Poslanecká sněmovna N. S. R. C. 1931.

1537.

Odpovědi:

l. mm. veřejného zdravotnictví a těles. výchovy na interp. posl. Čuřika a druhu o zřízení sociálně zdravotního fondu (tisk 1045/III),

II. mm. soč. péče na interp. posl. Hadka, dr Sterna a soudr o ostudném nakládaní s válečným poškozencem Josefem Bartschem z Hejnice u Frydlantu a o jeho prohlídce (lisk 1379/XIX),

III. min. soč. péče na interp. posl. Hádka a soudr. min vnitra a min. soč. péče, že Vilému Dewessenovi v Tanvaldě bylo povoleno prodlouženi pobytu na doporučeni libereckého živnostenského inspektorátu (tisk 1379/XVII),

IV. min. financi na interp. posl. inž. Kalliny a druhu, že celní úřad v Českých Valenicich ztěžuje vývoz jazykovými šikanami (tisk 1157/XII),

V. mm. pro zásobováni lidu na interp. posl. Hrušovského a druhu o zdražováni a falšováni potravin v Bratislavě (tisk 1379/XI),

VI. min. soč. péče na interp posl. Bezděka, Petra. Koška, Vaculíka, a druhů o vypsaní voleb do okresních nemocenských pojišťoven dle zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáři (tisk 320/XX),

VII. min. železnic na interp posl. Čuříka a druhu o vybudování nádraží v Krásně n B (tisk 1045/II), VIII. min. vnitra na interp. posl. Novotného a soudr. o okresním úřadu v Kolíně (tisk 1405/IV), IX. min. vnitra na interp. posl. Tylla a soudr. o pronásledování dělnictva okresním hejtmanem

v Hořicích (tisk 1405 1), X. min. vnitra na interp. posl. Krosnáře a soudr. o protestním táboru trampů na Vinohradech dne

19 května (tisk 1405/V), XI. min. vnitra na interp. posl. dr Sterna a soudí o zákazu standart při dělnickém dnu v Českém

Krumlově a o zákazu slova "demonstrace" (tisk 1405/VIIII),

XII. min. financi na. interp posl. inž. Kalliny a druhu o protiprávním zabaveni cizí valuty Florianu Iserovi, obchodníku v Měděnci č. 170 (tisk 1394/III),

XIII. min. financi na interp. posl. dr Keibla a druhu o akcionářích bývalé akciové společnosti řetězového mostu císařovny Alžběty v Děčíně (tisk 1130/X),

XIV. min. soc. péče na interp. posl. Hádka a soudruhu, že u okresní nemocenské pojišťovny v Jablonci n. N. byl ustanoven kontrolorem nemocných policejní špicl Fritz Breuer (tisk 1379/XX),

XV. min. školství a nár. osvěty, min. železnic a mm. vnitra na interp posl. dr Schollicha a druhů o

vyloučení dítěte železničního zaměstnance Rypara z Hranic ze školy (tisk 1097/X), XVI. mm spravedlnosti na interp. posl. dr Sterna a soudí, o žalobě pro předčítáni květnové reso-

luce v Novém Jičíně (tisk 1405/VII),

XVII. min národní obrany na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že ročníky odvedené v letech 19201923 jsou poškozovány povoláváním k cvičením ve zbrani (tisk 1394/II).

III. volební období.

5. zasedání.

1537/I.

Odpověď

ministra veřejného zdravotnictví a tělesné

výchovy

na interpelaci poslance A. Čuříka a druhů

o zřízení sociálně zdravotního fondu

(tisk 1045/ III).

Nejsou mi neznámy obtíže rázu finančního, se kterými se setkávají zdravotnické instituce všeho druhu při provádění svých jistě velmi úctyhodných programů.

Tento motiv byl zajisté asi také příčinou podáni iniciativního návrhu senátora V. Johanise a soudruhů na vydání zákona o »Fondu Lidového Zdrávi« (senát, III. vol. období, 2. zasedání, tisk č. 148).

