Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období.
5. zasedání.
1579.
Interpelace:
I. posl. Malého, B. Procházky a druhů min. železnic o přiznání podkarpatoruské výhody staničnímu pomocníku Ladislavu Mihokovi, od dopravního úřadu v Užhorodě,
II. posl. Bergmanna, Davida, dr Patejdla a druhů min. národní obrany a vnitra o zrušeni míst exponovaných vojenských evidenčních orgánů okresních úřadů,
III. posl. Hokkyho a druhov min. vnútra vo věci statného občianstva,
IV. posl. Stejskala, Šeby a druhů min. sociální péče o protizákonných manipulacích starosty obce Studnice Rydla při udělování a výplatě státních starobních podpor,
V. posl. Hummelhanse, Neumeistra, Koudelky a soudr. min. národní obrany o množících se sebevraždách vojínů, VI. posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky, Fialy, Malého a druhů vládě o vánočních remuneracích
ve státních úřadech,
VII. posl. Hummelhanse a soudr. min. národní obrany o návrhu generálů inž. Škvora, Kadlece, Žáka a Kroutila na rozpuštěni Svazu československého důstojnictva a Svazu československých rotmistrů,
VIII. posl. Štětky a soudr. min. pošt a telegrafů dr Frankemu o zákazu telegrafického časového turnaje Dělnického klubu šachistů v Lomu se sovětskými šachisty, IX. posl. Geyera a druhů min. vnitra dr Slavíkovi o zabaveni čísla 48 časopisu »Elbogner Zeitung«
ze dne 28. listopadu 1931,
X. posl. inž. Junga, Krebse a druhů min. vnitra dr Juraj i Slávikovi o nezákonném postupu četníků proti místní skupině německé strany národně socialistické a jejím funkcionářům v Tasovicích, v politickém okrese znojemském, XI. posl. Šaláta a druhov min. železnic v záležitosti ukrivdenia smluvných železničných robotníkov
v kruhu zvolenského odboru pracovavších,
XII. posl. Šaláta a druhov min. financií v záležitosti sníženia základu pozemkovej dane v obci Horný Badin (okres Krupina, Slovensko),
XIII. posl. Davida, Tykala, Pechmanové-Klosové a druhů min. obchodu a min. soc. peče o hromadné výpovědi dělnictva z naturálních bytů firmy Josef Riedel v Röhnsdorfě,
XIV. posl. Vallo, Kubače, Steinera, Štětky a súdr. min. vnútra o persekucii robotníkov v Tekovskej Breznici,
XV. posl. dr Keibla a druhů min. pošt a telegrafů, že československé pojízdné poštovní ambulance používají v čistě německých oblastech jen jednojazyčných českých razítek pro znehodnocení známek.
1579/1.
Interpelace
poslCyrila Malého, B. Procházky a druhů
ministru železníc
o přiznání podkarpatoruské výhody staničnímu pomocníku Ladislavu Mihokovi od dopravního úřadu v Užhorodě.
Ladislav Mihok narodil se 23. listopadu 1888 ve Velké Sevluši. Domovský list byl jemu uvedenou obcí vydán. Do služeb místní dráhy v údolí Borži nastoupil 15. června 1912 ve stanici Velká Sevluš. Definitivním zřízencem byl ustanoven 1. února 1916, č. j. 564/916 ze dne 2., II. '1916.
Převzetím dráhy v údolí Borži žádala spraví Č. S. D. v roce 1927, by zaměstnanci předložili průkaz o státním občanství republiky československé Mihok žádal županský úřad v Mukačevě v roce 1927 č. j. 36317/27 o průkaz o státním občanství Pres celý rok musel čekati než průkaz dostal. Opožděné vyřízeni žádosti županskýtn úřadem bylo příčinou toho, že Mihok nebyl unifikován.
Po předložení osvědčeni o státním občanství byl Mihok přeložen úředním listem řed. košickéhu c 51, °28 k dopravnímu úřadu v Užhorodě s titulem stan. pomocníka a zařazen od 1. ledna 1928 do IV plat. stupnice Kč 8460 se stanovenými příplatky podle vl. nař. čís. 1527. Na místní dráze v údolí Borži měl titul staničního manipulanta. Převzetím a zařazením do kategorie stan. pomocníků je Mihok na platu velmi zkrácen a nepřiznáním podkarpatoruské úpravy dle výnosu mm. železnic čís 40064-I31 oproti zaměstnancům, již úpravu dostali, těžce poškozen. Jako otec 7. nezaopatřených dítek, výhod z úpravy plynoucích velmi postrádá.
Ježto zaviněním županského úřadu v Mukačevě se stalo, že Ladislav Mihols v pravý čas osvědčení o státním občanství předložiti nemohl a tím zaniknul u něho nárok na úpravu, již unifikovaní jeho kolegové z místní dráhy v údolí Boržu v plném rozsahu dostali, táží se podepsaní.
1. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby Ladislavu Mihokovi byla přiznána podkarpatoruská úprava?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby Mihokovi byl změněni titul stan. pomocníka na stan. manipulanta, jímž byl na místní dráze v údolí Borži a vedl značně frekventovanou zastávku?
V Praze, dne 21. ledna 1932.
Malý, B. Procházka,
Sladký, dr Moudrý, Zeminová, Mikuláš, Netolický,
Vaněk, Bergmann, inž Záhorský, Šeba, Špatný,
Pechmanová-Klosová, Slavíček, Tykal, Solfronk,
Jos. Tůma, Lanc, dr Patejdl, Halina, dr Stránský,
Langr, Fiala, Šmejcová, Hrušovský, Stejskal,
Polívka.
1579/II.
Interpelace
poslanců H. Bergmanna, Jos. Davida,
dr Patejdla a druhů ministru národní obrany a vnitra
o zrušení míst exponovaných vojenských
evidenčních orgánů okresních úřadů.
Za účelem zrušení všech míst exponovaných voj. evidenčních orgánů u okresních úřadů vyjednává MNO s min. vnitra o převzetí evidenčních důstojníku do civilní státní služby, takže dosavadní službu evidenční obstarávali by napříště jen převzati tito důstojníci, jako civilní státní úředníci. Vedle evidenčních důstojníků jsou u okresních úřadů trvale službou přiděleni evidenční praporčíci s odbornou zkouškou.
Těchto asi 30 ev. praporčíků bylo roku 1924 povoláno z moci úřední MNO k odborným zkouškám, podmíněným pro jmenování ev. důstojníky, mnozí z nich mimo to vykonati museli jazykové zkoušky, stanovené pro důstojníky. Poněvadž MNO neurčilo pro ně systemisovaná místa u doplň. okresních velitelství, byli v důsledku toho přemístěni k okresním úřadům. Třebaže tito evid. praporčíci vykonávají službu u okresních úřadů déle 2 a 1/2 roků, nemají býti převzati do civilních služeb, ačkoliv byly a jsou na ně kladeny stejné požadavky jako na ev. důstojníky.
Do jaké míry lze jich upotřebili již dnes ve službě mimoevidenční u okresních úřadu, mohou podati dobrozdaní jejich představení, resp. svědčí o tom zprávy, vyžádané svého času rozeslanými dotazníky.
Z těchto 30 ev. praporčíků mnozí byli od převratu několikráte přemístěni (2-5X), takže ani dnes, jsouce vesměs starší 40 let, nezakotvili se svými rodinami a po 2 a půl roce hledí vstříc opětnému přemístění. Shodou okolností, že v důsledku rastr, zákona nebyli jmenováni, nemohou zase nyní býti převzali, přesto, že vykonávají tutéž službu jako ev. důstojnici.
Také finanční zatíženi vzešlo by státu tímto přemislěnim, vysvítá z příkladu:
I. Výplata rodinné sustentace z titulu vedeni dvojí domácnosti:
Kč 12. - denně, - Kč 360. - měsíčně - Kč 6. 480. za 18 měs. - Kč 6. 480 X 30 je Kč 194. 400 a výlohy za stěhování cca Kč 2. 000-X 30 je Kč 60. 000. -, celkem ........................Kč 254. 400. -
Ze sustentace Kč 12. - denně nemaže býti dnes nikdo živ a proto se musí při největší šetrnosti doplácet na toto odloučené žiti Kč 300. - až 400. měsíčně, čili, o tuto částku jest zkracována rodina, která při normálním žití trpí již tak mnohdy citelným nedostatkem, nehledě ani na rodinné rozvraty, jež zpravidla takové odloučené žiti způsobuje.
