1379/IX.

Interpelácia

poslancov J. Lišku, F. Bendu, Štundu, Dr. Ivánku, Dra. Mičuru, P. Teplanskeho, Dr. Polyáka a druhov

vláde republiky čsl.

vo vecí evidencie štátnych dodávok.

Pre hospodársky život celoštátny majú štátne a verejné dodávky, ako dôležitý úsek vnútorného trhu, vždy veľký význam. V boji proti nezamestnanosti hraly v posledných mesiacoch investície štátom podniknuté alebo podporované úlohu obzvlášť významnú a to záujem o štátne dodávky ešte len oživilo. Štátne dodávky však neboly rozdelované dľa potrieb jednotlivých krajov a odvetví.

Dľa súkromných odhadov dostalo sa v minulých rokoch z celku štátnych dodávok uchadzačom zo Slovenska len asi 3-6%. Podieľ ten je v príkrom nepomere k hospodárskemu významu slovenskej zeme, či ho už meriame kľúčom obyvateľstva, či kľúčom daňovým alebo akýmkoľvek iným. Pri globálnej, priemernej hodnote štátnych dodávok, ktorá sa odhaduje asi na 4.000 milionov ročne, sú to na každý pád ohromné sumy, ktoré uchádzajú hospodárskemu obehu na Slovensku - predpokládajúc, že podieľ Slovenska obnáša skutočne nie viac ako 6%. Toto tvrdenie odpovedá buď skutočnosti, alebo je nesprávne.

Je v záujme štátnom, aby skutočné pomery boly objasnené a tým odobratá pod nohama pôda tvrdeniam snáď demagogickým a štátnu správu nesprávne obviňujúcim.

Podľa zprávy štátnej investičnej komisie, zadané boly od počiatku roku do 15. mája t. r. tieto práce:

	(miliony Kč)
Národná obrana................	289,3
Pošty a telegrafy................	188,4
Obchod..........................	16.8
Zemedelstvo....................	187.7
Zdravotníctvo.................	9.0
Verejné práce.................	308,8
Subvencie na silnice.........	49.9
Železnice........................	1,318.3
Sociálna pečlivosť..............	43.6
Vnútro a spravedlnosť............	1.6
Celkom zadané..................	2,340,9

Keď povážime, že skoro polovica verejných prác obracia sa priamo a nepriamo na mzdy, znamenajú investície v hodnote 2 1/2 miliardy Kč celoročné zamestnanie najmenej 100.000 robotníkov. Prevláda vo verejnosti dojem, že hospodársky efekt vyvolaný týmito prácami je nepomerne menší, ako by sa dalo dľa týchto značných čísiel očakávať.

Nedostatočný vliv investičného zásahu v boji proti nezamestnanosti zosilnil znovu volanie po evidencií štátnych dodávok a prác, ktorá by - okrem iného - umožnila spravodlivejšie posudzovanie tohoto štátneho zásahu.

Očakávaný efekt neprejavil sa pravdepodobne z týchto dôvodov:

a) V boji proti mimoriadnej nezamestnanosti mohly sa uplatniť ovšem len mimoriadne štátne práce a dodávky, t. j. také ktoré normálny ročný priemer týchto prác prekročujú. Nie je vidieť, čo mimoriadneho sa podniklo, nakoľko sa nevie, koľko sa zadávalo v minulých rokoch a aj tento rok riadne,

b) Práce neboly pravdepodobne zadané voskrz v oblastiach najväčšej potreby.

Je ovšem pravda, že nie je možné zadávať verejné práce len dľa hľadiska nezamestnanosti, bez ohľadu na iné momenty. Je tiež pravda, že mnohým ťažko trpiacim priemyslom verejnými dodávkami vôbec nemôže byť pomožené, poneváč sa štátna potreba na ich výrobu vôbec nevzťahuje.

