Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 5. zasedání.

1645.

Odpovědi:

I.	min. vnitra a min. financí na interp. posl. Seidla, Bendy, Husnaje a soudruhů o započtení
	služeb župních pro nárok a výměnu pensijních požitku kancelářských zaměstnancu, převzatých že služeb župních do služeb státních (tisk 1461/XXI),
II.	min. vnútra na interp. posl. Polívku, Hrušovského a druhů o okresnom náčelníkovi v Sta-
	rej Lubovni (tisk 1447/X),
III.	min. železnic na interp. posl. Polívky, Hrušovského a druhů ve věci nedostatečného za-
	bezpečení železničních přejezdů (tisk 1422/VI),
IV.	min. spravedlnosti na interp. posl. Krebse a druhů o konfiskaci časopisu "Turnzeitung
	děs deutschen Turnverbandes" (tisk 1438/XV).
V.	min. soc. péče na interp. posl. Horpynky a druhu o ratifikaci smluv o sociálním pojištění
	zaměstnanců, uzavřených s Německem a Rakouskem (tisk 1445/VII),
VI.	min. soc. péče na interp. posl. Barši a soudí, že nájemce statku Fr. Frištenský v Lu-
	žici u Šteinberka vhání dělnické rodiny do bídy a zoufalství (tisk 1394/IV),
VII.	vlády na interp. posl. Hlinky a druhu o zastavení výroby ve filiálce Slovenské papírny
	v Demčinách (tisk 1422/XIV),
VIII.	min. soc. péče na interp. posl. Tylla a soudr. o chystaném zavření cukrovaru v Libně-
	vsi (tisk 1483/I).
IX.	min. národní obrany na interp. posl. Štětky a soudr. o sebevraždě J. Viktory od stroj-
	ního praporu v Praze (tisk 1483/II),
X.	min. vnitra na interp. posl. Štětky a soudr. o odpírání cestovních pasů (tisk 1507/IV),
XI.	min. zahraničních věcí na interp. posl. Geyera a druhů o citování československého
	konsulátu nebo jeho konzula v Saské Kamenici vůči tělocvičnému spolku v Sechmě v Rudohoří v Sasku (tisk 1438/XII),
XII.	min. zahraničních věcí na interp. posl. dr. Schollicha a druhů, že československé minister-
	stvo zahraničních věcí vyplácí podpory Německé mírové společnosti (tisk 1445/VIII),
XIII.	min. pošt a telegrafů na interp. posl. Gevera a druhů o svévolném úřadování u po-
	štovního úřadu v Schonfeldu u Lokte (tisk 1445/XIII),
XIV.	min. pošt a telegrafů na interp. posl. dr. Hassolda a druhu o neudržitelných poměrech
	u poštovního úřadu Cebiv (tisk 1558/IX).
XV.	min. sociální péče na interp. posl. Töröka a soudr. o zapojení Podkarpatské Rusi do vy-
	živovací akce (tisk 1562/VIII),
XVI.	min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Jablonického a druhů o soustavném nezákonném
	zabavování slovenského úředního tvdeníku krajinské křesťansko-sociální strany "Vôla Ľudu" (tisk 1394/VIII),
XVII.	min. vnitra k interp. posl. Čižinské a soudí o --------- četníků proti dělnictvu v Doudle-
	bách (tisk 1507/I),
XVIII.	min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Hokkyho a druhů o učitelském ústavě s vy-
	učovacím jazykem maďarským v Podkarpatské Rusi (tisk 973/VI)

1645/I.

Odpověď

ministra vnitra a ministra financí

na interpelaci poslanců Františka Seidla,

Ferdinanda Bendy, Julia Husnaje

a soudruhů

o započtení služeb župních pro nárok a výměru pensijních požitku kancelářských zaměstnanců, převzatých ze služeb župních do služeb státních (tisk 1461/XXI).

