Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 5. zasedání.

1637.

Odpovědi:

I.

min. soc. péče na interp. posl. Štětky a soudruhů o zastavení cukrovaru v Neštěmicích

 

(tisk 1507/III),

II.

předsedy vlády na interp. posl. Koudelky, inž. Nečase, Bečko a soudruhů o knihování

 

půdy, přidělené Státním pozemkovým úřadem tak zvaným zkráceným řízením (tisk 1461/II),

III.

min. pošt a telegrafů na interp. posl. Seidla, Chalupy a soudruhů o povyšováni poštov-

 

ních úředníků na volná systemisovaná místa (tisk 1483/VIII),

IV.

min. financi na interp. posl. dra Macka, inž. Nečase a soudruhů o vyplácení dividend

 

státem sanovaných bank (tisk 1562/XVI1),

v.

min. průmyslu, obchodu a živnosti, min. pošt a telegrafů a min. financí na interp. posl.

 

Stenzla, Eckerta, Prause a druhů o zvláštním obchodování pražské »Poštovní nákupny« (tisk 1210/X),

VI.

min. soc. péče na interp. posl. Hádka a soudruhů o zamítnutí žádosti Josefa Storma

 

z Dobrné o starobní podporu (tisk 1558/XI),

VII.

min. vnitra na interp. posl. dra Keibla a druhů o chování okresního úřadu v Němec-

 

kém Jablonném vůči »Lidovému večeru«, jejž dne 8. srpna 1931 ve Cvikově v Čechách uspořádal hraničářský dorost německé národní strany (tisk 1438/X),

VIII.

min. Školství a národní osvěty na interp. posl. Windirsche a druhů o stížnostech na

 

přehmaty úředních osob pro podporování českého menšinového školství (tisk 851/XIX),

IX.

min. financí na interp. posl. Töröka a druhov o sanaci Podkarpatské banky v Užhorodě

 

(tisk 1562/IX),

X.

min. financí na interp. posl. Oeyera a druhů, že vildštejnský berní úřad po mnoho let

 

nevyřizuje odvolání a tedy neprávem zahajuje a vede exekuce na domnělé nedoplatky daňové (tisk 1108/V),

XI.

min. financí na interp. posl. dra Schollicha a druhů o bezohledném vymáháni daní na

 

Kravařsku (tisk 1438/VIII),

XII.

min. financí na interp. posl. dra Holoty a druhů o nepříznivém vyřizování žádostí za

 

odklad placeni daní zemědělcům postiženým neúrodou (tisk 1422/X1II),

XIII.

min. železnic na interp. posl. Wagnera a druhů, že se brněnské ředitelství státních drah

 

zdráhá za živelní pohromu uznati osudné sucho na jižní Moravě na jaře a v létě 1931 (tisk 1445/III),

XIV.

vlády na interp. posl. Geyera, Kaspera a druhů, že okresní nemocenská pojišťovna

 

v Karlových Varech porušila zákon ze dne 12. srpna 1921, číslo 309 Sb. z. a n. (tisk 1318/V),

XV.

min. spravedlnosti na interp. posl. F. Svobody, Polacha a soudr. o způsobu vyřizování

 

trestní věci proti funkcionářům rolnického družstevního lihovaru v Tišnově pro obvinění ze zločinu zpronevěry, resp. ze zločinu krádeže (tisk 1422/XX),

XVI.

min. spravedlnosti na interp. posl. Šamalíka, Bezděka a druhů o způsobu vyřizováni

 

trestní věci proti funkcionářům rolnického družstevního lihovaru v Tišnově pro obvinění ze zločinu zpronevěry, resp. ze zločinu krádeže (tisk 1422/XIX),

XVII.

min. železnic na interp. posl. dra Schollicha a druhů o autobusovém neštěstí u Morav-

 

ského Berouna (tisk 1438/IX),

XVIII.

min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o chování sušického okresního úřadu k ná-

 

rodně socialistické straně dělnické v Kašperských Horách (tisk 1438/XIII),

XIX.

min. národní obrany na interp. posl. Seidla a soudruhů o přídělu bytů ve státních obyt-

 

ných domech na Podkarpatské Rusi civilním zaměstnancům vojenské správy (tisk 1461/XVI),

XX.

min. sociální péče na interp. posl. Kleina, Kučery, Polacha a soudruhů o nedodržování

 

pracovní doby v prostějovském konfekčním průmyslu (tisk 1547/V),

XXI.

min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů, že se nevyplácí žold vojínům

 

1. roty 35. pěšího pluku v Plzni (tisk 1483/III).

XXII.

min. sociální péče na interp. posl. Štětky a soudruhů o případu dělníka Václava Rejmana

 

z Dolního Bousova s okresní nemocenskou pojištovnou v Jičíně (tisk 1461/VIII).

1637/I.

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslance Štětky a soudruhů

o zastavení cukrovaru v Neštěmicích (tisk 1507/III).

Ve včel zastaveni provozu v Neštěmické rafinerii cukru konala se dne 18. prosince 1931 v ministerstvu sociální péče porada za účasti zástupců dělnických odborových organisací, dělnického a zřízeneckého závodního výboru rafi-

nerie cukru v Neštěmicích, zástupců zaměstnavatelských a obecního úřadu v Neštěmicích. Na této poradě zástupcové zaměstnavatelů podrobně vysvětlili důvody, pro které je nutno provoz v rafinerii v Neštěmicích zastaviti, a při tom bylo konstatováno, že provoz měl býti zastaven již asi před rokem a pouze s ohledem na zaměstnance byl termín tento prodloužen definitivně do března 1932.

Zástupcové závodních výborů přednesli své požadavky co do odbytného, zástupcové neštěmického koncernu však na ně nepřistoupili.

Bylo usneseno ustanoviti vyjednávači komité, které by otázku odbytného pro zaměstnanectvo projednalo.

V Praze dne 5. února 1932.

Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.

1637/II.

Odpověď

předsedy vlády

na interpelaci poslanců J. Koudelky, inž. Nečase, J. Bečko a soudruhů

o knihování půdy, přidělené Státním pozemkovým úřadem, tak zvaným zkráceným řízením (tisk 1461/II).

Státnímu pozemkovému úřadu záleží stejně na knihovním pořádku ve věci zkráceného řízení přídělového jako na zaknihováni vlastních přídělů. Jest správné, že zkrácené přídělové řízení záleží v odprodeji půdy, jenž se děje formou trhových smluv, vyhotovovaných zpravidla právním zástupcem přídělců a schvalovaných státním pozemkovým úřadem. Státní pozemkový úřad nemá práva ze zákonů o pozemkové reformě zakročovati ani proti přídělcům, ani proti jejich právním zástupcům, jsou-li liknaví v provedení knihovního pořádku. Jest věci přídělců, aby sjednali se svým právním zástupcem urychlené zaknihování, neboť jim přísluší právo volby právního zástupce, pokud si právo této volby nevyhradil prodávající. Státní pozemkový úřad nemůže tudíž zjednati nápravu v případech, ve kterých zaknihování zkráceného řízeni přídělového trpí průtahy, zakročením proti přidělcům, neboť toto mohlo by záležeti jedině v tom, že by státní pozemkový úřad na místě liknavých přídělců jmenoval osoby jiné, jimž měla by býti půda odprodána. Tímto způsobem však nebylo by docíleno výsledků, který jest požadován v interpelaci. Bud přídělci sami zjednají si nápravu u svých právních zástupců, které si zvolili, aby co nejdříve knihovní pořádek byl proveden, nebo oznámí státnímu pozemkovému úřadu v každém jednotlivém případě, že průtahy nejsou jimi zaviněny, ani jejich právními zástupci a že vinu na průtazích má strana prodávající. V tomto případě může státní pozemkový úřad na základě zprávy přidělcovy zakročiti proti straně prodávajíci a použiti zákonů o pozemkové reformě, aby osoba, která byla určena státním pozemkovým úřadem jako přídělce, stala se knihovním vlastníkem. Dokud nebude míti státní pozemkový úřad těchto zpráv o každém jednotlivém případě a nebudou mu známy spolehlivě důvody průtahů, nezáležející ani na přídělci, ani na jeho právním zástupci, nebude moci podati zprávu požadovanou v interpelaci.

Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodů k nějakému opatření.

V Praze dne 16. února 1932.

Předseda vlády: Udržal, v. r.

1637/III.

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na Interpelaci poslanců Františka Seidla, Rudolfa Chalupy a soudruhů

o povyšováni poštovních úředníků na

volná systemisovaná místa

(tisk 1483/VIII).

1. V oboru poštovní a telegrafní správy nebylo prováděno povyšováni úředníků na služební místa, ztížená ve vyšších platových stupnicích, aniž by povýšení úředníci nebyli nuceni nastoupiti službu na služebních místech, odpovídajících jejich novému hodnostnímu zařadění; naopak bylo v případech, ve kterých bylo jisto, že povýšený úředník nenastoupí na služebním místě, odpovídajícím jeho hodnostnímu zařadění ve vyšší platové stupnici službu, provedené již povýšení zrušeno.

Stane-li se ve zcela výjimečných a vskutku ojedinělých případech, že povýšený úředník nemohl nebo nemůže z nějakého závažného důvodu nastoupiti bezprostředně po svém povýšení službu na novém služebním místě, snaží se poštovní správa, aby překážky, stavící se v cestu jeho nástupu služby na novém služebním působišti, byly odstraněny pokud možno nejdříve.

Poštovní správa dbá přesně i toho, aby její úřednici konali službu na služebních místech, odpovídajících jejich hodnostnímu zařadění v platové stupnici.

2. Poštovní správa nemůže se uzavírati projednáváni odůvodněných žádostí svých úředníků o přeložení na jiná volná služební místa.

Jest samozřejmé, že při tom nejen podrobuje bedlivému šetření veškery důvody, jež úředníka nutí k podání takové žádosti, ale že dbá též, a to zásadně a v první řadě služebních zájmů, nepouštějíc se zřetele ani zájmy celku.

3. Po revisi systemisace služebních míst bylo z osobního stavu kancelářských úředníků ministerstva pošt a telegrafů povýšeno do 6. platově stupnice šest úředníků 7. platové stupnice, mezi nimiž řadil pouze jeden úředník 7. platové stupnice, který nebyl dosud do 6. platové stupnice povýšen.

Tento úředník byl kvalifikován velmi dobře a konal službu na služebním místě zřízeném pouze v 7. platové stupnici.

Za ním dříve v 7. platové stupnicí řadící dva kancelářští úředníci byli kvalifikováni « výtečně» a konali službu prvý na služebním místě zříze-

ném v 5. platové stupnici, druhý na služebním místě zřízeném v 6. platové stupnici.

Proto byli do 6. platové stupnice povýšeni.

Nešlo tedy o nepovýšení více úředníků a s výtečnou kvalifikací zvláště.

V Praze dne 12. února 1932.

Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.

1637/IV.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců dra Jos. Macka, inž. Nečase a soudruhů

o vyplácení dividend státem sanovaných bank (tisk 1562/XVII).

Není mi známo, že by se sanované banky chystaly vypláceti dividendu za obchodní rok 1931. Otázku výplaty dividend a použití čistého zisku vyřeší připravovaný bankovní zákon a budu trvati na tom, aby podle zásad tohoto zákona bylo postupováno v příčině dividend a použití čistých zisků již na letošních valných hromadách bank.

V Praze dne 10. února 1932.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

1637/V (původní znění).

Odpověď

ministra průmyslu, obchodu a živností,

ministra pošt a telegrafů a

ministra financí

na interpelaci poslanců Stenzla, Eckerta, Prause a druhů

o zvláštním obchodování pražské »Poštovní nákupny« (tisk 1210/X).

K otázce 1.

Při vyměřování zvláštní daně výdělkové nebyly »Poštovní nákupně« přiznány výhody § 75

zákona o přímých daních, ježto dle znění stanov (§ 2. ) některé činnosti družstva neobmezují se výhradně na členy družstva.

Z toho důvodu je »Poštovní nákupna« zdaňována dle ustanovení platných pro společenstva nezvýhodněná, t. j. ona, která dle stanov neobmezují svou činnost na vlastní členy (§§ 68 odst. 1, I. č. 1. lit. f) a 83 odst. 3, 7 a 13 zák. o přímých daních).

Ministerstvo pošt a telegrafů neposkytuje »Poštovní nákupně« subvencí.

K otázce 2. a 3.

Pokud jde o neoprávněné provozování živnosti (obchodu), ministerstvo obchodu opětovně dalo příkaz všem podřízeným úřadům k nejpřísnějšímu stihání přestupků živnostenského řádu, obzvláště neoprávněného provozováni živnosti a k účelnému provádění trestního řízení. Za tím účelem vydalo přesné instrukce výnosem ze dne 9. ledna 1929, č. 6799/29. Výnos ten ministerstvo obchodu znovu připomělo podřízeným úřadům výnosem ze dne 16. října 1931, č. 72. 612/31.

Ministerstvo obchodu zjistilo nahlédnutím do trestních spisů, týkajících se neoprávněného provozování obchodu (prodej nečlenům) »Poštovní nákupnou«, že instrukce ta jest dodržována a že při opětovných přestupcích se proti »Poštovní nákupně« postupuje co nejpřísněji.

K otázce 4.

»Poštovní nákupna« jest, jak shora uvedeno, zdaňována podle ustanovení platných pro společenstva nezvýhodněná a není proto důvodu zahájiti proti jmenované řízeni pro zkrácení daně prodejem nečlenům.

K otázce 5.

Neoprávněnému provozování podomního obchodu čelí se kontrolou podomního obchodu. Podřízeným úřadům živnostenským, resp. státně policejním dalo ministerstvo obchodu obšírnou instrukci výnosem ze dne 13. prosince 1928, č. 90074/28 a ze dne 16. ledna 1929, č. 92576/28, znovu pak výnosem ze dne 24. dubna 1930, č. 28030/30 a výnosem ze dne 14. července 1930, č. 51536/30 a nařídilo provádění trestního řízení co nejsvědomitěji a nejrychleji a při zjištění přestupku postup proti pachateli co nejpřísnější. Neoprávněné provozování podomního obchodu osobami fysickými ať zaměstnanci družstva nebo osobami třetími z podnětu družstva stihá státní policejní úřad, resp. živnostenský úřad jednak u osob fysických jako přestupek zákona o podomním obchodě, jednak u družstev, z jichž podnětu podomní obchod jest provozován, jako přestupek živn. řádu (neoprávněné provozování obchodu).

K otázce 6.

Pokud se týče cestovních legitimací pro obchodní cestující »Poštovní nákupny«, zjistilo ministerstvo obchodu, že legitimaci těch vydáno bylo 16 a nařídilo odnětí jich po zrušení živnostenského listu na obchod zbožím zlatnickým, stříbrným a hodinářským, jenž družstvu protizákonně byl vystaven.

K otázce 7.

Ministerstvo pošt a telegrafů nezjistilo, že by činnost poštovních zaměstnanců, účastněných na správě »Poštovní nákupny«, byla takové povahy, aby bylo možno proti nim zahájiti úřední řízení podle § 87 resp. 181 služební pragmatiky.

K otázce 8.

Ministerstvo pošt a telegrafů nemůže přikázati svým zaměstnancům, aby nezřizovali spotřebních družstev, poněvadž zřizování a účast na správě družstevních podniků, které mají výlučně za účel podporu hospodářských zájmů veřejných úředníků nebo jejich příslušníků, není v odporu s ustanovením § 33 služební pragmatiky.

Odpověď ministra vnitra odpadá, poněvadž obsah interpelace netýká se působnosti ministerstva vnitra.

V Praze dne 21. prosince 1931.

Ministr průmyslu, obchodu a živnosti: Dr. Matoušek, v. r.

Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.

Ministr financi: Dr. Trapl, v. r.

1637/VI (původní zněni).

Odpověď

ministra sociální péče na interpelaci poslance Hádka a soudruhů

o zamítnutí žádosti Josefa Storma

z Dobrné o starobní podporu

(tisk 1558/XI).

Josef Storm z Dobrné podal dne 27. listopadu 1930 k ministerstvu sociální péče žádost o starobní zaopatřeni. Ministerstvo sociální péče dalo vyšetřiti jeho poměry a zjistilo, že žadatel je narozen 21. srpna 1861, takže podle svého věku byl dle § 6, odst. b) zák. č. 221/1924 ve zněni zákona č. 184/1928 Sb. z. a n. vyňat z pojištění starobního a invalidního a přicházel v úvahu jedině pro státní starobní podporu podle zákona č. 43/1929 Sb. z. a n. Bylo však vyšetřeno, že má domek s polním hospodářstvím a že dostává úrazovou rentu. Poněvadž podle § 3, odst, 3 zákona č. 43/1929 Sb. z. a n. dlužno na státní starobní podporu, činící 500 Kč ročně, započítati hodnotu veškerého zaopatřeni, jehož se žadateli dostává, pokud spočívá na právním titulu, nemohla býti

žadateli již vzhledem k úrazové rentě přiznána státní starobní podpora podle cit. zákona. Byla mu poskytnuta mimořádná jednorázová podpora. Nemá-li již žadatel uvedeného zaopatření, může znovu žádati o státní starobní podporu u obce svého pobytu.

V Praze dne 5. února 1932.

Ministr sociálny péče: Dr. Czech, v. r.

1637/VII (původní zněni).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance dra J. Keibla a druhů

o chování okresního úřadu v Německém Jablonném vůči »Lidovému večeru«, jejž dne 8. srpna 1931 ve Cvikově v Čechách uspořádal hraničářský dorost německé národní strany (tisk 1438/X).

» Lidový večer« (Völkischer Abend) ohlášen byl okresnímu úřadu jako programová zábava (písně, orchestrální čísla a divadlo). Z toho důvodu vyžádal si okresní úřad předem přesný a doslovný program celého večera, tudíž i text zamýšleného projevu jednatele hraničářského dorostu Oty Hermanna. Když pořadatel nemohl této podmínce včas vyhověti a proto raději od této části programu upustil, povolil úřad pořádáni večera a chtěje za všech okolnosti zajistiti nezávadný jeho průběh, stanovil při tom podmínky v interpelaci uvedené, s čímž se pořadatel - nepodav odvolání - spokojil.

Poněvadž stanovené podmínce nebylo vyhověno a Hermann se opětovně pokusil o projev rázu politického, nemohl intervenující úředník dovoliti další jeho projevy, vymykající se z rámce povoleného programu.

Postupu okresního úřadu a jeho zástupce nelze ničeho vytýkati a nemám proto důvodu činiti opatřeni v interpelaci žádaná.

V Praze dne 10. února 1932.

Ministr vnitra: Dr. Slávik, v. r.

1637/VIII (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance Windirsche a druhů

o stížnostech na přehmaty úředních osob

pro podporování českého menšinového

školství (tisk 851/XIX).

Výnos ministerstva školství a národní osvěty, kterým byla v zásadě povolena obecná škola s československým jazykem vyučovacím v Horní Olešnici, byl odvolán již v červnu 1930, takže připomínky, týkající se zřízení této školy, se staly bezpředmětně.

Pokud jde o nájemní smlouvu s Marii Kislingovou, bylo zjištěno, že šlo o jednání neveřejných činitelů v zájmu soukromé firmy bez jakéhokoliv vlivu státní školské správy.

Dopis správce obecné školy s československým jazykem vyučovacím v Bílém Kostele nad Nisou ze dne 20. října 1930 obecnímu úřadu týkal se pouze obecních příspěvků na stravovací a ošacovací akci, umístění dětí v koloniích a p., nikoliv však osobního nebo věcného nákladu na zmíněnou školu vydržovanou státem.

O náležité hospodářské využití celého vyvlastněného pozemku v Chotyni je postaráno.

V Praze dne 18. ledna 1932.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.

1637/IX (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance Töröka a soudruhů

o sanaci Podkarpatské banky v Užhorodě (tisk 1562/IX).

Nelze mluviti o úpadku Podkarpatské banky v Užhorodě. Tato banka trpěla sice také důsledky světové hospodářské krise a provázející ji nedůvěrou, jež se projevila zvýšeným vybíráním

vkladů, zejména velikých vkladatelů, avšak přece nenastaly u ní skutečnosti uvedené v § 187, odst. 2. uh. obch. zák. (čl. XXXVII-1875). Vláda také nehodlala a ani nehodlá dáti této bance jakoukoli podporu z prostředků státních, tím méně pak podporu ve výši 10 milionů Kč.

Protože není úpadku, není také důvodu stíhati jeho vinníky.

V Praze dne 10. února 1932.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

1637/ X (původní znění).

Odpověď

ministra financí na interpelaci poslance Geyera a druhů,

že vildštejnský berní úřad po mnoho let nevyřizuje odvolání a tedy neprávem zahajuje a vede exekuce na domnělé nedoplatky daňové (tisk 1108/V).

Podle zjištění provedených ministerstvem financí u berní správy v Chebu nejsou u jmenovaného vyměřovacího úřadu odvolání proti všeobecné dani výdělkové na berní léta 1922, 1923 a 1924, která dle tvrzení interpelace podal Josef Kreuzinger. Ministerstvo financí současně nařizuje, aby, pokud strana nesporně prokáže podání těchto odvolání, byly příslušné ukládací spisy zatím patrně skartované - dle pomůcek po ruce jsoucích dle možnosti obnoveny a dle opisů odvolání, které od strany budou vyžádány, provedeno řádné odvolací řízení.

Platební rozkaz na všeobecnou daň výdělkovou za rok 1927 odepřel Kreuzinger dle sdělení obecního úřadu v Schönbachu z 13. března 1929 přijmouti pro domnělé dvojí zdanění. Bylo tudíž možno tento platební rozkaz doručiti až 5. května 1931.

Základ daně z příjmu na berní léta 1924 a 1925 byl upraven v dohodě se stranou. Okolnost tato není ovšem nikterak směrodatná pro stanovení výše základu daní pro léta následující, neboť daň z příjmu resp. důchodová ukládá se z příjmu, jehož v příslušném roce skutečně bylo dosaženo, tedy bez ohledu na příjem dosažený v létech předchozích. Odvolací lhůtu proti předpisu daně

z přijmu na rok 1926 strana skutečně zmeškala, což ve své žádosti o prominutí tohoto zmeškání, jejíž opis berní správě předložila, výslovně uznává, omlouvajíc se zemědělskými pracemi. Žádost tato dosud nebyla vyřízena; ministerstvo financí proto nařizuje současně neprodleně její projednání a rozhodnutí.

Vyměřovací základy daně důchodové za rok 1927 byly straně dle záznamu na příslušné žádosti sděleny ústně 5. dubna 1929. Strana opravila dne 25. dubna 1929 své přiznání příjmu z houslařství dodatečně na 18. 000 Kč; z toho plyne, že ji nemohlo a také nebylo týž den slíbeno referentem, že vyměřovací základy budou opraveny na 14. 000 Kč. Odvolání proti uložené dani bylo stranou podáno u berní správy dne 29. dubna 1929, nebylo však dosud vyřízeno. Jeho neprodlené projednání se současně nařizuje.

Žádosti o sdělení základů daně důchodové a všeobecné výdělkové za rok 1928 byly odvolány prohlášením z 13. května 1930, na těchto žádostech stranou samou připsaným a podepsaným.

Stížnost do vyměření daně z obratu za léta 1924 a 1925, o které nebylo možno bezpečně zjistiti, zda ji strana vzala zpět či nikoliv, bude řádně a s urychlením projednána.

Berní úřad ve Vildšteině svým rozhodnutím, povolujícím Kreuzingerovi splátky na dlužné daně 17. 080 Kč ve výši pouze 200 Kč měsíčně, překročil daleko svoji pravomoc, která ho opravňovala povoliti pouze splátky, jimiž by byl dluh přímých daní vyrovnán v době 1 roku. Pro tuto podstatnou vadu řízení musí ministerstvo financí současně naříditi, aby berní úřad toto své rozhodnutí po rozumu § 256, odst. 5, zák. o př. d. zrušil a vydal rozhodnutí nové v mezích své pravomoci, po případě aby žádost o posečkáni předložil k rozhodnutí příslušnému nadřízenému úřadu.

K stanovení dražby svršků na den 2. dubna 1931 došlo patrně z nedostatku řádné evidence povolených splátek u berního úřadu. Tuto závadu ministerstvo financí bernímu úřadu současně vytýká. Opatřením tím straně však nevznikla škoda, poněvadž vypsaná dražba ve skutečnosti nebyla provedena.

Žádost Kreuzingerova za slevu dlužných daní nebyla dosud vyřízena. Ministerstvo financí ukládá proto berní správě v Chebu, aby tuto žádost urychleně projednala a rozhodla, po případě předložila k rozhodnutí zemskému finančnímu ředitelství v Praze.

V Praze dne 11. února 1932.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

1637/XI. (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance dra Schollicha a druhů

o bezohledném vymáháni dani na Kravařsku (tisk 1438/VIII).

Především konstatuji, že ministerstvo financí již opětovně dalo berním úřadům přísné pokyny, aby při vymáhání dlužných daní braly náležitý zřetel k hospodářským poměrům poplatníků a že v konkrétních případech toho zasluhujících se také skutečně tak děje. Ani v obou případech v interpelaci uvedených nelze v tom směru berním úřadům činiti výtku. Neboť provedeným šetřením zjištěno toto:

Josef Unger z Mošnova provozuje dobře prosperující obchod mlékem na Ostravsku. Daně neplatil, ač byly mu několikráte povoleny splátky, naopak veřejně prohlašoval, že daně platiti nebude a nabádal k tomu i jiné poplatníky. Proto berní úřad musil přikročiti k exekučnímu vymáhání dlužných daní.

Ježto pak Unger nemá prokazatelného jiného majetku, který by byl mohl býti zabaven, nezbývalo bernímu úřadu, než zabaviti mu zboží (mléko), což musilo se státi v časných hodinách ranních ještě před přepravou tohoto zboží do Ostravy. Poněvadž Ungrova povaha je známa, bylo nutno přibrati k exekučnímu výkonu četnickou asistenci a starostu obce, nebot bylo se obávati odporu Ungrova. Provedením exekuce nemohl býti Unger existenčně ohrožen, neboť jeho obchod dobře prosperuje a podle obecného přesvědčeni má uloženy peníze u různých peněžních ústavů.

Jest nápadné, že jeho otec, domkář Josef Unger st., koupil v roce 1931 pozemky za 34. 000 Kč, ačkoliv jeho vlastní příjmy jsou tak malé, že nepodléhá ani dani důchodové. Totéž platí

o koupi nákladního auta, na němž Josef Unger vozí mléko, jež však formálně jest vlastnictvím jeho otce.

Karel Stable v Odrách provozuje živnost holičskou a zaměstnává v této trvale jednoho pomocníka. Předpisy daňové jsou naprosto přiměřené rozsahu jeho živnosti; jeho žádosti z 20. /7. 1928, z 24. /4. a 25. /9. 1930 za osvobození od daně výdělkové byly daňovou komisí zamítnuty. Poněvadž na daně ničeho neplatil, pohrozil mu berní úřad v Odrách, že bude proti němu provedena exekuce do všech důsledků po případě

i kapesním zájmem a zabavením tržby.

Podaným žádostem za odpis narostlých nedoplatků bylo vyhověno; poplatníkovi byla dvakráte povolena podstatná sleva daňových nedo-


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP