Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období.
5. zasedání.
1572. Odpovědi:
I. min. národní obrany na interp. posl. Seidla a soudr. o náhradě za inspekční služby civilních zaměstnanců vojenské správy (tisk 1394/X),
II. min. sociální péče na interp. posl. Jurana, Barši a soudr. o bývalém kontroloru okresní nemocenské pojišťovny v Novém Městě n. M. (tisk 1174/IX),
III. min. vnitra na interp. posl. dra Patejdla, dra Moudrého, inž. Záhorského a druhů o porušení práva akademické půdy orgány státní bezpečnostní služby (tisk 1447/II),
IV. min. vnitra na interp. posl. Seidla, Bendy a soudr. o rozšířeni systemisovaných míst kancelářských úředníků v obvodu zemských úřadů v Brně a Bratislavě (tisk 1461/XX).
V. předsedy vlády na interp. posl. dra Schollicha a druhů o protiprávním nátlaku na civilní inženýry ve věcech jazykových (tisk 432/XII),
VI. min veřejných práci na interp. posl. Čuříka a druhů o zabezpečení důchodů pro hornické pojištěnce (tisk 1210/VI),
VII. min. vnitra na interp. posl. Seidla a soudruhů o povolení zvláštních odměn kancelářskému personálu za mimořádně výkony (tisk 1407/I),
VIII. min. vnitra na interp. posl. Seidla a soudr. o zavedení jednoduché denní frekvence úřední u okresních úřadů (tisk 1407/IV),
IX. min. školství a národní osvěty na interp. posl. V. Beneše a soudr. o umělém odkladu potvrzení presentace správce školy Aloise Šmahela na místo řídícího učitele v obci Tvarožné (tisk 1045/XIII),
X. min. vnútra na interp. posl. Majora, Kubača, Steinera, Rjevaja a súdr. o ztýranie tajemníka K. S. Č. Karola Schmidtkeho, obyvatela města Bratislavy, policajnými orgánmi v Petržalke (tisk 1405/II),
XI. min. zemědělství na interp. posl. Hokky a druhů ve věci opravy kostela římsko-katolické náboženské obce v Dubovém (tisk 1240/XVII),
XII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Windirsche a druhů, že učitelské nakladatelství v Holešově na Moravě prodává »České dějiny v obrazech« (tisk 1438/IV), ha interp. posl. H. Krebse, H. Simma a druhů o učebnici »České dějiny v obrazech«, vydané českým učitelským nakladatelstvím v Holešově (tisk 1438/V), na interp. posl. dra Luschky a druhů, jak učitelské nakladatelství v Holešově hanobí německý národ (tisk 1438/VI) a na interp. posl. dra E. Schollicha a druhů o »Českých dějinách v obrazech«, vydávaných českým učitelským nakladatelstvím v Holešově (tisk 1438/VII),
XIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Polacha, F. Svobody a soudr. o nehospodářských poměrech a zlořádech na velkostatku v Kuřími u Brna a o nelidském jednání správce tohoto dvora pana profesora Kučery vůči dělnictvu a občanstvu (tisk 1017/X),
XIV. min. zemědělství na interp. posl. Šaláta a druhů o životní záchraně erárních osadníků v Klaku (okres Nová Baňa) a o lepší sociální starosti o tyto osadníky (tisk 1318/III),
XV. min. školstva a nár. osvěty na interp. posl. Suroviaka a druhov o znepokojovaní a urážaní vierovyznania obyvatelstva obce Nesluša správcom ludovej školy dr. Jánom Havašom (tisk 1379/V),
XVI. min. vnitra na interp. posl. K. Procházky a soudruhů o případu dělníka Gustava Essera z Bohosudova (tisk 1394/V),
XVII. min. zemědělství a vnitra na interp. posl. J. Svobody, Krosnáře a soudr. o mzdovém boji ve státních lomech v Požárech (tisk 1405/III),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. Barši, Jurana a soudr. o případu Alberta Barchelise z Břeclavi (tisk 1447/III).
1572/I.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Seidla a soudruhů
o náhradě za inspekční služby civilních
zaměstnanců vojenské správy
(tisk 1394/X).
Noční kancelářská dozorčí služba občanských zaměstnanců vojenské správy v oblasti zemského vojenského velitelství v Bratislavě byla zrušena a občanští zaměstnanci konají nyní pouze kanlářskou dozorčí službu, která se končí v 18 hodin.
V oblastech ostatních zemských vojenských velitelství občanští zaměstnanci vojenské správy nočni kancelářskou službu nekonali a nekonají vůbec s výjimkou telefonistů, jimž jest však poskytováno přiměřené náhradní volno.
V Praze dne 14. prosince 1931.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský, v. r.
1572/II.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců Jurana, Barši a soudruhů
o bývalém kontroloru okresní nemocenské pojišťovny v Novém Městě n. M. (tisk 1174/ IX).
Josef Figurák, bývalý kontrolor nemocných při okresní nemocenské pojišťovně v Novém Městě na Moravě, ve své stížnosti v dubnu 1930 k ministerstvu sociální péče proti vedoucímu úředníku nenabízel důkazů výslechem svědků. V další stížnosti, jež došla ministerstvu prostřednictvím kanceláře presidenta republiky, nabízel Figurák důkaz výslechem svědků, jež uvedl již v oznámeních, podaných v roce 1923 okresní správě politické v Novém Městě n. M. a státnímu zastupitelství v Jihlavě a to po svém propuštění ze služeb okresní nemocenské pojišťovny v Novém Městě n. M.
O výslechu svědků Figurákem označených bylo rozhodnuto v trestním řízení soudním, vedeném proti vedoucímu úředníku pojišťovny. Z dokladů připojených k stížnostem jest patrno, že Figurák v tomto trestním řízení jako svědek vyslechnut byl.
Podle zprávy Ústřední sociální pojišťovny byla v okresní nemocenské pojišťovně v Novém Městě n. M. provedena několikráte revise a vždy bylo konstatováno, že pojišťovna hospodaří dobře.
Figurák byl přijat za kontrolora nemocných v roce 1920. Roku 1923 bylo stanoveno, aby kontrolor nemocných vykonával i menší práce kancelářské. Bylo tedy další ponechání Figurákovo ve službách závislé na splněni této podmínky. Poněvadž však jeho chování jakož i úřední výkonnost dávala podnět ke stížnostem, byl ze služeb pojišťovny propuštěn. Podle vyjádření revisního lékaře pojišťovny se Figurák také pro pokročilý věk za kontrolora nemocných nehodil.
Názor o bezdůvodnosti obvinění proti vedoucímu úředníku a podklad pro další postup odvodila Ústřední sociální pojišťovna z výroku státního zástupce v Jihlavě, v jehož důsledku bylo trestní řízení proti tomuto funkcionáři podle § 90 tr. ř. zastaveno. Šetřením bylo potvrzeno, že útoky Josefa Figuráka proti němu nebyly odůvodněny.
V Praze dne 28. listopadu 1931.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
1572 III.
Odpověď
ministra vnitra
na Interpelaci poslanců dra Patejdla, dra Moudrého, inž. Záhorského a druhů
o porušení práva akademické půdy
orgány státní bezpečnostní služby
(tisk 1447/II).
Schůzi, svolanou na den 5. listopadu 1931 do jedné z poslucháren filosofické fakulty v Praze, ohlásil předem Spolek posluchačů filosofie Karlovy university v Praze policejnímu ředitelství v Praze jako schůzi členskou. Běželo tudíž o schůzi spolkovou. Platný spolkový zákon, podle kterého bylo dotyčnou schůzi výhradně posuzovati, nezná žádných výjimek z ustanovení § 18 citovaného zákona, dle něhož přísluší úřadu právo, vystáti ku každému spolkovému shromáždění svého zástupce.
Postupu policejního ředitelství, který je ostatně po celá desetiletí obvyklý a v tomto případě dokonce byl i děkanátu filosofické fakulty předem ohlášen, nelze proto nic vytýkati.
V Praze dne 7. ledna 1932.
Ministr vnitra: Pr. Slávik, v. r.
1572/IV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Fr. Seidla, Ferd. Bendy a soudruhů
o rozšíření systemisovaných míst kancelářských úředníků v obvodu zemských úřadů v Brně a Bratislavě (tisk 1461/XX).
Systemisace služebních míst kancelářských úředníků politické správy pro zemi Moravskoslezskou a pro zemi Slovenskou byla vládou stanovena pro celé systemisační období podle návrhu systemisační komise, zpracovavší za účasti zástupců zaměstnanců celou systemisační látku, a mohla by býti před uplynutím tohoto systemisačního období přezkoumávána, po případě měněna jen, kdyby nastaly v tomto mezidobí nějaké organisační změny; tento předpoklad však dán není.
Ve stavu kancelářských úředníků politické správy pro zemi Slovenskou není již kancelářských úředníků, pro něž by se nedostávalo systemisovaného místa.
Neutěšenější jsou poměry ve stavu kancelářských úředníků politické správy pro zemi Moravskoslezskou, které byly přivoděny tím, že při provádění §u 10 organisačního zákona přešel ze samosprávy do státních služeb poměrně velký počet kancelářských úředníků, jejž nebylo dosud možno uvésti v soulad se zásadou normální potřeby služebních míst. Lze však očekávati, že není příliš vzdálena doba, kdy nejen všichni kancelářští úředníci politické správy pro zemi Moravskoslezskou budou zařazeni na systemisovaná místa, nýbrž kdy bude možno v rámci schválené systemisace přikročiti i k jmenování kancelářských oficiantů kancelářskými úředníky.
Za tohoto stavu věci nemám možnosti, abych z podnětu této interpelace činil v nynější době nějaké opatřeni.
V Praze dne 5. ledna 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik, v. r.
1572/V. (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dra Schollicha a druhů
o protiprávním nátlaku na civilní inženýry ve věcech jazykových (tisk 432/XII).
Nálezy nejvyšších soudů platí pouze pro ten který případ jimi projednaný. Zásadu tu uznává jak theorie tak praxe i zákonodárství. Opatření, aby nálezům nejvyšších soudů byl přisuzován význam podle přání pp. interpelantů, předpokládalo by změnu nynějšího právního řádu a nemůže ji vláda vzíti v úvahu, poněvadž by zejména v oboru práva správního znemožňovala jakoukoliv opravu právního náhledu, z něhož nález třeba mylně vychází.
Pokud pak jde o požadavek, aby ustanovení článku 2 jazykového zákona bylo odvoláno, jest poznamenati, že otázka, zda autorisovani civilní inženýři jsou orgány republiky, zůstává i po rozhodnutí nejvyššího správního soudu sporná. Dokud v otázce té nebude na základě konstantní judikatury nejvyššího správního soudu úplně jasno, není ke změně jazykového nařízeni důvodu.
V Praze dne 28. prosince 1931.
Předseda vlády: Udržal, v. r.
1572/VI.
Odpověď
ministra veřejných prací na interpelaci poslance Čuříka a druhů
o zabezpečení důchodů pro hornické pojištěnce (tisk 1210/VI).
Ministerstvo veřejných práci uznává naléhavost nově úpravy hornického pojištění. Za nynějších hospodářských poměrů však zdá se velmi obtížno opatřiti tolik prostředků, aby pojištění to bylo jednak kapitálově spolehlivě kryto, současně však nároky důchodců dostatečně uspokojivě upraveny. Z toho důvodu nezbývá, než
potřebnou novelisaci nynějšího zákona odsunouti na dobu příznivější.
Aby však do té doby bylo Ústřední bratrské pokladně v Praze, která provádí zaopatřovací pojištění horníků, i na dále umožněno vypláceti důchody stanovené zákonem číslo 242/1922 Sb. z. a n., přebírá státní pokladna naproti Zemské bance v Praze záruku za úvěr, který tato banka poskytuje na kryti schodku mezi souhrnem napadlých důchodů a souhrnem prostředků, jež jmenovaná pokladna si může pro své výplaty opatřiti. Jmění Ústřední bratrské pokladny jest totiž již vyčerpáno.
V Praze dne 27. srpna 1931.
Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek, v. r.
1572/VII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Fr. Seidla a soudruhů
o povolení zvláštních odměn kancelářskému personálu za mimořádné výkony (tisk 1407/I).
Povaha politické správní služby vyžaduje od přidělených zaměstnanců všech kategorií občas mimořádných služebních výkonů.
Takovéto pracovní výkony nad normální úřední hodiny spadají vzhledem k ustanovení § 28 služební pragmatiky do rámce úředních povinností těchto zaměstnanců, aniž jim přísluší proto nárok na nějakou náhradu z tohoto titulu v jakékoliv formě. Zda, za jakých podmínek a v jaké míře příslušejí vzhledem k povaze služby zvláštní služební přídavky a jiné stálé výhody, může určiti podle § 148 plat. zákona jen vláda. Dokud se tak nestane, dostává se v rámci rozpočtových prostředků zaměstnancům za mimořádné výkony odměn. Přání však, aby zaměstnancům okresních úřadů byly poskytovány za práci konanou mimo úřední hodiny odměny, ať již částkou připadající na hodinu nebo paušální odměnou měsíční, nelze pro nedostatek potřebných k tomu úvěrových prostředků vyhověti.
Pokud jde o požadavek, aby zaměstnancům okresních úřadů bylo po noční službě poskytováno volno v den po takové službě následující, podotýkám, že v tomto směru přednostové úřadů přáním zaměstnanců podle povahy a délky služby
v tom kterém případě a podle poměrů v úřadě beze všeho vycházejí vstříc. Všeobecné opatřeni podle přáni pánů interpelantů nelze vžiti v úvahu, poněvadž by jím mohl býti ohrožen řádný výkon služby.
V Praze dne 5. ledna 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik, v. r.
1572/VIII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Františka Seidla a soudruhů
o zavedeni jednoduché denní frekvence úřední u okresních úřadů (tisk 1407/IV).
Otázku zavedení jednoduché docházky do úřadu nelze řešiti u okresních úřadů samostatně, nýbrž již vzhledem na potřeby občanstva pokud možno konformně s ostatními státními úřady a soudy v tom kterém místě.
Proto byla a jest dosud zaváděna jednoduchá frekvence u okresních úřadů zpravidla jen v těch místech, kde tomu tak je též u jiných státních úřadů a soudů, pokud tomu nebráni důležité ohledy služební.
Otázku jednoduché frekvence u okresních úřadů stále sám sleduji bedlivě a zavedl jsem v poslední době i zevrubné šetřeni o tom, zda, po případě jakých úspor by se docílilo v zimních měsících zavedením jednoduché docházky do úřadu, a do jaké míry mělo by takové opatření vliv na výkonnost přiděleného personálu.
Na základě výsledku tohoto šetření podrobím otázku účelnosti a vhodnosti jednoduché docházky u okresních úřadů nové úvaze.
V Praze dne 11. ledna 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik, v. r.
1572/IX.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Vojty Beneše a soudruhů
o umělém odkladu potvrzeni presentace
správce školy Aloise Šmahela na místo
řídicího učitele v obci Tvarožné
(tisk 1045/XIII).
Na uprázdněné místo řídícího učitele v Tvarožné byl presentován a zemskou školní radou potvrzen Alois Šmahel, správce školy v Budiškovicich. Presentace ta nemohla však dosud nabýti právní moci, ježto proti ni podal k ministerstvu školství a národní osvěty stížnost velkostatkář Kárej Belcredi, opíraje se o svá práva školního patrona. Zemská školní rada i ministerstvo školství a národní osvěty rozhodly již zásadně, že jmenovanému velkostatkáři nepřísluší při škole ve Tvarožné presentační právo, takže teprve nyní bude lze rozhodnouti o dotčené stížnosti do potvrzení presentace Šmahelovy.
V Praze dne 23. prosince 1931.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.
1572/X.
Odpověď
ministra vnútra
na interpeláciu poslancov Majora, Kubača, Steinera, Rjevaja a súdruhov
o ztýranie tajemníka K. S. Č. Karola Schmidtkeho, obyvateľa města Bratislavy, policejnými orgánmi v Petržalke (tisk 1405/II).
Na schôdzke nezamestnaných robotníkov v Petržalke, dňa 19. marca 1931 uložil intervenujúci policajný úradnik obvodnému inspektorovi Frant. Hujovi, aby tajomníka Kárala Schmidtkeho, ktorý neposluchnul jeho pokynu k odchodu z řečníckej tribuny, odstranil. Schmidtke aj na
opätovné vyzvanie Hujovo - ačkoľvek sa tento legitimoval - neposluchal, naopak prudko sa bránil a rukama sa oháňal. Při tom sa Schmidtke prevrhol a strhol na seba a na obvodného inspektora Huju na stole postavené stoličky, pri čom utrpěl patrné odřeniny, ktoré pozdejšie zistil na ňom policajný lekár.
Na to bol pre svoje nepřípustné chovanie předvedený k policajnému komisariátu v Petržalke a odtiaľ ešte toho dňa dodaný do vazby policajného riaditeľstva v Bratislavě, kde bol podrobený riadnemu vypočutiu dňa 20. marca 1931. Poneváč sa sťažoval Schmidtke při tomto vypočutí, že po předvedení na komisariát v Petržalke bol niektorými policajnými orgánmi ztýraný, policajný riaditeľ ihneď nariadil vyšetřeme jeho sťažnosti. Naprosto rigorózným vyšetřováním nebolo však zistené, žeby sa bol niektorý z policajných orgánov dopustil činov, ktoré interpelácia uvádza, čo potvrdzuje aj ta okolnosť, že státně zastupiteľstvo v Bratislavě, ktorému bola táto záležitosť postúpená k prejednaniu, vyšetrovanie proti policajným orgánom Františkovi Hujovi a Rudolfovi Bernardičovi, uvedeným v interpelacii, zastavilo dľa § 101 č. l, 3 tr. por.
V Prahe, dňa 5. januára 1932.
Minister vnútra: Dr. Slávik, v. r.
1572/XI (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství na interpelaci poslance Hokky a druhů
ve věci opravy kostela římsko-katolické
náboženské obce v Dubovém
(tisk 1240/XVII).
V roce 1778 byla pro účele římsko-katolické církve v Dubovém vystavěna fara, škola a kostel. Kostel byl dřevěný; poněvadž římsko-katolických věřících v Dubovém byl malý počet, jenž stále ubýval, byly patronátní objekty zanedbávány. Nejdříve schátral dřevěný kostel, takže se ho přestalo pro bohoslužby užívati asi okolo roku 1840, a až do roku 1860 konal římskokatolický farář bohoslužbu v tamním řecko-katolickém ko-
stele, který byl pod patronátem státním. Na to byla v budově farní zřízena malá kaple, v níž byly konány římsko-katolické bohoslužby do roku 1876. Tehdy byl oltář a ostatní bohoslužebné zařízení přeneseno do římsko-katolické školní budovy, od kteréžto doby římsko-katolická bohoslužba byla konána v jedné místnosti této školní budovy.
Zánikem státních podniků v Dubovém, jakož přeložením lesního a hospodářského úřadu v roce 1876 z Dubové do Německé Mokré, poklesl ještě, již tak malý, počet římsko-katolických věřících v Dubovém, následkem čehož rozhodnutím příslušného biskupa neobsazovalo se již místo faráře v Dubovém. Bohoslužbu v Dubovém vykonával pak římsko-katolický farář z Německé Mokré jednou za měsíc.
Rozhodnutím býv. ministerstva orby, průmyslu a obchodu ze dne 8. prosince 1883 č. 53923 byly výše zmíněné 2 budovy i s pozemky k nim patřícími odevzdány do správy býv. ministerstva kultu a národní osvěty, resp. příslušného školského inspektorátu pro zřízení šatní školy. Přípisem býv. ministerstva orby ze dne 27. prosince 1906 bylo pak oznámeno příslušnému římsko-katolickému biskupu, že býv. ministr kultu a národní osvěty sdělil pod čís. 86368 z roku 1906, že nemá námitek proti tomu, aby římsko-katolická kaple, jsoucí v jedné místnosti státní lidové školy v Dubovém, zůstala na svém dosavadním místě do té doby. než bude vystavěna nová zvláštní římsko-katolická kaple.
V poslední době byl pro řecko-katolickou církev v Dubovém postaven a církvi odevzdán kostel nový. Vzhledem k tomu sdělil ordinariát řecko-katolické eparchie rnukačevské v Užhorodě přípisem ze dne 26. října 1929 čís. 5518/1929, že souhlasí, aby starý řecko-katolický kostel v Dubovém byl odevzdán římsko-katolickým věřícím v Dubovém pro jejich bohoslužby.
Ministerstvo zemědělství povolilo výnosem ze dne 25. srpna 1931 čís. 92710/V/16/1931, aby starý řecko-katolický kostel v Dubovém byl opraven a zároveň vyslovilo zásadní souhlas, aby tento kostel byl pak odevzdán římsko-katolickým věřícím v Dubovém. Tím vyšlo ministerstvo zemědělství plně vstříc náboženským potřebám obyvatelstva, nemůže však povoliti, aby nyní nebo v budoucnu byly uloženy státu další závazky k římsko-katolickému kostelu v Dubovém.
V Praze dne 31. října 1931.
Ministr zemědělství: Bradáč, v. r.