dy proti tomuto způsobu ničeho nenamítaly.
Jsou to tedy důvody uvedené poštovními úřady v ČSR naprosto liché a směřují očividné k pouhým šikanám dělnických šachistů. Kdyby jim bylo šlo o to, věc řádně vyříditi, byly by telegram do SSSR odeslaly a vyčkaly výsledku.
Ptáme se proto pana ministra:
1. Je ochoten bezodkladně zakročiti u zmíněných úřadů jemu podřízených, aby telegram Dělnických šachistů v Lomu, hned odeslaly do SSSR,
2. co hodlá učiniti, aby se podobné případy v budoucnu neopakovaly,
3. jak hodlá potrestati úředníky, kteří se vylíčených šikan dopustili?
V Praze dne 21. ledna 1932.
Štětka,
J. Svoboda, Babel, Kopecký, K. Procházka, Kubač,
Novotný, Sliwka, Török, Kliment, Tyll, Barša, dr
Stern, Hruška, Hádek, Hrubý, Dvořák, Steiner,
Juran, Höhnel, Hodinová.
1579/IX (překlad).
Interpelace
poslance J. Geyera a druhů
ministru vnitra dr Slávikovi
o zabavení čísla 48 časopisu »Elbogner
Zeitung« ze dne 28. listopadu 1931.
Stav věci: Časopis Eibogner Zeitung, nezávislý vlastenecký časopis pro loketský okres, vycházející v Lokti jednou týdně, byl v čísle 48 ze dne 28. listopadu 1931 zabaven z důvodů níže uvedených, čímž nakladateli panu R. Zimmerovi v Lokti byla způsobena značná škoda 800 Kč.
1. Otisk zprávy z časopisu »Budweiser Zeitung s nápisem » Také Němec», kterážto zpráva vyšla ve skoro úplné Českých Budějovicích bez závady.
2. Trojnásobné užití slova »Sudetsko-německý« v těchto větách:
Původní příspěvky pocházejí z péra vedoucích sudetsko-némeckých politiků ....... svědčí zároveň o sudetsko-německé duševní práci ........
3. Goetheův pomník: .....pracuje se společně
s hlavním výborem sudetských Němců v Praze pro Goetheovu slavnost 1932
Tážeme se pana ministra:
1. ) Jakým zákonitým opatřením bylo označení »sudetsko-německý« zakázáno nebo prohlášeno za státu nebezpečné nebo státoborne?
2. ) Jak se srovnává se zásadou nestrannosti censurního úřadu jednostranne zabaveni v časopisu »Elbogner Zeitung ?
3. ) Jest pan ministr ochoten naříditi censurnímu úřadu, aby se choval nestranně, když se takové zprávy bez překážky uveřejňuji v jiných časopi-
sech, a nahraditi škodu časopisu »Elbogner Zeitung?
V Praze dne 10. prosince 1931.
Geyer,
Knirsch, inž. Jung, Krebs, Simm, Schubert, Kasper, Köhler, dr Schollich, Horpynka, dr Keibl, Greif, dr Luschka, Oehlinger, Matzner, dr Hanreich, inž. Kallina, dr Hassold, Bobek, Kunz, Krumpe, Zajíček.
1579 X (překlad).
Interpelace
poslanců inž. R. Junga, H. Krebse a druhů
ministrovi vnitra dr Juraji Slávikovi o nezákonném postupu četníků proti místní skupině německé strany národně socialistické a jejím funkcionářům v Tasovicích, v politickém okrese znojemském.
Dne 30. a 31. prosince m. r. byli v obci Tasovicích, v politickém okrase znojemském, zatčeni posluchač práv Vincenc Watzal, majitel realit Hanuš Geppert a mlynářský pomocník Jinřich Kritsch, poněvadž patřili k německé národné socialistické straně dělnické.
Již dne 20. prosince asi v 5 hodin odpoledne provedli četníci z hodonické četnické stanice v bytě posluchače práv Watzala několikahodinnou domovní prohlídku, ačkoliv nemohli pro ni uvésti žádných důvodů.
Při této domovní prohlídce a dalších provinil se zvláště strážmistr Buček těžkými prehmaty, že přes výslovný protest postižených veškerou nalezenou korespondenci, částečně i nejintimějsího obsahu, četl, někdy dokonce hlasitě předčítal, místo aby ji podle ustanovení § 115 trestního soudního řádu zapečetil a odevzdal soudu
Další domovní prohlídky byly poté provedeny bez udáni důvodů nebo bez průkazu soudcovským rozkazem u výše zmíněnych Hanuše Gepperta a Jindřicha Kritsche
- Posluchač práv Watzal, kterého četníci asi v 11 hodin v noci propustili, byl v l hodinu v noci znovu ze svého bytu odveden, zatčen a dodán na četnickou stanici. Příštího dne byli pak zatčeni i Hanuš Geppert a Jindřich Kritsch
Poněvadž nehrozilo žádné nebezpečí v prodlení podle § 176 tr. ř. a nebylo ani předpokladů pro zatčení podle § 175, č. l-4 t ř, jsou tato zatčení vysloveně svévolnými činy.
