Po stránce formální rozpočet pro rok 1932 podržuje strukturu, která byla zavedena již před pěti roky. Struktura ta se ustálila a proto se při ní setrvává. Formální změny v struktuře, které jsou provedeny v předloženém státním rozpočtu pro rok 1932, nedotýkají se základní formy rozpočtové.

Do celkového přehledu rozpočtových skupin byly zařazeny mezi přehledy dva další přehledy. Za celkový přehled státního rozpočtu pro rok 1932 skupiny I. "Vlastní státní správa" vložen jest přehled výdajů vlastní státní správy (skupina I.) rozčleněný na osobní a věcné výdaje, který býval dosud zařazen na konci rozpočtu této skupiny. Obdobný podrobný přehled, týkající se výdajů kapitol, jest pak zařazen též do jednotlivých kapitol. Za přehled pak skupiny II. "Správa státních podniků" jest vložen nový přehled, označený "Přehled výdajů provozních rozpočtů státních podniků", v němž jest proveden rozbor výdajů podnikových. Oba přehledy uvádějí se proto, aby mohl býti sledován v příštích letech pohyb hlavních kategorií výdajových, zvláště osobních.

1. V rozpočtu kapitoly 4. "Ministerstvo zahraničních věcí" jsou platy stálých i přidělených zaměstnanců, jakož i zahraniční přídavky, které byly v rozpočtu pro rok 1931 uvedeny sumárně v ústředí, rozčleněny v rozpočtovém návrhu pro rok 1932 opět podle příslušnosti na jednotlivá odvětví zahraniční služby, totiž na ústředí, vyslanectva a konsuláty.

2. Ve výdajích kap. 14. "Ministerstvo veřejných prací". Při titulu 1. (Ministerstvo veřejných prací) nastala změna v tom směru, že v rozpočtu pro rok 1932 vypouští se § "Techničtí attachés", který byl v rozpočtu pro rok 1931 označen jako § 3., poněvadž místa těchto attachés nejsou zvláště systemisována. Tím zmenšil se počet paragrafů titulu 1. z 9 na 8 a změnilo se důsledkem toho také číslování dalších paragrafů. Na sledování technického pokroku v cizině, což bylo úkolem technických attachés, pamatuje se nyní při § 4., tit. 1. (pro rok 1931 byl to § 5.), jehož označení se z té příčiny nově upravuje na "Podporování výstavnictví a pokusného stavebnictví po stránce technické a sledování technického pokroku v cizině". Označení § 5., tit. 1. (pro rok 1931 § 6.), které znělo "Státní výzkumné ústavy pro hydrologii a hydrotechniku", mění se na "Státní výzkumné ústavy hydrologický a hydrotechnický T. G. Masaryka", což jest označení přiléhavější. V titulu 5. odpadá § 6. státního rozpočtu pro rok 1931 znějící "Stavby vodních elektráren", ježto úvěr ten přešel podle zákona č. 50/1931 Sb. z. a n., o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil do vodohospodářského, fondu. V titulu 7. "Silnice a mosty" vypouští se dosavadní § 3. "Mechanická zařízení pro udržování státních silnic", neboť potřeba na tato zařízení preliminuje se nyní při titulu 7., § 1. "Udržování státních silnic a mostů" z důvodů věcných. Tím mění se i očíslování zbývajících paragrafů titulu 7. Dosavadní § 5. "Cestovné a stravné" má nyní jakožto § 4. nové označení "Všeobecné výdaje v oboru silnic a mostů" a shrnují se do něho všeobecné mimořádné výdaje silniční a mostní, jež nebylo lze v titulu 7. jinam zařaditi. Uvedeným zákonem č. 50/1931 Sb. z. a n., nastala nutnost nového uspořádání dosavadního titulu 8. "Vodní stavby", neboť bylo do něho zahrnouti i dosavadní titul 9. "Ředitelství pro stavbu vodních cest". Na místo dosavadního pak titulu 9. nastupuje nový titul 9. označený "Státní příděl státnímu fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil (vodohospodářský fond) podle § 6 zákona č. 50/1931 Sb. z. a n.". V titulu 10. "Plavebnictví" vypuštěn byl dosavadní § 3 "Loděnice v Komárně", ježto úvěru toho není již třeba. Tím změněno bylo i číselné označení dalšího paragrafu. V titulu 15. "Stavby budov a koupě realit pro potřeby civilní státní správy" vsunut byl nový § 2. "Předsednictvo ministerské rady", čímž nastalo přečíslování dalších paragrafů.

