Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.
5. zasedání.
1437.
Odpovědi:
I. vlády na interp. posl. Knotka, Šamalíka, dra Mičury a druhů o volbách do zemědělských rad
(tisk 1157/V),
II. min. národní obrany na interp. posl. Knotka, Myslivce a druhů o nedělním střílení ve vojenské střelnici v Kobylisích (tisk 1240/VIII),
III. vlády na interp. posl. Seidla, Tayerle a soudruhů o snížení pensijního příspěvku za pomocnická léta ve službách kancelářských, pokud jejich započtení pro výměr pensijní bylo požadováno v období od 1. ledna do 7. července 1926 (tisk 893/XII),
IV. vlády na interp. posl. Staška a druhů o výstavbě řádné a účelné budovy pro statni konservatoř v Praze (tisk 1035/XVI),
V. min. zemědělství na interp. posl. Mikuláše, Zeminové, Bergmanna, Špatného, Slavíčka, B. Procházky a druhů o živelních škodách v okresu Pacov, Pelhřimov, Počátky a Vlašim (tisk 1318/1),
VI. min. veř. prací na interp. posl. Krumpe a druhů o nešvarech při stavbě obytného domu pro poštovní zaměstnance v Děčíně (tisk 1130, XI),
VII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Schollicha, Simma a druhů, že pražská zemská
Školní rada překládá definitivní učitele (tisk 1130/XIV),
VIII. min. soc. péče na interp. posl. Zajička a druhů o dozoru nad stavebními spořitelnami (tisk 937/VI), IX. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Hassolda a druhů o občanské škole, která má
býti zřízena, v Bělé nad Radbuzou v západních Čechách (tisk 1017/XVI),
X. min. národní obrany na interp. posl. Hrušovského a druhů ve věci usmrcení dětí výbuchem granátu u Myslavy (tisk 1205/IV),
XI. min. zemědělství a financí na interp. posl. Šmejcové, Zeminové, Mikuláše, Špatného, B. Procházky a druhů o náhradě škod obcím a obyvatelstvu obcí na okrese zručském a ledečském, postiženým průtrží mračen a krupobitím (tisk 1305/III),
XII. min. financí, vnitra a sociální péče na interp. posl. Zeminové a druhů o zlevnění dlouhodobého úvěru hypotekárního (tisk 938/VIII),
XIII. min. sociální péče na interp. posl. Hrušovského, Polívky a druhů ve věci zákona o zprostředkování práce (tisk 1379/X),
XIV. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a druhů o systemisaci podúřednických a zřizeneckých míst v politické správě pro zemi Českou (tisk 1240/VI),
XV. vlády na interp. posl. Bergmanna a druhů o přídělech samosprávě z výnosu pivní daně (tisk 1174/VI),
XVI. min. financi na interp. posl. Neumeistra, Polacha, Kučery a soudr. v záležitosti povoleni prodeje cigaret automatem soukromému spolku "Autoklubu" v Praze II, Lützowova ul. (tisk 1017/X1),
XVII min. vnútra na interp. posl. Polívku, Hrušovského a druhov o požiare, ktorým bola postihnutá obec
Murán na Slovensku (tisk 1268/II), XVIII. min. vnútra na interp. posl. Polívku, Hrušovského a druhov o katastrofálnom požiare, ktorým bola
postihnutá obec Dobšiná na Slovensku (tisk 1268/I), XIX. vlády na interp. posl. Špatného, dr. Patejdla, inž. Záhorského a druhů o poměrech družstva "Spořilov"
v Praze (tisk 658/X),
XX. min. železnic na interp. posl. Zápotockého a soudr. o šikanováni a poškozování dělnictva jezdícího do práce (tisk 1240/I),
XXI. min. soc. péče na interp. posl. Jurana, Barši a soudr. o revisní zprávě inspektora okresní nemocenské pojišťovny v Brně Jana Sonnwenda o bývalém vedoucím úředníka ONP v Klučině R. A. Kovalčíkovi (tisk 893/I).
1437/ I.
Od poved
vlády
na interpelaci poslanců V. Knotka, J. Šamalíka, dr. Mičury a druhů
o volbách do zemědělských rad (tisk 1157/V).
