Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 5. zasedání.

1628.

Interpelace:

I.	posl. Malého, B. Procházky, Fialy a druhů min. železnic o nevyplácení přeplaceného ná-
	jemného z naturálních bytů železničním zaměstnancům ve Znojmě,
II.	posl. Bergmanna, Tučného a druhů min. veřejných práci o soudním vypovídání z bytů
	ve státních domech členů družstev,
III.	posl. inž. Junga a druhů min. vnitra o velkých přehmatech četnictva s Tasovicích,
IV.	post. dr. Hodžu, dr. Staňka, Mašatu, Hlinku, dr. Tisu, Mojtu, Bendu, Lišku, Polívku, dr.
	Ivanku, dr. Mičuru, Vičánka a druhov vládě republiky Československej o prepočítaniu miestnych dráh,
v.	posl. Hokky a druhov min. železnic, aby trať mezi Výlokom a Královom nad Tisou opa-
	trená bola kolajnicami, spôsobilými pre rychlovlaky,
VI.	posl. dr. Hassolda a druhů min. železnic o neobchodnickém postupu plzeňského ředitel-
	ství státních drah,
VII.	posl. inž. Kalliny a druhů min. železnic o zavedení lepšího spojení mezi Chomutovem a
	Karlovými Vary vsunutím osobního vlaku, který by odjížděl z Chomutova v 8 hodin ráno,
VIII.	posl. Törkölya a druhov min. vnútra o uveřejnění výsledkov sčítania ľudu z roku 1930,
IX.	posl. Šaláta a druhov min. školstva a nár. osvěty v záležitosti výučby náboženstva na
	středných školách,
X.	posl. dr. Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty, že zemská školní rada vydává
	německým učitelům obecných a měšťanských škol ustanovovací dekrety jen v českém jazyce,
XI.	posl. dr. Törkölya a druhov min. vnútra o prevádzaní zákona zo 14. apríla 1920, č. 302
	Sb. z. a n., ktorým sa upravujú právně poměry sporitelieň,
XII.	posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o poměrech v pražském divisním vězení,
XIII.	posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o poměrech ve vojenském vězení ve Šte-
	fánikových kasárnách,

XIV.	posl. dr. Sterna a soudr. min. vnitra o neslýchaných a křiklavých přehmatech policejní-
	ho presidia v Šumperku dne 10. února a o surovém porušení poslanecké imunity,
XV.	posl. dr. Sterna a soudr. min. národní obrany a min. vnitra, jak vojenská správa vyko-
	řisťuje vojínovu matku,
XVI.	posl. inž. Junga a druhů předsedovi vlády, aby bylo vydáno vysvětlení k § 24 zákona
	na ochranu republiky,
XVII.	posl. Hokkyho a druhov min. vecí zahraničných o výplatě vkladov poštovej spořitelně.
XVIII.	posl. Hokkyho a druhov min. financů o daňových přirážkách nevyplatených obciam ber-
	nými úrady,
XIX.	posl. Hokkyho a druhov min. financií o dávke z majetku, počítanej z vkladov býv. po-
	štovej spořitelně a o úrokoch z nej.

1628/I.

Interpelace

poslanců Cyrila Malého, Boh. Procházky, Č. Fialy a druhů

ministru železnic

o nevyplacení přeplaceného nájemného z naturálních bytů železničním zaměstnancům ve Znojmě.

Železniční zaměstnanci ve Znojmě do vydání platového zákona č. 103/1926 byli zařazení do činovného skupiny B. Sazba za l m2 plochy naturálního bytu počítána byla ve Znojmě 9 Kč.

Vydáním zákona čís. 103/26 Sb. z. a n. bylo podle par. 12 město Znojmo zařazeno do činovného skupiny C, to jest 80% místního přídavku. Základní sazba za l m2 plochy naturálního bytu měla býti 8 Kč. Placením 9 Kč za l m2 základní plochy, jak nařídilo min. železnic úředním věstníkem č. 40 ex 1921, odstavec A a výnosem z 18. srpna 1926 čís. 37560/pers. l, vznikly značné přeplatky, jež činí u nájemců v budově na Vídeňce čís. 19 tyto obnosy: vrch. techn. rady inž. Reicha 1098. 35 Kč, vrch. insp. Ant. Vandase 898. 50 Kč, traťmistra Otto Pellanta 491. 80 Kč a vrch. adj. Lánského 535. 05 Kč.

Od 1. ledna 1931 jest Znojmo zařazeno do skupiny B činovného, ježto počet obyvatelstva vzrostl přes 25 tisíc, jak stanoví par. 12 zákona 103/26. Nájemci naturálních bytů žádali ředitelství českoslov. státních drah v Brně o vrácení vzniknuvšího rozdílu nájemného; byli zamítnuti s poukazem na výnos min. železnic ze 17. srpna 1926 čís. 37560 pers. l, jenž striktně stanovil, že dosavadní staré sazby za naturální byty zůstanou v platnosti, bez ohledu na výši činovného, až do vydáni nového výnosu.

Nový výnos min. žel. ze dne 24. listopadu 1930, čís. 35428-pers. l, stanovící nové sazby za

naturální byty, nepřipouští žádného vyrovnání rozdílu nájemného za léta 1926-1930.

Je bezesporné, že opožděným vydáním výnosu min. železnic vznikly u shora jmenovaných a také jiných zaměstnanců značné přeplatky nájemného za naturální byty, čímž jsou značně poškozeni a je nutně, by křivda napravena byla. Proto táží se podepsaní:

Je pan ministr železnic ochoten naříditi, aby veškerým zaměstnancům ve Znojmě, u nichž vznikly přeplatky nájemného, tyto byly co nejdříve navráceny?

V Praze dne 11. února 1932.

Malý, B. Procházka, Fiala,

Stejskal, Pechmanová-Klosová, Tykal, Hrušovský, dr. Stránský, Jos. Tůma, dr. Patejdl, Polívka, Richter, Netolický, Solfronk, Šmejcová, Zeminová, Vaněk, Šeba, Hatina, Lanc, Spatný, Sladký, Inž. Záhorský, Tučný, Bergmann.

1628/II.

Interpelace

poslanců H. Bergmanna, Al. Tučného a druhů

ministru veřejných prací

o soudním vypovídání z bytů ve státních domech členů družstev.

V poslední době jsou soudně vypovídáni z bytů ve státních domech členové družstev, která, umožnila stavbu státních domů z losové akce zakoupením a hotovým zaplacením státních stavebních losů v potřebném počtu pro zajištění stavebních nákladů. Členové družstev zaplatili značné částky za diferenci kursu losů, které by-

ly ministerstvem veřejných prací účtovány v plné ceně nominální, ačkoliv losy ty byly na peněžním trhu nabízeny hluboko pod cenou nominální.

Družstva (jejich členové) zakoupila stavební losy, aby tím zajistila stavební náklad státních obytných domů, vždy na základě výnosu ministerstva veřejných prací, v němž se toto zavazovalo postaviti pro členy družstva státní obytný dům. Členově družstev byli ujišťováni referenty ministerstva veřejných prací, že umožněním stavby státního domu z losové akce získávají trvalý nárok na byt v těchto státních obytných domech.

Mezi členy těchto družstev byli i státní pensisté, proti nimž nebylo se strany ministerstva veřejných prací žádných námitek a obdrželi tito také byty v těchto státních obytných domech. Dnes však jsou tito členové družstev ze státních domů soudně státem vypovídáni i s těmi, kteří teprve později byli přeloženi do výslužby, aniž by tím pozbyli členství v družstvech a tím nároku na byt, zaručený svého času výnosem nejvyššího státního úřadu.

Tento postup podřízených státních instancí vyvolává značný rozruch a nespokojenost a podkopává se jim důvěra v nejvyšší státní úřady.

Z těchto důvodů táží se podepsaní:

1. Jsou tyto případy panu ministru známy a jest ochoten naříditi, aby se takovýmto způsobem nepostupovalo proti členům družstev, jimž byly byty ve státních obytných domech, stavěných z losové akce, výnosy ministerstva veřejných prací přislibovány a zajišťovány?

2. Jest ochoten sděliti podepsaným, co v této věci zařídil anebo učiniti hodlá?

V Praze dne 11. února 1932.

Bergmann, Tučný,

Malý, Tykal, dr. Patejdl, Fiala, Zeminová, inž. Záhorský, Šmejcová, Langr, Sladký, Vaněk, dr. Stránský, Šeba, Hrušovský, Pechmanová-Klosová, Polívka, Richter, Netolický, Halina, Stejskal, Jos. Tůma, Solfronk, Špatný.

1628/III. (překlad).

Interpelace

poslance inž. R. Junga a druhů ministru vnitra

o velkých přehmatech četnictva v Tasovicích.

V noci silvestrovské provedla hodonická četnická stanice v Tasovicích u Znojma bez jakéhokoliv důvodu domácí prohlídky u členů místní skupiny národně socialistické strany Vin-

cence Watzala, posluchače práv, Hanuše Gepperta, chovatele zvířat na kožešinu a Jindřicha Kritsche, mlynářského pomocníka. Při tom bylo zabaveno 7 knih, 12 letáků, výstřižky z časopisů, pokladní kniha, seznam členů, členské knížky, pozvánky na schůze podle § 2, prohlášeni o přistoupení, jeden odznak, jeden zpěvník a podobné předměty.

Přes tento hubený výsledek, z něhož jistě nelze usuzovati na nějaké »velezrádné pikle«, přímo po půlnoci dva četníci zatkli pana Watzala. Dva jiní výše uvedení byli v ranních hodinách vyvlečeni z postelí a rovněž zatčeni a pak všichni tři odesláni ke znojemskému krajskému soudu.

Podle zabaveného seznamu členů četníci navštívili dále všechny ostatní členy a vyžádali si od nich členskou knížku a odznak strany. Členům, kteří při četnické obchůzce nebyli doma, bylo rozkázáno prostřednictvím jejich příslušníků, aby se druhého dne dostavili do kanceláře hodonické četnické stanice a tam odevzdali členskou knížku a odznak strany. Těm, kdož se zdráhali vydati tyto předměty, hrozilo se, že budou ihned zatčeni, při čemž se zvlášť vyznamenal jistý četník mimo službu, který ještě k tomu měl občanské šaty.

Že v tomto případě jde o zřejmý hrubý přehmat četniků, vysvítá již z toho, že tito tři zatčeni byli dne 2. ledna propuštěni z vazby.

Příčinou tohoto přímo neuvěřitelného postupu hodonického četnictva jest prý anonymní udání. V něm se vytýkalo tasovickým národním socialistům, že prý založili zakázaný hitlerovský spolek s vlastním programem, jehož úkolem jest odtrhnouti jižní Moravu od Československé republiky. Mimo to prý útočí na Židy. Ještě dne 6. ledna četník veřejně strhl odznak jistému národnímu socialistovi. Jinému, který seděl v hostinci, bylo nasazeno bodlo na prsa.

Lidé si od četnictva přímo již na mnohé zvykli. Události, které se staly v Tasovicích, jsou však přes to neslýchané. Hodonické četnictvo jistě vědělo, že v Tasovicích byla zcela řádně založena skupina všeobecně známé, v Národním shromáždění zastoupené německé národně socialistické strany dělnické. A to tím spíše, že byla založena již před několika měsíci a to na veřejné schůzi. Ale i tehdy, kdyby snad - proti všemu očekáváni - nedostali zprávy o tomto založení, přece mohli na základě podané denunciace vyzvěděti od denuncovaného, jak se věci vlastně mají. Bylo by se jim pak dostalo přiměřeného vysvětlení a mohli sobě, krajskému soudu a úřadům vůbec ušetřiti ostudu. Jest zřejmo, že po tomto případě hodoničtí četníci se v kraji sotva stali oblíbenější, zatím co jejich služba vyžaduje pravý opak. Tento neslýchaný případ žádá si rozhodně přiměřeného dostiučinění.

Podepsaní táži se tedy pana ministra vnitra:

1. Je-li ochoten zahájiti přísně vyšetřování vylíčeného případu, pohnati k odpovědnosti provinilé četníky a především ihned je přeložiti ze stanice hodonické?

2. Je-li dále ochoten naříditi přísně všem četnickým orgánům, aby konečně zastavily směšné pronásledování německých národních socialistů?

V Praze dne 28. ledna 1932.

Inž. Jung,

Krebs, Kasper, Simm, Knirsch, Köhler, Schubert, Geyer, dr. Schollich, dr. Hassold, dr. Keibl, dr. Petersilka, Greif, Scharnagl, Fritscher, Kunz, Krumpe, Oehlinger, Horpynka, Matzner, Bobek, dr. Hanreich, Inž. Kallina, dr. Mayr-Harting, Zajíček.

1628/IV.

Interpelácia

posl. dra Hodžu, dra Stanka, Mašatu,

Hlinku, dra Tisu, Mojtu, Ferd. Bendu,

Lišku, Polívku, dra Ivanka, dra Mičuru,

Jos. Vičánka a druhov

vláde republiky Československej o prepočítaniu miestnych dráh.

Medzi prvé požiadavky, ktoré zástupcovia hospodárskeho života na Slovensku jednomyseľne vznášali, patrí prepočítanie miestnych dráh.

Tento požiadavok, ačkoľvek tak samozrejmý a spravodlivý, že ešte nikomu nenapadlo otvorene jeho oprávnenosť popreť, není napriek tomu dosiaľ uspokojený.

Krajom, odkázaným na miestne dráhy, ráta sa lomeným dopravným za tie isté (a horšie) dopravné služby, dovozné o veľa väčšie; utrpely tým priame ujmy, ktoré dosiahly behom rokov iste jednu miliardu Kčs, nehovoriac o škodách nepriamych, sťažovaním zakladania nových priemyselných a obchodných podnikov, pre ktoré by boly ináč podmienky.

Nie je náhodou, že kraje s veľkým počtom neprepočítaných lokálok, totiž južné Čechy a Slovensko vykazujú najhoršie hospodárske pomery a najsilnejšiu tendenciu k vysťahovalectvu; neupravené dopravné pomery sú jednou z hlavných príčin zaostalosti týchto krajov. Menovite o Slovensku to platí, ktoré pociťuje pri každom hospodárskom konaní nevýhodu nedostatočnej dopravnej sústavy.

Štátnych a iných prepočítaných dráh je na Slovensku 2778. 30 km, neprepočítaných 1279 km, teda skoro jedna tretina. Keď by tieto neprepočítané trate tvorily jeden súvislý celok, bol by len styk tejto oblasti s druhou, prepočítanou oblasťou, sťažený. Avšak týchto 1279 km je rozdelených na 35 osobitných tratí, ktoré sú vsunuté medzi skupiny dráh štátnych, takže je tým

celá dopravná sieť nemožným spôsobom pretrhaná.

Neslobodné zabúdať, že svojho času pred 50, 60 rokmi, pri zakladaní miestnych dráh, ktorými boly ony odľahlejšie kraje otvorené, boly výrobné podmienky celkom iné. Drahšia doprava bola vtedy kompenzovaná nižšími mzdami a dlhšou pracovnou dobou v týchto oblastiach. Medzi tým nastala nivelizácia pracovných podmienok, hlavne tiež vplyvom nášho sociálneho zákonodarstva a dnes sú aj životné potreby často v mestách lacnejšie než na venkove.

Lomeným dovozným sú tieto kraje na miestnych dráhach akoby vnútorným clom umele vzďaľované od hospodárskeho života ostatného štátu. Za týchto okolností musely chudobnieť a skutočne tiež zostávali badateľne pozadu za oblasťami šťastnejšími. To platí rovnako pre priemysel a obchod, ako pre zemedeľstvo a živnosti. Uvedieme niekoľko príkladov zdraženia, ktoré je tým zapríčinené:

Príklad 1.

Vagónová zásielka obilia v relácii Gúta-Nitra.

Dnes za jedon vagón (10 t) Kč 620.

Po prepočítaní miestnej železnice KomárnoGúta bolo by dovozné v tejto relácii Kč 570.

Príklad 2.

Vagón múky (10 t) zo stanice Šamorín do Bratislavy fil. nádražie. Doprava sa tu deje zo stanice, ležiacej na neprepočítanej miestnej železnici cez druhú neprepočítanú miestnu dráhu do stanice na hlavnej trati.

Dnes za vagón (10 tún) Kč 385.

Po prepočítaní miestnych železníc ŠamorínÚsor a Bratislava-Nové Mesto-Komárno bude táto sadzba Kč 275.

Príklad 3.

Vagónová zásielka zemiakov zo stanice Chalmová do stanice Trenčianska Teplá. Doprava sa tu deje zo stanice na hlavnej trati ležiacej cez neprepočítanú miestnu železnicu Topoľčany-Bošany-Trenčín do stanice ležiacej tiež na hlavnej trati.

Dnes Kč 515.

Po prepočítaní miestnej železnice Topoľčany -Bošany-Trenčín obnášalo by dovozné Kč 380.

Príklad 4.

Jeden vagón dreva týčkového dlhšieho než 2. 5 m z pol. D-19-a)-1. vymiň, tarifa 15 zo stanice Muráň do stanice Hnúšťa cez Plešivec.

Dnes Kč 675. Po prepočítaní miestnych železníc Muráň-Plešivec bude táto sadzba Kč 545.

Z týchto príkladov je zrejmé, že je to vedia priemyslu, stejne slovenské zemedelstvo, ktoré má záujem na tom, aby naša tarifná sústava bola

zcelená. Ba sľavnenie dopravy je dnes pre zemedeľstvo preto dôležitejšie, nakoľko cenový index zemedelských plodín je nižší než index priemyselných výrobkov. Nezmenené vysoké dopravné sadzby sú tým horšou brzdou odbytu, čím viac cena zemedelských produktov poklesla.

Dôvody hovoriace pre prepočítanie miestnych dráh sú okrem toho zo stanoviska železničného podniku tieto:

1. Len prepočítaním nastane také tarifné zcelenie siete našich železníc, ktoré konečne umožní štátnym dráham prevádzať systematickú a úspešnú tarifnú politiku.

2. Ukážu sa pozoruhodné úspory tarifné. Dnešným stavom zaťažuje sa značne nielen služba účetná, ale i služba tarifná v ministerstve a v jednotlivých riaditeľstvách.

3. Usnadní sa týmto dráham boj proti automobilovej súťaži. Táto je nebezpečná hlavne tam, kde železnica dopravuje draho a pomaly, t. j. hlavne v oblastiach s miestnymi dráhami. Železničný podnik to dosial tak silne nepociťoval, lebo práve tieto kraje malý aj zanedbané hradské. To sa chytro mení a jestli neurobia dráhy včas protiopatrenia, pocítia v krátkosti celú ťarchu autokonkurencie. Potom bude však už neskoro. Autobusy už zakúpené a linky už zariadené ostanú a budú dráhe škodiť aj keď bude proti ním bojovať sľavnenými sadzbami. Uznávame, že motorizovaním dopravy pracujú dráhy tiež úspešne v tomto smere, ale neslobodno zabúdať, že najdôležitejší úsek tohoto boja je doprava nákladná a že túto treba tarifárne slavňovať.

4. Odstránenie lomeného dovozného bude prospešné nielen krajom s miestnymi dráhami, ale celému hospodárskemu životu. Veď podnikom na hlavných tratiach kupujúcim na pr. suroviny od podnikov na lokálnych dráhach sa tým doprava tiež zlacní.

Hlavný dôvod proti prepočítaniu bol úbytok príjmov, ktorého sa ministerstvo železníc bálo. Čiastočnými úpravami v tomto smere podniknutými sa však situácia zmenila do tej miery, že pravdepodobný úbytok by nepresahoval dnes viac ako 50 mil. Kč.

Štátne železnice previedly od 1. októbra 1931 úpravu, ktorá znamená zdraženie dopravy o asi 23 miliónov Kč (pri menšom sľavnení na inej strane, ktoré sa odhaduje na 5 miliónov). Tým je dané krytie pre polovicu úbytku. K tomu prichádzajú už zmienené úspory a konečne oživenie dopravy, ktorá sa dôsledkom sníženia sadzieb na miestnych dráhach pravdepodobne dostaví.

Chýbal dosial technický predpoklad - nový kilometrovník, založený na jednotne prepočítaných vzdialenostiach. Dnes je táto technická pomôcka po 3ročnej práci už dohotovená.

Dnešný stav je teda taký, že odpadly všetky prekážky pre odďaľovanie prepočítania, ktoré môže byť ihneď prevedené.

Musí byť jasno rečené, že obecné zdraženie dopravy úpravou od 1. októbra 1931 v dobe najostrejšej kríze je nemožné, keď nebude kompen-

zované na inej strane a síce tam, kde je toho najviac potrebné, odstránením lomených sadzieb.

Podpísaní pýtajú sa teda pána ministerského predsedu a pána ministra železníc:

1. Je im známe, že neprepočítaním miestnych dráh sú široké oblasti štátu najťažším spôsobom diferencované a ich hospodársky život priamo ohrožený?

2. Je im známe, že technické predpoklady pre túto reformu sú už dané, takže jej uvedenie v život je kedykoľvek v dvojmesačnej lehote možné?

3. Je im známe, že v Nemecku bolo prevedené v poslednom polroku ďalekosiahle snižovanie tarifov, ktorého efekt sa odhaduje na 400 mil. M, kým u nás s úpravou od 1. októbra sa prikročilo k zdraženiu dopravy. Sú si toho vedomí, že ďalekosiahla tarifová úprava v Nemecku vynúti si, aby aj u nás bolo prikročeno čo najskôr k tarifovej reforme? Je im známe, že táto tarifná reforma nemôže byť prevedená sústavne a správne, dokiaľ nebude zcelená naša dopravná sieť prepočítaním miestnych dráh a že musí teda byť toto prepočítanie prvým a nezbytným krokom?

4. Je pán predseda vlády a pán minister železníc ochotný nariadiť, aby s platnosťou od 1. mája počítané boly železničné sadzby v doprave nákladnej a osobnej vo styku všetkých miestnych dráh s dráhami štátnymi dľa prepočítaných vzdialeností?

V Prahe, dňa 11. februára 1932.

Dr. Hodža, dr. Staněk, Mašata, Hlinka, dr. Tiso,

Mojto, Benda, Líška, Polívka, dr. Ivanka,

dr. Mičura, Vičánek,

Vančo, Janček, Stunda, Teplanský, Zeman, Ka-

liňák, Dorič, Galovič, Blažek, dr. Mederlý, dr.

Polyák, dr. Gažík, Stanislav, Zajíc, Beran, Slušný,

Husnaj, dr. Pružinský, Grebáč-Orlov, Prokop,

dr. Fritz, dr. Ravasz, Suroviak, dr. Labaj, Šalát,

Onderčo, Rázus, Navrátil, dr. Daněk, Čuřík,

Petrovič, Sivák, Sčerecký.

1628/ V. (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokky a druhov ministrovi železníc,

aby traf medzi Výlokom a Královom nad Tisou opatrená bola koľajnicami, spôsobilými pre rýchlovlaky.

Pane minister!

Už minulého roku, keď som premluvil v rozpočtovom výbore, zdôrazňoval som, že za staro-

dávna na trati Výlok-Královo nad Tisou nikdy nejazdil rýchlik a že dnes stále jazdí tam rýchlik Praha-Bukurešť. Vzhľadom na to, že táto traf je skoro 2000 km dlhá, je i laikovi jasné, že jazdia po nej ťažké rýchlikové lokomotívy.

Snáď v dôsledku solídnej spodnej stavby hodí sa táto traf pre jazdy rýchlikové, avšak koľajnice nehodia sa k tomu vôbec. Keďže na tomto úseku trati neboly koľajnice od počiatkov československého impéria vymenené a v drievšich dobách boly len pre osobné vlaky zariadené, snadno by mohlo dojsť ku zlomeniu koľajnice, alebo k podobnej snáď ešte vážnejšej nehode, ktorá by mohla stáť veľa ľudských životov.

Z novín sa dozvedám, že cesta z Prahy do Jasiny bude po 22. máji o 1 1/2 hodinu kratšia. Nikto sa neteší tomu viac, než my poslanci a senátori z Podkarpatskej Rusi. A predsa musím sa ohradiť proti tomu, aby rýchlosť rýchlikov na trati Výlok-Královo nad Tisou bola ešte zvyšovaná, ba mal by som sa ohradiť i proti tomu, že po tejto trati jazdia rýchliky.

V úcte prehlasujem, že ja pána ministra a všetkých tých, ktorí napriek mojej opätovanej výzve nevymenili koľajnice na zmienenej trati, v ich vlastnej osobe učiním odpovednými za prípadné nehody, lebo dojde-li tu niekedy ku katastrofe, bude táto svetovou pre zastaralé koľajnice malých rozmerov.

V úcte tážem sa pána ministra:

1. Či máte, alebo prez moje niekoľkonásobné upozornenie nemáte vedomosti o tom, že medzi Výlokom a Královom nad Tisou ešte po 12 rokoch sú staré koľajnice malých rozmerov, hodiace sa len pre lokomotívy osobných vlakov?

2. Či ste ochotný naliehavo postarať sa, aby tieto koľajnice ešte pred 22. májom boly vymenené, kým rýchlovlaky ešte väčšou rýchlosťou nebudú jazdiť po tejto trati. Pokiaľ by k týmto prácam čo najskôr nedošlo,

3. či ste ochotný niesť morálnu i hmotnú zodpovednosť za eventuelné škody na ľudských životoch, o hmotných a iných škodách ani nemluviac.

V Prahe, dňa 20. januára 1932.

Hokky,

dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Fedor, Dobránsky, dr. Törköly, Nitscb, Szentiványi, Stenzl, Eckert, dr. Holota, Prause, Bobek, Krumpe, Oehlinger, Greif, dr. Mayr-Harting, Zajíček, Scharnagl, dr. Petersilka, Kunz, Fritscher, dr. Luschka.

1628/VI. (překlad).

Interpelace

poslance dra F. Hassolda a druhů ministrovi železnic

o neobchodnickém postupu plzeňského ředitelství státních drah.

Nářek nad ohromným schodkem státních drah jest veliký. Převeliká jest také vina samotné železniční správy, která, místo co by se řídila hledisky obchodními, aspoň v mnoha místech postupuje šovinisticky, ať to stojí i oběti. Toto tvrzení nebo obvinění obchodníka budiž prokázáno na tomto příkladu jako jednom z mnoha:

Jde o případ, kdy plzeňské ředitelství státních drah čistě z jazykového šovinismu neodpovědně a lehkomyslně rozbilo nákladní obchody železnice a tím nerozvážně snížilo příjmy železnice.

Velkopodnik Kalikovský mlýn Kussi v Plzni jsa v trvalém obchodním spojení s obchodníky v Aši v Cechách dodával týdně 2 až 3 vagóny obili a mlýnských výrobků. Výpravna zboží železničního úřadu v Plzni přejímala dopravované zboží jen s jednojazyčnými českými nákladními listy. Ašští obchodníci jako kupci žádali plzeňskou firmu, aby u nákladních listů používala aspoň dvoujazyčných formulářů, poněvadž zaměstnávají jen německé zaměstnance, jimž čistě české vyhotovení činí při vyřizování potíže.

Výpravna zboží železničního úřadu v Plzni zdráhala se však přijmouti česko-německé formuláře nákladních listů a nedbala také žádosti plzeňského obchodního podniku, aby mu nedělala obchodních potíží. Pan Kussi si na toto nesmiřitelné chování železničního úřadu stěžoval u plzeňského ředitelství státních drah. Toto se však postavilo za postup železničního úřadu a pokládalo rovněž za nejdůležitější, aby nákladní listy byly psány jen česky, nedbajíc obchodních zájmů zákazníkových a zapomínajíc, že domněle »obchodní podnik" má se asi na celém světě, vyjma v Československu, snažiti, aby vyhověl obchodním zájmům a přáním zákaznictva.

Praktický výsledek tohoto jazykového šovinismu byl ten, že plzeňský dodavatel, aby vinou železnice úplně, neztratil své obchody a obrat zboží s Aší, vzdal se prostě vůbec spolupráce s železnicí jazykově sice velmi zdatnou, ale méně zdatnou v dopravě a že nyní veškerý svůj obrat zboží obstarává nákladními automobily, které jezdí několikráte týdně, a železnice nepoužívá.

Co říká pan ministr železnic této obchodní zdatnosti plzeňského ředitelství státních drah? Toto ředitelství dovolává se jazykového zákona, jakmile může tím Němcům dělati dopravní potíže;

jakmile by však Němcům ze skrovných jazykových práv jazykového zákona vzniklo právo, rychle se opět totéž ředitelství státních drah dovolává ve svých důvodech »obchodního podniku«, který pro svůj neúřední ráz není zavázán vůbec k ničemu. Jak se zdá, páni si nikterak nelámou hlavu tím, že ředitelství jest povinno nakládati s daněmi podle zvyklostí řádného obchodníka a zaslouží plat vůbec jen tehdy, pokud také koná rozumnou práci.

Celé toto počínání ukazuje se však ještě v mnohem zvláštnějším světle, uvážíme - li tyto skutečnosti: Totéž uvedené ředitelství státních drah a táž výpravna zboží neznají najednou týchž svrchu vylíčených jazykových překážek, jde-li na přiklad o plzeňské Škodovy závody nebo o plzeňský měšťanský pivovar. Od obou uvedených firem přijímá plzeňská výpravna zboží beze všeho dvojjazyčné, tedy česko - německé nákladní listy, ba přijímá prý od těchto firem dokonce i jednojazyčné německé nákladní listy. Účel jest ovšem úplně jasný, aby totiž velký německý okruh zákazníků těchto podniků, jak domácí němečtí zákazníci, tak také rakouští a říšskoněmečtí zákazníci, byli oklamáni, že jde o »také německé« podniky.

Jak se může ředitelství státních drah propůjčiti k takovýmto průhledným a neslýchaným machinacím?

Uvedené příklady jsou ovšem jen docela nepatrným zlomkem z denního obchodního ruchu ředitelství a mohou býti rozšířeny mnoha stejnými podobnými příklady. Jsou však dosti příznačné pro systém, jehož nejvyšší zásadou jest bezohledný šovinismus a jehož poslední starostí jest rozumný obchodní duch.

Podepsaní vylíčivše tyto poměry, dovolují si tázati se pana ministra:

1. Jest pan ministr ochoten příslušným vyšetřováním náležitě přezkoumati obchodní vedení plzeňského ředitelství státních drah?

2. Jest pan ministr ochoten uložiti plzeňskému ředitelství státních drah, aby, majíc na mysli špatné finanční poměry celého železničního podniku, především dbalo co možno dobrých příjmů a nikoliv co možno šovinistické říznosti a jazykové nesnášenlivosti?

3. Jest pan ministr ochoten přísně naříditi plzeňskému ředitelství státních drah, aby upustilo od jakékoliv národní nepřístojnosti a aby jedině a výhradně dbalo obchodního prospěchu železnice?

V Praze dne 12. února 1932.

Dr. Hassold,

Matzner, dr. Schollich, Horpynka, dr. Keibl, inž. Kallina, dr. Hanreich, Inž. Jung, Geyer, Köhler, Oehlinger, Bobek, dr. Mayr-Harting, Scharnagl, Zajíček, Kunz, dr. Luschka, Knirsch, Schubert, Simm, Kasper, Krebs, Greif, Krumpe, Fritscher, dr. Petersilka.

1628 VII (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů ministrovi železnic

o zavedení lepšího spojeni mezi Chomutovem a Karlovými Vary vsunutím osobního vlaku, který by odjížděl z Chomutova v 8 hodin ráno.

Již po léta snaží se různé organisace cizineckého ruchu i hospodářské uskutečniti svůj plně oprávněný požadavek, aby byl zaveden osobní vlak odjíždějící z Chomutova v 8 hodin ráno. Mezi vlakem, odjíždějícím o 6. 15 hodin ráno z Chomutova a nejbližším vlakem, který odjíždí v 10. 48, uplynou 4 hodiny. Mimo to po odjezdu ranního vlaku o 6. 15 h. přijíždějí pak do Chomutova tyto vlaky, nemající spojení: Z Horního Litvínova v 7. 12 hodin, z Křimova-Reizenhainu v 7. 28, ze Žátce v 7. 32 a z Ostí nad Labem v 7. 44. Již z toho, že tyto 4 osobni vlaky nemají spojeni do Karlových Varů, lze poznati, jak nutno jest vsunouti požadované vlakové spojení. Jak poměry ukazují, stává se z Karlových Varů stále více metropole západních Čech. Vsunuti požadovaného vlakového spojeni velmi by přispělo k otevření tak malebného a nádherného kraje od Chomutova až ke Karlovým Varům, a kdyby se zároveň umožnilo připojení na vlak odjíždějící z Karlových Varů v 10. 05 do Johanngeorgenstadtu, otevřely by se také tyto části Rudohoří turistickému ruchu - což jest nutno v prvých dopoledních hodinách. Z vylíčené věci tedy vysvítá, že jde nejen o oprávněně přání chomutovského obyvatelstva, nýbrž že jeho splněním vyhovělo by se konečně také požadavku cestujících přijíždějících do Chomutova ze všech směrů v době od 7 do 8 hodin ráno, kteří právem dosud postrádali spojení na Karlovy Vary.

Podepsaní se tedy táží, je-li pan ministr ochoten věc zde vylíčenou vyšetřiti a pak zaříditi vše, aby toto oprávněné přání obyvatelstva bylo splněno již v letním jízdním řádu?

V Praze dne 9. února 1932.

Inž. Kallina,

dr. Schollich, inž. Jung, Schubert, Oehlinger,

Scharnagl, Fritscher, Matzner, dr. Keibl, Geyer,

dr. Mayr-Harting, Krebs, Knirsch, Simm, Kasper,

Köhler, Bobek, Greif, Krumpe, dr. Petersilka,

Zajíček, Kunz, dr. Luschka, dr. Hassold,

Horpynka.