky a druhů min. vnitra o platovému zákonu odporujícím ustanovení výnosu min. vnitra čís. 16. 360-13/31,

XI. posl. Bergmanna, Davida, dra Patejdla a druhů min. železnic o vojenské tarifní úmluvě o použití rychlíku vojáky a záložníky,

XII. posl. dra Gažíka a druhov min. školstva a národnej osvěty o statné ludové škole v obci Velké Rovně a o škol. inspektoru E. Pavlákovi,

XIII. posl. Tučného, Stejskala a druhá min. veřejných prací o kritických poměrech v kamenolomech na Skutečsku a Prosetínsku,

XIV. posl. Zeminové, Šmejcově, Pechmanové-Klosové, Richtra, dra Patejdla a druhů vládě ČSR, min. vnitra a spravedlnosti o projevu pražského arcibiskupa pana dra Karla Kašpara o civilním manželském sňatku,

XV. posl. Laňce, Zeminové, Hatiny a druhů vládě o důlním neštěstí ve Svatavě a na dole Kohinoor v Lomu u Mostu,

XVI. posl. B. Procházky, Fialy, Hatiny, Malého a druhů min. železnic o nezákonném propouštěni zaměstnanců mistní dráhy Slaný-Kačice,

XVII. posl. Fialy, B. Procházky, Malého a druhů min. železnic o provádění zaradování pomocných zaměstnanců do poměru zřízenců ČSD,

1668/1.

Interpelace

poslanců J. Šamalíka, dra L. Danka, B. Bezděka a druhů

ministrovi veřejných prací

o postátnění okresní silnice Brno-Křtiny -Jedovnice-Ostrov-Sloup na Moravě.

Jest velmi smutným zjevem, že nejkrásnější část Moravského Krasu - světoznámé, jeskyně Sloupsko-Šošuvské, Macocha a přilehlé jeskyně kol ní a jeskyně Ostrovské, dále jeskyně Křtinské a Ochozské nemají přímého spojení dopravního s hlavním městem Brnem. Vábivé partie Krasové, jako Rudické a Holštýnské propadání, Jedovnické rybníky, výletní koupaliště u Krtin postrádají tohoto spojení s Brnem rovněž. V neděle a svátky - za letní doby jezdí z Brna sta aut a autobusů úzkou okresní silnicí Krasovým územím až do Sloupá. Mračna prachu činí potíže nejen vedoucím aut, nýbrž i povozům, cyklistům a pěším chodcům. V obcích, přes něž okresní silnice vede, nemohou lidé nejen otevříti oken ale nesmí dlíti před domy, neboť záplava prachu silničního je ohrožuje.

Proto dovolává se celý Moravský Kras i města Brno a Líšeň, aby okresní silnice Brno-Mor. Kras přes Krtiny byla co nejrychleji převzata do státní správy a nákladem státu přebudována a rozšířena, v obcích pak vyasfaltována nebo vydlážděna.

Každý stát snaží se pozvednouti cizinecký ruch a umožniti zvláště cizincům pohodlný přístup k nejkrásnějším místům. V naší republice

dobudována byla silnice k Macoše, avšak spojení s hlavním městem Moravy - Brnem - státní silnicí Mor. Kras nemá.

Veškery obce v Mor. Krasu i města Brno a Líšeň předkládají ministerstvu veřejných prací žádosti, aby okresní silnice Brno-Křtiny-Sloup byla neprodleně převzata do správy státní a dle vypracovaných projektů byla přebudována.

V celém kraji panuje velká nezaměstnanost. Provedení přestavby této silnice znamenalo by zaměstnání několika set lidí, poněvadž možno na přestavbě pracovat současně na několika místech. Nouzovými pracemi na přestavbě silnice dostane se téměř celý náklad do rukou pracujícího lidu. Prováděním těchto prací stavebních docílí se úspora na vyplacených podporách nezaměstnaných a docílí se získání velmi nutné komunikace Krasové, která povznese návštěvu Mor. Krasu a přivodí oživeni cizineckého ruchu.

Podepsaní se proto táži:

Jste, pane ministře, ochoten s největším urychlením okresní silnici Brno-Mor. Kras přes Krtiny do Sloupá převzíti do státní správy a tuto dáti přebudovati, aby byla pro autovou i povozní dopravu vyhovující?

V Praze dne 16. března 1932.

Šamalík, dr. Daněk, Bezděk,

Sedláček, Roudnický, Janalík, Myslivec, Knotek,

dr. Nosek, Navrátil, dr. Novák, Adámek, Stašek,

dr. Dolanský, Světlík, Vaculík, Vičánek, Rýpar,

Stanislav, Košek, dr. Mičura, Kaňourek, Petr.

1668/II.

Interpelace

poslanců J. Šamalíka, dra L. Danka, B. Bezděka a druhů

ministru školství a národní osvěty

o jednání řídicího učitele Karla Čapky

v Molenburku, okr. Boskovice, na

Moravě.

Zemské školní radě moravské v Brně předložili rodiče dětí z Molenburku stížnost na řid. učitele Karla Čapku, který svým jednáním vyvolal velké rozhořčení mezi občanstvem.

Při vyučováni ve Škole přednášel dětem narození dítěte takovým způsobem, že se stydíme jím vyslovené věty uvésti do této interpelace. Čin ten vyvolal v celém školním obvodě obrovské pohoršení, takže rodiče z Molenburka u Blanska poslali řid. učiteli Čapkovi ostrý projev, jímž si takový způsob vyučováni rozhodně zakázali. Řid. učitel Čapka místo uklidněni lidu podráždil ho dalším činem, když při stravovací akci, při níž podávána dětem obyčejně polévka, v postní den pátek - dány dětem uzené vuřty. Katolický lid viděl v tom úmyslnou provokaci, poněvadž čin tento proveden byl přes varováni učitele náboženství.

I jeho veřejné působení v Molenburku jest takové, že stal se v Molenburku nemožným a veliká většina rodičů žádá jeho přeložení.

Dne 27. záři 1931 konaly se v Molenburku volby obecního zastupitelstva, při nichž strana lidová obdržela osm mandátů z patnácti. Při volbě starosty provedl řidiči učitel Karel Čapka agitaci a přemlouval členy zastupitelstva z lidové strany ke zradě, což se mu podařilo u Jos. Nedomy. Ten volil s republikánskou stranou starosty a za to byl zvolen náměstkem.

Před volbou starosty přišel k řid. školy Karlu Čapkovi člen obec. zastupitelstva z lidové strany Jakub Kala, domkář č. 39 z Molenburka, se svou sestrou, chtíce koupiti starší oděv. Řidiči Karel Čapka žádal za kabát 80 Kč a pravil: »Budete-li voliti s námi, kabát nebude státi nic a vás zvolíme náměstkem. Tak jsme to udělali také v Lipové (dřívější působiště řídicího). Pokus o získáni Karla Jakuba opakoval se se strany řídicího ještě jednou.

Tento čin řídicího učitele Karla Čapky jest znám po celé školní obci a budí proti němu velký odpor. Hrozí vypuknutí školní stávky.

Není možno dále trpěti, aby řídicí učitel, který má z děti vychovávati lidi pevného a čistého charakteru, takto jednal a mezi občanstvo vnášel rozbroje a sváděl je k takovému jednání!!

Podepsaní se táží:

Jsou panu ministrovi tyto případy známy?

Jest ochoten pan ministr neprodleně dáti vyšetřiti podané stížnosti občanstva z Molenburku u Blanska a po zjištěni pravdivosti učiniti opatření, aby se obci Molenburské vrátilo klidné soužití občanstva se školou?

V Praze dne 16. března 1932.

Šamalík, dr. Daněk, Bezděk,

Sedláček, Knotek, Vičánek, Myslivec, dr. Novák,

Stašek, Vaculík, Janalík, Adámek, Rýpar, Košek,

Navrátil, dr. Mičura, Stanislav, dr. Nosek, Petr,

Roudnický, Kaňourek, Světlík.

1668/III.

Interpelace

poslance Josefa Šamalíka a druhů předsedovi vlády

o těžkých poměrech kolonistů v republice Československé.

V roce 1925 na podzim byla provedena na dvoře Mladějovice u Šternberka kolonisace. Tak zv. rolnické nedíly byly utvořeny po 10 ha orné půdy bez budov. Na žádost mnohých byly tyto nedíly zvětšeny až do 17 ha orné půdy. V měsíci říjnu 1925 se tam přídělci nastěhovali společně do deputátních bytů a stájů zbytkového statku v Mladějovicích. Odtud jezdili svážet materiál na stavební místo půl hodiny vzdálené. Na jaře r. 1926 stavěli. budovy ve své režii, ovšem stavěli jen to nejnutnější, neb na víc peněz nebylo.

Uvádíme zde případ jednoho přídělce z Mladějovické kolonie:

»V měsíci záři 1925 bylo mi sděleno státním pozemkovým úřadem v Olomouci, že moje žádost o rolnický nedíl podaná je příznivě vyřízena a že se mi přiděluje nedil čís. 4 11. 11 ha orné půdy bez budov. Půda byla 1/3 řepnisko a 2/3 strniště ječmenisko. Pozemky mně byly již částečně známě tak, že jsem neváhal a svým podpisem potvrdil, že nedíl přijímám. Můj hotový kapitál činil 60. 000 Kč. Vlastni hospodářství jsme dosud neměli žádné. Pro hovězí dobytek jsme si ještě nadělali řepných skrojků na podzim 1925 při dvoře. Pro koně se muselo všechno koupit.

Na pozemky jsme museli složit hned 15. 000 Kč zálohu. Na stavbu nám pozemkový úřad půjčil 50. 000 KČ bezúročně na dlužní úpis, protože prý jsme nezastihli stavební ruch. Tato stavební půjčka 50. 000 Kč má býti splacena do 10 roků,

počínaje rokem 1927. Ve dvou lhůtách ročně splácíme po 2500 Kč 1/4 a 1/10, tedy ročně 5000 Kč. Dosavad jsme splátky dodržovali. Ale v roce 1931 následkem krise hospodářské to bylo nemožné. Z nedoplatků za pozemky státnímu pozemkovému úřadu se platí 5% úrok.

Za pozemky bylo nám účtováno i s měrným 69. 400 Kč. Později, když videi S. P. O. co nás stavby stojí, co nás stálo naše zařízení a vydržování dobytka do nové sklizně, tak účet za pozemky zrušil a účtoval 58. 000 Kč.

Stavěl jsem jen obytné stavení a chlévy a prostavěl jsem 115. 000 Kč, koupené dva koně v r. 1925 9. 000 Kč, jeden vůz 2. 000 Kč, brány a pluh 1. 000 Kč, jedna kráva 3. 700 Kč, jedna jalovice 1. 500 Kč, krmivo pro dva koně od 1. října 1925 do 30. května 1926 denně 25 Kč činí 5. 850 Kč. před žněmi přikoupil ještě jeden starý vůz 800 Kč, žáci stroj na splátky 4. 000 Kč, na jaře osivo a brambory 2. 000 Kč, v roce 1928 přikoupil jsem seci stroj 3. 500 Kč, v roce 1931 postavil jsem stodolu 27. 000 Kč.

V roce 1926 byli isme nuceni všichni společně zakoupit motorový pluh Excelsior, neb následkem zdržených prací polních a stálých dešťů nebylo možno na naši půdě jílovité koňským potahem utáhnout brázdu. Pluh stál 51. 000 Kč, je nás kolonistů zde 7, na jednoho přišlo průměrně přes 7. 000 Kč.

Též jsme si museli na svůj náklad zřídit silnici do naši kolonie, neb naše kolonie byla nám přidělena jako společný majetek. Obec se zdráhá převzít tuto cestu. Ač rekurs leží již rok na okresním úřadě ve Šternberků a dosud není vyřízen. Tato silnice, asi 350 m dlouhá, stála nás 16. 000 Kč, na každého přišlo 2. 300 Kč.

Zde je počítáno s každým haléřem a s každým stéblem slámy. U mnohých kolonistů, kteří se vyjadřovali, že to někdo aneb stát zaplatí, že stát neb strany nenechají je přijít na mizinu, jsou stavební náklady a investiční o 50% až 100% větši než moje, které zde uvádím.

Cukrovar nám poskytl zálohu na řepu 27. 000 Kč, splatnou na 6 roků, to je do r. 1932, na 5% úroku. Záloha je započítána v sumě celkového zařízení. Ročně asi máme splácet tyto obnosy:

Úrok ze zbytků splátky za pozemky 58. 000 Kč (zálohy) 15. 000 Kč, 43. 000 Kč X 5% 2. 150 Kč, stavební půjčka bezúročná každý rok 5. 500 Kč a 1/2% správní poplatek ze zbývající sumy 250 Kč. cukrovaru každý rok splátka 4. 500 Kč a úrok 5% ze zbytku činí průměrně 450 Kč, úrok z vedlejších dluhů 500 Kč, roční splátky činí tedy 12. 850 Kč. Jsme 5členná rodina, čeledín a děvečka, teď režie při hospodářství, daně a doplnění nářadí v hospodářství neb mnohé ještě chybí, které si musíme jeden od druhého vypůjčovat. Při dnešní hospodářské krisi je vyloučeno, abych mohl všechny povinnosti splnit, když jsme se nemohli loni vyrovnat, co se stane v roce letošním? Bude dluhů přibývat, místo aby ubývalo.

My kolonisté jsme toho názoru, že přidělil-li S. P. 0. zbytkové statky l ha půdy i s budo-

vami za cenu od 5-8000 Kč a jsou zbytkoví statkáři na tom hůř než my, aby nám kolonistům přišel l ha půdy, když ne za stejnou cenu, tak aspoň jen o 50% dráže jako nabyvatelům zbytkových statků. Kolonisté mají půdu zdraženu o celých 100% a to půdy druhotřídní; prvotřídní dostaly zbytkové statky. Pak by byla u kolonistů krise zažehnána. Aneb ať se nám škrtne zbytek stavebního úvěru, který činí teď asi 30. 000 Kč z 50. 000 Kč, když jsme stavební ruch nezastihli. V minulých letech za stavebního ruchu nastavělo se činžáků a vil v městech a na kolonisty hraničáře, kteří si musí každou maličkost vymáhat na obecním úřadě cestou stížnosti, se zapomnělo. Údaje tyto jsou správně udané, není nic přemrštěného, ještě mnohé věci chybí. Jen ať Bůh dá, by to štastně dopadlo, neb půjde-li to vše tak dál, marné naše namáhání. «

Klub poslanců čsl. strany lidové obdržel v kritické situaci kolonistů na Haidě u Hrušovan na jižní Moravě tuto prosbu:

»Podepsaní kolonisté prosí, aby jim poskytnuta byla stavební půjčka ve výši 50. 000 Kč a úroky z přídělů za 5 roků byly cestou zákona změněny v subvenci, či odpuštěny, neboť jinak bude zničena existence všech kolonistů na kolonii Haid u Hrušovan n. Jev., jižní Morava.

Naše kolonie, mající celkem 9 novostaveb, nemohla použíti dobrodiní zákona o stavebním ruchu, neboť byla stavěna roku 1927. Tyto stavby se prováděly v konjunkturní době a jsou tudíž velmi drahé, takže cena stavby 95. 000 Kč je dvojnásobná ceny za pozemky. Ve kterém hospodářství připadá na budovy z investovaného kapitálu 2/3 na pozemky 1/3, nemůže býti nikdy hospodaření rentabilní ani za normálních poměrů a na lepších půdách, jako jsou nám přidělené.

Průměrná výměra jedné kolonie je 70 měřic půdy IV. -VI. bonitní třídy, velmi lehkého rázu, na velmi četných místech promíšena štěrkem značné velikosti. Ornice Je průměrně výšky 20 cm a skorém každých 10 kroků jiného složení. Spodinu tvoří naplavený propustný písek se štěrkem promísený ve vrstvě 2-3 m silné. Na této žíznivé a vysýchavé půdě a při abnormálně suchém, na déšť chudém podnebí jižní Moravy jsou naše špatně, daleko podprůměrné sklizně vysvětlitelný.

Sklizeň z jedné měřice se pohybuje od 100 kg do 250 kg v letech na srážky bohatších a v letech sušších, kterých je zde většina, jako na př. loňský rok 1931, nebylo někde ani 50 ks; z jedné měřice. Ani bývalý majitel nehospodařil zde soběstačně a dovážel hlavně píci a krmení na Haid ze dvorů druhých.

Kapitál, který si kolonisté donesli na splacení a pořízení inventáře, činil od 70. 000 Kč do 150. 000 Kč. Nyní po konečném vyúčtování se S. P. Ú. bude činiti hypotékami zadlužení 90. 000 Kč až 110. 000 Kč průměrně na jednu kolonii. Proto, že sklizně roku 1927 až 1928 sotva kryly režie roku 1929 až 1930 v důsledku zemědělské krise končily schodkem a roku 1931. kdy následkem sucha se místy ani osivo nevrátilo a komisionelně byly zjištěny 30% škody, které jsou příčinou, že jsme

se všichni značně zadlužili. Tyto dluhy jsou z části z provozovacího úvěru S. P. Ú., dále u družstev a obchodníků za semena, hnojiva, krmiva a továrnám za stroje. Kovářům, kolářům, obuvníkům a jiným dluží skoro vesměs všichni kolonisté již dvě až tři léta a platit není čím. Mimo to byla zde exekuce u kolonistů na dlužné daně a sice obratovou, důchodovou a pozemkovou za rok 1927. Toto zadlužení u všech kolonistů se pohybuje od 20. 000 Kč do 30. 000 Kč na kolonii a působí velmi tíživě.

Nyní po vypsáni ročních anuit kolem 4000 Kč stává se situace naše velmi kritickou a nebude-li nám včas pomoženo, zbývá nám jediná smutná vyhlídka, že přijdeme o všechno bez vlastní viny a do našich domovských obcí, kde jsme byli dříve menšími či většími zemědělci, se vrátíme jako žebráci.

Zde na samém pohraničí jižní Moravy ve zněmčeném území jsme jediným spolehlivým státotvorným živlem a proto prosíme, aby byly zachovány naše existence a dostalo se nám pro naše novostavby té výhody a podpory, jako komukoliv jinému v zázemí se dostalo z bývalé podpory stavebního ruchu.

Naše prosba jest v mezích možnosti, vždyť se jedná jen o jedenáct nejbídnějších kolonistů a při dobré vůli všech státotvorných stran lehce proveditelná.

Dovoláváme se proto citu lidskosti všech vážených pánů poslanců a senátorů a doufáme v příznivé vyřízení.

Podpisy: Vlad. Ostrčil. Kaláb František, Čenpekt, Novozámský Jan, Bílek Jan, Přibyl Jan, Knotek Karel, Fr. Havlíček, Křivánek Jan, Starý Frant., Sobotka Karel. «

Kolonisté - přidělej půdy z pozemkové reformy v severo-západních Čechách pod Krušnými horami na Chomutovsku, poslali členům Nár. shromáždění velmi důtklivé memorandum, v němž žalují na svůj těžký osud a žádají všecky poslance bez rozdílu stran: nenechte nás bez pomoci, nenechte nás doslova padnout po těžkém našem zápase s poměry a prostředím, podejte nám pomocnou ruku, aby rodiny naše nemusily rozmnožit řady čekajících na almužnu.

Za dnešních změněných hospodářských poměrů považujeme všichni jednomyslně, znajíce už zdejší podnebí a půdní i jiné poměry, za nemožné, na průměrné 15ha kolonii, která představuje dosud jednotku hospodářskou, stavbami zdaleka ještě nevybavenou, s úspěchem a se ctí se udržet, jsouce zatíženi dluhem průměrně 200. 000 až 300. 000 Kč. Poukazujeme k našemu memorandu, podanému už v roce 1930 slavné sněmovně i ostatním našim čelným korporacím, ve kterém jsme již tehdy, s poukazem na naše poměry, upozorňovali na obtíže a žádali o zajištění našeho postavení zde.

S politováním nenašlo se tedy dosti porozuměni pro naše postavení a mnohý, ztrativ veškeren svůj majetek, octnul se s rodinou, se ženou i dětmi v ubohém postavení.

Poněvadž vidíme, že bychom k takovým koncům pomalu ale jistě při veškeré naši těžké práci, kde pracujeme s našimi rodinami od rána do noci, v létě, v zimě, všichni bez rozdílu musili dojít, sami sobě pomoci nemůžeme, jsme přesvědčeni, že nebylo účelem pozemkové reformy, abychom ožebračeni, upracováni, doprovázeni výsměchem zdejšího prostředí, musili odtud doslova utíkat, voláme znova hlasitě a důrazně: Nenechte nás bez pomoci!

Poukazujeme zejména k tomu: Přídělová cena za l ha je proti přejímací ceně nezákonně vysoká, zatížena stavbami a zařizovacími náklady, dostupuje výše v mnohých případech až 20. 000. - až 25. 000. - Kč za l ha, což je v dnešních poměrech cena horentní, která se zde ani ve volném prodeji nikde nedociluje.

Proto žádáme slevu odpovídající dnešním poměrům a době, a to následující: 50% na nové budovy a 30% na půdu. Stavby byly provedeny v době a při cenách vysokých, jsou většinou neúplné a potřebují doplnění, které si vyžádá nejméně 80. 000. - Kč. Za tím účelem a ke konversi stávajících krátkodobých a drahých úvěrů, žádáme za dlouhodobý, buď bezúročný, neb levný úvěr, dle potřeby jednotlivců. Jmenovitě my, starší, otcové dospívajících dětí, kdy je otázka vybavení dětí věnem, když do svého věku, kdy dospívají, pracovaly při hospodářství, chtějíce se nyní osamostatnit, řemesla nemají, další je otázka zabezpečení nás starých, zde jsme bez rady, nevědouce, jak tento tak obtížný problém máme řešit.

Poukazujeme na psaní a články v německých krajinských listech, kde se se škodolibostí přetřásá náš stav a předvídá a očekává se chvíle, kdy kolonisté seberou trosky svého majetku do uzlíku a učiní opět území toto v národnostním směru čistým.

Žádáme okamžité opatření, aby u těch jednotlivců, kteří jsou již v konkursu nebo ve vyrovnávacím řízení a mají veškeren inventář a zásoby zastaveny a s hrůzou čekají nemilosrdnou ránu osudu, by byl zastaven postup proti nim.

Prohlašujeme zde všichni, že jsme sem nešli ze žádných spekulačních důvodů, ale proto, že náš národ, osvobozená vlast, naše republika nás sem volala a předpokládáme, že takovéto konce nemohou a nemohly být účelem pozemkové reformy, zejména zde. Jednotlivci, kteří nebyli ze stavu zemědělského a u kterých by tato výtka byla na místě, hned v prvním čase opouštěli svá místa a předávali své kolonie, takže ten. kdož zde vytrval do dnešní doby, prodělal jistě těžkou zkoušku a musí tu hroudu skutečně milovat a svému povoláni rozumět.

Trpce si ztěžujeme my z Chomutovska, jelikož se zde přikročilo k provádění pozemkové reformy, když už ve vnitrozemí většinou byla skončena, že zde máme platit ceny mnohem vyšší, než ve vnitrozemí, ač jsme přišli sem po konjunktuře, do nepřátelského prostředí, kde nám nikdo v neštěstí, při pádu dobytka a pod. ruky nepodá a tak jsme odkázáni jen sami na sebe.

Síť našich českých peněžních ústavů jest zde nedostatečná, naše pak kampeličky, které jsme zde sami teprve založili, nemají dosti prostředků, a hledat nyní po 5 letech pomoc ve vnitrozemí, odkud isme odešli, je nemožno, zejména, když už všechny možné způsoby ručení svých příbuzných a přátel máme vyčerpány.

Prohlašujeme všichni svorně jako jeden: Nemůžete-li a nechcete-li nám život učinit snesitelnějším, vraťte nám naše peníze, které jsme sem investovali, ať jsme o ilusi chudší, dokud nejsme úplně vyčerpáni a zničeni.

Memorandum je podepsáno 47 kolonisty.

Ještě hůře se vede kolonistům na Slovensku. Kolonisté z Moravy přišli do maďarských krajů, kde musí zápasiti nejen s dluhy investičními, neúrodou a tím vzniklou bídou - ale ještě s maďarskou nenávistí a židovskou spekulací a vyděračstvím.

Mnoho kolonistů už ze Slovenska uteklo úplně ožebračeno - a o celé své jmění do kolonií přinesené připraveno. Bída kolonistů na Slovensku dovršena jest loňskou katastrofální neúrodou. Kolonisté nemají čím pozemky obseti. Obrací se proto na příslušné úřady o opatření osiva, neb by jinak museli nechati pozemky neosety.

Uvádíme dopis kolonistů ze Slovenska:

»Následkem polnohospodářské krise, dále následkem sucha a spodních vod byli jsme poškozeni 80% na úrodě. Před tím jsme též naše budovy museli stavět a stroje zaříditi, spoustu umělých hnojiv opatřiti, což nás vehnalo do velké finanční tísně. Byli jsme nuceni se přihlásit do mimokonkursního vyrovnání, které skončilo na 40% dnem 28. února 1931. Na toto vyrovnání musíme přesně splátky 1/4letní dodržovat.

Roku 1931 úroda byla velmi špatná, takže nemáme obilí ani na výživu pro svůj dům, rovněž nemáme ničeho na obsetí. Prosili jsme slavný S. P. Ú., aby nám na podzim bylo seťové obilí přiděleno. Bylo nám odpovězeno: »kdo je po vyrovnání nedostane nic!! Státní požičku jsme též žádnou nedostali, tak čím my, ubozí, ty naše pole osejeme?

Jiní kolonisté v naší kolonii dostali od S. P. C. 137 q jarního osiva a podzimního 80 g a my ani na podzim ani na jaře jsme ničeho nedostali. Proto skládáme velkou prosbu, pane poslance, by jste se nás zastal, abychom naše pole mohli obsetí a zapraviti, jinak jsme bezmocní. Naše splátky platit. nebudeme moci a ani pole čím ošíti. Doufáme, že naší prosbě vyhovíte. «

Tento zoufalý výkřik jest tím tragičtější, že kolonisté bez své viny uvrženi do mimokonkursního vyrovnání, jsou vyloučeni z přídělu nouzového osiva a znemožněn jim osev polí. Tím čsl. úřady vyhání kolonisty z jejich hospodářství, kde místo očekávaného klidného hospodářského života, mají trapný hospodářský očistec.

Podepsaní se táži:

Jsou Vám, pane ministerský předsedo, tyto vylíčené poměry na koloniích známy?

Jste ochoten neprodleně zaříditi, aby všem kolonistům v Čechách, na Moravě a na Slovensku snížena byla přídělová cena a odepsán stavební úvěr, aby neúnosné břímě dluhů bylo tím sníženo a hospodaření na zadlužených koloniích umožněno?

Jste ochoten neprodleně zaříditi, aby kolonistům poškozeným živelními pohromami bylo potřebné osivo na jarní osev přiděleno?

V Praze, dne 16. března 1932.

Šamalík,

Petr, Kaňourek, Sedláček, Navrátil, dr. Novák, dr. Nosek, Roudnický, Košek, Myslivec, Bezděk, Knotek, dr. Mičura, dr. Dolanský, dr. Daněk, Janalík, Rýpar, Stanislav, Stašek, Vaculík, Vičánek. Světlík, Adámek.

1668/IV.

interpelace

poslanců Jos. Adámka, Frant. Janalika a druhů

ministru pošt a telegrafů

o předložení návrhu zákona o osvobození od poštovného.

Osvobození od poštovného jest upraveno až dosud zákonem ze dne 2. října 1865, č. 108 ř. z.

Zákon tento o XII článcích byl na tehdejší poměry dosti obsáhlý a upravoval dostatečně tehdejší vzájemný písemní styk různých institucí a korporací. Za 70 let ale poměry valně se změnily. Jednak vznikly tu naprosto nové instituce sociální, humánní atd., vyrostly nové úkoly i dřívějším korporacím a institucím, které namnoze vykonávají z velké části tu činnost, kterou by měla vykonávati státní správa.

Uvádíme na př. dnešní styk obcí s nemocnicemi. V letech 1860 jistě bylo nemocnic státních daleko měně a nepoměrně menších. Okresních nemocnic nebylo. Nebylo nemocenského pojištění atd. Obyvatelstvo obcí venkovských bylo z převážné většiny pevně usedlým. Dnešní poměry jsou naprosto změněné. Tehdejší styk veřejných nemocnic s obcemi byl velmi malý; a i když v zákoně nebylo výslovně uvedeno, že úřední styk písemný obcí s nemocnicemi jest osvobozen od poštovného, nevzcházelo obcím za tento styk větší vydání. V dnešních poměrech ale jest tomu jinak a. obce, zejména větší, tato korespondence poměrně velmi zatěžuje.

Podobně jest tomu i ve styku obcí a různých úřadů a veřejnoprávních korporací s jiný-

mí sociálními, humánními atd. ústavy a institucemi. Jsou dotazovány a odpověděti musí. Za odpověď jsou vlastně trestány tím, že musí zaplatiti poštovné.

Podepsaní předpokládají, že všechny tyto okolnosti jsou panu ministru pošt a telegrafů známy, a že jest sám přesvědčen o zastaralosti zákona ze dne 2. října 1865, čís. 108 ř. z. a o nutnosti nově zákonem osvobození od poštovného upraviti.

