Čl. V.
O poplatcích v řízení konkursním a vyrovnacím v zemích Slovenské a Podkarpatoruské platí tato ustanovení:
§ 1.
Poplatku podle sazebníku, který jest k tomuto zákonu připojen a jest jeho součástí, a podle ustanovení tohoto článku podléhají spisy, úřední úkony a listiny, které jsou v něm uvedeny.
§ 2.
Nárok státu na paušální poplatky stanovené v pol. 7 sazebníku vzniká při konkursu jeho prohlášením, při řízení vyrovnacím soudním potvrzením vyrovnání.
§ 3.
Listiny a spisy, z kterých byl kolkový poplatek podle tuzemských poplatkových ustanovení zapraven nebo které jsou opatřeny úředním potvrzením o přímo zapraveném poplatku, podléhají přílohovému poplatku stanovenému v sazebníku toliko potud, pokud tento poplatek převyšuje poplatek, který byl z listiny nebo spisu již zapraven.
§ 4.
(1) Za soudní upotřebení listin, které jsou podmínečně osvobozeny od poplatku nebo které jsou podmínečně podrobeny menšímu poplatku, sluší pokládati, když se listina předloží podáním nebo přiloží k protokolu jako průvodní prostředek. Upotřebí-li se takto opisu listiny nebo výpisu z ní, posuzuje se ta, pokud jde o povinnost poplatkovou z prvopisu, právě tak, jako by bylo soudně upotřebeno prvopisu.
(2) Dojde-li k soudnímu upotřebení listin podle odst. 1., nutno zapraviti poplatek 10 Kč z každého jich archu, pokud podle všeobecných poplatkových ustanovení nepřipadá menší poplatek. Poplatek buď zapraven pouze jednou, třeba se listiny soudně upotřebí opětovně.
(3) Tuto poplatkovou povinnost splniž zpravidla před soudním upotřebením ten, kdo podává listinu nebo ji přikládá nebo se na ni odvolává jako na průvodní prostředek. Opatří-li však listinu soud sám k návrhu dokazovatelovu nebo proto, že se strana, na ni odvolala jako na průvodní prostředek, nebo podá-li listinu soudu k návrhu dokazovatelovu osoba od něho rozdílná, zapraviž dokazovatel nebo ten, který dovoláním se litiny přivodil, že byla opatřena, kolkový poplatek při nejbližším roku pro ústní jednání, pokud se k němu dostaví; jinak zařídí soud oznámením finančnímu úřadu, aby byl poplatek vybrán.
§ 5.
Poplatky paušální buďtež - vyjímajíc případy uvedené v § 11, odst. 2. a 4., - vyměřeny příslušným finančním úřadem.
§ 6.
Způsob a dobu zapravování poplatků stanovených v tomto článku jakož i příslušnost finančních úřadů určí, pokud toho bude třeba, podrobněji vládní nařízení.
§ 7.
(1) Osvobození od poplatků na základě práva chudých se nevztahuje na paušální poplatky.
(2) Správci konkursní podstaty a věřitelskému výboru přísluší stran všech spisů a úředních úkonů týkajících se konkursní podstaty osobní osvobození od poplatků, pokud nejde o právní spory, v nichž jedná konkursní podstata jako žalobkyně. Toto osvobození se nevztahuje na poplatky ze smírů a jiných právních jednání ani na paušální poplatek.
(3) Vyrovnacímu správci a poradnímu výboru věřitelskému přísluší stran všech spisů a úředních úkonů týkajících se vyrovnacího řízení osobní osvobození od poplatků. Toto osvobození se nevztahuje na poplatky ze smírů a z jiných právních jednání, ani na poplatky z právních sporů, vedených ve spojení s vyrovnacím řízením.
§ 8.
(1) Pro výši poplatku z podání uvedených v pol. 1, písm. a), č. 1, a písm. b) sazebníku, jakož i z jejich příloh, dále z protokolů zastupujících tato podání rozhoduje peníz pohledávky, kterou věřitel hodlá přihlásiti nebo kterou již přihlásil ke konkursu nebo ve vyrovnacím řízení, při přihláškách nároků na zajištění pohledávek peníz pohledávky, která se má zajistiti. Při zjišťování těchto částek použito budiž přiměřeně ustanovení § 6, č. 6, a § 8, odstavec druhý, zák. čl. I./1911 o civilním řádu soudním. Podmíněné pohledávky buďtež posuzovány jako nepodmíněné.
