Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.
5. zasedání.
1438.
Interpelace:
I. posl. Krebse, Kaspera a druhů min. vnitra, že trutnovský okresní úřad zakázal prodávati chrpy,
II. posl. Hádka a soudruhů min. národní obrany o škodách, které chudému kimešovskému obyvatelstvu v okrese kremnickém způsobila dělostřelecká cvičení střelecká, která se tam konají po 6 let,
III. posl. Simma a druhů min. školství a nár. osvěty o vyměření funkčního přídavku řídícím učitelům a ředitelům občanských škol,
IV. posl. Windirsche a druhů min. školství a nár. osvěty, že učitelské nakladatelství v Holešově na Moravě prodává »České dějiny v obrazech«,
V. posl. Krebse, Simma a druhů min. školství a nár. osvěty o učebnici »České dějiny v obrazech« vydané českým učitelským nakladatelstvím v Holešově,
VI. posl. dra Luschky a druhů min. školství a nár. osvěty, jak učitelské nakladatelství v Holešově hanobí německý národ,
VII. posl. dra Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o »Českých dějinách v obrazech«, vydávaných českým učitelským nakladatelstvím v Holešově,
VIII. posl. dra Schollicha a druhů min. financí o bezohledném vymáhání dani na Kravařsku,
IX. posl. dra Schollicha a druhů min. železnic o autobusovém neštěstí u Moravského Berouna,
X. posl. dra Keibla a druhů min. vnitra o chování okresního úřadu v Německém Jablonném vůči »Lidovému večeru«, jejž dne 8. srpna 1931 ve Cvikově v Cechách uspořádal hraničářský dorost německé národní obrany,
XI. posl. dra Keibla a druhů min. financi a vnitra o chování československého hlavního celního úřadu v Žitavě, v Sasku, které odporuje platným jazykově - právním předpisům,
XII. posl. Geyera a druhů min. zahraničních věcí dru E. Benešovi o chování československého konsulátu nebo jeho konsula v České Kamenici vůči tělocvičnému spolku v Selíme v Rudohoří v Sasku,
XIII. posl. Krebse a druhů min. vnitra o chováni sušického okresního úřadu k národně socialistické straně dělnické v Kašperských Horách,
XIV. posl. Krebse a druhů min. veřejných prací, jak ministerstvo zadává veřejné práce,
XV. posl. Krebse a druhů min. vnitra o konfiskaci časopisu »Turnzeitung des deutschen Turnverbandes«.
XVI. posl. Köhlera a druhů min. národní obrany, aby byly vydány nebo potvrzeny prúkazy podle § 176, odst. 5 zákona ze dne 21. února 1929 o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.
1438/I. (překlad).
Interpelace
posl. H. Krebse, R. Kaspera a druhů ministrovi vnitra,
že trutnovský okresní úřad zakázal prodávati chrpy.
Odborový svaz německých dělníků v Trutnově podal okresnímu úřadu v Trutnově dne 17. dubna 1931 žádost o povolení prodávati chrpy dne 1. května na ulicích města Trutnova. Při tom dlužno uvésti, že dělnické organisace prodávaly chrpy dne 1. května nejen v Trutnově, nýbrž i v mnohých jiných městech německého jazykového území a že to okresní politické úřady povolily. Trutnovský okresní úřad však výnosem ze dne 27. dubna 1931, číslo 14, prodej chrp zakázal podle článku 2 a 3 zákona číslo 125/1927, aby byl zachován veřejný pokoj a pořádek a tento zákaz odůvodnil takto:
»poněvadž by prodej a nošení těchto květin, které jsou německo-národním odznakem, mohlo vzbuditi veřejné pohoršení u jiných stran, které dne 1. května v městě Trutnově pořádají průvody a shromáždění.
