1406/VIII.
Odpověď
ministra veřejných prací a
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců Stejskala, Šeby a druhů
o provádění zamýšlených nutných staveb silničních, melioračních a vodocestných v r. 1931 (tisk 893/XXII.).
:1. Práce meliorační a vodocestné.
Ministerstvu zemědělství je známa potřeba vodohospodářských meliorací v kraji královéhradeckém a působí k tomu, aby stavby ty byly co nejdříve uskutečněny. Nutno však poukázati na okolnost, že práce meliorační neprovádí stát jako stavebník, nýbrž hlavně vodní družstva, od kterých vychází při tom iniciativa. Ministerstvo zemědělství podporuje stavbu ty ze státního fondu pro vodohospodářské meliorace.
K jednotlivým podnikům uvedeným v interpelaci uvádí se toto:
Vodnímu družstvu v Sedlici dostalo se od ministerstva zemědělství 35/25%ního státního příspěvku, na který bylo již vyplaceno 110.000 Kč. Ministerstvo zemědělství má podle postupu stavby za to, že bude letos dokončena.
Vodnímu družstvu v Černilově udělilo ministerstvo zemědělství již vynesením ze dne 21. dubna 1931, č. j. 19.063, souhlas k neprodlenému zahájení rekonstrukčních prací na úpravách potočních a uvolnilo mu k tomu účelu u Zemské banky v Praze částku 200.000 Kč. Citovaným vynesením upozornilo ministerstvo zemědělství dále vodní družstvo, že je nutno předložiti subvenčním úřadům k schválení vodoprávně zajištěný projekt na odvodnění dalších, dodatečně přihlášených pozemků ve výměře, 114 ha.
Na stavbu melioračního podniku vodního družstva v Urbanicích povolilo ministerstvo zemědělství 35/25%ní státní příspěvek a schválilo již vynesením ze dne 21. dubna 1931, č. j. 46.790, zadání jeho stavby a zadání dodávky trativodných trubek. Není proto překážek, aby se stavbou bylo neprodleně započato.
V Bříze provádí se stavba melioračního podniku místního vodního družstva za podpory ministerstva zemědělství. O dalším melioračním projektu nebyla ministerstvu zemědělství dosud podána zpráva.
Projekt vodního družstva v Malšovicích projednán byl již vodoprávně, nebyl však dosud předložen úřadům subvenčním k schválení a povolení příspěvků.
Projekt vodního družstva v Slezském Předměstí, IV. část projednává se vodoprávně. Úřadům subvenčním předložen dosud nebyl.
Regulačně meliorační projekt II. vodního družstva v Libišanech - Praskačce byl dne 15. dubna revidován zástupci zemského úřadu v Praze a ministerstvo zemědělství očekává předložení projektu přepracovaného podle pokynu revisní komise.
Pokud jde o vlastní práce vodocestné, provádí se na Královéhradecku z větších prací úprava Labe a stavba mostu v Jaroměři, úprava Labe v trati Semonice - Rasoška a úprava Labe a stavba zdymadla ve Smiřicích.
B. Práce na státních silnicích.
Povrchové úpravy státní silnice poděbradsko-náchodské budou letos provedeny na řad silničního fondu. Trať v km 118.4 - 120 bude převálcována. Přeložka jmenované státní silnice je ve stadiu přípravných prací.
C. Práce na Silnicích okresních.
Ministerstvo veřejných prací povolilo v červnu t. r. okresu Hradec Králové ze silničního fondu příspěvek v největší částce 1,270.000 Kč k zlepšení několika úseků okresní silnice Kukleny - Krásnice, Třebechovice - Býště a Nechanice - Dobřenice o rozpočteném nákladu 2,540.000 Kč.
Vzhledem k tomuto značnému příspěvku nelze zatím uvažovati o povolení dalšího příspěvku na válcování okresních silnic Hradec Králové - Pardubice a Mechanice - Těchlovice.
Na stavbu silnice Těchlovice - Libčany byl ministerstvem veřejných prací již povolen 50% státní příspěvek, nejvíce však 135.000 Kč.
Uskutečnění stavby mostu přes řeku Orlici na nové silnici z Malšovic do Slezského Předměstí nespadá v obor působnosti ministerstva veřejných prací. Toto ministerstvo mohlo by se stavbou řečeného mostu se zabývati jen v případě, že by stavebník (patrně okres neb zúčastněné obce) zažádal o povolení státního příspěvku. Roku 1929 byla ministerstvu veřejných prací sice podobná žádost předložena, musela však býti vrácena k doplnění.
V Praze, 20. srpna 1931.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
Ministr zemědělství:
Bradáč v. r.
1406/IX.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců Václava Sladkého, Josefa Knejzlíka a druhů
o urychleném provádění regulačních prací na Ostravsku (tisk 809/IX.).
Po dohodě s ministerstvem zemědělství sděluji na předmětnou interpelaci toto:
"Odtokové poměry na Odře, zejména v pánvi ostravské zhoršily se v poslední době vlivem dolování do té míry, že se stala nezbytnou urychlená soustavná úprava řeky Odry na Ostravsku.
Ministerstvo veřejných prací pořídilo příslušné projekty a provedlo dne 24. února 1951 informativní řízení o projektu této soustavné úpravy Odry pod ústím Opavice až do Bohumína. Řízení prokázalo účelnost projektovaných prací a připravují se tudíž detailní projekty úprav Odry, jež budou vbrzku též vypsány a zadány, ježto právě schváleným zákonem o státním fondu budou i příslušné, dosud scházející finanční prostředky po ruce. Přípravné práce, jako sondování, jsou již v chodu.
Provedením soustavných úprav bude vyhověno požadavkům v interpelaci uvedeným a zlepší se vydatně dosavadní nepříznivé poměru. Dalšího vydatného zlepšení docílí se zřízením údolních přehrad v horním povodí Odry a jejich přítoků. Na příslušných projektech se s urychlením pracuje a po jich přípravě bude provedeno příslušné řízení a stavby budou postupně zadávány.
Na Odře nad soutokem s Opavicí bulo v kompetenci ministerstva zemědělství započato koncem r. 1930 s prováděním dílčí úpravy ve Vyškovicích v délce 1.26 km, jejíž schválený rozpočet činí 1.500.000 Kč.
Pro obvod Velké Ostravy byl právě vypracován na podkladě výsledku informativního jednání se zájemníky ze dne 11. února 1931 projekt, obsahující nejnutnější práce na Odře v trati od železničního mostu Svinov - Mor. Ostrava u Nové Vsi až po Zábřeh n./Odrou, rozpočtený obnosem 1,800.000 Kč.
Projekt bude v nejbližší době úředně projednán a přikročí se k jeho provedení.
Pravobřežní inundační hráz Odry na ochranu Mor. Ostravy, od tělesa dráhy Svinov - Mor. Ostrava až k silnici pod Zábřehem, je v tomto regulačním projektu rovněž již vyřešena co do svého umístění, takže po vymezení výšky hráze v dohodě se státním hydrologickým ústavem v Praze bude samostatný projekt i rozpočet hráze ještě letošního roku vypracován a k provedení připraven.
Rovněž pracuje se na podrobném projektu úpravy vyústní trati řeky Opavice, jenž bude v brzké době dokončen a projednán pro započetí stavby."
V Praze, dne 4. září 1931.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
1406/X. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a
ministra financí
na interpelaci poslanců dr. Hanreicha, Nitsche, Matznera a druhů,
že peněžní ústavy jsou zbytečně obtěžovány za to, jak píší zkratku korunové měny (tisk 1210/XI.).
Zkratka "Kč" pro korunu československou je stanovena §em 5. zákona ze dne 10. dubna 1919, č. 187 Sb. z. a n., a to v původním znění i v úředním překladu jednotně, takže pro jakoukoliv úchylku od tohoto označení není vůbec zákonného důvodu. Úřady, které požadují, aby bylo užíváno této zkratky, nejednají tedy svévolně, nýbrž plní jen ustanovení zákona.