Obviněným, kteří byli neprodleně propuštěni z vazby znojemského krajského soudu, kam byli dodáni, nemohl vyšetřující soudce ani vytknouti odůvodněných vážnějších trestních činů a naprosto již je prokázati.
Obvinění přičítané za vinu posluchači práv Watzalovi prý na důvěrné udáni, že zamýšleli s mladistvým Hanušem Geppertem a s mladistvým mlynář-
ským pomocníkem Kritschem německou část jižní Moravy se Znojmem jako hlavním městem odtrhnouti od území Československé republiky, měli, bylo-li toto udání skutečné učiněno, i četnici, kteří snad mají nárok na jistou naivnost v politických věcech, poznati jako špatně podařený silvestrovský žert.
Ve skutečnosti šlo asi zakročujícím četníkům nikoliv na posledním místě o to, aby byla citelně poškozena silvestrovská slavnost tasovicke místní skupiny německé národně socialistické strany dělnické dne 31. prosíme, při které zatčení měli působiti v několika divadelních kusech. Zlomyslné poznámky celníku v tomto směru k zatčeným jakož i k manželce Jindřicha Krilsche odůvodňuji tento předpoklad.
Četníci odňali i pokladníkovi tasovicke místní skupiny německé národně socialistické strany dělnické seznam členů a podle tohoto seznamu žádali od členů místní skupiny odznaky a legitimace strany. Při tom se zvláště vyznamenal vrchní strážmistr Křeček, který stále tvrdil, že členství německé národně socialistické sírany dělnické bude potrestáno a žádal, aby členové místní skupiny ihned ze sírany vystoupili.
Poněvadž přes tento bezpříkladné protizákonný postup zůstala tato akce úplně marná, chodil. strážmistr Bedřich dne 2. ledna v civilních šatech a s kufrem znovu od člena ke členovi a bral jim odznaky a stranické legitimace hroze, že je ihned zatkne Ani o protizákonnosti tohoto postupu nelze pochybovati.
Jednání četníků z hodonické stanice způsobilo u celého obyvatelstva velké rozčilení a naprosto neposílilo vážnost státních organu a důvěru ve všeobecnou právní jistotu.
Obyvatelstvo srovnává svévolné jednání četniků s tím, že právě tylo organy samy velmi liknavě vykonávají vlastní bezpečnostní službu a od sklizně letošního vína, velmi často prodlužují své služební cesty v plné výzbroji Jo viničných sklepů a hostinců a místo, aby se starali o věci všeobecně bezpečnosti, raději politisují.
Podepsaní táží se tedy pana ministra vnitra
1. ) Jest pan ministr vnitra ochoten dáli neprodleně vyšetřiti vylíčené události?
2. ) Jest pan ministr vnitra ochoten dáti zmíněně celníky prostřednici vím jejich představených důrazně poučiti, jak mají i četníci dbáti zákonitě založených statoobčanských práv?
3. ) Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby těžce kompromitovaní četníci byli ihned přeloženi a nahrazení lépe vyškolenými příslušníky četnického sboru, kteří dovedou zapomenouti na politické příkoři a lépe se hodí k plnění svych úkolů v oboru všeobecné bezpečnostní služby?
V P r a z e dne 20. ledna 193:
Inž. Jung, Krebs,
Horpynka, dr Keibl, inž. Kaliina, dr. Hanreich, dr
Schollich, Oehlinger, Zajiček, dr Petersilka, Bobek,
dr Luschka, dr Hassold, Matzner, Schubert, Geyer,
Knirsch, Simm, Kasper, Köhler, Greif, Krumpe.
1579/XI.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta a druhov
ministru železníc
v záležitosti ukrivdenia smluvných železničných robotníkov v kruhu zvolenského odboru pracovavších.
Dňa 26. januára 1932 boli zo zamestnania od čsl. dráh prepustení početní smluvní robotníci. Vo Zvolene 27, na Vígľaši 5, na Kriváni 3, všetcia ženatí a početnými dietkami. Títo v najtvrdšej výživnej dobe boh pozbavení zamestnania, bez toho, žeby sa bolo driev uvažovalo na ši. riaditeľstve dráh, či by sa im striedavým zamestnaním nedalo aspoň čiastočne pomôcť.