V příjmech kapitoly 14. "Ministerstvo veřejných prací" nastala změna v označení titulu 1., § 2. a sice dosavadní znění "Státní výzkumné ústavy pro hydrologii a hydrotechniku" nahrazeno bylo názvem "Státní výzkumné ústavy hydrologický a hydrotechnický T. G. Masaryka", v důsledku pak dříve již zmíněného zákona o státním vodohospodářském fondu nahrazeno bylo dosavadní znění titulu 9. "Ředitelství pro stavbu vodních cest" zněním "Státní příděl státnímu fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil (vodohospodářský fond) podle § 6 zákona č. 50/1931 Sb. z. a n.".

3. Ve výdajích kapitoly 21., titul 5. "Všeobecná pokladní správa". Do titulu 5., § 5. byla zařazena v důsledku ustanovení § 6., odst. 2., bod 1. zákona č. 49/1931 Sb. z. a n. nově položka 2. "Příspěvek státnímu fondu pro vodohospodářské meliorace (místo přirážky k pozemkové dani) podle zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n.". Dále do téhož paragrafu byly zařazeny další dvě nové položky, a to položka 6. "Na podpory z důvodu likvidace škod válečných a některých škod popřevratových podle vládního nařízení ze dne 3. července 1931, č. 106 Sb. z. a n." a položka 7. "Na podpory všeobecně užitečným korporacím". Konečně v §u 6. vypouštějí se úvěry dosavadní položky 4. "Vánoční příspěvek zaměstnancům státní správy" a 5. "Náklad na úpravu systemisace služebních míst", ježto náklad, který byl zařazen v roce 1931 v uvedených položkách, rozvržen jest pro rok 1932 do příslušných kapitol a zařazen v osobních výdajích příslušných správních odvětví, kam podle povahy patří.

V příjmech kapitoly 21. v titulu 3. pozměňují se v §u 1. dosavadní znění položky 13. a v §u 2. dosavadní znění položky 2. Položka 13., § 1. pro rok 1932 tedy zní: "Úroky z prodlení po odpočtu náhradních úroků z vrácených přímých daní, exekuční poplatky a pokuty" a položka 2., § 2. pak zní: "Úroky z prodlení a pokuty po odpočtu náhradních úroků z vrácené daně z obratu a přepychové". Změny ty byly provedeny, poněvadž výši náhradních úroků nelze rozpočtově limitovati se zřetelem k tomu, že povinnost platiti náhradní úroky je stanovena §§ 291 až 293 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. Kompensují se proto tyto příjmové položky s výdaji, které byly dosud zařazeny na náhradní úroky z vrácených přímých daní a na náhradní úroky z vrácené daně z obratu a daně přepychové, a proto se od preliminování těchto výdajů pro rok 1932 upouští. Dále v důsledku nové úpravy daně z piva zákonem č. 168/1930 Sb. z. a n. zařazena byla v titulu 3., § 4. samostatná položka 7. "Daň z piva". To se stalo jednak proto, aby bylo dosaženo přesné evidence o výnosu této daně a jednak poněvadž z této daně přikazují se značné příděly, jak patrno z rozpočtové skupiny III. Poznamenává se, že až dosud byl výnos této daně preliminován souhrnně se všeobecnou daní nápojovou. Také zákon č. 77/1931 Sb. z. a n. o dani z minerálních olejů si vyžádal nové úpravy této položky se zřetelem k tomu, že na výnosu této daně má podíl silniční fond. Konečně se poznamenává, že se ponechává v titulu 3., § 4. pro srovnání s rozpočtem na rok 1931 samostatná položka pro daň z vodní síly, ač celý výnos daně z vodní síly připadá fondům zřízeným zákony ze dne 27. března 1931, č. 49 a č. 50 Sb. z. a n. Položka tato v příštích rozpočtech odpadne.

1. V rozpočtovém schematu státních podniků jest pro rok 1932 otevřena nová položka "Odpisy" též v oddílu I. ad 2. "Výdaje správní", ad 3. "Výdaje všeobecné" a v oddílu IV. "Jiné výdaje", poněvadž odpisy se mohou vyskytovati také při těchto kategoriích výdajových.

2. Označení podniku "Československá pošta s poštovním úřadem šekovým" bylo nahrazeno označením "Československá pošta", ježto v podniku tom není již zahrnut poštovní úřad šekový, přeměněný v poštovní spořitelnu, která vlád. nař. č. 179/1930 Sb. z. a n. byla prohlášena za samostatný státní podnik nazvaný "Poštovní spořitelna". Rozpočet podniku "Československá pošta" jest zařazen v rozpočtové skupině II. jako § 4 a a rozpočet podniku "Poštovní spořitelna" jako § 4 b. V rozpočtu pro rok 1931 byl podnik "Československá pošta s poštovním úřadem šekovým" označen jako § 4.

3. V rozpočtu Československých státních drah byla provedena proti roku 1931 změna v tom směru, že 400 mil. Kč z výnosu daně přepravní ponechává se tomuto podniku na úhradu výdajů provozních, kdežto v roce 1931 částka ta byla mu původně ponechána na úhradu výdajů investičních, dále že investice podnikové na rozdíl proti roku 1931 se odkazují na úvěr a konečně, že v přehledu skupiny II. "Správa státních podniků" v odd. C. "Zjištění konečného přebytku (schodku)" otevřena byla nová kolona "Konečný schodek hrazený z vlastních prostředků podniku". Změny ty souvisejí se změnou dosavadního ustanovení odst. 3., čl. II. finančního zákona pro rok 1931 a budou proto podrobněji odůvodněny níže v oddíle B. všeobecné části důvodové zprávy.

Název skupiny nyní zní: "Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích". Změna ta byla provedena, poněvadž ve skupině této neuvádějí se nyní jen podíly samosprávných svazků a fondů. Pořadí položek dosavadní skupiny III. jest upraveno tak, aby odpovídalo pořadí obdobných položek příjmových kapitoly 21. Se zřetelem k nové úpravě přídělů z daně z obratu a z daně přepychové, jakož i z daně z piva zákonem č. 169/1930 Sb. z. a n. je upraveno i znění položky 3., která nyní zní "Příděly a úděly z daně z obratu a z daně přepychové" a na místo zrušené zemské dávky z piva byla vsunuta položka 5. "Příděly zemím z výnosu daně z piva". Dřívější položka 2. rozpočtu pro rok 1931 "školní příspěvek k poplatkovému ekvivalentu" jest v rozpočtu pro rok 1932 vypuštěna, poněvadž jde o zemskou přirážku vybíranou a odváděnou ve výši, jaké skutečně bylo v té které zemi dosaženo. Konečně do rozpočtové skupiny III. zařazují se nově pod B. "Podpory k řešení krise malých pivovarů" podle ustanovení § 19. zákona o dani z piva ze dne 27. listopadu 1930, č. 168 Sb. z. a n., a pod označením C. "Podíly státních fondů" dále podíly a rozpočty fondů zřízených zákony ze dne 27. března 1931, č. 49 a 50 Sb. z. a n.

Stejně jako forma státního rozpočtu jsou ustáleny též zásady finančního zákona. Proto také i osnova finančního zákona pro rok 1.932 v podstatě přebírá ustanovení finančního zákona pro rok 1931 a provádí v nich mimo změny stylistické jen ty změny obsahové, které jsou nezbytně nutné. Závažnější změny obsahové provedeny byly pouze tyto:

V čl. II., odst. 1. byla vsunuta v poslední větě za slova "tímto zákonem" slova "nebo v připojeném státním rozpočtu", aby bylo také již přímo z textu zákona patrno, že rozpočtové hospodaření státních podniků má se říditi nejen finančním zákonem, nýbrž též i státním rozpočtem, který jako příloha finančního zákona tvoří jeho součást. Doplnění to bylo vyvoláno zejména ustanovením odst. 1., § 38 zákona č. 143/1930 Sb. z. a n. o poštovní spořitelně.

V čl. II., odst. 3. ponechává se vzhledem k poklesu přepravních příjmů způsobenému nepříznivými poměry dopravními Československým státním drahám z výnosu přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách částka 400 mil. Kč k částečné úhradě výdajů provozních na rozdíl od ustanovení odst. 3., čl. II. finančního zákona pro rok 1931, kterým byla železničnímu podniku ponechána stejná částka k úhradě výdajů investičních. Avšak toto ustanovení finančního zákona pro rok 1931 bylo pozměněno zákonem č. 35/1931 Sb. z. a n. o státní zápůjčce investiční tak, že této částky lze použíti ve prospěch provozního výsledku Československých státních drah roku 1931, a to buď zcela nebo z části podle skutečné potřeby. Kdyby pak ani tímto způsobem nebylo možno v roce 1932 uhraditi zcela provozní výdaje železničního podniku, zmocňuje se ministr železnic, aby uhradil konečný schodek až do výše 45,862.760 Kč z vlastních prostředků železničního, podniku, a to použitím části dotace odpisového účtu, nespotřebované v roce 1932 na výdaje obnovovací. Toto opatření jest v podstatě převodem ztráty do příštích správních období, až ji bude možno uhraditi z výtěžků provozních. Pro případ pak, že by čsl. státní dráhy nemohly v roce 1932 uhraditi zcela své provozní výdaje ani shora uvedenými opatřeními, mohou býti další nezbytně nutné prostředky opatřeny úvěrovou operací. Kdyby se však hospodářské poměry zlepšily, takže by nebylo zapotřebí celé částky 400 mil. Kč na úhradu výdajů provozních, má se použíti zbytku na úhradu rozpočtených výdajů investičních, pro které nebylo by pak nutno opatřovati podle čl. XV., odst. 1., lit. b) celou částku 400 mil. Kč úvěrovou operací.

V čl. III. vypouští se dosavadní ustanovení odst. 4., poněvadž náklad potřebný v roce 1932 na výstroj vozidel tlakovou brzdou nemá býti hrazen z vlastních prostředků, po případě z pokladních hotovostí podniku jako v roce 1931.

V čl. XIV. bod c) zmocnění ministra financí k převzetí záruk se rozšiřuje na 100 mil. Kč pro případ, že by vzhledem k hospodářské situaci dosavadní výše nestačila.

V témže článku mění se ustanovení bodu d) v tom směru, že na účast státu na elektrických podnicích se může použíti nejen zbytku splátek zápůjčky (i s úroky), kterou poskytl stát Ústředním elektrárnám, akc. společnosti v Praze, nýbrž možno pro ten účel podle tohoto odstavce opatřiti ještě další prostředky až do výše 60 mil Kč úvěrovou operací. Tohoto zmocnění je zapotřebí, poněvadž bude pravděpodobně nutno v roce 1932 rozšířiti účast na elektrických podnicích v takové míře, že prostředky rozpočtené by na takovou akci nestačily.

Konečně v témže článku dosavadní ustanovení bodu e) se vypouští, ježto ho není již zapotřebí. Na jeho místo se však vkládá nové ustanovení, kterým se ministr financí zmocňuje, aby opatřil úvěrovou operací k čelení nezaměstnanosti peníz až do výše 300 mil. Kč. Tímto ustanovením řeší se otázka úhrady vyšších, tj. mimořádných výdajů na péči o nezaměstnané. Tyto vyšší výdaje nutno považovati v dnešní všeobecné hospodářské krisi za úkaz mimořádný a přechodný a nelze jejich skutečnou výši toho času odhadnouti. Z důvodu toho zařazuje se do kap. 17., tit. 5., § 4. "Péče o nezaměstnané" pro rok 1932 na provádění zákona č. 267/1921 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, ve znění novely č. 74/1930 Sb. z. a n. a pro akce směřující k čelení nezaměstnanosti vůbec stejná částka, jako byla rozpočtena pro rok 1931, a úhrada výdajů vyšších vyvolaných mimořádnými hospodářskými poměry má býti opatřena, pokud nebudou rozpočtové prostředky stačiti, úvěrovou operací.

