Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	4. zasedání.

1392.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení

dodatková úmluva k obchodní dohodě

mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, sjednaná dne 22. července 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou

ze dne 27. července 1931, čís. 126 Sb. z. a n.

Návrh schvalovacího usnesení.

Národní shromáždění republiky československé schvaluje dodatkovou úmluvu k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, sjednanou dne 22. července 1931 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. července 1931, č. 126 Sb. z. a n.

Důvodová zpráva.

Základní úprava obchodně-politického poměru mezi republikou Československou a republikou Rakouskou jest provedena obchodní dohodou ze dne 4. května 1921, jež v oboru celně-tarifním nemá zvláštních ustanovení a zaručuje oběma státům v tomto ohledu jen nakládání podle zásady o nejvyšších výhodách.

Čilá výměna zboží s tímto sousedem vyžádala si velmi brzy úpravu vzájemných hospodářských styků na podkladě celně-tarifním. První dodatková úmluva, sjednává v oboru celním na podzim r. 1924, byla postupem doby přizpůsobována změněným hospodářským poměrům. K poslední úpravě došlo 21. července 1927.

Od řady let se uplatňující snahy po zvýšení celní ochrany došly v Rakousku výrazu několika celními novelami.

Na odůvodnění uvádělo Rakousko nutnost větší soběstačnosti, poukazujíc na vysoké celkové pasivum své obchodní bilance, jež činilo:

r. 1927: 1091.5 mil. š.

r. 1928: 1067.3 mil. š.

r. 1929: 1098.1 mil. š.

r. 1930: 851.6 mil. š.

Dalším důvodem ochranářských tendencí v Rakousku byla zemědělská krise a všeobecná hospodářská deprese, jež se v Rakousku v posledních letech projevovala právě tak jako v jiných státech. Konečně i finanční situace Rakouska se v poslední době neobyčejně zhoršila a finanční nesnáze vyvrcholily ve známém úpadku největšího rakouského peněžního ústavu Creditanstalt.

Výsledkem těchto ochranářských snah jest IV. novela z r. 1930 a V. novela, jež byla dne 15. července 1931 schválena rakouským parlamentem. Zejména tato poslední novela znamená radikální zvýšení autonomní celní hladiny u většiny položek celního sazebníku.

Tyto ochranářské tendence vedly k obtížným revisním jednáním Rakouska s Maďarskem a Jugoslavií. S Maďarskem se Rakousko dohodlo na nové prefereční dohodě, nedávno parafované, a také s Jugoslavií bylo jednání již skončeno dohodou. Rovněž s republikou československou zahájilo Rakousko již na pod zim 1930 revisní jednání, v němž bylo pokračováno od února 1931 skoro nepřetržitě až do července. Aby mohlo zavésti nové celní sazby, vypovědělo Rakousko dodatkovou úmluvu z r. 1927 k 15. červenci 1931, kterážto lhůta byla prodloužena do 27. července 1931.

Jednání s Rakouskem bylo za těchto okolností neobyčejně obtížné. Rakousko sice na jedné straně se vzdalo celé řady sazeb dosud vázaných v našem celním sazebníku, naproti tomu však nabízelo pro celou řadu položek, důležitých pro náš vývoz do Rakouska, sazby namnoze podstatně vyšší než dosud. Přesto, že se v jednání podařilo docíliti značného zlepšení nabídek, znamená předkládaná úmluva zhoršení dosavadní úpravy. Jestliže se československá vláda přes to rozhodla sjednati smlouvu na tomto třeba zhoršeném podkladě, byla při tom vedena tradiční politikou hospodářského dorozumění s cizinou, zejména s nejbližšími sousedy, jakož i snahou zabrániti stavu pouhých nejvyšších výhod, jež by zejména při dnešní nepříznivé konjunktuře a hospodářské depresi přivodil našemu hospodářství větší škody než přijatá celně-tarifní úprava.

Výsledek jednání v oboru celně-tarifním jest zřejmý z příloh A a B a ze závěrečného protokolu k nim.

Pokud jde o nejvýznačnější vývozní artikly, o nichž jedná příloha A a závěrečný protokol k ní, možno říci toto:

Zemědělské a zemědělsko-průmyslové artikly:

Pro cukr zůstává vázáno dosavadní rozpětí celních sazeb mezi clem pro cukr surový a rafinovaný. Pro ječmen získán kontingent 5458 vagonů za clo 6 plus přirážkové clo 4. Pro oves vázáno smluvní clo 3 zl. k., pro nepražený slad zachován dosavadní poměr k ječmenu s přirážkou 2 zl. k. Z vysokých autonomních cel dosaženo slev zejména u jemné a obyčejné zeleniny, peří, malinové šťávy, šunky a šunkových konserv, tvarohu, tvarůžků a brynzy a ostatních sýrů, ač i zde znamenají nové sazby značné zvýšení oproti dosavadnímu stavu. Pro chmel docíleno proti dosavadní smluvní sazbě 20 zl. k. bezcelnosti. Pro palivové dříví byla koncedována dosavadní sazba 0.50 pro roční kontingent 40.000 q.

Průmyslové zboží.

Dosavadní smluvní sazby zůstávají pro: bavlněnou přízi vikuňovou a odpadkovou, pletené a stávkové zboží (vlněné a bavlněné), krajkové záclony všeho druhu, řadu hedvábného zboží, batisty a řídké tkaniny, pokrývky na podlahu z voskovaného plátna, válce z nekujné litiny, porculán, železné předměty drobné potřeby, péra, zboží výslovně nejmenované z niklu a obecných kovů, dětské vozíky, hotové sou částky motorových vozit, drahé kovy a drahokamy, váhy a součástky vah, kuchyňskou sůl, zřídelní produkty, některé kyseliny, lékárnické zboží upravené, mýdlo, glycerin, hračky, díla literární a umělecká.

Proti navrhovaným vysokým autonomním sazbám dosaženo místy podstatných slev jako u: bavlněných tkanin, nábytkových látek. aksamitů, polohedvábných punčoch, zboží vlněného, zboží kartáčnického, lepenky, papíru balicího a pergamentového, z části u papíru cigaretového, voskového plátna, obuvi kožené a, z látky hunja, ohýbaného nábytku, skla a skleněného zboží, kamenů a zboží kamenného a hliněného, u zboží plechového, zboží z nekujné litiny, umělecké litiny (pětinkových kamen), zboží z kujného železa, některých strojů, nástrojů a přístrojů, součástek z parculánu a u škrobu. U některých položek, jež dosud nebyly smluvně s Rakouskem upraveny, dosaženo bylo nových koncesí.

Co se týče rakouských vývozních artiklů, o nichž jedná příloha B a závěrečný protokol k ní, bylo by říci:

Rakousko vzdalo se velké rady smluvních celních sazeb pro své vývozní artikly, jmenovitě pro: čokoládu, bavlněnou přízi, stávkové zboží celo- i polohedvábné, hedvábný a crepovaný papír, obchodní knihy, krupony a některé zboží kožené, celou řadu zboží dřevěného (nábytek, lišty), řadu zboží ze surovin soustružnických a řezbářských, skleněné hrušky pro žárovky, sádrové drobnůstky, hliněné dýmky, řadu druhů zboží železného, jakož i zboží z obecných kovů (u tohoto zejména zboží z hliníku), lokomobily silniční a zemědělské, motory spalovací a výbušné, mlátičky pod 15 q a jiné hospodářské stroje a přístroje, vzdušné kompresory, elektrické přístroje telegrafní, telefonní a pod., výrobky z nepravých perel a dehtová medicinální mýdla. Naproti tomu přiznány byly Rakousku některé menší koncese oproti dřívější smlouvě, jež však representuj i poměrně jen malý díl rakouských požadavků v tomto směru. Tak na př. výhody platné pro tyrolské lodeny přiznány také pro štýrské lodeny, slevy cla poskytnuty na staniolový papír, hoblíková lůžka, petrolejová kamna a vařiče, přístroje k naklepávání kos, vypínače hnacích řemenů, řezačky na maso a trouby a válce z obecných kovů, a konečně přiznány některé tarifikační poznámky.

Všeobecná smluvní ustanovení zůstávají touto dodatkovou úmluvou nedotčena. Přizpůsobuje se jen t. zv. valutní klausule, obvyklá v československých smlouvách, nynějšímu zákonnému stavu v republice Československé, t. j. zákonu o poměru Kč ke zlatu (č. 166 Sb. z. a n. z r. 1929), a jako čl. II byla pojata doložka o vývozních premiích podle podobné klausule ve smlouvě rakousko-švýcarské.