Sú prípady, že boli v zamestnaní ponechaní majetnejší, alebo neskôr do práce prijatí. Boli z práce prepustení samí Slováci, smluvní robotníci, kdežto smluvný robotník Čech ani jedon.
Ba viacerí z týchto prepustených sa ponosujú, že im nebol vyplatený ani vianočný prídavok, ač naň mali nárok. Ich prihlášky o tento prídavok boly vrátené od odboru, že naň nároka nemajú. Takto si sťažujú: Pavel Slančík, Jozef Polievka, Andrej Pavlenda, Juraj Svoreň, Jozef Tavoda, ktorí podliehali dozoru traťmajstra Jozefa Blažeka na Vígľaši.
A preto sa úctivé tážem:
1. Či pán minister vie o biede a o krivdách smluvneho robotníctva pri odbore zvolenskom zamestnaného?
2. Či je ochotný nariadil, aby sa stala náprava?
V P r a h e dňa 28. januára 1932.
Šalát,
Hlinka, Galovič, dr Fritz, Slušný, Čuřík, dr Gažík, Grebáč-Orlov, dr Labaj, dr Mederlý, Frítscher, dr Petersilka, Oehlinger, Krumpe, Greif, Mojto, dr Tiso, Onderčo, dr Polyák, dr Pružinský, dr Ravasz, Sívák, Suroviak.
1579/ XII
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta a druhov
ministrovi financií
v záležitosti slúženia základu pozemkovej
dane v obci Horný Badín (okr. Krupina,
Slovensko).
Občania obce Horný Badín okr. Krupina, Slovensko) sa žalujú na to, že ich pozemky sú zaradené do vysokej daňovej triedy. Za daňový základ od jutra je im počítané 550. - Kčs. (III. tr. ), kým
v okolitých obciach daňový základ je o moc (i o 100 až 200. - Kčs. ) nižšie rátaný, ač polia obce Horný Badín sa jakosťou a urodnosťou nelišia od poli okolitých obcí.
Občania menovanej obce citia sa byť finančnou správou ukrivdení.
A preto sa úctive pýtam:
1. ) Či pán minister vie o takýchto krikľavých rozdieloch ustaľovania daňového základu roľníkov na Slovensku?
2. ) Či je ochotny nariadiť finančnej správe, aby krivdu občanov Horného Badína snížením daňového základu katastrálneho čím prv odstránila?
V P r a h e dňa 28. januara 1932.
Šalát,
Hlinka, Galovič, dr Fritz, Slušný, Čuřík, dr Gazík, Grebáč-Orlov, dr Labaj dr Mederlý, Oehlinger, Scharnagl, Fritscher, di Petersilka, Bobek, Suroviak, Sivák, dr Ravasz, dr Pružinský, dr Polyák, Onderčo, dr Tiso, Mojto.
1579/ XIII.
interpelace
poslanců J. Davida, J. Tykala, L. Pechma-
nové-Klosové a druhů ministru obchodu a ministru sociální péče o hromadné výpovědi dělnictva z naturálních bytů firmy Josef Riedel v Röhrsdorfě.
Firma Josef Riedel převzala 1. ledna 1926 sklarnu v Rohrsdorfě a snažila se stale zhoršovati pracovní podmínky dělnictva, které však právem se bránilo. Když se firmě nepodařilo přinutiti dělnictvo k povolnosti, zastavila v Rohrsdorfě výrobu a přenesla ji do svých skláren na Tanvaldsku. Staré české dělníky zbavila prace a výdělku, zatím co nové dělnictvo - povolané ze Šumavy vzala do skláren na Tanvaldsku Posleze vypověděla všechny české dělníky z naturalních bytů v Röhrsdorfu přes to, že títo pracovali dlouhou dobu u jmenované firmy. Nové dělníky v naturálních bytech však ponechala. Rozhodnutím soudním ve prospěch firmy má býti vystěhováno 46 sklarskych rodin, z nichž mnozí pracovali v dotyčném podniku 20 až 40 let. V Rohrsdorfě jest veliká bída o byty, takže obec nemůže postarati se vůbec dotyčným rodinám o náhradní byty. Podotýkáme, že za bývalého majitele podnik plné prosperoval, kdežto firma Riedel vymlouvá se na pasivitu podniku. Zavinila ji ovšem sama svým nehospodárnym vedením a uplatňováním jiných svých skláren na úkor sklárny v Röhrsdorfě. Firma bytů nepotřebuje, poněvadž sklárna jest zavřena. Ze všeho je zřejmo, že firma zúmyslně a bezdůvodně dohání české dělnictvo v Röhrsdorfu do zoufalé situace. Je v zájmu nejen dělnictva, ale i veřejného klidu a pořádku, aby povolané úřady zakročily a zabránily bezo-
hledné exekuci proti lidem, zbaveným práce a výdělku, kteří mají nyní ještě přijití o přístřeší.
Podepsaní žádájí, aby pan ministr obchodu a pan ministr sociální péče dali vyšetřiti svrchu uvedené okolnosti a vzali v ochranu těžce postižené dělnictvo.
V P r a z e dne 28. ledna 1932.
David, Tykal, Pechmanová-Klosová, Slavíček, Sladký, Bergmann, Langr, Jos. Tůma, Šmejcová, Lanc, Špatný, Fiala, Zeminová, Vaněk, Šeba, Richter, Mikuláš, Polívka, B. Procházka, dr Stránský, dr Moudrý, Tučný, Malý, Netolický, Solfronk, Hatina.
1579 XIV.
Interpelácia
poslancov Vallo, Kubače, Steinera, Štětky
a súdruhov ministru vnútra
o persekucii robotníkov v Tekovskej Breznici.
13. januára 1932 proložila firma Katz z Beňadiku 40 robotníkov v Tekovskej Breznici z horskej práce, na ktorej boli zamestnaní, na horšiu prácu, pri ktorej by neboli zarobili denne viac ako 6-7 Kč Robotníci na to nepristali a išli korporatívne sa ponosovať na okresný úrad v Novej Bani, kde chceli žiadať pomoc přeli firmě. Robotníci od jednej do druhej hodiny v poludnia kludne čakali pred okresným úradom na okresného náčelnika
O druhej hodine prišiel velitel četníckej stanice vrchny stražmajstr Hašek, so dvoma četníkmi a vyzval kludne čakajicich robotníkov k rozchodu. Vrchny stražmajstr Hašek vytiahol na robotníkov dokonce šablu a šermoval ňou pred nimi. Četníci tlačili robotníkov oháňajuc sa puškami, opatrenými bodakmi dolu námestím a vytlačili ich až na kraj mesta.
V ten istý deň beňadicki četníci vyšetrovali robotníka Mikulaša Janovského na obecnom úrade v Tekovskej Breznici a po tri dny vyšetrovali na obecnom úrade aj ostatných robotníkov. Hlavne vymáhali odpoveď na otázku, kto byl povodcem toho, že išli na okresný úrad. Robotníci konečné boli ponechaný na původnej práci - dokaz, že nezadali nič nesplnitelného - len Mikulaš Janovsky bol prepusteny z práce, čo firma odôvodňovala tým, že poburuje národ. Janovský bol po svojom prepusteniu u okresného náčelníka o radu, a okresný náčelník v Novej Bani Julius Obrcian mu poradil, aby šiel na firmu prosit. Okresný úrad by vraj mohol niečo robiť, keby Janovsky nebol komunistom.
Pýtáme sa pána ministra vnútra:
1) Je ochotný tieto události dôkladné vyšetriť a potrestať úradníkov, ktorí sa dopustili neslýchaných šikán na robotníkoch?
2. ) Je porušením zákonov, keďrobotníci idú na okresný úrad so svojou žiadosťou?
3. ) Je prípustné, aby v takomto prípade četníci tri dny vyšetrovali robolnikov?
4) Je ochotný pán minister okamžíte suspendovať a ešte zvlášť trestať veliteľa četníckej stanice v Novej Bani, vrchného stražmajstia Haška, ktorý zakročil zbranami proti kludne čakajújim robotníkom?
5) Je ochotný pán minister okamžite suspendoval okresného načalníka v Novoj Bani Júlia Oberciana, ktorého treba považovať za osnovatele perzekúcie vykorisťovaných a hľadujucich robotníkov?
6) Je ochotný pán minister zasadiť sa, aby robotník Mikuláš Janovsky okamžite dostal riadne platenú prácu7
V Prahe, dna 26 januára 1932.
Vallo, Kubač, Stciner, Štetka,
Hrubý, Hruška, J. Svoboda, Hchnel, dr Slern,
Hadek, K. Procházka, Gottvvald, Novotný, Barša,
Juráň, Hodinová, Čižinská, Babel, Kukn, ToroK.
Dvorak.
1579 XV (překlad).
Interpelace
poslance dr J. Keibla a druhů
ministru pošt a telegrafů, že československé pojízdné poštovní ambulance používají v čistě německých ob'astech jen jednojazyčných českých razítek pro znehodnocení známek.
Československé železniční poštovní ambulance v poštovních vlacích užívají i v územích osídlených jen Němci pouze jednojazyčného českého razítka na znehodnocení nalepených poštovních cenin Podepsaný má takto znehodnocené poštovní známky od poštovních ambulanci, jezdících na místní trati Česká Kamenice-Kamenicky Šenov. Na zadost mohou bytí predloženy. Podepsaní poukazují, že zmíněna trať místní dráhy vede výlučně územím osidleným jenom Němci A že zvláště města Česka Kamenice a Kamenický Senov mají jen zcela nepatrnou českou menšinu, nedosahující 20% veškerého obyvatelstva, nikoliv starousedlou, nýbrž vděčící za svou existenci jen péči československé vlády. Uživaní jen jednojazyčneho českého razítka na takových tratích jest v úplnem rozporu s platnými ustanoveními jazykového prava K tomu by měla poštovní správa přihlíželi um spíše, ze jest prý státním podnikem spravovaným podle obchodních zásad a proto měla by si horlivě hleděti služby i ke svým zákazníkům, taky i k nemeckému obyvatelstvu státu.
Podepsaní táži se tedy pana ministra pošt a telegrafů:
1. ) Je-li ochoten dáti vyšetřili tuto věc?
2. ) Je-li ochoten nařídili, aby poštovní ambulance, jezdící na železničních tratích v československém statě uzemím, v němž bydli méně Čechu než 20% veškerého obyvatelstva, všechny užívaly dvoujazyčných razítek na znehodnoceni známek?
V Praze dne 22. ledna 1932.
Dr. Keibl,
dr Hanreich, dr Schollich, dr Hassold, Geyer, Knirsch, Krebs, Kasper, Oehlinger, Scharnagl, Kunz, Bobek, dr Petersilka, Greif, Köhler, Zajíček, Krumpe, Schubert, Simm, inž. Jung, inž. Kallina, Matzner, Horpynka.
Původní zněni ad 1579 III.
Interpelláció
a belügyminiszter úrhoz
az állampolgárság kérdése tárgyában.
Beadják: Hokky Károly országgyűlési
képviselő és társai.
Miniszter UT'
Az állampolgárság ma is fájó sebe a demokratikus köztársaságnak. Fennállasanak tizennegyedik esztendejében még mindig vannak rendkívul sokan, eltuk alkonyán álló emberek is, akik szuletésuk, vagy kora ifjúságuk óta itt élnek s allampolgarsaguk meg ma sincs.
Néhány példa eleg lesz, hogy ez igazságtalansagra rávilágitson.
Szuk Sándor ref. lelkész Verböczon már tul van a 70 éven s kis gyermek kora óta itt lakik, a mai köztarsaság teruleten Nem tud állampolgárságot szerezni.
Trócsanyi Gábor salánki tanító, aki legalább 75 éves s szintén, gyerek kora ota lakik a kóztársasag teruletén Nincs állampolgársága.
Pilissy Sándor tobb mint 40 even át tanitott Nagyszöllöson s 47 éve lakik ugyanott Nincs állampolgársága
Spolarich Jánost már nyugdijban érte az uj im perium, 4 evi megszakítással mindig Szollóson tanílolt. s ez ido alatt is adófizető volt, 46 éve lakik ugvanalt s csaknem ugyanannyi ideje fizet adut s evek ota nem tud állampolgársághoz rutni.
Neher Krisztina hasonlóképen még gyerek korában kerult Szollosre s több. mini 40 eve lakik ott, 5 színien nincs állampolgársága.
Mindezeknek nyugdijar kellene adni, ha állampolgárságuk lenne, s így értem, hogy miert nem kauhatnak állampolgársagot.
De miért nem kap Fodor Zsigmond, aki napszambol éldegélve már lobb, mint 35 éve lakik Szöllósón, s már megette kenyrének a javát s nem tudja megkapni az állampolgárságát.
A legkirívóbb eset azon tan kétségtelenül a Zhorszky Margité, aki Lucsen születet lobb mint 50 ve s azóta állandóan a köztársaság területen lakik. De ősei Morvaországban lovagi csalad voltak mar a XVI szazidbai, s csak atyja ktrult Szovenszkó területére, mint katona, de o is visszatért osei földiére, s 1904-non felwtelte magát Morvaországban egy kozsceg kötelekébe, s e címen 200 koronát le is fize'ett Morvaorszagban ako mosloha anyja mar hosszú evek ota elveszí az apa utan jaro nyugd ját Csak Zhorszky Margit ker huba mar 8 eve allampolgarsigot, s nem csak, hogy meg nemkapja azt, de 8 eve meg választ sem kapott 8 éve ul rajta a referens s nem bírja elintézni Regen, ha valaki 8 nap alatt el nem intezett egy aktat, fegyelmi vizsgalatot lehetett e'lene kérni, s a hivatalfonoknek el kellett rerdelni vagy a saját szemelyeben vállalni a 8 napnál nagyobb késésert a felelősseget. Itt is tanácsos volna e megszorítást lenni.
Dr. Grosschmid mar több mint egy eve benyujtott egy javtslatot a szenátusba, amely csekely változtatásod a képviselőházhoz is benvujtatot! s több mas képviselo es szenátor szinten beterjesztette javaslatát a két lorvenyhozotestulet valamelyikéhez, s e szörnyű igazságtalanság meg nincs orvosolva Sot évről évre nagyobb zavar uralkod k az állampolgársági kérdések elintézésében annyira, hogy egyesek részére valóságos közepkori kinzokamráva lett az állampolgárság kérdése.
Tisztelettel kérdezem ezek után a miniszter urat
1, hajlando-e Grosschmid szenátor által £ szenátushoz, illetve általam a képviselőházhoz benyújtott javaslót, amely kellő indokolással gyökeresen oldja meg ezt a keidest, mielőbb napirendre tűzni?
2., hajlandu-e az állampolgárság kurdesel - a köztársaság nyilt sebet meggyogtando - mielőbb minden, legalább egy evtizede itl elő polgar magelégedésére rendezni?
3, mily intézkedett óhajt tenni, a legsurgosebben, ennek a kérdésnek tejes os végleges re"dezesere?
P r a h a, 1932 január ho
Hokky,
Nitsch, dr Szüllö, dr. Jabloniczky, Dr. Törköly,
Szentiványi, dr. Holota, Dobránsky, Kurťák, Fedor,
Stenzl, Prause, Eckert, ing. Jung, Knirsch, Köhler,
Geyer, Simm, Schubert, Krebs, Kasper.
Původní znění ad 1579/IX.
Interpellation
des Abgeordneten Josef Geyer
und Genossen
an den Minister des Innern Dr. Slávik in Angelegenheit der Beschlagnahme der Elbogner Zeitung, Folge 48 vom 28. November 1931.
Sachverhalt. Die in Elbogen wöchentlich einmal erscheinende »Elbogener Zeitung«, unabhängiges
Heimatblatt fur den Bezirk Elbogen, wurde m der folge 18 vom 28 November 1931 au, folgenden Grunden beschlagnahmt, wodurch dem Verleger Herrn R Zimmer m Elbogen der nahmhafla Schaden von Kč 800- ei wuchs
1 Nachdruck einer Notiz aus der Budweiser Zeitung unter Auch ein Deutsch, welche Notiz im fast ganz tschechischen Budweis ohne Beanstandung erschien
2 Diesmaliges Vorkommen des Wortes »Sudetendeutsch« m tolgenden Zusammenhangen:
Origmalbeiirags slammen aus der Feder führender sudetendeulscher Politiker
kündet zugleich vom sudetendeutschen geistigen Wirken
3 Goethes Denkinal mit den Hauptausschuß für die Goetheferen 1932 der Sudetendeut-schen in Prag wird zusammen gearbeitet
Wir fragen den Herrn Minister:
1 Durch welche gesetzliche Maßnahme die Bazeichnung Sudetendeutsch "erboten bezw als staatsgefahrhch oder staatszerstorend festgelegt wurde?
2 Wie verhalt sich mit dem Grandsatz der objektiven Haltung der Zensurbehorde die einseitige Beschlagnahme m der Elhogner Zeitung?
3 Ist der Herr Minister bereit, die Zensurbehorde horde bersonyhgen. unbehinderten Veröffentlichungen in anderen Zeitungen zu objektiven Verhalten zu verweisen ird den Schaden der Elbogner Zertung zu ersetzen?
Prag, am 10 Dezember 1931
Geyer,
Knirsch, Ing Jung, Krebs, Simm, Schubert, Kasper, Köhler, Dr Schollich, Horpynka, Dr Keibl, Greif, Dr Luschka, Oehlinger, Matzner, Dr. Hanreich, Ing Kallina, Dr Hassold, Bobek, Kunz, Krumpe,
Zajíček,
Původní zněm ad 1579 X,
Interpellation
der Abgeordneten Ing. R. Jung, H. Krebs
und Genossen
an den Minister des Innern Dr. Jur. Slávik, betreffend das gesetzwidrige Vorgehen der Gendarmen gegen die Ortspartei der Deutschen Nationalsozialisten und ihre Funktionäre in Tasswitz, polit. Bezirk Znaim.