Zaměstnancům politické správy na Slovensku a na Podkarpatské Rusi, převzatým po převratu ze župních služeb, byla jejich župní služba zhodnocena již při jejich převzetí do státních služeb československých tím, že byli jmenováni do oné hodnostní třídy, která odpovídala jejich dosavadní službě, a byl jim v rámci platných předpisů československých zabezpečen postup, odpovídající jejich předchozí službě.

Pro nárok a výměru odpočivných platů započítává se těmto zaměstnancům župní služba, pokud byla podle uherských předpisů započitatelná a pokud za ni byly placeny pensijní příspěvky. Započtení župní služby diurnistské. za kterou pensijní příspěvky nebyly placeny, děje se individuelně v dohodě s ministerstvem financí, s přihlédnutím zejména k době, na jejíž započtení by měli tito zaměstnanci nárok podle uherských "předpisů, platných před 28. říjnem 1918.

Za tohoto stavu věci není důvodu z podnětu této interpelace k nějakému zvláštnímu opatření.

V Praze, dne 23. února 1932.

Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.

Ministr financí: Dr. Trapl v. r.

1645/II.

Odpověď

ministra vnútra

na interpelaci poslanců Vladimíra Polívku, Igora Hrušovského a druhov

o okresnom náčelníkovi v Starej Ľubovni (tisk 1447/X).

Nesúlad pri oslavě statného sviatku 28: októbra m. r. v Starej Ľubovni bol zaviněný tým,

že Okresný Osvětový Sbor, ktorý ešte začiatkom októbra nemienil nejakú oslavu usporiadať, v posledných dňoch svoje stanovisko změnil, keď Katolický kruh, ktorý převzal usporiadanie všeobecnej oslavy, nechcel ho požiadať o protektorát tejto oslavy.

Okresnému náčelníkovi možno nanajvyš vytknúť - čo sa už aj stalo - že nevyužil dosť takticky a energicky všetkých prostriedkov a svojej autority k tomu, aby docielil na poradě, konanej na okresnom úřade dňa 23. októbra 1931 žiaducí kompromis medzi spornými stranami o spôsobe oslavy statného sviatku.

V P r a h e, dňa 29. februára 1932.

Minister vnútra: Dr. Slavik v. r.

1645/III.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslanců Vladimíra Polívky, Igora Hrušovského a druhů

ve věci nedostatečného zabezpečení železničních přejezdů (tisk 1422 VI).

O nehodách na železničních přejezdech jest ministerstvo železnic vždy informováno. Vede u nich také záznamy statistické, z nichž jest však patrno, že v posledních letech došlo ve většině případů k nehodám právě na přejezdech, které jsou opatřeny zábranami, tím, že motorová vozidla silniční "na spuštěné zábrany najela, je případně přerazila a vjela na těleso dráhy.

Tuto okolnost nasvědčuje, že vzrůst nehod na silničních přejezdech nelze uváděti v souvislost s úspornými snahami dráhy, nýbrž že je spíše nutno přičítati je za vinu řidičům silničních vozidel.

Dokladem toho, že státní správa železniční nezanedbává nikterak pro úsporné snahy bezpečnost na silničních přejezdech, jest skutečnost, že ministerstvo železnic v dohodě s ministerstvem veřejných prací postupně nahrazuje velmi značným nákladem zvláště frekventované přejezdy v úrovní vhodnými nadjezdy nebo podjezdy. Pokud pak jde o přejezdy, kde křižování silnic s drahou v úrovni zůstává, pracuje se rovněž na vhodných opatřeních, kterými by nápadnost blízkosti tělesa dráhy byla zvětšena; zejména se postupně umísťují na nebezpečných místech zvláštní výstražné kříže. Současně má správa také na mysli otázku zvýšení ochrany

úrovňových přejezdů světelnými návěstmi s kmitavým světleni.

V Praze, dne 5. března 1952.

Ministr železnic: R. Mlčoch v. r.

