Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
|
III. volební období. |
4. zasedání. |
1269.
Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. dr. Sterna a soudr., že úřady pronásleduji dělnický spolek zřejmě proto, aby jej oloupily o jeho majetek ve prospěch sociálfašistů (tisk 1029/XIV.),
II. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o užívání jazyků v poštovní spořitelně (tisk 851/XVI.),
III. min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Schuberta a druhů o náhradě ošetřovacích nákladů, které nemocnice a epidemické nemocnice neprávem požadují za osoby podezřelé z epidemie (tisk 801/XIX.).
IV. min. železnic na interp. posl. Windirsche a druhů o lanové dráze v Jánských Lázních (tisk 938/I.),
V. min. železnic na interp. posl. Krebse a druhů o stavbě projektované železnice do Dubé (tisk 973/VII.)
VI. min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Schuberta a druhů o rozepsání místa obvodního lékaře v Moravské Radiměři (tisk 1029/VI.),
VII. min. vnitra na interp. posl. Geyera a druhů o neslýchaném jednání četnického vrchního strážmistra (tisk 938/X.),
VIII. min. vnitra na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zákazu přednášky generála Lettowa-Vorbecka (tisk 1029/V.),
IX. min. železnic na interp. posl. Knejzlíka, B. Procházky, Malého, Fialy a druhů o změně dosavadní úpravy seřaďování vlaků na nádraží v Přerově (tisk 917/II.),
X. min. vnitra na interp. posl. Barši, Jurana a soudruhů o postupu četníků proti účastníkům schůze nezaměstnaných v Jedovnici u Brna (tisk 1007/III.),
XI. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Jurana, Klimenta, Barši a soudruhů o záhadném rozdělování podpor z akce pro postižené živelními pohromami v Brtnici na Moravě (tisk 973/III.),
XII. min. vnitra a min. soc. péče na interp. posl. Štětky, Haiblicka, Majora, Sedorjaka a soudruhů o protidělnické mstě na dělnickém starostovi v Lomu (tisk 1007/VI.),
XIII. min. vnitra na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o vyhlášce podbořanského okresního hejtmana proti moderním kancelářským zařízením (tisk 1082/IX.),
XIV. vlády na interp. posl. Nejezchleb-Marchy a druhů o dovozu rumunského a polského dobytka do republiky Československé (tisk 851/I.),
XV. min. spravedlností na interp. posl. dr. Sterna a soudruhů, že u brněnského krajského soudu jsou svévolně drženi ve vazbě student Polgar, tajemník König a dělník Zadražil (tisk 1029/XVI.),
XVI. min. obchodu na interp. posl. Köhlera a druhů o vyloučení prachatického politického okresu z obvodu plzeňské obchodní a živnostenské komory (tisk 1108/VII.),
XVII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Geyera a druhů o neschopnosti ke službě poštovního revidenta Otakara Vrkoče u poštovního úřadu Karlovy Vary 1. (tisk 1029/IX.),
XVIII. vlády na interp. posl. Kurťaka a druhů o soupisu lidu na území východního Slovenska (tisk 938/IX.),
1269/I. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. Sterna a soudruhů,
že úřady pronásledují dělnický spolek zřejmě proto, aby jej oloupily o jeho majetek ve prospěch sociálfašistů
(tisk 1029/XIV.).
Činnost spolku "Arbeiter- und Sportverein Vorwärts" se sídlem ve Vejprtech, byla výměrem okresního úřadu v Přísečnici ze dne 2. února 1931 zastavena na rozkaz zemského úřadu, který pak výnosem ze dne 23. dubna t. r. odvolání spolku z tohoto výměru nevyhověl a spolek rozpustil, poněvadž již po delší dobu byly mezi stranou zakladatelů spolků a oposicí vnitřní spory, které vedly k úplnému ochromení činnosti spolkové. Napětí mezi oběma stranami vyvrcholilo dne 18. ledna 1931 při zahájení valné schůze násilnostmi, jimiž porušen byl trestní zákon, veřejný pokoj a řád a které vedly k úřednímu vyklizení sálu, jakož i k řadě trestních oznámení jak proti osobám, jež oprávněným členům spolku zahraňovaly přístup do schůze, tak i proti těm, kteří rušili shromáždění neoprávněným vniknutím do místnosti.
