Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	4. zasedání.

1394.

Interpelace:

I. posl. inž. Kalliny a druhů min. spravedlnosti o neuvěřitelných poměrech u bratislavských soudů,

II. posl. inž. Kalliny a druhů min. národní obrany, že ročníky odvedené v letech 1920-1923 jsou poškozovány povoláváním ke cvičením ve zbrani,

III. posl. inž. Kalliny a druhů min. financí, že panu Florianu Iserovi, obchodníku z Mědence č. 170 byly proti právu zabaveny cizí peníze,

IV. posl. Barši a soudr. min. sociální péče, že nájemce statku Fr. Frištenský v Lužici u Šternberka vhání dělnické rodiny do bídy a zoufalství,

V. posl. K. Procházky a soudr. min. vnitra o případu dělníka Gustava Essera z Bohosudova,

VI. posl. dra Sterna a soudr. min. vnitra a min. školství a nár. osvěty o zákazu schůze proletářských volnomyšlenkářů,

VII. posl. dra Jabloniczkého a druhů min. školství a pár, osvěty dru Ivanu Dérerovi o neudržitelných poměrech na bratislavském maďarském ústavu pro vzdělání učitelů,

VIII. posl. dra Jabloniczkého a druhů min. spravedlnosti o soustavném, nezákonném zabavování slovenského úředního týdeníku krajinské křesťansko-sociální strany ťVôľa ľuduŤ,

IX. posl. Františka Seidla, Rudolfa Chalupy, Rudolfa Tayerle a soudruhů ministru financí o obsazování volných míst získaných definitivní systemisací v obvodu Generálního finančního ředitelství v Bratislavi,

X. posl. Seidla, Hummelhanse, Tayerle a soudr. min. národní obrany o náhradě za inspekční služby civilních zaměstnanců vojenské správy,

XI. posl. Seidla, Rudolfa Chalupy, Rudolfa Tayerle a soudruhů ministru pošt a telegrafů o ochraně poštovních zaměstnanců před loupežným přepadáváním.

1394/I (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů ministrovi spravedlnosti

o neuvěřitelných poměrech u bratislavských soudů.

V posledních měsících odevzdaly zdejší hospodářské vrstvy interpelantům mnoho stížností do úplně nepatřičného chování bratislavských soudů.

Abychom umožnili ministerstvu spravedlnosti zakročiti, uvádíme několik příkladů a to:

ťSvaz továrníků výšivek, krajek a záclonŤ v Kraslicích před několika lety vedl svým právním zástupcem exekuci proti Ignáci Hechtovi z Bratislavi a dne 31. prosince 1928 k č. j. E VIII 6508/28 bratislavského okresního soudu bylo m. j. zabaveno 10 tuctů puloverů. Dražba byla nařízena na 8. května 1929. Dne 29. dubna 1929 zažádal dlužník o zahájení vyrovnávacího řízení a proto k dražbě nedošlo. Nová dražba byla nařízena na 8. července 1929. Po skončení vyrovnávacího řízení byla dražba znovu odložena a nařízena na 14. února 1930.

Dne 5. dubna 1930 dostal právní zástupce svazu usnesení bratislavského okresního soudu ze dne 21. února 1930, č. j. E VIII 6505/28-10, jímž se nařizuje prodej z volné ruky, poněvadž se k dražbě dne 14. února 1930 nedostavil žádný kupující. Zmíněný právní zástupce včas jmenoval kupujícího a okresní soud usnesením ze dne 5. května 1930, č. j. E VIII 6505/28-12 přijal na vědomí jmenování kupujícího. Poté byl prodej nařízen na 12. června 1930. Kupující se také dne 12. června 1930 dostavil, ale prodej se nemohl provésti, poněvadž bratislavský berní úřad dne 30. května 1930 toto zboží zabavil a již dne 2. června 1930 v dražbě prodal.