Při posuzování této otázky nelze se bohužel uzavříti státně-finanční zásadě, že snaha aplikovati fondovou formu na různá odvětvi veřejné správy a decentralizace statni správy do fondového hospodářství není zjevem zdravým a že jest trvati na jednotnosti státního hospodářství, ktorá spočívá v tom, že se všechny úkoly plní solidárně, t. j. se zvláštním zřetelem k sobě a celkové únosnosti obyvatelstva.

Fondové hospodářství by bylo odůvodněno jedině tam, kde se opatřuji nové a zvláštní příjmy, souvislé s prováděním fondové správy, které se reservují pro fondový účel, ježto by pro jiný účel získatelny nebyly (tak tomu jest na př. u fondů silničního, vodohospodářského a melioračního).

Při fondu zdravotním, resp. sociálně-zdravotním, interpelací zamýšleným, by těchto předpokladů bohužel nebylo, nýbrž šlo by vlastně o novou daň, jejíž výnos by se reservoval určitému účelu privilegovanému.

Vzhledem k těmto úvahám a k povšechné finanční situaci mohl jsem se rozhodnouti pouze k novelisaci dosavadních předpisů o fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v Československé republice, t. j. zákonů čís. 477/21 a čís. 254/23 Sb. z. a n., a to potud, aby, pokud jde o použití fondu, byl vzat zřetel na nejakutnější nynější potřeby uvedených ústavů. Nejakutnější otázkou dnes jest vybudování řádné sítě nemocniční, a fond v nové formě sloužiti má tudíž hlavně účelům investičním.

Tato osnova nového zákona »O fondu pro výstavbu a podporu nemocnic a jiných ústavů léčebných a humanitních« se již meziministerský projednává.

Jak jest z předchozího patrno, nebylo možno za daných okolností více podniknouti.

V Praze, dne 5. prosince 1931.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy: Dr Spina v. r.

1537/II (původní znění).

Odpověd

ministra sociální péče na interpelaci poslanců Hádka, dr Sterna

a soudruhů

o ostudném nakládání s válečným poško-

zencem Josefem Bartschem z Hejnice u

Frýdlantu a o jeho prohlídce

(tisk 1379 XIX).

Josef Bartoš (nikoliv Bártsch) z Hejnice u Frýdlanlu byl uznán při sociálně-lékařské prohlídce dne 12. ledna 1920 válečným invalidou pro srdeční nervosu a ztráta výdělečné schopnosti byla stanovena 10%. Při nové lékařské prohlídce dne 14. srpna 1929 bylo konstatováno ochrnutí pravé horní a dolni končetiny po záchvatu mozkové mrtvice, již byl Josef Bartoš stižen v občanském povoláni teprve v roce 1923. Taxace válečné invalidity nebyla změněna. Výměr, který byl na zaklade léto prohlídky vydán zemským úřadem pro péči o válečné poškozence v Praze, byl v odvolacím řízeni zemskou odvolací komisí pro válečné poškozence v Praze nálezem ze dne 22. září 1930 potvrzen.

O zdravotním stavu Josefa Bartoše a o spojitosti jeho vad s výkonem vojenské služby byly podány nejpodrobnější posudky lékařských znalců a universitních profesorů, založené na osobním vyšetřeni a pozorování na universitní klinice, vojenském chorobopisu a spisech superarbitračních, zprávách ošetřujícího lékaře a okresní nemocenské pojišťovny ve Frýdlante. Nález zemské odvolací komise pro válečné poškozence v Praze opírá se o uvedené znalecké posudky.

Při předvolání Josefa Bartoše k vyšetřeni na universitní klinice byla mu vždy vydána volná jízdenka a když lékařské vyšetření nedovolovalo návrat domů téhož dne, dostalo se mu bezplatného stravováni právě tak jako jiným osobám v podobných případech k prohlídce předvolaných. Nocleh ve vojenské invalidovně, který byl Josefu Bartošovi nabízen, odmítl se sdělením, že má v Praze známé, u kterých přenocuje. O vydání volné jízdenky pro průvodce a o náhradu výdajů pro něho Josef Bartoš nežádal a nemohlo býti proto o tomto požadavku jednáno. Rovněž nedožadoval se náhrady výdajů vzniklých zdržením v Praze dne 19 a 20 února 1931.

Požádá-li o náhradu těchto výdajů, bude o žádosti jednáno a prokázané nutné výdaje budou nahrazeny.