(2) Přihlásí-li věřitel několik pohledávek ke konkursu nebo ve vyrovnacím řízení, řídí se poplatek součtem penízů těchto pohledávek.
(3) Sníží-li věřiti dodatečně pohledávku přihlášenou, řídí se poplatek z podání týkajícího se tohoto snížení, jakož i z případných tímto věřitelem později učiněných podání druhu označeného v pol. 1, písm. a), č. 1, sazebníku, dále z příloh takových podání a protokolů taková podání zastupujících výší sníženého peníze pohledávky.
§ 9.
(1) Skončí-li se konkurs rozdělením nebo nuceným vyrovnáním [pol. 7, písm. a), č. 1, sazebníku], zjistí se základ výpočtu paušálního poplatku tak, že se sečtou částky, jichž se použilo nebo jež jsou volny k zapravení útrat konkursního řízení (§ 49, č. 1, věta první konkursního řádu), a konkursních pohledávek (§§ 53 - 56 konkursního řádu). Částky, jež obdrží oddělní věřitelé (§ 51 konkursního řádu), pojmou se do základu pro výpočet paušálního poplatku jen tím dílem, který jim přísluší jako konkursním věřitelům.
(2) Skončí-li se konkurs proto, že jest tu jen jeden konkursní věřitel nebo se souhlasem věřitelů [pol. 7, písm. a), č. 2, sazebníku], zapraven budiž paušální poplatek z prodejní hodnoty, jakou má konkursní podstata v den skončení konkursu. Tato hodnota zjistí se tak, že se připočte k výtěžku za majetkové předměty patřící do konkursní podstaty a nezáležející v hotových penězích, jehož se docílilo nebo jehož by se docílilo, hotový majetek patřící do konkursní podstaty, od tohoto součtu pak se odečtou pohledávky oddělných věřitelů (§ 51 konkursního řádu), pokud lze je uhraditi z věcí, jež jsou předmětem práva na oddělení.
(3) Základem pro výpočet paušálního poplatku, který se má zaplatiti z vyrovnání soudně potvrzeného [pol. 7, písm. b) sazebníku], vyšetří se tak, že se sečtou částky, jichž se použilo nebo jež jsou volny k uspokojení věřitelů, jejichž pohledávky mají přednostní právo (§ 26 vyrovnacího řádu) a věřitelů uvedených v § 54, odst. 2., vyrovnacího řádu. Částky, jež obdrží oddělní věřitelé (§ 13, odst. 1., vyrovnacího řádu), pojmou se do základu pro výpočet paušálního poplatku pouze tím dílem, který jim nepřísluší jako oddělným věřitelům.
§ 10.
(1) V případech pol. 7, písm. a), č. 1, sazebníku jest správce podstaty povinen zaplatiti paušální poplatek z konkursní podstaty. V případech pol. 7, písm. a), č. 2, sazebníku stihá placení paušálního poplatku úpadce, v případech pol. 7, písm. b) sazebníku dlužníka.
(2) Za zapravení paušálního poplatku z konkursního řízení ručí nerozdílnou rukou s osobami povinnými platiti podle prvého odstavce:
1. v případech saz. pol. 7, písm. a), č. 1, sazebníku po skončení konkursu úpadce;
2. v případě nuceného vyrovnání osoby, které převzaly ručení za závazky úpadcovy;
3. ve všech případech po skončení konkursu správce podstaty, má-li co do paušálního poplatku vinu nebo účast na důchodkovém zkrácení (§ 110 popl. pravidel).
(3) Za zapravení paušálního poplatku z vyrovnacího řízení ručí nerozdílnou rukou s osobou povinnou platiti podle prvého odstavce osoby, které převzaly ve vyrovnání ručení za závazky dlužníkovy.
§ 11.
(1) S paušálním poplatkem z konkursního řízení nakládá se jako s pohledávkou za podstatou (§ 49 konkursního řádu).
(2) Skončí-li se konkurs způsobem naznačeným v pol. 7, písm. a), č. 1, sazebníku, má správce podstaty zapraviti paušální poplatek z konkursu před ukončením konkursu přímo bez úředního vyměření. Konkursní komisař má základ pro vypočtení paušálního poplatku před zapravením poplatku přezkoušeti a, je-li třeba, opraviti; vyskytnou-li se pochybnosti o správnosti vyšetření poplatku, může konkursní komisař přidržeti správce podstaty k tomu, aby dal přiměřenou jistotu v hotovosti za částku, kterou snad bude třeba na paušální poplatek doplatiti. Správce podstaty a úpadce jsou povinni dodati finančnímu úřadu pomůcky potřebné ku přezkoušení, byl-li poplatek podle předpisu zapraven.
(3) V případech pol. 7, písm. a), č. 2, sazebníku jsou správce podstaty a úpadce povinni před skončením konkursu dodati finančnímu úřadu pomůcky potřebné ke zjištění vyměřovacího základu a k vyměření paušálního poplatku, dále dáti za paušální poplatek přiměřenou jistotu v hotovosti, kterou určí konkursní komisař.
(4) Paušální poplatek z vyrovnacího řízení náleží k pohledávkám přednostním (§ 26 vyrovnacího řádu). Zapravuje se bez úředního vyměření a stává se splatným potvrzením vyrovnání. Dlužník a vyrovnací správce jsou povinni dodati finančnímu úřadu pomůcky potřebné k přezkoušení, byl-li poplatek zapraven podle předpisu.
§ 12.
(1) Nastanou-li podle § 2 předpoklady pro vybírání paušálního poplatku, podá soud o tom oznámení příslušnému finančnímu úřadu a zašle mu pomůcky, jichž jest třeba k vyměření nebo zjištění poplatku.
(2) Finanční úřady mají právo žádati od osob, které jsou povinny platiti paušální poplatky nebo za ně ručí, aby předložily veškeré doklady, jichž jest zapotřebí k vyměření paušálních poplatků případně k přezkoumání, byly-li tyto poplatky správně zapraveny.
§ 13.
Ustanovení o poplatcích, jež se mají platiti v konkursním řízení, zvláště také o paušálních poplatcích, použito budiž obdobně, vyjde-li teprve po skončení konkursu najevo majetek náležející do konkursní podstaty (§ 139, odst. 1. a 2., konkursního řádu).
§ 14.
První odstavec § 104 popl. pravidel (druhá věta § 9 zák. čl. XXVI/1881, jímž se mění některá ustanovení zákonů a předpisů vztahujících se na kolky a poplatky) mění se potud, že na místo čtyřnásobné předepíše se trojnásobná částka zkráceného poplatku.
§ 15.
(1) Nebude-li vůbec nebo včas neb úplně vyhověno povinnosti zapraviti přímo paušální poplatky uvedené v pol. 7, písm. a), č. 1, a písm, b) sazebníku nebo dodati pomůcky pro vyměření tohoto paušálního poplatku uvedeného v pol. 7, písm. a), č. 2, sazebníku, buď poplatek, který tím byl zkrácen nebo zkrácením ohrožen, vybrán dvojnásobnou výměrou od osob, jež nevyhověly této povinnosti.
(2) Ručení za poplatky, uvedené v pol. 1 až 6 sazebníku, a za pevný kolkový poplatek, uvedený v poznámce 1 k pol. 7 sazebníku, a ručení stanovené v § 10, odst. 2. a 3., zahrnuje též zvýšený poplatek vyplývající podle předchozího odstavce a § 14.
(3) Přestupky ustanovení §§ 1 - 13 a nařízení podle nich vydaných, příkazů a úředních rozkazů vydaných k jejich provedení může trestati finanční úřad pořádkovými pokutami až do 2000 Kč; za každý opakující se případ jakož i každé bezúčinné upomenutí lze uložiti další pořádkovou pokutu až do téže nejvyšší částky. O právních prostředcích proti těmto pokutám platí obdobně všeobecná poplatková ustanovení o odvolání proti oprávněnosti poplatků a pokut. Na funkcionáře soudu se tato ustanovení nevztahují.
§ 16.
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o poplatcích v konkursním a vyrovnacím řízení ustanovení zák. čl. XLIII/1914 ve znění tohoto zákona, jednající o poplatcích v jiných soudních řízeních a podpůrně i příslušná ustanovení poplatkových pravidel.
(2) Pro poplatky v řízení konkursním a vyrovnacím pozbývají účinnosti zejména § 2, poslední odstavec, § 3, odstavec druhý, § 41, poslední odstavec, § 45, poslední odstavec, § 50, poslední odstavec, § 53, poslední odstavec, § 55, předposlední odstavec, § 81, odstavec druhý, zák. čl. XLIII/1914 a § 70 nařízení býv. uh. min. č. 4070/1915 M. E. o postupu při mimokonkursním nuceném vyrovnání.
Čl. VI.