Tímto odůvodněním mohl se ovšem také zakázati červený karafiát, poněvadž naopak u státních občanů smýšlejících národně může nošení červeného karafiátu jako revolučního mezinárodního odznaku rovněž vzbuditi veřejně pohoršení. Ostatně, kdekoliv se dne 1. května nosily chrpy - a tak tomu také bylo v dřívějších letech v Trutnově - nikde nedošlo k porušeni veřejného pokoje a pořádku.
Zákaz trutnovského okresního úřadu jest tedy šikanováním Odborového svazu německých dělníků, čehož třeba tím více litovati, že se výtěžek z tohoto prodeje chrp měl věnovati nezaměstnaným členům Odborového svazu německých dělníků.
Podepsaní se táži pana ministra vnitra ze svrchu vedených důvodů:
1. Jest pan ministr ochoten svrchu vylíčenou věc u trutnovského okresního úřadu důkladně vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi trutnovskému okresnímu úřadu, aby příště úřadoval nestranně a neodpíral úředního povolení nositi chrpy právě tak jako jiné květiny, které jsou odznakem příslušnosti k některému politickému názoru?
V Praze, dne 15. října 1931.
Krebs, Kasper,
Scbubert, Bobek, Krumpe, Oehlinger, Horpynka,
dr. Hassold, dr. Luschka, Greif, Matzner, Kunz,
dr. Schollich, Geyer, Köhler, Knirsch, Simm,
Inž. Jung, Fritscher, Scharnagl, dr. Keibl.
1438/II. (překlad).
Interpelace
poslance Hádka a soudruhů ministrovi národní obrany
o škodách, které chudému kunešovskému obyvatelstvu v okrese kremnickém způsobila dělostřelecká cvičení střelecká, která se tam konají po 6 let.
V Kunešově v kremnickém okrese (na Slovensku) konají se již po 6 let střelecká cvičení dělostřelectva všech ráží. Kunešov jest vesnice, jejíž převážná část obyvatelstva jest úplné chudá. Toto chudé obyvatelstvo jest dělostřeleckými střeleckými cvičeními nesmírně poškozováno, z části také vojenskými instancemi přímo podváděno.
Podle předpisů o ubytování má dostati zemědělec za vojáka 10 haléřů, za koně 16 haléřů a za důstojníka 2. 20 Kč denně jako náhradu za uby-
tování. Za propůjčení skladiště jest předepsáno 30 Kč až 37 Kč měsíčně. Nehledě k tomu, že uvedené sazby jsou velice nízké a nedostatečné, po většině se ani nevyplácejí. Drobnému rolníkovi Vojtěchu Daubnerovi byly zabrány místnosti pro ubytováni 11 vojáků, 3 koní a 2 důstojníků a pro skladiště na 28 dní. Podle svrchu uvedených sazeb byl by musil dostati tyto náhrady:
11 vojáků po 10 haléřích denně Kč 30. 80 3 koně po 16 haléřích denně » 13. 44
2 důstojníci po 2. 20 Kč denně » 123. 20 1 skladiště po 30 až 37 Kč měsíčně » 30. -
úhrnem Kč 197. 44 skutečně dostal » 60. -
zadržená částka Kč 137. 44
Podobně bylo tomu u drobného rolníka Josefa Prokeina z Kunešova číslo 25, jenž za 12 vojáků a 4 koně dostal za 28 dní 20. - Kč místo 41. 50 Kč.
Tyto dva svrchu uvedené případy dlužno promítnouti na celou obec. Všichni drobní rolnici, u nichž byla zabrána obydlí, byli podobně prostě připraveni o předepsané sazby.
Daleko větší škodu trpí však obyvatelstvo dopadem granátů na polích, obdělávaných s velikou námahou. Důstojnici odhadují škody úplně svévolně, bez ohledu na skutečnou ztrátu. Z mnoha set stížností, které nám byly předneseny, vyjímáme jen několik, aby bylo možno udělati si představu.
Antonín Daubner, Kunešov, číslo 146: 1 díra od granátu na louce, 3 v ovse Kč 20. -
František Prokein, Kunešov, č. 148: 3 díry od granátu v ovse Kč 15. -
Hynek Neuschl, Kunešov, č. 3: 3 díry od granátu na louce Kč 30. -
František Fleischer, Kunešov, č. 26: l díra od granátu na louce, 1 v ovse Kč 25. -
Ondřej Prokein, Kunešov, č. 148: 1 díra od granátu na louce, 5 děr v ovse Kč 30. -
Jan Neuschl, Kunešov, č. 166: celé pole oseté ovsem zničeno Kč -. -
Jan Ihring, Kunešov, č. 169: 4 díry od granátů na louce Kč 33. -
Josef Ihring, Kunešov, č. 170: 4 pěšiny přes jeho pole 4X100 m dlouhé Kč -. -
Jan Neuschl, Kunešov, č. 46: 8 děr od granátů na louce Kč 80. -
Antonín Prokein, Kunešov, č. 45: 4 díry od granátů na louce Kč 60. -
Čeněk Neuschl, Kunešov, č. 89: louka poškozená 50 koni, l díra od granátu, stáj pro koně velmi poškozena Kč 305. -
Marie Osvaldová, Kunešov, č. 23: 44 děr od granátů na louce Kč 500. -
Antonín Priedwidzer, Kunešov. č. 86: 17 děr od granátů na louce Kč 85. -
za zničení jedle a hrušně Kč -. -
Heřman Ihring, Kunešov, č. 59: 9 děr od granátů na louce Kč 50. za 3 pěšiny a cestu přes pole Kč -. -
Jan Prokein, Kunešov, č. 59: 20 děr od granátů na louce Kč 100. -
V předešlých letech nebyla z části vyplácena vůbec žádná náhrada. Marie Osvaldová z Kunešova, č. 23, nedostala za 5 děr od granátů žádné náhrady, rovněž i Josef Daubner, č. 43 nedostal náhrady za postaveni děl na svých polích.
Veškeré obyvatelstvo tohoto kraje jest nanejvýš pobouřeno proti těmto střeleckým cvičením a proti útrapám s nimi spojeným, podobajícím se vpádu nepřátel do obsazeného území.
Celý kraj žádá, aby střelecká cvičeni byla ihned zastavena, nejen proto, že tím trpí obyvatelstvo, nýbrž i proto, že ve střílení dělostřelectva vidí přípravy na příští imperialistickou válku. Vojáci se mají naučiti, jak by mohli v blížící se válce pobíti opět miliony pracujících lidí jako terč dělostřeleckých střel.
95 občanů kunešovských protestuje proto proti střeleckým cvičením s děly a žádá, aby byla ihned zastavena. Žádají, aby jim byla úplně nahrazena škoda, kterou utrpěli a aby ti, kdo je podvedli, byli potrestáni.
Tito kunešovští občané dožadují se toho svými vlastními podpisy:
1. Jan Ihring číslo 169
2. Antonín Neuschl 69
3. Hynek Neuschl 44
4. Čeněk Oswald 40
5. Hynek Neuschl 3
6. Matěj Tonnhäuser 53
7. Mikuláš Neuschl 51
8. Marie Gründlingová 49
9. Antonín Oswald 48
10. Hynek Ihring 62
11. Jan Ihring 49
12. František Anton 46
13. Jan Neuschl 46
14. František Oswald 45
15. Antonín Prokein 45
16. Adolf Ernek 55
17. Josef Daubner 41
18. Josef Neuschl 40
19. Hynek Oswald 41
20. Jan Neuschl 34
21. Jan Ihring 12
22. Josef Neuschl 25
23. Josef Pater 27
24. Jan Oswald 17
25. Josef Schwarc 168
26. František Ernek 20
27. Jan Biléj 91
28. Antonín Prokein 24
29. Augustin Ihring 38
30. Josef Ihring 56
31. Derer Jan 145
32. Josef Prokein 140
33. Josef Neuschl 133
34. František Medvett 134
35. Tomáš Ihring 139
36. Matyáš Prokein 135
37. František Neuschl 135
38. Anna Neuschlová 136
39. Ondrej Oswald číslo 136
40. František Oswald » 138
41. Jan Prokein » 138
42. Josef Wollner 13?
43. Marie Neuschlová 111
44. Josef Prokein 144
45. Ondřej Prokein 148
46. František Prokein 150
47. Ruckschloz Antonín 151
48. Rücshloz František 153
49. Rückschloz František 153
50. František Neuschl 154
51. Čeněk Wagner 155
52. Jan Neuschl 158
53. Josef Matis 156
54. František Qürtler 156
55. Snürer Jan 157
56. Rückschloz Josef 2
57. Antonín Grolmus 3
58. Jan Fleischer 3
59. Anna Gürtlerová 4
60. Hynek Ihring
61. Jan Neuschl 57
62. Josef Fleischer 72
63. Jiří Szimer 165
64. Jan Prokein 59
65. Heřman Ihring 59
66. Antonín Oswald 58
67. Amalie Ihringová 60
68. Marie Neuschlová 62
69. Julie Ihringová 64
70. Matyáš Patsch 65
71. Bella Taubner 65
72. Josef Daubner 71
73. František Patsch 71
74. Schneider Antonín 75
75. Jan Neuschl 166
76. Jan Oswald 76
77. Pavel Predács 76
78. Matěj Bielesch 76
79. Hösl 78
80. Josef Turzer 78
81. Anna Schnaidrová 78
82. Marie Neuschlová 79
83. Alžběta Turzerová 80
84. Pavel Taubner 81
85. Marie Veizová 82
86. František Snirer 82
87. Marie Ihringová 84
88. František Turzer 87
89. Antonín Neuschl 88
90. Čeněk Neuschl 89
91. František Taubner 83
92. Josef Oswald 82
93. Antonín Matis 26
Na tento hromadný protest celé obce musí se
střelecká cvičení ihned zastaviti.
Tážeme se ministra národní obrany:
Jest ochoten dbáti vůle slovenského obyvatelstva a střelecká cvičení zastaviti?
Jest ochoten poskytnouti plnou náhradu všem občanům, poškozeným střeleckými cvičeními a ubytováním vojska, a zahájiti zevrubné vyšetřováni pro škody v dřívějších letech?
Jest ochoten zahájiti přísné vyšetřování proti odpovědným instancím vojenských úřadů, které prováděly dosavadní odhady škod?
V Praze dne 10. října 1931.
Hádek.
Babel Dvořák, Gottwald, Hodinová, Čižinská, Barša, Rjevaj, Hruška, Vallo, Kliment, Novotný, Hrubý, Kuhn, Steiner, Kubač, Krosnář, Kopecký, dr. Stern, Juran, Höhnel, Zápotocký, J. Svoboda, Štětka, Tyll.
1438/III. (překlad).
Interpelace
poslance H. Simma a druhů ministrovi školství a národní osvěty
o vyměření funkčního přídavku řídícím učitelům a ředitelům občanských škol.
Zákon č. 70/1930 Sb. z. a, n., jak jasně vyplývá z jeho obsahu a ze směrnic důvodové zprávy k němu, směřuje k tomu, aby staropensisty, to jest státní zaměstnance a učitele, kteří odešli do výslužby před 1. lednem 1926, postavil na roven s novopensisty, jimž se odpočivné platy vyměřily podle platových zákonů č. 103/1926, 104/1926 a 105/1926 Sb. z. a n.
Tento úmysl zákonodárcův byl zmařen ustanoveními prováděcího nařízení č. 96/1930 Sb. z. a n., která často odporují duchu a znění zákona. Tak ustanovuje § 20, odst. 5 tohoto vládního nařízeni, že se správcům a řídícím učitelům, jakož
i ředitelům občanských škol, na které se vztahuje zákon č. 70/1930 Sb. z. a n. nezapočítávají do pensijní základny funkční (ředitelské) přídavky ve výši ustanovené v § 15 zákona č. 104/1926 Sb. z. a n., nýbrž jen potud, pokud na ně měli nárok v den skončení své činné služby.
Tím se jim značně zkracují odpočivné požitky, které jim patří podle zákona č. 70/1930 Sb. z. a n.
Proti tomuto nesprávnému vyměřování ředitelského (funkčního) přídavku podali postižení v řádné lhůtě odvoláni ministerstvu školství a národní osvěty, v nichž bylo nezvratně prokázáno, že jest to v odporu s ustanovením zákona č. 70/1930 Sb. z. a n., že to v nich nemá opory, a že jest to tedy právně neúčinné.
Ačkoliv od podání těchto odvolání uplynulo již daleko přes rok, nebyla dosud vyřízena.
V květnu letošního roku byly ovšem od stěžovatelů vyžádány originály nových pensijních dekretů se zřetelem na podaná kdysi odvolání, a to jest opatřeni, které lze vysvětliti jen tím, že
se ministerstvo školství a národní osvěty rozhodlo odvolání vyhověti. Provedení tohoto rozhodnutí se prý však ztroskotalo na odporu ministra financí a ministra vnitra. Do dneška nebyly ředitelské (funkční) přídavky opraveny.
Jestliže se takto nekonečně odkládá splnění oprávněného požadavku, lze to tím méně zodpovídati, když nejde o prosbu, kterou splniti záleží na volném uvážení vlády, nýbrž o požadavek, který se plným právem uplatňuje podle zákona, k jehož splnění jest tedy vláda zavázána jako strážkyně platných zákonů.
Interpelanti táží se pana ministra, co bylo nařízeno k úpravě nesprávných výměrů ředitelského (funkčního) přídavku, proti nimž byla podána odvolání, konečně jak se zamýšlí § 20, odst. 5 prováděcího nařízení č. 96/1930 Sb. z. a n. uvésti v soulad s ustanoveními zákona č. 70/1930 Sb. z. a n. ?
V Praze dne 29. října 1931.
Simm,
Kasper, dr. Hanreich, dr. Keibl, Horpynka, Greif, Krumpe, dr. Petersilka, Oehlinger, dr. Hassold, Matzner, Knirsch, Schubert, inž. Jung, Fritscher, Oeyer, inž. Kallina, Bobek, dr. Mayr-Harting, Zajíček, dr. Schollich, Köhler, Krebs.
1438/ IV. (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů ministrovi školství a národní osvěty,
že učitelské nakladatelství v Holešově na
Moravě prodává »České dějiny
v obrazech«.
Časopis »Reichenberger Zeitung« ze dne 10. září 1931 uveřejňuje ve večerním vydáni tento článek:
» České učitelské nakladatelství v Holešově na Moravě vydává »České dějiny v obrazech«, které doporučuje zvláště mládeži. Jak je doporučuje, jest viděti z prospektu, který byl rozdáván na školách, a který zní takto:
»Celému národu!
Po převratu až do roku 1920 bylo u nás ticho a klid. V těchto letech svobody, kdy se vítězná vojska našich legionářů vracela do osvobozené vlasti, neodvažoval se náš dědičný nepřítel, Němec, ani nahlas mluviti! Než dny nadšení brzy
uplynuly, jednota národa zmizela jako krásný sen a stará německá bestie se nyní vysmívá našemu českému státu, štve proti němu, přepadá naše menšiny, tupí legionáře, uráží Masaryka, krade nám opět děti a poněmčuje je opět ve svých mučírnách, hodlajíc je jednou postaviti se zbrani v ruce proti vlastní matce. Celý náš národ musí pomáhati odrazit germánskou hydru. Nesmíme klidně přihlížeti, jak se tito ničitelé krás Francie, jak se tito barbarští vykonavatelé vůle krvavého Viléma připravují proti naší vlasti. Tyto hordy barbarů musíme uvítati jako naši hoši u Zborova a zahnati je tam, kam patří. Celý náš národ musí býti připraven na útok Němců na náš stát. Neboť německé časopisy hlásají již docela otevřeně: »Kdy konečně zajdeš, bídná Masarykova republiko? Kdy?« (Pozn. redakce: Tato otázka nebyla v německých časopisech, nýbrž kdysi v jednom letáku slovenských autonomistů. )
Ale to, co bylo vybudováno z krve nadšených, přežije svět. A k tomuto nadšení české dějiny, naše české dějiny, vychovaly vojska legionářů. Aby to nadšení nikdy neuhaslo, jest nutno věnovati veškerou péči našim dějinám, neboť právě naše dějiny vyzdvihly český národ z hrobu. Jsi - li věrný Čech, podej nám pomocnou ruku, a pracuj s námi. Vydáváme celé české dějiny v krásných obrazech, nádherných barev, které budou ozdobou každé domácnosti, každému úřadu, hlavně však vyučovací pomůckou každé české školy. Ke každému obrazu jest ještě připojen dějinný výklad. Jest již nejvýš na čase, aby naše školy, úřady a rodiny měly konečně své historické obrazy, z nichž by se učily českým dějinám... «
České učitelské nakladatelství řídí odborný učitel Rudolf Eliáš. Jest smutné, že za nenávistným prospektem stojí vychovatelé české mládeže.
Tážeme se:
Schvaluje ministr školství dr. Dérer zavádění takovéhoto štvaní do škol?
Po svrchu uvedených vývodech tážeme se pana ministra školství a národní osvěty, zná - li shora zmíněné vydání »Českých dějin v obrazech«?
Nezná - li je, tážeme se pana ministra školství a národní osvěty, je-li ochoten učiniti opatření, aby těžké urážky německého národa, který i v československém státě činí velmi značnou část obyvatelstva, byly ze zmíněných »Českých dějin v obrazech« vyloučeny?
V Praze dne 26. září 1931.
Windirsch,
Hodina, Gläsel, Halke, Platzer, Böhm, Böllmann, Viereckl, Heller, dr. Mayr-Harting, Zierhut, Greif, Zajíček, Fritscher, dr. Luschka, Scharnagl, Bobek, Wagner, Oehlinger, Krumpe, dr. Petersllka, Kunz.
1438/V. (překlad).
Interpelace
poslanců H. Krebse, H. Simma a druhů ministrovi školství a národní osvěty
o učebnici »České dějiny v obrazech«, vydané českým učitelským nakladatelstvím v Holešově.
České učitelské nakladatelství v Holešově na Moravě vydává »České dějiny v obrazech«, které jsou nejen kulturní ostudou prvého řádu, nýbrž
i trestuhodným štvaním k národnímu záští. V prospektu k těmto proslaveným dějinám, adresovaném »Celému národu«, se mezi jiným praví, že »v republice až do roku 1920 byl blahodárný klid a že se po návratu legionářů německý dědičný nepřítel neodvažoval ani nahlas mluviti. Ony nadšení však minuly, zmizela jednota českého národa a stará německá bestie vysmívala se opět českému státu, štvala proti němu, přepadala české menšiny, tupila legionáře, urážela presidenta Masaryka a kradla české děti, které v mučírnách byly štvány proti vlastní matce. « Celý národ prý musí pomoci odraziti germánskou hydru. Němci prý barbarsky zničili krásu Francie. Česká vlast prý vždy musí býti připravena na německé přepadnuti a pohotově vyhnati hordy barbarů... Tyto »Dějiny v obrazech« jsou vřele doporučovány jako ozdoba každého domu, každého úřadu, zvláště však také jako učební pomůcka pro školy.
Rozšiřováni této knihy ve školách příčilo by se nejen zákonu na ochranu republiky, poněvadž se v něm bezmezně štve proti jinému národu, nýbrž odporovalo by i smyslu a veškeré činnosti ministerstva školství a národní osvěty.
Tážeme se tedy pana ministra školství a národní osvěty:
1. Zná knihu »České dějiny v obrazech«, vydanou českým učitelským nakladatelstvím v Hotešově?
2. Jest ochoten nejen zakázati rozšiřování této knihy na českých školách, nýbrž i naříditi, že se knih, které si již žáci zakoupili, nesmí používati?
V Praze dne 15. října 1931.
Krebs, Simm,
Schubert, Inž. Jung, dr. Luschka, Bobek, Krumpe,
Oeblinger, Greif, Horpynka, dr. Schollich, Geyer,
dr. Keibl. Matzner, dr. Hassold, Scharuagl, Kunz,
Fritscher, Kasper, Knirsch, Köhler.
1438/VI. (překlad).
Interpelace
poslance dra Luschky a druhů ministrovi školství a národní osvěty,
jak učitelské nakladatelství v Holešově hanobí německý národ.
Podle shodných novinářských zpráv české učitelské nakladatelství v Holešově na Moravě sestavilo pro propagandu »Českých dějin v obrazech«, které vydává, provolání rozdávané na školách, které zní takto:
»Celému národu!
Po převratu až do roku 1920 bylo u nás ticho a klid. V těchto letech svobody, kdy se vítězná vojska našich legionářů vracela do osvobozené vlasti, neodvažoval se náš dědičný nepřítel, Němec, ani nahlas mluviti! Než dny nadšení brzy uplynuly, jednota národa zmizela jako krásný sen a stará německá bestie se nyní vysmívá našemu českému státu, štve proti němu, přepadá naše menšiny, tupí legionáře, uráží Masaryka, krade nám opět děti a poněmčuje je opět ve svých mučírnách, hodlajíc je jednou postaviti se zbraní v ruce proti vlastní matce. Celý náš národ musí pomáhati odrazit germánskou hydru. Nesmíme klidně přihlížeti, jak se tito ničitelé krás Francie, jak se tito barbarští vykonavatelé vůle krvavého Viléma připravují proti naší vlasti. Tyto hordy barbarů musíme uvítati jako naši hoši u Zborova a zahnati je tam, kam patří... «
Na základě této věci táží se podepsaní pana ministra školství a národní osvěty:
Zvěděly školní dohlédací úřady o svrchu vylíčených událostech a co zařídily, aby neslýchaná provokace a ničemné hanobení milionů státních občanů německé národnosti bylo potrestáno?
V Praze dne 14. října 1931.
Dr. Luschka,
Oehlinger, dr. Mayr-Harting, Fritscher, Köhler, Scharnagl, Krumpe, Kasper, Kunz, dr. Petersilka, Schubert, Bobek, Knirsch, Zajíček, Inž. Jung, Geyer, Simm, Horpynka, dr. Hassold, Matzner, Krebs.
1438/ VII. (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhů ministrovi školství a národní osvěty
o »Českých dějinách v obrazech«, vydávaných českým učitelským nakladatelstvím v Holešově.
Časopisy uveřejňují tuto zprávu: České učitelské nakladatelství v Holešove na Moravě vydává české dějiny v obrazech, které doporučuje zvláště mládeži. Jak je doporučuje, jest viděti z prospektu, který byl rozdáván na školách a který zní takto:
»Celému národu!