Prez to je nepochybné, že sa mobilizovanie tak značných prostriedkov dá previesť najlepším možným efektom len vtedy, keď je jasný obraz o tom, do ktorých oborov a do ktorých krajov obnosy za jednotlivé štátne dodávky plynú. K tomu je nezbytne potrebná dôkladná evidencia štátnych dodávok. Táto potreba je širokými kruhami hospodárskymi zdôrazňovaná už dlho; nielen v dobách krízových, ale aj v dobách normálnych poukázané bolo na nutnosť správneho obrazu o regionálnom a odbornom rozdelení štátnych dodávok a prác. Zvýšený význam, ktorého nadobudly štátne investicie v dnešných dobách krízových, oprávňuje k žiadosti, aby stará táto požiadavka bola konečne uskutočnená.

Keď sa majú stať štátne investície či pravidelné, či núdzové, čo možno účinným hospodárskym inštrumentom, je nezbytné sledovať pozorne, ako pôsobia, t. j, v ktorých krajoch a v ktorých oblastiach sa najlepšie uplatňujú. Keby sme dnes dobrú, niekoľko rokov zpäť sahajúcu evidenciu štát, dodávok mali, dal by sa viesť boj proti nezamestnanosti s celkom inou systemačnosťou a účinnosťou.

Štátna investičná činnosť nie je jediným z prostriedkov k zmierneniu nezamestnanosti. Koordinácia tohoto opatrenia s opatreniami inými (príspevky odborovým organizáciam, príspevky pre obce a samosprávne korporácie na núdzové práce), nemôže byť hospodárnou bez cieľuprimeranej štatistiky, jej nevedenie zapríčiňuje iste, že v niektorom kraji investuje sa viac peňazí ako potrebné (kumuláciou týchto zásahov), kdežto na iné kraje vôbec nedojde.

Prevediteľnosť takej rezortnej a centrálnej evidencie stojí mimo pochybnosti. V posledných rokoch možno poukázať na to, že je zavedená v Nemecku, kde sa zisťujú objednávky ríše a zemí dľa priemyslových odvetví a dľa jednotlivých krajov; ďalej sostavuje sa prehľad, koľko výrovných zadávok pripadá na každú osobu v tom-ktorom odvetví zamestnanú, takže možno odhadnúť priamy vliv na oživenie jednotlivých oborov.

Táto evidencia sa dá dosiahnúť ceľkom jednoduchým spôsobom, ktorá sa môže vzťahovať na príklad na tieto body:

1) Meno zadávacieho úradu..................

2) Predmet dodávky alebo práce (len heslovite v hlavných rysoch)......................

3) za tento predmet alebo prácu vyplatený peniaz...................,........................

4) Názov uchádzača, ktorému dodávka alebo práca bola zadaná................................

5) Sídlo jeho výrobny, zem....................

6) Keby bola dodávka zadaná................

7) Aká bola dodacia lehota..................

O možnosti podobnej jednoduchej evidencie vyjadril sa Štátny úrad štatistický na dotaz ministerstva obchodu takto:

ťKeď bude rozhodnuté viesť evidenciu štátnych dodávok v najjednoduchejšich hľadiskách potrebných k základnej orientácii, dala by sa vec previesť event. púhym opatrením účetníckym po prípade tak, že by jednotlivé rezorty viedly evidenciu dodávok na jednotných, predom stanovených formulároch a zasielaly ich potom úhrnne Štátnemu úradu štatistickému k zpracovaniu. Toto zpracovanie by previedol Štátny úrad štatistický bez ďalších rozpočtových požiadavkov. Vedenie zmienenej evidencie malo by značný význam i pre jednotlivé rezorty a preto sa štátny úrad štatistický za ne veľmi primlúva. Predpokladá sa ovšem, že by sa evidencia týkala len väčších a dôležitých dodávokŤ.

Ako z toho vidno, nenaráža zavedenie evidencie, po ktorej hospodárske kruhy, predtým hlavne slovenské, dnes ale už aj najširšie už dlho volajú, na žiadne ťažkosti. Uznáva sa, že mimo okruh širším kruhom prístupnej evidencie musia zostať jednak dodávky špecielného rázu, hlavne niektoré vojenské, jednak z dôvodu usnadnenia prác dodávky a práce menšie, pri čom sa doporučuje snáď hranica 40.030 Kč. - Ani u komercializovaných verejných podnikov nemôže byť z titulu ich obchodného vedenia námietky proti tejto evidencii, nakoľko je známe, že aj veľké, privátne podniky také záznamy presne vedú.