II. Rodinná sustentace u důstojníků činí Kč 20. -
i více:
Kč 20. - (průměr) denně - Kč 600. - měsíčně Kč 10. 800. - za 18 měs. - Kč 10. 800 - X 30 je
|
Kč 324000- a výlohy za stěh cca Kč 2 000. - 30 |
|
|
je Kč 60. 000. -, celkem.. |
Kč 384000. - |
|
k tomu ..... |
254. 400. - |
|
úhrnem |
Kč 638. 400 - |
Je bezesporné, ze až dosud každým přemístením byl gážista jen finančne vyčerpán a zabředl do dluhů. Stane se tak i tímto přemístěním a bude zase několik rodin nešťastných Dluhy nezaviněné, rozvraceny rodinný život atd. Účele však dosaženu nebude.
Z těchto důvodů tah se podepsaní obou panu ministrů:
1) Jsou-li jim tyto poměry známy a co míní podniknouti, aby jmenovaní evidenční praporčíci byli buď jmenováni evidenčními úředníky okresních úřadů, anebo ponechá li až nedále na svych místech, čímž docíleno bude značných úspor pro statni pokladnu?
2. ) Jsou-li oba páni ministři ochotni sděliti podepsaným, co v teto věci randili aneb učiniti hodlají?
V Praze, dne 21. ledna 1932.
Bergmann, David, dr Patejdl,
Zeminová, Pechmanová-Klosová, Fiala, Halina, Netolický, Mikuláš, Jos. Tůma, Langr, dr Moudrý, Vaněk, Tykal, Špatný, Šeba, Malý, Slavíček, Solfronk, Šmejcová, Hrušovský, Stejskal, inž. Záhorský, dr Stránský, Polívka, Lánc, Sladký.
1579/III (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov
ministrovi vnútra vo věci statného občianstva.
Pane minister
Štátne občianstvo je ešte i dnes boľavou ranou na tele demokratickej, republiky. V štrnástom roku je jestvovania je ešte vždy mimoriadne velký počet tych, - a su medzi nimi ludia na sklonku svojho života, - ktorou už od doby svojho narodenia alebo od svojho utleho mladého veku tuna žijú a statného občianstva predsa nemajú.
Postačí niekolko pokladov, aby som na toto neprávo posvietil.
Alexander Szuk, duchovný církve reformovanej vo Vrbovciach je už 70 rokov, starší a od dětského veku bydlí tuna v uzemí dnešnej republiky. Nemôže obdržať statného občianstva.
Gabriel Trócsanyi učitel v Šalankach, ktory je najmenej 75 rokov starý, bydli tiež od svojho detského veku na území republiky. Statného občianstva nemá
Alexander Pilissy vyučoval výše 40 rokov vo Veľkej Sevljuši a tamtiež 47 rokov bydlí. Nemá statného občianstva.
Jána Spolaricha zastihlo nové impérium už v penzii, so 4 ročným prerušením vyučoval vždy v Sevljuši a po túto dobu platil i dane, bydlí tuna 46 rokov a takmer po tu istú dobu platí dane a predsa nie je vstave získať štátneho občianstva.
Kristína Neherova prišla, do Sevljuše ešte v detskom veku a bydlí tam vyše 40 rokov a tiež nemá štátneho občianstva.
Všetkým týmto bolo by nutno priznať penzie, keby mali štátne občianstvo, a preto chápem, prečo sa im nemôže dostať štátneho občianstva.
Avšak prečo ho nedostane Sigmund Fodor, ktorý sa živí nádenictvom a bydlí v Sevljuši vyše 35 rokov, väčšiu časť svojho života si už odbyl a predsa nemôže dostať štátne občianstvo.
Nejkrikľavejším prípadom je však bezpochybne prípad Markety Zhorszky-ovej, ktorá sa narodila v Levoči pred 50 rokmi a od tých čias stále bydlí v území republiky. Jej predkovia boli členami rytierskej rodiny na Morave už v XVI. století a jej otec dostal sa na územie Slovenska ako vojak, avšak aj on vrátil sa do vlasti svojich predkov a dal sa prijať v r. 1904 do sväzku istej obce na Morave, za čo zaplatil 200 korún. Jej nevlastná matka, ktorá je na Morave, už dlhé roky požíva penziu po otcovi. Len Markéta Zhorszky-ová dožaduje sa márne už 8 rokov štátneho občianstva a nielen že ho nedostane, ale už 8 rokov nedostala ani odpovedi 8 rokov sedí na jej žiadosti referent a nemôže ju vybaviť. Za starodávna bolo možno proti tomu, kto do 8 dní nejaký akt nevybavil, žiadať disciplinárne vyšetrovanie a prednosta úradu musel vybavenie nariadiť alebo za opozdenie 8 dní presahujúce prevziať sám osobnú odpovednosť. I tu by bolo radno urobiť túto reštrikciu.
Dr Grosschmid už viac ako pred rokom podal senátu návrh, ktorý s nepatrnými zmenami bol podaný i poslaneckej snemovni a tiež niekoľko iných poslancov a senátorov podalo svoj návrh k niektorému zo dvoch zákonodarných sborov, a predsa táto hrozná nespravedlnosť ešte nie je sanovaná. Ba čo viac s roka na rok zavláda stále zväčšujúci sa zmätok vo vybavovaní vecí štátneho občianstva, takže otázka štátneho občianstva stala sa pre niektorých pravou stredovekou mučiarňou.
Po uvedenom s úctou tážem sa pána ministra.
1. Či ste ochotný len návrh, ktorý podal sen Grosschmid senátu, poťažne ktorý som podal ja poslaneckej snemovni a ktorý s náležitým odôvodnením radikálne rieši túto otázku, čo najskôr dal na dený porad?
2 Či ste ochotný otázku štátneho občianstva aby táto otvorená rana republiky mohla byť zacelená - čo najskôr usporiadať ku spokojnosti každého občana, ktorý tu bydlí najmenej desať rokov?
3 Aké opatrenia hodláte učiniť čo najsúrnejšie, aby táto otázka bola naprosto a definitívne vyriešená?
V Prahe, v mesiaci januári 1932.
Hokky,
Nitsch, dr Szüllö, dr Jabloniczky, dr Törköly, Szen-
tiványi, dr Holota, Dobránsky, Kurťak, Fedor,
Stenzl, Prause, Eckert, inž. Jung, Knirsch, Köhler,
Geyer, Simm, Schubert, Krebs, Kasper.
1579/IV.
Interpelace
poslanců J. Stejskala, J. Šeby a druhů
ministru sociální péče o protizákonných manipulacích starosty obce Studnice Rydla při udělování a výplatě státních starobních podpor.
Několik přestárlých občanů z obce Studnice, politicky okres Náchod, si stěžovalo, že ze státní starobní podpory, kterou dostávají, jsou nuceni odevzdávati do rukou starosty obce Rydla ročně obnos 50. - Kč. Tím jejich skrovná podpora 500. - Kč na jeden rok je ještě zkracována a oni jsou o obnos pro ně značný poškozováni.
Případu povšimly si krajinské časopisy a sice »Lidové Proudy« a »Podkrkonošské Rozhledy«, které jej pranýřovaly, »Náchodský kraj« a »Náchodské listy« poskytovaly sloupce svého tisku obviněnému k jeho obraně. Z novinářské polemiky vyšlo na jevo, že obecní zastupitelstvo obce Studnice se většinou hlasů usneslo na zásadě, že každý, komu bude přiznána státní starobní podpora, je povinen ročně z ní dávati obci Studnici 50. - Kč, k rukoum starosty Rydla, aby tím obec vyinkasovala si příplatky, kterými musí povinně dle zákona přispívati ku státní starobní podpoře. Několik členů obecního zastupitelstva obce Studnice poslalo tisku veřejné prohlášení, které bylo uveřejněno, ve kterém prohlašují a svými podpisy veřejně ověřuji, že to tak praktikovali a odůvodňuji to tím, »že to jiné obce také tak dělají«. »Podkrkonošské Rozhledy« přinesly na to zprávu, že starosta obce Rydlo sám nabízel lidem státní starobní podporu, jen když budou obci z toho dávali povinných 50. - Kč.
Na základě poslanecké intervence na okresním úřadě v Náchodě bylo zavedeno ve věci úřední šetření, které plně prokázalo, že starosta obce Rydlo peníze od více starých a ku práci neschopných vybíral, v obecní knize protokolní není ani zmínky o usnesení obecního zastupitelstva obce Studnice, dle kterého by se na tomto opatření zřejmě protizákonném usneslo. Postižení chudí lidé vzdor těmto prokázaným protizákonným manipulacím nedostali svoje peníze zpět.
Jmenovaný případ vzbudil veliký rozruch v celém kraji a je živě komentován. V zájmu postižených důchodců skromných rent z titulu státní starobní podpory i v zájmu celé sociálně cítící veřejnosti se vás pane ministře podepsaní táži:
Jaké kroky hodláte zaříditi proti starostovi obce Studnice Rýdlovi za jeho protizákonné manipulace, kterými byl obcházen zákon a kterými byli krutě postiženi ti nejchudší příslušníci obce?
Jaké kroky hodláte zaříditi proti těm členům obecního zastupitelstva obce Studnice, kteří vydali a podepsali zasláno určené veřejnosti, ve kterém se ku svým protizákonným manipulacím přiznávají?
Jaké kroky hodláte podniknouti proti obcím, které by podobné protizákonnosti prováděly?
Jste ochoten celý případ nechati přísně vyšetřiti a vinníky nechati potrestati?
Jste ochoten naříditi, aby postiženým neprávem a protizákonně vybírané obnosy byly opětně vyplaceny?
V P r a z e, dne 22. ledna 1932.
Stejskal, Šeba,
Zeminová, Jos, Tůma, Tykal, Lanc, Šmejcová, Richter, dr Stránský, dr Patejdl, dr Moudrý, Hatina, Bergmann, Netolický, Tučný, B. Procházka, Fiala, Malý, Sladký, Vaněk, Solfronk, Špatný, Polívka, Langr.
1579/V,
Interpelace
poslanců Fr. Humelhanse, Fr. Neumeistra,
J. Koudelky a soudr.
ministru národní obrany
o množících se sebevraždách vojínů.
Množící se případy sebevražd vojínů sledovány jsou veřejností se vzrůstajícím neklidem. Veřejnost klade si otázku, co jest příčinou tohoto zjevu a táže se také, zda nějaké zvláštní poměry v naší branné moci nezavinují tyto smutné případy předčasné smrti mladých lidí.
Sebevražednost ve vojsku svojí mírou přesahuje sebevražednost sociální. Není pochyby o tom, že tvrdé podmínky životní, jimž jsou vydáni mladí lidé v jiném prostředí, ve službě vojenské mohou různě působiti na mysl mladých branců, a že také choroby jsou často příčinou zoufalství. V několika případech, i soudně projednávaných, se ukázalo, že na příčinách sebevražd podílelo se bezohledné zacházení představených, ponižováni a ukládání trestů pro nepatrně celkem přestupky.
Povinností vojenských činitelů je, aby individuelní péči zamezovali činům zoufalosti mladých lidi ve vojsku a povšimnuli si důležitých okolností i dosavadních životních podmínek.
Je třeba dále přísného a objektivního vyšetřeni příčin každého případu sebevraždy vojína, zejména za tím účelem, aby bylo zjištěno nade vší pochybnost, zda také systém v armádě nezavinuje tyto smutné zjevy.
Podepsaní proto se táží:
1. ) Je pan ministr národní obrany ochoten podati nám přesný výkaz o sebevraždách v armádě v posledních dvou létech?