Po převratu až do roku 1920 bylo u nás ticho a klid. V těchto letech svobody, kdy se vítězná vojska našich legionářů vracela do osvobozené vlasti, neodvažoval se náš dědičný nepřítel, Němec, ani nahlas mluviti! Než dny nadšení brzy uplynuly, jednota národa zmizela jako krásný sen a stará německá bestie se nyní vysmívá našemu českému státu, štve proti němu, přepadá naše menšiny, tupí legionáře, uráží Masaryka, krade nám opět děti a poněmčuje je opět ve svých mučírnách, hodlajíc je jednou postaviti se zbraní v ruce proti vlastní matce. Celý náš národ musí pomáhati odrazit germánskou hydru. Nesmíme klidně přihlížeti, jak se tito ničitelé krás Francie, jak se tito barbarští vykonavatelé vůle krvavého Viléma připravují proti naší vlasti. Tyto hordy barbarů musíme uvítati jako naši hoši u Zborova a zahnati je tam, kam patří. Celý náš národ musí býti připraven na útok Němců na náš stát. Neboť německé časopisy hlásají již docela otevřeně: »Kdy konečně zajdeš, bídná Masarykova republiko? Kdy?«
Ale to, co bylo vybudováno z krve nadšenců, přežije svět. A k tomuto nadšení české dějiny, naše české dějiny, vychovaly vojska legionářů. Aby to nadšení nikdy neuhaslo, jest nutno věnovati veškerou péči našim dějinám, neboť právě naše dějiny vyzdvihly český národ z hrobu. Jsi - li věrný Čech, podej nám pomocnou ruku, a pracuj s námi. Vydáváme celé české dějiny v krásných obrazech, nádherných barev, které budou ozdobou každé domácnosti, každého úřadu, hlavně však vyučovací pomůckou každé české školy. Ke každému obrazu jest ještě připojen dějinný výklad. Jest již nejvýš na čase, aby naše školy, úřady a rodiny měly konečně své historické obrazy, z nichž by se učily českým dějinám... «
České učitelské nakladatelství řídí odborný učitel Rudolf Eliáš. Jest smutně, že za nenávistným prospektem stojí vychovatelé české mládeže, když se při úředních příležitostech vždy hlásá
heslo »Školou k míru«. Čeští učitelé měli by míti odvahu energicky se odvrátiti od takovýchto špatných vychovatelů, sršících záštím, kteří vydali tento prospekt, ale bohužel toho dosud neučinili.
Podepsaní táží se tedy pana ministra školství a národní osvěty:
Schvaluje pan ministr zavádění takovéhoto štvaní do škol a co učinil, aby potlačil tyto štvavé české dějiny?
V Praze dne 16. října 1931.
Dr. Schollich,
dr. Hanreich, inž. Kallina, Matzner, Schubert, Geyer, Knirsch, Köhler, Kasper, dr. Keibl, Simm, dr. Hassold, Horpynka, inž. Jung, Krebs, Nitsch, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Szentlványi, Hokky, dr. Holota, Dobránsky, Fedor.
1438/ VIII. (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhů ministrovi financí
o bezohledném vymáháni dani na Kravařsku.
Již častokráte jsme si stěžovali, že berní úřady vymáhají daňové nedoplatky nanejvýš bezohledně, nepřihlížejíce k hospodářským poměrům a nevyčkávajíce, až se zlepší obchody. Ministerstvo financí neustále slibuje, že se s poplatníky bude jednati co nejšetrněji a že se jim poskytnou úlevy poshověním daní, povolením splátek a odpisy. Že tomu však ve skutečnosti bohužel tak není, ukazuje tento případ:
Josef Unger, mlékař z Mošnova, čís. 5, byl dlužen za rok 1929 a 1930 asi 5000 Kč daní a pro špatné obchody a nepatrný výdělek nemohl je dosud splatiti. Ve středu dne 14. srpna přišel k němu o půl 4. ráno příborský exekutor s četníkem s nasazeným bodlem a žádal, aby ihned dlužné daně byly zaplaceny, jinak, prohlásil, že zabaví vůz, na němž bylo naloženo mléko, připravený na cestu do Moravské Ostravy. Také starostu vytáhli ve 3 hodiny z postele, namluvivše mu, že buď on nebo jiný obecni radní musí býti při tom jako úřední osoby. Za takovéhoto stavu nezbylo Ungerovi nic jiného, než sehnati všechny peníze, které měl v domě a vžiti peníze patřící rolníkům za mléko, prodané v pátek, aby mohl zaplatiti aspoň část. Takto zaplatil 2625 Kč, načež exekutor prohlásil, že jest prozatím spokojen, upozorniv, že si zbytek opatří ve 14 dnech týmž způsobem, nezaplatí-li do té doby úplně.