Všetky eventuelné ešte stávajúce pochybnosti musí rozptýliť skutočnosť, že v susednom Nemecku sa taká štatistika už niekoľko rokov vedie. Dodávame ešte, že by sa takou evidenciou rozhodne prispelo k očiste dodávkového pokračovania, na ktoré padly následkom posledných udalostí nepriaznivé tiene.

Žiadame preto vládu, aby v mene všetkých zadávacích rezortov sdelila:

1.) Či sú ochotné doplniť uverejnené údaje o investíciách vo svojich rezortoch potrebnými detailmi?

2.) Či sú ochotné zaviesť vo svojom obore takú trvalú evidenciu štátnych dodávok a prác, v predošlom označenú, ktorá by umožnila sledovať, ako ovlivňujú štátne dodávky hospodársky život, v ktorých oboroch a v ktorých krajoch?

3.) Keď je k tomu vláda ochotná, od ktorého dňa chce túto evidenciu viesť? Keď nie, akým spôsobom mieni vyvrátiť event. nesprávne údaje o krivdách, ktoré znepokojujú už 10 rokov slovenský hospodársky život, prípadne akým spôsobom zamýšľa tieto krivdy odstraniť?

4.) Či je im známe, že štátny štatistický úrad označil vedenie štatistiky štátnych dodávok za ľahko prevediteľné, t. j. prevediteľné bez badateľného zaťaženia hmotného a pracovného.

5.) Či je vláda ochotná zariadiť, aby jednotlivé rezorty zasielaly pravidelne tieto vyplnené formuláre Štátnemu úradu štatistickému cieľom zpracovania celoštátnej evidencie.

6.) Či je vláda ochotná uvažovať o myšlienke ústredného zadávania väčších dodávok a prací?

V Prahe, dňa 8. júla 1931.

Liška, Benda, Stunda, dr Ivanka, dr Mičura, Teplanský, dr Polyák, Bečko, Danihel, Rázus, Kaliňák, Grebáč-Orlov, dr Fritz, Šalát, Suroviak, Sivák, Hlinka, dr Tiso, dr Gažík, dr Mederlý, Galovič, Mojto, dr Pružínský, dr Ravasz, dr Labaj, Dorič.

1379/X.

Interpelácia

poslanca Igora Hrušovského, V. Polívku a druhov

ministru sociálnej pečlivosti

vo veci zákona o sprostredkovaní práce.

Obzvlášte pri terajšiej ťažkej hospodárskej krisy a s tým spojenej biedy širokých vrstiev obyvatelstva je patrným onen škodlivý a neudržitelný stav, že na Slovensku trh práce není organisovaný. Tento stav zhoršuje nezamestnanosť a znemožňuje potrebný styk medzi poptávkou a nabídkou práce.

Je naliehavou potrebou, aby osnova zákona o sprostredkování práce bola bezodkladne predložená parlamentu. Pripomíname, že v takomto zákone by bolo potrebné postarať sa o znemožnenie sriaďovania súkromných sprostredkovatelní práce, ktoré nevyhovujú a ktoré ničím neprispievajú k skutočnému organisovaniu trhu práce.

Pýtáme sa preto pána ministra:

1.) Či je mu v tejto interpelácii uvedený stav na Slovensku známy?

2.) Či chce sa postarať o to, aby osnova zákona o sprostredkovaní práce bola v najkratšej dobe predložená nášmu parlamentu?

V Prahe, dňa 8. červenca 1931.

Hrušovský, Polívka,

Pechmanová-Klosová, Slavíček, Špatný, inž. Záhorský, Bergmann, dr Moudrý, Netolický, Hatina, Šeba, David, Fiala, Tykal, Sladký, Zeminová, Vaněk, Solfronk, Mikuláš, Jos. Tůma, Šmejcová.