Úmluva jest sjednána na jeden rok, avšak zůstane i nadále v platnosti, nebude-li 3 měsíce před uplynutím této lhůty vypověděna. Po uplynutí jednoho roku lze ji kdykoli vypověděti se lhůtou tříměsíční, podobně jako tomu jest u rámcové obchodní dohody mezi republikou Československou a republikou Rakouskou.

Vláda, předkládajíc tento návrh oběma sněmovnám Národního shromáždění, projevuje po stránce formální přání, aby tato předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem živnostensko-obchodním a v senátě výborem zahraničníma národohospodářským.

Text dodatkové úmluvy předkládá se ve zvláštních exemplářích ve znění českém a německém.

V Praze, dne 28. července 1931.

Náměstek předsedy vlády:

Rud. Bechyně v. r.

DODATKOVÁ ÚMLUVA

K OBCHODNÍ DOHODĚ

MEZI

ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKOU

A

REPUBLIKOU RAKOUSKOU

UZAVŘENÉ V PRAZE DNE 4. KVĚTNA 1921.

Dodatková úmluva

k obchodná dohodě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou, uzavřené v Praze dne 4. května 1921.

President Československé republiky a spolkový president republiky Rakouské ve snaze usnadniti obchodní styk mezi oběma státy celnětarifními úmluvami, rozhodli se uzavříti k tomu cíli dodatkovou úmluvu k obchodní dohodě, uzavřené 4. května 1921 a jmenovali za tím účelem svými plnomocníky:

President republiky Československé:

pana dra Julia Friedmanna,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra;

President republiky Rakouské:

pana dra Jana Schobera,

vicekancléře a spolkového ministra pro zahraniční věci,

kteří vyměnivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se na tomto:

Článek I.

Příloha A

(1) Plodiny a výrobky původu československého a přicházející z Československé republiky, které jsou vyjmenovány v tarifní příloze A, připojené k této úmluvě, nebudou podrobeny při dovozu do republiky Rakouské clům vyšším, než jsou sjednány v řečené příloze.

Příloha B

(2) Plodiny a výrobky původu rakouského a přicházející z republiky Rakouské, které jsou vyjmenovány v tarifní příloze B, připojené k této úmluvě, nebudou podrobeny při dovozu do Československé republiky clům vyšším, než jsou sjednány v řečené příloze.

(3) Tato ustanovení nečiní však vzhledem na řečené produkty původu rakouského nebo československého nikterak újmy právu na nakládání podle zásady nejvyšších výhod ve smyslu článku VI. obchodní dohody ze dne 4. května 1921.

Článek II.

(1) Každá z obou smluvních stran se zavazuje, že nebude bez souhlasu druhé smluvní strany poskytovati na zboží vzájemného obchodního styku žádné vývozní premie jakéhokoliv označení nebo jakékoli formy.

(2) Cla, která tkvějí na látkách, jichž se použilo k výrobě nebo přípravě tuzemského zboží, jakož i vnitřní dávky, které zatěžují výrobu nebo přípravu téhož zboží nebo látek, jichž se použilo při jeho výrobě, mohou však býti zcela nebo z části vraceny při vývozu onoho zboží, z něhož byly uvedené dávky zapraveny, nebo jež bylo vyrobeno z látek, z nichž byla zapravena zmíněná cla nebo dávky.

Článek III.

Cla československého celního sazebníku jsou vyjádřena v československých korunách. Poměr československé koruny ke zlatu jest stanoven zákonem ze dne 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n. tak, že se rovná hodnota jedné československé koruny 44.58 mg ryzího zlata.

Článek IV.

(1) Cla rakouského celního sazebníku jsou vyjádřena ve zlatých korunách. Podle § 89 zákona z 10. června 1920 čís. 250 sbírky státních zákonů (celní zákon) a podle § 5 spolkového zákona z 5. září 1924 čís. 445 sbírky spolkových zákonů (zákon o celním sazebníku) platí se cla ve zlatě nebo v plné hodnotě částky stanovené sazebníkem ve zlatých korunách (1 zlatá koruna - 1.44 šilinků). Poměr rakouského šilinku ke zlatu jest stanoven spolkovým zákonem z 20. prosince 1924, čís. 461 sbírky spolkových zákonů tak, že se 1 šilink rovná 0.21172086 g ryzího zlata.

(2) Kdyby snad rakouská vláda převáděla sazby rakouského celního sazebníku ze zlatých korun na šilinky, jest shoda v tom, že celní sazby tarifní přílohy A k této dodatkové úmluvě, vyjádřené ve zlatých korunách, budou přepočítány na šilinky podle těchto zásad:

1. Celní sazby až včetně do 1 K budou přepočítány na šilinky tak, že k částkám do 0.005 šilinků se nebude přihlížeti a částky nad 0.005 šilinků budou zaokrouhleny na 0.01 šilinků.

2. Celní sazby nad 1 K až do 10 K včetně budou přepočítány na šilinky tak, že se k částkám do 0.025 šilinků nebude přihlížeti, částky nad 0025 šilinků do 0.075 šilinků včetně budou zaokrouhleny na 0.05 šilinků a částky nad 0.075 šilinků na 0.1 šilink.

3. Celní sazby nad 10 K až do 50 K včetně budou přepočítány na šilinky tak, že k částkám do 0.05 šilinků se nebude přihlížeti a částky nad 0.05 šilinků budou zaokrouhleny na 0.1 šilinků.

4. Celní sazby nad 50 K až do 100 K včetně budou přepočítány na šilinky tak, že k částkám do 0.25 šilinků se nebude přihlížeti, částky nad 0.25 šilinků do 0.75 šilinků včetně budou zaokrouhleny na 0.5 šilinků a částky nad 0.75 šilinků na 1 šilink.

5. Celní sazby nad 100 K až do 300 K včetně budou přepočítány na šilinky tak, že k částkám do 0.5 šilinků se nebude přihlížeti a částky nad 0.5 šilinků budou zaokrouhleny na 1 šilink.

6. Celní sazby nad 300 K až do 500 K včetně budou přepočítány na šilinky tak, že k částkám do 2.5 šilinků se nebude přihlížeti a částky nad 2.5 šilinků do 7.5 šilinků včetně budou zaokrouhleny na 5 šilinků a částky nad 7.5 šilinků na 10 šilinků.

7. Celní sazby nad 500 K budou přepočítány na šilinky tak, že k částkám do 5 šilinků se nebude přihlížeti a částky nad 5 šilinků budou zaokrouhleny na 10 šilinků.

Článek V.

Články 2 a 5 dohody o nákazách zvířecích (příloha c ke článku XII. obchodní dohody mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze 4. května 1921) mění se podle přílohy C.

Příloha C

Článek VI.

(1) Tato dodatková úmluva bude pokud možno nejdříve ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze.

(2) Tato dodatková úmluva vstoupí v účinnost patnáctého dne po výměně ratifikačních listin. Obě vlády si však vyhražují, uvésti ji se zatímní platností dříve v účinnost, pokud jsou k tomu zmocněny podle svých zákonů. Tato úmluva zůstane v platnosti do 15. července 1932. Nebude-li tři měsíce před uplynutím této lhůty vypověděna, bude se míti za to, že je prodloužena na neurčitou dobu. Pak ji lze kdykoli vypověděti se lhůtou tříměsíční.

(3) Změny dohody o nákazách zvířecích (článek V. a příloha C) jsou nedílnou částí obchodní dohody ze 4. května 1921 a zůstanou tak dlouho v platnosti jako tato obchodní dohoda.

Čemuž na svědomí uvedení plnomocníci podepsali tuto úmluvu a přitiskli na ni své pečeti.

Dáno ve Vídni v československém a německém prvopise dne 22. července roku tisícíhodevítistéhotřicátéhoprvního.

Za Československou republiku:

Dr. JUL. FRIEDMANN v. r.

Za republiku Rakouskou

SCHOBER v. r.

ZUSATZABKOMMEN

ZU DEM ZWISCHEN DER

REPUBLIK ÖSTERREICH

UND DER

ČECHOSLOVAKISCHEN REPUBLIK

AM 4. MAI 1921 IN PRAG

GESCHLOSSENEN HANDELSÜBEREINKOMMEN.