Změna volebního řádu do zemědělských rad souvisí s otázkou reorganisace této instituce.
Řešení tohoto problému setkává se však dnes se značnými potížemi, zejména též povahy finanční. Není pochyby, že dnešní doba není právě vhodnou pro řešení těchto otázek, zejména pokud jde o úhradu nových výdajů, jež by vyžadovala dotyčná reorganisace.
Ministerstvo zemědělství věnuje těmto otázkám plnou svoji pozornost a neopomene v daném okamžiku vystoupiti iniciativně.
V Praze, dne 12 října 1931.
Předseda vlády. Udržal v. r.
Ministr zemědělství: Bradáč v. r.
1437/ II.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců Knotka, Myslivce a druhů
o nedělním střílení ve vojenské střelnici v Kobylisích (tisk 1240/ VIII).
Ministerstvo národní obrany bylo vždy vedeno snahou, aby střelba ve vojenské střelnici v Kobylisích byla pro obyvatelstvo co nejméně tíživá Proto respektujíc potřeby místního občanstva, jež přilehlý Ďáblický les vyhledává k zotavení a odpočinku, snažilo se, pokud se to srovnávalo se služebními zájmy, omeziti střelbu co nejvíce a soustřediti ji hlavně na dopoledne tak, aby co největší počet odpůldnů všedních i svátečních byl uvolněn a tak umožněn vstup do celého Ďáblického lesa. I v době střelby není Ďáblický les uzavřen celý, nýbrž dík dokonalým ochranným opatřením na střelnici je celá jeho jedna třetina i v době střelby obecenstvu přístupná
a ochranné pásmo směrem od střelnice ke Kobylisům bylo zmenšeno na 200 m.
Že byly již dříve potřeby obyvatelstva skutečně do značné míry respektovány, dokazují statistická data o střelbě, která jsem si opatřil. Podle nich bylo v posledních dvou letech stříleno odpoledne toliko 132 krát, většinou v zimních měsících a byly tudíž každý rok téměř dvě třetiny dnů, po která se odpoledne vůbec nestřílelo a kdy byl Ďáblický les přístupen celý. Zejména v letních měsících bylo odpoledne střelnice co nejméně používáno, na př. v srpnu toliko 2krát a v září a v říjnu nebylo na střelnici odpoledne vůbec stříleno. V květnu bylo stříleno odpoledne pouze 12krát a v červnu 14krát.
Ale i když se střílí odpoledne, končí střelba nejpozději o půl páté, takže ani v těchto dnech není zcela znemožněn pobyt v lese a hlavně dělnictvo a ostatní zaměstnanci mohou každý den po svém zaměstnání volně se pohybovati v celém Ďáblickém háji.
V neděli střílí se na střelnici zpravidla jen dopoledne a to nikoli každou neděli. V té době konají cvičení ve střelbě spolky pěstující vojenský výcvik ve smyslu § 28 branného zákona a § 206 branných předpisů, zejména členové Svazu Národních Gard, dále členové Československé Obce Střelecké, Národního Svazu Střeleckého, Vysokoškolského sportu a Kursu záložních důstojníků posádky Velké Prahy.
Všechny tyto osoby jsou ve všední den vázány svým zaměstnáním a nemohou se střelbě věnovati.
Nejde tu však o nějakou kratochvíli, jak soudí interpelace, nýbrž o vážný výcvik ve střelbě jednak spolků organisovaných na podkladě branného zákona, jednak spolků, jimž výcvik ve střelbě ukládají spolkové stanovy nebo Kursu záložních důstojníků. Jsou to tedy vážné důvody a přímo veřejný zájem nebo ohledy na výcvik příslušníků branné moci, které nedělní propůjčování střelnice uvedeným korporacím plně opodstatňují.
Z těchto důvodů není možno nedělní střílení odstraniti vůbec, jelikož by tím bylo nadobro znemožněno uvedeným osobám, které nezištně obětují svůj volný čas zájmům obrany státu, ve střelbě se cvičiti.
Přes to, že v neděli vystřídá se na střelnici velké množství střelců, střílí se toliko dopoledne a ještě zůstává řada nedělí, ve kterých se vůbec nešířili. V roce 1930 střílelo se dopoledne po 37 nedělí, takže zůstalo 15 nedělí úplně volných a to zase ponejvíce v letních měsících. V srpnu střílelo se toliko dvě neděle dopoledne, v září a říjnu se pak vůbec nestřílelo.
V neděli odpoledne střílí se jen zcela výjimečně a to v době celostátních střeleckých závodu, kdy sjedou se do Prahy střelci z celé republiky. Pochopitelně nelze tyto závody absolvovati za půl dne a nelze je konati na žádné jiné venkovské střelnici, které svými rozměry ani zařízením nepostačují pro tak velký počet závodníků.
Ačkoli, jak patrno, ani po tito strance nelze se úplně stotožniti s míněním interpelace že
nedělní střelba na střelnici v Kobylisícli je pro obecenstvo nadměrně tíživou, vydávám zároveň, maje snahu vyjíti přáním občanstva z Prahy VIII. a okolí co nejvíce vstříc, zvláštní výnos, kterým bude nedělní střelba na střelnici nově upravena a učiněno opatření, aby se střelnice v letních měsících v neděli používalo ještě méně než dosud.
V Praze, dne 13. říjnu 1931.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský v. r.
1437/III.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Františka Seidla, Rudolfa Tayerle a soudruhů
o snížení pensijního příspěvku za pomocnická léta ve službách kancelářských, pokud jejich započtení pro výměr pensijní bylo požadováno v období od i. ledna do 7. července 1926 (tisk 893/XII).
Započtení služby ztrávené ve vlastnosti pomocníka bylo nově upraveno §em 58 nařízení vlády ze dne 7. července 1926, č. 113 Sb. z. a n.
Tímto nařízením zrušeno bylo obdobné opatření §u 41 nařízení veškerého ministerstva z 25. ledna 1914, č. 21 ř. z. Účinnost vládního nařízení č. 113/1926 Sb. z. a n., vyhlášeného 10. července 1926, stanovena byla §em 110 zpětně na 1. leden 1926. Přestalo tudíž 31. prosincem 1925 působiti ustanovení cit. §u 41 nařízení č. 21/1914 ř. z. a směrodatným pro posouzení otázky zakoupení pomocnických let stal se od 1. ledna 1926 § 78 nařízení č. 113/1926 Sb. z. a n.
Žádosti za zakoupení pomocnických let, došlé v době od 1. ledna 1926 do dne vyhlášení nařízení, t. j. 10. července 1926, nebylo možno posuzovati již podle §u 41 nařízení č. 21/1914 ř. z. nýbrž podle uvedeného §u 58, neboť podány byly, vzhledem k zpětné platnosti nařízení, již za účinnosti tohoto §u. Pokud snad bylo ještě použito starého §u 41. bylo nutno vydané výměry přizpůsobiti danému právnímu stavu, jak to ostatně také uložil § 110 nařízení č. 113/1926 Sb. z. a n. ve svém 2. odstavci. Naproti tomu žádosti za zakoupení došli do 31. prosince 1925 a vyřizované po tomto datu, byly ještě vyřízeny podle sazeb § 41 nařízení č. 21/1914 r. z. Bylo tudíž užito ve všech případech sazeb, jichž platnost byla příslušnými předpisy stanovena pro dobu podání žádosti.
Poněvadž učiněná opatření odpovídala danému právnímu stavu, nelze na nich ničeho měniti.
V Praze, dne 19. října 1931.
Předseda vlády: Udržal v. r.
1437/IV.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Bohumila Staška a druhů
o výstavbě řádné a účelné budovy pro
státní konservatoř v Praze
(tisk 1035/XVI).
Státní správě jsou známy nedostatky a nevýhody plynoucí z dosavadního zatímního umístění státní konservatoře v Praze, které lze odstraniti pouze novostavbou vhodné vlastní budovy. O opatření této novostavby bylo usilováno již od počátku nynějšího provisoria a již v roce 1922 byla v investičním rozpočtu zařazena k tomu účelu potřebná položka a vypracován stavební program.
K realisaci přípravných prací však tehdy nedošlo, ježto nebylo možno nalézti vhodné staveniště.
Také tato otázka však pokročila tak, že v dohodě s profesorským sborem konservatoře bylo v minulém roce možno navrhnouti získání vhodného staveniště.
Státní správa vede věc v neustálé patrnosti a další přípravné práce urychlí tak, aby s touto naléhavou stavbou mohlo býti započato, jakmile to finanční prostředky dovolí.
V Praze, dne 18. října 1931.
Předseda vlády: Udržal v. r.
1437/V.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců V. Mikuláše, F.
Zeminové, H. Bergmanna, E. Špatného,
J. Slavíčka, B. Procházky a druhů
o živelních škodách v okresu Pacov, Pelhřimov, Počátky a Vlašim (tisk 1318/I).
Poskytování podpor zemědělcům, postiženým živelní pohromou, ze zvvlaštního podpůrného fondu je v Čechách svěřeno podle zákona ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z a. n., a vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z. a n., zemědělské radě, která o nich rozhoduje s konečnou platností. Prostředníctvím zemského úřadu v Praze byl dán pokyn příslušným okresním úřadům v Pelhřimově, Kamenici nad Lipou a Benešové, aby, pokud tak již neučinily, o žádostech za poskytnutí podpory urychleně provedly příslušná řízení podle cit. vl. nař. a kde by byl žadatel ohrožen na své existenci, podaly ihned návrh zemědělské rodě v Příze na poskytnutí okamžité pomoci podle § 9 cit. vl. nař.
Zemědělská rada v Praze byla požádána, aby, jakmile jí budou předloženy příslušné nouzové elaboráty, podle cit. vl. nař. o nich urychleně rozhodla.
Poněvadž podpůrné fondy zemědělských rad (na Podkarpatské Rusi u zemského úřadu) nepostačily, aby zemědělcům postiženým živelními pohromami v r. 1931, byla poskytnuta náležitá podpora, byl podle osnovy, vypracované ministerstvem zemědělství v dohodě se súčastněnými ministerstvy, vydán zákon ze dne 16. července 1931, č. 122 Sb. 7. a n., o státní pomoci při živelních pohromách v r. 1931, který je obdobný opatření Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 11. října 1929, č. 159 Sb. z. a n., o státní pomoci při živelních pohromách v r. 1929. Současně s vyhlášením tohoto zákona byly vydány pokyny o jeho provádění.
V Praze. dne 8. října 1931
Ministr zemědělství: Bradáč v. r.
1437/VI. (původní znění).
Od poved
ministra veřejných prací na interpelaci poslance Krumpe a druhů
o nešvarech při stavbě obytného domu pro poštovní zaměstnance v Děčíně (tisk 1130/XI).
Staveniště pro stavbu státního obytného domu pro poštovní zaměstnance v Děčíně, hrazenou z výtěžku losové akce, bylo podnikateli statby staviteli Jos. Uhlířovi z České Lípy odevzdáno koncem ledna 1930. Pro nepříznivé povětrnostní poměry bylo však možno stavbu započíti až koncem dubna 1930. Nepříznivé složení základové půdy (skála a bahno) zavinilo, že zakládání novostavby vyžadovalo delší doby než při
předpokládaném normálním složení. Nicméně i přes tyto obtíže a přes některé dodatečné úpravy co do rozdělení bytů, byla stavba počátkem měsíce září t. r. dokončena, takže mohlo býti již požádáno o povolení k obývání. Není tudíž pravda, že se stavba provádí již třetí rok.
Že se nedodržovala 8hodinová doba pracovní a nedělní klid není státní správě, pokud mohlo býti při občasném provádění stavebního dozoru zjištěno, ničeho známo.
Pro stavbu tohoto domu město Děčín nabídlo státu stavební pozemek zdarma s podmínkou, že provedení stavby bude zadáno místním živnostníkům. Státní správa, která při zadávání státních prací a dodávek jest vázána ustanovením vlád. nařízení ze 17. prosince 1920, č. 667 Sb. z a n., nemohla tuto podmínku ze zásadních důvodů napřed přijmouti a musela vyčkati výsledku veřejného nabídkového řízení. Dle výsledku veřejné soutěže skutečně nebylo možno této podmínce vyhověti, poněvadž nabídky místních živnostníků u všech prací, vyjma práce sklenářské, byly vesměs tak vvsoké, že i s 3% výhodou pro místní živnostníky nebylo možno podle § 22 zmíněného zadávacího řádu vzíti je v úvahu, vyjma práci sklenářskou, která byla zadána místnímu živnostníku Philliphovi, jehož nabídka byla z odborných firem nejpříznivéjší. U hlavních prací stavitelských byla nabídka místní firmy Klein z Děčína až na místě sedmém, jsouc proti přijaté nabídce Uhlířově o 83. 000 Kč vyšší. Zadáním stavby staviteli J. Uhlířovi z Čes. Lípy byla ovšem kupní cena pozemku městu zaplacena, ale pouze 29. 380 Kč.
Veškeré práce prováděny byly v rozsahu rozpočtu, způsobem vvhovujícím zvláštním podmínkám pro tyto práce stanoveným. Vyskytnuvší se ojedinělé závady zavčas správa stavby pozastavila a příslušní podnikatelé byli donuceni závady tyto odstraniti. To se týká zejména podlahových prken, dodávaných firmou Uhlíř a z velké části jakostně neodpovídajících stanoveným podmínkám, takže je proto správa stavby z dodávky vyloučila a řečená firma je pak nahradila novými. Kromě toho byly zjištěny závady v klempířské práci, zadané firmě Svátek. Firma tato dodala sice materiál podle výkazu práce jednak ze zinkového jednak z pozinkovaného plechu, avšak namnoze nevyhovující kvality. Ježto řečená firma zadané jí práce prováděla neodborně a liknavě, bylo dokončení zadávky firmě odňato a odevzdáno místní firmě Müller. Změna tato se stala na útraty a nebezpečí firmy Svátek, takže stát nebyl nijak finančně poškozen. Veškeré opravy a dodělávky práce klempířské jsou již řádně provedeny a na budově tím žádná škodu nevznikla.
Stavební dozor dle provedeného šetření byl na této stavbě prováděn řádně a jak předepsáno, 3krát měsíčně.
K dotazu o ručení se uvádí, že podle všeobecných a zvláštních podmínek, platných pro státní práce a dodávky a tvořícich integrující součást zadávací smlouvy, ručí podnikatel za solidní a odborné provedení jemu svěřených prací, jednak 5% kolaudační částkou, zadrženou z výdělkových obnosů, jednak 5% kaucí, složenou při
zadání prací kontrahentem. Méněcenné práce se při kolaudaci vůbec nepřevezmou a podnikatel je povinen veškeré shledané závady odstraniti na své útraty v ustanovené lhůtě. Jinak mohou býti potřebné opravy na jeho útraty a nebezpečí provedeny jinou firmou z nařízení státní správy. Za překročení lhůty k provedení zadaných prací, zaviněné kontrahentem, stanoveno je zvláštními podmínkami penále 500 Kč za l den.
Požadavku interpelanta o sdělení výše stavebního nákladu ministerstvo veřejných prací vyhoví po provedení kolaudace.
V Praze, 23. září 1931.
Ministr veřejných prací: Ing. Dostálek v. r.
1437/VII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců dr. Schollicha, Simma a druhů,
že pražská zemská školní rada překládá definitivní učitele (tisk 1130/XIV).
Ustanovení §u 55, odst. l, služební pragmatiky učitelstva národních škol (vlád. nař. č. 162/1928 Sb. z. a n. ), jež jest shodné s obdobnými předpisy § 72 služební pragmatiky profesorské (zák. č. 319/1917 ř. z. ) a s l 67 služební pragmatiky úřednické (zák. č. 15/1914 ř z. ), dává správním úřadům školským právo přeložiti učitele z úřední moci na jiné služební místo Rozhodují při tom zájmy služby. Přeložení podle § 55 služební pragmatiky není trestem ani pořádkovým ani disciplinárním. Proto také není důvodu, aby učitel byl zpravován o příčinách, které úřad přiměly k tomu, aby vyslovil jeho přeložení.