1379/XI.

Interpelácia

poslanca Igora Hrušovského, V. Polívku a druhov

ministru zásobovania

o zdražovanie a falšovanie potravín a denních požívatín v Bratislave.

Štátny úrad štatistický v svojej publikácii zistil, že v Bratislave v roku 1930 potraviny a denné požívatiny falšovaly sa vo veľkom merítku. Tieto pomery sa nezmenily ani v tomto roku 1931, naopak možno konštatovať len zhoršenie.

Pri kontrolnom zkúmaní bolo v tomto roku zistené, že celých 27 percentov prípadov zkúmania masla vykazovalo falšovanie, u masti bravčovej bolo 50 percentov takýchto prípadov, u chleba a pečiva 60 percentov, u mlieka 54 percentov.

Nepochopitelný je postup úradných orgánov proti falšovatelom potravín v Bratislave, ich postup je príliš mierný, poukazuje na slabosť a preto nestačí k potieraniu smutného zjavu pri obchodovaní potravinami v Bratislave, a tak je znebezpečené zdravie tisícov a tisícov. Obrat by nastal, keby dozorčie úrady v tejto veci postupovaly rázne a dbaly toho, aby tresty nadiktované a vynesené proti škodcom ľudskej spoločnosti, v tomto prípade proti falšovatelom, boly riadne a včas vykonávané.

Podobne v dobe hospodárskej krize a biedy medzi širokými vrstvami obyvatelstva javí sa byť v krajnej miere nesociálným a nepatriotickým onen čin, že za podstatného zhoršenia jakosti chleba, tejto najdoležitejšiej životnej potreby ľudu, cena jeho bola za súhlasu mestského notárskeho úradu v Bratislave zvýšená.

Obraciame sa preto na pána ministra s dotazom:

1.) Či sú mu v tejto interpelácií uvedené skutočnosti známe?

2.) Či chce nariadiť a takéto nariadenie tiež kontrolovať, aby dozorčie úrady vo vyšezmienenej veci konaly prísne svoju povinnosť a tak znemožnily nemiestne zdražovanie a zdraviu škodiace falšovanie poživatin?

V Prahe, dňa 8. júla 1931.

Hrušovský, Polívka,

Pechmanová-Klosová, Slavíček, Netolický, Lanc, Langr, Sladký, Solfronk, David, Vaněk, Zeminová, Jos. Tůma, Fiala, dr Moudrý, Šeba, Hatina, Bergmann, inž. Záhorský, Tykal, Mikuláš, Špatný.

1379./XII.

Interpelácia

poslanca Antona Šaláta a druhov ministru financií

v záležitosti obrany roľníckych poplatníkov vo Svätom Kríži n. Hronom, okres Kremnica, oproti nesprávnemu vyrubovaniu obratnej dane Expoziturou finančného riaditeľstva vo Zvolene.

Roľníci vo Svätom Kríži n./Hronom sú nesmierne roztrpčení preto, že nedávno im Expozitura finančného riaditeľstva vo Zvolene rozoslala platobné rozkazy k plateniu dane z obratu ťod obchodu dobytkomŤ. Títo roľnícki daňovníci platia riadne paušalovanú daň z hospodárskeho obratu. Odpredávajú dobytok len taký, ktorý si sami dochovajú svojou krmou. Neni sú teda žiadnými ťobchodníkmi dobytkomŤ z povolania, veď ani živnostenských listov na to nemajú.

Generálne finančné riaditeľstvo v Bratislave s podpisom pána dr. Brachtla pod č. XI-6450/26 k číslu 10223/26 zo dňa 6. XI. 1926 bolo Expoziture finančného riaditeľstva vo Zvolene sdelilo obšírne smernice o tom, prečo sa nemá vymáhať osobitná obratná daň od roľníkov zo Sv. Kríža n./Hronom, ktorí sú omylom a zlomyseľne udaní za ťobchodníkov a priekupníkov dobytkomŤ, ačkoľvek nimi neni sú, lebo predávajú len svojou krmou dochovaný svoj dobytok.

Ačkoľvek prípis Generálneho fin. riaditeľstva je o tomto na Expozitúre fin. riaditeľstva vo Zvolene a tiež v odpise aj v rukách svätokrížských roľníckych daňovníkov, predsa Expozitúra fin. riaditeľstva vo Zvolene z nepochopiteľných príčin znovu trápi roľníckych daňovníkov svätokrížskych tými istými sekatúrami, ktoré už roku 1926 boly Gen. fin. riad. v Bratislave odsúdené a zakázané.

Neopravnenými platobnými rozkazmi bolo vyzvané k plateniu dane z obratu ťz obchodovania a priekupníctva so statkom za rok 1930Ť do 80 svätokrížskych roľníkov, ačkoľvek v celom Svätom Kríži n./Hr. je len jedon obchodník dobytkom, majúci živnostenský list. Expozitúra svevoľne, nezákonite a neoprávneno vypísala k menám upomenutých roľníkov výraz: ťObchodník dobytkom, alebo priekupec so statkomŤ. Všeobecne je známe, že takmer celé obyvateľstvo obce Svätý Kríž n./Hronom je číročiste roľnícke, neni sú to žiadny obchodníci. Je to falšovanie skutočnosti, keď Expozitúra fin. riaditeľstva vo Zvolene na svoju päsť a zlomyseľne na platebných rozkazoch zmení titul a stav poplatníkov.

Na pr.: Jozef Liška, roľník, bol nezákonite, neoprávnene a zlomyseľne upomenutý ako ťobchodník dobytkomŤ, aby z daňového základu 65,000 zaplatil 650 Kč jedno-percentovej obratnej dane, ač ako roľník platí riadne paušalovanú daň z hospodárskeho obratu. To samé sa stalo s Jánom Rakovským, Jánom Mialtrom, Martinom Dvornákom Palkom, s vd. Mariou Kolonovou, Jánom Hrmom, Jozefom Zubrikom Debnárom, Ondrejom Krajčim, Michalom Dvornákom, Jánom Kúšom, roľníkmi, ktorým Expozitúra svojvoľne ustálila daňový základ a podľa neho vyrúbila im ako ťobchodníkom dobytkomŤ 1 % obratnú daň. Rovnak sú postihnutí platobnými rozkazmi: Ján Kukučka, Martin Rakouský, Michal Hurtík Kolár, Michal Kováč, Martin Petruš, Štefan Kuš, Ján Martinca, Tomáš Sedliak, Jozef Sedliak, Ján Felus Nárožný, Jozef Švogrík, Pavel Beňo, Ján Petruš, Jozef Mialtra, Michal Danko st., Martin Záhorský, Martin Paulík, Michal Zubrk, Ondrej Dvonč, Jozef Danko; Ján Bálem, a ešte asi 15 iných roľníkov zo Sv. Kríža n./Hr. Títo všetcia celí roztrpčení podali svoje apeláty oproti platobným príkazom.

I urbárska spoločnost vo Sv. Kríži n./Hr. dostala podobný platebný rozkaz za to, lebo - vraj - obchoduje býkami, ačkoľvek spoločnost táto odpredáva len starých, vyplemenených býkov za pol ceny, aby si k hospodárskym potrebám mohla zakúpiť nových plemenákov. Je zrejmé, že nie ziskuchtivost, ale len hospodárska nútnost ich donucuje k občasnému odpredaju starých, urbárskou krmou živených býkov, a k nákupu nových plemenákov.

Na základe udaných sťažností sa pýtame pária ministra financií:

1.) Či pán minister vie o tom, ako Expozitúra fin. riad. vo Zvolene neoprávneno, nezákonite a zlomyseľne obťažuje roľníckych daňovníkov vo Sv. Kríži n./Hr. platebnými príkazmi, vydanými k zaplateniu dane z obratu za ťobchodovanie a priekupníctvo dobytkomŤ?

2.) Či pán minister je ochotný dať Expozitúre fin. riad. vo Zvolene prísny pokyn, žeby roľníckych poplatníkov neoprávnenými platebnými rozkazmi nedráždila, nezaťažovala a v zúfalstvo nevháňala?