2. ) Je pan ministr národní obrany ochoten podati nám zevrubnou zprávu o výsledku šetření v každém jednotlivém případě sebevraždy vojína?
3. ) Jaká opatření učinil pan ministr národní obrany, aby sebevraždy ve vojsku klesly na míru nejmenší?
V Praze, dne 22. ledna 1932.
Hummelhans, Neumeister, Koudelka, Benda, Jurnečková-Vorlová, F. Svoboda, Chalupník, Bečko, Vácha, Staněk, dr Winter, Chalupa, Srba, V. Beneš, Stivín, Husnaj, Seidl, Kučera, inž. Nečas, Klein, Nový, Polach, Prokeš, Brožík, dr Markovič, dr Mareš, Pik, Biňovec.
1579/ VI.
Interpelace
poslanců H. Bergmanna, Al. Tučného, Boh.
Procházky, Č. Fialy, C. Malého a druhů
vládě
o vánočních remuneracích ve státních úřa-
dech.
Důvodová zpráva k vládní osnově o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě, tisk č. 534 ze dne 12. června 1930 praví, že různost, jež zavládla v udělováni t. zv. vánočních odměn v jednotlivých resortech a úřadech státní správy, zavdala podnět k nespokojenosti zaměstnanectva a vyvolala snahy, směřující k všeobecnějšímu a úměrnějšímu jejich rozdělování. Tento díl sleduje předložená osnova, jež na místo vánočních odměn zavádí vánoční příspěvek, splatný 1. prosince toho kterého roku.
Z této dikce důvodové zprávy lze souditi, že se zrušuje udělováni vánočních odměn v důsledku zavedení vánočního příspěvku. Vláda se také na tom usnesla, že nemají býti vánoční odměny v dřívější formě poskytovány. Podle zprávy soc. politického výboru k citované vládni osnově zůstala pouze možnost udělovati odměny na zvláštní mimořádné práce v mimořádných případech. Vánoční příspěvek byl zákonem ze dne 28. listopadu 1931 čís. 176 Sb. z. a n značně snížen a pro mnohé zaměstnance zrušen pro rok 1931.
Vládě jsou známy pohnutky, proč se tak stalo, jako jest ji známo, jakou nespokojenost a odpor vyvolalo toto opatřeni v řadách postižených zaměstnanců státních. Dovídáme se, že však v některých oborech státní správy byly znovu vyplaceny dřívější vánoční odměny zaměstnancům vysokých platových stupnic ve státní správě, což jitří novou nespokojenost státních zaměstnanců a šíři také nenávist a nedůvěru k parlamentu, vládě a na mnoze
i k státu, v době, kdy jest ve státě zapotřebí klidu a důvěry. Tak na př. v Písku obdržeti měl brigádní generál 12. 000 Kč, plukovník 8 000 Kč a štábní kapitán 350 Kč vánoční odměny. Poslední prý energicky protestoval a o věc jeví se v Pisku všeobecný zájem, jak to dopadne.
I v denním lísku proskakuji zprávy, že byly vánoční odměny vypláceny a nejsou dementovány. Zjistilo se uředně, že některé pobuřující zprávy, ku př že ředitel Sekového úřadu dostal 100. 000 Kč novoročného, jsou hrubou nepravdou. Přes to trváme, aby se v ostatních resortech a udaných případech věc přísně vyšetřila, protože parlament jest zde proto, aby hájil správné prováděni svých vlastních zákonů.
Časopis »Expres« ze dne 16. prosince přinesl tuto pobuřující a štvavou zprávu proti poslancum, kteří měli odvahu hlasovati pro sníženi vánočního příspěvku a převzali odpovědnost z důvodů, jimiž vláda toto opatřeni motivovala, aniž by tato zpráva byla úředně dementována a vládním poslancům dostalo se ochrany před zvůlí a štvanicemi z velké části nepravdivými, což prozrazuje slabost a netečnost příslušných úřadů.
Zmíněná zprava má tento pobuřující nadpis:
Výdaje statní poštovní správy pro rok 1932 činí 3. 182 milionů - diety a remunerace 1318 milionů. «
Mohlo by se říci, že, se jedná o zprávu oposičního tisku, jehož způsob psaní netřeba bráti tragicky, nebot patři do kategorie sensacechtivého a neseriosního. Nelze však přehlížeti, že to byl pravě tento tisk, který stále bouřil státně zaměstnaneckou veřejnost zprávami o snížení aneb zrušení vánočního příspěvku v době, kdy oficielně byly podobné zprávy dementovaný, aby na konec bylo tomuto tisku dáno za pravdu.
To jest také hlavni příčinou odporu a nespokojenosti státních zaměstnanců, kteří obviňují vládní koalici z neupřímnosti. Takovou vládní politiku nemohou pochopiti ani občanské vrstvy, na vánočním příspěvku nesúčastněné.
Právo Lidu ze dne 31. prosince 1931 přineslo tuto zprávu která také nebyla dementovaná:
Stalo se, co se státi nemělo! Mluviti dnes o 13. služném je nehorázní nadsázka. Neexistuje. Ale přišel t. zv. vánoční přisrjevek. Jeho historie je známá. Před vánocemi byl vyplacen u státních úřadů v restringované míře, ale dík energickému zákroku sociálně demokratických zástupců ve vládě nutno přiznati, že toto málo dostali zaměstnanci nejpotřebnější, a intesivně pracující svých sedm hodin denně a při tom nejméně placení, a konečně že bylo dbáno i zásad sociálních. Ale tato prak. se, stanovená zákonem a vládním nařízením, nedala spáti vysokým byrokratům, kteří se cítili při svých několika tisícových měsíčních příjmech nevyplacením vánočního příspěvku vůči svému subaltevnímu personálu poškozenými. Pokládali za nemožné, řídíce se dřívějšími, pro ně velmi užitečnými zvyklostmi, aby podřízení úředníci s representačním titulem oficiál nebo dokonce oficiant dostali přepychový vánoční příspěvek 100-200 Kč, zatím co oni vyšli na prázdno. Proto objevily se letos opět v některých státních úřadech tak zvané remunerace, jimiž vedoucí úředníci léčili lány, jež utrpěli nevyplacením vánočního příspěvku. Celá akce provedena s nezvyklou americkou rychlostí, nižšim úředníkům spadl sice také nějaký ten stokorunový zbytek se stolu - ovšem jen těm. kteří nikdy nezapomenou pozdravit u vrbiček. Že tato prakse zanáší rozvrat do širokých řad státně zaměstnaneckých a pracuje přímo pro veřejnou demoralisaci, není jistě nutno zvláště zdůrazňovali.
Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:
1) Je-li ochotna vyšetřiti a sděliti parlamentu, zdali, komu a v jaké výši byly v kterých oborech státní správy vyplaceny vánoční odměny v r. 1931 mimo zákonem čís. 176 přiznaný vánoční příspěvek?
2) Je-li ochotna poukázali příslušné úřady, aby čelily zákonnými opatřeními rozšiřování nepravdivých a pobuřujících zpráv?
V Praze, dne 22. ledna 1932.
Bergmann, Tučný, B. Procházka, Fiala, Malý,
Jos, Tůma, Mikuláš, Vaněk, Stejskal, Richter, dr
Stránský, Lanc, Hatina, Špatný, Netolický, Sladký,
Solfronk, Tykal, dr Patejdl, Šmejcová, Langr,
Polívka.
1579, VIL
Interpelace
poslance Fr. Hummelhanse a soudruhů
ministru národní obrany o návrhu generálů inž. Škvora, Kadlece, Žáka a Kroutila na rozpuštění Svazu česko, slovenského důstojnictva a Svazu československých rotmistrů,
Generálové inž. Sl. vcr, Kadlec, Žák a Kroutil podali těchto dnů ministerstvu národní obrany návrh, v němž žádájí, aby rozpuštěn byl Svaz československých důstojníků a Svaz československých rotmistrů. K oběma návrhům připojil generál inž. Škvor další osobní návrh, aby civilní zaměstnanci vojenských továren a ústavů byli zbaveni volebního práva. Návrhy, jak se proslýchá, mají býti dokonce předloženy branným výborům obou sněmoven.
Úsilí jmenovaných generálů odporuje nejenom zásadám spolčovacího zákona, nýbrž dotýká se i občanských práv, ústavou zaručených a to tím více, že proti dosavadní činnosti obou sváži nebylo námitek ani stížností. Jest všeobecně známo, že obě instituce, jichž rozpuštění se žádalo, jsou organisacemi stavovskými, pečujícími výlučně o sociální zájmy svého členstva. Do odborných problému branných tylo organisace nezasahovaly, naopak usilovaly o to, aby poměr občanstva k armádě byl opravdu přátelský. Práce obou svazů byla obecně uznávána a také náčelník generálního štábu vyslovil se o ní několikráte pochvalné.
Demokratická naše veřejnost jest proto právám pobouřena, neboť v návrzích generálských vidi naoprávněné zasahování vojenských činitelů do svobod občanských - tedy do oboru, pravomoci vojenských činitelů úplně se vymykajících - a přímý útok proli zákonodárství republiky.
Táži se proto podepsaní:
1. ) Jest pan ministr národní obrany ochoten zakročiti proti neomluvitelnému vměšování se vojenských činitelů do práv občanských, ústavou zaru-
řených?
2. ) Je pan ministr národní obrany ochoten vyvoditi všechny důsledky z takového jednání a zakročiti proti rušitelům dobrého poměru občanstva k armádě?
3. ) Jest pan ministr národní obrany ochoten obhájiti sociální i stavovskou činnost Svazu českoslov důstojnictva a Svazu českoslov. -rotmistru?
V Praze, dne 22. ledna 1932.
Hummelhans,
F. Svoboda, Staněk, Seidl, Jurnečková-Vorlová, inž. Nečas, dr Mareš, Koudelka, Vácha, Brožík, Husnaj, Benda, Kučera, Chalupník, Srba, V. Beneš, dr Winter, Stivín, dr Markovič, Polach, Nový, Prokeš, Klein, Pik, Bečko, Biňovec, Chalupa.
1579/ VIII.
Interpelace
poslance Štětky a soudruhů ministru pošt a telegrafů dru Frankemu o zákazu telegrafického časového turnaje Dělnického klubu šachistů v Lomu se sovětskými šachisty.
Sovětští šachisté pořádají mezinárodni šachový turnaj, kterého se měl také súčastniti Dělnický klub šachistů v Lomu u Mostu. Zápas financuji šachisto v SSSR. sami a je to turnaj telegrafický. Sovětští šachisté pošlou svůj tah a vyplacenou odpověď.
Dělnický klub šachistů v Lomu obdržel první tah že SSSR dne 20. listopadu 1931 s vyplacenou odpovědí. Na to poslali sami odpověď. Ale tato byla jim druhý den vrácena s odůvodněním, že prý takove telegramy v neznámé řeči jsou nepřípustný bez zvláštního povolení ředitelství pošt a telegrafů.
Obrátili se tedy se žádosti na ředitelství, které ji však zamítlo tímto přípisem: »Ze dne 15. prosince 1931, čj. 1450-Pp-XIII 1931. Podle rozhodnuti ministerstva pošt a telegrafu ze dne 12. prosince t. r. čís. 77214-XI. nelze vyhověti Vaší žádosti, aby Vám bylo dovoleno zasílati telegramy do Ruska, vztahující se k Mezinárodnímu šachovému turnaji v řeči smluvené. Podle prohlášení telegrafní správy SSSR učiněného Mezinárodnímu úřadu Telegrafní Unie, nesmělí pro ruské telegrafní úřady býti přijímány telegrafické zprávy ve smluvené řeči vyjma zpráv obchodních a průmyslových podniků, jimž tato telegrafní správa dala k tomu svolení.
Ve skutečnosti nejde však o žádnou smluvenou nebo nesmluvenou řeč, nýbrž o šachové značky, které jsou známy a používaný na celém světě. Značky, které jsou použity, jsou t. zv. Uedemannova šachkoda, které jsou přípustný ve všech státech a také celá řada států se Sovětským svazem tímto způsobem telegraficky hraji a nikdy sovětské úřa-