Vzhledem k tomu nemám příčiny k nějakému opatření z podnětu této interpelace.
V Praze, dne 30. května 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1269/II. (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o užívání jazyků v poštovní spořitelně (tisk 851/XVI.).
Třebaže podle nálezů Nejvyššího správního soudu nemohou příslušníci národních menšin svá jazyková práva uplatňovati ve styku s poštovním úřadem šekovým čili s nynější poštovní spořitelnou, přece vyhovuje poštovní spořitelna po stránce jazykové přáním majitelů šekových účtů v rámci jazykového zákona co nejvíce.
Aby však korespondovala německy i s majiteli šekových účtů, kteří bydlí v místech českých, není možno od ní žádati.
V Praze, dne 5. června 1931.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke v. r.
1269/III. (původní znění).
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
na interpelaci poslance Schuberta a druhů
o náhradě ošetřovacích nákladů, které nemocnice a epidemické nemocnice neprávem požadují za osoby podezřelé z epidemie (tisk 801/XIX.).
Interpelace posl. Schuberta a druhů týká se vlastně náhrady isolačních nákladů, požadovaných nemocnicemi za osoby nákazou podezřelé, které byly v těchto nemocnicích odloučeny. Jen za tyto osoby podezřelé nákazou, hradí stát (podle § 36, odst. 1, písm. d, zák. ze dne 14. dubna 1913, čís. 67 ř. z.) náklad za dohled na ně a na jejich isolaci, pokud se týče - jak patrno z § 17 cit. zák. - i náklad na jejich stravování. Nejde tedy v těchto případech při přesném administrativně-právním označení ani o ošetřovací náklady, jak se uvádí v nadpisu, prvním odstavci a v dotazu (bod 2) interpelace, ani o osoby podezřelé z epidemie, jak jest uvedeno v nadpisu a v prvním odstavci interpelace.
Ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy není znám žádný případ, že by nemocnice požadovaly náhradu nákladů vzniklých isolací osob z nákazy podezřelých na příslušnících těchto osob. Tyto náklady hradí vždy státní pokladna.
Konkrétní případ v interpelaci uvedený týká se sporu o náhradu ošetřovacích výloh za osobu nemocnou spálou. Spor tento byl též předmětem jednání nejvyššího soudu v Brně a právoplatný rozsudek okresního soudu v Teplicích - Šanově uznal, že otec ošetřované je povinen, ošetřovací výlohy nemocnici zaplatiti. První rozsudek tohoto soudu, jímž bylo rozhodnuto, že výlohy ošetřovací má hraditi stát, byl zrušen.
V tomto případě nešlo - jak v interpelaci uvedeno - o isolaci osoby z nákazy podezřelé, nýbrž o ošetřování a léčení osoby nemocné a nemocnice byla oprávněna a povinna ve smyslu zák. z 5. března 1886, č. 19 čes. z. z., požadovati zaplacení ošetřovací taxy, která se vybírá stejně při ošetřování osob stižených nemocemi nakažlivými jako nenakažlivými. Stejně postupují nemocnice při požadování ošetřovacích výloh za osoby z nemoci podezřelé.
Z uvedeného je patrno, že v konkrétním - v interpelaci uvedeném případě - postupovala správa nemocnice náležitě podle právních předpisů.
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy se samozřejmě řídí ve všech případech platnými právními normami a přihlíží též k judikatuře nejvyšších soudů. Rovněž dbá toho, aby i nemocnice podle těchto zásad postupovaly a činí vždy vhodná opatření k odstranění zjištěných závad.
V případech interpelovaných však neshledává ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy důvodu, aby vydalo nějaké zvláštní pokyny.
V Praze, dne 20. května 1931.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Spina v. r.
1269/IV. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o lanové dráze v Jánských lázních (tisk 938/I.).
Na stavbu lanovky v Jánských lázních nebyla vypsána veřejná soutěž, neboť nestavěl ji stát, nýbrž koncesionář, kterým je firma František Wiesner, strojírna v Chrudimi. Ministerstvo železnic udělilo tomuto soukromému podnikateli povolení ke stavbě a příslušnou koncesi. Jednotlivé práce byly zadávány koncesionářem samostatně, v závažnějších případech pak pod dohledem státní správy železniční.
Firma František Wiesner nepostrádala zkušeností se stavbou lanovek, neboť postavila již větší počet visutých lanovek nákladních s uspokojivými výsledky a získala pro zřizování visutých osobních drah zkušené síly od čelné cizozemské podnikatelské firmy, pracující v tomto oboru; použila také při projektování dráhy, při pořizování konstruktivních plánů, jakož i při dodávkách důležitých součástek spolupráce osvědčených zahraničních firem.
Dojde-li v budoucnosti ke stavbě nové visuté lanové dráby, nebude zanedbáno ničeho pro hájení zájmů státního hospodářství a zejména železničního podniku.
V Praze, dne 27. května 1931.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.
1269/V. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance H. Krebse a druhů
o stavbě projektované železnice do Dubé (tisk 973/VII.).
O stavbě dráhy Štětí - Dubá - Doksy, která by připojila město Dubá na železniční síť, bylo jednáno již před desetiletími, projekt však nebyl uskutečněn, ježto nebylo nutných předpokladů a zejména pro pochybnosti o náležité rentabilitě této místní dráhy.
Při novém vývoji, který ve věcech dopravy béře se značně odlišnými směry, než v době předválečné, a který známým způsobem závažně podlomil rentabilitu četných, již zřízených místních drah, nelze očekávati, že by se byly zlepšily předpoklady pro vybudování dráhy výše zmíněné.
Opětované komerční šetření prokázalo, že jak tato místní dráha, tak i event. dráha, která by byla vedena z Dolních Beřkovic přes Liběchov a Dubou na Českou Lípu, musela by počítati se značným provozním schodkem. Podmínky, které pro stavbu místních drah žádá zákon o doplnění sítě železniční stavbou drah místních ze dne 27. června 1919, čís. 373 Sb. z. a n., nemohly by býti zřejmě v daném případě splněny.
Nutno proto doporučiti, aby snahy o zřízení požadovaného spojení odloženy byly na dobu příznivější.
V Praze, dne 6. června 1931.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.
1269/VI. (původní znění).
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
na interpelaci poslance L. Schuberta a druhů
o rozepsání místa obvodního lékaře v Moravské Radiměři (tisk 1029/VI.).
Soutěž na místo státního obvodního lékaře v Moravské Radiměři příslušný okresní úřad v Moravské Třebové (čís. 244 pres. ze dne 16. února 1931) vypsal v "Úředním listu RČS." a v tiskovém orgánu lékařských komor "Věstníku čsl. lékařů" s výslovným podotknutím, že obyvatelstvo tohoto obvodu je převážně německé národnosti a oba zmíněné časopisy soutěž takto správně uveřejnily.
V témž znění (propisem) byla soutěž zaslána určeným úřadem administraci časopisu "Ärztliche Nachrichten".
Dotazem v administraci časopisu "Ärztliche Nachrichten" vyšlo najevo, že omyl, pokud jde o národnost obyvatelstva se stal nedopatřením této administrace, jež také o své újmě vynechala podpis úředníka okresního úřadu v Mor. Třebové, protože prý byl nečitelný.
Okresní úřad v Mor. Třebové zařídil také opravu hned na kartáčovém otisku, který mu zaslala administrace "Ärztliche Nachrichten".
V Praze, dne 29. května 1931.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Spina v. r.
1269/VII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance J. Geyera a druhů
o neslýchaném jednání četnického vrchního strážmistra (tisk 938/X.).
Velitel četnické stanice v Hůrkách, vrchní strážmistr Antonín Vlach, zjistil při služebních obchůzkách, že ve vývěsní skřínce místní skupiny německé národně socialistické strany dělnické v Olšových Vratech, umístěné na plotu Plomerova hostince, byla vyvěšena báseň místy pobuřujícího obsahu a později přehled posledních voleb v Německu v schematickém srovnání všech politických stran v Československu a v Německu s nadpisem "Deutschland kommt zur Besinnung".
Pátral po klíčku od této skřínky, resp. po jeho držiteli, aby se mohl přesvědčiti přesně o obsahu skřínky. Pátrání zůstalo však bez výsledku a nasvědčovalo tomu, že držitel klíčku se četnictvu úmyslně tají. Tím byl vrchní strážmistr Mach utvrzen jen v domněnce, že ve skřínce jsou tiskoviny závadné. Nařídil proto dne 6. ledna 1931 službu konajícímu strážmistru, aby skřínku i s obsahem zabavil a deponoval u obecního úřadu v Olšových Vratech.
Skřínku sejmul a u obecního úřadu uložil na vyzvání strážmistra Hradečného obecní strážník Eduard Lucker. Poškození skřínky zjištěno nebylo.
O případu učinila četnická stanice v Hůrkách udání okresnímu úřadu v Karlových Varech. Vrchní strážmistr Mach tvrdí, že ve věci intervenujícím funkcionářům spolku sdělil důvody, proč dal skřínku zabaviti, a vyložil předpisy, pokud jde o plakátování tištěných spisů a ustavení politických spolků, popírá však rozhodně, že by byl vůči nim použil výrazů v interpelaci uvedených. Doznává, že za jednání s nimi naznačil, že stát nemá zájmu na občanech, jimž zdejší zákony nevyhovují a že tito mají možnost se vystěhovati.
Četnictvo jednalo z vlastního popudu jen z důvodů právě uvedených, a nebylo zjištěno, že by postup jeho byl ovlivňován nějakou politickou tendencí.
Pokud jednání a postup vrchního strážmistra Macha nebyl v souhlasu s platnými předpisy, je dlužno podle výsledku šetření spatřovati příčinu toho v upřílišněné služební horlivosti. Velitelé, kteří případ již dříve vyšetřili, učinili potřebná opatření, aby příště byly platné předpisy dodržovány. K dalšímu opatření nemám důvodu.
V Praze, dne 27. května 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1269/VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o zákazu přednášky generála Lettowa-Vorbecka (tisk 1029/V.).
Policejní komisařství v Novém Jičíně zakázalo přednášku v interpelaci uvedenou, přihlížejíc k svým vlastním zkušenostem a k poznatkům, které byly i jinde co do přednášek tohoto druhu učiněny, a zákaz dle toho též odůvodnilo, jak patrno z výměru v interpelaci otištěného. Opatření toto učinilo policejní komisařství, řídíc se vlastní svojí úvahou. Na podané odvolání zemský úřad v Brně zákaz potvrdil a uznal tak, že pro jeho vydání byly dány všechny předpoklady. Tím zákaz nabyl právní moci a není v řádném postupu instančním právního podkladu pro jeho zrušení.
Pokud si páni interpelanti stěžují na jazykové chyby, které jsou v německém vyhotovení zákazu, nejsou tyto tak závažné, že by znemožňovaly porozuměti zákazu a jeho odůvodnění. Policejnímu komisařství v Novém Jičíně dostalo se ostatně již poukazu, aby stylistické úpravě německých vyhotovení věnovalo příště náležitou péči.
V Praze, dne 30. května 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1269/IX.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Josefa Knejzlíka, B. Procházky, C. Malého, Č. Fialy a druhů
o změně dosavadní úpravy seřaďování vlaků na nádraží v Přerově (tisk 917/II.).
Státní správa železniční organisuje řadění vlaků podle svých vnitřních provozních potřeb, při čemž sleduje jako vůdčí myšlenku docílení co nejrychlejšího pohybu zátěže při hospodárném využití věcných a osobních prostředků přepravě sloužících.
Pokles přepravy, který nastal v roce 1930 v důsledku trvající hospodářské krise, vynutil ve všech seřaďovacích nádražích a tudíž i v Přerově, některé přesuny v dřívějších funkcích těchto nádraží, neboť řidší přeprava nákladních vlaků byla by při ponechání dosavadního stavu vedla ke zdržení oběhu zásilek a ke znemožnění nehospodárných výkonů.
Nutno připustiti, že některé zájmy místní mohu se cítiti vnitřními opatřeními železniční správy dotčeny, nicméně řádný chod železniční služby vyžaduje, aby tato byla řízena, jak je také zajisté v intencích interpelace, vyššími hledisky.
V konkrétním případě bylo novou úpravou, která však není tak dalekosáhlá, jak se v interpelaci uvádí, docíleno častějších přípojů a účelnějšího soustředění zásilek, které jednak z průmyslové oblasti moravsko-ostravské, jednak ze střední a jižní Moravy směřují k západu republiky.
Nová úprava prospívá tudíž i přepravující veřejnosti; nebylo zapomenuto ani zájmů průmyslu obuvnického, v interpelaci zmíněného.
V Praze, dne 6. června 1931.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.
1269/X.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Barši, Jurana a soudruhů
o postupu četníků proti účastníkům schůze nezaměstnaných v Jedovnici u Brna (tisk 1007/III.)
Dne 1. února 1931 kol 9. hodiny sešel se na náměstí v Jedovnicích zástup asi 400 osob, aby přes úřední zákaz konal tábor lidu. Když pokusy o srocení byly četnictvem v zárodku potlačeny, odebrali se demonstranti do hostince Františka Pokorného a uspořádali tam schůzi. Vrchní komisař politické správy Ferdinand Zemánek, úředně v Jedovnicích intervenující, odebral se do místnosti, kde se konala schůze, a zjistiv, že nejde o schůzi omezenou na zvané hosty, nýbrž o veřejnou schůzi, konanou proti ustanovení shromažďovacího zákona, rozpustil ji a vyzval účastníky opětovně jménem zákona k rozchodu. Přítomní však neuposlechli, prohlásili hromadnými výkřiky, že nepůjdou a zvedali k odporu sklenice a židle. Proto nařídil jmenovaný vrchní komisař četnické asistenci, aby místnost vyklidila. Velitel asistence vyzval shromážděné třikráte, aby se rozešli, ale tito projevili vřavou úmysl k odporu. Proto dal asistenci rozkaz k bodákovému útoku. Proti zakročujícím četníkům byly ze shromáždění vrženy židle, sklenice a ploský kámen velikosti 15 X 10 cm. Dva četníci byli židlemi zasaženi.
Dav vytlačený z hostinské místnosti, z níž vedou jedny dvéře do průjezdu přímo a druhé kuchyní, srocoval se opět v průjezdě, na dvoře hostince a částečně na ulici a na náměstí a musel býti proto četnictvem zase rozptýlen.
Šetřením bylo zjištěno, že četnictvo při zakročení jednalo přesně podle svých služebních předpisů a že zbraně vůbec nebylo použito.
U obvodního lékaře přihlásil se sice Josef Málek z Jedovnic tvrdě, že byl udeřen četníkem do prsou a stěžuje si na nevolnost a mdlobu.
Obvodní lékař neshledal na něm žádné známky po úderu a odeslal jej ke zjištění do nemocnice. Ale ani tam nebylo zjištěno, že by byl utrpěl nějaké zranění.
Občan, jménem Koman, nebyl v Jedovnicích vůbec zjištěn. Je tam hluchoněmý občan Jan Kocman, s kterým se vůbec nelze dorozuměti. V době demonstrací nebyl ani v hostinci Pokorného, ani na náměstí nikým spatřen a není proto pravděpodobným, že byl četníky zbit.
Šetřením bylo rovněž zjištěno, že nikdo ani z demonstrantů, ani z ostatního občanstva nebyl četnictvem udeřen, tím méně děti, které se vůbec shlukování neúčastnily.
Obecné mínění v Jedovnicích, tlumočené rozvážnými občany bez rozdílu politického přesvědčení, označuje postup četnictva za korektní.
Vzhledem k výsledku šetření nemám z podnětu interpelace důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 10. června 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1269/XI.
Odpověď
ministrů vnitra a spravedlnosti
na interpelaci poslanců Jurana, Klimenta, Barši a soudruhů
o záhadném rozdělování podpor z akce pro postižené živelními pohromami v Brtnici na Moravě (tisk 973/III.).
Ve věci je nařízeno přísné a podrobné vyšetření, jež vzhledem k skutečnostem v interpelaci uvedeným vyžádá si delší doby. Rovněž trestní vyhledávání bylo zavedeno.
Podle výsledku šetření, zjistí-li se tvrzené přehmaty, budou učiněna všecka opatření, aby funkcionáři veřejné správy byli pohnáni k odpovědnosti a aby přehmaty podobné se neopakovaly.
V Praze, dne 9. června 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
1269/XII.
Odpověď
ministra vnitra a
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců Štětky, Haiblicka, Majora, Sedorjaka a soudruhů
o protidělnické mstě na dělnickém starostovi v Lomu (tisk 1007/VI.).
Tvrzení interpelace, že okresní úřad vyhrožuje starostovi lomské obce exekucí na jeho vlastní jmění, neodpovídá skutečnosti. Rovněž okresní výbor, jenž po zákonu jest povolán rozhodovati o náhradě škody, o povinnosti té dosud neučinil žádného usnesení.
Na ostatní odstavce petitu interpelace nepovažuje ministr sociální péče za vhodné odpovídati.
V Praze, dne 15. června 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.
1269/XIII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o vyhlášce podbořanského okresního hejtmana proti moderním kancelářským zařízením (tisk 1082/IX.).
Pokyny obsažené ve vyhlášce okresního hejtmana v Podbořanech nesměřují v žádném směru proti moderním kancelářským zařízením, nýbrž jedině proti závadám, jež se vyskytovaly při obecním úřadování. Spisová manipulace u okresního úřadu byla velmi ztěžována zejména tím, že obecní úřady užívaly ve svém písemném styku s okresním úřadem papíru nejrůznějších rozměrů a nikoli snad tzv. normálního formátu, jehož se u politických úřadů může podle výnosu ministerstva vnitra ze dne 20. února 1931, č. 7085/1931-3, používati teprve po vyčerpání zásob kancelářského formátu.
Pokud jde o podací protokol, bylo ve zmíněné vyhlášce výrazu toho použito v širším smyslu, nevylučujícím ani vedení tohoto protokolu ve formě kartotéky, jen když bude přesná evidence došlých a vyřízených spisů zaručena.
O oprávnění okresního hejtmana k podobným pokynům nemůže býti již proto pochybnosti, že obce vykonávají i přenesenou působnost a obecní zřízení v §u 61 výslovně přiznává politickým úřadům právo naříditi obcím, jakým způsobem mají být vyřizovány záležitosti přeneseného oboru působnosti.
Za tohoto stavu věci nemám důvodu k nějakému dalšímu opatření z podnětu interpelace.
V Praze, dne 13. června 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1269/XIV.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Nejezchleb-Marchy a druhů
o dovozu rumunského a polského dobytka do republiky Československé (tisk 851/I.).
Obchod dobytkem a masem již v dobách předválečných utvářel se tím způsobem, že dovozem živého dobytka zabývali se výhradně komisionáři, kteří dovezený dobytek buď prodávali velkořezníkům a uzenářům anebo dobytek ve vlastní režii poráželi a prodávali pak maso.
Velkořezníci a uzenáři živý dobytek nedováželi, ježto nemohou nésti risiko dovozní a nemají potřebných styků s exportéry v cizině. Toto rozdělení uplatňuje se až dodnes.
Až do září 1929, kdy byl dovoz dobytka povolován velmi blahovolně a smluvní kontingent býval značně překročován, byl tento komisionářský obchod v několika rukou. Tak r. 1929 při takřka volném dovozu nebylo těchto firem více, jak 20. Když v září 1929 byla stanovena zásada, že smluvní kontingent nesmí býti překročován a tím obchod tento stal se lukrativní a bez značnějšího risika, počínal se zvětšovati počet uchazečů a hlásí se nyní o dovozní povolení i firmy, jež se tímto obchodem nikdy nezabývaly.
Tím stává se agenda povolovací velice obtížnou, neboť staré firmy brání se všemožně proti restrikci počtu povolovaného dobytka, domáhají se naproti tomu uchazeči noví, aby byl na ně vzat zřetel.
Ministerstvo obchodu povoluje dovoz jatečného hovězího dobytka na základě návrhu meziministerské komise, v níž zasedají zástupci ministerstva obchodu, zemědělství a pro zásobování lidu, kterážto komise využívajíc svých dlouholetých zkušeností, rozvrhuje k disposici jsoucí kontingent na jednotlivé uchazeče.
Je přirozeno, že komise, jakož i ministerstvo obchodu při vyřizování této ožehavé agendy musí postupovati velice opatrně a přísně objektivně a musí se říditi při tom pouze ohledy přípustnými dle platných předpisů. Při této agendě řídí se komise i příslušné oddělení ministerstva obchodu směrnicemi, jež musí býti schváleny ministrem obchodu.
Při vyřizování těchto žádostí nutno přihlížeti k těmto momentům:
Každý žadatel musí prokázati své živnostenské oprávnění v ČSR., jakož i, že řádně platí předepsané mu daně.
Při rozdělení kontingentu bere se v prvé řadě zřetel k těm, kdož v posledních pěti letech dovozem dobytka se zabývali, při čemž rozsah jejich dovozu v těchto létech používá se jako poměrný podklad stanovení jejich přídělu. Podle toho nutno vzíti v úvahu stáří a kapacitu firmy, jakož i způsobilost provésti dovoz ve vlastním jméně a na vlastní účet, jakož i různé důvody, stranami uplatňované. Je přirozeno, že při omezeném kontingentu není možno nikoho plně uspokojiti. Ministerstvo obchodu jistě však opírajíc se o zmíněnou komisi, snaží se postupovati se spravedlností co možná největší. Že účast dovozu není monopolem jen několika firem, tomu dosvědčuje ta okolnost, že roku 1929, takřka při úplné volnosti obchodu bylo účastno na dovozu asi 20 firem, kdežto nyní dováží dvojnásobné množství firem. Ministerstvo obchodu nemůže při vyřizování své agendy protežovati aneb vylučovati příslušníky některé národnosti aneb náboženské příslušnosti a je ze seznamu nynějších dovozců vidno, že není dovoz výhradou jen určité kategorie.
Pokud jednotlivostí se týče, podotýká se toto: Adolf Moldauer, Moravská Ostrava, jest jedním z nejstarších dovozců. Jeho firma existuje od r. 1896. Z nedostatku peněžních prostředků byl nucen spojiti se s Václavem Pavlíkem, bývalým hospodářským úředníkem, který teprve v r. 1929 počíná dovážeti vedle A. Moldauera pod svým jménem. Byl tedy v tomto bodě vzat zřetel na českou firmu.
Firma Marek Landesmann & synové, Praha, provozuje na základě živnostenského listu č. řád. 297 Hol. 20964/27 a 2./12. 1927 30617.
Firma A. Abeles, Praha, zabývala se sice z počátku hlavně dovozem dobytka vepřového, avšak od r. 1929 účastní se obchodu skotem v takovém rozsahu, že se stal jedním z největších dovozců, takže bylo nutno dle shora uvedených směrnic na něho vzíti zřetel.
Dovoz rumunského dobytka, jenž až donedávna byl předmětem stejně ostrých zápasů, v poslední době upadl a možno tu konstatovati, že nyní dovozem zabývají se opětně pouze ony firmy, které před konjunkturou dovážely. Je tedy vidno, jakou důležitost má udržení starých firem, které v době nepříznivé konjunktury potřebný dovoz udržují.
Nutno tudíž dosavadní postup rozdělování kontingentu uznati za jedině správný.
V Praze, dne 17. června 1931.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr obchodu:
Dr. Matoušek v. r.