V případech uvedených v interpelaci neshledal jsem důvodu k zvláštnímu opatření.
V Praze, dne 12. října 1931
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.
1437/VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče na interpelaci poslance Zajíčka a druhů
o dozoru nad stavebními spořitelnami (tisk 937/VI).
Všechny t. zv. stavební spořitelny dosud činné na našem území byly zřízeny jako společenstva s r. o. podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z. Podle § 95 cit. zákona podléhají společenstva státnímu dozoru jen tehdy, provozují-li podnik podléhající koncesi, čemuž tak není v daném případě. Ale všechny stavební spořitelny jsou jako společenstva s r. o. podrobeny dozoru podle zákona ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z. Podle tohoto zákona podléhají buď revisi příslušného svazu nebo revisi obchodního soudu, podle okolností revisi zemského úřadu.
Stavební spořitelny podléhají tedy na území našeho státu sice již podle platných zákonů stálému dozoru, ale ministerstvo sociální péče zamýšlí při příští legislativní úpravě bytové péče podrobiti je ještě zvláštnímu státnímu dozoru, aniž tím bude dotčena kompetence orgánů, povolaných podle platných zákonů k dozoru nad společenstvy s r. o. (družstvy).
Ministerstvo sociální péče jest ochotno podle
platných zákonů a v rámci chystané osnovy bytového zákona podporovati solidně pracující stavební spořitelny, ale považuje za nutné čeliti proti poškozování zájmu střadatelů.
V Praze, dne 10. října 1931.
Ministr sociální péče: Dr. Czech v. r.
1437/IX. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr. F. Hassolda a druhů
o občanské škole, která má býti zřízena v Bělé nad Radbuzou v západních Čechách (tisk 1017/XVI).
Výnosem zemské školní rady v Praze ze dne 13. června 1931 byla občanská škola smíšená s německým jazykem vyučovacím v Bělé nad Radbuzou již zřízena a od 1. září t. r. také otevřena
V Praze, dne 9. října 1931.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.
1437/X.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Hrušovského a druhů
ve věci usmrcení dětí výbuchem granátu u Myslavy (tisk 1205/IV).
V důsledku katastrofálního neštěstí, jehož se interpelace týká, nařídil jsem ihned po výbuchu, aby s veškerou přísností a se vším urychlením bylo vykonáno šetření administrativní a aby bylo zavedeno i řízení soudní za účelem zcela objektivního zjištění, zdali a do jaké míry nesou na neštěstí vinu buď některá vojenská osoba nebo některý vojenský orgán.
Jelikož zavedené trestní řízení je v proudu a nemohu jeho výsledek předbíhati, jsem nucen omeziti se toliko na tuto odpověď.
Aby k podobným neštěstím, pokud je to vůbec v lidských silách, nedocházelo, byla vydána již dříve řada bezpečnostních a zajišťovacích opatření k ochraně vojska i občanstva, hlavně předpisy o střelbě z různých zbraní, o vrhání ostrých ručních granátů, o ničení nevybuchlých ručních granátů a min, o ukládání a převážení výbušných látek a o manipulaci s nimi. Jelikož k neštěstím docházelo i přes tato jinak podrobná ustanovení, nařídil jsem jejich revisi a učinil jsem na základě pečlivého studia a posudku vojenských odborníků další dalekosáhlá bezpečnostní a zajišťovací opatření, jimiž byly dosavadní předpisy do značné míry doplněny a zostřeny.
Zároveň jsem přísně nařídil, aby nejen cvičitelé, nýbrž i velitelé, dozírající na tento výcvik, osvojili si znalost i všech nových předpisů a aby je také svědomitě prováděli.
Pro příště je postup při cvičeních ostrými granáty upraven takto:
Posádkový velitel je povinen před začátkem každého cvičení upozorniti okolní obyvatelstvo prostřednictvím obecních (městských) úřadů, kdy se bude cvičení konati a poučiti je, že je životu nebezpečno dotýkati se nevybuchlých součástek munice a že je nutno každý podobný nález okamžitě oznámiti nejbližšímu starostovi nebo nejbližší četnické stanici a dbáti pokynů strážních vojínů uzavírajících ohrožený prostor. Příslušné oběžníky nutno v okolních obcích vyvěsiti nebo ústně vyhlásiti a také ve školách předčítati. Aby zejména školní mládež byla co nejnázorněji poučena, jsou posádkoví velitelé povinni po dohodě s místní školní radou a školními radami okolních obcí, uspořádati na začátku školního roku výstižnou přednášku o nebezpečnosti munice a varovati žactvo, aby se nevybuchlých střel nedotýkalo.