V Praze dne 30. října 1931.

Ministr sociální péče: Dr Czech v. r.

1537 III (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče na interpelaci poslance Hádka a soudruhů ministrovi vnitra a ministrovi sociální péče, že Vilému Dewessenovi v Tanvaldě bylo povoleno prodloužení pobytu na doporučeni libereckého živnostenského inspektorátu (tisk 1379/ XVII).

Před zákonnou úpravou ochrany domácího trhu práce uděloval povoleni k zaměstnávání cizinců v Čechách Zemský ústřední úřad práce v Praze, který v roce 1927 povolil firmě Tanvaldská strojírna v Tanvaldě zaměstnávání říšskoněmeckého příslušníka Ing. Viléma Dewessena do 30. dubna 1928.

Podle zákona čiš. 39, 1928 Sb. z. a n. o ochraně domácího trhu práce jsou k projednávání žádosti o povolení k zaměstnávání cizinců příslušný politické úřady II. stolice. V letech 1929-1931 povolil zemský úřad v Praze umíněné firmě zaměstnávání říšskoněmeckého příslušníka Ing. Viléma Dewessena na podkladě příslušného řízení a vyjádření živnostenského inspektorátu v Liberci.

Postup úřadů při projednávaní této věci odpovídal zákonu o ochraně domácího trhu práce.

Záležitost, jež jest předmětem této interpelace, přísluší do oboru působnosti ministerstva sociální péče; převzal jsem proto sám zodpověděni interpelace.

V Praze dne 30. listopadu 1931.

Ministr sociální péče: Dr. Czech v. r.

1537 IV (původní znění).

Odpověď

ministra financí na interpelaci poslance inž. O. Kalliny

a druhů,

že ceků úřad v Českých Velenicích ztěžuje vývoz jazykovými šikanami (tisk 1157/XII).

Vývody pánů interpetantů opírají se o nesprávný právní názor firmy J. A. Geipel a syn na danou jazykovou otázku, podle něhož by byly všechny čsl celní úřady jakožto úřady, jichž působnost se prý vztahuje na celé území republiky, povinny úřadovati po případě ve všech menšinových jazycích (německém, maďarském, polském a ruském) podle bydliště neb sídla strany.

Celní úřady náležejí však do kategorie úřadů, jichž působnost vztahuje se na menší obvody, než jest soudní okres, neb jež nemají svého zvláštního obvodu; v § 8 odst. 1. jaz. zákona obdržela vláda zmocněni, aby pro takové úřady upravila užíváni jazyků v duchu jazykového zákona cestou nařizovací. To se stalo u celních úřadů jazykovým nařízeními č. 17 Sb. z. a n. z r. 1936, podle jehož či. 43 rozhoduji o tom, jakého jazyka jest užívati při úřadování celních úřadů, předpisy platné pro soudní okres, v němž jest sídlo celního úřadu; je-li pak toto sídlo v cizině, rozhodují o jazyku úřadování předpisy platné pro nejbližší tuzemský soudní okres.

Nemůže býti dále sporu o tom, že v oněch případech, kde se strany obracejí na celní úřady se žádostmi o potvrzeni, že zboží, uvedené v jimi předloženém prohlášení bylo vyvezeno do ciziny a proto nepodléhá dani z obratu a dani přepychové, jde o styk úředni, který po stránce jazykové podléhá předpisům jazykového zákona.

Jazyková otázka prohlášení pří dani z obratu byla v uvedeném smyslu upravena výnosem ministerstva financi ze dne 13. září 1929 č. 69155 29-III/23. který byl uveřejněn ve věstníku ministerstva financí z roku 1929 oddíl I na str. 320.

Celní úřad v Českých Velenicích má sídlo v soudním okresu třeboňském, v němž neobývá alespoň 20% státních občanů německého jazyka, a proto není ani povinen ani oprávněn úřadovati v jazyce německém. Nemůže proto ani přijímati ani potvrzovali prohlášení podle čl. 2 a 11 vládního nařízeni č. 156 1924 Sb. z. a n. ve znění vládního nařízeni č. 247, 1926 Sb. z. a n., která nejsou vyhotovena v jazyce státním.

Poněvadž pak věc, která zavdala podnět k tomuto jazykovému sporu, vzešla v soudním okresu, který nemá kvalifikované jazykové menšiny, nemá strana jazykového práva menšinového ani v jazykom sporu samém (tak i stálá judikatura nejvyššího správního soudu na př. nález ze dne 2. února 1927 č. 7380/26-Boh. sb. čís. 6271). Musí býti proto důsledně odmítány, resp. vraceny k opravě po stránce jazykové podle či. 4 jaz. nař. i samy jazykové stížnosti.

Poněvadž tudíž postup podřízených úřadů po stránce jazykové odpovídá v daném případě jak zákonným předpisům, tak i judikatuře nejvyššího správního soudu, není důvodů k opatření, jež žádá 1. bod interpelace. Pokud pak jde o 2. bod interpelace, bylo žádosti tam obsažené zatím již vyhověno tím, že jazyková stížnost firmy Geipel z 31. března 1931 byla spolu s dalším dopisem ze dne 8. dubna t. r. postoupena celním úřadem v Češ. Velenicích zemskému finančnímu ředitelství v Praze a tímto vyřízena meritorně (ovšem zamítavě) a to výnosem ze dne 27. července 1931 č. Pr 14/56 ai 1931.

Z důvodů nahoře uvedených musí také ministerstvo financí samo důsledně vrátiti firmě Geipel k opravě po stránce jazykové pouze německy vyhotovenou stížnost proti citovanému rozhodnutí zemského finančního ředitelství v Praze

V Praze, dne 17. října 1931.

Ministr financi: Dr Trápl v. r.

1537 V.

Odpověď

ministra pro zásobování lidu na interpelací poslance Igora Hrušovského

a druhů

o zdražování a falšování potravin v Bratislavě (tisk 1370/XI).

V r. 1930 provedl úřad pře znemožněme úžery v Bratislavě v obvodu své působnosti 12445 revisi mléka, při nichž odebral 5451 vzorek. V Bratislavě samotné bylo odebráno 1745 vzorků, jež byly postoupeny k prozkoumání městskému laboratoriu, které 553 vzorky mléka t. j. 31. 69% shledalo vadnými. Na porušováni mléka vodou resp. sebráním tuku zněly jeho rozbory u 174 vzorků, u zbývajících 379 vzorků na nepasteurisování a neoznačení. Připadá tudíž na přímé falšování mléka jen 10%.

V době od 1. ledna do 30. záři 1931 provedl jmenovaný úřad pře znemožněme úžery 14. 364 revise mléka a z celkového počtu 4147 vzorků odebral v Bratislavě 1. 632 vzorky. Městské laboratorium prozkoumalo prozatím vzorky mléka postoupené mu do 31. července 1931 a to 1. 191 vzorek, z nichž 343 vzorky t. j. 28. 79% shledal vadnými. Na falšování mléka připadá 165 vzorků, na nepasteurisování a neoznačení 178 vzorku. Tedy i v tomto období připadá v Bratislavě na přímé falšováni mléka z celkového počtu odebraných vzorků pouze 10%.

Uváží-li se, že v r. 1929 bylo u 1495 odebraných vzorků mléka zjištěno 483 t. j 32. 24% falšováni vodou resp. sebráním tuku, v r. pak 1928 z 1410 vzorků 541 t. j. 38. 34% falšování a že toto procento v minulých letech bylo ještě větši, vysvítá, že boj úřadu pre znemožnenie úžery v Bratislavě proti falšovatelům vykazuje značný úspěch.

Pokud jde o mléčné výrobky, byl v r. 1930 odebrán v Bratislave 221 vzorek másla, vadný 81 vzorek t. j. 36. 65%; v době od l ledna do 31. července 1931 odebráno bylo 99 vzorků, z nichž vadných nalezeno 24 t. j. 24. 24%. Smetany bylo v r. 1930 odebráno 692 vzorky, z nichž vadných bylo 203 t. j. 29%; v době od 1. ledna do 31. července 1931 odebráno bylo 268 vzorků, z nichž vadných bylo 72 t. j. 26. 28%. Bryndzy bylo v r. 1930 odebráno 53 vzorky, z nichž bylo vadnych 19 t. j. 35. 83%; v době od 1. ledna do 31. července 1931 bylo odebráno 15 vzorků, z nichž bylo 6 jen nesprávné označeno.