Ustanovení prvního odstavce saz. pol. 63 popl. prav. se mění potud, že výpisy z veřejných knih a depositní výpisy, které se vydávají straně na její žádost, podléhají poplatku 8 Kč z každého archu.
Čl. VII.
(1) Zápis knihovní poznámky pořadí pro zadlužení do veřejných knih je podroben poplatku ve výši 1/4% z hodnoty zadlužení bez příslušenství (úroků a vedlejších závazků) a platí jej ten, kdo za zápis zažádal.
(2) Tento poplatek se započte při dodatečném zápisu zástavního práva, žádá-li se zaň dříve, než byla poznámka vymazána, a to částkou, která odpovídá hodnotě zástavního práva.
(3) O tomto poplatku platí jinak obdobně ustanovení o poplatcích ze zápisů do veřejných knih.
Čl. VIII.
Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem spravedlnosti upravilo sazbu soudních poplatků vydanou cís. nařízením č. 279/1915 ř. z., podle změn, které byly provedeny zákony vydanými po účinnosti tohoto nařízení, a takto upravenou sazbu aby uveřejnilo vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení.
Čl. IX.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1931 s tím omezením, že ustanovení čl. V. a připojeného sazebníku platí v zemích Slovenské a Podkarpatoruské v řízení konkursním a vyrovnacím, byl-li návrh na prohlášení konkursu nebo na zahájení vyrovnacího řízení podán po 31. červenci 1931. Účinnost tohoto zákona pomíjí koncem roku 1935.
(2) Provedením zákona pověřuje se ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.
Sazebník
poplatků v řízení konkursním a vyrovnacím platný v zemích Slovenské a Podkarpatoruské
|
Položka |
Předmět |
Měřítko pro vyměření poplatku |
Pevné poplatky |
Procentní poplatky |
|
Kč h |
||||
|
1. |
Podání |
|||
|
a) Pokud neplatí jiná sazba, |
||||
|
1. podání věřitelů, jež obsahují přihlášku pohledávky ke konkursu nebo ve vyrovnacím řízení nebo obmezení, doplnění či jinou změnu takové přihlášky, má-li pohledávka přihlašovaná nebo již přihlášená hodnotu do 100 Kč včetně |
z každého archu |
-,60 |
||
|
přes 100 Kč do 1000 Kč včetně |
" |
2,- |
||
|
přes 1000 Kč |
" |
4,- |
||
|
2. podání úpadce a správce konkursní podstaty v konkursním řízení, pak podání dlužníka a vyrovnacího správce ve vyrovnacím řízení |
bez poplatku |
|||
|
3. jiná, podání |
z každého archu |
2,- |
||
|
b) Návrhy věřitele na prohlášení konkursu |
z prvního archu |
pateronásobek poplatku uvedeného pod písm. a) č. 1, nejméně však 10 Kč |
||
|
c) Podání, jimiž dlužník oznamuje soudu, že zastavil platy, návrhy dlužníků na prohlášení konkursu nebo na zahájení vyrovnacího řízení |
bez poplatku |
|||
|
d) Opravné prostředky |
||||
|
1. jiné, než které jsou uvedeny pod č. 2 |
z prvního archu |
10,- |
||
|
2. k nejvyššímu soudu |
" |
20,- |
Poznámka:
K položce 1.
1. Druhý a každý další arch poplatných podání označených v písm, b) a d) je podroben poplatku po 2.- Kč.
2. Z podání učiněných ve dvoj- nebo několikanásobném vyhotovení (duplikáty, triplikáty atd.) podrobeno jest druhé a každé další vyhotovení poplatku podle písm. a). Opisy podání, jsou-li podány u sudu, jsou podrobeny témuž poplatku jako další vyhotovení.
3. Poplatku prosty jsou:
a) podání, jichž účelem jest povolení práva chudých, ustanovení bezplatného zástupce chudých nebo jeho zproštění od zastupování; žádosti o záznam poplatků; dále rekursy nebo stížnosti proti opatřením učiněným na tato podání;
b) písemné žádosti k soudu, jichž obsah by mohl býti sepsán soudní kanceláří protokolárně, nebo jichž obsah se hodí k tomu, aby byl ústně sdělen se soudní kanceláří, neobsahují-li žádného návrhu, o němž přísluší rozhodovati soudu;
c) žádosti za opravu soudních usnesení (§ 422, odstavec druhý, zák. čl. I./1911);
d) podací rubriky.
Sazebník
poplatků v řízení konkursním a vyrovnacím platný v zemích Slovenské a Podkarpatoruské
|
Položka |
Předmět |
Měřítko pro vyměření poplatku |
Pevné poplatky |
Procentní poplatky |
|
Kč h |
||||
|
2. |
Protokoly: |
|||
|
a) zastupují-li podání |
jako tato podání |
|||
|
b) jinak |
bez poplatku |
|||
|
3. |
Přílohy podání a protokolů podrobených poplatku, nemají-li se pokládati podle svého obsahu za součást podání nebo protokolu a nejsou-li proto podrobeny poplatku z podání nebo protokolu, |
|||
|
a) jiné, než které jsou uvedeny pod písm. b) a c) |
z každého archu |
1.- |
||
|
b) knihy, brožury, polohopisné plány a jiné předměty, jež nejsou spisy |
z každého kusu |
1.- |
||
|
c) přílohy podání uvedených v položce 1, písm. a), č. 1, nepřesahuje-li pohledávka, jež se přihlašuje, nebo jež byla přihlášena, 100 Kč |
z každého archu (kusu) |
-.40 |
||
|
4. |
Duplikáty (triplikáty atd.) soudních vyhotovení |
z každého archu |
4.- |
|
|
5. |
Opisy (soudní), jež se vydávají straně na její žádost |
" |
4.- |
|
|
6. |
Úřední potvrzení soudu: |
|||
|
a) udělují-li se správci konkursní podstaty nebo vyrovnacímu správci |
bez poplatku |
|||
|
b) jinak |
z každého archu |
4.- |
Poznámka:
K položkám 1 a 2.
1. Prohlášení správce podstaty, úpadce nebo věřitele, daná za konkursního řízení do protokolu nebo učiněná podáním, nejsou podrobena poplatku, pokud se jimi uznává jsoucnost nebo výše pohledávek ke konkursu přihlášených.
2. Jinak platí o soudních prohlášeních, jimiž někdo dozná dluh, druhému vyhradí právo, nebo potvrdí převod práva se sebe na jinou osobu nebo splnění povinnosti, kterou osoba jiná vůči němu na se vzala, tato ustanovení: Prohlášení taková buďtež soudcem sdělena finančnímu úřadu, jakmile se takové prohlášení podá, a buďtež, uzavře-li se právní jednání teprve před soudem, považována za právní listiny. Vztahují-li se však prohlášení taková na právní jednání již dříve uzavřená, je úřad oprávněn žádati průkaz, že z těchto byly zapraveny poplatky, které byly v platnosti v době jich uzavření. Nepodá-li se tento průkaz, buď prohlášení podrobeno poplatku z právních listin, předpokládajíc, že právní jednání je poplatno pouze při zřízení právní listiny. Podléhá-li však právní jednání poplatku i bez zřízení právní listiny, buď vybrán neodvisle od zákonitého trestu poplatek z právního jednaní. Prohlášení samo podléhá naproti tomu kolku z podání a protokolů.
K položce 3.
Od přílohového kolku jsou osvobozeny:
a) veškeré tuzemské a cizozemské veřejné úvěrní papíry, jejich kupony a talony; papíry, jež zastupují peníze a jiné veřejné ceniny;
b) vysvědčení chudoby;
c) listiny a spisy prosté poplatku pro určité upotřebení, použije-li se jich pro toto upotřebení jako příloh.
K položce 4.
1. Vyhotovení soudních rozhodnutí určená pro strany jsou zpravidla od poplatku osvobozena. Avšak vyhotovení takových rozhodnutí, jež se vydávají stranám toliko na jejich zvláštní žádost, jsou podrobena duplikátnímu poplatku.
2. Výpisy ze soudních rozhodnutí buďte co do zapravení poplatku na roveň kladeny duplikátům.
Sazebník
poplatků v řízení konkursním a vyrovnacím platný v zemích Slovenské a Podkarpatoruské.
|
Položka |
Předmět |
Měřítko pro vyměření poplatku |
Pevné poplatky |
Procentní poplatky |
|
Kč h |
||||
|
7. |
Paušální poplatek z konkursního a vyrovnacího řízení: |
|||
|
a) z konkursního řízení: |
||||
|
1. skončí-li se konkurs rozdělením (§ 140 konkursního řádu) nebo nuceným vyrovnáním (§ 159 konkursního řádu) |
z úhrnu částek použitých nebo volných k zapravení útrat konkursního řízení (§ 49, č. 1, věta první, konkursního řádu) a konkursních pohledávek (§§ 53 - 56 konkursního |
2% |
||
|
2. skončí-li se konkurs proto, že jest tu jen jeden konkursní věřitel, nebo se souhlasem věřitelů (§§ 166, odst. 1., a 167 konkursního řádu) |
z prodejní hodnoty konkursní podstaty |
2% |
||
|
b) z vyrovnacího řízení, je-li vyrovnání soudem potvrzeno (§ 57 vyrovnacího řádu) |
z úhrnu částek použitých nebo volných k uspokojení věřitelů (§ 26 a § 54, odst. 2., vyrovnacího řádu). |
2% |
Poznámka:
K položce 7.
1. Nucená vyrovnání (písm. a), č. 1) a současně potvrzená vyrovnání (písm. b) nejsou podrobena kromě paušálního poplatku dalšímu poplatku. Vyhotoví-li se kromě soudního protokolu o nuceném vyrovnání neb o vyrovnání soudem potvrzeném listina, buď z této listiny vedle paušálního poplatku zapraven pevný kolkový poplatek 5 Kč za každý arch.
2. Převádí-li se nuceným vyrovnáním nebo vyrovnáváním soudem potvrzeným vlastnictví věci nemovité, buď vedle paušálního poplatku zapraven též poplatek z převodu nemovitostí, stanovený v zák. čl. XI./1918 ve znění vl. nařízení č. 403/1920 Sb. z. a n.
3. Soudní smíry (nucená vyrovnání, vyrovnání a jinaké smíry), jimiž se znává před soudem za konkursního nebo vyrovnávacího řízení na základě předchozího právního jednání dluh, právo nebo splnění závazku, buďte bez újmy ustanovení poznámky 1 k položkám 1 a 2 posuzovány podle ustanovení poznámky 2 k položkám 1 a 2.
Důvodová zpráva.
Zákonem ze dne 3./IV. 1925, č. 54 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích, byly pevné poplatky mimosoudní zvýšeny se zřetelem na tehdejší stav valuty přibližně na pateronásobek poplatků předválečných.
Naproti tomu pohybují se poplatky soudní, jichž poslední úprava se stala zákonem ze dne 25./I. 1922, č. 38 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích, oproti výměře z roku 1914 a 1915, která se pokládá ještě za mírovou, na výši průměrně jen dvojnásobné. Vláda dosud novou úpravu soudních poplatků nenavrhla, jednak proto, že připravuje celkovou úpravu poplatkového práva, jednak z té příčiny, že jednotná úprava soudních poplatků před unifikací zákonů o soudních řízeních, k nimž ustanovení poplatková se těsně přimykají, není možná. Navrhuje-li vláda nyní přes to novou úpravu soudních poplatků a to jen provisorní, jest toho důvodem jednak zmenšení státních příjmů, jednak vzrůst nároků na státní pokladnu v době nynější hospodářské krise.
Z povšechného hlediska uvádí se toto:
V osnově zákona zvyšují se pevné poplatky soudní zásadně na 3 až 5 násobek mírových sazeb. Zvýšení se provádí buď přímo zvýšením poplatkových sazeb, nebo nepřímo tak, že se zvyšují dosavadní maximální hranice stanovené pro výpočet poplatků. Pod troj- až pětinásobek zvýšení jde se v případech, kde se výše poplatků řídí hodnotou předmětu sporu nebo řízení a kde předmět sporu nebo řízení má hodnotu poměrně nepatrnou (ne vyšší než 5000 resp. 10.000 Kč). Toto snížení se vyrovnává zase tím, že se při podáních a protokolech v řízení sporném a tabulárním (v zemích české a Moravskoslezské i v řízení exekučním) důsledkem prostupňování hodnoty předmětu sporu nebo řízení sazba zvyšuje značně nad 3 až 5 násobek.
Při odstupňování sazeb přihlíží se zásadně k nyní platným normám o soudní příslušnosti jakož i k tomu, aby sociálně slabších vrstev bylo šetřeno.
V řízení konkursním a vyrovnacím zůstávají poplatky na výši stanovené poslední úpravou z roku 1922, ježto tyto poplatky jdou vesměs na účet věřitelů, kteří ze svých nároků v tomto řízení vždycky ztrácejí.
Procentní poplatky soudní, z nichž část byla již zvýšena v roce 1922, se zásadně nezvyšují. Nepřímo jen nastává zvýšení některých procentních poplatků tím, že byly zvýšeny maximální hranice poplatků (čl. I., bod 11, 12, 13 a 14). Zvýšení nečiní více než 4 až 5 násobek původních sazeb.
