K bodu 26. Zvýšení je tu pateronásobné proti mírové sazbě.

K bodu 28 až 30. Poplatky byly dosud odstupňovány podle toho, zdali šlo o přečin náležející k příslušnosti porotních soudů, nebo o jiný přečin (příslušející před sborový soud) nebo konečně o přestupek (přestupky příslušely vesměs před okresní soudy). Toto rozdělení však již nevyhovuje, neboť tiskovou novelou č. 124/1924 Sb. z. a n. byly jednak porotní soudy v tiskových věcech urážkových nahrazeny kmetskými senáty zřízenými u sborových soudů, jednak byla prolomena zásada, že veškeré přestupky náležejí před okresní soud, neboť přestupek zanedbání povinné péče hledíc na tiskovou urážku byl přikázán sborovým soudům. Odstupňování poplatků v osnově musí přihlédnouti k těmto předpisům tiskové novely. Bylo tudíž zvoleno měřítko podle toho, zdali řízení přísluší sborovému soudu (a to bez rozdílu, zdali sborový soud soudí ve složení 3 soudců z povolání nebo s přibráním dvou kmetů, a zdali jde o přečin nebo o přestupek), nebo okresnímu soudu. Tím se také zjednoduší tarif poplatků, neboť místo dosavadní trojí sazby se zavede sazba dvojí (pro sborový soud a pro okresní soud). Kromě této změny byla dosavadní ustanovení doplněna s ohledem na zákon o podmíněném odsouzení č. 562/1919 Sb. z. a n., a to způsobem, který odpovídá jak povaze věci tak i dosavadní praxi: sedění o vyhrazeném rozhodování o podmíněném odsouzení podle § 7 cit. zák. se zpoplatňuje jako pokračování v hlavním přelíčení a obdobně jsou také opravné prostředky (zmateční stížnost nebo odvolání) proti takovému samostatnému výroku o podmíněném odsouzení podle § 7 cit. zák. podrobeny stejnému poplatku jako opravné prostředky proti rozsudkům. Naproti tomu neplatí se poplatky v řízení následujícím po pravomoci rozsudku a týkajícím se rozhodování o osvědčení nebo o výkonu trestu původně podmíněně odloženého (§ 8 cit. zák.). V těchto případech totiž jde již jen o otázku výkonu trestu, která se vymyká disposici stran, takže v tomto stadiu nemá řízení již povahu řízení soukromožalobního.

Pokud jde o výši poplatků, nepřesahují pětinásobek původních sazeb z roku 1915, béřeme-li u sloučených položek pro porotní a sborové soudy za základ jejich průměr.

K bodu 31. V trestním řízení ve věcech ochrany cti požadují se poplatky z podání, protokolů, příloh a rozsudků sazbou jen poloviční.

K článku II., III. a IV. Obdobně se zvýšením soudních poplatků v zemích České a Moravskoslezské upravuje osnova i poplatky v soudním řízení platné v zemích Slovenské a Podkarpatoruské, a to zásadně v mezích úpravy provedené zákonem č. 38/1922 Sb. z. a n. Zcela stejné zvýšení soudních poplatků na všech územích státu není možno; nebyly totiž dosud zunifikovány různé systémy soudních poplatků platných jednak v zemích České a Moravskoslezské, jednak v zemích Slovenské a Podkarpatoruské, poněvadž nejsou ještě zunifikovány základy těchto poplatků, totiž zákony o soudních řízeních.

Ustanovením bodu Q v čl. II. mají býti vyloučeny na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pochybnosti, které by snad v některých případech platného práva mohly vzniknouti v oboru poplatkovém. Dále mají býti tímto ustanovením vyřešeny též případy, kdy budou na př. z řízení administrativního nebo sporného přeřazeny určité agendy do oboru soudního řízení nesporného, jak tomu nasvědčují práce parlamentní z poslední doby (na př. tisk senátu 497/1931 - §§ 55 až 57).

V trestním řízení ve věcech ochrany cti platí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi o výši poplatků stejná zásada jako pro země Českou a Moravskoslezskou (viz čl. IV., bod 5).

K čl. V. Pokud jde o řízení konkursní a vyrovnací, může sice osnova jak výše bylo poznamenáno přikročiti již k unifikaci soudních poplatků, poněvadž je provedena unifikace základu těchto poplatků, tj. konkursního a vyrovnacího řízení, nemůže však tuto unifikaci provésti do všech důsledků jednotně pro celý stát, poněvadž dosud nejsou unifikována různá ustanovení poplatkového práva, která se dotýkají poplatků v řízení konkursním a vyrovnacím. Osnova snaží se proto aspoň sjednotiti sazby a druhy poplatku v řízení konkursním a vyrovnacím a nejdůležitější pravidla o těchto poplatcích.

Unifikace tato provádí se ve čl. V. a v sazebníku k zákonu připojeném tím způsobem, že řada zásad a téměř veškerá ustanovení sazebníku, platící v zemích České a Moravskoslezské, se převádějí do zemí Slovenské a Podkarpatoruské.

Tento způsob řešení byl zvolen z těchto důvodů:

1. V zemích České a Moravskoslezské budou i po sjednocení konkursních a vyrovnacích řádů platiti i nadále příslušné předpisy poplatkového nařízení č. 279/1915 ř. z. - modifikované zákonem č. 38/1922 Sb. z. a n. i touto osnovou - poněvadž i jejich nový základ, totiž sjednocený řád konkursní a vyrovnací, spočívá na týchž zásadách jako konkursní a vyrovnací řád, který byl základem pro poplatky v řízení konkursním a vyrovnacím podle shora zmíněného nařízení.

2. Systém poplatků v konkursním a vyrovnacím řízení platný v zemích české a Moravskoslezské jest stručnější a přehlednější, než systém platný v zemích Slovenské a Podkarpatoruské.

Sazby zmíněných poplatků bylo nutno zavésti v zemích Slovenské a Podkarpatoruské en bloc, ježto jinak by byl porušen celý systém poplatků ve zmíněném řízení. Podstatnější změny, jež vyplývají z osnovy pro země Slovenskou a Podkarpatoruskou, jsou tyto:

Místo dosavadní ¹/₄ rozsudečného jakož i v případech, kdy konkurs byl skončen rozdělením podstaty, pro nedostatek věřitelů nebo s jejich souhlasem, bude se platiti paušální poplatek 1 resp. 2%; podání úpadce (dlužníka) budou bez poplatku; protokoly nezastupující podání budou bez poplatku; za soudní upotřebení listin, které jsou podmínečně osvobozeny od poplatku nebo podmínečně podrobeny menšímu poplatku, tedy hlavně z obchodní korespondence, bude se platiti poplatek nejvýše 10 Kč z archu, kdežto dosud se platí poplatek z právního jednání v listině obsaženého, který byl často tíživý; osobní osvobození poplatkové správce konkursní podstaty, věřitelského výboru, vyrovnacího správce a poradního sboru věřitelského upraveno pro celý stát jednotně.

K čl. VI. Také bylo nutno zvýšiti poplatek za výpisy z pozemkových knih, které v zemích Slovenské a Podkarpatoruské nejsou zařazeny mezi soudní spisy.

K čl. VII. Nově zaveden pro celý stát poplatek z poznámky pořadí pro zadlužení, kde dosud podléhaly pouze žádosti poplatku 6 Kč bez ohledu na výši. Proto se také při úvěrních operacích právě při velkých obnosech této poznámky přímo zneužívá, aby se uspořil 1%ní poplatek ze vkladu zástavního práva; stát tak ročně přichází o velké obnosy, jež aspoň částečně se tímto poplatkem zachytí, aniž by s druhé strany nastala obava, že používání těchto poznámek přestane úplně nebo přivodí pokles jiných příjmů státních.

K čl. VIII. Podobné zmocnění bylo dáno čl. V. zák. č. 38/1922 Sb. z. a n. Pokud jde o země Slovenskou a Podkarpatoruskou, učiní ministerstvo unifikací opatření, aby se upravil zákon č. XLIII/1914 podle změn, které byly provedeny zákony vydanými po dni jeho účinnosti a aby se tato úprava knižně vydala.

K čl. IX. Účinnost zákona spojuje se zásadně s účinností zákona, jímž se unifikuje řízení konkursní a vyrovnací, a omezuje se na dobu do konce roku 1935.

Finanční efekt tohoto zákona odhaduje se na příbytek 15 milionů Kč ročně. Ze zavedení ¹/₄% poplatku za zápis knihovní poznámky pořadí pro zadlužení do veřejných knih počítá se příjem ¹/₆nou úhrnného příjmu na vkladném per 54 miliony Kč, dosaženého v roce 1929, tj. částkou 9 milionů Kč; s větším příjmem se nepočítá, ježto a) zadlužení nemovitostí zatím značně stouplo, b) poplatek tento započítá se případně do 1%ního vkladného a c) zavedení poplatku částečně odradí od žádání za zápis poznámky. Ze zvýšení poplatků dosavadních počítá se nejvýše příjem 6 milionů Kč, ježto zvýšení se týká hlavě sporů a řízení hodnotnějších, jichž počet je poměrně malý.

Vláda doporučuje, aby osnova byla v obou sněmovnách přikázána výboru rozpočtovému s tím, aby podal zprávu ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 12. června 1931.

Předseda vlády:

Udržal v. r.