Zusatzabkommen

zu dem zwischen der Republik Österreich und der Čechoslovakischen Republik am 4. Mai 1921 in Prag geschlossenen Handelsübereinkommen.

Der Bundespräsident der Republik Österreich und der Präsident der Čechoslovakischen Republik, von dem Wunsche geleitet, den Handelsverkehr zwischen beiden Staaten durch zolltarifarische Vereinbarungen zu erleichtern, sind übereingekommen, zu diesem Zwecke ein Zusatzabkommen zu dem am 4. Mai 1921 unterfertigten Handelsübereinkommen abzuschließen, und haben in dieser Absicht zu ihren Bevollmächtigten ernannt:

Der Bundespräsident der Republik Österreich:

Herrn Dr. Johann Schaber,

Vizekanzler und Bundesminister für die Auswärtigen

Angelegenheiten;

Der Präsident

der Čechoslovakischen Republik:

Herrn Dr. Julius Friedmann,

a. o. Gesandten und bevollmächtigten Minister,

welche nach Austausch ihrer in guter und gehöriger Form befundenen Vollmachten folgendes vereinbart haben

Artikel I.

Anlange A

(1) Natur- und Gewerbeerzeugnisse čechoslovakischen Ursprungs, die aus der Čechoslovakischen Republik herkommen und die in der diesem Abkommen beigeschlossenen Tarifanlage A angeführt sind, werden bei der Einfuhr nach der Republik Österreich keinen höheren Zöllen als den in der genannten Anlage vereinbarten unterliegen.

Anlage B

(2) Natur- und Gewerbeerzeugnisse österreichischen Ursprungs, die aus der Republik Österreich herkommen und die in der diesem Abkommen beigeschlossenen Tarifanlage B angeführt sind, werden bei der Einfuhr nach der Čechoslovakischen Republik keine höheren Zöllen als den in der genannten Anlage vereinbarten unterliegen.

(3) Diese Bestimmungen beeinträchtigen jedoch für die genannten Erzeugnisse österreichischen oder čechoslovakischen Ursprungs in keiner Weise das Anrecht auf die meistbegünstigte Behandlung im Sinne des Artikels VI des Handelsübereinkommens vom 4. Mai 1921.

Artikel II.

(1) Jeder der vertragschließenden Teile verpflichtet sich, ohne die Einwilligung des anderen Teiles für Waren des gegenseitigen Handelsverkehres keine Ausfuhrprämien zu gewähren, unter. welcher Bezeichnung oder in welcher Form es auch sein möchte.

(2) Die Zölle, die auf den zur Erzeugung oder Zubereitung einheimischer Waren verwendeten Stoffen lasten, sowie die inneren Abgaben, welche die Erzeugung oder Zubereitung der gleichen Waren oder der bei ihrer Herstellung gebrauchten Stoffe belasten, dürfen jedoch bei der Ausfuhr der Waren, welche die fraglichen Abgaben entrichtet haben oder welche aus Stoffen hergestellt wurden, welche die erwähnten Zölle oder Abgaben entrichtet haben, ganz oder teilweise zurückerstattet werden.

Artikel III.

Die Zölle des čechoslovakischen Zolltarifs sind in čechoslovakischen Kronen ausgedrückt. Das Verhältnis der čechoslovakischen Krone zum Gold ist durch das Gesetz vom 7. November 1929, S. d. G. u. V. Nr. 166, in der Weise festgesetzt, daß eine čechoslovakische Krone in ihrem Werte 4458 Milligramm feinen Goldes gleichkommt.

Artikel IV.

(1) Die Zölle des österreichischen Zolltarifs sind in Goldkronen ausgedrückt. Auf Grund des § 89 des Gesetzes vom 10. Juni 1920, St. G. Bl. Nr. 250 (Zollgesetz), und des § 5 des Bundesgesetzes vom 5. September 1924, B. G. Bl. Nr. 445 (Zolltarifgesetz), hat die Zahlung der Zölle in Gold oder nach dem vollen Werte des tarifmäßig entfalleden Goldkronenbetrages (1 Goldkrone = 1.44 S) zu erfolgen. Das Verhältnis des österreichischen Schillings zum Gold ist durch das Bundesgesetz vom 20. Dezember 1924, B. G. Bl. Nr. 461, in der Weise festgesetzt, daß auf einen Schilling 0.21172086 Gramm feinen Goldes entfallen.