V čl. XV. zmocnění ministra financí k opatření peněz na podnikové investice rozšířeno pro rok 1932 též na Československou poštu, na Československé státní dráhy a na Státní lesy a statky, při těchto však jen pokud jde o jejich pravidelné investice, neboť zmocnění k opatření peněz na zaplacení nemovitého majetku, převzatého při provádění pozemkové reformy, bylo dáno také již v letech 1931 a 1930.

Při Československé poště jest částky 25 mil. Kč třeba na dálkovou kabelisaci a na rozšíření a zlepšení místních telefonních sítí.

Zmocnění k opatření peněz potřebných na investice železničního podniku až do výše 400 mil. Kč [odst. 1., bod b)] jest zapotřebí, poněvadž částka 400 mil. Kč z výnosu přepravní daně se mu ponechává podle čl. II., odst. 3. na úhradu výdajů provozních. Pokud by snad nebyly spotřebovány úplně částky přidělené Čsl. státním drahám ze státní investiční zápůjčky (zákon č. 35/1931 Sb. z. a n.) na úhradu investic v roce 1931, použije se zbytku ve smyslu ustanovení § 5 cit. zákona k částečné úhradě investic v roce 1932.

K zmocnění pak opatřiti prostředky na úhradu investic Státních lesů a statků [čl. XV. bod ch)] se poznamenává, že částky 250 mil. Kč jest zapotřebí na splátky za nemovitý majetek převzatý při provádění pozemkové reformy, a další částky okrouhle 18 mil. Kč bude třeba na ostatní, tj. pravidelné investice tohoto podniku. Částka ta odpovídá nejnutnějším potřebám podniku a jest nižší, než byla rozpočtena v roce 1931.

V čl. XVI., odst. 1., bod 1. zvyšuje se úhrnná částka, do které až může ministr financí zcizovati nemovitý majetek státní z dosavadních 5 mil. Kč na 6 mil. Kč. Zvýšení této hranice jest zapotřebí z praktických důvodů, aby Národní shromáždění nebylo nuceno zabývati se případy zcizování nemovitostí menší ceny, kdyby hranice 5 mil. Kč byla dosažena. Dále v témže odstavci věta "je-li odhadní cena zcizované jednotlivé nemovitosti nižší než 1,000.000 Kč" se nahrazuje větou "nepřevyšuje-li odhadní cena zcizovaných nemovitostí v jednotlivém případu 1,000.000 Kč". Jednotlivý případ jest pak dán jedním právním aktem (smlouvou), kterým se nemovitost zcizuje. Tím budou odstraněny pochybnosti, které vznikly z pojmu "jednotlivá nemovitost".

V čl. XX. vypouští se pro rok 1932 ustanovení druhé věty odst. 3. (zmocnění ministra financí k úvěrovým operacím), poněvadž za nynějších nepříznivých hospodářských poměrů nelze podnikati akce tohoto druhu na úvěr, obzvláště když již jiná nezbytná úvěrová zmocnění pro rok 1932 dosahují značné výše.

Konečně v čl. XXI., odst. 1, zaměňují se slova "jest další výnos z daní těch odvésti" za slova "může býti další výnos daní těch odveden". Tím stává se dotování fondu zřízeného čl. XVII. fin. zák. pro rok 1927 z daní uvedených v odst. 1., čl. XXI. pouze fakultativní a závislé na tom, zda nebude zapotřebí při případném poklesu příjmů státních vyššího výnosu těchto daní k úhradě běžných výdajů administrativních.

Ostatní změny provedené v ustanoveních finančního zákona pro rok 1932 proti finančnímu zákonu pro rok 1931 jsou pouze formální a stylistické a nedotýkají se celkem obsahově dosavadních norem a proto je v důvodové zprávě uváděti a odůvodňovati netřeba.

