1450.

Odpovědi:

I. min. financi na interp. posl. Hokkyho a druhů o poškození obyvatelů v Chustu a okolí rumunským režimem (tisk 41/XVII),

II. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o úpravě právních poměrů okresních školních inspektorů (tisk 1017III), na interp. posl. Geyera, Simma a druhů (tisk 440/XIV), na interp. posl Jelínka, dr. Peterse a druhů (tisk 432/VI) a na interp. posl. Simma a druhů v téže věci (tisk 1240/XI).

III. min. vnitra na interp. posl. Krebse, Geyera a druhů (tisk 1108/XIV) a na interp. posl. dr. Keibla a druhů (tisk 1108/1 V) o úpravě přihlašování v Podmoklech,

IV. min. financi na interp. posl. Schuberta a druhů, že náhrada obcím za vybírání potravní daně

masa a daně obratové stanoví M nestejné (tisk 1318/VI), V. min. financi na interp. posl. dr. Hassolda a druhů, že se trafikantům nemorálně dávají tak zvání

"společnici" (tisk 1097/VI), VI. min. Školství a národní osvěty na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o učiteli Antonínu Riedlovi

z Jáchymova, nyní v Dobřanech v okrese střibrském (tisk 295 XXIV), VII. min. financí na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o nezákonitém chování orgánů finanční stráže

v Horním Reuthu, které znemožnily německým turnerům s turnerskými odznaky přejíti přes hranice

a s nasazenými bodly je odvedly zpět (tisk 1240 XII), VIII. min. financí na interp. posl. Geyera a druhů, že se exekučně vymáhají daně prokazatelně zaplacené

a že se nepřihlíží k návrhům poplatníků na provedeni důkazů (tisk 1108/11), IX. min. železnic na interp posl. Hrušovského, Polívky a druhů o převzetí akcii Akciové společnosti

Trenčiansko-Teplických lázni podpůrným fondem nemocenské pokladny ČSD (tisk 1082/V), X. vlády na interp. posl. Seidla, Tayerle a soudr. o zlepšení pracovních podmínek a ochrany zdrávi

zaměstnanců radiových dolů a továrny v Jáchymově (tisk 893 XI), XI. min. sociální péče a min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Čuříka a druhů

o zajiitčni prostředků pro účely sociálně zdravotní pro Valaisko, Slovácko a celé Pobezkydl (tisk 1045/1), XII. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Stejskala a druhů o nutném vybaveni náchodské nemocnice (tisk 1305/IV),

XIII. min. zemědělství na interp. posl. inž. Nečase, Koudelky, Stivtna a soudr. o odebírání starých práv obcím Turnovu, Modřišicim, Přepeřlm, Tloukonicím a Všeni ředitelstvím státních lesů a statků v Liberci (tisk 1210/XU),

XIV. min. zemědělství na interp. posl. dr. Danka, Šamallka, ' Bezděka a druhů o státním diagnostickém a serotherapeutickém veterinárním ústavu v Ivanovicích na Hané (tisk 1318/11),

XV. vlády na interp. posl. Zeminové, Špatného, Bergmanna, Laňce, Stejskala a druhů o neudržitelné

drahotě nejdůležitějších potřeb obyvatelstva (tisk 705 XD), XVI. vlády na interp. posl. B. Procházky a druhů o vydání prováděcích nařízení k služebnímu řádu pro

zaměstnance čs. státních drah (tisk 844/IX), XVII. min. zemědělství a financí na interp. posl. Hrušovského, Polívky a druhů o živelních Škodách v okrese

skalickém na Slovensku a strážnickém na Moravě (tisk 1268/HI),

XVIII' min. sociální péče na interp. posl. Hatiny, Špatného, Zeminové a druhů o plněni § 172 (správně § 176) zákona ze dne 21. února 1929 č. 26 Sb. z. a n. a prodloužení lhůty k podávání žádosti a dokladů (tisk 1205/VI).

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.

1490/1. (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance Hokkyho a druhů

o poškození obyvatelů v Chustu a okolí rumunským režimem (tisk 41/XVIII).

Vládním nařízením ze dne 3. července 1931, č. 106 Sb. z. a n., jest upravena likvidace škod válečných a některých škod popřevratových.

Podle l 3, bod b) tohoto nařízení může býti za podmínek uvedených v § 2 nařízení poskytnut státní příspěvek v hotovosti též k úhradě škod způsobených za obsazení Podkarpatské Rusi rumunským vojskem, pokud byly přihlášeny nejpozději do konce roku 1921.

V Praze, dne 17. října 1931.

Ministr financí: Dr. Trapl v. r.

1450/II. (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů

o úpravě právních poměrů okresních školních inspektorů (tisk 1017/III), na interpelaci poslanců J. Geyera, Simma a druhu (tisk 440/XIV), na interpelaci poslanců Jelinka, dr. Peterse a druhů (tisk 432/VI) a na interpelaci poslance H. Simma a druhů v teze věci (tisk 1240/XI).

Ježto dosavadní cestovní a dietní paušály okresních školních inspektorů neodpovídají dnešním valutárním poměrům, dalo ministerstvo školství a národní osvěty podnět k jednání, aby byly přiměřeně zvýšeny Jinaká úprava hmotných poměrů okresních školních inspektoru vyžaduje vydání zvláštního zákona, o jehož návrhu bylo již zavedeno příslušné jednání

V Praze. dno 15. října 1931

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.

1450/III. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Krebse, Geyera

a druhů (tisk 1108 XIV) a na interpelaci

poslance dr. J. Keibla a druhů (tisk

1108/IV)

o úpravě přihlašování v Podmoklech.

Případ, o němž interpelace jednají, je mi znám.

K opatření, jež by mělo zajistili nestranné rozhodnutí zemského úřadu o odvolání obce, není důvodu, neboť pouhá skutečnost, že okresní úřad vydávaje svoje rozhodnutí přihlížel k internímu pokynu zemského úřadu, nezakládá podle správního řízení důvod podjatosti zemského uřadu k rozhodnutí o odvolání obce.

Rovněž nemám důvodu zrušiti zabavení přihlašovacího materiálu, ježto ve věci podáno bylo obcí odvoláni k zemskému úřadu, jehož rozhodnutí může obec, nebude-li jím uspokojena, naříkati před nejvyšším správním soudem.

V Praze, dne 16. října 1931.

Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.

1450/IV. (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance L. Schuberta a druhů,

že náhrada obcím za vybírání potravní

daně z masa a daně obratové stanoví se

nestejně (tisk 1318 /VI).

Aplikujíc právní důsledky nálezu nejvyššího správního soudu ze dne 4. února 1931, č. 16478/30. o stížnosti městské obce Březnice na všechny

právní poměry mezi státem a obcemi, které vybírají daň z masa a paušalovanou daň z obratu u masa ve vlastní režii, zmocnilo ministerstvo financí výnosem ze dne 15. července 1931, č. 13987/31, zemské finanční úřady, aby všem obcím, které o to zažádají - tedy i jestliže smlouva s nimi uzavřená nedovolává se výnosu ministerstva financí ze dne 31. ledna 1921, č. 10760/1463/21, z čehož nejvyšší správní soud v případě městské obce Březnice vyvodil nárok obce na náhradu též z výnosu paušalovány daně z obratu u masa

- byla dodatečně přiznána náhrada íaké z výnosu paušalované daně z obratu u masa. kterou vybraly. resp. vyberou ve vlastní řežu v době od 1. ledna 1928 do 31. prosince 1931.

Poněvadž tedy jú finanční správa - vedena snahou po stejném nakládání se všemi obcemi učinila liberální opatření, o které jest y interpelaci žádáno, považuji ji za bezpředmětnou.

V Praze, dne 15 října 1931.

Ministr financí: Di. Tripl v. r.

1Í50/V. (původní znění).

Od poveď

ministra financí

na interpelaci poslance dr. F. Hassolda a druhů,

že se trafikantům nemorálně dávají i zv. »společníci« (tisk 1097/VI).

Je pravda, že trafikanti dostávají za obstarávání prodeje tabákových tovaru jednotnou, pevnou 10%ní proviji. Neodpovídá však skutečnosti tvrzení. Že se sráží trafikantům ihned při placení daň z obratu, poněvadž prodej tabákových tovarů nepodléhá této dani.

Páni inteipelanti zaměňují pravděpodobně daň 7. obratu s dávkou ze zisku, která má za účel usměrňovati výnos prodejen tabáku a která je percentuálně odstupňována podle výše docíleného odběru.

Rovněž není odůvodněno tvrzení, že se trafikantům dodává poškozené kuřivo, zvláště doutníky, které se neberou zpět. Podle předpisů pro trafikanty je trafikant povinen pečlivě přezkoušeti zboží při odběru z velkoprodeje tabáku a má právo poškozené zboží ihned na místě vrátiti. Mimo to má i později právo vrátiti za určitých okolností tabákové zboží, které se stalo neprodejným. Z opomenutí prodavačů však nemůže býti vyvozováno tvrzení, že se poškozené tabákové tovary neberou zpět.

Pokud jde o přidělování společníku poznamenávám. že je dosud mnoho prodejen, které i po zaplacení shora zmíněné dávky ze zisku vykázují značné čisté výnosy. které postačí pro existenci dvou a někdy i více rodin obstaravatelň. Proto jsou jim přidělováni společníci, kteří buď se zúčastní provozu prodejny osobně i kapitálem a pak se dělí o čistý výnos s původním držitelem nebo se nezúčastní provozu pro těžkou invaliditu a dostávají jen pevný měsíční podíl, na němž se strany dohodnou, nebo který při sporu stanoví finanční úřad. Toto opatření se

stalo v zájmu nezaopatřených válečných poškozenou a proto odmítám poznámku, že je to »nemravný nešvare.

K dalším údajům pánů interpelantů, žespolečněním velmi se ztenčuje příjem trafikantů, ba že je přímo ohroženo jejich živobytí, zejména, když si trafikanti musili vypůjčiti větší částky na zařízení tabákové prodejny a na provedeni investic uvádím, že tato tvrzení jsou všeobecná a že bez udání konkrétních případu nemohu posouditi jejich odůvodněnost. Připomínám však, že při sespolečňování musí podřízené úřady postupovati velmi obezřetně, zejména že musí hleděti k rodinným, výdělkovým a majetkovým poměrům původního držitele, k jeho zadluženosti a k nákladům zařizpvacím, a dbáti vždycky, aly nebylo ohroženo jeho živobytí.

Poněvadž je stále velmi mnoho nezaopatřených válečných poškozenou, kteří se dožadují, aby byli umístěni v dosavadních prodejnách s veľkým výnosem, není mi možno uděliti pokyn. ab\ ihned bylo zastaveno další jmenování společníků. Uvádím však. že ministerstvo financí připrav uje nov, v předpis pro trafikanty, v němž hodlá v v řešiti sespplečňování na podkladě získaných zkušeností.

Rovně/ nezamýšlím učiniti opatření, aby ve všech případech, kde byli společníci přikázáni, Ivvlo jejicn oprávnění znovu přezkoumáno. Prohlašuji v Sak, že jsem ochoten dáti přezkoušeti veškeré konkrétní případy domněle neodůvodněného sespolečnění. které mi budou s důvody oznámen v

V Praze dne 15. října 1911.

Ministr financí: Dr. Tripl v. r.

1450/VI. (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů

o učiteli Antonínu Riedlovi z Jáchymova, nyní v Dobřanech v okrese stříbrském (tisk 295 XXIV).

Z předloženvch spisu zjistil jsem tento stav věci.

Zemská školní rada v Praze musila, řídíc se dobrým zdáním úředního lékaře, uděliti Antonínu Riedlovi zdravotní dovolenou zprvu od 1. září do 15. listopadu 1927 kterou na základe dalších úředních znaleckvc li posudků musila postupně prodlužovati až do 23 září 1928. Podle § 65. odst. l, č. 1. vlád. nar. č. 162/1928 Sb. z. a n., byl pak Riedl dán koncem r. 1928 zemskou

školní radou na dočasný odpočinek. Jeho rekurs, podaný v této věci k ministerstvu školství a národní osvěty, byl zamítnut.

Když r. 1929 byl Riedl uznán úředním lékařem schopným služby, byl od 1. září 1929 povolán k činné službě; leč ještě v témž měsíci hlásil se nemocný a byl úředním lékařem znova uznán neschopným služby, kteréžto lékařské dobré zdání bylo po zevrubném šetření potvrzeno zdravotním oddělením zemského úřadu v Praze. Na tomto podkladě byl Riedl dán zemskou školní radou opět na dočasný odpočinek koncem r. 1930 Jeho rekurs proti kvieskování byl ministerstvem školství a národní osvěty zamítnut.

Zemská školní rada dá již v nejbližší době znova úředně zjistiti nynější zdravotní stav Riedlův, aby mohla rozhodnouti, zda může býti opět povolán k činné službě učitelské.

Za tohoto stavu věci je zřejmé, že školní úřady postupovaly v případě Riedlově správné a nezanedbaly veřejných zájmů.

V Praze, dne 12. října 1931.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.

1450/VII. (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů

o nezákonitém chování orgánů finanční stráže v Horním Reuthu, které znemožnily německým turnerům s turnerskými odznaky přejíti přes hranice a s nasazenými bodly je odvedly zpět

(tisk 1240 XII).

Říšsko-německá národně-socialistická strana pořádala ve dnech 18. a 19. dubna t. r. v Markneukirchenu v Sasku sjezd svých uniformovaných sborů a útočných oddílů. Poněvadž pro účast na tomto sjezdu se nenápadně agitovalo

i na zdejším státním území a byla důvodná obava, že eventuelní hromadná účast zdejšího obyvatelstva mohla by zde vyvolati nežádoucí odezva a míti tak v zápětí porušení veřejného klidu a pořádku, nařídil okresní úřad v Aši, aby ve sjezdové dny nebyl dovolen přechod státních hranic průvodům spolků, jež zamýšlely se účastniti uvedeného sjezdu.

Dne 19. dubna t. r., tedy ve 2. sjezdový den. dostavil se k celní hlídce v Horním Reuthu průvod 18 mužů, kteří nepochybně hodlali se zúčastniti zmíněného sjezdu a jimž tedy podle zmíně-

ného nařízení okresního úřadu v Aši neměl býti přechod státních hranic dovolen. Orgánové finanční stráže přes to však propustili do Saska 12 osob, tedy většinu průvodu, a zabránili přechodu pouze 6 osob, jež byly opatřeny spolkovými odznaky.

Poněvadž jedna z osob, jimž přechod hranic nebyl dovolen, volala na ostatní účastníky průvodu, kteří byli přes hranice propuštěni, že brzy za. nimi do Saska přijdou, rozhodla finanční stráž přesvědčiti se, zda se nebude jednati proti jejímu zákazu. Šli tedy 2 orgánové finanční stráže zvolna za osobami, jimž v přechodu hranic bylo zabráněno. Vzdálenost mezi hlídkou finanční stráže a zmíněnými 6 osobami byla nejprve asi 10 kroků a vzrostla před Verneřovem až na 300 kroků, z čehož je patrno, že nejednalo se o odvádění oněch osob, nýbrž o pouhé zabezpečení daného zákazu.

Oba zaměstnanci byli, jako obvykle, opatřeni služebními puškami s nasazenými bodly. Zmíněná hlídka provedla tedy daný jí příkaz velmi benevolentně, neboť propustila většinu členů průvodu, ač vlastně měla zabrániti přechodu všech.

V uvedeném případu byla finanční stráž činná v zájmu politické služby a její úřední úkon byl úplně ve shodě s ustanovením 2. odstavce §u 12 celního zákona, č. 114/27 Sb. z. a n., a odst. 3. §u 20 prováděcího vládního nařízení k tomuto zákonu.

V Praze, dne 16. září 1931

Ministr financí. Dr. Trapl v. r.

1450/VIII. (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance J. Geyera a druhů,

že se exekučně vymáhají daně prokazatelně zaplacené a že se nepřihlíží k návrhům poplatníků na provedení důkazů (tisk 1108/II).

Provedeným vyšetřováním bylo zjištěno, že v interpelaci jmenovaný Jan Friedrich ze Schöubachu čp. 455 byl skutečně omylem zdaněn všeobecnou daní výdělkovou za léta 1920-1924 dvakráte a měl tudíž u berního úřadu dvě daňová konta č. 213 a 1306. Podle výpisu z těchto kont dluhoval poplatník koncem r. 1930 celkem 1. 461. 25 Kč, tedy více než podle interpelace na něm bylo vymáháno.

K vymáhání došlo proto, ježto poplatník v roce 1930 na svoje nedoplatky, pozůstávající kromě daně výdělkové ještě z daně domovní od roku 1925 a pozemkové od roku 1926, vůbec ničeho nezaplatil, takže vymáhání bylo odůvodněno. Dvojí předpis daně výdělkové byl na žádost poplatníka podanou u berní správy v Chebu dne 22. listopadu 1930 zrušen výměrem jmenované berní správy ze dne 12. února 1931; poněvadž však odpis byl účetně proveden teprve 13. května t. r., byl na poplatníku požadován celý peníz, nesnížený o částku dvojího předpisu. Knihovní zajištění nedoplatku vkladem práva zástavního však provedeno nebylo, nýbrž straně bylo pohroženo pouze záznamem práva zástavního, který je pro poplatníka bez výloh; ani tento záznam však proveden nebyl, takže výlohy vymáháním způsobeny nebyly.

Platba ze dne 14. března 1923 per 66. - Kč byla u berního úřadu stejně jako platba ze dne 2. května 1929 per 300. - Kč súčtována na kontě čís. 1306 a to na úroky z prodlení; domněnka, že platba 66. - Kč vůbec nebyla vyúčtována, neodpovídá tedy skutečnosti.

Údaj, že 28. listopadu 1930 byl úřední den pro strany, je nesprávný, ježto toho dne byl pátek, kdežto dny určené u berní správy pro styk se stranami jsou úterý a čtvrtek. Rovněž není správným údaj, že počátkem prosince se malovalo v úředních místnostech a že se neúřadovalo, nýbrž malovalo se ve dnech 29. září až 4. října 1930 bez přerušení úřadování.

Berní správě bylo přísně vytknuto, že nezařídila včas zrušení dvojího předpisu daně výdělkové a že berní úřad ihned o tom nevyrozuměla. Zároveň bylo uloženo, aby splácení nedoplatku bylo upraveno podle skutečné jeho výše.

Náhradu vzešlých výdajů za cesty a odskoč! není za ušlou práci nelze straně přiznati, ježto pro to není zákonného podkladu

Referenti berního úřadu ve Vildštejné poskytují stranám na český dotaz informace česky, stranám německým výhradně německy, ježto němčinu dostatečně ovládají. To je patrno i z protokolu, sepsaného dne 8. června 1931 u berního úřadu se jmenovaným Janem Friedrichem, v němž uvádí, že podle jeho zdání referent berního úřadu, jemuž je obec Schönbach přidělena, tak dalece němčinu ovládá, že s ním plně může jednati.

Že by zaměstnanci berního úřadu ve Vildštejně a berní správy v Chebu nevycházeli poplatníkům zdvořile vstříc, nebylo zjištěno, a v interpelaci též žádný takový konkrétní případ nebyl uveden.

V Praze dne 12. října 1931.

Ministr financí: Dr. Trapl v. r.

1450/IX.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslanců I. Hrušovského, V. Polívky a druhů

o převzetí akcií Akciové společnosti Trenčiansko-Teplických lázní podpůrným fondem nemocenské pokladny ČSD. (tisk 1082 V).

O převzetí akcií Akciové společnosti Trenčiansko-teplických lázní zcela nebo z části podpůrným fondem nemocenské pokladny československých státních drah nebylo dosud v ministerstvu železnic jednáno ani uvažováno. Podle stanov nemocenské pokladny nebylo by uskutečnění podobného projektu z jejích prostředku nebo z prostředků podpůrného fondu přípustné.

Ke zmínce interpelace o postavení lázeňského domu v Trenčianských Teplicích z prostředků nemocenské pokladny čsl.. státních drah nutno podotknouti, že dům byl vybudován v rámci oslav 80. narozenin pana presidenta republiky, nikoli však nákladem 7 mil. Kč, nýbrž nákladem přibližně 4, 800. 000. - Kč, resp. po připočtení výloh na vnitřní zařízení nákladem asi 5 1/2 milionu Kč.

Výši výloh spojených s ubytováním a stravováním v tomto domě nelze posuzovati podle výsledků z roku 1930, kdy dům byl pouze po kratší dobu v provozu. Podle vývoje v roce letošním možno počítati s přiměřeným snížením provozních výdajů.

Jelikož se věc nedotýká působnosti ministerstva sociální péče, převzal jsem sám zodpovědění interpelace.

V Praze, dne 4 listopadu 1931

Ministr železníc R. Mlčoch v. r.

1450/X

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců Františka Seidla, Rudolfa Tayerle a soudruhů

o zlepšení pracovních podmínek a ochrany zdraví zaměstnanců radiových dolů a továrny v Jáchymově (tisk 893/XI).

Ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy je známo, že zdravotní poměry jáchy-

movských horníku a zřízenců tamní uranové továrny nejsou příznivé. Proto usiluje od roku 1928 v stálé dohodě s ministerstvem veřejných prací o jich zlepšení. K jeho návrhu a na náklad ministerstva věřejných prací vyšetřili státní ústavní lékaři jáchymovští během roku 1929 všechny činné a provisované horníky a tovární zřízence po stránce klinické, röntgenologicky a haematologicky. Osoby, u nichž vysloveno podezření zhoubného nádoru, byly odeslány ku přezkoumání nálezu alternativně na obě II. interní kliniky v Praze. Nálezy nebyly příznivé, pokud se týče celkového stavu, tuberkulosních změn. případně zaprášení plic a zduření štítné žlázy. Rakovinu nebylo lze určitě zjistiti, ač se podle údaju vyšetřených vyskytuje dosti často v předchorobní (rodiče a sourozenci - as 47). Při porovnání celkové úmrtnosti a úmrtnosti rakovinou vůbec v posledních 30 letech v Jáchymově, sousedních osadách a okresu samém se shledalo, že úmrtnost rakovinou v tomto okresu je dvojnásobnou proti ostatním krajům republiky. V posledním desítiletí stoupá u obou pohlaví jako jinde, avšak vzdor malým cifrám přibývá v hornických osadách u pohlaví mužského.

Pozorování to doznalo potvrzení pitvami zemřelých horníku, jež ku bezpečnému zjištení příčiny úmrtí provedl z úředního rozkazu a na náklad ministerstva veřejných prací odborník, prof. pathol. anatomie dr. Šikl. V letech 1929/30 zemřelo 19 horníku z nich bylo 12 pitváno. Při 9 z nich zjištěna rakovina pindušek nebo plic. V poslední době bylo pro odpor osazenstva od pitev upuštěno.