Vepřového sádla bylo v r. 1930 v Bratislavě odebráno 98 vzorků, z nichž bylo vadných 51 t. j. 52. 04%; v době od 1. ledna do 31. července 1931 bylo odebráno 26 vzorku a jen 3 t. j. 11. 56% byly vadné.

Značnější měrou falšují se v Bratislavě různé ovocné stavy. V r. 1930 bylo odebráno 56 vzorků, z nichž nalezeno vadných 43 t. j. 76. 78; v době od 1. ledna do 31. července 1931 odebráno 38 vzorku, z nichž bylo vadných 34 t. j. 89. 47%.

Z uvedeného je patrno, že - až na ovocné šťávy, činnost úřadu pre znemožnenie úžery v Brati-

slavě vykazuje u veškerých potravin značné úspěchy a že falšováni potravin v Bratislavě percentuelně rok od roku klesá. Falšování ovocných štáv věnuje však ministerstvo, jak patrno, rovněž stálou pozornost a zakročuje všude tam, kde to platné předpisy umožňují.

Otázce chlebové věnuje úřad pře znemožnenie úžery v Bratislavě rovněž bedlivou pozornost a na všech anketách svolávaných městským notářským úřadem zasazuje se vždy proti jakémukoliv nesprávnému zvyšování cen chleba a pečiva neb zhoršování jejich jakosti. Tak v posledních dnech zakročil u bratislavského společenstva pekařů a docílil sníženi cen chleba v drobném z dosavadních 2. 10 Kč za l kg na Kč 2. - a ve velkém z dosavadních 1. 90 na 1. 80 Kč za l kg.

V Praze, dne 9. prosince 1931.

Ministr pro zásobování liduRud. Bechyně v. r.

1537/VI.

Odpověď

ministra sociální péče na interpelaci poslanců Bedřicha Bezděka, Aloise Petra, Václava Koška, Bohumila

Vaculíka a druhů

o vypsání voleb do okresních nemocenských pojišťoven dle zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (tisk 320 XX).

Ministerstvo sociální péče prohlásilo již vícekráte, že si přeje brzké vypsáni voleb do nemocenských pojišťoven a na tomto svém stanovisku trvá. Proto vykonalo všechny legislativní i administrativní přípravy Rovněž dalo Ústřední sociální pojišťovně pokyn, aby učinila přípravy k provedení voleb, čemuž též Ústřední sociální pojišťovna vyhověla. Skutečně též nemocenské pojišťovny začaly s příslušnými přípravnými pracemi.

Uprostřed těchto prací ukázala se však neodkladná potřeba provésti se vším urychlením nutnou legitimační akci k zajištění evidence starobního a invalidního pojištění podle zákona č. 221/1924 Sb. z. a n ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n. Tato akce nabyla však takového rozsahu a spotřebovala všechny administrativní síly okresních nemocenských pojišťoven v takové míře, že nebylo možno zároveň s ni prováděti přípravné práce k provedeni voleb, jež rovnéž vyžadují velké části administrativního aparátu.

Průtah legitimační akcí vyvolaný však potrval dále, neboť po rozhodném dni, t j. 20. listopadu 1920, nemocenské pojišťovny byly zaměstnány vyhotovováním legitimací jednak pojištěncům, kteří se opozdili, jednak oněm, kde během řízení se

vynořily určité potíže. Nyní provádějí pojišťovny zjišťování a potvrzování povinného pojištěni i za celou předchozí dobu cd 1. července 1926 až do dne vydání legitimace, což vyžaduje plného napěti sil nemocenských pojišťoven, aby normální chod agendy nebyl ohrožen.

Ministerstvo sociální péče poukazujíc na to, co shora bylo uvedeno, vyslovuje naději, že v době vypsání voleb bude zmírněním hospodářské krise umožněno též statisícům pojištěnců z pracovního poměru a příslušnosti k nemocenskému pojištěni vyloučeným, zúčastniti se voleb.

V Praze dne 28. listopadu 1931.

Ministr sociální péče: Dr Czech v. r.