Jazyková stránka je podrobně vylíčena v odpovědi předsedy vlády na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů o používání písmem "č" a "v" za "tsch" a "w" v němčině (tisk 620/V. posl. sněm.), na jejíž vývody se odvoláváme.
V Praze, dne 27. srpna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
Ministr financí:
Dr. Trapl v. r.
1406/XI. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů,
že okresní úřady ve Frývaldově a Krnově svévolně zakázaly řečniti říšskému Němci Richardu Plewigovi z Nisy (tisk 1240/XIV.).
Okresní úřady ve Frývaldově a v Krnově nepovolily, aby říšskoněmecky příslušník Richard Plewig z Nisy vystupoval jako řečník na veřejných schůzích, pořádaných ve dnech 9. a 10. května 1931 německou stranou národní a "sudetskoněmeckým" zemědělským svazem v obci Javorníku - Vsi a Třemešné, poněvadž podle zkušeností dosud získaných a podle okolností konkrétního případu měly odůvodněnou obavu, že by projevy tohoto řečníka mohly ohroziti veřejný klid a pořádek.
Politické úřady jsou za klid a pořádek v okrese odpovědny a mají proto právo i povinnost činiti opatření, jež považují za nutná k jeho zajištění.
Proti těmto výměrům okresních úřadů, res. proti omezující části těchto výměrů, nebylo ostatně podáno odvolání, takže pořadatelé se sami vzdali práva, aby odůvodněnost postupu příslušných okresních úřadů byla v instančním pořadí přezkoumána.
Nemám tedy důvodu činiti opatření v interpelaci žádaná.
V Praze, dne 6. září 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1406/XII. (původní znění).
Odpověď
ministra zahraničních věcí
na interpelaci poslance dr. Luschky a druhů
o urážlivém projevu pana vyslance Československé republiky v Paříži Osuského na sjezdu býv. francouzských bojovníků na frontě dne 7. června t. r. (tisk 1305/XVI.).
Dne 7. června 1931 konal se v Joigny sjezd župní federace býv. francouzských bojovníků, na který byl pozván i vyslanec Osuský. Jako jiní hosté učinil i vyslanec na sjezdu projev; tímto projevem ocenil význam míru a svobody národů. - Ve svém projevu pravil vyslanec Osuský, že "někteří z našich bývalých protivníků usilují o to, aby se očistili z odpovědnosti za strašlivou válku z r. 1914, že je chápeme, že je však nemyslitelno, aby odmítali onu zodpovědnost tak, že by ji svalovali na nás." Pan vyslanec Osuský na dotaz ministerstva zahraničních věcí zdůrazňuje, že v této souvislosti a v tomto smyslu nutno rozuměti obratu, který interpelace uvádí: "Nechtějí-li naši bývalí nepřátelé býti hrdiny zločinu, nechceme býti mučedníky omylu."
Pro mír a sblížení národů vyzněla i resoluce, která byla na sjezdu přijata, a kterou účastníci sjezdu vyslovili svou lásku k míru a přiznání se ke každé politice, směřující k sblížení národů. Text resoluce, z níž je vidět celý duch oné manifestace, zní doslovně takto:
"Členové yonnské Národní Jednoty bývalých bojovníků zdůraznivše za přítomnosti J. E. pana Osuského, ministra Československa, svou lásku k míru a své přiznání ke každé politice, směřující ke sblížení národů, projevují slavnostně svou úctu k oněm mužům dobré vůle, kteří toto dílo sledují s horoucí vírou a statečnou vytrvalostí; vyjadřují obzvláště své sympatie presidentovi Masarykovi a ministru Benešovi, vynikajícím to státníkům; počítají se spoluprací Francie a Malé Dohody na odstranění každého risika konfliktu ve Střední Evropě a pro uskutečnění hospodářské dohody, která je první etapou sblížení národů, a pro období zdaru Československa a Francie. Ze srdce si přejí příchodu evropské unie."
Nelze tudíž v projevu vyslance Osuského spatřovati urážku německého národa, ani překročení mezí mezinárodní zdvořilosti.