V Prahe, dňa 8. júla 1931.

Šalát,

dr Fritz, Hlinka, dr Tiso, Čuřík, Danihel, dr Gažík, Grebáč-Orlov, dr Labaj, dr Mederlý, Galovič, Mojto, Onderčo, dr Polyák, dr Pružinský, dr Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak, Gajda, dr Petersilka, Fritscher.

1379/XIII (překlad).

Interpelace

poslance dr Luschky a druhů ministrům vnitra a školství a národní

osvěty, že se novostavba školní budovy v Kravařích provádí proti předpisům.

Při místní komisi, která se dne 25. února 1931 konala v obci Kravařích v okrese hlučínském podle §u 102 slezského stavebního řádu pro stavbu nové státní české obecné a měšťanské školy, byla východní a severní stavební čára této novostavby ustanovena protokolárním výslechem a byl předložen plán stavby, který s tím doslova souhlasil. Přes to však byla stavba provedena aspoň na metr přes ustanovenou stavební čáru, při čemž dva ozdobné pilíře hlavního vchodu byly vysunuty do konce na několik decimetrů na chodník veřejné nádražní ulice.

Úplně marné byly několikeré rozklady obecního starosty u hlučínského okresního úřadu a u stavebního oddělení opavského okresního úřadu, že se nedodržuje protokolárně ustanovená stavební čára a že byl odňat obecní pozemek na Nádražní třídě, kde jest čilá doprava. Správce stavby, techn. rada inž. K. Pfeifer dokonce prohlásil, že on přece bude tak stavěti, jak se mu líbí, ať si obecní starosta dělá co chce. Skutečně se beze všeho dále nepřípustně stavělo mimo stavební čáru a také libovolné se zastavoval obecní pozemek bez jakýchkoliv ohledá na místní poměry a na dopravní poměry v této hlavní ulicí.

Velkou nelibost ovšem způsobilo v obci, že správce stavby nedbá zákonných stavebních předpisů a zvláště, jak vylíčeno, si vede velkopansky. Považuje se to za provokací domácího obyvatelstva.

Podle tohoto stavu věcí táží se podepsaní pánů ministrů, jsou-li ochotni:

1. úřadu, který schválil stavební plán, neprodleně přikázati, aby přísně vyšetřil, zdali provádění stavby souhlasí s předpisy slezského stavebního řádu, nebo kdyby zjistil, že s ním nesouhlasí, aby ihned zakázal pokračovati ve stavbě.

2. náležitě pohnati k odpovědnosti ty orgány stavební správy, kteří svévolně zamýšlejí překročiti předpisy zákona?

V Praze, dne 3. července 1931.

Dr Luschka,

Oehlinger, Krumpe, Scharnagl, dr Petersilka, Zajíček, Bobek, Krebs, Matzner, Köhler, inž. Kallina, Schubert, Kunz, Horpynka, Fritscher, Greif, dr Hanreich, dr Schollich, dr Keibl, dr Hassold, dr Mayr-Harting, Simm, Knirsch, inž. Jung, Geyer, Kasper.

1379/XIV (překlad).

Interpelace

poslance H. Krebse a druhů ministrovi vnitra

o opatření, které vydal zemský úřad pro Čechy stran pojmenování parku ťRosegger-ParkŤ v Ústí n. L.

Ústecký okresní úřad uložil před několika léty městu Ústí n. L., aby odstranilo pojmenování parku, ležícího uvnitř města a nazvaného ťRosegger ParkŤ. Toto opatření bylo tenkráte odůvodněno tím, že jméno německého básníka Roseggera souvisí s propagandou nepřátelskou českému lidu a českému státu.

Proti tomuto úplně neodůvodněnému opatření se město v roce 1930 odvolalo k zemskému úřadu, avšak odvolání bylo nyní zamítnuto rozhodnutím zemského úřadu v Praze ze dne 29. dubna 1931, čís. 176,490. V odůvodnění se uvádí, že veřejný zájem vyžaduje, aby pojmenování ťRosegger-ParkŤ bylo ihned odstraněno, poněvadž vyvolává veřejné pohoršení a tím porušení pokoje a pořádku.

Toto odůvodnění jest naprosto nepravdivé. Přes to, že tento park jest již mnoho let pojmenován ťRosegger-ParkŤ, ještě se nikdo nad tímto pojmenováním veřejně nepozastavil. Proto nelze vůbec mluviti o porušení veřejného pokoje a pořádku, tím spíše, že toto pojmenování trvá jíž asi 10 let a ani česká menšina v Ústí n. L. nikdy tímto pojmenováním parku nebyla dotčena. Naopak, právě úmysl úřadu zakázati pojmenování ťRosegger-ParkŤ způsobil v celé veřejnosti města Ústí n. L, oprávněné pobouření, jak lze prokázati četnými hlasy novin, ale také hlasy obyvatelstva samého.

Táži se tedy pana ministra:

1.) Ví o neudržitelném rozhodnutí zemského úřadu v Praze ze dne 29. dubna 1931, čís. 176,420, jímž se město Ústí n. L. vybízí, aby pojmenování ťRosegger-ParkŤ odstranilo?

2.) Jest pan ministr ochoten toto nařízení ihned zrušiti a příslušné úředníky pohnutí k odpovědnosti, poněvadž tímto nepravdivě odůvodněným rozhodnutím snížili německého básníka známého v celém kulturním světě a tím těžce urazili také německý národ?

V Praze, dne 27. června 1931.

Krebs,

Geyer, Köhler, Schubert, inž. Jung, dr Schollich, Horpynka, dr Jabloniczky, Hokky; Nitsch, dr Törköly, dr Holota, Szentiványi, Dobránsky, Fedor, dr Szüllö, inž. Kallina, dr Hassold, dr Keibl, Matzner, Simm, dr Hanreich, Knirsch, Kasper.

1379/XV (překlad).

Interpelace poslance H. Krebse a druhů ministrovi vnitra

o postupu četníků proti německým tělocvičným spolkům.

Německé tělocvičné spolky si stále více stěžují, že četníci jim neustále činí překážky a utiskují je, vykonávají-li zákonitá práva. Tak se neustále přihází, že četníci činí oznámení na německé tělocvičné polky, konají-li se svým členstvem vycházky a výlety, a odpovědní činitelé jsou potahováni k soudním řízením, trvajícím několik neděl a měsíců. I když soudní řízení téměř ve všech případech končí vždy osvobozením pořadatelů, přece to, že četníci omezují a brzdí činnost těchto tělocvičných spolků, jest obtěžováním, které tyto tělocvičné spolky právem těžce nesou.

Dnešní má interpelace má za účel uvésti tento skutečný případ: Okresní náčelník tělocvičného spolku Rudolf Seyfert z Králíků v Čechách uspořádal s členy tělocvičného spolku tělocvičný pochod, určený stanovami, který jest předepsán pro zkoušku výkonnosti tělocvičných svazů. Účelem tohoto pochodu se zatížením bylo vyzkoušeti, jsou-li cvičenci s to, aby vykonali pochod na trati 20 km se zatížením 15 kg. Pro veřejný pokoj a pořádek nařídil okresní náčelník Seyfert, aby skupina pochodovala ve sražených řadách. Účastnilo se celkem 22 mužů. Dali se na pochod 1. května 1931 zpívajíce turnéřské písně za velmi špatného počasí, po úplně odlehlé silnici, po které není téměř vůbec žádné dopravy. Oznámení na okresního náčelníka učinila četnická stanice v Malé Moravě, v místě, jímž vůbec nešli.

Jest příznačné pro tyto a podobné případy, že příslušný soud v Králíkách při hlavním přelíčení nevynesl konečného rozsudku, poněvadž sám soudce určitě nevěděl, zda uspořádání takovéhoto výkonného pochodu náleží skutečně do činnosti určené stanovami tělocvičného spolku.