Příčina rakoviny není dosud známou. Ku vývoji zhoubných nádorů přispívá pravděpodobně současny vliv různých škodlivin, k nimž patří dlouhodobá namáhavá práce v ovzduší značně prosyceném emanací radia, dále prach, především obsahuje-li jedovaté kovy ku př. arsen, nikl. kobalt a bismut, pak změny pohody, nedostatečná nebo neúčelná výživa a životosprávu, zděděná a získaná konstituce Po všech těchto okolnostech bylo i v dolech a továrně soustavně pátráno. Měřena radioaktivita vody, pudy a vzduchu znalci státního radiologického ústav u a vysoké školy báňské.

Pracovní poměry a podmínky, jakož i ochranná zařízení byly vyšetřeny zástupci ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy společně se státním báňským ředitelstvím a závodní radou

Výsledky se přesně resistrují a sdělují odborné komisi, zřízené od r. 1928 při zdejším ministerstvu pro studium otázky rakoviny plic mezi jáchymovským osazenstvem. Na základě její návrhů a prve uvedených pozorování a výzkumů podniká ministerstvo věřejných prací vhodné kroky k zlepšení zdravotního stavu jmenovaného dělnictva. Z návrhu ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy sluší uvésti:

1. Periodickou lékařskou přehlídku zaměstnanců podle všech požadavku dnešního stavu vědy,

2. pravidelné měření radioaktivity vzduchu, jak v dolech tak v továrně,

3. zlepšení větrání. zdokonalení vrtných kladiv s vodním výplachem k zamezení nadměrného

vzniku prachu, zavedení lepších respirátorů (masek), používání podpěr při práci (sprejzyj, vybavení šaten a lázní, jakož i poučování zejména mladšího osazenstva o významu čistého vzduchu a dýchání nosem, ježto nelze bez součinnosti dělnictva docíliti úspěchu,

4. zvýšení věku nově nastupujícího osazenstva, ježto škodliviny po ukončeném vývoji působí méně zhoubně,

5. zavedení dovolené v několika oddílech, případné změny zaměstnání pod a na zemi, zlepšení výživy buď in nátura nebo zvýšením mzdy,

6. zařazení hornické nemoci jáchymovské mezi nemoci z povolání a postavení jí na roven úrazům (po vzoru Německa), aby horníci získali jednak nárok na důchod podle pravidel platných v úrazovém pojištění, jednak na přechodný důchod při změně povolání.

Ministerstvo veřejných prací se snaží tato opatření postupně uskutečniti.

Ve snaze zabezpečiti pojištěncům, touto nemocí stíženým účinnější ochranu v oboru sociálního pojištění (úrazového) pojalo ministerstvo sociální péče onemocnění trvalými účinky způsobenými radiovými paprsky, do seznamu chorob chystané osnovy zákona a odškodněni nemocí z povolání.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy hodlá vědecky prozkum choroby ještě rozšířiti k čemuž chce použíti daru pana presidenta republiky pro výzkum této zákeřné choroby

Za tím účelem sleduje pozorně příslušnou literaturu zdejší i cizozemskou a udržuje styk s hygienickou sekcí Společnosti Národů a Mezinárodního Úřadu Práce.

V Praze, dne 3. listopadu 1931.

Předseda vlády: Udržal v. r.

1450/XI.

Odpověď

ministra sociální péče a ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

na interpelaci poslance A. Čuříka a druhů

o zajištění prostředků pro účely sociál-

ně-zdravotní pro Valašsko, Slovácko a

celé Pobezkydí (tisk 1045/I).

Ministerstvo sociální péče je informováno o sociálních poměrech na Valašsku a Slovácku a snaží se každoročně institucím, obstarávajícím v těchto krajích sociální péči o mládež, ze svých