V Praze, dne 3. září 1931.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Eduard Beneš v. r.
1406/XIII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. Sterna a soudruhů
o neslýchaném chování šumperské státní policie při zatčení poslance Hadka (tisk 1130/VIII.).
Při pátrání po letácích protizákonného obsahu zadržel orgán policejního komisařství v Šumperku dne 18. února 1931 neznámého muže s balíkem a aktovkou plnou tiskopisů a vyzval ho, aby prokázal, co nese. Zadržený, aniž se legitimoval jako poslanec, otevřel aktovku, v níž bezpečnostní orgán zjistil závadné letáky. Z důvodu toho předvedl muže na policejní komisařství.
Když správce policejního komisařství zjistil, že obsah části tiskopisů zakládá skutkovou podstatu trestného činu, prohlásil muže, v němž zjistil poslance Hadka, s udáním důvodů za zatčena, poněvadž byl dopaden při trestném činu samém. Téhož dne byl poslanec Hadek dodán do vazby okresního soudu v Šumperku a učiněno na něho trestní oznámení dle § 15, č. 2 a 3 zákona na ochranu republiky.
Tvrzení interpelace, že s poslancem Hadkem nebyl sepsán žádný zápis, je pravdivé potud, že zatčený ihned při výslechu prohlásil, že zásadně nebude nic podepisovati a vypovídati, takže policejní komisařství mohlo o zadržených věcech poříditi pouze záznam. Závadné věci byly odevzdány s trestním oznámením okresnímu soudu v Šumperku, věci nezávadné byly pak poslanci Hadkovi k jeho dožádání vydány všechny ve stavu a počtu, jak mu byly odebrány.
Další tvrzení interpelace, že policie se snažila podvrženým materiálem zkonstruovati zločin podle § 1513 zákona na ochranu republiky, a že poslanec Hadek z obvinění toho byl při přelíčení v Olomouci osvobozen, jest vyvráceno provedeným šetřením, jakož i rozsudkem krajského soudu v Olomouci ze dne 11. dubna 1931, č. T K VII. 398/31.
Za tohoto stavu není důvodu k opatřením v interpelaci žádaným.
Zodpovědění interpelace převzal jsem sám, poněvadž přednesené stížnosti se týkají výhradně postupu policejních orgánů.
V Praze, dne 51. srpna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1406/XIV. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců H. Simma, inž. R. Junga a druhů
o systemisaci místa pedela na Karlově universitě (tisk 973/IV.).
Místo pedela na bohoslovecké fakultě Karlovy university jest systemisováno v II. platové stupnici zřízenecké, jako všechna ostatní místa pedelů universitních. Z vypsaného konkursu, uveřejněného v č. 74. Úředního listu republiky Československé jest patrno, že od uchazečů požaduje se pouze částečné vzdělání gymnasijní, neboť povaha obsazovaného místa vyžaduje, aby byla dána přednost uchazeči, který by prokázal určité rudimentární předběžné vzdělání v jazyce latinském.
Maturitní zkouška na střední škole mezi konkursními podmínkami uvedena nebyla a postrádají tudíž vývody interpelace po této stránce věcného podkladu.
V Praze, dne 24. června 1931.
Ministr školství národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
1406/XV. (původní znění).
Od pověst
ministra železnic
na interpelaci posl. dr. F. Hassolda a druhů
o peněžní sbírce plzeňského ředitelství státních drah (tisk 1060/IV).
Peněžní sbírky k různým podpůrným a dobročinným účelům se konaly u ředitelství státních drah v Plzni i u jednotlivých služeben jeho obvodu každoročně.
Vzrůstající nezaměstnanost na podzim minulého roku dala vzniknouti myšlence obrátiti zřetel železničních zaměstnanců v prvé řadě k podpoře nezaměstnaných a zároveň zvýšiti výhodu dříve neorganisované dobročinnosti soustředěním a usměrněním sběrací akce.