Am 30 und 31 Dezember v. J. worden m der Gemeinde Tasswitz, politischer Bezirk Znaim, der Rechtshorer Vinzenz Watzal, der Grundbesitzer Hans Geppert und der Müllergehilfe Heinrich Kritsch wegen ihrer Zugehörigkeit zur Deutschen
Nationalsozialistischen Arbeiterpartei verhaftet.
Bereits am 30. Dezember um ca. 5 Uhr nachmittags hatten Gendarmen des Gendarmeriepostens Hödnitz in der Wohnurg des Rechtshörers Watzal eine mehrstündige Hausdurchsuchung vorgenommen, ohne jedoch irgendwelche Gründe hiefur angeben zu können.
Bei dieser und den weiteren Hausdurchsuchungen hat sich insbesondere der Wachtmeister Buček schwerer Übergriffe dadurch schuldig gemacht, daß er trotz des ausdrücklichen Protestes der Betroffenen die gesamte erreichbare Korrespondenz, zum Teil auch allerpersönlichsten Inhaltes, gelesen, mitunter sogar laut verlesen hat, statt sie im Sinne der Bestimmungen des § 145 der Straf prozefloidnung zu versiegeln und dem Gerichte zu übergeben.
Weitere Hausdurchsuchungen wurden hierauf ohne Angabe von Gründen bzw. Vorweisung eines richterlichen Befehles bei dem bereits genannten Hans Geppert und bei Heinrich Kritsch vorgenommen.
Der Rechtehörer Watzal, der gegen 11 Uhr nachts von den Gendarmen entlassen worden war, wurde um l Uhr nachts neuerlich aus seiner Wohnung geholt, verhaftet und dem Gendarmeriepostenkommando eingeliefert. Am folgenden Tage wurden dann auch Hans Geppert und Heinrich Kritsch verhaftet.
Da irgendeine Gefahr im Sinne des § 176 St. P, 0. nicht im Verzuge war und auch die Voraussetzungen für die Verhaftungen im Sinne des § 175, Z. 1-4 St. P. O. nicht gegeben waren, stellen die Verhaftungen ausgesprochene Willkürakte dar.
Den Beschuldigten, die aus der Haft des Kreisgerichtes Znaim, wohin sie uberstellt worden waren, unverzüglich entlassen worden waren, konnten ernsthaftere deliktische Handllingen auch vom Untersuchungsrichter als begründet nicht einmal vorgehalten, geschweige nachgewiesen werden.
Die dem Rechtshörer Watzal angeblich durch vertrauliche Anzeige zur Last gelegte Beschuldigung, er habe beabsichtigt, mit dem jugendlichen Hans Geppert und dem jugendlichen Müllergehilfen Kritsch den deutschen Teil Südmährens mit Znaim als Hauptstadt vom Territorium der Tschechoslowakischen Republik loszureißen, mußte, wenn diese Anzeige tatsächlich erfolgt ist, auch von Gendarmen, die ja vielleicht Anspruch auf eine gewisse Naivität in politischen Dingen haben, als schlecht gelungener Silvesterscherz erkannt werden.
Tatsächlich scheint es sich auch den intervenierenden Gendarmen nicht zuletzt darum gehandelt zu haben, die Silvesterfeier der Ortsgruppe Tasswitz der Deutschen Nationalsozialistischen Arbeiterpartei, am 31. Dezember, bei welchen die Verhafteten in mehreren Theaterstücken mitwirken sollten, empfindlich zu stören. Boshafte Bemerkungen in dieser Richtung zu den Verhafteten selbst, sowie zur Gattin des Heinrich Kritsch seitens der Gendarmen begründen diese Annahme.
Gendarmen haben auch dem Kassier der Ortsgruppe Tasswitz der Deutschen Nationalsozialistischen Arbeiterpartei die Mitgliederliste abgenommen und anhand dieser Liste den Mitgliedern der Ortsgruppe Abzeichen und Parteilegitimation abverlangt. Hiebei hat sich der Oberwachtmeister Kře-
ček besonders hervorgetan, der wiederholt behauptete, die Mitgliedschaft zur Deutschen Nationalsozialistischen Arbeiterpartei würde bestraft werden, und den unverzüglichen Austritt der Ortsgruppenmitglieder aus der Partei verlangte.
Da trotz dieses beispiellosen gesetzwidrigen Vorgehens diese Aktion völlig ergebnislos blieb, ging der Wachtmeister Bedřich am 2. Jänner in Zivilkleidung und mit einem Koffer versehen neuerlich vom Mitglied zu Mitglied und nahm Abzeichen und Parteilegitimation nun unter der Androhung sofortiger Verhaftung ab.
Die Gesetzwidrigkeit auch dieses Vorgehens kann nicht in Zweifel gezogen werden.