1645/IV. (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance H. Krebse a druhů

o konfiskaci časopisu »Turnzeitung des

deutschen Turnverbandes«

(tisk 1438/XV).

Zabavení článku v interpelaci uvedeného v. č. 13. časopisu »Turnzeitung« z 1. července 1931, zařízené státním zastupitelstvím v Mostě, bylo po podáni opravných prostředků soudy instančním pořadem přezkoumáno a shledáno odůvodněným.

V Praze, dne 18. února 1952.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.

1645/V. (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslance O. Horpynky a druhů

o ratifikaci smluv o sociálním pojištění

zaměstnanců, uzavřených s Německem

a Rakouskem (tisk 1445/VII).

Majíc na zřeteli neobyčejnou důležitost vzájemnostních smluv o sociálním pojištění s Německem a Rakouskem pro široké vrstvy pojištěnců a důchodců i jejich rodinných příslušníků, ministerstvo sociální péče koná potřebné přípravy, směřující k urychlené ratifikaci těchto smluv.

Pokud jde zvláště o smlouvu s Rakouskem, pokročila věc již potud, že vláda dne 6. listo-

padu minulého roku schválila jak tuto úmluvu, tak i osnovu vládního nařízení, kterým se uvedené úmluvě propůjčuje vnitrostátní účinnost podle zmocňovacího zákona č. 220/1920 Sb. z. a n. Toto vládní nařízení bude publikováno, jakmile úmluva bude ratifikována, a s ní zároveň.

Ačkoliv ministerstvo sociální péče nemůže vykonávati přímého vlivu na průběh této věci v obou sousedních smluvních státech, vynasnažuje se seč jest, aby splněn byl vbrzku nutný předpoklad účinnosti obou zmíněných úmluv, t. j. ratifikace úmluv se strany Německa a Rakouska.

V Praze, dne 22. února 1932.

Ministr sociální péče: Dr. Czech v. r.

1645/VI.

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslance Barši a soudruhů,

že nájemce statku Fr. Frištenský v Lužici u Šternberka vhání dělnické rodiny do bídy a zoufalství (tisk 1394/IV).

Příslušný okresní úřad jemuž byl obsah inter pelace sdělen k vyšetření, oznámil:

U nájemce statku Františka Frištenského v Lužici, bydlí nyní celkem 30 rodin, z nichž jest u Frištenského stále zaměstnáno 7 rodin pod deputátem. Členové ostatních rodin jsou u Fr. Frištenského zaměstnáváni příležitostně a někteří též pracují v továrně nu tabák ve Šternberků, při stavbách a jinde. Toho času bez zaměstnání není žádná rodina. Rodiny deputátníků byly přijmuty Frištenským na základě novinářské inserce.

František Frištenský popřel, že by své nájemníky do Lužic inseráty lákal a je do bídy uváděl. Byt, který se u "něho uprázdní, pronajme tomu, kdo se o něj přihlásí, nikomu však zaměstnání neslibuje.

Zobal, o němž je v interpelaci řeč, je totožný s Antonínem Hobžou. Bydlel u Frištenského od 7. března do srpna 1931 s rodinou. Přestěhoval se do Lužice ze Ždánic na vyzvání Frištenského, který mu poskytl zdarma byt, otop a něco potravin, avšak slíbené zaměstnání mu nemohl opatřiti. Jen umístil jeho dceru v ta hákové továrně. Mimo to vzhledem k četné rodině Hobžově starali se i jiní činitelé o to aby jeho děti měly zaměstnání.

Hobža při svém odjezdu ze Ždánic ze svého majetku nic neprodal a jak udal, necítí se býti nějak zvláště poškozen, až na to, že doplavou jeho nábytek poněkud utrpěl.

V létě 1931 stěžoval si Hobža u okresního úřadu ve Šternberků na Třištenského, že jej vlákal s rodinou do Lužic, avšak tato stížnost po vyšetření okresním úřadem shledána byla bezdůvodná.

Úřady si všímaly jednání tr. Frištenského. avšak nebylo důvodu k nějakému zakročení, ježto jednání jeho nelze kvalifikovati jako třestný čin, jejž by bylo možno stíhati z úřední moci. a osoby, které by se snad cítily poškozeny jednáním Frištenského. mohly by uplatňovati proti němu nároky na náhradu škody jen pořadem civilního práva.

V Praze dne 27 února 1932.

Ministr sociální péče: Dr Czech v. r.

1645/VII.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Andreje Hlinky a druhů

o zastavení výroby ve filiálce Slovenské papírny v Demčinách (tisk 1422/XIV).

Brusírna dřeva v Demčinách náležející firmě »Slovenská papírna, akc. spol v Ružomberku a zaměstnávající 16 dělníku. zastavila výrobu dne 27. srpna 1931 pro veliké zásoby dřevní drti a nízký stav vody neboť podnik leží na řece Váhu a je poháněn turbinou.

Výroba byla opětně zahájena 14. září 1931 s 9 dělníky a zbývajících 7 dělníku zaměstnala firma ve své papírně v Ružomberku Zastavování brusírny pro nízký stav vody opakuje se pravidelně každého roku a této nucené přestávky používá firma k provedení generální opravy závodního zařízení.

Pro dovoz dřeva z Polska a Rumunska bylo povoleno firmě snížení svazového tarifu o 2. 50 až 3. - Kč za 1 m3, což činí s, až 10% celkového dovozného.

Brusírna dřeva v Demčinach zpracuje pouze slovenskou kulatinu v množstve cca 2000 m rečně, kdežto cizí dřevo dováží se částečně jen do papírny, která minulého roku, při značném rozpětí cen domáci kulatiny proti polské dovezla 19. 000 m3, kdežto letošního roku, kdy cena polského dřeva jest jen o 10 Kč nižší,

bylo zpracováno pouze 3. 200 m3 při celkové spotřebě 120. 000 m3

V politickém okrese Ružomberok provádí ministerstvo sociální péče státní stravovací akci pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující.

V roce 1931 bylo přiděleno do okresu na provádční této akce 115. 000 Kč.

V akci se pokračuje i v roce letošním

V Praze dne 4 března 1932.

Předseda vlády: Udržal v. r.

1645/VIII.

Odpověď

ministra sociální péče na interpelaci poslance Tylla a soudruhů

o chystaném zavření cukrovaru v Libněvsi (tisk 1483/I).

(cukrovar v Libněvsi u Poděbrad byl pro neutěšené poměry v cukrovarnictví prodán Společenstvu československých cukrovarů v Praze a dne 1. ledna 1952 zrušen. Cukrovar zaměstnával mimo sezonu trvale asi 10 úředníku a 63 řemeslných a jiných zaměstnanců.

S propuštěnými úředníky vyjednává se o výši odbytného. Kdyby toto jednání nevedlo k uspokojivému konci, obrátili by se propuštění úředníci k paritní komisi průmyslu cukrovarnického. Poměry ostatních zaměstnanců, dělníků a zřízenců byly podle platné kolektivní smlouvy po jednání se zástupci dělníků, pokud se týče jejich odborových organisací, upraveny dohodou uzavřenou dne 28. ledna 1932 v paritním výboru cukrovarnickému průmyslu v zemském úřadě práce v Praze.

V Praze. dne 26. února 1932.

Ministr sociální péče: Dr. Czech v. r

1645/IX.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Štětky a soudruhů

o sebevraždě J. Viktory od strojního praporu v Praze (tisk 1483/II).

J. Viktora, vojín strojního praporu v Praze, byl dne 13. října 1931 pozastaven důstojníkem pro nezdravení. Ačkoli uprchl, aby nemohl býti zjištěn, byl později poznán, a věc podle platných předpisů byla hlášena veliteli strojního praporu. Ještě dříve než bylo vyšetřování skončeno, spáchal Viktora sebevraždu oběšením v noci 20. října 1931.

Zahájeným administrativním šetřením o příčinách této sebevraždy bylo zjištěno, že Viktora spáchal sebevraždu pravděpodobně ze strachu před trestem pro výše zmíněný přestupek a že nelze hledati příčinu v krutém zacházení se strany představených. Také podrobným výslechem všech spoluvojínů Viktorových bylo zjištěno, že s Viktorou nebylo krutě zacházeno, k čemuž ani nebylo příležitosti, jelikož Viktora byl zaměstnán ve vojenské dílně jako krejčí a výcvik nevykonával.

Také vojenský prokurátor v Praze, jemuž byla věc odevzdána k trestnímu stíhání eventuelního vinníka, zjistil, že na sebevraždě jmenovaného vojína nikdo nemá trestní viny.

Jelikož ani oběma v interpelaci jmenovaným důstojníkům nebylo prokázáno, že by sebevraždu vojína Viktory jakýmkoli způsobem zavinili, nebo že by s podřízenými vojíny nepřístojně zacházeli, není důvodu k jejich stihání interpelací požadovanému.

Pokud se týká požadavku interpelace, aby se dostalo doživotní renty rodinným příslušníkům zemřelého, nenáleží věc vzhledem k ustanovením zákona čís. 41/22 Sb. z. a n. do pravomoci ministerstva národní obrany.

K dotazu interpelace, jaké kroky budou podniknuty, aby byly zamezeny sebevraždy vojínů, poukazuji na řadu nových opatření, která jsem v oboru vojenské správy učinil a o kterých jsem podal podrobnou zprávu ve schůzi branného výboru poslanecko sněmovny dne 28. ledna 1932, kterážto zprávu byla uveřejněna i v denním tisku.

7 těchto opatření jest zřejmo, že vojenská správa sebevraždám ve vojsku věnuje největší pozornost a činí vše, co jest v její moci, aby tyto neblahé zjevy byly zamezeny.

V P r a z e, dne 20. února 1932.

Ministr národní obrany: Dr. Viškovský v. r.

1645/X.

Od poved

ministra vnitra

na interpelaci poslance štětky a soudruhů

o odpírání cestovních pasů (tisk 1507/IV).

Oběžníkem ministerstva vnitra ze dne 14. listopadu 1931, čís. 76. 001/31, byly pasové úřady poučeny, aby při zamítnutí žádostí o vydání cestovních pasů uváděly vždy konkrétní důvody.

Tímto pokynem se podřízené úřady také řídí; případy uváděné v interpelaci jsou z dřívější doby.

Za těchto okolností nemám důvodu k žádaným opatřením.

V Praze, dne 25. února 1932.

Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.

1645/XI. (původní znění).

Odpověď

ministra zahraničních věcí

na interpelaci poslance J. Geyera a druhů

o chování československého konsulátu

nebo jeho konsula v Saské Kamenici

vůči tělocvičnému spolku v Sehmě v Ru-

dohoří v Sasku (tisk 1438 XII).

Podle úmluvy sjednané mezi republikou Československou a Německem o zrušení visové povinnosti »pro společné překročení hranic skupinami osob, které jsou československými státními příslušníky nebo německými říšskými příslušníky, nahrazuje se pas zájezdní soupiskou vydanou příslušným úřadem a opatřenou visem příslušného zastupitelského úřadu druhého státu. «

Pro případ v interpelaci uvedený byl tímto příslušným úřadem podle platného německého pasového zákona politický úřad I. instance (Amtshauptmannschaft) v Annabergu. Je však zjištěno - a to přípisem obecní rady v Sehmě z 1. září 1931 zaslaným konsulátu Československé republiky v Saské Kamenici. - že zájezdní soupiska. zaslaná konsulátu tímto přípisem k vidování, nebyla vydána správně. Jmenovaná obecní rada - nikoliv annabergské hejtmanství služebním postupem, jak tvrdí interpelace zaslala konsulátu přímo seznam osob, jež zamýšlely jeti do Československa, a konsulát nemohl tento seznam vidovati poněvadž neodpovídal platným předpisům.

Připiš obecní rady v Sehmě došel konsulátu 2. září a byl vyřízen dne 4. září dopisem téhož dne odeslaným. V něm konsulát obecní radě oznámil, že její žádosti o vidování soupisky nelze vyhověti, poněvadž zájezdní soupiska neodpovídá platným předpisum německým (zvláště par. 68 pasového nařízená neboť mimo jiné ne-

obsahovala odvolání na povolení saského ministerstva vnitra. Na telefonický dotaz ze Sehmy dne 5. září referent konzulátu tazateli oznámil

příčiny proč zájezdní soupiska nemohla býti vidována, a odkázal jej na zmíněný přípis konsulátu ze 4. září, zatím již odeslaný. Neodpovídá pravdě tvrzení interpelace, že by byl od konsulátu »předseda spolku v Sehmě dostal odpověď, že se vydání pasu odpírá, neboť konsulát v cestách účastníků tělocvičných spolků za hranice spatřuje politické styky s cizinou a je tedy zapotřebí souhlasu československého ministerstva vnitra «.

Vyšetření případu v interpelaci uvedeného ukázalo, že její informace a výtky, které činí konsulátu, nejsou správné, a proto se jeví konečné dotazy interpelace jako bezdůvodné.

V Praze, dne 26. února 1932.

Ministr zahraničních věcí: Dr. Eduard Beneš v. r.

1645/XII. (původní znění).

Odpověď

ministra zahraničních věcí

na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů,

že československé ministerstvo zahraničních věcí vyplácí podpory Německé mírové společnosti (tisk 1445/VIII).

Ke konečnému dotazu interpelace uvádím: Ministerstvo zahraničních věcí nemělo a nemá styků s Německou mírovou společností, tím méně pak této společnosti poskytovalo anebo poskytuje jakékoli subvence.

Pokud interpelace žádá roční vyúčtování výdajů z tak zvaného dispozičního fondu, mohu jen konstatovati, že celé hospodářství ministerstva zahraničních věcí, stejně jako hospodářství jiných ministerstev, děje se v souhlase se zákonnými předpisy a tyto předpisy jsou také směrodatný pro kontrolu jeho výdajů.

Kdo je s mírovým hnutím v Československu obeznámen, ví dobře, že každé reálné mírové hnutí nalézá v zahraničním úřadě oporu a že všem jeho počinům, zejména pokud slouží svými mezinárodními styky rozšíření a prohloubení znalostí o Československé republice, dostává se podpory stejně jako jiným mezinárodním organisacím v Československu. V tomto směru je dotaz zbytečný.

Na vývody interpelace nebudu odpovídati. poněvadž bych musel zkoumati n event. podrobně

probírati otázku, kdo, kdy a jak v Československu přijímal z ciziny peníze na různé politické akce.

V Praze, dne 26. února 1932.

Ministr zahraničních věcí: Dr. Eduard Beneš v. r.

1645/XIII. (původní znění).

Odpověď

ministra pošt a telegrafů na interpelaci poslance Geyera a druhů

o svévolném úřadování u poštovního

úřadu v Schönfeldu u Lokte

(tisk 1445/XIII).

Po vyšetření příslušným ředitelstvím sděluji: O nějaké libovůli při úřadování u poštovního úřadu v Schönfeldu nelze mluviti.

Ani obecní úřad, ani místní průmyslové závody nemají stížností na poštovní úřad, zejména pokud jde o závady v interpelaci vytýkané.

Informace, na nichž interpelace asi spočívá, pramení patrně z osobní zaujatosti jednotlivcovy a paušalisují vědomě některé případy, které buď neodpovídají pravdě anebo byly vysvětleny, jen proto, aby úřední činnost přednostky úřadu byla postavena do světla zřela nepříznivého.

V Praze, dne 22. února 1932.

Ministr pošt au telegrafů: Dr. Franke v. r.

1645/XIV. (původní znění).

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci poslance dr. Hassolda a druhů

o neudržitelných poměrech u poštovního úřadu Cebiv (tisk 1558/IX).

Poštovní úřad Cebiv spravovala od 14. července 1931 do 4. lednu 1932 abslventka expedientské prakse jako administrátorka. Ač na její úřadování nedošla ani na ředitelství pošt a tele-

grafů v Praze, ani na ministerstvo pošt a telegrafů žádná stížnost, byl nicméně vzhledem k rozsahu agendy úřadu pověřen administrací úřadu od 5. ledna 1932 dopravní úředník, který byl v Cebivu poštovním expedientem již v době od 21. listopadu 1925 do 20. března 1929, zná místní poměry a osvědčil se zde.

Touto výměnou osoby administrátorovy, k níž ředitelství pošt a telegrafů v Praze přikročilo již před tím, než interpelace čís. 1558/IX ze 7. prosince 1931 na ministerstvo pošt a telegrafů došla, je plně vyhověno zájmům, jež interpelací byly sledovány a považují tudíž další opatření ve věci za bezpředmětné.

V Praze, dne 29. února 1932.

Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke v. r.

1645/XV. (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslance Torbka a soudruhů

o zapojení Podkarpatské Rusi do vyživovací akce (tisk 1562/VIII).

Do 10. ledna 1932 byla v Podkarpatské Rusi prováděna státní stravovací akce z přídělu daného svého času zemskému úřadu v Užhorodě, který podle potřeby přiděloval jednotlivým okresním úřadům poukázky na potraviny a příslušné částky.

Od 11. ledna 1932 dává ministerstvo sociální péče příděly na provádění státní stravovací akce pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující přímo jednotlivým okresním úřadům.

V Praze, dne 24. února 1932

Ministr sociální péče: Dr. Czech v. r.

1645/XVI. (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance dr. J. Jabloniczkého a druhů

o soustavném nezákonném zabavování slovenského úředního týdeníku krajinské křesťansko-sociální strany »Vôla ľudu« (tisk 1394 VIII).

Zabavení v interpelaci uvedených míst v č. 21. a č. 30. časopisu »Vôla ľudu«, zařízené státním zastupitelstvím v Bratislavě bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno. K tvrzení interpelace, že nález krajského soudu v Bratislavě, potvrzující zabavení č. 21. časopisu »Vôla ľudu«, týkal se jiného článku, než bylo uvedeno ve výměru státního zastupitelství nařizujícím zabavení, uvádí státní zastupitelství, že šlo pouze o zřejmé nedopatření kanceláře státního zastupitelství, takže bylo citováno sice správně zabavené místo, avšak uvedeno omylem pod názvem jiného článku.

Domněnka, že státnímu zastupitelství byly dány zvláštní instrukce k poškozování oposičního tisku, je zcela bezpodstatná.

V Praze, dne 18. února 1932.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.

1645/XVII.

Odpověď

ministra vnitra

k interpelaci poslance Čižinské a soudruhů

o - - - četníků proti dělnictvu

v Doudlebách (tisk 1507/I).

V předvečer nepovoleného komunistického Mezinárodního rudého dne 1. srpna 1931 uspořádala komunistická strana dne 31. července 1931 v Doudlebách bez úředního povolení veřejný tábor lidu, po jehož rozpuštění došlo k pokusům o demonstrace, při kterých demonstrující projevovali proti bezpečnostním orgánům takovou vzpurnost a renitenci, že jen díky rozvaze a chladnokrevnosti bezpečnostních orgánů nedošlo k použití zbraně. Neodpovídá skutečnosti a nebylo nijak prokázáno, že by bylo četnictvo útočilo na dělníky pažbami, že by je bylo kopalo, nebo že by dokonce bilo i děti. Ani okresnímu hejtmanovi ani obecnímu starostovi nebyla přednesena žádná stížnost do postupu četnictva a zejména též posl. Čižinská v tomto směru nepodala žádné stížnosti.

Postup četnictva dál su v mezích platných předpisů a invektivy proti němu v interpelaci obsažené důrazně odmítám.

V Praze, dne 9. března 1932.

Ministr vnitra: Dr. Slávik v r.

1645/XVIII. (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance Hokkyho a druhů

o učitelském ústavě s vyučovacím jazykem maďarským v Podkarpatské Rusi

(tisk 973/VI).

V zemi Podkarpatoruské mohou posluchači obou nestátních učitelských ústavů v Užhorodř nabýti způsobilosti pro vyučování na školách s vyučovacím jazykem maďarským. To se také děje a každého roku odchází z uvedených ústavu řada učitelů řádně aprobovaných pro vyučování na školách maďarských. Kromě toho maďarské učitelské ústavy na Slovensku jsou přístupny

i žákům z Podkarpatské Rusi.

V Praze, dne 8. února 1932.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.

Překlad ad 1645/IV.

bringung von Rechtsmitteln durch die Gerichte im Instanzenzuge überprüft und für begründet erachtet worden.

P r a g, am 18. Februar 1932.

Der Justizminister: Dr. Meissner m. p.

Antwort

des Justizministers

auf die Interpellation des Abgeordneten H. Krebs und Genossen,

betreffend die Konfiskation der »Turnzeitung des deutschen Turnverbandes« (Druck 1438/XV).

Die von der Staatsanwaltschaft in Brüx verfügte Beschlagnahme des in der Interpellation angeführten Artikels aus Nr. 13 der Zeitschrift »Turnzeitung« vom 1. Juli 1931 ist nach Ein-

Překlad ad 1645/V.

Antwort

des Ministers für soziale Fürsorge

auf die Interpellation des Abgeordneten O. Horpynka und Genossen,

in Angelegenheit der Ratifizierung der mit Deutschland und Osterreich abgeschlossenen Verträge, betreffend die Sozialversicherung der Arbeitnehmer (Druck 1445/VII.

In Berücksichtigung der ungewöhnlichen Wichtigkeit der Gegenseitigkeitsverträge, betreffend die Sozialversicherung mit Deutschland und Österreich für die breiten Schichten der Versicherten und Rentner sowie deren Familienangehörigen trifft das Ministerium für soziale Fürsorge die notwendigen Vorbereitungen, welche auf die beschleunigte Ratifizierung dieser Verträge abzielen.

Was namentlich den Vertrag mit Österreich anbelangt, ist diese Angelegenheit bereits soweit gediehen, daß die Regierung am 6. November des abgelaufenen Jahres sowohl dieses Übereinkommen als auch den Entwurf der Regierungsverordnung genehmigt hat, womit dem angeführten Übereinkommen auf Grund des Ermächtigungsgesetzes, Slg. d G. u. V. Nr. 220/1920 innerstaatliche Wirksamkeit verliehen wird. Diese Regierungsverordnung wird publiziert werden, sobald das Übereinkommen ratifiziert sein wird, und zwar gleichzeitig mit demselben.

Obwohl das Ministerium für soziale Fürsorge auf den Verlauf dieser Angelegenheiten in den beiden benachbarten Vertragsstaaten keinen direkten Einfluß ausüben kann, ist es dennoch nach Möglichkeit dahin bemüht, daß die notwendige Voraussetzung der Wirksamkeit der beiden erwähnten Übereinkommen, d. i. die Ratifikation der Übereinkommen seitens Deutschlands- und Österreichs, in kurzer Zeit erfüllt werde.

P r a g, am 22. Februar 1932.

Der Minister für soziale Fürsorge: Dr. Czech m. p.