Ředitelství státních drah v Plzni doporučilo proto zvláštním oběžníkem svým služebnám, aby při výplatě vánočního příspěvku upozornily zaměstnance, aby pamatovali dobrovolným příspěvkem na podporu nezaměstnaných a jiných - jak bylo v oběžníku výslovně řečeno - podpůrných akcí. O nějakém nátlaku či nucených srážkách není nic známo a nebyly v tomto směru předneseny ani stížnosti. V oběžníku bylo výslovně zdůrazněno, že každá služebna, která ke sbírce významněji přispěje, má možnost navrhnouti, kterým korporacím by bylo třeba uděliti podporu. Bylo také předem oznámeno, že výsledek sbírky bude uveřejněn v tisku s udáním účelu, na který byly příspěvky věnovány.
Výtěžek sbírky, pokud nebyla projevena zvláštní přání o jeho použití, byl rozdělen za účasti zástupce okrskového výboru důvěrníků železničních zaměstnanců. Nezaměstnaným z řad železničních zaměstnanců dostalo se 43.100 Kč, nezaměstnaným vůbec 24.506.50 Kč, okresním péčím o mládež 5380 Kč a jiným dobročinným účelům 22.349.85 Kč.
Podrobný výsledek sběrací akce byl zaměstnancům oznámen taktéž zvláštním oběžníkem a širšímu obecenstvu ve výtahu tiskem.
Úředním vyšetřováním bylo prokázáno, že v daném případě šlo o dobrovolnou sbírku; jejíž výnos vlastně rozdělili, pokud byl o rozdělení projeven zvláštní zájem, přispívatelé sami. Nelze tvrditi, že by sběrací akce byla sledovala cíle, jež jí podkládá interpelace, a že z ní bylo použito peněz, poskytnutých zaměstnanci německé národnosti, k účelům, s nimiž by snad nesouhlasili. Právě tak, jako zaměstnanci národnosti německé a české projevili přispěním ke zdaru sbírky stejně ušlechtilé snahy, dostalo se i dobročinným účelům podílu z jejího výnosu bez zřetele na národní příslušnost.
Za tohoto stavu věci není příčiny k zakročení.
V Praze, dne 9. září 1931.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.
1406/XVI. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Hokky a druhů
o jednotné zkoušce advokátní a soudcovské v jazyku maďarském (tisk 938/III.).
Předpisy o jednotné zkoušce soudcovské a advokátní (zák. čl. LIII./1913) platí nyní pouze pro zkoušky advokátní.
Zkoušky soudcovské se konají se zřetelem na § 2 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 270 Sb. z. a n., kterým se upravují poměry v soudnictví na území bývalého státu uherského (ve znění § 209 platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.) podle bývalých předpisů rakouských (zákon o organisaci soudů ze dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z.). Pro tyto zkoušky platí ustanovení článku 69 jaz. nařízení ze dne 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a n.
Jazyková stránka advokátních zkoušek je upravena ustanovením § 2 zák. čl. LIII./1913 a nařízeními ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 4. ledna 1919, č. 5/1919 (Úradné noviny ze dne 8. ledna 1919) a ze dne 19. června 1923, č. 6577 pres. (Úradné noviny ze dne 23. června 1923). Podle § 2 cit. zák. článku LIII./1913 ve znění zákona ze dne 25. července 1919, č. 449 Sb. z. a n., o zákonné ochraně Československé republiky má se zkouška konati jazykem československým. Nařízení ministra s plnou moci pro správu Slovenska ze dne 4. ledna 1919 připustilo v § 4 na výslovnou žádost kandidátovu otázky a odpovědi v jazyku maďarském. Výjimka tato byla zrušena nařízením ze dne 19. června 1923, podle jehož § 4 se zkouška koná jazykem státním.
Článek 69 jaz. nařízení č. 12/1926 Sb. z. a n. se netýká zkoušek advokátních. Zkušební jazyk při advokátních zkouškách bude upraven zvláštními předpisy při příležitosti nové úpravy advokátních zkoušek, která se připravuje v souvislosti s novým advokátním řádem.,
V Praze, dne 20. srpna 1931.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.