Abychom příště zabránili takovémuto úzkoprsému pronásledování osobností veřejného života, pracujících nezištně ve službách celku, zdravotní péče a pro zvýšení zdatnosti národa, jako náčelníci tělocvičných spolků, tážeme se pana ministra vnitra:

1.) Ví pan ministr, že četnictvo bezohledně vystupuje proti pochodům, uloženým stanovami, a proti tělocvičným podnikům německých tělocvičných spolků, jak jsme to vylíčili na jednom případě, což se však v četných jiných případech neustále opakuje?

2.) Jest pan ministr ochoten dáti si předložiti k přezkoumání různě ty případy a také svrchu vylíčený kralický případ?

3.) Jest pan ministr ochoten naříditi oběžníkem, aby příslušné četnické orgány tělocvičným spolkům příště již nepřekážely vykonávati práva, určená stanovami, zvláště pořádati vycházky a pochody?

V Praze, dne 26. června 1931.

Krebs,

Horpynka, Simm, dr Schollich, inž Kallina, Matzner, dr Hanreich, Geyer, dr Keibl, inž. Jung, Szentiványi, Schubert, dr Hassold, Köhler, Knirsch, Kasper, dr Szülló, Hokky, Nitsch, dr Törköly, dr Holota, dr Jabloniczky, Dobránsky, Fedor.

1379/XVI.

Interpelace

poslanců Aloise Hatiny, Špatného a druhů vládě republiky Československé

o Rozhodčích soudech ťNemocenské pojišťovny soukromých úředníků a zřízenců v PrazeŤ a ťPrvní pražské nemocenské pojišťovny obchodních a soukromých zřízenců v PrazeŤ.

Zřízení a působnost ťNemocenské pojišťovny soukromých úředníků a zřízenců v PrazeŤ, zapsané pojišťovny pomocné a ťPrvní pražské nemocenské pojišťovny obchodních a soukromých zřízenců v PrazeŤ pojišťovny spolkové, zakládají ustanovení zákonů ze dne 30. března 1888 čís. 33 ř. z., ze dne 16. července 1892 čís. 202 ř. z., ze dne 15. května 1919 čís. 268 Sb. z. a n. a nař. ze dne 22. prosince 1920 čís. 689 Sb. z. a n., a nařízení ze dne 9. října 1924 čís. 221 Sb. z. a n. a čís. 117 Sb. z. a n. a konečně zákona ze dne 8. listopadu 1928 čís. 184 Sb. z. a n.

Ve sporech mezi pojištěnci a představenstvy zmíněných pojišťoven byly příslušné rozhodčí soudy ustavené na základě příslušných zákonných ustanovení a podle schválených stanov zmíněných nemocenských pojišťoven, které rozhodovaly ve sporech až do dne 30. června 1926.

Dnem 1. července 1926, kdy vstoupil v účinnost zákon ze dne 9. října 1924 čís. 221 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, pozbyl platnosti starý nemocenský zákon a rozhodčí soudy jmenovaných pojišťoven zastavily v důsledku toho další činnost. Ačkoliv správními orgány zmíněných pojišťoven byly učiněny konkrétní návrhy ministerstvu sociální péče, do dnešního dne nebylo o jmenování rozhodnuto. Tento stav má neblahé důsledky pro veliký počet pojištěnců, neboť veškeré sporné nároky na pojistné dávky nejsou od 1. července 1926 ve zmíněných pojišťovnách vyřizovány.

Podepsaní se proto táží:

Jest vládě a zejména ministru sociální péče znám tento neudržitelný a bezprávní stav a co hodlá vláda učiniti, aby o sporných pojistných nárocích pojištěnců rozhodovaly jedině řádné příslušné rozhodčí a pojišťovací soudy?

V Praze dne 11. července 1931.

Hatina, Špatný,

Šmejcová, Tykal, Netolický, Slavíček, Mikuláš, Jos. Tůma, dr Moudrý, Pechmanová-Klosová, Bergmann, Polívka, inž. Záhorský, Stejskal, Zeminová, Lanc, David, Tučný, Fiala, Sladký, Langr.