(2) Für den Fall, als die österreichische Regierung die Ansätze des österrechischen Zolltarifs von Goldkronen auf Schilling umstellen sollte, wird vereinbart, daß die in Goldkronen erstellten Zollsätze der Tarifanlage A des gegenwärtigen Zusatzabkommens nach folgenden Grundsätzen in Schilling umzurechnen sind:

1. Zollsätze bis einschließlich 1 K werden derart in Schilling umgerechnet, daß Beträge bis 0.005 S unberücksichtigt bleiben und Beträge über 0.005 S auf 0.01 S aufgerundet werden.

2. Zollsätze über 1 K bis einschließlich 10 K werden derart in Schilling umgerechnet, daß Beträge bis 0.025 S unberücksichtigt bleiben, Beträge über 0.025 S bis einschließlich 0.075 S auf 0.05 S auf-, beziehungsweise abgerundet und Beträge über 0075 S auf 0.1 S aufgerundet werden.

3. Zollsätze über 10 K bis einschließlich 50 K werden derart in Schilling umgerechnet, daß Beträge bis 0.05 S unberücksichtigt bleiben und Beträge über 0.05 S auf 0.1 S aufgerundet werden.

4. Zollsätze über 50 K bis einschließlich 100 K werden derart in Schilling umgerechnet, daß Beträge bis 0.25 S unberücksichtigt bleiben Beträge über 0.25 S bis einschließlich 0.75 S auf 0.5 S auf-, beziehungsweise abgerundet und Beträge über 0.75 S auf 1 S aufgerundet werden.

5. Zollsätze über 100 K bis einschließlich 300 K werden derart in Schilling umgerechnet, daß Beträge bis 0.5 S unberücksichtigt bleiben und Beträge über 0.5 S auf 1 S aufgerundet weiden.

6. Zollsätze über 300 K bis einschließlich 500 K werden derart in Schilling umgerechnet, daß Beträge bis 2.5 S unberücksichtigt bleiben und Beträge über 2.5 S bis einschließlich 7.5 S auf 5 S ab-, beziehungsweise aufgerundet und Beträge über 7.5 S auf 10 S aufgerundet werden.

7. Zollsätze über 500 K werden derart in Schilling umgerechnet, daß Beträge bis 5 S unberücksichtigt bleiben und Beträge über 5 S auf 10 S aufgerundet werden.

Artikel V.

Die Artikel 2 und 5 des Tierseuchenübereinkommens (Anlage c zu Artikel XII des Handelsübereinkommens zwischen der Republik Österreich und der Čechoslovakischen Republik vom 4. Mai 1921) werden laut Anlage C abgeändert.

Anlage C

Artikel VI.

(1) Dieses Zusatzabkommen wird so bald als möglich ratifiziert werden. Die Ratifikationsurkunden werden in Prag ausgetauscht werden.

(2) Dieses Abkommen tritt am fünfzehnten Tage nach dem Austausche der Ratifikationsurkunden in Kraft. Die beiden Regierungen behalten sich jedoch vor, es in einem früheren Zeitpunkte vorläufig in Kraft zu setzen, soferne sie hiezu durch ihre Gesetze ermächtigt sind. Das Abkommen bleibt bis zum 15. Juli 1932 in Geltung. Wird es nicht drei Monate vor Ablauf dieser Frist gekündigt, gilt, es als für unbestimmte Zeit verlängert. Es kann dann jederzeit unter Einhaltung einer Frist von drei Monaten gekündigt werden.

(3) Die Abänderungen des Tierseuchenübereinkommens (Artikel V und Anlage C) bilden einen integrierenden Bestandteil des Handelsübereinkommens vom 4. Mai 1921 und bleiben solange in Geltung wie dieses.

Urkund dessen haben die Bevollmächtigten dieses Zusatzabkommen gefertigt und ihre Siegel beigedrückt.

So geschehen in doppelter Urschrift, in deutscher und čechoslovakischer Sprache, zu Wien am 22. Juli eintausendneunhunderteinunddreißig.

Für die Republik Österreich:

SCHOBER m. p.

Für die Čechoslovakische Republik:

Dr. JUL. FRIEDMANN m. p.