Ačkoliv exekuční soud konečně usnesením ze dne 24. září 1930, č. j. E VIII 6505/28-15 vyzval berní úřad, aby poukázal soudu výtěžek prodeje, bratislavský berní úřad dosud této výzvě nevyhověl. Všechno naléhání zůstalo marné. Dále prý jest soudu známo, že dlužník Hecht ze 120 zabavených puloverů v odhadní ceně 15.000 Kč prodal 103 kusy; je-li tomu tak, byl by tu zcela zřejmě trestní čin, soud však proti Hechtovi nezahájil trestního stíhání.

V druhé věci, která se rovněž týká kraslického ťSvazu továrníků výšivek, krajek a záclonŤ, nemohl tento svaz dosud dosíci, aby bylo vydraženo 50 kg vlny, poněvadž dlužník vstoupil do vyrovnání a ustanovený správce majetku vzal 20 kg do úschovy a přes to, že vyrovnávací řízení bylo zastaveno, stále ještě toto zboží nevrátil.

Ani v tomto případě bratislavský okresní soud až do dneška neučinil opatření. Tímto úplně nepatřičným chováním bratislavského okresního soudu, odporujícím zákoným předpisům, neodpovědně se velmi poškozují podniky, již hospodářskou krisi velice postižené, a podepsaní se tedy táží, je-li pan ministr ochoten:

1.) Dáti oba uvedené případy co nejrychleji vyšetřiti a provinilé úředníky a zřízence pohnati k odpovědnosti?

2.) V dohodě s ministerstvem financí přiměti bratislavský berní úřad, aby výtěžek z prodeje ze dne 2. června 1930 poukázal bratislavskému okresnímu soudu?

3.) Učiniti všechna opatření, aby se u bratislavských soudů příště zabránilo takovým pokleskům?

V Praze dne 9. července 1931.

Inž. Kallina,

Horpynka, dr Schollich, Szentiványi, Nitsch, dr Holota, Scharnagl, dr Hanreich, Kunz, Knirsch, Geyer, Krebs, Fritscher, dr Keibl, Matzner, dr Törköly, Schubert, Kasper, dr Hassold, inž. Jung, Köhler, Simm, Krumpe, Greif, Zajíček.

1394/II (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů ministrovi národní obrany,

že ročníky odvedené v letech 1920-1923 jsou poškozovány povoláváním ke cvičením ve zbrani.

Ročníky odvedené v letech 1920-1923 musily podle tehdy platných ustanovení konati činnou vojenskou službu 24 měsíců a 4 cvičení ve zbrani a to první 4-týdenní, druhé a třetí 3-týdenní a čtvrté 2týdenní. Podle nového branného zákona byla doba činné služby zkrácena na 18 měsíců a předepsána 4 cvičení ve zbrani po 3 týdnech.

Starší ročníky, které nyní mají nastoupiti čtvrté cvičení ve zbrani, musejí nyní proti své někdejší povinnosti vykonati poslední, čtvrté cvičení v zbrani 3-týdenní místo 2-týdenního. To znamená, že musejí konati delší službu než byli kdysi povinní a to o jeden týden, vedle toho, že tyto ročníky již kdysi konaly činnou službu o 6 měsíců déle.

Se zřetelem na neobyčejně těžkou hospodářskou situaci, do které se bez své víny dostalo mnoho těchto otců rodin, zvláště sedláků, živnostníků a obchodníků, jest toto povolání k delší službě nespravedlivě kruté.

Interpelanti se tedy táží, je-li pan ministr ochoten, spravedlivě posuzuje vylíčený stav věci, vyjíti těmto ročníkům vstříc tím, aby poslední cvičení ve zbrani bylo bud zkráceno o jeden týden, nebo, jak by to letos v mezích úsporných opatření vojenské správy bylo nejúčelnější, bylo jim úplně prominuto?

V Praze dne 10. července 1931.

Inž. Kallina,

Horpynka, Geyer, Krebs, Matzner, dr Hassold, Knirsch, Kasper, dr Keibl, Krebs, Schubert, dr Schollich, Simm, dr Hanreich, inž, Jung, Szentiványi, Nitsch, dr Törköly, dr Holota, Scharnagl, Fritscher, Kunz, Krumpe, Greif, Zajíček.

1394/III (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů ministrovi financí,

že panu Floriánu Iserovi, obchodníku z Měděnce č. 170 byly proti právu zabaveny cizí peníze.

Dne 17. května 1920 zabavili panu Floriánu Iserovi, obchodníku z Měděnce č. 170, dva finanční zřízenci v Neugeschrei 3659 německých marek, ale nikoliv, jak se tvrdí v odpovědi ministra financí ze dne 26. dubna 1931 na parlamentní dotaz (D 496-III) v této věci, pro podezření podloudného vývozu, nýbrž tito oba finanční strážníci, kteří pana Isera zadrželi, prohlásili, že v této době se nesmí míti u sebe více než nejvýše 50 německých marek. A proto se mu zabavilo 3659 německých marek. Finanční strážníci nezadrželi ho vůbec na hranici, nýbrž na cestě mezí Neugeschrei a Vejprty, Marky vzal z odbočky svého obchodu v Braunlage (v Sasku) a určil je na živobytí pro své 3 dítky, žijící u příbuzných ve Vejprtech.

Nelze tedy pochopiti, jak ministerstvo při tomto stavu věcí mohlo dojíti k mínění, že tyto marky byly zabaveny pro podezření podloudného vývozu, vždyť by Florián Iser přece nevybral 3659 marek ze své odbočky v Německu, nenesl tyto peníze do Československa, aby je pak teprve mohl zase podloudně přepraviti do Německa.

Florián Iser šel právě toho dne z Neugeschrei do Vejprt, aby tam u Zemské banky vyměnil marky na československé koruny pro své děti, jest tedy nehorázné, jak při tomto stavu věci mohl býti žalován podle §§ 14 a 21 vládního nařízení ze dne 28. listopadu 1919, č. 644 Sb. z. a n.

V dalším trestním řízení byl Florián Iser také osvobozen, poněvadž se nepodařilo dokázati mu, že by byl spáchal byt jen přestupek.

I z toho vysvítá, že marky byly Floriánu Iserovi zabaveny proti právu a nelze tedy pochopiti, že se přes to ministerstvo financí staví na stanovisko, že není povinno nahraditi znehodnocení neoprávněně zabavených marek, které byly znehodnoceny mezi 17. květnem 1920, dnem zabavení, až do 13. srpna 1923, kteréhožto dne byl jmenovanému doručen výnos ministerstva financí ze dne 25. července 1923, v němž se mu oznamovalo, že na nekolkované potvrzení má si vybrati 3659 marek, které nyní úplně ztratily cenu.

Již ze znění zmíněných §§ 14 a 21 vyplývá, že jde o ustanovení, která se týkají ťcestování přes hraniceŤ a obsahují v §u 21 příslušná trestní ustanovení. § 14 přece praví, že bez zvláštního povolení smí se vyvézti v jednom měsíci nanejvýše 1000 franků, 1200 lir, 2004 marek nebo tolik v cizí měně, co odpovídá hodnotě 3000 čsl. korun nebo při cestách s rodinou v hodnotě 5000 čsl. korun atd.

Nuže, Florián Iser vůbec nerestoval přes hranice, nýbrž byl na území Československé republiky na cestě ze svého bydliště Měděnce do Vejprt, a ještě před městem Vejprty, které přece leží na československé půdě, ho zastavili finanční strážníci, jak jest výše vylíčeno.

Tento stav věci tedy dokazuje, že šlo o úplně protiprávně zabavení marek u Floriána Isera, a nelze tedy pochopiti, jak se ministerstvo financí může stavěti na stanovisko, že neodpovídá za následky tohoto protiprávního zabavení, jež provedly jeho finanční orgány.

Podepsaní se tedy táží, je-li pan ministr ochoten dáti tuto věc znovu vyšetřiti a podle výsledku a poněvadž Florián Iser musil býti v trestním řízení proti němu zahájeném osvobozen, naříditi, aby panu Floriánu Iserovi v Měděnci byla i s úroky vyplacena plná hodnota zabavených marek a to vypočítaná ke dni, kdy se toto neoprávněné zabavení stalo, totiž k 17, květnu 1920?

V Praze dne 10, července 1931,

Inž. Kallina,

Horpynka, dr Hassold, Knirsch, Kasper, Szentiványi, dr Schollich, dr Hanreich, Kunz, Krebs, Schubert, Nitsch, Scharnagl, dr Holota, Matzner, dr Keibl, inž. Jung, Simm, Geyer, dr Törköly, Fritscher, Krumpe, Greif.

1394/IV.

Interpelace

poslance Barši a soudruhů ministru sociální péče,

že nájemce statku Fr. Frištenský v Lužicí u Šternberka vhání dělnické rodiny do bídy a zoufalství.

K jakým účelům a jak brutálně různí ťdobrodinciŤ zneužívají bídy pracujícího lidu ukazuje názorně případ z Lužice u Šternberka "kde nájemcem zbytkového velkostatku jest Fr. Frištenský, velký vlastenec, který předsevzal si za hlavní úkol své činnosti čechisaci ryze německé vesničky Lužice.

Aby naplnil prázdnou českou školu a navedl do vsí české dělníky, láká pan nájemce inseráty v novinách vícečlenné rodiny do vsi se slibem dobrého zaměstnání. Jakmile se však rodina na místo přistěhuje, dobrodinec Frištenský se o ni již vůbec nestará. Tak je škola v obci skutečně naplněna dětmi, ale hladovými a zoufalými právě tak jako jejich rodiče. Máme zjištěny případy, kde rodiny prodaly všechen svůj majetek dříve než se vydaly na pout za slibem Frištenského a dnes jsou úplně ožebračeny. Mezi jinými dal se nalákati také dělník Zobal, který má 16 dětí a nyní celá jeho rodina vydána je na pospas smrti hladem. Stěhování všech rodin vyčerpalo zcela úspory chudobných ubožáků a mnozí prodávali po Lužici poslední kus šatu s těla, jen aby se mohli aspoň znovu odstěhovat. Úřady, kterým bylo toto jednání Frištenského hlášeno, mlčky k němu přihlížejí.

Ptáme se pana ministra sociální péče:

Co učiní, aby tomuto zločinnému jednání byl učiněn konec a ožebračeným rodinám, aby se dostalo náhrady za utrpěné ztráty a podstoupené utrpení?

V Praze, dne 15. července 1931.

Barša,

Kuhn, dr Stern, Steiner, Hruška, J. Svoboda, Krosnář, Gottwald, Dvořák, Juran, Höhnel, Hrubý, Šlíwka, Tyll, Kliment, Zápotocký, K. Procházka, Kubač, Kopecký, Hadek, Hodinová, Čižinská, Novotný, Rjevaj.

1394/V.

Interpelace

poslance K. Procházky a soudruhů ministru vnitra

o případu dělníka Gustava Essera z Bohosudova.

Horník Gustav Esser, bytem v Bohosudově, propuštěn byl dne 13, června t. r. z práce na dole Žofie u Teplic, pro nedostatek práce. Ač je, ženat a otcem dvou malých dětí, marně se dohledával práce, takže dne 19, června vypravil se do Teplic, aby aspoň tam nějaký výdělek sehnal. Při tom současně vyřizoval si přihlášku o podporu nezaměstnaných. Tím způsobem prochodil celý den a k večeru si, hladov a zemdlen, usedl do parku, aby počkal na vlak, který do Bohosudova jede teprve v ranních hodinách. Sotva však dosedl na lavicí, přihnal se policista a vyháněl ho, že prý se v noci v parku sedět nesmí. Dělník odešel tudíž za město a sedl si na mez. Únavou přemohl jej spánek. Sotva však zavřel očí, již tu byl četník a dotazoval se, co Esser v polích dělá. Když mu dělník případ vysvětlil, odvedl jej četník k nedaleko stojícímu strážmistrovi, kde se Esser legitimoval přihlašovacím lístkem do obce. Četnicí ale přes to, že sa legitimoval, vzali jej sebou na okresní soud do Teplíc a po výslechu nechali dělníka ve vazbě, ač týž protestoval a žádal, aby se po něm telefonicky dotázali do Bohosudová. Četnicí nejen že tak neučinili, ale dokonce nedovolili ani dělníku, aby lístkem oznámil rodině, že byl zatčen. Ač dělník denně žádal o propuštění, byl ve vazbě podržen až do 22, června, kdy o 3, hodině byl propuštěn jako bezdůvodně zatčený. Před propuštěním byl však předložen četnický protokol s Prohlášením, že Gustav Esser je tulákem. Sám vyšetřující soudce musil tento protokol prohlásiti za nepravdu, když zjistil, že Esser pracoval 7 roků nepřetržitě v hornictví, že má řádný byt a rodinu.

Ženě zatčeného dělníka, když svého muže marni hledala, četníci vůbec nesdělili, že je zatčen, jen se ťpokoušeli ji uklidnitŤ tvrzením, že se muž zase vrátí.

Ptáme se pana ministra vnitra:

Je ochoten přiznati, že fašisace v Československu dospěla již takových rozměrů ve veřejné správě, že každý četník smí bezdůvodně zatknouti bezúhonného občana, tahat ho po soudech a zavírat na jak dlouho se mu zlíbí?

Co udělá pan ministr vnitra, aby nevinně zatčenému dělníkovi dostalo se zadostiučinění a řádného odškodného za čas ztracený bezdůvodnou vyšetřovací vazbou a za zbytečné Příkoří?

V Praze, dne 15, července 1931.

K. Procházka,

Hrubý, Steiner, Hruška, Čižinská, J. Svoboda, Gottwald, Dvořák, Krosnář, Barša, Juan, Kopecký, Hadek, Kliment, Šlíwka, Höhnel, Tyll, Kubač, Novotný, Rjevaj, Kuhn.

1394/VI (překlad).

Interpelace

poslance dra Sterna a soudruhů ministrovi vnitra

a ministrovi školství a národní osvěty o zákazu schůze proletářských volnomyšlenkářů.

Na den 22, července 1931 svolal Svaz proletářských bezvěrců veřejnou schůzí s programem; ťCo chce Svaz proletářských bezvěrců?Ť, která se měla konati v Lovosicích, v hostinci ťGoldener EmgelŤ. Litoměřický okresní úřad zakázal pořádati tuto schůzí výměrem ze dne 18, července 1931 a zákaz odůvodnil takto:

ťNení jistoty, že se této příležitosti nezneužije k nedovoleným politickým projevům.Ť

Tento zákaz jest provokací všech pracujících lidí a dokonce přímým porušením zákonů kapitalistického státu, které beztoho jsou jíž určeny, aby umlčovaly pracující lidí, bojující za své zájmy. Z pořadu schůze jasně vysvítá, že jde o agitační schůzí pro proletářskou organisací, o vyložení úkolů, které si tato organisace vytyčila. Kdyby měly býti zakázány všechny schůze, při nichž není jisto ty, že se jich nezneužije ťk politickým projevůmŤ, které úřady pokládají za nedovolené, nesměla by se dovoliti vůbec žádná schůze, poněvadž takovéto ťjistotyŤ nelze ovšem nikdy dáti.

Uvedený případ jest jem zvlášť křiklavým příkladem, jak postupuje Proti proletářskému, volnomyšlenkářskému hnutí vláda, v níž sedí 6 socialistických ministrů. Vláda a kapitalistický stát spatřují v poučování pracujících vrstev, v potírání středověké pověry nebezpečí pro kapitalistické zájmy, jež hájiti jsou povolány a proto se snaží potlačiti proletářské volnomyšlenkářské hnutí takovýmito fašistickými způsoby.

Tážeme se tedy pana ministra vnitra:

Jakým právem mohl úřad zakázati, dokonce i podle platných zákonů, schůzi s takovýmto denním pořadem?

Jak potrestal pan ministr vnitra nebo jak hodlá co nejpřísněji potrestati okresní úřad a Pro příště zabrániti takovémuto provokování pracujícího obyvatelstva?

Tážeme se pana ministra školství a národní osvěty:

Jaké stanovisko zaujímá k tomuto případu a k veškerému potlačovacímu tažení vlády a úřadů proti proletářskému volnomyšlenkářskému hnutí?

V Praze, dne 1. září 1931.

Dr Stern,

Babel, Juran, Hodinová, Čižinská, Štětka, Zápotocký, Novotný, Kliment, Kopecký, Šliwka, Krosnář, Kubač, Gottwald, Hadek, Kuhn, Hrubý, Hruška, Barša, Tyll, Dvořák.

1394/VII (překlad).

Interpelace

poslance dra J. Jabloniczkého a druhů ministrovi školství a národní osvěty dru Ivanu Dérerovi

o neudržitelných poměrech na bratislavském maďarském ústavu pro vzdělání učitelů.

Na bratislavském státním maďarském ústavu pro vzdělání učitelů, který jediný vychovává maďarské učitele v Československé republice, konaly se v prvé polovici července přijímací zkoušky. Ke zkouškám bylo připuštěno 193 uchazečů, přijato však bylo 40, to jest pouze 1/5 uchazečů. Jest všeobecně známo, že na maďarských obecných školách v republice jest nedostatek učitelů a tento počet nestačí tedy k doplnění.

Ústav pro vzdělání učitelů nemá řádných školních místností, tři třídy jsou vtěsnány do dvou učeben, nemá ani cvičné školy, není postaráno o jeho zařízení a nezbývá mu, než používati pohostinství jiných škol. - Mimo ředitele učí na tomto ústavě učitelé vypůjčení z jiných ústavů, mezi nimi jistý Rudolf Ráchel, který vyučuje maďarštině, nemá však náležité způsobilosti. Vyučovacích hodin používá k tomu, aby se dopouštěl výroků proti náboženství.

Při svrchu uvedené přijímací zkoušce - podle mnoha známek - nerozhodovalo pouze vědění, nýbrž velký význam měly také vnější vlivy, zvláště však vlivy stranicko-politické.

Nepřijatí uchazeči jsou velíce roztrpčeni, poněvadž se zklamaní musejí vzdáti dráhy, kterou si zvolili za životní povolání.

Tážeme se tedy:

1.) Jest pan ministr ochoten naléhavě vyšetřiti poměry na bratislavském státním maďarském ústavu pro vzdělání učitelů?

2.) Jest ochoten se starati, aby se tomuto učebnému ústavu dostalo řádných místností, vybavení a cvičné školy?

3.) Jest ochoten postarati se, aby na tomto ústavo, který jest jediným maďarským učilištěm toho druhu, také proto, že se zde vzdělává budoucí maďarská generace učitelů, učili nejlepší, v soukromém životě v každém směru bezvadní, nábožní učitelé, dobrého maďarského smýšlení, kteří by také měli předepsanou způsobilost?

4.) Jest ochoten odvolati odtamtud učitele Ráchela, který nemá způsobilosti?

5.) Jest ochoten ještě před začátkem letošního školního roku učiní i vhodná opatření, aby počet chovanců byl rozšířen nebo aby se zřídily pobočné třídy, nebo aby ještě určitý počet chovanců mohl studia učitelského ústavu konati soukromě?

Žádám, aby moje interpelace byla prohlášena za naléhavou.

V Praze, dne 3, září 1931.

Dr Jabloniczky,

Dobránsky, Oehlinger, Krumpe, Zajíček, Nitsch, dr Törköly, Fritscher, Scharnagl, dr Mayr-Harting, Bobek, Hokky, Greif, Szentiványi, dr Szüllö, dr Petersilka, Kunz, dr Luschka, Kurťak, dr Holota, Fedor.

1394/VIII (překlad).

Interpelace

poslance dra J. Jabloniczkého a druhů ministrovi spravedlnosti

o soustavném, nezákonném zabavování slovenského úředního týdeníku krajinské křesťansko-sociální strany ťVoľa ĽuduŤ.

Od té doby, co vychází v Bratislavě slovenský úřední týdeník krajinské křesťansko-sociální strany ťVoľa ĽuduŤ, státní zastupitelství zabavuje jej soustavně. V tomto roce byl časopis zabaven již šestkráte a většinou pro články, které byly převzaty bez jakékoliv tendence ze zdejších vládních časopisů, ba, můžeme dokonce prokázati, že z těchto převzatých článků byly vypuštěny věty, které by snad byly mohly dáti podnět k zabavení a přes to byl časopis ťVoľa ĽuduŤ zabaven pro články uveřejněné se zmírněným obsahem z vládních časopisů - kdežto vládní časopisy nikoliv, přes velmi tendenční způsob psaní.