V rozpočtu pro rok 1931 bylo nutno opustiti stabilitu státních výdajů hájenou úporně po pětiletí 1926 - 1930. Zvýšení výdajů v roce 1931, jevící se jako nové zatížení státní pokladny, činilo kolem 600 mil. Kč a plynulo z mimořádných potřeb, jež vznikly z naléhavého plnění nových a velkých úkolů. Byly to z velké části výdaje, které přes to, že se již projevovaly první symptomy nastávající hospodářské krise, nemohly býti odvráceny, ježto se opíraly jednak o nároky spočívající v mezinárodních ujednáních (definitivní úprava našich závazků vůči cizině důsledkem mírových smluv a z osvobozovací akce), jednak staly se nutnými vzhledem k hospodářské krisi. Sem náleží zvýšení potřeby důsledkem úpravy gentského systému a zvýšení podpory nezaměstnaným. Jako úbytek na straně příjmů náleží sem rozšíření dovozních listů provedené zákonem ze dne 5. června 1930, č. 73 Sb. z. a n. Účelem tohoto opatření bylo zmírniti důsledky krise některých oborů zemědělské výroby.

Kromě toho spadají do období 1931 četná nová vydání z opatření, jež se již po léta připravovala a v tomto roce právě dosáhla zákonné úpravy. Sem náleží zvláště nová vydání daná úpravou pensí staropensistům, zavedením vánočního příspěvku státním zaměstnancům, novým zákonem o podpoře stavebního ruchu atd.

Do roku 1931 spadá také periodicky po tříletí nastupující resystemisace míst státních zaměstnanců.

Toto zvýšené vydání mohlo dojíti úhrady také ve vyšších příjmech důsledkem částečného uvolnění příjmových reserv z rozpočtů předchozích. Použití těchto příjmových reserv stalo se však již s náležitým zřetelem na budoucí pokles příjmů důsledkem nastávající světové deprese.

Mohl-li rozpočet prorok 1931 býti ještě rozpočtem období stojícího na rozhraní krise, v němž příjmy hlavně, pokud jde o přímé daně, se opírají částečně ještě o poměrně příznivý stav hospodářství v roce 1930, kdežto vydání nesou již první znaky depresivního hospodářského stavu, musí rozpočet pro rok 1932 již do všech důsledků počítati s nepříznivým stavem hospodářství a přizpůsobiti vydání pokračujícímu poklesu příjmů.

Finanční správa stojí zde před problémem obdobným situaci po roce 1922 v době podeflační. Bylo-li však tehdy příčiny cenového přelomu hledati v první řadě v hospodářství domácím, zasáhla v hospodářství naše nyní vlna hospodářské deprese světové tím tíživěji, čím všeobecnějším a neústupnějším zjevem se stává. Nechtějíce se zabývati příčinami této krise, musíme na tomto místě vzíti v úvahu její důsledky. Pro veřejné hospodářství projevuje se stejně jako ve výše zmíněném období podeflačním, pokračujícím cenovým poklesem, který jest provázen krisí průmyslovou a obchodní a ostatními ji sledujícími zjevy. Příjmy veřejného hospodářství se snižují, a vydání, jež se stávají tíživějšími, mají tendenci vzestupnou, neméně také důsledkem opatření, směřujících k zmírnění krise.

Zjednati za této situace rozpočtovou rovnováhu jest těžkým problémem, ježto vydání, opírající se namnoze o zákonné nároky, lze jen zvolna přizpůsobiti pokleslým příjmům. Největší úspornost ve státním hospodářství jest sice nejtěžší, ale nejúčinnější cestou k vyrovnání porušené rovnováhy. Tato cesta byla nastoupena ostatně již letos, jakmile z příjmových výsledků za první měsíce roku 1931 bylo zřejmo, že rychle pokračující proces sestupu hospodářské prosperity jeví své důsledky ve státních příjmech. Poněvadž nastalý pokles příjmů v tomto roce činil pochybným, že bude dosaženo prelimináře příjmů podle rozpočtu, přikročeno bylo ihned k úsporným opatřením ve výdajovém hospodářství státním, jimiž docíleno bylo snížení vydání proti rozpočtu pro rok 1931 o 185,2 mil. Kč, nečítajíc v to úsporu důsledkem Hooverovy akce, jejíž finanční význam pro náš stát jest hodnocen dále.