Das Verhalten der Gendarmen des Postens Hodnitz hat in der gesamten Bevölkerung die größte Erregung hervorgerufen und keinesfalls dazu beigetragen, das Ansehen der staatlichen Organe und das Vertrauen in die allgemeine Rechtssicherheit zu befestigen.
Die Bevölkerung vergleicht das willkürliche Verhalten der Gendarmen mit der Tatsache, daß gerade diese Organe eigentlichen Sicherheitsdienst selbst in sehr laxer Weise ausüben und seit Einbringung der diasjährigen Weinernte ihre Dienstgänge in voller Rüstung sehr häufig in Weinkeller und Gasthäuser ausdehnen und statt sich um die Angelegenheiten der allgemeinem Sicherheit zu kümmern, lieber politisieren.
Die Gefertigten stellen daher an den Herrn Minister die Anfrage:
1. Ist der Herr Innenminister bereit, die geschilderten Vorfälle unverzüglich zu untersuchen?
2. Ist der Herr Innenminister bereit, die genannten Gendarmen durch ihre Vorgesetzten nachdrücklichst darüber unterweisen zu lassen, in welcher Weise die gesetzlich verankerten staatsbürgerlichen Rechte auch von Gendarmen zu respektieren sind?
3. Ist der Herr Innenminister bereit, die umgehende Versetzung der schwer kompromittierten Gendarmen und deren Ersetzung durch besser geschulte Angehörige des Gendarmeriekoips, die frei von politischen Ressentiments und geeigneter, zur Erfüllung ihrer Aufgabe im Bereiche des allgemeinen Sicherheitsdienstes erscheinen, zu veranlassen?
Prag, am 20. Jänner 1932..
Ing. Jung, Krebs,
Horpynka, Dr. Keibl, Ing. Kallina, Dr. Hanreich, Dr. Schollich, Oehlinger, Zajiček, Dr. Petersilka, Bobek, Dr. Luschka, Dr. Hassold, Matzner, Schubert, Geyer, Knirsch, Simm, Kasper, Köhler, Greif, Krumpe.
Původní znění ad 1579 XV.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Josef Keibl
und Genossen
an den Minister für Post- und Telegraphenwesen,
wegen der nur einsprachig tschechischen Entwertungsstempel der tschechoslowakischen fahrenden Postambulanzen im rein deutschen Gebiete.
Die tschechoslowakischen Bahnpostambulanzen m den Postzügen verwenden auch im rein deutschen Siedelungsgebiete nur einsprachig tschechische Stempel zur Entwertung der aufgeklebten Postwertzeichen. So liegen dem Gefertigten auf diese Weise entwertete Briefmarken von der auf der Lokalstrecke Böhm. Kamnitz - Steinsohönau verkehrenden Postambulanz vor. Auf Verlangen können sie vorgelegt werden. Die Gefertigten, weisen darauf hin, daß die genannte Lokalbahnstrecke ausschließlich durch rein deutsches Siedelungsgebiet führt und daß insbesondere die Städte Böhm. Kamnitz und Steinschönau eine ganz geringe, unter 20% der Gesamtbevölkerung betragende tschechische Minderheit aufweisen, die keineswegs bodenständig
ist, sondern ihr Dasein nur der Fürsorge der tschechoslowakischen Regierung verdankt. Es steht somit die Verwendung des nur einsprachigen tschechischen Entwertungsstempels auf solchen Strecken im volkommenen Widerspruch mit den geltenden sprachrechtlichen Bestimmungen. Dies müßte die Postverwaltung umsomehr berücksichtigen, als sie ein angeblich nach kaufmännischen Grundsätzen geleitetes Staatsunternehmen ist und daher sich auch des Dienstes an ihren Kunden, d i. auch die deutsche Bevölkerung des Staates, befleißigen sollte.
Die Gefertigten fragen daher den Heirn Minister für Post- und Telegraphenwesen:
1. ) Ist er geneigt, vorstehenden Tatbestand erheben zu lassen?
2. ) Ist er geneigt, bei allen Postambulanzen, die auf Bahnstrecken im tschechoslowakischen Staate fahren, die durch ein Gebiet führen, in dem weniger als 20% der Gesamtbevölkerung Tschechen wohnen, den Gebrauch doppelsprachiger Entwertungsstempel anzuordnen?
Prag, am 22. Jänner 1932.
Dr. Keibl,
Dr. Hanreich, Dr. Schollich, Dr. Hassold, Geyer, Knirsch, Krebs, Kasper, Oehlinger, Scharnagl, Kunz, Bobek, Dr. Petersilka, Greif, Köhler, Zajiček, Krumpe, Schubert, Simm, Ing. Jung, Ing. Kallina, Matzner, Horpynka.