Jako procentní poplatek zavádí se poplatek za zápis poznámky pořadí pro zadlužení (čl. VII.), při čemž zároveň se podání za zápis těchto poznámek kladou na roveň podáním za vklad nebo záznam práva (čl. I., bod 19 a čl. II. B, 1).
Paušální poplatky za projednání pozůstalostí, za vrchnoporučenskou a opatrovnickou péči soudní a za péči o požívání podstaty soudně uschované a substituční podstaty, platné jen v zemi České a Moravskoslezské (saz. pal. 25, 26 a 27), zůstávají nezměněny.
Duplicita soudních řízení je příčinou, že novou úpravu soudních poplatků dlužno provésti odděleně pro zemi českou a Moravskoslezskou a odděleně pro zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou. V řízení konkursním a vyrovnacím, jež bylo právě upraveno jednotně pro celou republiku, provádí se unifikace poplatků, pokud to podle stavu zákonodárství je možné.
K jednotlivým bodům osnovy uvádí se podrobněji tato:
V bodu 1., čl. I., zvyšuji se zásadně z důvodů valorisačních základy pro vyměřování poplatků, při čemž přihlíží se i k hodnotám, stanoveným v cís. nař. z 26. prosince 1897, č. 305 ř. z. (100 K, 400 K, 1600 K), jakož i k hodnotě udané v osnově zákona o pracovních soudech (500 Kč).
V bodu 2 se zvyšují dosavadní poplatky 2 Kč a 4 Kč za soudní použití podmínečně osvobozených listin na 5 Kč a 10 Kč. Mírová sazba činila 1 K a 2 K, nynější sazba činí 2 Kč a 4 Kč. Poněvadž se jedná o pevný listinný kolek, který činí 5 Kč, přichází osnova k částce 5 Kč, resp. k jejímu duplu 10 Kč.
V bodu 3 upravuje se citace tak, aby odpovídala novému znění unifikovaného řádu konkursního a vyrovnacího.
K bodu 4 a 7. Odstupňovaní sazeb přizpůsobeno bylo tak, aby odpovídalo nyní platným normám o soudní příslušnosti (do 300 Kč spory bagatelní, do 5000 Kč hranice příslušnosti soudů okresních, do 20.000 Kč příslušnost samosoudců u soudů sborových a přes 20.000 Kč řízení před senátem).
Zároveň byla zvýšena nejvyšší hranice 100.000 Kč při které základní poplatek bez ohledu na jakoukoli vyšší hodnotu předmětu sporu činí 15 Kč, na 1,000.000 Kč, při které základní poplatek bez ohledu na jakoukoli vyšší hodnotu předmětu sporu je 100 Kč. Tím odstraněno favorisování větších procesů (punkta nad 100.000 Kč), u nichž poplatek je ve velkém nepoměru k poměrnému zatížení malých procesů; ukončení odstupňování poplatku při podáních při 1,000.000 Kč zavedeno proto, že komplikovanost procesů neroste úměrně s výší hodnot předmětu sporu. Stejné stanovisko zaujato i při stanovení poplatků z protokolů.
K bodu 5. Ustanovení tato souvisí s úpravou hodnot a poplatků v saz. pol. 16, písm. c).
K bodu 6. Příplatek ke kolku z podání v případech, kde se má vydati soudní edikt, činil v míru 2 K a zvyšuje se při hodnotě předmětu sporu přes 2000 Kč na 5 Kč.
K bodu 8. U poplatku z příloh se navrhuje při bagatelních sporech při hranici od 100 Kč do 300 Kč mírné zvýšení ze 40 h na 60 h odpovídající dosavadnímu poměru poplatku z podání (mírový poplatek činil 20 h). Při sporech od 300 do 5000 Kč zvýšen poplatek na 1 Kč a při sporech přes 5000 Kč na 2 Kč na místo mírových 50 h v obou případech. Další odstupňování poplatku jako při poplatku z podání a protokolů se nedoporučuje, poněvadž přílohy slouží, pokud nejsou podstatnou součástí podání nebo protokolu a nepodléhají témuž kolku jako tyto, jen k odůvodnění údajů strany a je v zájmu vyšetření materielní pravdy procesní, aby snaha stran doložiti udání svá písemnými doklady nebyla bržděna. Nejvyšší poplatek přílohový nečiní ani při nejvyšší výměře pětinásobek mírového poplatku 50 h.
K bodu 9. Při poplatku z duplikátů zavedeno bylo odstupňování nejen do 100 Kč, nýbrž vedle toho od 100 Kč do 1000 Kč, od 1000 Kč do 5000 Kč a přes 5000 Kč. Nejvyšší výměra poplatku činí pětinásobek mírového poplatku 2 K, tj. 10 Kč.
K bodu 10. Zvýšený poplatek činí do 100 Kč dvojnásobek, při sporech od 100 Kč do 300 Kč čtyřnásobek mírové sazby 50 h (pro spory do 100 Kč), při sporech od 300 Kč do 5000 Kč 21/2 násobek, a při sporech přes 5000 Kč 5 násobek mírové sazby 2 K.
K bodlu 11. Placení poplatků ze soudních rozhodčích rozhodnutí kolky rozšiřuje se oproti dosavadnímu stavu až do hodnoty předmětu sporu 6000 Kč včetně, tedy až do poplatku 60 Kč, čímž ušetří se práce a obtíží při oznamování, vyměřování a vymáhání rozsudečného. Hranice poplatku 60 Kč zvolena shodně se stavem platným v zemi Slovenské a Podkarpatoruské.
K bodu 12. Při rozsudcích a usneseních tu uvedených zvyšuje se maximální poplatek z 50 Kč na 200 Kč; mírový poplatek činil 50 K; maximální sazba nastupuje při sporech přes 40.000 Kč.
K bodu 13. Prvému povolení exekuce podle spisu zřízeného mimo území Čsl. republiky postaveno popl. právně na roveň první povolení exekuce podle vykonatelného not. (veřejnonot.) spisu a tím v tomto směru dosaženo jednotnosti se Slovenskem a P. Rusí.
Při prvém povolení exekuce na základě jiného než cizozemského spisu činí hraniční mez poplatku místo 10 Kč 50 Kč (mírová sazba 10 K); nynější maximum nastupuje při exekuci pohledávek přes 2000 Kč, nová maximální sazba 50 Kč nastupuje při 10.000 Kč.
Při usneseních o povolení prozatímního opatření zvyšuje se maximální mírový poplatek 10 K při punktu teprve přes 100.000 Kč na pětinásobek mírové sazby, tj. na 50 Kč.
K bodu 14. Při odkazovacích usneseních se zvyšuje poplatek z 25 Kč (mírová sazba táž) na 100 Kč, tedy na čtyřnásobek.
K bodu 15. Hraniční mez poplatku z nálezů rozhodčích soudů o zamítnutí žaloby z důvodů tzv. privilegované obrany se zvyšuje z 50 Kč na 200 Kč (mírová činila 50 K).
K bodu 16. Mírová sazba činila 2 K, rep. 1 K, zvýšení je tedy pětinásobné.
K bodu 18. Poplatek z listiny o vyrovnání se zvyšuje na pětinásobek mírového poplatku 1 K, tj. na 5 Kč.
K bodu 19. Při srovnání s mírovými sazbami jsou valorisovány poplatky z všeobecných podání pateronásobně, z rekursů a stížností čtyřnásobně, z knihovních podání do 1000 Kč podstatně dvojnásobně; u knihovních podání dosaváde zavedené odstupňování do 1.00.000 Kč rozšířeno až na 900.000 Kč, kde končí poplatkem 200 Kč z prvního archu.
K bodu 20, 21 a 22. Mírová sazba, činila sub 20. a 22. 1 K, 15 K, a 20 K, sub 21.100 K, 60 K, 40 K a 20 K. Zvýšený poplatek tedy nepřesahuje pateronásobek mírových sazeb.
K bodu 23. Mírové sazby činily 0.50, 1, 2 a 3 K, zvýšený poplatek tedy nepřesahuje i tu pateronásobek mírové sazby.
K bodu 24. Mírový poplatek činil 1 K, všeobecný kolek listinný činí 5 Kč, proto zvýšení pětinásobné.
K bodu 25. Zvýšení cellové je proti mírovým sazbám vesměs čtyřnásobné, pouze při rozhodnutích o žádostech za povolení osvojení pětinásobné; při rozhodnutích o žádostech za povolení umoření cenných papírů zaveden i do 300 Kč poplatek 2 korunový, poněvadž tyto drobné věci zatěžují značně agendu soudní.
Z důvodů valorisačních upuštěno od poplatku z rozhodnutí při zjištění nároků na výživu, věno nebo výbavu, nepřesahuje-li hodnota přiznaného prospěchu 2000 Kč (pětinásobek mírového prospěchu).