Před každým cvičením musí býti celé granátové cvičiště prohledáno, aby bylo zjištěno, nejsou-li tam nezničené granáty nebo střepiny od předchozího cvičení. Dále musí býti zjištěno, zda obě ohrady cvičiště a výstražné tabulky jsou
neporušeny a dopadiště granátů urovnáno. Po každém cvičení musí býti provedena nová, co nejpečlivější prohlídka a prohlédnut i celý prostor mimo cvičiště na 100 m od vnější stěny ohrady. Provedené prohlídky a jejich výsledek, jakož i celý postup vrhání granátů nutno zapisovati do zvláštního záznamu, který po cvičení se uloží u posádkového velitele, jenž je povinen do seznamu nahlížeti a zjištěné závady okamžitě odstraniti.
Dozor a kontrola nad zachováním těchto bezpečnostních opatření je co nejdokonalejší. Při cvičení funguje řada odpovědných vojenských orgánů, jejichž kompetence je podrobně ustanovena. Zejména nově byl zaveden stálý orgán správce cvičiště - který musí býti každému cvičení přítomen a sledovati, zdali se dodržují platné předpisy.
Zostřena byla dále opatření pro případ, že by vržený granát neexplodoval. Tu nutno ihned cvičení přerušiti a po uplynutí 3 minut granát za pomoci pyrotechnika ihned zničiti. Aby zničení nevybuchléhp granátu (střepiny) bylo úplné, jsou vydány další velmi podrobné předpisy, jak si má pyrotechnik počínati a jaké kontrole při tom podléhá.
Cvičiteli se ukládá, aby let granátu i jeho dopad a výbuch pozoroval periskopem.
Nebyl-li granát přes usilovné hledání nalezen, je nařízeno ponechati na místě strážné vojíny tak dlouho, dokud se nenajde. Posádkový velitel je povinen ihned upozorniti obecní (městské) úřady posádky a obcí v okolí cvičiště, že nevybuchlý granát, střela nebo mina nebyla nalezena. Dokud se nenajde, nesmí se cvičiště používati
Pokud se týká cvičiště samého, nařídil jsem, aby bylo obehnáno ještě jednou ohradou z ostnatého drátu. Vchod do cvičiště musí býti v době mimo cvičení bezpečně uzavřen. Tráva v cvičišti a v prostoru 100 m od vnější ohrady musí být pokosena a půda urovnána, aby se daly nevybuchlé granáty a jejich střepiny snadno nalézti.
Je dále nařízeno, aby rozměry cvičiště byly přezkoumány a kde nevyhovují, byly přiměřeně rozšířeny.
Je-li dopadiště na svahu, musí býti vykopán na příslušném místě příkop, aby se granáty nemohly vykutálet ze cvičiště.
Před cvičištěm musí býti umístěny výstražné tabulky, obsahující zákaz vstupu do ohrady a sbírání nevybuchlých granátů a střepin s upozorněním na nebezpečí života. Nápis ven obrácený musí býti dobře čitelný.
Z těchto jen stručně uvedených opatření je zřejmo, že vojenská správa má nejlepší vůli a učinila vše, co je v její moci, aby napříště k úrazům způsobeným nevybuchlými střelami nedocházelo. Bohužel, setkávají se mnohdy všechny tyto dobře míněné rady, zákazy a pokyny s nepochopením u občanstva a specielně u mládeže. To se také ukázalo při neštěstí u Košic. Nebýt přímo bezpříkladné lehkovážnosti jednoho (16letého) hocha, který, ač na místě varován, nalezený granát nožem rozebíral a do něho tloukl, až jej přivedl k výbuchu, nebylo by bývalo ani k tomuto neštěstí došlo.