Tážou se tudíž podepsaní:

Jest pan ministr ochoten v době co nejbližší předložiti Národnímu shromážděni k ústavnímu projednání návrh nového zákona o osvobození od poštovného?

V Praze, dne 7. března 1932.

Adámek, Janalík,

Stanislav, dr. Nosek, Bezděk, dr. Dolanský, dr. Mičura, Vaculík, Knotek, Košek, Roudnický, dr. Daněk, Petr, Rýpar, Myslivec, Světlík, Stašek, dr. Novák, Šamalík, Vičánek, Kaňourek, Navrátil, Sedláček.

1668/V.

Interpelácia

posl. Antona Šaláta a druhov ministrovi zemedelstva

v záležitosti poskytnutia pôžičky obci

Detvianska Huta z viazaného vkladu

»Pasienkového družstva detviansko-huti-

anskeho« na stavbu obecného domu.

Chudobní občania na Detvianskej Hute sú celí roztrpčení preto, že neni im umožnené vyzdvihnúť na stavbu obecného domu pôžičku z vkladu Pasienkového družstva detviansko-hutianskeho.

Na Krajinskom úrade v Bratislave bolo predstavenstvu tejto obce prisľúbené, že na výšudaný cieľ možno vyzdvihnúť z otázneho vkladu pôžičku tak, že Krajinský úrad to predostre ministrovi zemedelstva k dobroprajnému vybaveniu.

Vec však nateraz tvrdošijne hatí hlavný komisár Loužinský na hospodárskom oddelenie okresného úradu vo Zvolene dôvodiac, že vklad

ten je potrebný na melioráciu získaného pasienku.

Ale dôvod tento neobstojí, lebo dla informácií, získaných u obecného predstavenstva a od miestneho p. notára na Detvianskej Hute z otázneho pasienku 400 jutrového je meliorované už 250 jutár, zbýva meliorovať len 150 jutár, aj to len čiastočne. Doterajšia meliorácia sprevádzala sa tak, že občania museli zdarma pri tom pracovať, ač by im z fondu bolo prináležalo za práce 400 Kč za jutro.

Stav viazaného vkladu, čiže pasienkového fondu »Pašienkového družstva« detviansko-hutianskeho je nateraz vyše 600. 000 Kč. Na ďalšiu melioráciu a dodávanie semien a umelého hnojiva stačil by fond 100. 000 Kč, tak že ostatok by mohol byť uvolnený na poskytnutie pôžičky pre obec, ktorá ovšem pýta len 200. 000 Kč pôžičky.

Obec, byvšia ubezpečená na krajinskom úrade v Bratislave, že otázna pôžička bude povolená príslušnými vrchnosťami, dala sa do stavby obecného domu, keďže dosial mala len drevenú chalúpku na ciele obecného, notárskeho úradu a k bývaniu notára.

Pasienkové družstvo by touto pôžičkou, poskytnutou svojej obci, len získalo, lebo by od obce dostávalo vyššie úroky a vopred, kdežto v Roľníckej vzájomnej pokladnici vo Zvolene sú mu prepisované len pozatýmne.

V dnešnej tiesni finančnej obec nateraz nikde nemôže dostať pôžičky, ač chce dať vážne záväzky.

Je preto nanajvýš potrebné k vôli uspokojeniu 5000-covej obce, ktorej obyvateľstvo je krajne chudobné, aby poskytnutie otáznej pôžičky bolo vrchnostenský povolené a preto sa pýtam pána ministra:

1. Či vie o tom, že si obec Detvianska Huta chce vyzdvihnúť investičnú pôžičku z viazaného vkladu tamejšieho »Pasienkového družstva« a že je v tom hatená hlavným komisárom Loužinským, úradujúcim na. hospodárskom oddelení okresného úradu vo Zvolene?

2. Či je ochotný vec túto dať prísne, nestrane vyšetriť a vyzdvihnutie otáznej pôžičky obci tejto povoliť?

V Prahe, dňa 16. marca 1932.

Šalát,

dr. Tiso, Čuřík, Grebáč-Orlov, dr. Labaj, Mojto, dr. Mederlý, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Galovič, Suroviak, dr. Gažík, Greif, Scharnagl, Bobek, Kunz, Sivák, Slušný, dr. Fritz, Danihel, Hlinka.