1537 VIL

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslance A. Čuříka a druhů

o vybudováni nádraží v Krásně n. B.

(tisk 1045II).

Poměry, na které upozorňuje interpelace, byly vyšetřeny s hlediska potřeby a pohodli obecenstva.

Ve smyslu přání, v ni projeveného, bude cestujícím-nekuřákům vyhověno tím způsobem, že jim bude vyhrazena zvláštní místnost čekárenská, získaná menšími stavebními změnami v nádražní budově.

V Praze dne 14. prosince 1931.

Ministr železnic: Mlčoch v. r.

1537/VIII. Odpověď

ministra vnitra na interpelaci poslance Novotného

a soudruhů o okresním úřadě v Kolíně (tisk 1405 IV).

Okresní úřad v Kolíně zakázal podle příslušného ustanoveni shromažďovacího zákona projevy v interpelaci uvedené, pokud se týče okresní výlet do Hradištka dne 14. června t r., spojený s průvodem, hudbou a taneční zábavou a v interpelaci označený jako den sbratřeni, ježto podle okolností, za kterých měly býti zmíněné podniky pořádány, měl

jmenovaný úřad důvodnou obavu, že mohlo by při nich dojíti k ohroženi veřejné bezpečnosti.

Ačkoliv bylo při každém zákazu dáno poučeni o opravných prostředcích, nebylo ani v jednom případě ve lhůtě zákonem stanovené podáno odvolání proti zákazu, takže pořadatelé sami vzdali se tak práva, aby postup okresního úřadu a důvodnost jeho opatření byly v instančním pořadí přezkoumány nadřízeným úřadem.

Neshledávám proto důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 16. prosince 1931.

Ministr vnitra: Dr Slavik v. r.

1537/ IX.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Tylla a soudruhů

o pronásledování dělnictva okresním hejt-

manem v Hořicích (tisk 1405 I).

V Hořicich došlo opětovně k pokusům vyvolati výtržnosti a proto okresní úřad byl nucen předejíti dalšímu soustavnému rušeni veřejného klidu a pořádku vyhláškou, v interpelaci zmíněnou, kterou vydal opíraje se o příslušná ustanovení zákona o organisaci politické správy. Vyhláškou bylo v podstatě obyvatelstvo varováno před účastí na úředně nepovolených nebo zakázaných projevech a demonstracích, před nezákonným vystupováním proti službu konajícím bezpečnostním orgánům, zakázána shlukování a srocováni na veřejných místech a nelze tudíž tvrditi, že vyhláška zrušila fakticky všechna občanská práva a zavedla výjimečný stav.

Proti zákazu veřejné schůze, v interpelaci otištěnému, nebylo přes připojené správné poučeni o opravných prostředcích podáno odvoláni, takže pořadatel sám vzdal se tak práva, aby postup okresního úřadu a důvodnost zákazu byly v instančním pořadí nadřízeným úřadem přezkoumány.

Okresní úřad postupoval v obou případech dle zákona a v mezích své zákonné působnosti, takže nebylo mu zapotřebí nějakých pokynů z nadřízených míst, které také dány nebyly.

Odpověď na interpelaci jsem převzal sám, ježto interpelace týká se výhradně úřadu, podřízeného ministerstvu vnitra.

V Praze dne 17. prosince 1931

Ministr vnitra. Dr Slavík v. r.

1537 X.

Odpověd

ministra vnitra na interpelaci poslance Krosnáře

a soudruhů

o protestním táboru trampů na Vinohradech dne 19. května (tisk 1405 V).

Tábor lidu dne 19. V. byl zástupcem úřadu podle ustanovení §u 13 shromažďovacího zákona rozpuštěn, když chování účastníků přešlo v takovou vřavu, že předsedající zřejmě nestačil, aby dle své povinnosti udržel mezi shromážděnými klid a tábor nabyl tak povahy, ohrožující veřejný pořádek. Urážlivého výroku v interpelaci zmíněného žádný z přítomných zástupců úřadu nepronesl.