Tak bylo také zabaveno 21, číslo tohoto časopisu ze dne 24, května t, r., z něhož censura škrtla na čtyřech místech články převzaté z bratislavských časopisů, ačkoliv časopis uveřejnil tyto články bez jakéhokoliv komentáře.

Ale i sám bratislavský krajský soud jedná při zabavování časopisu ťVoľa ĽuduŤ často úplně šablonovítě, což vysvítá také z toho, že se na příklad zabavovací rozkaz státního zastupitelství týkal úplně jiného článku než výměr krajského soudu o zabavení téhož čísla. Tak tomu bylo také při zabavení uvedeného čísla 21.

Mezí jiným bylo zabaveno také číslo 30 časopisu ťVoľa ĽuduŤ pro uveřejnění následující části z řeči mého kolegy dr Szüllöho, pronesené v Baňské Štiavnici:

ť ...a zaniesol mu, - ked inšie, - predbežne aspoň uspokojenie, že nie je daleko doba, ked Slováci odstrania všetky prekážky, ktoré ích naturaz násílne delia od ostatných starousadlých obyvatelov Slovenska, a spoja sa za vydobitie svojho spoločného blaha a svojích spoločných práv. To bude nejradostnejším dňom poctivého praobyvatela Slovenska!Ť

Zde lze právem tvrditi, že tu jde o veřejné znásilňování, neboť to, co prohlásil dr Szüllö, jest základní zásadou programu krajinské křesťansko-sociální strany několik let veřejně vyhlašovaného.

V tisku to vyšlo již tisíckrát a nyní, ve 13, roce založení Československé republiky, zabavuje však censura časopis ťVoľa ĽuduŤ pro uveřejnění tohoto programu strany.

Dlužno ještě upozorniti, že toto číslo 30 bylo jíž zabaveno než ještě vyšlo. Policejní detektivové zdržovali se již ráno před vyjitím časopisu neustále v blízkosti tiskárny, ba přišli dokonce i do tiskárny a zajímali se, kdy číslo časopisu bude hotovo a rozesíláno.

Toto zabavené číslo připojujeme, aby se pan ministr mohl přímo poučiti.

Musíme ještě vytknouti, že bratislavské státní zastupitelství vyrozumělo o zabavení nejprve poštu, pak železniční stanicí a na konec teprve - značně později - administraci časopisu, což odporuje zákonu. Stalo se na příklad, že časopis byl na poště zabaven již ve čtvrtek odpoledne, ale vydavatel byl o tom zpraveni teprve v pátek dopoledne.

Tento postup lidí budí podezření, že censurní oddělení státního zastupitelství má tajné instrukce, jejichž cílem jest, cenzurou hospodářsky zničiti oposiční tiskové orgány, které proti vládě bojují ostři avšak spravedlivé.

To jsou neudržitelné poměry, které dlužno co nejdříve napraviti, poněvadž ani státní občané ani jejích tiskové orgány nesmějí býti podle platných zákonů hospodářsky ničeni pouze pro svůj oposiční ráz.

Proto se tážeme pana ministra:

Jest ochoten dáti vyšetřiti zabavování časopisu ťVoľa ĽuduŤ?

Jest ochoten učiniti přítrž tomuto nešvaru?

Jest ochoten naříditi bratislavskému státnímu zastupitelství, aby nezabavovalo články, které se zakládají na skutečnostech?

Konečně jest ochoten postarati se, aby jemu podřízení činitelé dbali tiskové svobody, zajištěné konstitučními základními zákony Československé republiky?

V Praze, dne 25. srpna 1931,

Dr Jabloniczky,

Dobránsky, Oehlinger, Bobek, dr Mayr-Harting, Scharnagl, Fritscher, Kunz, dr Holota, dr Petersilka, Hokky, Krumpe, dr Szüllö, Greif, Fedor, Zajíček, dr Luschka, dr Törköly, Szentiványi, Kurťak, Nitsch.