Docíliti rozpočtové rovnováhy pro rok 1932 jest úkolem tím těžším, že při sdělávání rozpočtu bylo nutno počítati s novými výdaji zvýšenými proti roku 1931 téměř o 400 mil. Kč. Z těchto vydání dlužno uvésti zvláště zvýšenou potřebu na osobních výdajích podle platových zákonů, na soudcovských odměnách, na odpočivných a zaopatřovacích platech, na udržování státních silnic a mostů, na sociálních opatřeních, na příspěvku státnímu fondu pro vodohospodářské meliorace, na zřízení, budování, opravy a zařízení škol národních a příspěvky k témuž účelu, na podpory z důvodu likvidace škod válečných a některých škod popřevratových a některé nové výdaje ve státním dluhu. Při zvýšených osobních vydáních podle platových zákonů nebylo ani přihlédnuto k obdobnému vzestupu těchto vydání u státních podniků, jevícímu se ve zmenšení příjmů z nich.

Vzhledem k tomuto tlaků nových výdajů nad výši správních výdajů rozpočtu pro rok 1931 musely býti provedeny úspory téměř ve všech položkách rozpočtových, takže bylo možno rozpočet výdajů pro rok 1932 ještě snížiti o 519,8 mil. Kč proti roku 1931.

Zvláště musila býti snížena osobní vydání na aktivních platech zvýšením interkaláře průměrně ze 2% na 5%. Snížení toho, jakož i snížení nákladu na odpočivné platy bude nutno dosáhnouti pronikavými úspornými opatřeními personálními.

U platů stálých a přidělených zaměstnanců resultuje tudíž snížení výdajů o 70,7 mil. Kč proti roku 1931 jako důsledek kompensace zvýšených výdajů s provedenými úsporami. Stejným způsobem se snižují výdaje na odpočivných a zaopatřovacích platech o 51,2 mil. Kč. Také u příspěvků státní správy na úhradu státního dluhu resultují snížené výdaje o 138,2 mil. Kč, ježto mohlo býti počítáno s úsporou na úrocích a úmoru ze zahraničních dluhů, jichž dotýkají se moratorní opatření Hooverovy akce. Úspora z této akce pro Československý stát plynoucí činí celkem 232 mil. Kč, jež přichází polovicí k dobru hospodářského období 1931 za druhé jeho pololetí a polovicí k dobru roku 1932 za první jeho pololetí. Poněvadž však ve službě státního dluhu vznikly jednak další úspory, jednak nové výdaje, vyplývá pro rozpočet státního dluhu shora uvedené snížení.

Zvýšení i snížení výdajů nad 1 mil. Kč se tu detailně rozvádí.

Výdaje nové a zvýšené proti roku 1931 nejméně o 1 mil. Kč:

Výdaje snížené proti roku 1931 nejméně o 1 mil. Kč:

Efektivní snížení rozpočtu pro rok 1932 u srovnání s rozpočtem pro rok 1931 o 519,8 mil. Kč je za daných poměrů velmi značné, neboť nejen že odčiňuje zvýšení z roku 1931, nýbrž dokonce i snižuje výdaje pod cifru roku 1930. Uvážíme-li, že pro rok 1932 bylo nutno počítati s vydáními vzrostlými proti roku 1931 o dalších téměř 400 mil. Kč, znamená výše uvedené efektivní snížení ve skutečnosti snížení výdajového břemene o více než 900 mil. Kč.

Vzhledem k dnešní hospodářské situaci jest však břemeno výdajů státních stále ještě značně vysoké a bude nutno na cestě snižování výdajů státní správy dále pokračovati. Úkol ten bude dále bohdá již snadnější, když bylo docíleno pro rok 1932 aspoň přelomu příkře vzestupné linie vydání na linii pozvolně sestupující.