Po rozpuštění táboru většina přítomných neprodleně uposlechla výzvy stráže bezpečnosti k rozchodu a opustila zahradu vinohradského pivovaru, v níž se tábor konal. Část účastníků však nechtěla opustiti místo shromáždění a znovu se shluknuvši, počala se proti stráži chovati tak hrozivě, že jak tam, tak také při pokusu demonstrantů seřaditi se v průvod a při několika dalších pokusech o demonstrace byla stráž - po marných výzvách k rozchodu - nucena zakročiti. Zakročení jak pěší, tak. jízdní stráže dalo se v mezích služebních předpisů, a bylo při tom obušků použito jen v té míře, pokud podle chováni demonstrantů nebylo vyhnuti. Není též pravdivé tvrzeni, že mezi demonstranty bylo vjížděno vozy pouliční elektrické dráhy. Po rozpuštění táboru byl provoz pouliční dráhy na krátký čas dokonce zastaven.

Poslanec Krosnář byl zadržen na Václavském náměstí, kdež opětovně vyvolával shluky demonstrantů, a předveden stráží 'bezpečnosti na okresní policejní komisařství ke zjištění totožnosti. Ježto správce komisařství, ani jiný konceptní úředník nebyli právě přítomni, jsouce zaměstnáni řízením bezpečnostní služby mimo úřední budovu, bylo sečkáno se zjištěním totožnosti předvedeného do návratu přednosty úřadu, který shleday, že jde o člena poslanecké sněmovny, zařidil ihned jeho propuštění.

Z vylíčených okolností je patrno, že policejní ředitelství v Praze a jeho orgány postupovaly samy z vlastního popudu tak, jak k tomu byly dle okolností případu a dle platných zákonných a služebních předpisů povinny.

Vyhláška zemského presidenta v Čechách, v doslovu interpelace zmíněná, směřuje pouze proti těm, kdož zneužívají pobytu ve volně přírodě k různým nepřístojnostem a bezohledným chováním znemožňují slušnému obyvatelstvu nerušený pobyt a zotavení v přírodě.

V žádném směru neshleďávám proto důvodu ki opatřením v interpelaci žádaným.

V Praze, dne 17. prosince 1931. Ministr vnitra. Dr Slávik v. r.

1537 XI (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra na interpelaci poslance dra Sterna

a soudruhů

o zákazu standart při dělnickém dnu v Českém Krumlově a o zákazu slova »demonstrace« (tisk 1405/VlIl).

Zákazy v interpelaci uvedené vydal okresní úřad v Č. Krumlově z vlastního popudu v oboru své působnosti se zřetelem na místní poměry pro zachováni veřejného klidu a pořádku. Proti zákazu nebylo podáno odvoláni a vzdali se tak pořadatelé nároku, aby odůvodněnost postupu okresního úřadu byla instančni cestou prozkoumána.

K přeložení okresního hejtmana v Č. Krumlově z podnětu tohoto případu, v němž mu nelze nic vytknouti, nemám důvodu. Pokud jde konečně o požadavek, aby byla zrušena všechna omezeni proletařské shromažďovací a tiskové svobody, podotýkám pouze, že podle naší ústavy a předpisu o právu shromaždovacím a svobodě tiskové všichni obyvatelé republiky požívají a musí i nadále požívati stejných práv a svobod.

V Praze dne 14. prosince 1931.

Ministr vnitra: Dr. Slavik v. r.

1537 XII (původní znění).

Odpověď

ministra financí na interpelaci poslance inž. O. Kalliny

a druhů

o protiprávním zabavení cizí valuty Floriánu Iserovi, obchodníku v Měděnci č. 170 (tisk 1394/ 111).

Přes vývody interpelace nemohu než setrvati na své odpovědi ze dne 26. dubna 1931 na dotaz pana poslance inž. Othmara Kalliny (č. D 496-III), v níž jsem již uvedl, že podle správných spisů byly Floriánu Iserovi zabaveny německé marky pro podezření podloudného vývozu, tedy nikoliv neprávem. Na tom nic nemění skutečnost, že Iser byl v trestním řízení u okresní správy politické, expositury ve Výprtech, osvobozen proto, že skutkovou povahu přestupku, z něhož byl odviněn, nepodařilo se prokázati. Vrácení zabavených marek bylo Iserovi potom ihned nabídnuto a není právního pfedpísu, který by finanční správu zavazoval


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP